z 227 stránek
1
2
Titul
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Rozmlouvání člověka se smrtí
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
Otázka nynie taková běží
90
91
92
93
94
95
Proti poutím
96
97
98
Vlka poznáš po srsti
99
100
101
Slyšte všickni, staří i vy, děti
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
Václav, Havel a Tábor
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
Zlomky rýmované kroniky
151
152
153
154
155
Veršované letopisy
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
Poznámky ke kritice textu
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
Věcné poznámky a vysvětlivky
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
Slovníček
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
Obsah
225
226
227
Název:
Veršované skladby doby husitské
Autor:
Svejkovský, František
Rok vydání:
1963
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
227
Počet stran předmluvy plus obsahu:
227
Obsah:
- 3: Titul
- 5: Úvod
- 49: Rozmlouvání člověka se smrtí
- 90: Otázka nynie taková běží
- 96: Proti poutím
- 99: Vlka poznáš po srsti
- 102: Slyšte všickni, staří i vy, děti
- 116: Václav, Havel a Tábor
- 151: Zlomky rýmované kroniky
- 156: Veršované letopisy
- 167: Poznámky ke kritice textu
- 186: Věcné poznámky a vysvětlivky
- 213: Slovníček
- 225: Obsah
Strana 212
207 proti Dražicóm — Dražice jsou u Tábora; o bližší určení tohoto místa u Dražic
se pokouší J. Macek (Tábor II, 333; tam je uvedena ostatní literatura).
209—215 Žižkův návrat do Tábora, který předcházel událostem líčeným v této
části skladby, spadá asi do poloviny dubna roku 1421.
215 K údajům o počtu upálených: Vavřinec z Březové udává v Husitské kronice
(cit. vyd. str. 163), že Žižka dal upálit v Klokotech 50 lidí a „po odjezdu Žižkově bratří,
kteří tam byli, upálili jich dvacet pět z té pikartské sekty“ (srov. s tím údaj „dvacet-
čtyři“ ve v. 214, zatímco o padesáti jiných se tu nepíše).
217 bernatické lesy — lesy kolem Bernartic nedaleko Bechyně.
219 K vyhlazení těchto pronásledovaných zbytků došlo asi na podzim roku 1421
(srov. J. Macek, Tábor II, str. 349); doplněním textu ve verši 218 z druhé verze této
skladby (srov. o ní pozn. na str. 185) lze závěry o upálení této skupiny v bernartických
lesích formulovat už bez dohadů, jak zatím činil J. Macek na místě, které jsme právě cito-
vali (str. 349, pozn. 179).
220—250 Vyprávění se týká osudů dalších táborských chiliastů („naháčů“ —
adamitů), kteří se uchýlili dál od Tábora do jižních Čech a byli asi 21. října 1421 vyhlazení
Žižkovým vojskem. (Výklady k tomu podal a starší literaturu shrnul J. Macek, Tábor II,
str. 349n.).
221 Valovský les — les u vesnice Val nedaleko Lomnice nad Lužnicí.
224—225 a dále 234—240 Pramenem charakteristiky adamitů je tu patrně písemná
zpráva Žižkova o životě a názorech adamitů, kterou dal po jejich vyhlazení sestavit podle
výpovědi jediného nepopraveného zajatce; zpráva je známa z jiných kronikářských
záznamů (srov. cit. vyd. Husitské kroniky Vavřincovy, str. 210n., nebo Staré letopisy
české, vydání Vratislavského rukopisu, str. 30—31).
222 Stráž — Stráž nad Nežárkou.
226 Veselí — Veselí nad Lužnicí.
228 v Rečici, v Plešiech a v Stráži — Kardašova Řečice, Pleše u Veselí nad Lužnicí,
Stráž nad Nežárkou.
230 Šorc z Valu — osoba odjinud neznámá (srov. pozn. k v. 220); pokus o bližší
možné určení je u J. Macka, Tábor II, str. 350.
241 tehdy Žižka posla lidu oděného — Žižka tady zasáhl, když přijel na pomoc
posádce obležené v nedalekém hradu Lomnici nad Lužnicí.
245 Bořek Klatovský — je to šlechtic blíže neznámý; Vavřinec ve své kronice
jeho jméno ani neuvádí při líčení této výpravy, nýbrž obecně konstatuje: „jednoho panoše
Žižkova zabili".
212