z roku 1494 a 1495. 425 295. Václav z Roupova Petrovi z Rožmberka, aby jemu a jeho bratřím přál těch lovův, kterýchž předešlí držitelové Prachatic užívali. — V Roupově 19. ledna 1495. Službu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane milý! Jakož ste ráčili se mnú mluviti, co lovuov dotýče, abych loviti nedal na těch lesích, kteří příslušejí klášteru Koruně Svaté: pane milý, prosím já VMti, že VMt nám toho neráčíte hájiti, těch lovuov, poněvadž sú lovili bez překážky od VMti předkové, kteří sú Prachatice v držení byli [sic]. Také bychom rádi toho užívali tak vedle toho, jakž jest nebožtík otec náš kúpil. Pane milý, prosím já VMti i s bratry svými, že VMt nám těch lovuov příti ráčíte, poněvadž ste jiným neráčili hájiti; neb ten úmysl jest muoj i bratří mých, že bychom se VMti raději zachovali a poslúžili jako pánu nám přieznivému, nežli bychom VMti v čím hněvati měli. Také VMti věřímy, že nás ráčíte při tom nechati. Dán v Roupově v pondělí před sv. Šebestianem anno Domini oc LXXXXV. Václav z Roupova. Urozenému pánu panu Petrovi z Rozemberka a na Kromlově, pánu mně přieznivému. Orig. pap. v kníž. arch. Kruml. I. 5 BPa 5b. — (G.) 296. Petr z Rožmberka panu Roupovskému, že k těm lovům v lesích, které k Zlaté Koruně pří- slušejí, má dědičné právo, ale že se přece podvoluje na ohledání toho od Viléma z Pernšteina nebo jiných čtyř pánů. — V Krumlově 25. ledna 1495. Služba má, pane Rúpovský milý! Jakož mi píšeš, což se lovuov dotýče v lesiech, kteříž příslušejí k Svaté Koruně, žádaje toho, ať bych přál v nich loviti oc: V pa- měti muožeš mieti, kterak sem s tebú v Praze mluvil, že k těm lovuom dědičnú spravedlnost mám, kterúž okázati mohu, i také to, že jest toho hájieno; při tom se poddávaje, ač by se tobě a bratřím tvým zdálo k nim spravedlnost mieti, abychme o to byli ohledáni oc. I též se ještě poddávám na pana Viléma z Pernšteina, na pana z Hradce, na pana Švihovského, na pana Dubského, na pana Trčku, kterýž se kolivěk z nich líbí, na každým z těch chci rád přestati. Jediné daj mi věděti, chci já za položenie roku prositi, i ty také pros. Jestliže pak k čemu spravedlnost mieti budeš, toho poživeš, a já také též. Než věřímť, že přes mé slušné poddánie loviti nedopustíš, neb jestliže by kto lovil, věz, žeť toho bude hájieno tak, jakož sem s tebú o to šíře mluvil. — Ex Crumlow dominico Conversionis s. Pauli annorum oc 95. Petr z Roznberka. Konc. pap. v kníž. arch. Kruml. I. 5 BPa. 5b. — (G.) Archiv Český XXI. 54