59—61 Verše zaznamenávají počátky přijímání podobojí, které spadají na konec roku 1414; srov. na str. 22 pozn. k č. 17. 61 mistr Jakúbek — M. Jakoubek ze Stříbra patří k nejvýznamnějším bojovníkům za kalich mezi vzdělanci a k prvním šiřitelům přijímání podobojí mezi lidem. — u sv. Michala — v kostele sv. Michala na Starém Městě, který patřil vskutku mezi první kostely, kde se takto přijímalo (jejich výčet podává především Vavřinec z Březové ve své kronice, cit. vyd., str. 17). Jinak se ovšem uvádí jako první kostel toho druhu kostel sv. Martina ve zdi (v nynější Martinské ulici u Perštýna). Pozoruhodná je shoda zprávy našeho veršovce a kroniky Eneáše Silvia, kde se rovněž objevuje pouze jméno kostela svatomichalského. 62—78 Zvláštní pozornost věnoval autor podrobnému líčení situace v Ústí nad Lužnicí (Sezimově), v jehož okolí i přímo ve městě se hlásily projevy lidového kacířství už před příchodem Husovým do těchto míst (srov. J. Macek, Tábor I., 184n. aj. podle rejstříku). Příznačná je pro osvětlení situace v roce 1415 a 1416 zpráva o situaci v Ústí určená především církevním místům, v níž jsou uváděny některé výrazné rysy rodí- cího se lidového hnutí, které brzy vyústilo v táborství (srov. Palacký, Documenta, 636). 67 Pytel súkenník — nelze blíže určit; osoba toho jména i s přídomkem se připomíná ve Starých letopisech k roku 1438 mezi vypověděnými z Prahy (cit. vyd. Vratislavského rukopisu, str. 80; Křižovnického rukopisu, str. 146). 69—71 Většina z uváděných kněží je známa z doby o něco pozdější, kdy jsou jme- novaní označováni za kněze nebo kazatele táborské: mistr Jičín — M. Jan z Jičína (dále v pozn. k této básni v. 95). — Věněk — srov. pozn. k v. 51. — Antoš (Antoch). — Pšenička. — Kániš — Petr Kániš. — Bydlín — Jan Bydlinský; odjinud nelze určit osoby Petra velikého a Petra ústského; ve Starých (letopisech cit. vyd. rukopisu Vratislav- ského, str. 27) se připomíná s křestním jménem Petr táborský kněz Petr Němec. 74n. město na tré děléchu... — toto nejasné místo se snaží osvětlit třídními a náboženskými rozpory ve městě J. Macek, Tábor I, 219n. 79—86 Události připomínané tu z Husova života spadají do let 1410 až 1415, do jeho upálení 6. července. 79 Autor myslí na jednání duchovenstva v čele s arcibiskupem. 81 Ke kurii římské byl Hus povolán v srpnu 1410. 82 Klatba na Husa byla vydána pražským arcibiskupem 18. července 1410 a znovu 15. března 1411, když se Hus nedostavil do Říma. 83 Interdikt je z 20. července 1411. 87—106 Ve verších je rozváděn původ myšlenky o přijímání podobojí, první její ohlas mezi universitními mistry a v Praze vůbec. Za původce jsou označeni drážďanští mistři Petr a Mikuláš, kteří přišli do Prahy; tuto zprávu nalezneme shodně v latinských pramenech, ve spisku Jana Papúška a v Kronice pražské university (vydány jsou v cit. díle Höflerově), dále u Eneáše Silvia v jeho kronice a ve Vratislavském rukopise Husitské kroniky Vavřince z Březové (jako pozdější doplněk; srov. pozn. 1 na str. 233 citované edice Vavřincovy kroniky). 91 mistr Petr, mistr Mikuláš — němečtí mistři Petr a Mikuláš z Drážďan, kteří se přiklonili ke straně Husově. V Praze působili v domě Českého národa (kolej) u Černé 208