POZNÁMKY KE KRITICE TEXTU ROZMLOUVÁNÍ ČLOVĚKA SE SMRTÍ Tuto památku zachovaly tisky z 16. století, rukopisný záznam nebo jiný starší doklad nalezen nebyl. Oba dochované tisky jsou uloženy v knihovně Národního muzea v Praze: A Starší znění, asi z prvního desetiletí 16. století, sign. 25 E 2. — B Tisk z druhé poloviny 16. století, vydaný v tiskárně Jiříka Dačického na Novém Městě Pražském, sign. 27 F 27; je svázán v jeden knižní celek spolu s jinými tisky z tohoto období. V obou exemplářích chybí začátek a vedle toho v A jsou i uvnitř mezery; rovněž titul obou není dochován. J. Jungmann zaznamenal ve své Historii literatury české, odd. IV, č. 1810 (2. vyd., Praha 1849) ještě další tisk z roku 1557, ale ten dnes znám není. Podrobný popis tisků přináší Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století, kde jsou skladby zařazeny pod heslem „Hádání smrti s člověkem“, č. 2838 a 2841; neznámý exemplář uvedený Jungmannem je pod č. 2840. Dále je pod uvedeným heslem (č. 2839) zařazen leták z počátku 16. století, který je sice tematikou Rozmlouvání blízký, ale je to skladba zcela jiná; vydal ji a tisk popsal Č. Zíbrt v Českém lidu 28, 1914, str. 37—41. Naše vydání se opírá o nejstarší známý tisk, který — jak se zdá — je i bližší pů- vodnímu znění skladby, a to nejen obsahem, ale i jazykem. Tisk B svědčí o dalších úpra- vách jazykových i věcných. Přes tyto rozdíly vřadili jsme v této edici znění z tisku B na místech mezer v A, aby neúplnost textu nebyla tak veliká, a označili jsme je závor- kami [ J. Jsou to verše 1—16, 201—253, 691—734, 1132—1238; začátek ovšem chybí v obou tiscích. V exempláři A je třeba všimnout si ještě jedné zvláštnosti: veršem 155 a částí verše 156 jedna stránka končí a druhá jimi začíná (jsou to slova „ale zlými jsem hořká máti, kteříž“). Nelze vyloučit možnost, že tu byly spojeny dva různé tisky, jak soudí ve výkladech ke své edici tohoto díla St. Vrtel-Wierczyński, kterou připomí- náme níže. Dochovaný exemplář A byl svázán v minulém století, přitom prvních pět listů je přeházeno (jejich pořadí je 4, 5, 1, 2, 3). Vedle ztracených listů je tisk A ještě na ně- kterých místech drobně porušen, proto i v takových případech bylo nutno přihlédnout k tisku B, ačkoliv ve většině případů lze několik písmen nebo ojedinělá slova z kontextu lehce doplnit. Tyto případy neuvádíme v poznámkách, nýbrž v textu jsou označeny kulatou závorkou ( ). Verše nejsou v tisku oddělovány v samostatných řádcích, jsou psány nepřetržitě a jsou označovány většinou dvojtečkou. Přitom každé dvojverší začíná velkým písmenem. V následujících poznámkách upozorňujeme především na závažné věcné změny mezi oběma dochovanými verzemi, ale nezaznamenáváme rozdíly, které vznikly jazykovou úpravou mladšího textu, hlavně úpravy hláskoslovné, tvaroslovné, různé užívání příklonek -ž, -t, předpon, vynechávání pomocného slovesa u tvarů minulého času, změny 167