W V protikladu k předpokládanému poměrně časnému vzniku ronovského hradu Lipá a sídliště v jeho předpolí po polovině 13. století (Gabriel 1997, 2) stojí naprostý nedostatek písemných zpráv pro prvních několik desetiletí jejich existence. Hrad se dostává do predikátu ronovské větve pánů z Lipé celkem brzy, avšak zprávy, které by jej označovaly jako panské sídlo a hovořily o rozsahu jeho majetku, nemáme žádné. Sídliště v předpolí se proměnilo ve vrcholně středověké město až na počátku 14. století (Gabriel - Panáček 1990, 20) a kromě ojedinělé listiny z roku 1337, kde je uveden lipský měšťan, objevují se souvis- lejší zprávy, a to ještě pouze z církevní oblasti, až od šedesátých a sedmdesátých let 14. století. Počet těchto zápisů prudce narůstá v osmdesátých letech a kul- minuje v době před husitskými válkami, kdy jej zastiňují zprávy z Horní Lužice, která udržovala s Českou Lípou čilý písemný i osobní kontakt. Tak vyvstává do popředí nepoměr mezi počtem zápisů pro období od poloviny 13. století do roku 1337 a pro období následujících sta let do roku 1437. Konečná bilance pramenů pro období do roku 1437 (tj. cca 180 let) tak představuje přes 350 záznamů, dokládajících rozvoj jednoho z nejvýznamnějších měst severních Čech. Vědomí obyvatel o vzniku a počátcích vlastního města záviselo vždy na přístupu a profesní poctivosti historiků a badatelů, nehledě k úrovni poznání a možnostem přístupu k pramenům. Nekvalifikované lokálpatriotické snahy o posunutí historie města hlouběji do minulosti a zvýšení tak jeho vážnosti, jak je naposledy v obecném smyslu odsoudil J. Kejř (1998, 17), nemohou přinést pro historické vědomí obyvatel města nic pozitivního, neboť' náprava v myšlení není záležitost snadná ani krátkodobá. V případě České Lípy je situace o to zajímavější, že již před více než 60 lety převážil střízlivý názor tehdejších historiků (K. J. Bienert, I. Brandstädter a j.) při snahách města o uspořádání oslav jeho založení a bylo zvoleno datum 1337. Tedy první bezpečná zmínka o existenci lipského měšťana a tím i města, od níž se odvíjely oslavy 600 let existence České Lípy v roce 1937 (B. Leipa 1937). S příchodem nového českého obyvatelstva po roce 1945 jakoby se, bohužel, historické vědomí navrátilo o 80 let zpátky do doby, kdy F. J. Zoubek (1864) položil česky a po něm jiní badatelé i německy vznik města do 13. století, vycházeje nekriticky z nespolehlivých pramenů. Po dalších 40 let, kdy však komunistický režim příliš nepřál novému bádání o dějinách „německého“ města, byly tyto názory pouze opakovány bez nejmenší snahy o jejich korekci. K tomu došlo teprve po roce 1980 (Gabriel - Smetana 1980; Gabriel - Panáček 1990) a bude třeba ještě dlouhé doby k prosazení nového pohledu na dějiny města do povědomí veřejnosti. Právě tyto snahy byly jedním z motivů sestavení tohoto regestáře, aby dosud po různých archivech i edicích rozptýlené prameny byly k dispozici pro nové badatele a zájemce o historii České Lípy. Neposledním motivem bylo i jejich zpřístupnění v českém jazyce, neboť většina písemných pramenů k středověkým dějinám města je psána latinsky nebo německy.