z 227 stránek
1
2
Titul
3
4
Úvod
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
Rozmlouvání člověka se smrtí
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
Otázka nynie taková běží
90
91
92
93
94
95
Proti poutím
96
97
98
Vlka poznáš po srsti
99
100
101
Slyšte všickni, staří i vy, děti
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
Václav, Havel a Tábor
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
Zlomky rýmované kroniky
151
152
153
154
155
Veršované letopisy
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
Poznámky ke kritice textu
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
Věcné poznámky a vysvětlivky
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
Slovníček
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
Obsah
225
226
227
Název:
Veršované skladby doby husitské
Autor:
Svejkovský, František
Rok vydání:
1963
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
227
Počet stran předmluvy plus obsahu:
227
Obsah:
- 3: Titul
- 5: Úvod
- 49: Rozmlouvání člověka se smrtí
- 90: Otázka nynie taková běží
- 96: Proti poutím
- 99: Vlka poznáš po srsti
- 102: Slyšte všickni, staří i vy, děti
- 116: Václav, Havel a Tábor
- 151: Zlomky rýmované kroniky
- 156: Veršované letopisy
- 167: Poznámky ke kritice textu
- 186: Věcné poznámky a vysvětlivky
- 213: Slovníček
- 225: Obsah
Strana 208
59—61 Verše zaznamenávají počátky přijímání podobojí, které spadají na konec
roku 1414; srov. na str. 22 pozn. k č. 17.
61 mistr Jakúbek — M. Jakoubek ze Stříbra patří k nejvýznamnějším bojovníkům
za kalich mezi vzdělanci a k prvním šiřitelům přijímání podobojí mezi lidem. — u sv.
Michala — v kostele sv. Michala na Starém Městě, který patřil vskutku mezi první
kostely, kde se takto přijímalo (jejich výčet podává především Vavřinec z Březové ve
své kronice, cit. vyd., str. 17). Jinak se ovšem uvádí jako první kostel toho druhu kostel
sv. Martina ve zdi (v nynější Martinské ulici u Perštýna). Pozoruhodná je shoda zprávy
našeho veršovce a kroniky Eneáše Silvia, kde se rovněž objevuje pouze jméno kostela
svatomichalského.
62—78 Zvláštní pozornost věnoval autor podrobnému líčení situace v Ústí nad
Lužnicí (Sezimově), v jehož okolí i přímo ve městě se hlásily projevy lidového kacířství
už před příchodem Husovým do těchto míst (srov. J. Macek, Tábor I., 184n. aj. podle
rejstříku). Příznačná je pro osvětlení situace v roce 1415 a 1416 zpráva o situaci
v Ústí určená především církevním místům, v níž jsou uváděny některé výrazné rysy rodí-
cího se lidového hnutí, které brzy vyústilo v táborství (srov. Palacký, Documenta, 636).
67 Pytel súkenník — nelze blíže určit; osoba toho jména i s přídomkem se připomíná
ve Starých letopisech k roku 1438 mezi vypověděnými z Prahy (cit. vyd. Vratislavského
rukopisu, str. 80; Křižovnického rukopisu, str. 146).
69—71 Většina z uváděných kněží je známa z doby o něco pozdější, kdy jsou jme-
novaní označováni za kněze nebo kazatele táborské: mistr Jičín — M. Jan z Jičína
(dále v pozn. k této básni v. 95). — Věněk — srov. pozn. k v. 51. — Antoš (Antoch). —
Pšenička. — Kániš — Petr Kániš. — Bydlín — Jan Bydlinský; odjinud nelze určit osoby
Petra velikého a Petra ústského; ve Starých (letopisech cit. vyd. rukopisu Vratislav-
ského, str. 27) se připomíná s křestním jménem Petr táborský kněz Petr Němec.
74n. město na tré děléchu... — toto nejasné místo se snaží osvětlit třídními a
náboženskými rozpory ve městě J. Macek, Tábor I, 219n.
79—86 Události připomínané tu z Husova života spadají do let 1410 až 1415,
do jeho upálení 6. července.
79 Autor myslí na jednání duchovenstva v čele s arcibiskupem.
81 Ke kurii římské byl Hus povolán v srpnu 1410.
82 Klatba na Husa byla vydána pražským arcibiskupem 18. července 1410 a znovu
15. března 1411, když se Hus nedostavil do Říma.
83 Interdikt je z 20. července 1411.
87—106 Ve verších je rozváděn původ myšlenky o přijímání podobojí, první její
ohlas mezi universitními mistry a v Praze vůbec. Za původce jsou označeni drážďanští
mistři Petr a Mikuláš, kteří přišli do Prahy; tuto zprávu nalezneme shodně v latinských
pramenech, ve spisku Jana Papúška a v Kronice pražské university (vydány jsou v cit.
díle Höflerově), dále u Eneáše Silvia v jeho kronice a ve Vratislavském rukopise
Husitské kroniky Vavřince z Březové (jako pozdější doplněk; srov. pozn. 1 na str. 233
citované edice Vavřincovy kroniky).
91 mistr Petr, mistr Mikuláš — němečtí mistři Petr a Mikuláš z Drážďan, kteří
se přiklonili ke straně Husově. V Praze působili v domě Českého národa (kolej) u Černé
208