Regesty listin uložených v Horním Slezsku Úvod Ctvrtým svazkem uzavíráme řadu regestů listin uložených v archivech, a v několika pří- padech také dalších pamětových institucích, sídlících v Horním Slezsku. Na počátku celého edič- ního projektu stála snaha vyrovnat se s již dříve publikovaným obdobným regestářem pro Dolní Slezsko, sestaveným Romanem Stelmachem a opírajícím se o pramenné bohatství Státního archi- vu ve Vratislavi. Náš katalog se od dolnoslezského liší především hloubkou popisu dokumentů a také svým institucionálním rozměrem, neboť si vyžádal úzkou spolupráci tří archivů působících po obou stranách státní hranice. To se projevilo také ve svým způsobem unikátním, byť redakčně velmi náročným, užíváním obou národních jazyků. Naopak shodné mají oba regestáře vymezení sledovaného okruhu dokumentů, tedy originálních listin a jejich samostatných opisů, a časový záběr. Omezení rokem 1500 bylo zvoleno s ohledem na rapidní nárůst aktového materiálu, pro jehož evidenci již nelze uplatnit přístup používaný pro klasické listiny. Přístup ke zpracování regestáře, stejně jako struktura regestů a ediční zásady se ani v tom- to svazku nezměnily. Autorský podíl na tomto svazku regestáře podává připojený přehled. Zatím- co z polské strany jsou regesty dílem jediného a stálého spolupracovníka, Dr Zdzisława Jedy- naka, z české strany se nově do přípravy katalogu zapojil Mgr. Pavel Hruboň, Ph.D. ze Státního okresního archivu Karviná. Podle původní dohody o střídání redakčního i ekonomického zajištění vydávání jednotlivých svazků připadl tento úkol Zemskému archivu v Opavě a redakčních prací včetně vytvoření rejstříku se ujal doc. Mgr. Petr Kozák, Ph. D. Velkou zásluhu na výsledné podobě katalogu mají také tradiční recenzenti, prof. Dr hab. Tomasz Jurek a PhDr. Dalibor Prix, CSc. Ctvrtý svazek pro léta 1476-1500 obsahuje 287 regestů. Do tohoto počtu je zahrnuto 12 regestů listin doplňujících předchozí svazky, tedy pocházejících z doby před rokem 1476. Nejví- ce dokumentů — 124 - je uloženo ve Státním archivu v Opolí (Archiwum Państwowe w Opolu), o něco méně — 113 - ze Zemského archivu v Opavě a jeho okresních archivů, 35 listin uchová- vá Státní archiv v Katovicích (Arhiwum Państwowe w Katowicach) včetně jeho oddělení a tři pocházejí z opolské knihovny (Wojewódzka Biblioteka Publiczna w Opolu — Oddział Zbiorów Specjalnych i Zabytkowych w Rogowie). Navíc bylo v regestáři podchyceno šest transumptů. Na polské straně, podobně jako tomu bylo předchozích svazcích, se nejvíce listin vztahuje k městu Nisa, větším počtem dokumentů jsou zastoupeny pobočky katovického státního archivu ve Pštině (Archiwum Państwowe w Katowicach, Oddzial w Pszczynie) a v Těšíně (APK, Oddzial w Cies- zynie), jednotlivinami také centrála archivu a pobočka v Hlivicích (APK, Oddzial w Gliwicach). Na české straně jde především o fond Slezský stavovských archiv v centrále Zemského archivu v Opavě a listiny ve státních okresních archivech v Opavě a v Karviné. Několika dokumenty při- spěly rovněž státní okresní archivy ve Frýdku-Místku, v Jeseníku a v Novém Jičíně. Přesně po čtvrtstoletí, poněvadž první práce na regestáři započaly už v roce 1996, se uza- vírá o základní výzkum se opírající ediční projekt „Regesty listin uložených v Horním Slezsku“. Můžeme-li soudit z četných recenzí, uveřejněných v českých i polských odborných periodikách, byl odbornou veřejností přijat příznivě. Navíc 2. svazek byl poctěn Cenou „Studiów Zródlozna- wczych“ profesora Stefana Krzysztofa Kuczyńskiego, udělenou v roce 2012 Historickým ústa- vem PAN ve Varšavě. Oba hlavní redaktoři, kteří stáli u zrodu regestáře a dnes již spíše jen přihlížejí naplňování celého projektu, věří, že dílo přispělo významnou měrou k hlubšímu poznání písemného bohatství uchovávaného v archivech Horního Slezska, a to bez ohledu na dnešní státní hranici. Nepochybně se stalo také velmi dobrým příkladem vzájemné mezinárodní spolupráce polských a českých archivářů a historiků. Antoni Barciak Karel Müller