68 REGESTY DOKUMENTOW svědecké výpovědi níže psaných osob ve sporu o majetkoprávní příslušnost lesa Dubové horky a Vrchního rybníka položeného nad Novými Sedlicemi (Nowosedlicze). 1) Ručka (Ruczka), měštan z Klimkovic (klymkowsky), prohlásil, že když sloužil na Štítině (Stcziczyna) u zesnulého pana [Zbyňka] Hřivnáče [z Heraltic] (Hrziwmacz), řekl mu tento, že mu Dubová horka ani rybník nepatří, že ji drží mocí a že má podle práva náležet Janovi Raduňskému (Radunsski Jan). 2) Jakub Běháč z Komárova (Jakub Biehacz z Komarowa) vyznal, že když sloužil jako pacholek na Suchých Lazcích (Lazcze Suche), držel Suché Lazce, Štítinu i Nové Sedlice Ješek [z Bítova (Gessek), jenž však na nátlak opavského knížete Přemka (kniez Przemek) prodal Štítinu a Nové Sedlice svému bratru [Vojtěchovi z Bítova řečenému] Zlámanec (Zlamanecz). Ponechal si pouze Suché Lazce, k nimž ovšem předtím připojil Dubovou horku i Vrchní rybník. 3) Martin Malata (Martyn Malata), jenž sloužil na Štítině u Zlámance i na Suchých Lazcích u Ješka [z Bítova], dosvědčil, že Dubovou horku i Vrchní rybník bez překážky užíval držitel Suchých Lazců, pan Ješek. 4) Mikuláš z Kravař (Mikolagy z Krawarze) dosvědčil, že sloužil v Suchých Lazcích za pánů Adama [z Bítova] (Adam), Tase [z Bítova] (Tass) i Jana Raduňského a že ti všichni užívali jakožto držitelé sucholazeckého statku Dubovou horku i Vrchní rybník bez překážky. 5) Šestice vesničanů ze Suchých Lazců, totiž rychtář Staněk (Stanek rychtarz), Míčka (Miczka), Blažej (Blazegy), Matěj Beny (Matiegi Beny), Mikuláš Tkáč (Mykulass Ctkacz) a Jan Hromada (Jan Hromada), vyznali, že ani jednomu z držitelů statku Štítina, totiž Zlámanci, po něm knězi Mikešovi [z Bítova] (Mikse), po něm [Hartlovi] Tunklovi (Tunkle), po něm Čeňkovi [z Tworkowa] (Ceniek), po něm [Zbyňku] Hřivnáčovi [z Heraltic], po něm Tasovi [z Bítova], po něm opavskému knížeti Vilémovi (knyez Wilem) a konečně po něm opavskému knížeti Arnoštovi (knez Arnost), nikdy nepatřil les Dubová horka ani Vrchní rybník. Pouze v době, kdy byl Jan Raduňský zajat knížaty, zabral řečené majetky mocí Hřivnáč. 6) Mikuláš Tkáč ze Suchých Lazců následně dodal, že když byl rychtářem na Nových Sedlicích za pana [Zbyňka] Hřivnáče [z Heraltic], přikázal mu tento vylovit Vrchní rybník násilím. Or. čes., pap. 325 x 190 + 30 3 pečeti přitištěné pod krytem papíru zničeny ZA, AS, inv. č. 31, sign. A XXVI 10 Reg.: Soupis I, s. 469, č. 2028 Ed.: J. Zukal: Spor pánů Štítinských s pány Sucholazeckými o les a rybník nad Novosedlicemi v první polovici 15. století, VMO 17, 1909, s. 60-62, č. VII 148 1464, 17 IV (w utery przed swatym Gyrzym), Linhartovy (w Lenhartowach) Mikuláš starší z Vladěnína (Mykolass starssy z Wliadyenyna) vyznává, že v čase, kdy opavský kníže Vilém (knyez Wylem) kupoval od svého bratra, knížete Arnošta (kniez Arnost), jeho díl Opavy (Oppawa), požádal ho a spolu s ním i zesnulého Onše Kyjovce [z Lukavce] (Oness Kygyowecz) [Jan] Hrot z Lukavce (Hrot z Lukawycze), aby spolu s ním prosili knížete Viléma o zrušení poručnictví nad sirotky po Dětochovi [ze Šumvaldu] (Dyetoch), kterým Hrota a jeho ženu pověřil opavský kníže Arnošt. Kníže Vilém však prosbu odmítl s odůvodněním, že Hrotova manželka byla matkou řečených sirotků.