Fr. Palacký. Stránkou obsahovou i způsobem zpracování jeví se nám tato skladba jako protiváha známého husitského Hádání Prahy s Kutnou Horou z roku 1420. Ovšem mezi vznikem Hádání Prahy s Kutnou Horou, které zaznívalo do počátků husitských bojů, a mezi složením této skladby uplynulo několik let naplněných událostmi pro vývoj dalších poměrů v zemi nad jiné závažnými. Je to doba velkých vítězství Žižkových, doba největšího rozmachu lidových revolučních sil a slávy Tábora; na straně protihusitské se tehdy střídaly naděje s tísní a strachem po zkla- mávané důvěře ve vítězství Zikmunda a jeho evropských i domácích vojenských spojenců. Vývoj přinesl zatím také s vyhraněním třídních stanovisek v přístupu k řešení ideologických a společenských problémů ostřejší diferenciaci mezi husitskými stranami. Začaly se objevovat i hlasy kolísavých, hledajících kompromisy především s ohledem na osobní prospěch. Husitský program už dostal výraznou formulaci ve čtyřech artikulech pražských a radikální názory vykrystalizovaly v chiliastické články táborské, které byly výrazem revolučního úsilí chudiny. Zatímco se stěžejní ideologické spory mezi husity a druhou stranou už v zásadě vyhranily v řadě jednání, disputací a literárních prací, takže další literatura toho druhu už z nich v převážné části vycházela, — řešily se teď nejzávažnější problémy na bojištích a v jedná- ních politických. Životní zkušenosti a důsledky vývoje událostí přiměly asi v první polovině roku 1424 některého blíže neznámého básníka k napsání skladby zvané Václav, Havel a Tábor.27 Ovšem ohlas událostí a ideové problematiky doby je v jeho díle určován stanoviskem autora proti husi- tům, neboť výrazná tendenčnost — tato významná síla tvorby doby husitské — byla i v naší skladbě rozhodujícím činitelem při jejím vzniku. Básník volil osvědčenou formu pře a dal v ní přímo vyznívat a zároveň se střetat různým protichůdným názorům. Aby posílil tento jednoduchý rámec disputace, rámoval ji prostým dějem. Ve vypáleném kostele se setkávají tři postavy, z nichž dvě — Václav a Tábor — vedou spor o pravdu stanoviska katolického a husitského. Spor je nakonec vystupňo- ván tak, že Tábor chce přejít k násilí. Ale na hádání se podílí ještě další 27 O přesnějším určení doby vzniku uvažuje R. Urbánek na str. 23 několikrát už citované statě o Maříku Rvačkovi. Tam naznačuje rovněž možnost autorství Maříka Rvačky, ovšem otázkou se dále nezabývá. K tomu F. M. Bartoš v článku o J. Trchovi, citovaném výše v pozn. č. 11. 31