z roku 1519. 135 bychom služebníka svého v tom neopustili. Nebo muožte znáti, že žádnaj z cizího své nemuož učiniti. Odpovědi žádám. Dán na klášteře sv. Prokopa tu neděli před svatým Jakubem léta oc XVIIII°. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Moudrým, opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a souseduom milým oc. 578. 1519 d. 27. července v Hoře Kutné. — Starší havíři ujímají se dvou zraněných soudruhů. [4641.] Službu naši vzkazujem, múdré opatrnosti páni a přátelé naši milí! Jan Fiolka a Václav Přistoupil jsúce v pořádku našem, před nás jsú předstúpili s přátely a tovaryši pořádku též našeho a zpravili sú nás, kterak oni jsúce v městě vašem, příhoda se jim stala, jsúce na robotě neb na díle z vašich peněz, že sú je zbili a zsekali. Kdež sú se oni zachovali podle rozkázání VMtí, jako na dobré záleží, že sú zbroje u sebe neměli, a že jim žádný nemá nic překaziti, a že jim mluveno bylo i z úřadu, aby se v tom nebáli; oni ubezpečivše se, tak sú učinili oc. Při tom žádali sú nás k VMtem za přímluvu. My slušné jejich žádosti nemohúce odepřieti, VMtí žádáme a prosíme, že jich neráčíte v tom opúštěti, ale je v tom opatřiti. A my VMtem v túž libost neb mnohem větší libosti okázání chtěli bychom učiniti. Kdež o VMtech nepo- chybujem jakožto o přátelech svých milých. Dán na Horách Kutnách v středu po s. Jakubu apoštolu páně léta oc XVCXIX°. — Starší nad havéři na Horách Kuthnách. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a konšeluom města Kouřimě, pánuom a přáteluom našim milým. 579. 1519 d. 29. července na Č. Kostelci. — Uředník Čeněk ze Čbanova ohražuje se proti tomu, že jeden poddaný proti úmluvě byl obstaven. [331.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni Kouřimští, přátelé moji milí! Vězte, že jest vznesl na mne rychtář z Brníka, kterak by na právě vašěm obstaven byl pro nedopomoženie práva oc. I milí páni a přátelé moji milí! Divná mi to věc jest, ač neviem, nepamatujete-li jsě v tom, když některé časy u vás na rathouzě o takovou věc mluvil jsěm i na tom zuostal, aby lidé pána mého JMti stavováni nebyli na právě vašěm; a jestliže by kdo [z] spoluobyvatelův vašich aneb poddaných z čeho měl viniti kterého člověka pána mého JMti, aby to na mne znešeno bylo, že já bych spravedlivé učiniti chtěl. A tuto pak toho sě nenalézá na mne nic, než nezší [sic] člověk pána mého JMti jest stavuňkem hyndrován, ač já neviem, jest-li to s vědomostí vaší. I já vám věřím, že vy člověka pána mého JMti z toho stavuňku propustiti rozkážete. A má-li