.ZA Opava, fond: Slezský stavovský archiv Opava (1318-1850), sign. A XV-35, inv. č. 447. * Ke sporu srov. zde, výše č. 407, č. 409, č. 415 a dále níže č. 421. 418. 13. 9.1) 1495, Fulštejn Oswieczenemu Kniezeti a panu panu Hanussowj Kniezeti Oswietimskemv a hliwiczskemu etc. panu nam prziezniwj a Vrozenym Statecznym Slowutnym panom vrzednikom a panom Ritierstwu Sediczym na Sudu a v desk Kniezecztwj Krnowskeho panom a przatelom nassym milym Gyndrzych Girzik bratrzi Suppowe Z ffulssteyna Wilem Jan bratrzij ffulsstenowe z Slawkowa a na Studencze Sluzbu nassy wzkazugiem posielame k wassym milostem Vrozeneho pana Waczlawa ffulssteyna Strycze a bratra nassieho mileho rozumu a vmyslu nasseho dostatecznie nauczeneho a Zpraweneho to czoz on przied wassymi milostmi giednati a mluwiti bude abysste giemu wierziti raczyli yakoz bychom sami osobami swymi s wassymi milostmi mluwili Tomu na swiedomie ia swrchu psany Girzik Kazal sem swu peczet Ktomu listu przidawiti dan a psan na fulssteynie w nedieli przed Swatym krzyzem Annorum domini etc Me сссc° 9. 5. Poznámky: * Originál, papírový, česky. Pečeť přitištěná pod krytem papíru. .ZA Opava, fond: Slezský stavovský archiv Opava (1318-1850), sign. A XV-1, inv. č. 403 (v inventáři s chybným datem 3. května 1400). * Regest: Božena KOPICKOVA (ed.), Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 dec. — 1419 aug. 16). IV. Fontes Archivi publici Olomucensis et Opaviensis. Pragae 1989, s. 308, č. 736 (s chybným datem 2. května 1400). * Plná moc bratří Supů z Fulštejna a jejich vzdálených bratranců Fulštejnů ze Slavkova souvisela s ohražením reprezentantů obou větví Fulštejnů proti přiznání panského stavu a fulštejnského rodového původu jejich vzdáleným příbuzným, rytířům z Vladěnína. Spor odstartoval chystaný vklad statku Brantic Janovi staršímu z Vladěnína a jeho bratřím do krnovských zemských desk. Supové z Fulštejna a Fulštejnové ze Slavkova se o něm zřejmě dozvěděli už před zářím 1494 včetně podrobnosti, že by vklad měl znít na Janův titul z Fulštejna a z Vladěnína. Proti tomu protestovali před zemským soudem (snad na jeho jednání v červnu 1495) a když to nepomohlo, obrátili se na soud prostřednictvím svého zmocněnce Václava Fulštejna ze Slavkova na Studénce (srov. zde). Ovšem zeměpáni, vévoda Jan Hlivický a Osvětimský a kněžna Barbora Opavská a Ratibořská, ani zemští soudci na argumentaci Václava Fulštejna nepřistoupili a 18. září 1495 vložili Brantice do desk Janu Vladěnínskému, kterému přiznali titul z Fulštejna a z Vladěnína (ZDK I, fol. 53v, č. 286). Zhrzení Supové z Fulštejna a Fulštejnové ze Slavkova proto obratem nechali do desk vepsat svůj protest (ZDK I, fol. 53v, č. 287). Není známo, co bylo příčinou tak prudké averze obou protestujících větví Fulštejnů proti jejich vladěnínským příbuzným. Rytíři z Vladěnína totiž ve skutečnosti byli legitimní větví Fulštejnů, neboť jejich předek Jan z Fulštejna na Vladěníně, činný koncem 14. století, byl bratrem zakladatele rodové větve Supů, pana Jindřicha z Fulštejna a vzdálenějším prasynovcem zakladatele rodové větve Fulštejnů ze Slavkova, pana Herborda Pusa ze Slavkova. Spor tím však neskončil. Teprve po smrti vévody Jana Hlivického a Osvětimského se znovu rozhořel a přenesl z prostředí krnovského zemského soudu před kompetenčně příslušné instituce. Nejsme informováni jak, a zda vůbec, se sporné strany odvážily obtěžovat kněžnu Barboru Opavskou a Ratibořskou touto kausou. Přesto nikdo ze Supů z Fulštejna ani Fulštejnů ze Slavkova nevymazal odpor, který 18. září 1495 nechal do krnovských zemských desk vepsat Václav Fulštejna ze Slavkova. Bratři Jan a Václav Vladěnínští z Bílovce se počátkem 16. 275