130n. Mezi moravskou šlechtou byl v první fázi husitského revolučního hnutí velký počet jeho přívrženců, jak dokládá vedle některých historických zpráv zvláště stížný list šlechty do Kostnice nebo zápis ze sněmu konaného v Praze 5. září 1415. 136—147 Dále autor obrací pozornost k důsledkům rozmachu husitského hnutí v lidových vrstvách a charakterizuje je několika typickými rysy: útoky na církev, od- klon od jejích ustálených zvyklostí. Zároveň už naznačuje i rozpory mezi lidovou složkou husitství a šlechtou, aby přitom využil příležitosti k obžalobě světského panstva z hle- diska politiky církve. — K rozporům mezi světskou šlechtou a církví v Čechách srov. např. pozn. na str. 189 ve skladbě Slyšte všickni.) Základní listinný materiál k situaci na Moravě shrnul B. Bretholz, Ubergang Mährens an Herzog Albrecht von Österreich im Jahre 1423 (Archiv f. österreichische Geschichte 80, 1893, 16n.); srov. též literaturu uvedenou výše v pozn. k v. 124n. 148—179 Obléhání Vyšehradu, které je předmětem této části letopisných zpráv, trvalo od dubna do začátku listopadu roku 1420, kdy byla svedena rozhodná bitva popisovaná naším autorem. 153 král Zigmund. .. je retovati — příchod Zikmundův a přípravy k útoku se udály koncem října 1420. 154 zmeškal hodinu — posádka Vyšehradu, obležená pražským vojskem se roz- hodla, že se vzdá, nepřijde-li Zikmund na pomoc do stanovené lhůty 1. listopadu. Zikmund se do té doby nedostavil. Jeho plán společného útoku posádky z Vyšehradu, z pražského hradu a vojsk, které Zikmund přivedl k Praze, byl vyzrazen, takže jeho útok byl husitskými vojsky rozbit. 158 když svatého Pangrací dojede — kostel sv. Pankráce na pankrácké pláni směrem k Vyšehradu. 163—171 Výčet jmen českých a moravských šlechticů, kteří padli v bitvě, je dochován v několika kronikářských zápisech a částečně se různí (srov. Staré letopisy, kroniku Vavřince z Březové): Petr Konopištský — Petr z Šternberka, pán na Konopišti. — Jindřich Krumlovský — Jindřich z Kravař (z Plumlova), patřil mu též Moravský Krumlov. — Henrich Bechynský — Jindřich Lefl z Lažan, pán Bechyně a Krakovce. — Jaroslav Veselský — Jaroslav ze Šternberka a z Veselí nad Moravou. — Vok z Holštýna — Vok z Holštejna a Blanska. — Mikuláš Zajíc — Mikuláš Zajíc z Hasenburka (podle Palackého); v jiných rukopisech je uváděn Vilém Zajíc z Valdeka, pán na Židlochovicích. — Samvalský z Malenovic — Hynek Šumvaldský z Malenovic a Pohořelic (ve Starých letopisech, Vratislavský rukopis: Šamvalský). — Černohorský — Dobeš Černohorský z Boskovic. — Michalec — Jan Michalec z Michalovic. — Sobín — Sobín ze Švábenic. 173 král Zigmund s velikým hořem z Čech vyjede — Zikmund zůstal po porážce u Vyšehradu v zemi až do března roku 1421 a pak ji opustil. 174n. Běh událostí v letech 1421 až 1422 naznačuje autor jen velmi stručně. 174—175 Kutná Hora se vzdala 24. dubna 1421. 176—179 Týká se událostí z konce roku 1421 a ze začátku roku 1422. Po sněmu v Brně na začátku listopadu roku 1421 přitáhl Zikmund znovu do Čech a přiblížil se ke Kutné Hoře. Tehdy zrušili někteří kutnohorští měštané slib daný pražanům, jednali tajně se Zikmundem a vpustili jeho vojsko do města. Ale 6. ledna 1422 Žižkovo vojsko 210