Strana I
ARCHIV ČESKY ČILI STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MORAVSKÉ, SEBRANÉ Z ARCHIVŮ DOMÁCÍCH I CIZÍCH. NÁKLADEM DOMESTIKÁLNÍHO FONDU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO VYDÁVÁ KOMMISSE K TOMU ZŘÍZENÁ PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NÁUK. REDAKTOR: JOSEF KALOUSEK. DIL XXI. Listy do Kouřimě zaslané 1513—1525. Listy do Budějovic zaslané 1405—1526. Dodavek k dopisům Rosenberským 1409—1531. Mikuláše Slepičky z Nažic závěť 1512. Mikuláše Petrlíka nadání a závěť 1508—1525. Rybničná registra panství Krumlovského 1450—1524. V PRAZE 1903. Knihtiskárna Dr. Ed. Grégr a syn. — V kommissi knihkupectví: Bursík & Kohout.

Strana II

Strana 1
A. XXXIb. LISTY DO KOUŘIMĚ ZASLANÉ z let 1422—1525. Sebral a k vydání upravil Václav Schulz. (Čísla 1—325 z let 1422—1513 tištěna jsou v díle XVIII. str. 401—560.) 326. 1513 (2) d. 23. srpna. — Rada Starého města Pražského žádá, aby pod glejtem k výslechu poslán byl soused, jenž Zemana ze Lhoty zastřelil. [8.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Oznámila jest nám slovutná paní Johanka Maršálková stará, spoluměštka naše, jaká zlá a nechvalitebná příhoda stala se jest vašemu súsedu, tak že jest (jakož vy píšete) nechtě člověka jejieho Zemana ze Lhoty zastřelil; při tom že jste prošeni, aby skrze vás jemu mohl glejt na zprávu zpuosoben býti, že by chtěl své neviny dokonalú zprávu pokázati. I žádala jest nás, abychom k vám o ni psanie učinili podle povinnosti a obytu jejieho mezi námi. To k prosbě jejie činíme a vám na vědomie dáváme, abyšte toho člověka, kterýž jest již dotčeného Zemana zabil, glejtem na zprávu ubezpečili, a on bez meškánie k nám aby se vypravil a tu zprávu aby před námi učinil. A jak by najprv do města na- šeho jeho příchod byl, hned aby se panu purgmistru opověděl našemu proto, aby jemu rok k zprávě jeho položen byl, a jiný žádný právem také aby k němu při- stúpiti nemohl; a to upřiemo ubezpečení v městě našem od příchodu svého aby do téhodne jměl. Dále vás, přietelé opatrní, paní Johanka žádá a my též podle nie, že syny jeho nebožtíka Zemana se ujistíte, kteříž u vás v městě vašem jsú, aby tíž synové v moc panie své vjíti mohli, a ona dále také, což by jie potřebie bylo, s nimi o své i jejich věci aby uhodila. Věříme, že to k žádosti našie učiníte a tak to opa- Archiv Český XXI.

Strana 2
2 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané tříte, aby potom o to jiné a těžší ruoznice a vám starosti nevznikly. Datum f. III. ante Bartholomei apostoli. Odpovědi žádáme listem vaším. — Purkmistr a rada Sta- rého města Pražského. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřima, přátelóm našim milým. 327. 1513 d. 27. září v Rožďalovicích. — Magdalena z Waldšteina vydává spravedlnost Johance z Podolí. [2880.] Modlitbu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé milí! Jakož mi vždy píšete o diel Johanky dcery nebožtíka To[mka] z Podole, abych jí propustila ostatek dílu jejího k živnosti její, [i zdá] mi sě, že jest sobě malou pomoc učinila k živ- nosti své, neb [slyjším, že jest je muž její prohrál. Bychť sě byla toho nadála, bylať bych těch peněz rozkázala dětem jejím. Ale již k žádosti a psaní vašemu rozkázala sem vydati ostatek dílu jejího muži jejímu, a ty jest muž její vzal. Datum Rozdia- lowicz f. III. post Mathie apostoli anno oc VCXIII°. — Magdalena z Walštajna a na Rožďalovicích. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kúřima, přáteluom mým dobrým. 328. 1513 d. 19. října. — Rada m. Brodu Č. žádá za opisy dvou svědomí ve věcech měst krá- lovských. [4044.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přietelé a sousedé naši milí! Jakož vašich opatrností tajno není, co se dotýče důchoduov královských, kdo jest je od VMtí vyzdvihal, aneb komu jste je v ruce dávali, že toho svědomí nebo list k králi JMti dáti máte oc. I VMtí žádáme za to, že toho listu výpis ráčíte nám poslati, abychom také my věděli se čím zpraviti, abychom v nic takového nevešli proti svolení našemu městckému. I nepochybujem, že k žádosti naší ráčíte to učiniti a dle dobrého přietelstvie. Datum f. IIII. post Luce evangeliste anno 1513. A také račte znáti, že pan podkomoří druhého na nás listu žádá svědomí, kdež páni Pražané ode všech měst měli jsú jemu dáti. I jestliže jste dali, račte nám také to oznámiti. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom přá- telóm a sousedóm našim milým. 329. 1513 d. 1. listopadu v Č. Kostelci. — Purkrabí Matouš z Bahna píše o spravedlnosti pod- daných. [4559.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Jakož JMti pánu mému píšete, v nepřítomnosti doma že sem váš list odevřel, kdež žádostná

Strana 3
z roku 1513. 3 psaní svá JMti pánu připomínáte, co sě dotýče Martina provazníka z Mukařova, člověka JMti, dlužnu býti VII IP gr. českých, a že by zaň Pekárek, poddaný váš, listu tohoto ukazatel, rukojmie byl a hyndrován byl oc: I milí páni! Všecka vaše psaní předešlá JMt pán ráčil jest mi oznámiti, a bez hyndrování jiných poddaných JMti téhož Martina vám v moc připraviti rozkázal; kdež on těmi časy byv připraven ku právu vašemu, dokonale jsem sě domníval, že by s věřiteli svými miesto a konec před právem vaším měl. Poněvadž nemá, ať poddaný váš ve čtvrtek tento najprv příští jest na Kostelci, že já člověka páně obešli a k skutečnému zaplacení při- pravím, pokud možnost jeho najvýš vystihnúti muož. Neb jistě podle znánie mého třikrát neb mnohokrát jest viece dlužen, než za to má. Datum Kostelecz f. III. die Omnium Sanctorum anno oc 1513 Domini. — Matúš z Bahna, purkrabie na Kostelci. Také kdež jsem vás žádal ujistiti sě Linhartem truhlářem a Vaňkem Nevi- domým, obyvateli vašimi, že jsú mi slíbili za Zajíčkovú sirotky postaviti na Kostelci, kdež ta věc vás tajna není: i nedali jste mi žádné odpovědi. I ještě vás žádám touž žádostí, a den k stání že mi s nimi položíte před vámi. A co sě dotýče spravedl- nosti bednářuov bratruov na domě [v] městě vašem, kteráž JMti pánu příleží, ráčili jste mi v radě přiřéci, že by JMt pán komu by poručiti ráčil zdvihati nároky a vě- děti dáti, kdyby položeny byly, též při první žádosti; žádám, jsú-li položeny, že mi znáti dáte a zdvihnúti dopustíte. Pakli nejsú, že souseda svého bednářuom povino- vatého připravíte k placenie podle smlúvy. Odpovědi žádám. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přá- telóm milým. 330. 1513 d. 4. listopadu v Ratajích. — Purkrabí Zdeněk z Bošína žádá Jakuba Černého o sho- vění při placení dluhu. [4834.] Pane Jakube, přieteli muoj milý! Prosím tebe, že těmto rukojmiem, kteří jsú za Pavlíka z Stankovic, těch peněz počekáš, neb ten jistý Pavlík sedí. Neb on Pavlík, tak za to mám, některý den brzo ven puštěn bude, aby on ten dluh sám nějak mohl tobě napraviti. Pakli by se toho nezdálo udělati, ale prosím tebe, že jim přidáš roku do dvú aneb do tří neděl, aby oni tobě mohli zpraviti ten dluh. I věřím, že to pro mne učiníš a že mne v této přímluvě neoslyšieš. A já zase také udělám rád pro tebe, což jest mně možného. Ex Ratag f. VI. post Omnium Sanc- torum anno oc XIII°. — Zdeněk z Bošína, purkrabie na Ratajiech. Panu Jakubovi Černému měštěnínu, obyvateli v městě v Kouřimi, přieteli mému dobrému.

Strana 4
4 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané 331. 1513 d. 13. listopadu v Kolíně. — Purkrabí Jan Leva z Brozánek: o dluhu Šimka z Libo- držic. [4818.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé [moji mijlí! Psali ste mi o Šimka z Libodržic, poddaného krále JMti, žalujíc [naň, kterjak by povinen byl Pavlovi sousedu vašemu VIIIIj ſP a za zbroj [LXX gr.] m. I Šimek, poddaný krále JMti, odpor činí takový pravě, že, když jejl tuze Pavel soused váš napomínal Šimka, a Šimek statek svuoj pro [sousedja vašeho prodati jest musel Pavlovi Suchomelovi, a Pavel soused váš k tomu jest se podvolil, aby od téhož Pavla Suchomele peněz pět [kop] míš. vzal, kteréžto peníze měly býti Šimkovi závdavek: i poněvadž [jest taková věc, já nerozumiem, by co poddaný člověk krále JMti byl vinen sousedu vašemu. Než k tomuto se znal jest týž Šimek, že jest Pavlovi sousedu vašemu po- vinen IIIIj ſP míš. a za zbroji LXX gr. míš. I rozkázal sem jemu, co jemu spra- vedlivě povinovat, aby mu zaplatil. A toho vědomo jest rychtáři i jiným sousedóm, že soused váš přestal jest vzéti na Pavlovi Suchomelovi pět kop míšenských. Datum Colin dominico post Martini 15013 [sic]. — Jan Leva z Brozánek, purkrabie na Kolíně. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřima, pánuom přá- telóm mým milým. 332. 1513 d. 18. listopadu v Skalici. — Úředník Krištof Žišovský: o dluh za ryby. [4100.] Službu svú vzkazuji, pane purkmistře a páni milí! Mám za to, že ráčíte v pamiti [sic] mít, kdež sem s vámi rozmluvení učinil u pana Martina Beránka, co se dotýče Hávy, spolusouseda vašeho, kdež jest časem minulým měl dáti mně a bra- třím mým nerozdielně dvě kopě gr. č. za ryby za [dva] čbery. I ráčili ste na mně žádati, abych jemu prodlení tomu dluhu dal do svatého Martina již minulého, že by je chtěl před VMtmi týž Háva konečně položiti. Ale já nemaje vóle té od bratří svých, nemohl sem toho učiniti, než toliko do dvú neděl abych strpení měl. Kdež pak vůle vašie žádosti se již naplnila i víc než do svatého Martina, ale pro ne- možnost potřeb pána svého JMti pro tu příčinu i kdež já VMti žádám, že vždy ráčíte téhož Hávu k tomu míti, aby on, jestliže jest před VMtmi těch II gr. č. nepoložil, aby je položiž [sic] bez odtahu dalšieho. Pakli by by [sic] se toho nestalo a on vždy mně a bratřím mým dluhu spravedlivého nechtěl zaplatiti, již bych VMtem opověda se, musil svého právem dobývati. Dán v Skalici v pátek po s. Brykcí oc léta VCXIII. — Krištof Žišovský, ouředník v Skalici. Múdré opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přá- teluom mým milým bud] dán].

Strana 5
z roku 1513. 5 333. 1513 d. 19. listopadu v Č. Kostelci. — Michal z Chlumu naléhá na zaplacení dluhu za ryby. [2460.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé a sousedé milí! Co sě těch peněz za ty ryby dotýče, o kteréž jsem vám již několikrát psal i vzkazoval, abyšte je k tomu připravili, aby mi ty peníze dali; i kdež jste mi pak o to psali žádajíc mne, abych toho strpenie měl jedině do svatého Havla již minulého, a to mi přiříkajíc psaním svým, že mi konečně dány budú: i protož víte, že jest již sv. Havla dávno minulo, a mně vždy nic dáno nenie. I protož já vás žádám, že sě k tomu přičiníte a je k tomu připravíte, aby mi ty penieze hned dány byly bez prodlévání, a že mi toho den položíte vždy tento tajden, který bych den měl po ně poslati, a že na své psaní budete pomniete [sic]. Datum Kostelecz sabato die Elizabeth anno oc 1513 Domini. — Michal z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom přá- telóm a sousedóm milým. 334. 1513 d. 19. listopadu. — Rada m. Brodu Č.: o vyhledání dvou zlodějů. [4046.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přietelé a sousedé naši milí! Oznamujem VMtem, že dva některací lotři člověku našemu škodu jsú učinili na ryb- níce našem u města našeho a jemu pobrali. Pak ti jistí, jakž zprávu máme, když jsú je honili, že by k městu vašemu obrátili jse a do města vešli. A v takových šatech jsú: menší pacholek má na sobě vlčatú sukni, kabát neb rukávy u něho červené zřezané, a druhý pacholek větší má koumarovou sukni a kuklici vlčatú, též i druhý, a s oštěpy oba dva. I z té příčiny vašich opatrností žádáme, že VMt rá- číte na to rozkázati se ptáti a jich po hospodách v městě vašem hledati. A jestli že jse najdú, VMtí prosíme, že se jimi dostatečně vedle zřízení zemského ujistiti ráčíte a nám to oznámíte. Kdež bychom i my též v takové věci, kdyby se VMti poddaným na gruntích našich přihodila, chtěli se vedle takové žádosti zachovati. Datum sabbato die s. Elisabeth anno 1513. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom přá- telóm a sousedóm našim milým. 335. 1513 d. 20. listopadu na Hrádku. — Jan Rašín z Rizmburka: o dovolení obstavovati. [2069.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé milí! Račte věděti, že jest člověk mój Jíra z Toušic žaloval panu Jindřichovi Mliekovskému na Jiříka a Šimona lidi jeho o nějaký dluh spravedlivý. I zanedbává jemu spravedlnosti do-

Strana 6
6 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané pomoci. I já vás prosím jakožto pánuov a súsed svých milých, že mu toho odporní nebudete, aby von mohl lidi jeho v městě vašem obstaviti. Datum na Hrádku do- minico ante Katherine virginis anno 1513. — Jan Rašín z Rismburka. Moudrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom a sousedóm *) mým milým. *) Napsané již „přátelóm“ přeškrtl. 336. 1513 d. 20. listopadu v klášteře sv. Prokopa. — Purkrabí Matěj ze Střimelic upomíná o dluhy. [2667.) Službu svú vzkazuji, pane purkmistře, příteli milý! Vznesl jest na mne člověk pána mého JMti Burjan z Drletína, kdež by jemu byl dlužen kovář jménem Sla- víček XXV gr. míš., i týž kovář že by se měl hnúti z města vašeho někde dále. I protož já tebe prosím, aby ty rozkázal dluh spravedlivý zaplatiti, a to hned, než by se hnul z města vašeho, aby člověk pána mého JMti k svému přišel. Též jest mne zpravil Mikuláš rychtář z Vlkančic, člověk pána mého JMti, kdež by mu byl člověk poddaný váš, mlynář, který jest pod velikým rybníkem, jménem Matěj, XV gr. míš. dlužen za les. Kdež sem to vznášel na rychtáře vašeho; a týž rychtář pro to nerozkázal jest zaplatiti. Kdež já VMti věřím, že rozkážete ten dluh zaplatiti. Neb týž rychtář má pánu mému JMti hned počet činiti. Ex monasterio s. Procopii dominico post festum s. Elisabeth annorum oc XIII Domini. — Matěj z Střimelic, purkrabie kláštera s. Prokopa. Vzácné opatrnosti panu purkmistru města Kúřima. 337. 1513 d. 23. listopadu v Č. Kostelci. — Purkrabí Matouš z Bahna: o peníze. [45.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Jakož psáti ráčíte JMti pánu mému, co se dotýče] peněz za [ryby] JMti pánu, povinni oc, při tom toho dotýkajíc, že v pondělí příští JMt pán aby ráčil poslati, že za XVII džberóv u pana Přemysla položeno má býti: i k tomu dni vysláno bude. I žádám vás, že Hřídelku k tomu dni také k zaplacení připraviti ráčíte. A co [se] dotýče člověka JMti pána mého Martina z Mukařova, kdež jest súsedu vašemu Pekárkovi povinovat oc, že jej z té příčiny u vězení držím; zdá-li se Pekárkovi vašemu, ať jest na Ko- stelci, který den chce, že jemu jej vydám neb jak žádati bude, k němu co za právo k dlužníku zachovám. Datum Kostelecz f. IIII. Clementis a. oc XIII. — Matúš z Bahna, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kúřimě, přátelóm mým milým.

Strana 7
z let 1513 a 1514. 338. 1513 d. 11. prosince v Č. Kostelci. — Michal z Chlumu dává zprávu o sběhlém poddaném. [2461.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni sousedé a přátelé milí! Jakož mi píšete, co sě toho dluhu dotýče, kterýž jest Brikcí z Mančic, člověk muoj, Duch- kovi Kolebovi, spolusousedu vašemu, povinovat: i vězte, že já o témž Brikcí nic nevím, kde jest, a doptati sě ho nikdež nemohu. Neb bych ho jistě sám rád dosáhl, neb jest mi z kruntu pryč ušel. I protož budu-li ho moci kde dosáhnúti, že já chci rád od něho sousedu vašemu spravedlivé učiniti. Aneb jestliže ho kde muož tajž Duchek soused váš dosáhnúti, nechť s ním nakládá jako s dlužníkem. A také, jakož píšete, že by žena téhož Brikcí v statku jeho na kruntu mém jsúcí dluhu téhož ne- odpírala, než že ho zaplatiti zanedbává: i vězte, že ona nikdež nic nemá a že po- platkuov mých mně zpravovati nemuož. Než jestli že sě zdá témuž Duchkovi sou- sedu vašemu, aby jí též Brikcové na ten krunt kupce ptal, že ona osaditi musí, a tu že by soused váš také k svému přijíti mohl. Ex Kostelecz dominica post Concep- cionis Marie anno oc 1513. — Michal z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutným v opatrnostech pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom sousedóm a přátelóm milým. 339. 1513 d. 15. prosince. — Jiřík z Jelčan: o doplatek summy za dům svůj. [724. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé moji milí! Jakož VMti tajno nenie, kterak nejednou ale několikrát stoje před VMtí žaloval sem na sedláře, spolusúseda vašeho, VMti oznamuje, že mi za duom podle smlúvy dosti nečiní a ne- platí, a VMt ráčili ste se přimlúvati jednou i druhé, abych čekal. Já k žádosti vašie mimo svou spravedlnost to jsem činil a čekal, a ještě mi nenie jedna kopa gr. če- ských dodána až posavad. I VMti prosím, poněvadž sem já k žádosti VMti to činil a čekal, že ráčíte rozkázati a jej k tomu držeti, aby mi zaplatil; a pakli mi dáti nechce, ale račte mě vedle práva purkrechtnieho zachovati, ať o to viece VMti ne- starám. Datum f. V. post Lucie anno XVCXIII°. — Jiřík z Jedlčan. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přá- telóm mým milým dſán buď]. 340. 1514 d. 2. ledna v Lipnici. — Podkomoří Burjan Trčka z Lípy upomíná o lotovní. [2789. Službu svú vzkazuji, múdré opatrnosti páni a přátelé milí! Pravil mi písař muoj komorní, že byšte vy mně lotovnieho, kteréž jste luoni zadržali, ještě nedali, ješto já nerozumím, z které příčiny vy mně to za sebú držíte. Protož vás napo- mínám, abyšte vy mně to lotovní bez odtahuov dali a u písaře mého komornieho

Strana 8
8 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané v Praze v domu mém položili ku potřebě mé. Ex Lippnicz f. II. ante Epiphaniarum Domini 1514. — Burjan Trčka z Lípy a na Lipnici, podkomořie královstvie Českého. Múdré opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přáteluom milým. 341. 1514 d. 6. ledna na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice: o půjčku. [4911.] Službu svú vzkazuji, páni a sousedé moji milí! VMtí prosím, račte mi puojčiti IIIIP gr. do tří neděl, a já VMtem zasě k tomu času oplatím. Neb račte znáti, že jest mi potřeba pilná, že je mám dnes pryč dáti. A kdož mi co dlužen, každaj praví, že nemá. A při tom račte věděti, že sem já na tom, což mohu VMtem k vůli uči- niti, učiním rád. Dán na Hradeníně v pátek den božího křtění léta Páně oc XIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům a sousedům majm milajm. 342. 1514 d. 12. ledna na Č. Kostelci. — Purkrabí Matouš z Bahna ustanovuje den k stání. [47.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Jakož sem včera vinil obyvatele vaše Vaňka a Linharta oc a na tom sem s VMtmi zuostal: znesa na JMt pána svého, vám dal týden napřed věděti, a ta věc aby k místu při- vedena byla. I dávám vám tiemto listem znáti a vás žádám, [že] od středy najprvé příští v týden již psané obyvatele před vás na rathúz obešlete a že já také k tomu stanu. A za to vás také žádám, že pány rady staré také k tomu dni obešlete, že jich také k svědomí potřeba; neb je VMt znáte, a [já] jich jistě neznám, dobrých pánóv. Datum na Kostelci f. 5. ante Antoni a. oc XIIII. Domini. — Matúš z Bahna, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kúřimě, pánóm a přátelóm mým milým. 343. 1514 d. 25. ledna v Č. Kostelci. — Purkrabí Matouš z Bahna: o smírné vyrovnání. [4560.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji mi[lí]! Kdež jsem vám psal dávaje týden napřed věděti podle zůstání s vámi, co tkne Linharta a Vaňka, obyvatelóv vašich, a při tom žádaje vás pány staré rady obeslati a pamět svú aby vám oznámili; kdež pak i Kavan při tom se mnú vstupoval; a když sú mi slibovali, že za to mám, že i pan Přemysl to v paměti má. I sám dnes nemoha přítomen býti, i žádám vás, že již jmenované obyvatele vaše skutečně přidržeti ráčíte, ať oni

Strana 9
z roku 1514. 9 ještě v témdni kmetičnu i sirotka JMti pána mého na Kostelci postaví, žíe] od nich ještě přijíti chci. Kdež pak muožte to do mne znáti, že proti vám nikdá pře sem] nedržal, než upřímě. A ještě bych nerad s vámi pro tu i pro jinú věc v nižádné soudy a nevole vcházel. I co jest u vás při tom, žádám vás to oznámiti po panu Kubovi, ať se vím čím spraviti. Ex Kostelecz f. 4. Conuersionis sancti Pauli a. oc XIIII°. — Matúš z Bahna, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti panóm purmistru a radě města Kúřimě, pánóm a přátelóm mým milým. 344. 1514 d. 2. února na Kostelci. — Purkrabí Matouš z Bahna upomíná o dluh a ustanovuje den k stání. [48.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Kdež jsem vám žaloval na miestě člověka JMti pána mého, Dnešníka Cukmandle, na Linharta tru- hláře, vám poddaného, pro j ſP gr. českých Dnešníkovi povinovatých, i ráčili jste z plné rady rozkázati Linhartovi vašemu ve dvú nedělí pořád zběhlých ode dne ža- lobnieho na Kostelci státi a sčísti sě; bylo-li by sě co jemu dlužno, mělo mu za- placeno býti. A von člověku páně již psanému té j ſP gr. též měl zaplatiti. I tomu rozkázánie vašemu od Linharta sě jest dosti nestalo. I já vás žádám Linharta ku skutečnému zaplacenie připraviti dluhu člověka JMti pána mého již jmenovaného. A co sč dotýče Máječkovú, prosím vás, že jí rozkážete státi před vámi na rathúze od tohoto pátku za tajden najprv příštieho, že já sě k tomu také uprázdním a u vás budu. A prosím vás, že pány staré rady k tomu obešlete, že jich budu k svědomí potřebovati. Kdež o nich nepochybuji, upamatujíc, vám oznámí, jak sě jest to dálo. Datum Kostelecz f. V. die Purifficacionis Marie ao. oe 11714 [sic]. — Matúš z Bahna, purkrabie na Kostelci. Slovutným v opatrnostech pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přátelóm milým. 345. 1514 d. 2. února. — Jan Hanikýř ze Semína: o propuštění svého šafáře. [810.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purkmistře a páni sousedé milí! Zpravil jest mne šafář muoj, že by od MVašich v závazku nějakém byl vám k stavení. Pane purkmistře a páni milí! VMtí já prosím, jakožto pánů a přátel svých milých, že jeho z tého [sic] závazku propustiti ráčíte, a bude-li jeho přes to kto z čeho viniti, že já každému vod něho spravedlivé učiním. A věřím vám, že to k mé žádosti učiníte, jakož bych já pro VMt učinil všecko, což by mně možného bylo; (jakož jsem zpraven, že jest k takové věci přišel pro vaše dobré, nechtě se Archiv Český XXI. 2

Strana 10
10 škodě dívati); že to ráčíte rozvážiti jakožto páni moudří a jemu vo to konec učiniti. Datum ve čtvrtek na den Hromnic léta oc V°XIIII. A za přátelskú odpověď VMti žádám. — Jan Hanikýř z Semína a na Nebovidech. Slovutné opatrnosti panu purkmistru a radě města Kúřima Nového, pánuom a přáteluom mým milým. A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané 346. 1514 d. 7. února na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice: aby služebník jeho Kuba z vazby byl propuštěn. [4912.] Službu svú vzkazuji, páni a sousedé moji milí! Zpraven sem, že by z roz- kázání VMtí Kuba, služebník muoj, do vazby dán byl vaší. I z jakýž pak kolivěk příčiny [v] vazbě VMtí jest, VMtí já žádám, že rozkážete služebníka mýho ven vy- pustiti, a já od něho chci každýmu spravedlivý učiniti, kdož ho totiž týhož Kubu bude chtíti z čeho přede mnú viniti. Dán na Hradeníně po svatý Dorotě léta Páně XVCXIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům a sou- sedům majm milajm. [Na list tento zaslána dle zachovaného konceptu následující odpověď:] Jakož píše žá- dati ráčíš, abychom Kubu služebníka TMti z vazby našie vypustiti rozkázali, a chce-li jeho kto před tvú Mtí vinniti, že od něho spravedlivé učiníš: I poněvadž jest služebník TMti, aby znáti ráčil proviněnie jeho, že jest v falši klíčóv nalezen a u něho klíče falešné nalezeny jsú; kdež poddanému našemu v Třebovli škoda sě stala, a ti klíči komoře i truhle, v kteréž pobráno jest, trefili sú sě. I nemuožme tak lehce téhož služebník [sic] pustiti. Než co by bylo možného oc, k žádosti. 347. 1514 d. 8. února na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice opětně žádá za vydání Kuby. [4915.] Službu svú vzkazuji, páni a sousedé moji milí! Kdež sem psaní učinil o Kubu, služebníka svýho, k vám, aby vypuštěn z vazby vaší byl, i odpisujete mi, že týmuž Kubovi služebníku mýmu lehce prominúti nechcte, co jest učinil, ač učinil-[lJi je co. Než, páni a sousedé moji milí, žádám já vás vedlí práva a řízení [sic] zemského, že nyní Kubu služebníka mýho vydáte po těchto lidech. Dán na Hradeníně v středu po svatý panně Dorotě léta Páně XVCXIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice oc. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům sousedům majm milajm. [Na to dána tato odpověď:] S. s. vzkazujem. Urozený pane a sousede náš milý! Kdež píše žádati ráčíš, abychom Kubu služebníka tvého vydali: I račiž znáti, že nynie na tento

Strana 11
z roku 1514. 11 čas pro příčiny hodné, kteréž jsme vám [sic] poněkud oznámili, jeho k žádosti vašie propu- stiti nemóžem. Protož vám věříme, že nám v tom za zlé mieti neráčíte. Datum. 348. 1514 d. 13. února na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice opětně žádá za vydání Kuby. [4913.] Službu svú vzkazuji, páni a sousedé moji milí! Kdež sem k vám prvý psaní učinil o Kubu, služebníka svýho, žádaje vedlí práva a zřízení zemského, abyšte mi jej vydali: i ještě toho na vás žádám vedlí práva a zřízení zemského, že mi služebníka mýho vydáte, a já sě jím chci dostatečně ujistiti a vod něho vám i každýmu spra- vedlivý učiniti, kdož jej bude chtíti z čeho viniti. Pakli sě vám toho učiniti nezdá, abyšte mi jej vydali, ale postavte jej před hajtmany kraje tohoto. A pakli byšte vdy přes žádost mou a podání mý jemu co učinili, juož bych to musil opatřiti s přátelskou radou, aby mi toho líto nebylo. Dán na Hradeníně v pondělí před svatým Valentinem mučedlníkem léta Páně XVCXIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice oc. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům a sou- sedům majm milajm. 349. 1514 d. 21. února v Libodržicích. — Jan Léva z Brozánek, purkrabí na Kolíně, podává zprávu o soudu, který držel v Libodržících. [4820.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé moji milí! Tajno vás nebuď, že sem dnes v Libodržicech soud držel, a k tomu soudu vašich súsed drahně se sešlo ohlašujíce dluhy své, co kterému dlužen ostal nebožtík Matěj, kterýž zabit jest, z Libodržic, chtiec, aby z statku jeho ti dluhové zaplaceni byli. I rozvažoval sem tu věc, chtě, aby se žádnému v jeho spravedlnosti mnú nic nekrátilo. Ale vy- hledav to, že jeho dchýně za ten statek od něho nevzala nic, od kteréž jest koupil. jakož pak to jest [sem oznámeno] hned po nebožtíkový smrti, z příčiny té v statek ji sem pustil, znaje, že ona k němu mimo jiné právo a spravedlnost má. Ale bych na ni anebo na ten její statek dlužníky pustiti měl, sami to VMt povážiti račte. spravedlivá-li by ta věc byla. Ale však sem dlužníkóm toho podal, chtie-li se v grunt ten uvázati a člověkem hodným králi JMti osaditi, aby králi JMti poplatkové ne- scházeli a grunt nepustl, a té jisté v jejie spravedlnosti i těm, kdož na tom statku právo své mají, aby se v ničemž neukrátilo, že jim toho přeji. Ale jim se toho při- jieti nezdálo. Než opoviedají se, chtiec stavovati. I protož, páni milí, já VMti prosím. že vy toho na lidi krále JMti dopouštěti neráčíte, znajíce mne v tom povolného že bych se rád k každému spravedlivě zachoval. Ale tuto povinnosti žádné neznám. by ten statek takovú závadú jak hyndrován býti mohl, když zaň nic nedal ten, kdož

Strana 12
12 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané se naň dlužil. Datum v Libodržicech f. III. ante kathedram s. Petri anorum 1514. — Jan Léva z Brozánek, purkrabie na Kolíně. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom a přátelóm mým milým. 350. 1514 d. 24. února v Mlékovicích. — Jindřich Voděradský z Hrušova ohražuje se proti tomu, aby pro dluhy jeho lidé stavováni byli. [3117.] Službu svú vzkazuji, páni sousedé milí! Kdež mi píšete, že by Přemysl znesl na vás, že bych mu dluhy povinovat byl, kteréž mi sepsané posíláte: I aby jakž vám vědomo bylo, že já v těch některých dluzích sě nepamatuji; a to také aby vám vědomo bylo, kdež píše, že by na to jedné XI korcuov pšenice měl, že já to tím pokázati mohu, ješto jest mi hodněji věřiti nežli Přemyslovi, že jest mu XIII korcuov pšenice svezeno. A byla jest tehdáž po X gr. č. A také on některé věci jiné má na ten dluh, ješto mi sě jich na tento čas oznámiti nezdá. A kdež mi píšete, že by chtěl lidi mé stavovati pro mne, i mně sě zdá, že ste toho neslyšeli, aby sě to kte- rému dobrému člověku v této zemi přihodilo, aby pro jeho věc lidi mu stavovati měli. A také jest vám vědomo, že Přemysl chce odbývati za člověka erbovního. Pak ví dobře, kterému já právu příležím. Zdá-li mu sě mne tím právem viniti, to má před sebú. Než toto vám oznamuji. Což sem já Přemyslovi spravedlivě dlužen, že já jemu zaplatiti chci beze všech nesnází, jestliže to ode mne přijíti chce. Než toto psaní vašie JMti pánu panu Lvovi okázati chci a od JMti naučení žádati, jest-li to za právo, abyšte vy na lidi mé měli stavuňku dopustiti pro mne. A já vám i každému sem k právu usedl; ale aby sě pak co lidem mým proti právu stalo, nebylo by sě čemu diviti, poněvadž mně samému sě jest to stalo od vás, ješto sě jest toho žádnému v zemi této obyvateli pod řádem a právem nestalo. Datum ex Mlekowicz die Mathei apostoli Dei annorum XIIII°. — Jindřich Voděradský z Hrušova a na Mlékovicích. A kdež mi píšete o dluh Uhra krajčího, ten já jemu zaplatiti chci; nechť příde po ně na Mlékovice od dneska ve čtyrech nedělích. Bude je míti konečně ty peníze. Vzácné opatrnosti panuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom súsedóm mým milým. 351. 1514 d. 1. března v Přebozích. — Mikuláš ze Zásmuk a Jindřich z Hrušova: aby přátelské jednání přeloženo bylo do Kolína. [4953.] Službu naši vzkazujem, múdří a opatrní páni, sousedé milí! Což sě toho jednánie přátelského mezi námi dotýče, kdež sme vám oznámiti měli, kdy bychom

Strana 13
z roku 1514. 13 sě s vámi o to sjeti měli: i pověděli sme skrze pány a přátely své některé súsedóm vašim, kteříž sú nynie na tento sněm minulý od města vašeho vysláni byli, že z hodných příčin v městě vašem to jednánie býti nemůže a také že přáteli naši do města vašeho s námi jeti nechtějí. Než zdálo-li by sě vám o to s námi sě sjeti v Kolíně, že bychom my přáteluom svým k vuoli také tomu odporni býti nechtěli. Pak není nám od vás nic o tom oznámeno. I protož od vás toho věděti žádáme, což jest při tom úmyslu vašeho, abyšte nám oznámili, abychom sě my při tom čím zpraviti uměli. Neb my o tu věc dále v odtazích státi nemieníme. Dán na Přebozích první středu v puostě léta »c XIIII°. — Mikuláš z Zásmuk a na Přebozech. — Jindřich z Hrušova na Mlékoviciech. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Kouřimě, súsedóm našim milým [buď] dán]. [Dle připojeného konceptu zněla odpověď:] S. s. oc. Urození páni, sousedé naši milí! Kdež nám psáti ráčíte, co sě toho jednánie přátelského dotýče, podle společnieho svolenie, že VMti nám oznámiti měli ste, kterého času sjeti bychom sě měli v městě našem: I ráčíte oznamovati, že by pánóm přátelóm strany vašie nezdálo sě k roku svolenému do města našeho státi. Podávati račtež, zdálo-li by sě nám s VMtí v Kolíně o to sjeti, v tom úmysl svój VMti abychom oznámili. I milí páni! Poněvadž na tom nás postaviti ráčili jste, aby ta věc v městě našem rovnána byla, my při tom stojíme, když čas nám jmenovati ráčíte, abychom sě přátely opatřili. D. 352. 1514 d. 2. března v klášteře sv. Prokopa — Purkrabí Matěj ze Střimelic: o zaplacení doda- ného dříví. [2669.] Službu svú vzkazuji, múdří opatrní páni a přátelé moji milie! Vězte, že jest vznesl na mne vznesl [sic] Mikuláš, poddaný JMti pána mého, listu tohoto VMtem ukazatel, kterak by jemu Máša Vodákuo a Sak Jakub, spoluobyvatelé mezi vámi, dlužni byli za les, Máša XXVIII gr., Sak XXXII gr. vše míšenských. Kdež jemu oni po jeho častém napomínání nechtí platce býti, ani se k tomu mají, kdež nadepsaný Mikuláš má od JMti pána dosti tuhé přikázání, aby dluhy vyupomínal. I protož já VMtí prosím, že nadepsané sousedy a obyvately k tomu přidržeti ráčíte, aby jemu platce byli bez dalších odtahuov, aby on od JMti pána skrze to hněvu neměl a prací i starostí o to dalších aby nečinil. Kdež bych já též pro VMt rád, což by mi mož- ného bylo, učinil a o tolikéž se k VMtem zachoval. Kdež vám věřím, že tak učiníte. Dán na klášteře sv. Prokopa ve čtvrtek v první v postě annorum XIIII°. — Matěj ze Střmelic, purkrabie na klášteře sv. Prokopa. Múdrým a opatrným panuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým.

Strana 14
14 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané 353. 1514 d. 4. března v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby platy královské z města vydá- vány byly jen Michalovi Slavatovi z Chlumu a Vilému Kostkovi z Postupic na umoření dluhů královských. Vladislav z Boží milosti Uherský a Český král a markrabie Moravský »c. Opatrní věrní naši milí! Jakož vás tajné není, kterak znamenití dluhové jistinní a na to lichvy na nás a na to království přišly jsú, pro kterúžto příčinu, aby pla- ceny byly a my škod abychom mohli býti uvarováni, k žádosti a prosbě naší vzali sú na se tu práci urozený Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka na Kostelci a Vilém Kostka z Postupic na Litomyšli, věrní naši milí, tak že se za nás jistci dělají a slibují i dluhův umenšujíce ležením i jinak škod nedopúščejí. Ješto nyní znamenité summy platiti mají s vědomím a vuolí naší, i nechtějíce na se škod do- púščeti, poněvadž vy summy a platy nám skrze podkomořího našeho vydáváte a platíte. zdá se nám za potřebné, ty aby nebyly roztrhány ... k zaplacení lichev a jistin dluhův našich zadržány a žádnému [jinému než svrchu] psaným Slavatovi a Kostkovi v jich moc a ruce dány a položeny. A ... rozkazujem, abyšte vy mimo ně po tento den a čas žádnému žádných summ ... ani dávali, než na naše takové dluhy ty summy zadržali a je pohromadě... lichvy a dluhův placení, když by vám oznámeno bylo, dali bez odpornosti. ... pod nemilostí naší. A vězte, že podkomořímu našemu o to... Bude sabato ante dominicam Inuocauit annorum domini XVCXIIII°... Hungarie XXIIII°, Boemie vero XLIII°. — [Ad mandatum] regie Maiestatis per secretarium. Opatrným purkmistru a konšelóm města Kúřimě, věrným našim milým. 354. 1514 d. 31. března v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač z Kunštátu: aby rychtáři Sázav- skému Mikulášovi dědictví jeho vydáno bylo. [1315.] Službu svú vzkazuji, múdří opatrní páni, sousedé milí. Vznesl jest na mno- Mikuláš, rychtář Sázavský muoj, kterak by Jan Smolař nechtěl jemu platce býti toho dluhu, kterýž jemu sestra jeho odkázala, kdež vámi smlúva anebo nález učiněn jest mezi nimi. I páni sousedé milí! Já vás prosím, že vy rozkážete témuž Janovi Smolařovi, spolusousedu vašemu, témuž Mikulášovi rychtaři mému ten dluh dáti a za- platiti bez dalších odtahuov. Pakli by se to nestalo, ač bych nerad, musil bych člo- věku svému dopustiti stavování, nebo jest k vyplnění na sobě dvoje peníze zadržel neb jemu měl jedny peníze dáti, rok minul o středopostí, a na tento střed posti [sic] již minulý druhé peníze jemu měl dáti; a ta summa se jemu měla vyplniti o tomto středopostí již minulým. Tomu se dosti nestalo. I již za to prosím, že tu věc opatříte, aby mne člověk muoj o to více nestaral a on také aby o to prací

Strana 15
z roku 1514. 15 dalších nečinil. Odpovědi žádám. Dán na klášteře s. Prokopa v pátek po Zvěstovánie Panny Marie anno XVCXIIII°. — Jan Zajimač z Kunštátu a na klášteře sv. Prokopa. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm a sousedóm milým. 355. 1514 d. 5. dubna v Mlékovicích. — Jindřich Voděradský z Hrušova slibuje zaplatiti dluhy své. [3119.] Službu svú vzkazuji, páni sousedé milí! Kdež mi píšete žádati nepřestávajíc o dluh Přemysla súseda vašeho, který bych jemu spravedlivě dlužen byl, kteréhož sem já jemu nikdy odporen dáti nebyl, kdež pak i z psaní mého tomu ste mohli porozuměti: I teď paměť dluhu, v kterémž sě pamatuji, vám posílám, i také což jest jemu vydáno; též i to, což sem jemu dlužen přes to pozůstal. Což sě pak ztravy Bernarta bratra mého dotýče, toho já na panu Václavovi Amchovi přestati chci; což by sě jemu za slušné zdálo, to já jemu dáti chci, abyšte to znali, že já žádost vaši sobě nemálo vážím, než Přemyslova hruozlivého psaní, kteréž já sobě méně daleko vážím nežli nic, kteréž mi jest s listem vaším poslal. Než na žádost vaši vždy pamatuje, abych příčiny nedal k zlému súsedství, vám sě v tom volný najíti dávám. Dán na Mlékovicích tu středu před květnú nedělí léta oc XIIII°. — Jindřich Voděradský z Hrušova a na Mlékovicích. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom súsedóm mým milým. 356. 1514 d. 5 dubna na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice: o zapůjčení pěti koleček. [4916.) Službu svú vzkazuji, páni a sousedé moji milí! Prosím vás, račte to pro mě učiniti] a puojčte mi pěti koleček, a já vám je zasě pošli ve třech aneb ve štyřech nedělích bez vší škody. A jestli že byšte mi ráčili puojčiti, račte mi to oznámiti po tomto mým služebníku, abych já zajtra po ně poslal. Dán na Hradeníně v středu po svatým Ambroži biskupu léta páně XVCXIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům a sou- sedům majm milajm. 357. 1514 d. 10. dubna v Hoře Kutné. — Hofrychtéř Václav Roztocký z Teplé: o peníze na pla- cení dluhů královských. [2184.] Službu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni a přítelé moji milí! Oznamuji vám, že jest mi král JMt, pán nás všech milostivý, oustně rozkázati i poručiti ráčil,

Strana 16
16 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané abych já tu summu od vás přijel, kterúž JMKé do komory dáváte, a na dluhy JMti abych ji obrátil. Kdež pak přes to ještě JMKá ráčil jest za mnou listy poslati, kterýž vám teď posílám, ješto přečtouc je sobě, jimi se spraviti moci budete. I protož vás žádám, že mi to hned po tomto služebníku mém oznámíte psaním svejm, kdy bych k vám měl po tu summu přijeti, aby se vuoli a rozkázání JMti dosti státi mohlo. A ty listy krále JMti pošlete mi zase. Datum na Horách Gutnách v pondělí po květné neděli léta Páně M'VCXIIII. — Václav Roztockej z Teplé, hofrychtýř měst královstvie českého. Vzácné opatrnosti pánóm puorkmistru a radě i vší obci města Kouřimě, pá- nóm a přátelóm mejm milejm. 358. 1514 d. 17. dubna. — Rada m. Brodu Č.: že Anna z Kopidlna žádá za právo k obstavování sousedů. [1148.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přietelé a sousedé naši milí! Oznamujem vám, že urozená paní paní Anna z Kopidlna a na Tuchorazi skrze úřed- níka svého žádala nás, abychom Její Mti právo k obstavování v městě našem propu- stili na sousedy vaše pro pana Jiříka Lipanského a pana Přemysla i pro jiné sou- sedy vaše, kteříž jsú podle nich rukojmie k Její Mti za některaké peníze a tomu ruko- jemstvie dosti nečiní za Jana, kterýž byl u Její Mti písařem, pastorka služebníka ně- kdajšieho vašeho. I VMtí my žádáme, že ráčíte to opatřiti a nadepsaným pánóm oznámiti, aby dluh, jímž jsú Její Mti povinni, zaplatili bez dalších odtahóv, aby na nás opět téhož stavunku nežádala, kdež bychom Její Mti slušně vedle žádosti Její Mti nemohli toho odepříti dle práva. Datum f. II. Pasce anno 1514. — Purkmistr a radda města Brodu Českého. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kúřimě, pánóm přietelóm a sousedóm našim milým. 359. 1514 d. 18. dubna v Kostelci. — Purkrabí Matouš z Bahna posílá pro mistra popravního. [4561.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Jako sem vás z rozkázání JMti pána mého žádal za mistra popravného oc, teď poň posílám. Prosím, že jej vydáte rychtáři Olešeckému. Datum Kostelecz f. 3. Pasce annorum oc XIIII. — Matúš z Bahna, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kúřimě, pánóm a přá- telóm mým milým.

Strana 17
z roku 1514. 17 360. 1514 d. 20. dubna v Praze. — Pražané zvou na sjezd ke dni 5. května, aby zaujali stano- visko proti sjezdům šlechty po krajích odbývaným. [17.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Známe toho býti některé pilné a znamenité jistě potřeby, pro které užitečné jest, abychmy s vámi spolu shle- dání a rozmluvení jmieti mohli, zvláště a předkem poněvadž páni a rytieřstvo od svých sjezduov po krajích, jakož slyšíme, nepřestávají, jednají, i o nás a našem stavu mluví, králi JMti, pánu našemu najmilostivějšiemu, i ciesaři JMti i všem kniežatóm okolním psáti se strojí o nás, jako by námi všecky tyto věci v královstvie tomto proti řádu a právu vzniknúti jměly; kdež pak toho všeho zpráva dostatečná vám bude ukázána, abychmy se neočekávajíce v té věci také opatřiti za času mohli. Druhé: že knieže JMt nám a obcem našim poslati jest ráčil odpověď tu, kteráž JKnMti jest dána od krále JMti pod sekretem JKMti na náš list věřicí a jednání to, kteréž jest při JKMti času tohoto o naše věci jednati a dobře zjednati ráčil, a toho žádost jmieti ráčí, aby vám také byla též oznámena, ješto, když ji uslyšíte, budete se moci čemu potěšiti a vděčni býti. Třetí: poněvadž čas již jde, aby JKnMti summa roční na svatého Jiří dána byla; tu abychme spolu na jistém zuostali, kde se shledati má, tak abychme svému přirčení, kterýmž jsme se JMti kniežecí na miestě vašem a s volí vaší zavázali, za tak znamenité JMti a užitečné k nám přátelství dosti též učiniti mohli. Čtvrté: že bychme rádi z té summy, kteráž jest od vás a stavu našeho skládána, kde jest a nač se jest obrátila, počet slušný učinili, a na budúcí čas hlediece, kterak bychme naše věci týmž zpuosobem opatřiti jměli. Neb jest jistě, což rozumieme, toho potřebie a bude. Protož žádámyť vás, abyšte tohoto mezi sebú a obcí vaší povážiece a na jistém zuostanúce, z vás některé osoby k nám ten pátek po Svátosti najprvé budúcí s mocí vyslali, a tu, kdež se nám viděti dadie, o tyto i jiné ještě věci nám náležité, a zvláště kdež posla našeho od krále JMti, kteréhož jsmy pro naše i vaše pilné věci k JMti spěšně vypravili, k tomu času očekáváme, s pilností mluviti a raddu jmieti chcmy. I toto znajíc vás žádáme i věříme, že majíc o tom pilnost a stálost při věcech svých, takového poselství neobmeškáte. Prage f. V. ante Georgii anno sa- lutis nostre XVCXIIII°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřima, přátelóm našim milým. 361. 1514 d. 28. dubna na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice píše o Kubovi služebníku, a slibuje dluh svůj zaplatiti. [4914.] Službu svú vzkazuji, páni a sousedé moji milí! Kdež mi psáti ráčíte o Kubu, služebníka mýho, kdež sem k vám žádost učinil, aby na rukojmie dán byl, i pravíc, Archiv Český XXI.

Strana 18
18 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané že na tento čas to bajti nemůže, abyšte mi odpověď dali: I toho já při tom zane- chávám. Než tu naději [v] vás mám, jakožto v svých milých sousedích, že neráčíte přímluvy mý od sebe zavrci a sousedství. Dán na Hradeníně v pátek po svatým Marku euvangelistu léta oc XIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice. A přitom, páni milí, kdež mi psáti ráčíte o tři kopy krošuov, kderéž sem vám povinovat, abych vám je poslal: i račte znáti, že jest mi to jistě nepamětí přišlo, že sem vám neoplatil, než chci já tím nemeškati a vám chci v brzkým času opla- titi, jakožto pánům a sousedům svajm milajm. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům a sú- sedům majm milajm. 362. 1514 d. 1. května v Lošánkách. — Duchek z Lošánek: o vyznání jakéhos Tománka. [4820.) Službu svú vzkazuji, slovutní a vzácní páni milí! Jest nějaká nesnáz mezi panem Voldřichem Popelem a Vojanovým synem z Barchovic taková, že by naň vy- znal Tománek, když tázán byl, že by Vojanóv syn věděl o nějaké kuši, když od něho koupil, že jest kradena. I milí páni! Prosím vás, že to učiníte pro pána mého JMt, že mi to dáte znáti psaním svým toho jistého Tománka vyznánie, abych já se tiem mohl zpraviti. I věřím já VMtem, že to ráčíte učiniti. Ex Lossanek f. II. die s. Philipi et Yacobi anno oc VCXIIII°. — Duchek z Lošánek, úředník na Lošanech. Slovutným a vzácným pánóm purgrmistru a radě města Kouřima pánóm mě přieznivým dán bud]. 363. 1514 d. 3. května v Mlékovicích. — Jindřich Voděradský z Hrušova odporuje nárokům Pře- mysla z Vilmanic. [3118.] Službu svú vzkazuji, páni sousedé milí! Psaní vašemu sem porozuměl, kteréž ste mi o Přemysla již nejedno učinili; na kteréžto sem vám odpověď také nejednu dal. Kteréžto odpovědi, za to mám, že ste dostatečně srozuměli, což sě dluhu Pře- mysla téhož dotýče, kteréhož sem vám paměť sepsanú poslal i hotové peníze podle též mé paměti. A což sě ztravy Bernarta bratra mého dotýče, to sem vám psaním svým oznámil, že o to panem Václavem Amchú rozeznán býti chci, a což sě témuž panu Václavovi za slušné zdáti bude, že to jemu zaplatiti chci. I ještě sem na témž. A když toho pan Václav den menovati bude, při tom času, bude-li mne v kterém spravedlivém dluhu Přemysl pamatovati, také já jemu pro vás slušnú odpověď dáti chci. A také to znajte, že Přemysl psaním svým strašiti mne nepřestává dosti dů- tklivým a mně netrpělivým, na kteréž já jemu časem svým slušnú odpověď dáti chci.

Strana 19
z roku 1514. 19 Dán na Mlékovicích v středu na den Nalezenie sv. kříže léta oc XIIII°. — Jindřich Voděradský z Hrušova a na Mlékovicích. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Kouřimě, súsedóm mým milým. 364. 1514 d. 4. května na Zručích. — Aleš Zrucký z Chřenovic: o zapůjčení obou mistrů po- pravních. [3503]. Službu svú vzkazuji, páni Kúřimští, přietelé milí! Zpraven sem, že byšte měli dva mistry popravnie. I prosím vás, že mně pójčíte jednoho k mé pilné potřebě aneb obú; a já je vám zase pošli bez překážky. Neb toho mám zprávu od pánóv, co já mám kázati s tiem činiti, a na pány abych to vznesl, jestli mně bude dalšie toho potře[ba] oc. I věřímť vám, že mi to dáte znáti, kdy mám po ně poslati. Odpovědi žádám psaním vaším. Dán na Zručech ve čtvrtek po s. Kříži léta Páně oc XIIII°. — Aleš Zrucký z Chřenovic. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kúřimě, přátelóm mým dobrým. 365. 1514 d. 19. května. — Mikuláš ze Zásmuk žádá, aby Lahodník z Bošic před soud na hradě Pražském byl postaven, poněvadž jej zamordovati chtěl. [4956.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a súsedé moji milí! Jakož ráčili ste mi psáti, že by na vás vznesl Lahodník, poddaný váš z Bošic, že bych já naň mocí sáhl a udeřil, také kuši a hever že bych jemu vzal, žádajíc při tom, abych naň více mocí nesáhal, a odpověď abych vám dal jakožto těm, kteříž přátelství a dobrého súsedství celost zachovati úmysl máte. Páni a súsedé milí! Tuto odpověď vám dávám, že vás Lahodník, poddaný váš, neprávě, nešlechetně a nedůvodně křivě zpravuje, bych já naň mocí sáhati měl; a nemyslil sem na to. Než abyšte ráčili věděti, jakž jest ta věc se stala, já sobě nemám co málo vážiti; neb jest mě chtěl ne- šlechetně zamordovati a bez mý vší k tomu příčiny, ješto sem já naň ani on na mně žádný péče neměl. I protož, páni a súsedé milí, znajíce takovú věc, já vás vedle práva a zřízení zemského žádám, abyšte se týmž Lahodníkem ujistili a na suché dni najprv příští ten pátek před pány JMtmi na hradě Pražském postavili bez póhonu. Neb kdyby se vašemu kterému od mýho taková věc přihodila, tím jisti buďte, žeť bych vám to k vaší žádosti též rád učinil. Odpovědi žádám. Dán ten pátek před božím Vstúpením anno Christi oc VCXIIII°. — Mikuláš z Zásmuk a na Přebozech. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom sú- sedóm mým milým dán buď].

Strana 20
20 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané 366. 1514 d. 23. května v Č. Kostelci. — Purkrabí Jan z Kamenné Lhoty: o zaplacení prodaných koží. [4564.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Vznesl na mne člověk JMti pána mého Jan Kavan z Kostelce, kterak sú jemu slíbili súsedé vaši Hronek Kozelů a Sedlář za Habu též súseda vašeho za summu peněz, které jemu za kóže byl dluže[n], a že ti rukojmie časté roky brali s Kavanem i něco toho dluhu zaplatili až do III f VIII gr. českých, a že často o to před vámi stával o to [sic] a že ste mu o to konce neučinili. I nemoha skrze vás k svému přijíti, mne v tom žádá za opatření, a abych dopustil jemu právo k obstavelní súsed vašich na gruntiech JMti pána mého. A já podle úřadu mého toho od sebe o[dvrci moci nebu[du]. Než ještě vás žádám, že to opatříte a rozkážete zaplatiti člověku JMti pána mého. Pakli by toho nestalo se, již bych mu nemohl práva hájiti k o[b]stavení. Datum Kostelecz f. 3. ante Ascensionem Domini oc 14 Domini. — Jan z Kamené Lhoty, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mým milým. 367. 1514 d. 29. května v klášteře sv. Prokopa. — Purkrabí Matěj ze Střimelic: o mistra po- pravního. [2672.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! VMt račte věděti, že mi JMt pán muoj poručil, abych vám psaní učinil a VMti žádal na JMti místě pána svého, což se mistra popravnieho dotýče, že JMt pán muoj u vazbě své některé zločince má, kterýmžto podle jich zásluhy chce konec učiniti. I protož VMti na místě JMti pána svého prosím, že téhož mistra popravnieho k takové potřebě vydati ráčíte; a on má také podle práva zachován býti, že má zase na též místo postaven býti. I již VMti věřím, když bych proň poslal, že jeho po těch vydati a poslati rozkázati ráčíte. Neb, abyšte ráčili věděti, že já proň v středu o polednách pošli; a ve čtvrtek ráno aby s niem na klášteře byli. I jestliže ste úmyslu toho pro JMt pána mého to učiniti a znajíc toho takovú potřebu, že mi to oznámíte, abych proň darmo neposílal. Dán na klášteře sv. Prokopa v pondělí po božím Vstúpení annorum XIIII°. — Matěj ze Střmelic, purkrabie na klášteře sv. Prokopa. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým.

Strana 21
z roku 1514. 21 368. 1514 d. 29. května v Poděbradech. — Hejtman Jan Bílský ze Skaříšova: aby Ondrákovi z Písečné Lhoty spravedlnost po otci byla vydána. [4771.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni přátelé milí! Vznesl jest na mne poddaný krále JMti Ondrák z Piesečné Lhoty, dodatel listu tohoto, zprávu mi toho čině, že by otec jeho Šimon Kostka, jsa v podruží u Černého ševce v městě vašem, umřel a že po sobě jest některaký statček pozuostavil, kterýž jest Kuba, tak mne zpravuje, nemaje k tomu spravedlnosti žádné, z komory pobral; toho se pak neví, s vaším-li povolením čili z jaké všetečnosti, poněvadž jest žádný nápadník k tomu statečku nebyl a nenie. I milí páni! Nadepsaný Ondrák, JKMti poddaný, požádal jest mne za přímluvu k vám. K jehožto žádosti k vám se přimlúvám a vás žádám, kteráž by jemu po jeho otci jakožto pravému nápadníku spravedlnost náležela, že jemu ji zhajovati nebudete, a tomu Kubovi, což jest pobral, utratiti nedopustíte a to tak opatříte, aby krále JMti člověk k svému nápadu po otci svém přijíti mohl. Neb jest mne toho tak zpravil, že by i hotoví peniezi byli. I jakýmž pak kolivěk ten jistý Kuba v to všel zpuosobem, věřím, že se k JKMti člověku ráčíte spravedlivě zachovati, aby on statečku toho po jeho otci jemu náležitého užiti mohl. Odpovědi žádám. Datum na Poděbradech v pondělí po s. Urbanu léta oc XIIII°. — Jan Bielský z Kařiešova, hajtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mým milým. 369. 1514 d. 1. června v klášteře sv. Prokopa. — Purkrabí Matěj ze Střimelic upomíná o dluhy za dříví. [2668.] Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní páni a přátelé moji milí! Račte věděti, že jsú vznesli na mne již snad po třetí poddaní JMti pána mého, Rubín rychtář z Radvanic a Mikuláš rychtář Vlkanský, kterak by jim dlužni byli za les spolu- súsedé a obyvatelé vaši, Stajskal Rybínovi [sic] za XXIII dřev po II gr. českých, učiní toho summa XLVI gr., a Máša Vodákuov rychtáři Vlkanskýmu dlužen XXVIII gr. míšenských. I v paměti máte, že sem vám o to psaní učinil za to vás žádajíc, abyšte jim rozkázali platce býti a je k tomu přidržeti, kdež sou dávno ten dluh vyplniti jměli, snad již rok tomu. A všemu se od nich dosti nestalo. A oni skrze to starost a práci mají. I páni milí! Já vás ještě prosím i věřím, že jim rozkážete platce býti bez dalších odtahuov a prodlévání; nebo sou již sobě oni o to dosti rokuov brali a až dosavad se k zaplacení nemají. Pakli by se toho nestalo, již bych já lidem nadepsaným JMti pána svého nemohl práva k uobstavování hájiti, ač bych nerad toho dopustil, aby nevinní skrz vinné hyndrováni a stavováni nebyli. Odpovědi žádám.

Strana 22
22 A. XXXI.b. Listy do Kouřimě zaslané Dán na klášteře sv. Prokopa ve čtvrtek před hodem slavným seslání Ducha sv. annorum XIIII°. — Matěj ze Střmelic, purkrabie na klášteře sv. Prokopa. Múdrým a opatrným panuom purkmistru a radě města Kúrouřima [sic] JMtem, pánuom a přátelóm mým milým. 370. 1514 d. 8. června v Č. Kostelci. — Purkrabí Jan z Kamenné Lhoty: o nápadích některých pod- daných. [4563.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! JMt pán muoj ráčil mi rozkázati vám psáti, kdež nebožka Lankaška kšaftem vámi oznámeným lidem JMti pána mého, kterým jest táž nebožka Lankaška poručila šaty i peníze, [k] kterým ona spravedlnost měla na gruntiech vám poddaných, Klimovi a Marti- novi, lidem JMti pána mého. JMt pán ráčil mi poručiti vás za to žádati, abyšte lidem JMti již psaným ty věci propustili. A kdyby k témuž podobné trefilo na grun- tiech JMti pána mého pod mým úřadem, že bych se k vašim chtěl též zachovati. Datum ex Kostelecz f. V. post Spiritus sancti a. oc 14 Domini. — Jan z Kamené Lhoty, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kúřimě, pánóm a přá- telóm milým. 371. 1514 d. 13. června v klášteře sv. Prokopa. — Purkrabí Matěj ze Střimelic žádá Martina Jeslenku, aby zaplatil rychtáři v Sázavě. [2671.] Pane Martine, přieteli muoj milý! Mám za to, že jest v paměti, kdež sem tebe obstavil s některým statkem tvým na gruntích JMti pána mého pro pana Jana Smolaře a skrze jeho dosti nečinění a zaplacení rychtáři Sázavskému. I kdež ste se mnú na tom zuostali, že o to chcete se pány rozmluvení učiniti a na pány tu věc vznésti, i poněvadž až do sí chvíle se rychtáři dosti neděje, i já vám věřím, že se od vás tomu dosti stane a ty peníze že položíte, poněvadž ste tu věc na se sami vzali a tiem ste mi se vymluvili. Pakli by se tomu dosti nestalo, již já vám věřím, že vy mně se s tím statkem postavíte, s kterým sem vás zastihl na gruntech JMti pána svého, nebo peníze summy, kterúž jemu pan Jan Smolař povinen, položíte. Nebo on skrze to dosti na své živnosti hyne a daremný práce a starosti činí. Odpovědi žádám. Dán na klášteře sv. Prokopa v úterý před hodem Těla božího annorum oc XIIII°. — Matěj ze Střmelic, purkrabie na klášteře sv. Prokopa. Panu Martinovi Jeslenkovi, měštěnínu v Kúřimě, příteli mému milému.

Strana 23
z roku 1514. 23 372. 1514 d. 14. června v Třebešicích. — Hynek Baderský z Újezda svolává věřitele Štěpána rychtáře svého v Pátku. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé moji milí! Věděti vám dávám, že z příčiny hodné o dluzích Štěpána rychtáře Páteckého, člověka mého, zvěděti sem chtěl. Protož vás prosím, ač jest-li co spolutrpícím a obyvatelóm vašim dlužen, že jim přede mnú v Chotěticích státi kážete den s. Jana křtitele Božího před polednem. A já seznaje, co jest jednomu každému povinovat, což na mně bude, chci jej k tomu přidržeti podle možnosti, aby jim platce byl. I věřím vám, že to ráčíte učiniti a jim oznámiti. Pakli by kto svévolně přede mnú státi a se oznámiti k svému dluhu nechtěl, žádnému k dopomožení dluhu jeho povinovat bych potom nechtěl býti. Ex Třebešic f. IIII. ante festum s. Viti martyris anno Jesu Christi 1514. — Hynek Baderský z Újezda a na Třebešicích. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mým milým. 373. 1514 d. 18. června v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu ujišťuje, že se pro odepřené cihly nehněvá. [2466]. Službu svú vzkazuji, slovutní v opatrnostech páni, přátelé a sousedé moji milí! To přátelství, kteréž mi psaním svým oznamujete, od vás vděčně přijímám. A já sem také jistě ten, že chci vám i vaší obci rád zase všecko přátelství a sou- sedství zachovati i činiti. A při tom píšete, že jest vás žádal Matúš, úředník muoj, slovem mým, abyšte mi celé peci cihel puojčili. I byl sem mu poručil s vámi o to mluviti. Neb jsem byl zpraven, že jich máte pec kladenú, než že jsú vypálené ne- byly; pak že sem já chtěl, abych já je svými drvy kázal vypáliti. I poněvadž jest to býti nemohlo, že já vám v tom nic za zlé nemám. A také jest mi jich tak mnoho potřebí nebylo, poněvadž jich tak veliká summa do jedné peci vchází. Než jakož pí- šete, že by mi tajž Matúš pravil, že byšte vy pro mne nic učiniti nechtěli: i toho sem já od něho neslyšel a toho jest mi nepravil. Při tom píšete toho žádajíc, abych takových zpráv, kteréž by mezi námi do- brého přátelství nejednaly a sousedství nejednaly, zlehka k sobě nepřijímal. I jistě to do mne znajte, kdyby kdy co takového postrannieho přišlo, ješto by mezi námi mělo dobré přátelství a sousedství rušiti, že bych toho tak lehce k sobě nepřijal, leč bych vám to prvé oznámil. I protož že já vám, jestli že by který úředník muoj aneb kto jiný co učinil, chci já vám to kázati rád napraviti. Neb sem já ten, že chci k vám rád všecko přátelství a sousedství zachovati. A po těch něco cihel já

Strana 24
24 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané zítra pošli. Datum Kostelecz dominica post Corpus Christi annorum oc XIIII°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutným v opatrnostech pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přátelóm a sousedóm mým milým. 374. 1514 d. 19. června v Myšlíně. — Purkrabí Jiřík Štoš z Kunic: o nápadu Šimona z On- dřejova. [1047.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! Vznesl jest na mě člověk pána mého, Šimon z Ondřejova, že by mu bylo u vás odkázáno od Lankašky ze Tří Dvoruov nějaký statek i hotové peníze. I prosím já vás, jestli že by člověk pána mého jakú k tomu spravedlnost jměl, že mu to póstiti a vydati roz- kážete. Jakož bych já též se chtěl jednomu každému z vás zachovati, když by se ta- ková věc přihodila pod úřadem mým. Dán na Myšlíně léta MVCXIIII° v pondělí po s. Vítu. — Jiřík Štoš z Torkova [sic], purkrabie na Myšlíně. Múdrým a opatrným purkmist[ru a radě] města Gúřima, pánóm a přátelóm mým milým]. 375. 1514 d. 19. června v Č. Kostelci. — Purkrabí Jan z Kamenné Lhoty žádá, aby poddaným z Černých Voděrad nápad jejich vydán byl. [4562.] Službu svú vzkazuji, slovútné opatrnosti páni a přátelé milí! Kdež sem vám psal z rozkázání JMti pána mého žádost JMti pána svého na vás vznášeje psaním svým, co se dotýče Martina a Klímy z Uoděrad Črných, lidí JMti pána mého, kdež jest jim poručila nebožka Anna Lankaška, teta jich při městě vašem, statek neb peníze, což by po ní zuostalo, jakž pak kšaft řádně učiněný v městě vašem sám v sobě šieře zavírá: I spravil mne jest purkrabie starý, že ste na mé psaní zústně tu odpověď dali, že páni starší přítomní nebyli, a že jest k tomu i třetímu příteli jich poručeno, a že kdyby všickni, komu ten kšaft svěčí, spolu byli, uradíce se s pány staršími odpověď toho, na čem byšte zuostali, dáti chcete. I spravili sú mne lidé JMti pána mého již psaní, že jako v středu najprv příští i s tiem třetím před vámi státi chtie a vás žádati při kšaftu prvé psaným zachovánu býti. I já vás též podle jich žádám, co se lidí JMti pána mého dotýče, že, co jest jim řádným kšaftem v městě vašem i při městě vašem poručeno, že jim to propustiti rozkážete. A kdyby věc ta- ková přitrefila na gruntiech JMti pána mého a pod úřadem mým, že bych se k vám chtěl i též k vašim zachovati. Datum ex Kostelecz f. 2. ante Johannis Baptiste an. oc 14. — Jan z Kamené Lhoty, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kúřimě, přátelóm mým milým

Strana 25
z roku 1514. 25 376. 1514 d. 20. června v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu Přemyslovi z Vilmanic o cihly. [2463. Pane Přemysle milý! Pravil mi jest šafář, kteréhož sem po cihly posílal, žes jich jináč vytržiti nemohl než po XII gr. sto. I muožeš sám znáti, že jsú po tom drahý, neb jest jich v Praze sto po VII gr., a najdráž tisíc po LV gr. aneb po 1 gr. I protož, chtějí-li mi je také tak dáti, že já je již bráti budu do těch tří tisíc. A pakli by jich jináč dáti nechtěli, ale rozmluv s nimi, chtí-li mi jich puojčiti tři tisíce teď do některého času, že já teď také budu cihláře míti, že mi je dělati bude, a že bych já jim je zase v brzkém času oplatil. A jestli že by se jim toho učiniti nezdálo, oznam mi to, že já jim proto ty, kteréžs vytržil, tak zaplatím; než viec jich bráti nebudu pro posměch. Datum Kostelecz f. III post Corpus Christi annorum oc XIIII°. — Michal Slavata z Chlumu a Košmberka. Urozenému vládyce panu Přemyslovi z Vilmanic buď dán]. 377. 1514 d. 22. června v Poděbradech. — Hejtman Jan Bílský ze Skaříšova: o spravedlnost Říhy z Kostelní Lhoty. [4769.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni přátelé milí! Jakož jsem vám některú chvíli psaní učinil, co se spravedlnosti krále JMti člověka, Řiehy z Kostelní Lhoty, dotýče, kterúž na gruntích vašich po manželce své v Chrašťanech má, že jemu ten pátek před sv. Janem před vámi státi rozkáži: i teď jeho posílám a vás žádám, že jemu to, což by se jemu po ní spravedlivě dostati mělo, bez takových odtahuov oznámíte, a oznámíce, že jemu ji zdvihati zbraňovati nebudete, aby mne již o to viece nestaral a já vám také v tom abych pokoj učinil. Ex Podiebrad f. V. ante festum s. Johannis Baptiste annorum oc XIIII°. — Jan Bielský z Kařiešova, hajtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mým milým. 378. 1514 d. 22. června v Přebozích. — Mikuláš ze Zásmuk ustanovuje schůzi přátelskou do Poděbrad. [4955.] Službu svú vzkazuju, páni sousedé milí! Kdež mi píšete žádajíc, abych vám dal znáti, kdy bych chtěl o tu věc, což sě Lahodníka dotýče, k rovnání dva pány přátely vydati, a vy že byšte chtěli také dva vydati, abych vám toho místo v kraji našem našem [sic] menoval: i na žádost vaši v tento pondělí najprv příští já s pány přátely v Poděbradech býti chci tím raněji. A tu, bude-li mne co moci slušného Archiv Český XXI.

Strana 26
26 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané potkati, od vás chci přijíti. Dán na Přebozích ten štvrtek před svatým Janem oc léta XIIII°. — Mikuláš z Zásmuk a na Přebozech. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Kouřimě, súseduom mým milým. 379. 1514 d. 23. června na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice žádá za půjčku. [14.] Službu svú vzkazuji, páni a sousedé moji milí! VMtí já prosím, že tu víru mám, že to pro mě ráčíte učiniti a k mý jistě pilný potřebě puojčiti mi III P gr. jedný za dvě neděli, a já vám zasě oplatím. Neb jistě račte znáti, že mi velmi dobře a vděk tiem puojčením učiníte. A já zasě VMtem k vůli takovou věcí i mnohem větčí, pokudž by jedny možnost má mohla bajti, chci sě oplatiti a přátelství a dobrý sousedství zachovati. Dán na Hradeníně v pátek před narozením sv. Jana Křtitele léta Páně XVCXIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice a na Hradeníně. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům a sou- sedům majm milajm. 380. 1514 d. 23. června v Zalešanech. — Václav z Říčan: o některé dluhy. [2212. Službu svú vzkazuji, slovutný opatrnosti páni a přátelé milí! Kdež mi píšete žalujíce na Zemana z Myškovic, že by povinovat byl za ryby obecní: i týž Zeman tomu otpierá pravě, že ste Jírovi Nohavičkovi roku přidávali po dvakrát i s ním smlúvu brali bez jeho vědomí. Než protož jsem já Zemanovi rozkázal, aby k vám šel a s vámi se o to smluvil a vám toho platce byl vedle své možnosti. Kdež vás prosím, že mu ráčíte roky slušné dáti, aby on vám mohl práv býti. Páni a přátelé milí! V paměti jmieti ráčíte, že jsem k vám na rathúz přišel z rychtářem Myškovským žádaje vás, abyšte rozkázali Šimonovi Šatnému zaplatiti dluh III f XVIII gr. míšenských. Tu ste mi za odpověď dali, že jest vězeň Bur- januov; a když z Burjanem místo bude jmieti o jeho dluh, že přede všemi jinými dlužníky rychtářuov dluh zaplacen má býti, a z rukojmie že ho neráčíte propustiti, leč jemu práv bude. I žádám já vás, že vedle téhož přiřčenie tomu se dosti stane, aby jemu zaplaceno bylo. Ex Zalessan f. VI. ante Johannis Baptiste annorum oc XIIII°. — Václav z Říčan a na Zalešanech, místosudí královstvie českého. Páni a přátelé milí! Žaluji vám na Hrada, spolusouseda vašeho, že jest mi dlužen za ryby III ſ? míšenských a VI gr. míšenských; i prosím vás, že jemu roz- kážete zaplati ti] bez prodlévání, neb jest mi jich potřeba. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřima, pánóm a přátelóm mejm milým.

Strana 27
z roku 1514. 27 381. 1514 d. 24. června na Kunstberce. — Jan Křinecký z Ronova naléhá na zaplacení dluhů. [2162.) Službu svú vzkazuji, moudří a opatrní páni a přátelé milí! Což se těch dlužníkóv mých klaméřóv dotýče, spoluobyvatelóv vašich Vaňka Stýskala, Duodka, Duchka krajčieho a Třídvorského, divím se tomu, proč mi tiem tak dlúho pro- dlévají a tak dlúhé prótahy svými klamy činie. I tedt opět k vám posielám Vaňka písaře svého a prosím vás, že je k tomu přidržíte, aby mi dluh muoj po něm bez dalšieho prodlévánie hned poslali. Neb dobře znáti muožete, bych jim na vaši žádost byl nečekal od sv. Jiří až do sv. Ducha, že bych svého již byl na nich dávno dobyl, jda k nim podle práva. Ale žeť sem žádost vaši v tom oslyšet nechtěl, i protož vám věřím, že mi bez dalšieho prodlévánie zaplatit kážete. A šíře vás Vaněk písař ústně spraví. Ex Cunstbergk sabbato s. Johannis Baptiste 514. — Jan Škřinecký z Ronova a na Kunstberce. Moudrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Gúřima, přátelóm mým milým. 382. 1514 d. 1. července v Přebozích. — Mikuláš ze Zásmuk: aby Lahodník z vězení byl pro- puštěn. [4957.] Službu svú vzkazuji, páni súsedé milí! Došla jest mě řeč, že by Lahodník v vazbě vaší seděl pro ten skutek, kterýž jest mně neslušný učinil. Poněvadž jest o tu věc smlúva, protož já vás prosím, že mně k vůli ráčíte jej pustiti, ať von svýho hledí. Dán na Přebozích tu sobotu před svatým Prokopem léta oc XIIII°. — Mikuláš z Zásmuk a na Přebozech. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom sú- seduom mým milým. 383. 1514 d. 4. července v Praze. — Pražané zvou k poradě o žádosti králově za pomoc vojenskou ke dni 13. července oc. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Tajno vás*) n ... náš najmilosti- vější, nám i všemu stavu městskému své nebezpečenství i poslední téměř potr... ozjnamovati ráčí, a v jakém JMt i s dědici svými jsa opuštěn nebezpečenství jest, kdež i knieže JMt... od JKMti jest v poselství k nám i k vám vyslán, maje JMt listy věřicí na svú osobu i na ná... ečnému jednání. A toho JKMt žádati ráčí, abychme pro JKMti i JMti dědicuov obranu dva tisíce [pěších a dvě stě] koní ote všeho 4*

Strana 28
A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 28 stavu městského k JKMti vyslali, jakož pak z těch listuov, kteréž vám oznámeny budú ... [Přílpisy těch listuov byli bychme vám poslali, ale pro krátkost času k tomu jsme dostačiti nemohli, krom**) kr... Pro ... abyste hned bez meškání s vašimi obcemi pilně rozmluvili i zuostali, a z vás některé osoby k nám nemešťkajíce ... pos]lali, a ti aby se u nás na rathúze den svaté Margrethy najprv příští ráno nadjíti dali a tu JKMti žá ... přímluva bude vám šíře oznámena. Kdež vám věříme, znajíc a rozumějíc, že JKMti pilná žádost projdlení žádného jmieti nechce, tak se nám zdá a vidí, že JKMti v této věci slušně a poctivě ... pilnost přičiníte, aby naším společným je- dnáním, kteréhož bez vás nám se zavierati neschce, JKMti odpověď příjemná i pomoc užitečná dána býti mohla pro naše i všeho stavu našeho budúcí do[bré .. .. pospěšte, nikoli toho jináče nečiniece. Prage f. III. die Procopii anno oc XVCXIIII°. — Purkmistři a rady Starého] a Novéſho měst Pražských]. Páni přietelé milí! Knieže Bartoloměj JMt ještě jest tuto vuoli a rozkázaní krále JMti oznámil, a to též vás aby došlo, vám poručil, abyšte vy hned bez prodlení v vašem městě oznámiti rozkázali, aby žádný pod hrdlem nikam mimo vuoli JKMti a k žádnému na žold a službu nechodil; a to tak abyšte vyplnili, vás žádáme. Neb jest o tom zpráva některá, že by někto ven z země lid vésti chtěl. Již vy té věci neobmeškávajte, ale tak to opatřte, aby se vuoli krále JMti dosti stalo. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. *) Široký pás listu na příč jest patrně od myší ukousán. —**) Jedině přiložen byl přepis listu krále Vladislava ze dne 18. června 1514, jenž zní takto: Vladislav z božie milosti oc. Poctiví, opatrní, věrní naši milí! Oznamujem vám, že nám píše osvícený Bartholoměj, ujec věrný náš milý, kterak byšte vy nynie při tom sněmu v Praze uslyševši takovú potřebu a pilnú žádost a prozbu pánuov uherských, že ste se s velikú ochotností a chtivostí k tomu měli, abyšte nás a dědice naše i panuov uherských neopustili, než nám pomoc že byšte vypraviti chtěli a chcete; než že jest to tím zastaveno, abyšte ze všech stavuov osoby vybrali a sem abyšte je vypravili k jednání té války. I to sme my všecko pánóm uherským oznámili. Kdež my napřed sami od sebe i od dědicuov našich velmi vděčné takovú hotovost a chuť od vás jsmy přijali, a páni uherští vám z toho velmi děkují. A k tomu páni uherští nás prosili, abychom vám oznámili, abyšte takové poselství k nám zanechali, že by nic neprospělo, než spíše nám uškodilo. I to znajíce, toho poselství zanechajte. Než za to my vás ještě s pilností žádámy a páni uherští prosí, abyšte hned nemeškajíc nám ku pomoci dva tisíce pěších a dvě sté koní stav městský vypravili, žádného v tom nečekajíc, abychom těmi lidmi sami se i dědice naše, kdež jsme bytem, opatřiti mohli a je při sobě měli, abychom dostatečněji a bezpečněji opatřeni býti mohli. Neb jsme nynie velmi zle opatřeni; žádných lidí při sobě nemámy. I vždy vám již vě- říme, že nás z své lásky spěšně neopustíte a ty lidi vypravíte, a nás tak opatříte i dědice naše jako milovníci pánuov svých. A potom shledati máte, že vší milostí a dobrým my i dědici naši na budúcí čas odplacovati vám to budem za takovú volnost vaši. Dat. Bude dominico post Corpus Christi [18. června] anno Domini oc XIIII, regnorum autem nostrorum Hungarie XXIIII, Boemie vero XLIII oc. — Ex commissione propria regie Majestatis. Poctivým a opatrným purgmistróm a radám Starého a Nového měst Pražských i jiným městóm královstvie Českého našeho, věrným našim milým.

Strana 29
z roku 1514. 29 384. 1514. d. 7. července. — Rada m. Tábora dovolává se pomoci proti okolním zemanům. [4954.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přátelé naši milí! Příhoda ta, která se jest u nás nenadálá a mimo naši všecku naději stala ten pondělí před svatým Janem Křtitelem božím, snad se jest i vaší opatrnosti donesla. Ale že v takových případnostech mnohdykrát od těch, ktož slyšené řeči rozprávějí, přiháže se, ač ne zoumyslně, nejistou pověst přiměšovati, jinajch pak, kteříž nepřátelstvím jdou, i to, čehož na pravdě grunt neleží, v to vtrušovati a to jištěním šířiti, z pravé nenávisti že jest úsilé: protož, ač jestliže by kto o tom jinak VMti pravil, nežli tato naše zpráva jest, kterou se jest nám potřebné zdálo VMti známo učiniti, toho žádáme, že takovajm řečem u sebe miesta dávati a tomu věřiti neráčíte. Dále, milí páni, i toto VMti, jakožto pánóm přátelóm svajm dobrajm, ozna- mujem, kterak mnohé neobyčejné věci nás potyakají [sic], že někteří sousedé naši od některých zeman se zavazují, aby proti nim nebajvali, posly naše bíti chtí, jako se jest tuto minulou neděli...*) musili se s listy zase navrátiti. K tomu nám se zjevně mnohé pohrůžky dějí, že nám škodu udělají i vohně i jinajch rozličnajch věcí dotýkajíc, puntujíce se vespolek proti nám. Někteří také s klekáním přísahu činíce, že se toho nad námi mstíti chtie, jiní jiné koňmi daříce k tomu jich ponoukají, jakož nás o tom mnohé vajstrahy od našich milých a dobrajch přátel došly sou i ještě docházejí, kterak by se na nás zbierati měli. I protož VMti prosíme, jestliže by na nás aneb na poddané naše co takového přišlo, že nás v tom litovati ráčíte i také neopustíte; jakož i my na jiném nejsme, ač zašlo-li by co takového odporného, jehož Pane Bože nedopouštěj, abychom VMti v ničem neopustili, tak jak jsme se sobě vespolek zapsali a zavázali, o VMti též plné naděje jsouce, že nás opustiti neráčíte. Neb již skutečně toho nad vosobami stavu našeho dovozovati pokoušejí, což od některého času v pohrůžkách rozšiřovali, tak aby zabili, kdy chtěli, koho by se jim zdálo, a za to aby jim nebylo nic řiekáno, jako by na to právo měli. Datum f. VI. Wilibaldi episskopi anno Domini 1514. Purgrmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutné opatrnosti pánuom purgrmistru a radě města Kouřimě, pánuom přáteluom našim dobrým. *) Jeden celý řádek plísní je zničen. 385. 1514 d. 8. července. — Jan Rašín z Rizmburka: proti zatčení člověka svého. [2070.] Službu svú vzkazuji, moudří a opatrní páni a přáteli moji milí! Kdež ste mi rozkázali vzieti člověka mého osedlého z Pučer Jana, i mně se zdá, že ste mi toho

Strana 30
30 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané učiniti neměli, abyšte na mé krunty sáhli bez mého vědomí. Neb kdybyšte byli ke mně poslali, věděl bych já se k vám v tom kterak zachovati; a kdož by jej kolivěk viniti z čeho chtěl, vy nebo kdo jiný, že bych já od něho všecko spravedlivě učinil. I protož vás žádám tiemto listem, abyšte mi jej vydali jakožto člověka mého osed- lého a ke mně se v tom tak zachovali podle zřiezenie zemského. A já od něho spravedlivě učiniti chci, což vy aneb kdo jiný žádati bude. Datum sabbato die Ky- liani anno 15XIIII°. — Jan Rašín z Rismburka a na Hrádku. Moudrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom a souseduom mým milým. 386. 1514 d. 16. července v Libenicích. — Václav Lorecký z Elkuše obviňuje faráře, že ženatého Linharta vědomě s druhou ženou oddal. [1527.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Vězte, že jest ke mně přišla Kateřina manželka Linharta, kterýž jest pod mocí vaší v špitále plu- hařem, žádajíci mne, abych jí list k vám dal, kterak jest ona, jsúci u mne v službě na Libenicích, že jest se s ním křesťansky knězem oddala, dále mne zpravujíc táž Kateřina, že jest se její muž Linhart tu ve špitále vašem s jinou ženou oddal. Protož já vás žádám, že vy znajíc takovú věc neřádnú od téhož Linharta muže jejího, že jemu tohoto trpěti nebudete, a což by při tom manželka jeho nadepsaná spravedlivě žádala, že jí k tomu radni a pomocni budete. A dále mne zpravila jest, že jest u kněze faráře vašeho byla oznamujíc jemu tyto všecky věci nahoře psané, že týž Linhart manžel její jest, aby jeho s jinou ne- oddával, a on přes to přese všecko jí za otpověď dal, když jest mu mluvila, že list ode mne přinésti chce, že bych já mohl psáti, co bych chtěl, v listu. I ať to kněz váš vie, jestliže on co píše v listech neduovodného, žeť sem já nikdy nepsal neduo- vodných věcí, a že sobě on o mně nespravedlivě smýšlé. Než což já koli píši, žeť píši tak, jakž samo v sobě jest. Dán na Libenicích v neděli před s. Máří Magda- lenskú léta oc patnástistého XIIII°. — Václav Lorecký z Elkuše a na Libenicích. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, přáteluom milým. 387. 1514 d. 16. července v Jihlavě. — Dva měštané Brněnští: za odklad soudu s lupiči. [6305.] Múdří a opatrní páni, přáteli naši milí! Službu naši vašejm opatrnostem vzka- zujem a věděti dáváme, kterak na nás vznesl Mikoláš spoluměštěnín Jiehlavský, kterak by Jan Synger mečieř, spoluobyvatel náš Brnenský, na nejaké zločince práva jest žádal, kteří škodu jsou učinili kuopcuom našim, kteříž [v] vazbě vaší jsou. Protož my vaší opatrnostech [sic] prosíme, jakožto pány a přátely naši, že ráčíte prodlení

Strana 31
z roku 1514. 31 míti, až my tu věc na naši starších [sic] vzneseme a vašem opatrnostem psaním úmysl starších našich oznámí se. Dán v Jiehlavě tu neděle po světí Markytě leta Páně MCCCCCXIIII. — Hanrich Rais. — Mathúš Cobislawer. Múdrým a opatrným pánuo purkmistru a radě města Kouřima, pánóm přá- telóm našim milým. 388. 1514 d. 17. července. - Rada m. Brodu Č.: o mistra popravního. [4048. Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přietelé a sousedé naši milí! Oznamujem VMtem, kterak včera u večer při městě našem mord nešlechetný učiněn jest, tak že jednoho dělného a dobrého pacholka jiní třie zamordovali jsú, kteřížto u nás u vězení sedie; a k nim hned bez meškání zítra bohda právem miníme při- stúpiti a jimi neprodlévati. Protož žádáme vašich opatrností, jestliže jest možná věc, jakož nám se vidí býti dle dobrého sousedstvie, že byšte ráčili s panem rychtářem VMtí rozmluviti a jemu rozkázati, aby pan rychtář mluvil a rozkázal mistru po- pravniemu k nám hned dnes na noc neb zítra tím raněji se vypraviti, a bude jemu zaplaceno; a my abychom lidmi v tato diela netrmá[ce]li. Jakož řekl jest některým z našich, kdyby nám to potřeba kázala, že když by mu oznámeno bylo, chtěl by se sám k nám vypraviti. I věřieme VMti dle přátelstvie a všeho dobrého, že to pro nás učiniti ráčíte. Pakli by se čeho obával aneb nesměl, račte nám také věděti dáti hned po tomto poslu; neb my s těmi osobami nemíníme se chovati. Datum f. II. post Divisionem apostolorum ao. 1514. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gúřimě, pánóm přietelóm a sousedóm našim milým. 389. 1514 d. 19. července. — Jan Žišovský z Údimě: o dluhu bratří svých. [3491.) Službu svú vzkazuji, pane purkmistře, páni milí! Kdež mi ráčíte psáti dotý- kajíc toho, kterak ste žádostné psanie učininili [sic] o dluh pana Jakuba spolurad- ného vašeho: i milí páni a přátelé, prvé sěm vám zkázal po panu Čeňkovi na vaše žádostné psanie, že ta věc mne samého není. I ještě račte věděti: Psanie vaše, které ste ráčili učiniti, to já chci bratróm svým okázati; ale nyní na ten čas doma jich nenie. Než když budú, tu bez meškání z jednostané [sic] vůle vám na vaše psanie odpověď dána bude. I při tom já VMtí žádám, že ráčíte také k tomu prohlédati, abychom my bez svého poplatku nebyli. Neb sě mi vidí býti věc neobyčejná, aby jednomu tak mnoho věřeno bylo. Než by za to měl, abyšte ráčili věděti, že jest prvé od nás žádáno pana Jakuba, aby mu nevěřil. Já žádám VMtí, že mě podle toho

Strana 32
32 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané také ráčíte zachovati pro mé VMtem odslúženie. Datum f. IIII. Arsenii confessoris anno oc XIIII. — Jan Žišovský z Oudimě. Panu purkmistrovi a radě města Kúřimě, pánóm přátelóm mým milým bluď] dán]. 390. 1514 d. 29. července. — Rada m. Brodu Č. přeje si, aby lid vojenský až dne 31. července byl vypraven oc. [4047.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni přietelé a sousedé naši milí! Jakož nám psáti ráčíte, abychom vám oznámili, co se tkne služebných pánuov Pra- žan, že jako dnes okolo města našeho položiti by se měli, a VMt že byšte toho úmyslu byli, zítra bohda na noc své služebné vypraviti a k pánóm Pražanóm je připojiti oc: I račte věděti, že dnes posel náš z Prahy jse jest vrátil a tak nás zpra- vuje, že mezi Dubčí a Běchovici měli by se položiti. Pak jistého nic vám oznámiti neumíme. Než nám se vidí, že bohda v pondělí dosti času k tomu vyslání bude, neb jsme také pánóm Limburským*) včera psali, že v pondělí úmysl máme vyslati, na nich toho žádajíce, aby jich služební s vašimi a našimi vespolek se spojili. Kdež tu vieru do nich máme, že se tak zachovají. Protož máme za to, že v pondělí dosti tomu času jest. Pakli by dnes u nás byli, chcme o to rozmluviti s hajtmanem panuov Pra- žan, na kterém místě měli by je naši služební naleznúti. A to VMti dali bychom znáti. Datum sabato die Marthe hospite Domini ao. 1514. — Purkmistr a radda města Brodu Českého. I račte věděti, že páni Limburští dnes nám psáti ráčili. Kdež teď přípis listu tohoto VMti posíláme: Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a raddě města Kúřimě, pánuom přie- telóm a sousedóm našim milým. *) Přepis listu rady města Nymburka zní takto: „S. oc. Jakož nám psáti ráčíte, že úmysl máte a na tom jste se srovnali s pány Kouřimskými, lid služebný společně tento pondělí najprv příští vyslati, a naši aby podle vašich společných v jednom houfu pospolu byli oc: Račte vě- děti, že my též na ten den k Kolínu vyšleme a našim hajtmanu a starším rozkážeme, aby se společně shledajíce přidrželi a jedni druhých neopúštěli, jakožto jsúce v sousedstvie my spolu — v dobrém, aby oni též v dobrém tovařiství a spolu bratrsky k sobě se zachovávali oc. Purkmistr a radda města Nimburka na Labi.“ 391. 1514 d. 30. července na Hradeníně. — Albrecht Amcha z Borovnice: aby; ševcová Černá pohnána byla před soud. [4917.] Službu svú vzkazuji, páni přátelé a sousedé moji milí! Zpravil jest mě Jan služebník muoj, kderak by ho zhaněla nějaká Černá, kderáž má muže ševce; a se-

Strana 33
z roku 1514. 33 děním jest tajž švec na nějakým domě v Kouřimi, ješto slove Jáma. A mluviec táž Černá k služebníku mýmu: nešlechetný lotře, zrádce a zloději, a že nejsi hoden cho- diti do královskýho města, a že zradíš a ukradneš. A přitom sou byli lidi, když jest jej haněla. I VMtí já prosím, že ráčíte touž ženou [sic] předce obeslati a služeb- níku mýmu s ní rok položiti, aby ona nám to lotrovství, zradu a krádež pokazo- vala před VMtmi. Neb račte věděti, že já o týmž Janovi služebníku svým sem slaj- chal a slyším slovo chvalitebný, ale ne takový slova, kderajmiž jest jej ona neřádně zhaněla. A dále VMti tajž Jan služebník muoj, ukazatel listu tohoto, ty věci šíře zpraví. A když mu ráčíte rok položiti, tedy on stane. Jedné mi račte odpověď psanou dáti, kdy by jemu od VMtí rok k stání položen byl. Dán na Hradeníně v neděli den sv. Abdona léta Páně XV°XIIII°. — Albrecht Amcha z Borovnice oc. Slovutné opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům přátelům a sousedům majm milajm. 392. 1514 d. 14. srpna v Praze. — Pražané oznamují výsledek svého jednání s pány a rytíři. [15.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Sněmu tohoto nynie minu- lého jaký zpuosob a řád držán jest, některým z vás, kteříž jsú při nás byli a do- trvali, vědomo jest. Než což se jest potom, když jsú se páni poslové všichni od nás rozjeli, jednalo, by jmělo všecko psaním býti oznámeno, bylo by obtiežné jistě ob- meškánie. Neb mnohé a rozličné mezi pány a rytieřstvem a námi byly jsú řeči ústnie i psané, a někteří spisové mezi tiem jsú prošli obšierní a znamenití, z nichžto některé jsú sobě ve dcsky vložiti rozkázali, k kterýmž smy tak daleko vuole nedali. Než na čemž smy se s nimi rozešli a na čem sněm jest rozpuštěn, teď vám přiepis té odpovědi,*) kterú jsme pánóm a rytieřstvu naposledy dali posieláme, jiežto na tento čas zpraviti se muožte. Prage f. II. in vigilia Assumpcionis Marie anno oc XVCXIIII°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. *) Odpověď na artikule pánuov JMtí a pánuov rytieřstva od Pražan a stavu městského: „Kdež ste VMt obšírné psanie učiniti ráčili o tom artykuli, což se zprávy dotýče: nám upřiemo se zdá, abychom se všichni podle instrukcí zachovali tak, jakož JKMt i pánóm poslóm JMti o tom artykuli v též instrukcí na miestě svém mocně poručiti ráčil, ten artykul aby tak zuostaven byl, pokudž vuole JMti krále jest, poněvadž JKMt to vyhrazovati ráčí: jestliže by pak všem aneb kterému stavu co v tom zapsání při té zprávě náleželo, a to že by slušně před JKMtí pokázáno bylo, že neráčí v tom žádné křivdy učiniti, než každého při jeho spravedli- vosti, což komu JMt učiniti má, zachovati ráčí. Item. Což se o hajtmany zřiezenie dotýče, kteříž pro výtržné lidi, zloděje, rajthary i cizozemce v krajích jsú usazeni, o tom máme od krále JMti dostatečné psanie, kterak se v té věci zachovati máme. I pokudž JMtí o tom jest nám rozkázáno, v tom my se tak za- Archiv Český XXI. 5

Strana 34
34 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané chovati chcem. A což na nás jest, takovému zlému rádi překážeti i je přetrhovati budeme A stavem naším městským v té věci nemá nic sjíti. Item. Což se ostatních artykuluov v spisu, kterýchž jste VMt nám podati ráčili, dotýče: poněvadž takové všecky znamenité a pilné věci mají se z lásky a z svornosti konati i zavie- rati, nám se zdá a vidí, poněvadž na tom jsme všichni stavové, abychom krále JMti za to prosili, aby konec mezi námi do sv. Václava učiniti ráčil, i jsúce v svornost a v lásku uve- deni, hned všeho dobrého všichni společně s VMtí pomáhati, jednati a obmýšleti budeme, že to VMt shledáte, což by dobrého a užitečného bylo napřed cti a chvály Boží, KMti a JMti — dědicuo i koruny této, námi nic sjíti nemá.“ Toto také aby vás tajno nebylo, že najprv jednáno jest o ruoznici mezi námi a pány a rytířstvem, kdež, poněvadž smluviti s námi se neráčili, jest ta věc všicka na krále JMt vedle mocného všech stavuov přestánie podána. Potom jednáno o berni a o pomoc na dluhy krále JMti. Tu páni a rytířstvo na žádost JKMti k berni varné jsú přistúpili a dáti přiřkli, a to na jistý zpuosob, který sobě dskami znamenali, a že chtie hned ten pondělí po Matce Boží na nebe vzetí počieti vybierati oc. Při tom také některé věci nám a našemu stavu obtiežné na pány a rytířstvo jsú od nás v sněmu vzneseny. Najprve což se chozenie s ručnicemi dlúhými dotýče, že s nimi choditi chcme a budeme. Na to nám tuto dali odpověď: „Poněvadž sobě to obtěžujete pro nebezpe- čenstvie hrdel i statkuov svých, to buď při tom, jakž jste se opověděli, že s ručnicemi choditi chcete, však tak, aby to stálo dotud, dokudž by na KMt od nás společně to vzneseno ne- bylo. A več JKMt takové svolenie obrátiti ráčí, aby při tom stálo. A tuto věc také na jiné pány a rytierstvo [sic] na sjezdích, kteréž při sv. Bartoloměji jmieti budeme, vznésti chcme, poněvadž počet malý JJMtí při nás jest zuostal, aby i oni o tom věděli. Do toho pak času, jestliže by se co mezi námi a vámi pro ručnice přihodilo, tiem abychmy se nehonili oc.“ Item. Vzneseno jest dále, což se chození s rozličnú braní po městech dotýče, konečně že toho stav městský trpěti nemuož, aby páni neb rytieřstvo neb služebníci jich přijedúc do měst, kdež řád a právo jest, jměli s takovú neobyčejnú braní se nositi oc. I jest nám dána odpověď, že to též na sjezdích, kteréž po krajích budú držány, vznésti chtie, aby se všichni vedle starodávnieho obyčeje při chození s braní zachovati ráčili. A toho také od nás žádali, abychmy se v městech Pražských též zachovali, aby s takovú braní v městě domácí nechodili, poněvadž toho pánóm a rytířstvu snésti nemíníte; a tudy aby s obú stran byla nelibosti příčina odjata. Kdež pak JJMtem jest pověděno, že se též zachovati jako JJMt mámy. 393. 1514 d. 15. srpna v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: o odklad stání. [2462.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé a sousedé milí! Zpravil jest mě Kavan, člověk muoj, že by měl státi před vámi, jakožto zítra, o nějaký dluh. I protož, že úředník muoj nebude moci s ním tam státi na ten den pro ně- které mé pilné potřeby, i protož já vás žádám, že mu toho stání odložíte asi na tři neděle. Datum Kostelecz f. III. die Assumpcionis Marie ao. oc XIIII°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přá- telóm milým.

Strana 35
z roku 1514. 35 394. 1514 d. 29. srpna v Praze. — Pražané vybízejí k vyhlášce, že Zhořelecká i jiná cizí mince lehká jest zapověděna a že ve městech nikdo nemá s těžkou zbrojí choditi. [8.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Oznamujem vám, že na sněmu nynie minulém mezi jinými artikulemi bylo jest rozjímáno, což se mince lehké a cizí, která do tohoto království s velikú škodú se nese, dotýče; kdež páni a ry- tieřstvo, co se jim při tom vidělo, nám jsú podali, kterak by taková věc měla býti zastavena. I to my slyšíc od nich, to smy řekli na naše i jiných měst obce vznésti. A v tom sjezdové jich držáni jsú po krajích, na kteréžto byli smy naše zdánie a spis poslali, zvláště že jest čas k tomu byl krátký do sv. Václava uložen, v kterém by taková lehká Gerlická i jiná všeliká cizie mince, kromě uherských peněz a kraj- caruo, měla z této země vybyta býti. Ale páni a rytieřstvo nám jsú odepsali z krajuo, že to jest již na sněmu zavříno i dskami zapsáno, aby do toho času jmenovaného byla mince taková vybyta a zapovědína. Kdež ačkolivěk my sme k tomu byli ne- přistúpili, však proto, poněvadž již lidem svým zapovídají, aby takových peněz ne- brali, a my bojíce se, aby do měst našich i jiných měst jich nenesli, ješto by tudy nám i vám škoda znamenitá přišla, protož vám věděti dávajíc oznamujem, abyšte to hned bez meškánie v městě oznámili, aby peněz Gerlických i jiných drobných cizích a lehkých do sv. Václava vybyli a více po tom času nebrali. Také abyšte věděli, že jest bylo na pány a rytieřstvo v sněmu vzneseno, kterak mnozí z stavuo jich i s služebníky svými s braní neobyčejnú se nosí, kterážto věc nám jest netrpělivá, poněvadž po městech řád a právo jest. I povědíno jest nám a na tom zuostáno, že to na sjezdích po krajích jiným pánóm a rytieřstvu oznámiti ti páni chtie, aby při chozenie z branie vedle starodávního obyčeje, když do měst přijedú, se zachovali. Protož, to znajiec, tiem se zpravte a doma u vás všem oby- vatelóm to oznamte a tak opatřte, aby s takovú braní neobyčejnú, jako s končíři, s kulemi, s sekerami, s holpartami žádný nechodil. Neb to jest pánóm a rytieřstvu oznámeno, že po městech též se jako i oni při chozenie s braní zachovati mají. Prage f. III. die decollati Joannis anno salutis nostre XVCXIIII. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 395. 1514 d. 14. září v Poděbradech. — Hejtman Jan Bílský ze Skaříšova: aby Říhovi z Kostelní Lhoty spravedlnost jeho vydána byla. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé milí! Zpravil jest mne poddaný krále JMti, Řieha z Kostelní Lhoty, kterak by od Tlouka souseda vašeho 5*

Strana 36
36 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané při právě vašem spravedlnost jeho hyndrována byla; toho nevím, z jaké příčiny. I jest mi to ku podivení, proč se to děje, že jste takové věci psaním svým anebo Tlouk oustním mluvením na mne nevznesli, ješto bych já toho, abych prvé na vás vznésti neměl, učiniti nechtěl. A protož dle dobrého přátelstvie vás žádám, že krále JMti člověku spravedlnosti jeho hyndrovati nedopustíte a jemu ji s práva pustíte. A jestliže Tlouk na gruntích krále JMti jakú spravedlnost má a ji slušně prokáže, psal sem vám prvé, a mám za to, i ústně mluvil, že jemu mým ouřadem zhajována býti nemá. Nebo kšaft, kterýž jest pod pečetí města vašeho přinesl, nic se v něm, aby jaká spravedlnost Tloukovi náležeti měla, nedotýče, než Katheřině, Havla Sla- naře manželce. A protož já se tiem, aby jemu tu co náleželo, zpraviti neumím. Ex Poděbrad f. V. die Exaltacionis s. Crucis annorum oc XIIII°. — Jan Bielský z Ka- řiešova, hajtman na Poděbradech. Slov. opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm mým milým. 396. 1514 d. 14. září v Ratajích. — Purkrabí Zdeněk z Bošína varuje méšťany, aby lidem pod- daným piva na dluh nedávali. [4833.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni Kouřimští, přátelé moji milí! Kdež mi píšete žalujíc mi na Červa, na člověka pána JMti mého, kdež jest za něho slí- bila Svata vdova za LXXX gr. českých: kdež jest dlužen Jakubovi Černému, sou- sedu vašemu: již jsem já vám je tam posélal dvakrát aneb třikrát ty jistý dlužníky. Neb muožte to dobře pamatovati, že jste mi o ně prvé psali. I mně se zdá, že bych já nebyl povinen vám jich tam viece jich [sic] posélati, poněvadž vy sami jich k tomu nepřipravíte, když já vám je posélám. Než proto já to chci udělati pro dobré přá- telstvo, že je vám ještě jednú pošli. A kdež mi píšete o Pavlíka, člověka pána JMti mého, že jest dlužen Pře- myslovi XLVIII gr. českých: i tomu já rozkáži, aby tam se u vás postavil a za- platil, co jest dlužen. Než za to vás prosím, že poviete sousedům vašim, aby oni piva jim nevěřili, lidem pána JMti mého; neb já se vám tiemto listem vopoviedám, jestliže jim kdo věřiti bude, aby věřil na své právo; neb já konečně nebudu dopo- máhati, a lidi také nedopustím stavovati pána JMti mého. Datum Rataj f. V. die s. Crucis annorum oc XIIII. — Zdeněk z Bošína, purkrabie na Ratajích. Múdrým a opatrným pánuom Kouřimským, přáteluom mým milým. 397. 1514 d. 15. září v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu o stání pro Jana Měkýše z Lipan. [2464.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a sousedé milí! Jakož jest vám Matúš úředník muoj psal a Křížek o to před vámi stál, co se jest Janovi Měkýšovi

Strana 37
z roku 1514. 37 z Lipan, člověku mému, od Beránkové zetě, kramáře v městě vašem, [stalo], i kdež jest vás za to žádáno, abyšte se jím ujistili; i protož já vás ještě za též žádám, že se jím dostatečně ujistíte vedle práva a mně od něho spravedlivé učiníte, což vedle práva bude; a den k stání že mu o to bez prodlévání položíte. Abych vám měl o tom vypisovati, co jest učinil, tak za to mám, že vás to tajno není; a když k tomu přijde, tu se nám to pokáže. Datum ex Kostelecz f. VI. post Exaltacionem sancte Crucis anno oc XIIII°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti panuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a sou- sedóm milým. 398. 1514 d. 19. září v Praze. — Pražané napomínají, aby byla válečná pohotovost a všude pozor dán na shluky lidu, ješto páni a rytířstvo lid po krajích sbírají. [19.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Dochází nás od přátel na- šich i vašich, kterak by páni a rytieřstvo lid po některých krajích zbierali a tento čtvrtek najprvé přieští polem se několika miesty položiti jměli. Kdež my neznajíc, by toho jaká této země potřeba byla, domysliti se nemuožem, co by v sobě ta věc nesla. Než to u nás jest, že tento sněm, kterýž jsú v Benešově jměli, to přinášie. I neznajíc jich úmyslu, ješto by nám snad a stavu našemu uškoditi mohl, vás žá- dáme i napomínáme jako přátel svých, že při městě vašem i okolo města všicku bedlivost od ohně zachováte, též válečnú hotovost jmieti budete a přikážete všem i zjevně provolati dáte, aby tak hotovi byli, jako by každú hodinu vytrhnúti jměli; a když by zvonění aneb trúbení uslyšeli, všichni hotovi byli a k ukázanému miestu táhli. V tom pak stráž a posluchy jmieti budete, jestliže kde lidé hýbati se budú aneb strhovati, a přišlo-li by co aneb k čemu se chýlilo, nám spěšně oznamte, abychom vás také neobmeškali. Neb nesluší v nepřátelství žádnému bezpečně spáti, ale opatrně se jmieti, zvláště že nepřátelé nemyslí než nepřátelsky učiniti. Protož, to znajíc, vám věříme, že toho neobmeškáte. Prage f. III. ante Mathei anno salutis nostre XVCXIIII°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 399. 1514 d. 21. září v Praze. — Rada Starého m. Pražského žádá za neprodlené zprávy o pohybech vojska panského. [14.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Jakož jsmy vám nynie, co nás dochází, oznámili, že by páni a rytieřstvo lid v některých miestech a snad i po krajích strhovati i polem klásti měli: i jestliže v kraji vašem to seznáte, an se lidé

Strana 38
A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 38 kladú během válečným a polem se strhují, pilně, vás žádáme, toho špehujte, tak-li se zase roztrhnú a kam se obrátí. A budú-li se k jiným vojskóm do jiných krajuov strojiti, to nám hned spěšně na náš náklad po poslu oznamte, abychmy věděli se čím zpraviti, i sebe a vás také v tom opatřiti. I věříme vám, že o tom pilnost mieti budete. Neb bychme neradi, aby nám a stavu našemu někto uškoditi měl. Prage f. V. die Matthei apostoli et euangeliste anno salutis nostre XVCXIIII. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 400. 1514 d. 21. září v Radimí. — Adam ze Slavkova: o dluh služebníka Pavla. [2490.] Službu svú vzkazuji, pane purkmistře s pány, přátelé moji milí! Kdež v pa- měti máte vaší psaní mé, kteréž jsem vám učinil o Pavla služebníka našeho o dluh, kterýž má na lidech vašich, tu z rozkázání vašeho rok dání jsú mu položili vo po- sviecení vašem. A on k tomu času i na ten čas u nich se jest stavoval. A oni jeho ještě jakýmis žerty a kylindříky odbývají. I divnáť mi jest to věc, proč se mu to od nich děje, ješto by se dáti nemělo. Protož vás já ještě prosím, jakožto soused pánuov a přátel svých milých, že mu to bez prodlévání dalšího zapraveno bude od nich. Pakliť by se to nemohlo mu od nich státi, již byšte mu v tom za zlé míti nemohli, neb by oni sami vinni byli, že by se k nim, ač nerad, ale mušením při- nucen jsa podle zřízení země této zachoval. Datum ex Radim annorum 1514 die diui euuangeliste Mathee. — Adam z Slavkova. Slovutné opatrnosti panu purkmistrovi a radě města Kúřima, přáteluom a sú- seduom mým milým. 401. 1514 d. 3. října na Č. Kostelci. — Purkrabí Jan z Kamenné Lhoty: o dluh Elišky Vaječkové z Jevan. [4566.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Vznesla jest na mne Elška Vaječková z Jevan, poddaná JMti pána mého, že by jí byli dlužni spolu- obyvatelé v městě vašem kovář Žežhule puojčených peněz XV gr. českých, Šimek hauzknecht, kterýž jest u nožířky, I XV gr. též českých, kteréž jsú mu dány k věrné ruce schovati. Kdež jest několikrát žalovala rychtáři v městě vašem, a že jí vždy dáno nic není. I žádala jest mne v tom za opatření. I protož já vás žádám, že témuž kovářovi Žežhulovi a Šimkovi též Elšce, JMti páně poddané, zaplatiti roz- kážete bez dalšího prodlévání a jejich prací a nákladuov. Dán na Kostelci v úterý před sv. Františkem léta oc XIIII°. — Jan z Kamenné Lhoty, purkrabie na Kostelci. Slovutné oparnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přá- teluom mým milým.

Strana 39
z roku 1514. 39 402. 1514 d. 4. října v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: aby dva radní na Kostelec byli vysláni. [2465.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni přátelé a sousedé milí! Ozna- muji vám, že mám zde rok míti na Kostelci tento pátek najprv příští, kdež Mikuláš Hlaváč z Černík žádá práva na tu starú rychtářku ze Kšel, kmetičnu těch Pražských mistruov. I protož vás žádám, že pošlete sem na Kostelec dva z spoluradních vašich tento pátek najprv příští tím raněji. Dán na Kostelci v středu den sv. Františka léta oc XIIII°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, přátelóm a sou- sedóm milým. 403. 1514 d. 11. října v klášteře sv. Prokopa. — Purkrabí Matěj ze Střimelic upomíná o peníze za dříví. [2670.] Službu svú vzkazuji, múdří opatrní páni a přátelé moji milí! Vězte, že vznesl na mne Rubín z Radvanic, člověk poddaný JMti pána mého, kterak by jemu Staj- skal, soused a spoluobyvatel váš, dlužen byl za les za třimescitma drev po II gr. českých, kdež po častém jeho napomínání jemu platce až dosavad býti zanedbává. Kdež sem já k vám, páni milí, o to snad dvoje prvé psaní činil, vždy toho žádaje na VMti, aby člověku JMti pána mého dluh spravedlivý zaplatil; i tomu se od něho dosti neděje. I milí páni a přátelé! Já vás ještě prosím podle dobrého přátelství, že vy nadepsaného souseda a obyvatele vašeho k tomu míti a přidržeti budete, aby platce byl bez dalších odtahuov, aby o to člověk JMti pána mého dalších prací a starostí nevedl. Pakli by se to nestalo, již bych já nemohl člověka JMti pána svého v té věci opustiti, než aby on svého právem obstavným dobýval. Odpovědi žádám. Dán na klášteře svatého Prokopa v středu po s. Marku papeži anno XIIII°. — Matěj ze Střmelic, purkrabie na klášteře sv. Prokopa. Neb abyšte ráčili věděti, že jeho věc není, než panská. A on s toho má tento pondělí počet učiniti. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým. 404. 1514 d. 17. října v Praze. — Pražané zvou k poradě na den 24. října a žádají, aby vše na cestu ku králi připraveno bylo. [16.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Slyšeti jest, že by král JMt stavóm královstvie tohoto o ty ruoznice, kteréž mezi nimi jsú, ráčil rok po-

Strana 40
40 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané kládati na den určitý okolo svatého Martina najprve příštieho. Kdež nechtiec, aby na nás které obmeškanie v takové veliké a znamenité našie potřebě přijíti jmělo, ješto snad, kdyby nám bylo potom oznámeno, nemohli bychme se k tomu tak pod- statně s hotovostí všelikú, majíce před sebú čas krátký, připraviti: protož žádáme vás pro naše i vaše společné dobré, abyšte z vás některé osoby bez meškanie k nám vypravili, a ti aby se u nás v Praze tento úterý najprvé příští konečně nadjíti dali; a to pro tu příčinu, abychme s sebú majíce srozuměnie a mezi sebú to, kto s čím by k JKMti jeti jměli, a na miestě všecko majíc pohotově postavili. A také vy do toho času, dokudž by vám rok jmenován nebyl, to u vás hotovo mějte, co k sjezdu náleží, i všecky jiné potřeby na cestu. Neb tak srozumieváme, že v počtu dosti drahném ta jiezda býti musí. Protož, to znajíc, vám věříme, že v takové věci, kteráž po mnohých pracech a nákladiech již jako k konci jíti počíná, nikoli neobmeškáte. Prage f. III. in crastino Galli anno Christianorum oc XVCXIIII°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 405. 1514 d. 3. listopadu v Praze. — Rada Starého m. Pražského oznamuje rozhodnutí krále v příčině obnovení rad městských. [13.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Vězte, že král JMt, pán náš najmilostivější, ráčil jest nám psaním svým oznámiti i poručiti, abychom to též vám věděti dali, což se obnovování po městech úřaduov dotýče, kterak byšte se v tom do času zachovati jměli. Protož na JMti rozkázánie teď z listu toho ten artikul jsme vám a slova JKMti vypsali a v tomto listu zavřená posieláme. Jimž vyrozumějíc, tiem se a volí JKMti zpraviti moci budete, poněvadž ta vaše byla jest žádost, a také že JMt některé v tom své dobré znáti i vaše ráčí. Kdež ačkolivěk jste prvé, jak se v té věci zachovati máte, věděli, ale pro širšie jistotu toho, abyšte ničímž obmeškáni nebyli, tajiti sme nechtěli. Prage f. VI. post Omnium Sanctorum anno oc XVCXIIII°. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. „Což se pak jiných měst našich královstvie Českého konšel sazení a obnovení dotýče, jmíti tak chceme, abyšte vy všem městóm to hned oznámili, aby oni strpení toho měli a obnovováni nebyli, neb jsú toho na nás žádali až potom, když rozsudek a konec mezi panským a rytířským a městským stavy zde učiníme. A tu potom vám i jiným oznámiti hned ráčíme, pokud se bude míti v tom zachovati.“ Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým.

Strana 41
z roku 1514. 41 406. 1514 d. 23. listopadu v Poděbradech. — Hejtman Jan Bílský ze Skaříšova: o nedorozumění mezi poddanými při účtování úroků na vrubech. [147.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé moji milí! Vznesl jest na mne krále JMti služebník Tuoma Zeman z Peček, zprávu mi toho čině, že by měl spravedlnost ke IIICXL �? na Kubovi, člověku vašem v Třebovli, kterúž týž Kuba nadepsanému Tuomovi beze všech odporuov po všecka létha od počátku smlúvy po VI � gr. vyplňoval jest. A na to, tak mne zpravuje, miesto kněh že mezi sebú vruby udělané mají; a těmi každého roku bez omylu zpravovali jsú sě. Až pak nynie při těchto na rathúze našem položených penězích, kterýchž jest prvé neklad, jedněm pe- nězóm Kuba, že by viece dal, otpor jest učinil; tomu se rozoměti nemuož z jaké příčiny »c. I milí páni přátelé! Já vás za to prosím, že vy člověka svého k plnění spravedlnosti Tuo[mojvi skutečně přidržeti budete. Neb mi se zdá a toho spravedlivě povážiti račte, že se jest člověk váš na tom nemohl zmýliti, poněvadž jsú mezi sebú každého roku penieze po vrubích srovnávali a na tom se nemýlili. A také to znáti muožete, že jest člověk váš, poněvadž se jest v to dal, viece vrubu nežli registróm věřil. Datum na Poděbradech ve čtvrtek den sv. Klimenta léta oc XIIII°. — Jan Bielský z Kařiešova, hajtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm mým milým. 407. 1514 d. 25. listopadu na Č. Kostelci. — Purkrabí Jan z Kamenné Lhoty: aby nepočínali obstavovati poddané. [4565.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purkmistře a VMt páni milí Vznesl jest na mne Kavan, člověk pána mého JMti, že by jemu byly obstaveny peníze od pana Sáka, spoluradního vašeho, pro dluh Klikoše žita osmi korců. I VMti já žádám, že ráčíte ty peníze Kavanovi s práva vašeho propustiti; a cožkolivěk pan Sák bude žádati na Klikoše, že já tak pravím, že já hned zase od něho spravedlivé učiniti chci. Neb to sami znáti můžte, že takoví stavunkové nemohli by nic jiného učiniti mezi pánem JMtí a vámi nežli různice. Neb to sami dobře znáte, že skrze pána našeho JMt nikdy takoví stavunkové na sousedy a lidi vaše dopuštěni nejsú. Ale to račte rozvážiti, že by skrze vás počátek těch stavunků na lidi pána JMti přišel. Ale poněvadž jest prvé těch stavunků mezi pánem JMtí a vámi nebylo, i ještě by dobře bylo, aby neznikaly, než abychom s ubou [sic] stran se k sobě zachovávali a sobě dopomáhali, což jest spravedlivého. Neb já tak pravím, že bych chtěl se k vám upřímě zachovati, jako k svým dobrým přátelům, leč byšte vy se k nám ne- Archiv Český XXI.

Strana 42
42 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané chtěli zachovati. Za odpověď vás žádám. Dán na Kostelci den s. Kateřiny léta oc XIIII°. — Jan z Kamenné Lhoty, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti panu purkmistru a radě města Kouřimě, pánům a přátelům mým milým. 408. 1514 d. 7. prosince. — Rada města Kolína uvádí Tomáše pekaře co plnomocníka Mikuláše Mikule k příjmu peněz za dům. [Z nejstarší knihy městské f. 62. b.] Službu svú vzkazujem, múdré opatrnosti páni sousedé, přátelé naši milí! Vznesl jest na nás Mikuláš, spoluobyvatel náš přiemím Mikule, kterak by ještě za dóm svój měl posledních peněz X fP gr. z práva vašeho od pana Jiříka Klobásy vy- zdvihnúti, a podle práva jemu před vámi sě odevzdati vedle řádu a práva města vašeho. I nemoha týž Mikuláš pro nedostatek zdravie svého sám sě k vám vypraviti o to osobně, poručil jest tu všecku věc před námi mocně Tomášovi pekaři, spolu- radniemu našemu, zeti svému, listu tohoto ukazateli, aby on tu summu, to jichž [sic těch X ſ gr. českých, přijal od téhož pana Jiříka Klobásy na miestě jeho mocně jakoby on to sám osobně učinil, a všecko to, cožkoli vedle práva města vašeho dále dále [sic] bude mieti učiniti, aby na miestě jeho učinil. Neb on Mikuláš svrchupsaný nic sobě tu práva žádného nepozuostavuje ani svým budúcím, než plnú vuoli dávaje, aby nadepsaný dóm již psanému panu Klobásovi v knihy města vašeho vložen a vepsán byl. Vedle kteréhožto žádosti a mocného poručenie Mikuláše svrchupsaného i my vás také jako pánóv přátel našich milých žádámy, že to učiniti ráčíte dle spravedli- vosti a takovéž libosti i mnohem větčie zasě proukázánie. Datum f. V. post Nicolai episcopi anno oč VCXIIII. — Purkmistr a rada města Nového Kolína na Labi. 409. 1514 d. 31. prosince ve Vlašimi. — Konšelé m. Vlašimě: o poučení v těžké při. [4940 ] Slovutné vzácnosti páni, pane purkmistře se pány! Službu naši s přiezní všeho dobrého VMtem vzkazujem. A jakož řád a za právo od stara dávna po předciech našich držíme, kdež se k VMtem utiekáme jakožto ku právu vyšiemu. A teď vyséláme tovaryše své, žádajíce naučenie od VMtí jakožto od práva vyšieho. Neb jest přišla před nás pře dosti těžká, kdež rozumové naši toho postihnúti nemohú, jakož dále a šíře tito poslové, tovaryšie naši, vás toho zpraví, jaká a kteraká jest to pře. I za to my VMtí prosíme, že nám k tomu naučenie v té při po tovaryších našich ráčíte dáti. Neb my při tom se tak zachováváme, že vejpovědi žádné bez práva vyšieho nečiníme. Dán [v] Vlašimi v neděli před Novým létem léta oc M°CCCCC XIIII°. Rychtář a konšelé městečka Vlašimě.

Strana 43
z let 1514 a 1515. 43 Slovutné vzácnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřima, pánóm nám přieznivým, dán buď]. 410. 1515 d. 5. ledna v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby důchody do komory královské a od sazení konšelů podkomořímu povinné správně byly odváděny. [21.] [Vladislav z boží milosti Uhejrský, Český [oc král, markrabie] Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Ja kož jsme] před sím nedávno statečnému Burjanovi Trčkovi z Lípy na Lipnici, podkomořiemu královstvie Českého, věrnému našemu milému, psáti a k vám listy vydati ráčili, pokud a jak on k vám i také vy k němu, což se sazení úřaduov konšelských v městech i také v přijímání duochoduov z měst našich nám do komory příslušejících i také jeho od sazení úřaduov dotýče, zachovati byšte se měli, i v jiném, jakož to ti listové naši pod našimi pečetmi témuž podkomořiemu vydaní a vám svědčící všecko šíře ukazují; protož vám přikazujem tak jmíti chtějíce, abyšte vy sobě proti těm listuom našim, kteréž jsme my témuž podkomořiemu vydati ráčili, nic ku pomoci nebrali, než ve všem se k němu podle toho psaní našeho, ja- kožto k podkomořiemu našemu, na místě našem od nás nad vámi usazenému, povolně a poslušně beze všech odporuov zachovali. Nebo my dalších zmatkuov v tom jemu činiti ani žádnému na něho dopouštěti neráčíme. A jestliže bychom co přes toto učiniti a rozkázati buďto z nepaměti nebo z vomylné zprávy aneb jakžkoli ráčili, to žádné moci jmíti nemá. Neb on, jestliže by jemu co přes toto naše rozkázání a psaní od vás buď na duochodích našich i jeho sešlo, vuoli tu od nás má, aby o to k vám hleděti a toho na vás dobývati mohl, tak aby se psaní a rozkázání naše nelechčila. Vědúce v tom býti vnoli a rozkázání naše konečné, v tom se tak zachovajte, jakž tuto píšem, jináče toho nečiníc pod uvarovániem hněvu a nemilosti naší královské. Datum Bude f. VI. in vigilia Trium regum anno domini oc XV, regnorum autem nostrorum Hungarie XXV, Boemie vero XLIIII. — Ex commissione propria regie Majestatis. Opatrným purkmistru a konšeluom města Kouřimě, věrným našim milým. 411. 1515 d. 9. ledna. — Rada města Kolína ohrazuje se proti pomluvám, jako by loupežník Jan Sochor nevinně byl na právě usmrcen. [4524.] Službu naši vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přátelé naši milí! VMti zdraví, štěstí i všeho dobrého jako svým milým přátelóm věrně rádi přejem. A VMti túžebně oznamujem, kterak času nedávno minulého nějaký Jan Sochor, jsa zhúbce a lúpežník po silnicích krále JMti, pána našeho milostivého, k tomu i zjevný p]sanec, ku právu našemu od těch, kohož jest na svobodné sil[nici zlouplil a statek 6*

Strana 44
44 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané jich s pomocníky svými pobral, dán jest], a pro své zlé činy a skutky smrt jest při právě našem vzal, [kterúž i] zaslúžil. Kdež pak někteří nevážní a výtržní [lidé], tak jakž nás od mnohých zprávy docházejí, tu příčinu na [naše zljé smyslili a téhož Jana Sochora v tom vymlúvají, [a o nájs řeči hanlivé, ale bohda nepravé a neduovodné rozšiřují, pravíce, že sme témuž zhúbci zemskému smrt bez viny učiniti kázali. Protož páni přátelé a súsedé naši milí, jestliže by ktožkoli v městě vašem to o nás mluvil nebo zprávu rozšiřuje činil zjevně nebo tajně, a že bychme to učinili, ješto bychom učiniti neměli, VMti za to s pilností, jako pánů přátel svých milých, prosíme, že tomu nikterakž věřiti neráčíte. Neb my k tomu tak pravíme, že křivě, neprávě a ne- duovodně jako nepravý a zlý člověk mluví a jako ten, ješto řád a právo opovrhl, všeho zlého jsa milovník. Neb my prvé, nynie a potom vždycky při tom stojíme, že každému, kdež toho místo jest, ku právu dostáti chcem. ač nás kto z čeho právem chtěl by viniti. I ještě vždy VMti prosíme a věříme, že VMt tuto zprávu od nás jistú majíce, ač by kto chtěl před vámi nebo v městě vašem nám co k lehkosti mluviti, že tomu ovšem nikterakž o nás věřiti neráčíte. Ale raději vás za to ještě a opět žádáme, že nám takového každého dle dobrého přátelstvie oznámíte. A my zase VMti všeliké dobré přátelstvie nyní i v budúciech časích takovúž libostí i mnohem větší chcme se rádi otplacovati. Datum f. III. post Epiffanias Domini annorum XVCXV°. — Purkmistr a rada města Nového Kolína nad Labem. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm a sú- sedóm našim milým. 412. 1515 d. 12. února. — Rada m. Hradce nad Labem přimlouvá se, aby Mikuláši cihláři dluh jeho byl zaplacen. [4502.] Službu svú vzkazujem, vzácné opatrnosti páni přátelé naši milí. Zpraveni jsúce od Mikuláše cihléře našeho, listu tohoto ukazatele, kterak jest postihl v městě při právě vašem dlužníka svého, Thomasa pekaře, za kteréhož před některým létem byv rukojmie člověku pana Trčky JMti do Dobrušky Ij ſP a XIIII gr. na míšensko, jsa k tomu námi a právem přinucen, své jest zaň dáti musil: vašich opatrností pánuo přátel milých žádajíce pilně prosíme, že téhož Thomasa jemu Mikulášovi té Ij �? a XIIII gr., kteréž jest zaň dal, jakož my toho dobře svědomi jsme, zase k na- vrácení držeti a k skutečnému zaplacení připraviti ráčíte dle spravedlnosti, práva, přímluvy našie, a vašim opatrnostem tolikéž zase dobré libosti proukázánie. Datum f. II. ante Valentini anno oc 15. — Purkmistr a rada města Hradce nad Labem. Vzácné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gúřimě, přátelóm našim milým.

Strana 45
z roku 1515. 45 413. 1515 [?] d. 19. března v Č. Kostelci. — Václav z Říčan: o jalovice. [2211.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Jakož mi píšete, dávajíc mi odpověď na mé psaní, bude-li naň to provedeno o ty jalovice, že mi chcete od něho spravedlivé učiniti: i jmenujte mi toho den, že já chci státi anebo tam poslati, že to naň bude uvedeno. Ať bych radšie byl, aby vráceno bylo bez toho uvozovánie. Odpovědi žádám. Dán na Kostelci v pondělí po Družebné neděli. — Václav z Říčan. Slov. opatrnosti panu purkmistru a radě města Kouřimi, pánóm a přátelóm milým. 414. 1515 d. 14. června v Kostelci nad Labem. — Jan Šlechta ze Všehrd žádá, aby při dělání nového rybníka rybník jeho Voteležský poškozen nebyl. [2351.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni přátelé a súsedé moji milí! Račte věděti, že jest mi oznámeno, kterak byšte již rybník ten nad kostelíkem svatého Vojtěcha na tom potoku, kterýž od Toušec*) jde, dělali. Kdež já vám i obci té toho i jiného všeho dobrého a užitečného věrně přeji, všakž což by také bez škody mé bylo. Neb tak slyším, že když se ten rybník zavře a dodělá a voda se na něm držeti bude, že zatopí větší diel hráze rybníčku mého Voteležského; kterážto věc (jakož sami znáti ráčíte) bez znamenité škody a zkázy hráze té voplakováním a pod- mokáním býti by nemohla. A druhé: Když by spuštěn býti jměl, že by s něho voda pro vaši vodu žád- ného vodpadu jmieti nemohla. Pak jakož manželka má spravedlnost má k polovici zbožie Hrádeckého s jeho příslušenstvím i k jinému statku nebožtíka někdy mistra Prokopa, muže svého, vo kterýž se dcerami svými v póhonu jest, tak vony také právo a spravedlnost mají k polovici dvoru Voteležského s jeho příslušenstvím. I znáte, kdybych já nynie s tou věcí mlčel a vám těch škod nepředložil (jakož sem to pak prvé psaním svým, když jste vo to ke mně luoni posielali, učinil), že by pan Rašín s panem Kunšem na miestě žen svých vo to vo všecko ke mně a k manželce mé hleděli a ty škody sobě několikeronásob, nežli by snad byly, na tom rybníce a dvoru Voteleži pokládali a jich upřiemo na nás postihati chtěli. Protož já vám dělánie rybníka toho, jakož sem napřed pověděl, rád přeji, když to jediné opatřiti ráčíte, abychme my skrze takové jeho dělánie k škodě a bu- dúcím nesnázem od osob předepsaných nepřišli. Dán na Kostelci nad Labem ve čtvrtek před svatým Vítem anno Christi 1515. — Jan Šlechta ze Všehrd a na Ko- stelci nad Labem. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm *) od Toušic? a súsedóm mým milým.

Strana 46
46 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 415. 1515 d. 18. června na Píčině. — Jan a Mikuláš Bechyňové z Lažan: že bratr jejich Fridrich pro nemoc k stání dostaviti se nemůže. [1357.] Službu svú vzkazujem, slovutní páni, přátelé naši milí! Jakož jest Fridrich bratr náš před vámi státi měl tuto středu najprv příští o ten kuoň, kterýž jest člo- věku jeho loupežem vzat, a snad i některé jiné osoby proto státi sú měly před vámi, kteréž on bratr náš viniti chce; i oznamujeme vám, že on státi na ten den nemuož před vámi pro nedostatek zdravie svého; neb v kázni boží jest. I prosíme my vás a věříme vám, že vy takovéž věci odložíte, až by on zdráv byl. A když on zdráv bude, o tu věc on pojede aneb na miestě svém s mocí pošle. Odpovědi žá- — Jan dáme od vás listem vaším. Dán na Piečině po svatém Vítě léta oc XV°. a Mikuláš bratřie Bechyňové z Lažan a na Piečině. Slovutným a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm našim milým. 416. 1515 d. 7. srpna v Mlékovicích. — Jindřich Voděradský z Hrušova: aby člověk jeho z vazby byl propuštěn. [3121.] Službu svú vzkazuji, páni súsedé milí! Zpraven sem, že by Miláček člověk muoj do vazby vaši vsazen byl. I toho nevím, proč neb z které příčiny. I toho na vás žádám, že mi příčinu tu oznámíte a při tom také i člověka mého pustiti rozkážete. A já vám od člověka svého i každému vašemu i jiným spravedlivé učiním, kdož jej přede mnú z čeho viniti bude, ač, páni súsedé milí, to mi jest divná věc, že jest člověk muoj do vazby vaší vzat. Dán na Mlékoviciech v úterý před sv. Vavřincem léta oc XV°. — Jindřich Voděradský z Hrušova a na Mlékoviciech. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, sousedóm mým milým, krom jednoho.*) *) Tím myslí Přemysla z Vilmanic, s nímž o dluhy dohodnouti se nemohl. 417. 1515 d. 23. září v Zalešanech. — Václav z Říčan: aby rychtáři z Myškovic dluhy jeho byly zapraveny. [2210.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Psal sem vám několikrát, připomínaje vám přiřčenie vaše, kdež ste mi přiřéci ráčili, co se Šatného dotýče, že z vazby vašie vyjíti nemá, leč s rychtářem Myškovským se o jeho dluh smluví. Páni a přátelé milí! Já vás žádám vedle příčiny [čti: přiřčenie] svého, že Satného k tomu mieti ráčíte. — Také jest na mě Myškovský rychtář vznesl, že

Strana 47
z roku 1515. 47 jest Běta smlúvu s ním učinila před panem purkmistrem, že mu chce dáti za svého muže nebožtíka Němce IIj P gr. a V gr. bílých; a toho jest svědom pan Jan Bukač; a byl ty chvíle purkmistrem. Když ste mi psáti ráčili žalujíc na Zemana pro člověka pána JMti, že jest povinovat dluh spravedlivý: já sem hned k tomu Zemana měl, aby vám ten dluh dal; a slyším, že jest něco dal a vo vostatek má s vámi smlúvu. Téhož přátelství od vás žádám, že se zachováte k lidem pána mého JMti. Datum ex Zalešan dominico post Mathie anno domini M'VCXV°. — Václav z Říčan. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a konšeluom města Kouřima, pánuom a přáteluom mým milým. 418. 1515 d. 8. října. — Rada m. Litoměřic: o 4 kopy gr. míš., co příspěvek na zaplacení dluhů poslův stavu městského. [4714.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni a přátelé naši milí! Nepo- chybujem, než že v čerstvé paměti máte, co se volencuov od stavu našeho vyslaných k králi JMti, kteréž sme předešlý čas byli vyslali, dotýče, v kterémžto počtu také jeden z spoluradních našich, Jakub Košťál, vyslán byl, kterýmžto volencuom summa od stavu našeho, jakž vám vědomo jest, dána a složena byla. Kterážto summa jim postačiti nemohši, v některú summu jsú se zdlužili. Kterúžto summu po městech, co které na tu summu dáti má, sečteno a položeno jest. Kdež na vás, páni a přátelé milí, dostane se dáti čtyři P míš. Protož vám věříme, že summu takovú nám bez meškání pošlete, aby náš vyslaný také z počtu vyjíti a summu tu, kteráž jim půjčena, podle jiných vyplniti mohl. Datum f. II. ante Dionisi anno oc XV. — Purkmistu a rada města Litoměřic. Slovutné opatrnosti panuom purkmistru a radě města Kouřima, přáteluom našim milým. 419. 1515 d. 18. listopadu na Lichtmburce. — Mikuláš Trčka z Lípy: aby poddaný jeho z vazby byl propuštěn. [2778.) Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé milí! Znesl jest na mne úředník muoj Lichtmburkský, kterak byšte vy sirotka mého z Chotěboře Červenku, z některých příčin na rukojmích majíc, když jest se stavěl, dali vsaditi. O kteréhož vám též úředník muoj psaní jest učinil, (chtěje od něho všecko spravedlivé každému učiniti, kdož by jej z čeho viniti chtěl), aby jemu vydán byl. A vy nedavše žádné odpovědi jemu na to, toto jste učinili. Protož já vás žádám vedle zemského zřízení, že vy mi sirotka mého, téhož Červenku, vydáte, a já vám i každému, kdož jej bude chtíti z čeho vinniti, učiniti spravedlivé rozkáži. Neb znáte, že sem vám žádné

Strana 48
48 A. XXXI.b. Listy do Kouřimě zaslané příčiny k nepřátelství nedal, a ještě na tom sem, k vám přátelství zachovati chtěje, ač by mě to od vás potkati mohlo. Pakli by se vám toho učiniti nezdálo a sirotka mého že byšte pustiti nechtěli, již bych já ho, jakožto člověka svého, opustiti ne- mohl. Datum Lichtmburgk dominico ante Elizabet annorum oc XV°. — Mikuláš Trčka z Lípy. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom milým 420. 1516 d. 10. ledna v Bohuňovicích. — Prokop Čabelický ze Soutic stěžuje si na nesousedské jejich jednání. [324.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni přietelé a súsedé milí! Vznesl jest na mne Mikuláš z Bohuňovic, člověk muoj, že by jemu dlužen byl Jan Nelíčný řezník, obyvatel v městě u vás, LIIII gr., a nechce jemu práv býti. Kdež pak i starším řemesla řeznického i na rychtáře vašeho jest vznášeno, a tudy nic jemu dopomoženo není. I znajíc takovú věc, věřím já vám, že vy téhož Jana Nelíčného k tomu držeti a jmíti budete, aby člověku mému práv byl, poněvadž jest pod právem vaším zastižen. A dále jest na mne vzneseno, kterak by Havel z Třemošnice, člověk muoj, obstaven byl od Komrsa, obývajícieho tu v městě pod právem vaším, pro dluh ně- jaký někdy otce svého oc. I zpravil jest mne rychtář muoj z Radlic, že jest ten dluh zpravil na místě nebožtíka Raška za živnosti jeho. A k tomu také táhne se na pana Jíru Klobásu, spolusúseda vašeho, když jesti rychtářem byl týž pan Jíra, že jest se to ty časy dálo, ten dluh že jest vyplněn. I to znajíc, že jsú dva svěd- kové toho, věřím já vám, že vy člověka mého hyndrovati nedopustiete na právě vašem, znajíc jeho nevinu oc. Nébrž jest mi tato věc do vás s podivením, jaké ne- sousedstvie proti mně i lidem mým okazujete, kteréž bych se věci do vás nenadál za mé přátelstvie, kteréž sem vám činil. Sirotky své vám k vuoli sem propouštěl, i jiné věci k žádosti vaší sem činil. A vy mi zase odměňujete; lidem mým spravedlivostí jich dopomáhati nechcete a je hyndrovati na právě vašem dopouštiete. I rozvažte to, trefí-li se jedno za druhé oc. Protož vždy ještě toho žádám, abyšte dluhu spravedlivého člověku mému dopomohli, a druhého abyšte s práva propustili; nebo bych s vámi v žádné nesou- sedstvíe nerad vešel, leč by mne to od vás potkati nemohlo. Odpovědi žádám po tom poslu, abych se uměl zpraviti. Ex Bohuniowicz f. V. post Epiphanie Domini ánno oc XVI. — Prokop Čabelický z Sútic a na Týně. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Gouřimu, přátelóm a sousedóm mým dobrým.

Strana 49
z roku 1516. 49 421. 1516 d. 14. ledna v Praze. — Pražané zvou ke schůzi, aby se před sněmem poraditi mohli o sbírání berně na zaplacení dluhů královských; upomínají o starší nedoplatky a sdělují list královský o platu hromničním do komory kr. [23.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Před časem nedávno mi- nulým, tak za to máme, že jest vás došlo také to psanie, kteréž král JMt, pán náš najmilostivější, všechněm stavuom do krajuov tohoto království učiniti ráčil, JMt žádaje i napomínaje pro JMti i tohoto království budúcí dobré, aby všichni tu berni JMti svolenú na dluhy JMti zbírali. Kdež pak takové JKMti napomenutí spolu s posly, kteréž někteří z pánuo měst při nás o novém létě minulém jměli, jsme vážili i všecky věci buďto JKMti jako pánu svému a království tomuto též i nám užitečné nynější i budúcí jsme sobě předkládali. A v tom ve všem vidělo se jest a vidí, a tak jakž z časuov těchto i budúcieho běhu domysliti se muožeme, že by [nebylo neužitečné ani škodné, aby od nás ote všech a stavu našeho taková berně námi svolená bez odtahuo byla zbírána, a to z příčin těchto: Neb ačkolivěk s králem JMtí pánem svým to zuostání máme, kterak máme a jsme JMti povinni tu berni dáti, ješto vám to tajné nenie, však proto takové berně zbíránie tomu nic ke škodě ani újmě [býti nemuože, jes tliže od JKMti tiem pořádkem, jakž zavříno jest, k věcem našim bude... [provejdeno, také JMti od nás všemu tomu stane se dosti, a tu berni JMti... sobě takovú summu zdržeti i za- chovati moci budeme, ješto ... vybírána k většímu nám užitku a jako za jistý po- klad byli [by ... pojmalu již jměli a položili. Také jestliže by JKMt vedle zuo[stání ... vě]ci naše na místo a konec do času toho, jakž vašim poslóm z listuo JKMti jest oznámeno, do sv. Jiří najprvé příštieho přivésti ráčil a nás JMt, abychme ... po- ložili, ráčil napomenúti, a my nic hotového, čímž by takový nedostatek svuoj a témě]ř poslední JMti i tohoto království potřebu napraviti i před škodami opatřiti mohl a ráčil, před sebú neměli a tak spěšně JMti sebrati ani dáti nemohli: jistě JKMt k nám i k vám spieše a slušněji mohl o to mluviti, nežli my k JMti aneb někto z obce vašie k vám konšelóm a starším svým, že JKMt všemu již konečné miesto nám učiniti ráčil, a my že bychme tepruv chtěli takovému našemu svolenie počíti dosti činiti. A kto vie, kdyby JMti taková zbírka k užitku přišla, pak kdybychme žádného opatřenie ani milosti od JMKé nevzali a ještě nečekali, jakož známe i vy pověděti muožte, že JKMt nás, jako pán náš vždycky milostivý, v své obraně a opatření jmíti a držeti ráčí: tehdy patříce na samu JKMti, JMti dědice a tohoto království znamenitú a nebezpečnú potřebu, kteráž kdyby opuštěna byla, větší škodu nežli zisk by nám přinesla, i netoliko sami, ale vedle jiných stavuo, k tomu bychme se přimlúvati i to obmýšleti museli, aby JKMt, maje toto království svobodné, vy- vazené a čisté, mohl osobú svú i JMti dědicové a budúcí králové čeští v něm Archiv Český XXI.

Strana 50
50 A. XXXI b. Listy do Kouřimě zaslané a mezi námi bývati. Neb komu větší škoda by nastávala, kdyby království toto tak dluhy obtížené bylo zkaženo aneb přeneseno, nežli nám všechněm, a zvláště stavu městskému jako JKMti najblíže a vlastně poddanému, ješto JKMt k nám a stavu tomu a my a stav ten k JKMti zvláštní a blízké zřenie máme. Protož opatrnosti vašie žádáme, prosíme i věříme, že takovú věc, kteráž tak snadně minúti nemuož, poněvadž JKMt k dosti nám učiněnie jmieti se ráčí, mezi vámi společně a v dobrém pokoji i přátelství rozjímati a k nie se přimlúvati budete, aby se JKMti žádost z veliké potřeby JMti i tohoto království vznesená naplniti, tudiež i koruny této nebezpečenství a pád s velikú škodú časně přetržen a k lepšímu nám všechněm v něm obyvatelóm přiveden býti mohl. Jestli pak že by v zemi této jakžkolivěk a od kohokolivěk se co zpletlo a přihodilo, tehdy tu k ta- kovému berně složenie budete se moci bezpečně a s dostatečným opatřením jako k pokladu svému utéci a sáhnúti. A z toho snad potom mohli bychme ty veliké naše náklady a nedostatky, kteréž sme časuov a let těchto pro naše a svobody našie lepšie činili a brali i pokladnice své vyprázdnili, nahrazovati. A poněvadž JKMt sněm ten pondělí první v postě najprvé příští všem stavuom položiti ráčil, žádáme, že pro JKMti i království tohoto dobré, to všecko majíc vedle JKMti žádosti u sebe na místě postavené, k nám posly vaše vyšlete, aby společně to zavíráno i sněmem potom na místě a konci kladeno býti mohlo, učiníce to pro krále JMt pána svého, JMti dědicno, tohoto království velmi obtíženého i nás všechněch nynější i budúcí dobré a poctivé. Prage f. II. ante Anthonii anno dominice Natiuitatis M°VCXVI°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Jakož jest vám již několikrát psáno i také při našich sjezdích připomínáno o summu, kteráž od všeho stavu městského na vás uložena jest pro útraty předešlé, vám věříme, že tou prodlévati nebudete, neb již někteří z panuov měst jsou ji po- ložili. I vás za to žádáme, že vy se již víc o to nám starati nedáte. A také i to, což máte na kněze Bartoloměje, dobré paměti, summu doložiti, že to společně dáte. Také aby vás tajné nebylo, že dnes od JKMti přišli sú k nám listové, ješto vám všem pánóm městóm také jeden svědčí a zavřený u nás leží, JKMt porúčeje nám, abychme ty summy hromničné, kteréž času tohoto JMti do komory položiti a dáti máte, k sobě přijímali a přijali, jakož pak, když u nás před sněmem tímto budete, uslyšíte. Pak JKMti vuoli a poručení my rádi chcem, pokudž JMt jmíti ráčí, dosti učiniti. A vám také, nechtíc, abyšte o tom nevěděli, věříme, že se tím zpravíte. Opatrným purkmistru a konšelóm, starším obecním i všie obci města Gúřima, přátelóm našim milým.

Strana 51
z roku 1516. 51 422. 1516 d. 18. ledna v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu žádá zaplacení koně, jenž u nich nohu si zlomil. [1317.] Službu svú vzkazuji, moudré opatrnosti páni súsedé milí! Vznesl jest na mě člověk mój jménem Velek Šalata z Radvanic, kterak by se jemu škoda stala, jedúc do města vašeho, že by mu kuoň nohu zlámal, a to neopatřením vašeho branného, že jest dřeva nevložil mezi mostnicí a řiedelem mostu. Kdež tu témuž člověku mému tiem nezaložením škoda se stala. Než kdy že se škoda stala mému člověku, tepruv branný zakládal tu dieru oc. I poněvadž lidé moji chudí dávají vám clo nebo mýto, já vás žádám v tom za opatření, aby člověku mému svrchupsanému ten kuoň za- placen byl. Odpovědi žádám. Ex monasterio s. Procopi f. VI. ante Fabiani et Seba- stiani annorum 1516. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom sú- sedóm milým. 423. 1516 d. 22. ledna v Cerhenicích. — Mikuláš z Dražovic: aby Marta zlodějka byla zatčena. [538. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Václav služebník muoj, ukazatel listu tohoto, vznesl jest na mě, že nějaká Marta jsúcí při něm v Ra- těnicích pode mnú v chalupách, když jest on po potřebě své odšel, i pokradla a po- brala mu téměř všecko, co jest v chalupě měl. Kterážto Martha jest nynie v městě vašem, tak jakž on mě zpravuje. Protož já vás prosím, znajíce takový její nešle- chetný účinek, že se jí ráčíte rozkázati ujistiti, a což jest jemu Václavovi pobrala, jemu ráčíte radni a pomocni býti, aby mu zase vráceno bylo. Znajíce, že jest věc spra- vedlivá, plnú vieru mám, že tak učiniti ráčíte, jakož bych já na žádost vaši též se zachovati chtěl. Datum Cerhenic v úterý den svatého Vincencí léta Páně oc XVI°. — Mikuláš z Dražovic a na Cerhenicích. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom sú- seduom a přáteluom mým milým. 424. 1516 d. 30. ledna na Škvorci. — Zdeněk z Klinšteina žádá za svědomí proti rychtáři v Brodě Č. [1090.] Službu svú vzkazuji, páni a přítelé milí! Nevím, jest-li vám vědomo o nesnázi té, kterouž mám s rychtářem Brodskejm, kdež sou někteří obyvatelé a sousedé byli také při těch řečech, kteréž sem já mluvil k rychtáři a rychtář taky ke mně. Sou toho svědomi. Kdež mám o tu při státi tento pátek nejprv příští. I protož vás prosím 7*

Strana 52
52 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané jako svejch milejch přátel, že to pro mne učiníte, neb bych já vám k vuoli též učinil, kdyby vám toho potřebí bylo a vy mne potřebovali aneb poddanejch mejch, a že Jana Bílka před se obešlete a na něm se vyptáte, kteří sou při tom byli z sou- sedů vašich. Neb sú někteří při tom z konšelů byli, když jesti hrál Bílek s panem Janem Vrbíkem vrcáby u Šimka Kule v Brodě. A nic jinýho na nich nežádám než toto, aby mi seznali, že jest rychtář se díval a tu byl, že sou sehráli hru nebo dvě, a tepruva potom rozmysliv se, že jest jim hráti nedal. I věřím vám jako svejm milejm přátelům, že to pro mně učiníte a že je vyslyšíte, a že mi svědomí dáte pod pečetí svou listem vaším, vyslyšíc je, otevřenejm. Neb tak zřízení zemské okazuje, že má takový svědomí bejti dáno listem otevřenejm bez půhonu, ktož by na kom toho žádal. Neb abyšte věděli, že mi se poněkud i mý poctivosti dotýče. I již vám věřím, že mě již v tom nevobmeškáte; vyslyšíc je, že mi svědomí pošlete po tomto služeb- níku mým, abych já v tom obmeškán nebyl. Dán na Škvorci v středu před Hrom- nicemi léta Páně XVCXVI°. — Zdeněk z Klinštejna a na Škvorci. Múdrým a opatrným pánům purkmistru a radě města Kouřimu, přátelům mým milým. 425. 1516 v únoru v Hoře Kutné. — Tomáš z Plané slibuje, že jim Baltazar varhany dobře opraví. [1934.] Službu svú vzkazuji, slovutný pane purgmistře a konšelé milí! Zdraví i všeho dobrého vám přeji, a abyšte sě dobře měli, tohoť bych vám přál s pravú věrrú oc. Mluvil sem s panem Jierú Koblasou i s Jakubem bratrance[m] svým, co se varhan opravy dotýče. I ještě oznamuji vám, aby varhany vaše opraveny byly tento puost; neb po hodech velikonočních byla by větší tomu dielu překážka než v puostě. Chcete-li, aby se opravily, dajtež mi znáti, ať já pošli Baltazara varhaníka; než abyšte poslali vuoz. Aneb kdyžby někto od vás přijel k nám do Hory z hráchem ku prodávánie, jakož Svatoš Rubínuov u nás bejvá často z hráchem, ať by nádobky k tomu opravo- vánie mohl sebú vzieti na vuoz. Také bych já se sám k vám chtěl vypraviti. Vieť Buoh, se [sic] sem nedostatečen a choditi nemohu. Než Baltazar vám to všecko opraví; nebo já vám za to slibuji, žeť tomu dosti učiní, jako na dobrého záleží. Pro expensis et bibalibus non recusate sibi. A s tiem buďte pánu Buohu poručeni i jeho milé matce. Annorum oc 5 16. Datum ex Montibus Guttnis. — Tomáš z Plané a na Horách Guttnách. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Gúřim, pánóm a přátelóm mejm milým buď dán.

Strana 53
z roku 1516. 53 426. 1516 d. 5. března v Ratajích. — Purkrabí Zdeněk z Bošína slibuje přiměti Dlaska z Opatovic k placení dluhu. [4835.] Službu svú vzkazuji, pane purgmistře a páni konšelé, přátelé moji milí! Kdež mi píšete žalujíc mi na Dlaska z Uopatovic, na člověka pána JMti mého, že by dlužen byl panu Svatošovi spolusousedu vašemu XL gr. míš.; i chci já jej k tomu mieti, aby dal a zaplatil aneb se s ním o ten dluh umluvil, a tento pondělí najprv příští aby se u vás v Kouřimi u pana Svatoše postavil. A jestližeť by toho neučinil ten jistý Dlask, nechť mi pan Svatoš po někom vzkáže aneb ceduli napíše. Již já tu věc vopatřím a k tomu jej připravím, aby on dal a zaplatil, což jest povinovat panu Svatošovi. Datum Ratag f. IIII. post Translacionis s. Venceslai annorum oc 16. — Zdeněk z Bošína, purkrabie na Ratajiech. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 427. 1516 d. 7. března v Brodě Č. — Podkomoří Albrecht Rendl z Oušavy nemoha sám, posílá hofrychtéře obnovit radu městskou. [2125.] Službu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Oznamuji vám, že jsem s panem hofrychtéřem po některých městech královských za Prahú jezdil a úřady konšelské podle úřadu svého obnovoval, a dnes sem do Brodu přijel a zítra bohda úřady konšelské obnoviem; a úmyslu jsem toho byl také k vám při- jeti. Ale že jest na mne přišla potřeba pilná, z té příčiny sám k vám přijeti ne- mohu, než pošli k vám zítra ráno pana hofrychtéře, aby vám na místě mém a také podle úřadu svého úřad obnovil. I to znajíce, buďtež tím raněji s vobcí vašie po- hotově a dajte se na rathúze naleznúti, aby se to zítra ten den dokonati mohlo. Neb sem jemu poručil, aby s vámi o pilné potřeby krále JMti i také vaše roz- — mluvil. Dán v Brodě Českém v pátek před svatým Řehořem léta Páně oc XVI°. Albrecht Rendl z Oušavy a na Myšlíně, podkomoří krále JMti v království Českém. Vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přáteluom mým milým. 428. 1516 d. 19. března v Praze. — Pražané žádají za zprávy o hnutí v kraji, vybízejí, aby v městě hotovost byla provedena. [24.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni přítelé naši milí! Znáte dobře, že nám jakožto hlavě sluší péči a bedlivost] míti i pilnost nésti o vás jakožto o oudech

Strana 54
54 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané k ... [Přáteljé milí! oznamujeme, že noviny k nám docházejí a nebezpečenství že by něaſká . . . cizí] anebo i domácí chtěla něco před se vzíti a někomu škodu něakú u[činiti] .. . kraji a okolo vašeho města co takového slyšeli, a jaké hnutí by se a zbírání [puo]sobilo, napřed se opatrujíce, nám bez prodlení a všeho [prójtahu o tom věděti dajte. A my z druhé strany touž péči míti chceme, a příde-li co k nám o tom jistčího, bez meškání vám oznámíme. V městě vašem hotovost zřieďte, však tou opatrností, aby cizí lidé a vám přísedící o tom málo věděli. Nebo my tak u sebe řiedíme, přišlo-li by co na vás náhlého, abychom vás [v] vaší potřebě neopouštěli. A o vás touž duověrnost máme, že se k nám též zachováte. Dán v Praze léta MVCXVI v středu po Květné neděli. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 429. 1516 d. 24. března v Praze. — Podkomoří Albrecht Rendl z Oušavy slibuje k nim přijeti a vypravuje o smrti krále Vladislava. [2126.] Službu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Kdež mi píšete o příjezd muoj, vězte, že v Limburce buohda v středu najprv příští na noc budu a ve čtvrtek tu ostanu. Radu obnovovat budu a rozličné nesnáze rovnati budu; kdež mě rada a obec s pilností za to prosila, abych tam přijel. A úmysl jmám, odtud k vám buohda v pátek přijeti. Prosím vás, vyšlete proti mně jízdných, což muožte, a pěších dva nebo tři vozy. A jednoho hned, co svítati počne, ať proti mně k Limburku jede, ať mi oznámí, kde mne vaši čakati budou, abych tudy jel a k nim přijel. Což se pak krále JMti dotýče, tomu jest jistě pán Buoh jeho duši milostiv. O smrti JMti, an srdce mé po tak příliš milostivém pánu jest příliš hořce truchlivo, a mám]ť já i s vámi, městkyem [sic] stavem, velmi čeho pykati, an tak svatého a spravedlivého a příliš milostivého pána, pro kderéhož sluší nám nad synem JMti víry a lásky dokázati, jako nad naším přirozeným dědičným korunovaným králem a pánem naším, pro žalost vám víc nemohu psáti. Než když se s vámi buohda shledám, budu s vámi mluviti, jako věrný služebník o svého a vašeho pána, i celý a dokonalý přítel váš. Dán v Praze léta MVCXVI v pondělí po Velice noci. — Albrecht Rendl z Úšavy na Myšlíně, krále JMti podkomoří v království Českém. Vzácné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gúřima, pánóm a přátelóm mým milým.

Strana 55
z roku 1516. 55 430. 1516 d. 8. dubna v Praze. — Pražané zvou ke schůzi na den 25. dubna, aby před početím sněmu o věcech stavu svého poraditi se mohli. [25.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Za to máme, že jest vás již došlo, kterak král JMt slavné paměti ještě za živnosti své pro dobré JMti dědice i království tohoto ráčil jest o to pilnost a zvláštní paměť jmíti, a království tomuto sněm obecní ten pondělí po svatém Jiří najprvé příštím položiti. Pak poněvadž JKMt smrtí potom [brzo jest zachvácen, a JMti také dědic pro věk svuoj a [léta] těch velikých a zašlých věcí v zemi této zřéditi a opatřiti tak dostatečně nemuož: i jest nám všechněm na tento čas potřebí, abychom hledíc na pána svého dědičného, na krá- lovství toto i sami na sebe, k tomu tak hleděli a sáhli, aby námi společně všemi stavy všecky věci pánu našemu a tomuto království neb stavuom potřebné na dobrém a mírném zpuosobu v pokoji a svornosti postaveny i některým jedním úmyslem zřiezeny býti mohly, a tudy sami od sebe, budem-li moci, abychme dobře pánu svému do let JMti i sobě učinili. Protož nepochybujíc, že vyší také stavové k témuž se jmíti budú, žádáme vás, že z vás některé a přední osoby s úplnú mocí k tomu sněmu vyšlete, aby ti, což by dobrého a užitečného bylo, bez takových dále odtahuov spolu s jinými stavy a s námi na miesto zavierati mohli. Kdež pak věříme, že pro zvláštní některé naše a stavu našeho věci tím meškati nebudete, aby se osoby ty od vás vyslané u nás v Praze hned ten pátek po svatém Jiří konečně nadjíti daly. Neb v těch dvú dnech, nežli by se sněm začal, známe toho potřebu, abychme ně- které věci mezi sebú uvážíce, je při sobě na hotově jměli a potom snáze k jiným sněmu artikulóm se přimlúvali. I vědúc i rozumějíc času tohoto takovú nám potřebu, té jsme naděje, že toho nikterakž v takové království tohoto příhodě neobmeškáte. Prage f. III. post Ambrosii anno dominice Natiuitatis M°VCXVI. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm, starším i všie obci města Gúřimě, přátelóm našim milým. Na přiloženém lístku píše dále: Máme za to, že poslové vaši, kteříž tohoto času při Svátosti nyní minulé u nás jsú byli, na vás jsú vznesli, že sme jim obtížení a škody své oznámili, které jsme vzali a ještě beřeme pro nedání těch peněz, které jsú na vás a město vaše položeny ode všeho stavu městského. Pak všickni páni města, kteříž jsú dali to, což na ně uloženo jesti, k tomu sú se přimlúvali při tomto sjezdu, abychom vás ještě napomenuli, abyšte k tomuto času a sněmu nyní položenému nás nemeškali, ale to, což na vás uloženo jest, po vašich poslech nám abyšte poslali. Pakli by se toho nestalo a té summy na vás uložené že byšte neposlali, jest vůle naše i jiných

Strana 56
56 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané pánuov měst, abychme toho právem stavným dobývali. A tak abychom učinili, páni města nás za to žádali, nestane-li se tomu dosti od vás po napomenutí tomto. Pak, milí páni, máme-li my stavunkem svého na vás dobývati, na to pomyslte, bude-li věc příjemná. Vám jistě nebude; než našim nepřáteluom příjemná i posměšná by byla, že vás bychom obstavovali proto, že sme peníze vynaložili pro dobré, poctivé a svo- bodu stavu našeho. A vy to snad málo vážíce, toho zapraviti zanedbáváte. Bude-li při našem stavu to, abychom na tu cestu se navrátili, jako jsú nás k ní před časem vedli, nám se zdá, že své svobodě mnoho ujíti dopustíme. Protož, páni přítelé milí, budem-li sobě tak malé kořisti více než poctivost, svobodu a hlas svuoj vážiti, a pilnosti ničíž přitom nebude a zase nákladuov na- vracování, ktož by vaše věci ošetřoval, mohlo by to přijíti, že v takové potřebě nám by se stesklo a zemdlení by stavu našemu přišlo. Nám v tomto napomenutí nic za zlé nemějte. Neb jako vy tak i my svých obcí věcí pilni býti musíme, a co na obec sme zajali, to bychom rádi zase zaplatili a je z toho vyvadili. 431. 1516 d. 23. dubna v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína slibuje, že po sněmu věřitele poddaných vyslyší. [3376.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé milí! List, kterýž panu Janovi Bílskému, hajtmanu předešlému, co se dluhuov soused vašich dotýče, píšete, jest mi podán oc. Tomu jsem vyrozuměl. I milí páni Kouřimští! Jsa vnově v úřad uveden, ještě nic neshlédši, složení roku sousedóm vašim jmenovati neumím. Než dá-li Buoh, když po sněmu bude, chci já sousedóm vašim rád toho den jmenovati a je slyšeti i toho porovnati. A zatím sobě také při novoslti úřadu něco pospatřím. Ex Poděbrad f. IIII. die s. Georgii annorum oc XVI°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mým milým. 432. 1516 d. 2. května v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu opětně žádá, aby zaplacen byl kůň, jenž vinou branného nohu na mostě si zlámal. [1316.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni přítelé milí! Kdež vás tajno není, že sem k vám psaní učinil, i tudíž ouředníka svého k vám posélal sem oznamujíc vám, kterak se mému člověku chudému z Radvanic Šalatovi stala škoda na mostě u vašeho města u brány nebo v bráně, že jest mu kuoň nohu zlámal zanedbáním ale neopatřením vašeho branného, a že jest tu dieru nezaložil dřevem, kterak jest prvé zakládal mezi mostem zdvihnutým a mostnicí. Kdež sem vás žádal při tom,

Strana 57
z roku 1516. 57 abyšte spravedlivé člověku mému rozkázali učiniti a jemu škodu jeho zaplatiti. Kdež se toho nestalo až po dnes, a tak člověk mój škodu nese. Páni přátelé milí! Já vás ještě žádám, abyšte to opatřili, aby škoda člověku mému jeho navrácena byla bez dalších nesnází a protahuov. Pakli by se tomu dosti nestalo, již bych já nemohl člověka svého v tom opustiti. Nebo dobře víte, že lidé moji jezdie do města vašeho s všelikými potřebami, a což mají od sebe činiti, že všecko činí, že mýta z sebe dávají i jiné věci, co mají dávati. I měli-li by lidé moji chudí do města vašeho s škodú jezditi a neopatřením branného vašeho, já bych to nerad svým chudým lidem přál. Také abyšte věděli, že týž člověk mój svrchupsaný za ten kuoň ještě jest dlužen. Odpovědi žádám. Ex monasterio s. Procopi f. VI. in die Zigizmundi anno domini 1516. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúříma, přátelóm milým buď list dán]. 433. 1516 d. 12. května v Praze. — Podkomoří Albrecht Rendl z Oušavy napomíná, aby učinili dosti smlouvě své s Janem Zeidlicem z Lažan. [2127.] Službu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Vězte, že jest na mne vznesl pan Jan Zajdlic z Lažan, že ty penízi, kteréž jsú jemu dány býti jměly podle té smlúvy mezi vámi učiněné, ještě dány nejsú. I protož já vás napomínám, abyšte vy pánóm Nymburgským o to dostatečně psali a jich napomenuli, aby oni jemu ty peníze dali a vyplnili, jakož já jim o to též list píši prve. Dán v Praze léta MVCXVI v pondělí před svatú Žofií. — Albrecht Rendl z Úšavy a na Myšlíně, krále JMti podkomoří v království Českém. Vzácné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gúřima, pánóm a přátelóm mým milým. 434. 1516 d. 7. června v Janovičkách. — Hynek Haugvic z Biskupic přimlouvá se za služebníka svého. [821.] Službu svú vzkazuji, moudří, opatrní páni, přátelé milí! Žádal jest mě Vaněk služebník náš za přímluvu k vám, kterak jest ňákými slovy hanlivými od některých lidí nazván, že by ňáké věci v městě vašem před některými časy neslušné provo- zovati měl. Kdež on toho odpírá a na toto všecko město se volá, že se mu křivda v tom děje. Kdež vás, milí páni, toho zpraví ústně. I neb vězte! Co při nás byl ta léta, slušně zachovával a také otce dobrého má i přátely. I žádal mě k vám za přímluvu, že mu ráčíte list dáti proti jeho nevinnosti. I za to vás prosím, milí páni, že mu ráčíte list dáti pod vaší pečetí, jestli vinen není, a v tom jej opatřiti ráčíte, aby Archiv Český XXI.

Strana 58
58 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané von v tom přímluve [sic] užíti mohl. A já též zase všecko přátelství proti vám za- chovati a učiniti bych chtěl. Datum ex Janovicz sabbato post Erasmi annorum oc XVI°. — Hynek Hugvic z Biskupic a na Janovičkách. Múdrým opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimi, přátelóm mým milým. 435. 1516 d. 18. června v Praze. — Rada Starého města Pražského vynáší rozsudek ve sporu Sigmunda Bílka s Ondřejem Chybou o sázku. [5022.] Purgmistr a rada Starého města Pražského. Přiezeň svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Jakož nám psaním svým oznamujete, že jest přišla před vás pře taková, kdež urozený vládyka pan Beneš Mírek z Solopisk na miestě Zigmunda Bielka póvoda před vámi prožalovánie učinil, vině Ondráčka Chybu z řčenie, kdež jest pobiedil Bielka o pět kop grošuov, kto by prvé srpy své prodal, aby, ktož by dél neprodal, jemu pět kop grošuov aneb deset kop gr. míš. dal. K tomu Ondráček strana odpornie: K tomu se znám, že sem základ o deset kop groš. učinil, ale na takový zpuosob: kto by své srpy prvé na ruozno prodal; žádaje, což jest Bielek prožaloval, aby to provedl. Proti tomu póvod pravil: Muož to rozomem dosaženo býti; neb jest pobiezel Jakuba písaře, aby od něho srpy koupil; i že jest základu nečinil na ruozno, než aby společně u něho srpy koupil na spolek. K tomu odpor Proto sem písaře pobiedil, věda, že on v tom nejde a toho nekoupí; než on se jest s trubačem sšeptával a podvodem ten trh učinil, aby mě tudy ke škodě přivedl. A póvod tomu podvodu odpor učinil. A v tom táhli sú se na svědky. Kdež strana póvoda vedl jest svědky, kteříž všickni učinivše závazky podle práva. přijavše to k své víře a k své duši, svědčili jeden každy osobně takto: Jan bednář: Když sme byli v Hoře u Pokšichuov a již měli jsme pryč jíti, řekl Chyba mladý: Pane Bielku, kúpils mnoho srpuov, osm kop, a já toliko čtyři kopy; ale já sem své zaplatil, a tys za své dlužen. Pust mi jich čtyři kopy, čemuť jich tak mnoho. A Bielek řekl: A já je prodám tak brzo, jako ty své. A Chyba řekl: Nevěřím já tomu, aby jich mohl tak brzo osm kop na ruozno prodati, jako já čtyři kopy. A Bielek řekl: Deť vo kopu grošuov. A Chyba řekl: Jdeť vo deset kop grošuov. A Bielek řekl: Jdeť. I prodal je Bielek trubačovi a osvědčil, že prodal. Item Jakub Březina na tu přísahu, kterú má k úřadu konšelskému, svědomie učinil: Já sem v ty časy u Hory nebyl, a neviem co praviti; než kúpil sem u Bielka dvě kopě srpuov a k němu za ně do domu penieze poslal sem; a že jemu Bielek oznámil, že jsú srpy trubačovy. Jakub písař pod závazkem přísahy k úřadu svému svědomie vydal: Přišel sem na hospodu, ani stáli u dveří, majíc pryč jíti. I činili na sě pobiedky; než já sem jich

Strana 59
z roku 1516. 59 v tom nešetřil, až Chyba řekl: Písaři, kup také mé srpy ote mne. A já řekl: Což by mi do nich bylo? A Bielek řekl: Již sem já prodal. Kúpil-li si ote mne trubači? A on řekl: Kúpil. Proti tomu Ondřej Chyba, strana odpornie, vedl jest svědky, kteříž pod týmiž závazky svědomie vydali: Najprv Jan, zeť Beránkuov: Když mi se nedostalo srpuov, šel sem k Bielkovi kováři, měl-li by srpy. A on mi ukázal k trubači. A já k němu šel. I nebyl doma. I ptal sem se na samé, měli-li by co srpuov; a ona pověděla, že nemámy. A já řekl: Však jste kúpili od Bielka. A ona řekla: Nevěř tomu; nekúpiliť sme nic. Kdybychom kúpili, také bych já o tom věděla. Bartoš trubač též pod závazkem svědomie vydal: Kúpil sem srpy u Bielka upřiemým úmyslem, abych jemu na každú kopu groš přidal. A odbyl sem jich na tento zpuosob, že sem jich Slaninovi prodal po dvakrát po kopě a po třetie puol kopy; a vostatek prosil sem Bielka, když jel na jarmark do Prahy, aby je tam prodal. Dále strana odpornie podal jest listu k svědomie, kterýž jest v tato slova od Jana Křížova, rychtáře na Horách Kuthnách: Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni přátelé milí! VMtem oznamuji, kterak jest předstúpil před úřad muoj Ondráček Chyba, listu tohoto ukazatel, a dožádal se jest mně, abych k] svědomie jeho některé vyslyše jemu sepsané pod svú pečetí dal. I postavil jest přede mnú Mikuláše Švika z Brodu Německého, kterýžto stoje osobně přede mnú a jsa zavázán podle práva, přijav to k své vieře a k své duši, svědčil jest takto: „Toho sem svědom a to pamatuji. Když sem jel do Gouřima s železem, rok bude tomu po žniech, když ovsy dotínali, tehdy jest soused muoj, pan Jan Nadršpajch, žádal mne, abych list vzal k Bielkovi s sebú do Kouřima. A když sem s tiem listem k němu přišel a on ležal a žena jeho jej zbudila, i dal jest ten list čísti synu svému. A když jest jej přečetl, řekl jest: Milý pane Mikuláši! Prosím tebe, pros pana Jana, ať mi těch peněz pohovie jediné do Kolínského jarmarku (a bylo jako týden do toho jarmarku), a já jemu na ten čas rád chci dáti. A potom řekl jest ke mně: Milý pane Mikuláši! Prosím tebe, mluv s ním, ať mi něco za ty srpy uleví, neb sem je draho vzal, a také ještě sem jich nevyprodal. A také sem na nich škodu vzal. A v tom jeho žena šla a přinesla jich deset anebo dvanádcte. A já sem jich za to nežádal. A srpi byli malí Jihlavští. Potom když sem přišel do hospody, tu jest koupil ote mne Ondráček čtyři kopy šínuov, a ptal se jest mne, dal-li jest mi Bielek penieze za ty srpy. A já sem jemu řekl před panem Haškem hospodářem, že jest mi nedal, a že žádá, aby mu do Kolínského jarmarku pohověl, že je dáti chce, a také že jest jich ještě neprodal.“ A tak praví, že to všudy ústně seznati by chtěl, ač byla-li by toho dalšie potřeba. Datum f. VI. post Corporis Christi 1516. Tu vyslyševše žalobu i otpor a jich svědky pilně váživše, kdež prvé byli jste jich k smlúvě přátelské podali, znajíc, že svědkové s obú stran jsú ku právu nedo- statečni, a oni proti sobě v té při zazlení, nechtiec, aby mezi nimi [z] obojé strany a přátely jich ošklivost dalšie vznikla, toto mezi nimi ve jméno Božie za spravedlivé, 8*

Strana 60
60 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané vyšie však právo vyhradivše, nalezli jste a vypověděli, že strana straně tiem základem povinna nenie. A Ondrák Chyba, strana odpornie, nález váš jest přijala. Ale Zigmund Bielek, póvod pře, přijieti jest nechtěl, než k nám, jakžto právu vyšiemu, se jest odvolal. Kdež vy v tom na nás za světlejší a dokonalejšie naučenie žádáte, která by strana při čem zachována býti měla. Tu my z plnosti práva, ortele vašeho pováživše, takto pravíme, že z obojí strany svědkuo v té při seznáváme Zigmunda Bielka vinnějšieho býti nežli Ondřeje Chybu. Než poněvadž on Ondřej Chyba ortel váš jest přijal, i již Zigmund Bielek jemu základem povinen nenie. A on Bielek na právě vašem a orteli také přestati má. Prage f. IIII. post Viti anno Domini M°VCXVI°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 436. 1516 d. 8. srpna na Přebozích. — Mikuláš ze Zásmuk: za vydání zloděje. [3510.] Službu svú vzkazuji, páni a sousedé milí! Mám za to mám [sic], že vám jest vědoma . . . postihl jest Šilhavého, kderýžto s čeledínem jeho Vondráčkem ušel jest od něho preč, a témuž Pavlovi škodu znamenitú učinili. Kdež pak týž člověk muoj mne zpravuje, že týž Šilhavý k tomu sě znal před panem Benešem Vodičkú rychtářem, že mého člověka statek kradený při sobě měl aneb ještě má. I protož vás za to žádám, že mi téhož Šilhavého vydáte jakožto škůdci a zloděje člověka mého. Neb kdyby sě takováž věc přihodila na kruntích mých, chtěl bych sě k vám též spravedlivě i přátelsky zachovati. Dán na Přeboziech ten pátek po matce Božie sněžné léta oc XVI°. — Mikuláš z Zásmuk a na Přeboziech. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, souseduom mým milým, dán buď]. 437. 1516 d. 20. srpna v Praze. — Pražané o zachování staré jednoty městské, a žádají, aby od nejv. purkrabí nařízenou hotovost nikam neposílali, dokud jim sami neoznámí. [21.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přátelé naši milí! Za jistú věc u sebe máme, že po všecky časy tyto, jakž jsme se o naše věci, svobody a výsady i také živnosti městcké zasadili, to vám u paměti jest, co jest se nám přiházelo, aneb které řeči i napomenutí mezi sebú jsme mívali. Ješto nyní vám to všecko připomínati jest obecné a zbytečné; než toliko, že strana nám odporná své věci pilně i tejně vedúce, proti nám rozličné zpuosoby vymyšlovali, kudy by buďto mezi obecmi aneb osobami nejednoty i také jedné město proti druhému pozdvihli, zuošklivili a roztrhli, abychom tudy jsúce doma zemdleni a sobě na odpor proti nim mdlejší nalezeni byli, a k nám snadší tudy přístup jmíti mohli. Pak ačkolivěk nás jich úkladuov ráčil jest pán Buoh

Strana 61
z roku 1516. 61 až do času tohoto zachovati, však proto nyní, poněvadž blíže nežli kdy prvé ke zlému se snad chýlí, a podobné jest užitečné známé, abychme se též jako prvé a více mnohem na paměti měli a to obmýšleli, kterak bychme naše věci slušné, spravedlivé i nám náležité k chvalitebnému konci přivedli. Kdež k tomu jest nám potřebí opatrné stálosti, také jednoty, lásky, svornosti a jedni k druhým duověrnosti a upřím- nosti. Neb kdežkolivěk v které veliké věci takové, ješto [na] gruntu spravedlivém se založí, přimísí se stálost, opatr]ná jednota, svornost, láska a upřímá duověrnost, naděje dobrá jest, že k dobrému konci přichází; a zase] když věci odporné tímto předpověděním zajdú, odporné také i skonání se přihoditi musí. Kdež my to majíc před sebú [a vzavše sobě příklad na některých z vás, jaké nelibosti z návoda a snad vnuknutí jiných některých lidí povstávají, [nechtěli sme toho, abychme k vám zvlášt- ního neučinili připomenutí, zanetbati. Protož žádáme vás a vedle běhu přátelského napomjínáme, abyšte mezi vámi dobrú jednotu, lásku, svornost, duověrnost i také upřímnost, súsedskú dobrovolnost zachovali a ji sobě ukazovali, žádným takovým řečem neb osobám mezi se vcházeti ani vtrušovati nedopúštěli, kteříž by chtěli vás vespolek neb osoby z vás některé vám zuoškliviti aneb snad purgmistra a konšely vaše vám neb také vás jim v nějaké domnění zlé dáti. Neb poněvadž ste všickni spolusúsedé a měšťané pod jedním právem, za jedněmi svobodami, za jedněmi zdmi sedíce, tehdy jedněch dobré jest druhých také obecní dobré, a zlé jedněch druhých též musilo by býti zlé. A mezi tím komu huoře, než znamenitým výsadám a svobodám vašim, kteréž od vás obrany čekají; komu horší paměť, nežli dědicóm vašim a budúcím vašim! I milí páni přátelé naši! Neníť tehdy lépe, než v tom předků našich řád a dobrý spuosob zachovati, toť jest jednoty měšťanské, lásky, svornosti a dobro- volnosti sami k sobě i k vyším sebe, starším a úředníkóm, hleděti, jimi sě spraviti, s jich radú a oni s vaší společně u pokoji beze všech přísností činiti; a tak tudy, když doma s sebú jisti budete a za jednoho člověka, naděje jest, že nad vámi pán Buoh svú ruku držeti ráčí a ke všemu dobrému přivésti; ješto všecko to sami od sebe i také z jiných starých historií znáti muožete, co svornost a jednota přinášela: že z malých věcí veliké bývaly; a co nesvornost: že veliké věci padly a na malé přicházely. Došlo jest snad také vás, kterak najvyší pan purkrabie Pražský všecky v krajích pány a rytířstvo i města k hotovosti, některé příčiny klada, napomíná, a kdyžby po druhé napomenul a místo jisté ukázal, aby sě tu všickni s lidmi svými v hotovosti nadjíti dali. Kdež takové napomenutí na škodu vám nic není, nébrž jest potřebné; však proto, jestliže bychme my také hnúti se měli a vám oznámili, tak jakž jest prvé bývalo, abychme raději společně tu, kdež by nám spravedlivě náleželo, sě obrátili a nadjíti dali. Protož věříme vám, že toho nikterakž pro pilnú jistě a zna- menitú potřebu neobmeškáte a tak, jakž vám předkládáme, toho sčekáte, dokudž

Strana 62
62 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané by ta potřeba, kteráž vás časně, příjde-li k tomu, tajná nebude, vám již na konec oznámena nebyla. Prage f. IIII. ante Thimotei et Simphoriani anno Domini M°VCXVI°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm, [starlším i všie] obci města Gúřimě, přátelóm našim milým. 438. 1516 d. 26. srpna v Brodě Č. — Jan Vrbík z Tismic ujímá se Jana Cíle postřihače. [3174. Službu svú vzkazuji, slovutní v opatrnosti páni a přátelé milí! Přišel jest ke mně pan Jan postřihač při mě Cíl, a radě sě se mnú a tak pravě, že by někteří lidé v městě tu u vás naň svévolně puotky rozličné činili a jemu na jeho dobré pověsti poněkud utrhajíce a na jeho votce sě posměšně vyptávajíce »c. I milí páni! To jest věc vědomá, že pan Jan Cíl jest rodu dobrého; a to pokázati jse muože. Jestliže by kto chtěl pak svévolně naň takové puotky činiti a jeho s pokojem ne- chati nechtěl, již by mušel pan Jan útraty vésti a na to s přátely se raditi, a takové, kteříž jeho na jeho dobré pověsti utrhají, z sebe saditi musil. I milí páni! Já VMtí prosím, jako pánuov a svých milých přátel, že vy naň takových věcí neráčíte do- pustiti, poněvadž von žádný takový člověk nenie, aby jemu co zlého milo bylo, než poněvadž jest se na to dal a své živnosti hledí, jako na dobrého člověka slušie. Dán v Brodě Českém ten úterý po svatým Bartoloměji léta oc XVI°. — Jan Vrbík starší z Tismic. Slovutným v uopatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom a přáteluom mým milým. 439. 1516 d. 12. září v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: o peníze Kubovi bednáři. [2469. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni sousedé milí! Jakož jste mi psali, co se těch peněz gruntovních dotýče, k kterýmž Kuba bednář, člověk muoj spravedlivost má, že by ty peníze tepruva dvoje na právě ležely, i za to vás žádám, že mu ty peníze vydáte. Kdež teď pro ně posílám Jana Hada, člověka svého, a za to žádám, že mi toho ceduli pošlete, co těch peněz bude a také co jest kto prvních těch peněz z téhož gruntu vzal. Datum ex Kostelecz f. VI. ante Ludmille annorum oc VCXVI°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom sou- sedóm mým milým. 440. 1516 d. 23. září ve Vlašimi. — Matouš z Kosoře: o pozůstalost Hanzlovi zámečníku. [1162. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé milí! Hanzl, zámečník z Vlašimě, zprávu jest mi učinil, kterak by žena jeho umřela při městě vašem,

Strana 63
z roku 1516. 63 a statček nějaký že by tu při ní zuostati měl, šaty luožní, chodicí i penízi nějací na gruntu. I páni a přátelé milí! Vás já za to žádám, což jest tu koli ostalo po týž manželce jeho, že jemu toho užiti dáte a to vydati rozkážete bez další o to jeho práce a nákladuov činění. Datum in Vlašim f. III. ante Wenceslai anno Domini oc XVI°. — Matyáš z Kosoře. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom a přáteluom milým. 441. 1516 d. 13. října v Leštně. — Jan Holický ze Šternberka: o přísné potrestání uvězněného lotra. [2603.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přítelé milí! Došla mě jest řeč, kterak by nějaký Vaněk Domanovský [v] vězenie vašem seděl, kterýž jest tyto časy znamenité škody lidem činil a poddaným mým pohrůžky také, nemaje k niem žádné příčiny. I páni přítelé milí! Za to já vás prosím, že vy takovému lotru toho lehce vážiti nebudete, anébrž že mu i právo jeho udělati rozkážete, aby jiní takoví lotři znajíce to, že jim taková jejich zlá vuole neprospívá, aby se tím trestali, a on aby také konec svuoj vzal a lidem aby takové škody nečinil, jakož jest tato léta činil, a i jiných aby podle sebe nekazil; kdež sou jeho skutkové mnohým lidem známi; a snad vás také tajni nejsou. Odpovědi přátelské od vás žádám. Ex Lessten f. II. ante s. Calixti pape anno oc XVI°. — Jan Holický z Šternberka, hajtman kraje Kouřimského oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 442. 1516 d. 16. října v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu táže se na tři vězně. [1318.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přítelé milí! Zpraven sem, že byste u vazbě své měli něaké tři zločince, něakého Domaňovského, který jest u Hory psancem; druhým dvěma jmen neviem. Prosím vás, že jich jména dáte mi znáti, těch druhých dvú; a kdyby měli trápeni býti, že mi také dáte znáti; nebo chtěl bych se také na své škody rozkázati ptáti, kteréž sú mi činili a mým chudým lidem; a zvlášť, jestliže by co o tom věděli. Kdež bych chtěl k tomu poslati. Od- — povědi žádám. Ex monasterio s. Procopi f. V. dieque s. Galli anno Domini 1516. Jan Zajimač starší z Kunštátu. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřima, přátelóm milým dán buď].

Strana 64
64 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 443. 1516 d. 18. října v Hoře Kutné. — Samson z Fulšteina: o jakéhosi lotra. [674.] Službu svú vzkazuji, moudří a opatrní páni, sousedé a přátelé moji milí! V středu minulú podle oznámení vašeho u vás býti jsem nemohl ani vám toho ozná- miti, nebo jsem nebyl doma. Než páni sousedé moji milí, prosím, že vám to nebude protimyslné, jeho v vazbě vaší podržeti. I také prosím, že oznámiti ráčíte, budete-li toho popravného člověka u vás míti a kdy. Nebo bych já nejradši, aby tam svuoj konec ten lotr vzal. Pakli by to býti nemohlo, tehdy bych lotra toho musil kázati do Hory vésti. Již vy mi o tom oznámiti račte a vězeniem jeho dostatečně opatřiti rozkažte. Prosím! A já se vám přátelsky chci odplatiti. Odpovědi žádám po tomto poslu. Datum Montibus Cuthnis sabbato ante dominicam Dicit I° anno 1516. — Samson z Fulštajna na Dobřeni, krále JMti úředník mince oc. Moudrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom souseduom a přátelóm mým milým. 444. 1516 d. 20. října v Žlebích. — Diviš z Nestajova: o spravedlnost pana Hrocha. [1768.) Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni Kouřimští, přítelé moji milí! Což se dotýče pana Hrocha, spravedlnost, kterúž má v městě vašem, kterážto jemu se klade na roky tu též v městě vašem na právě, mám vzprávu, že by jemu někým hyndrována byla a vy jemu pro týž způsob ji že byšte propustiti nechtěli. Za to já vás žádám, že vy jemu, což jemu náležie spravedlivě, propustíte, poněvadž on se k tomu poddává a každému, kto by s čeho vinu dal, práv chce býti. I věřím vám, že to k žádosti mé učiníte a jemu ty peníze propustíte, aby skrze to snad vám potomně nesnáz a práce nebyla, kteréžbych já vám jistě nepřál. Ex Zleby f. II. post Luce euwangeliste anno oc XVI°. — Diviš z Nestajova a na Žlebiech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mým milým. 445. 1516 d. 21. října v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína: o záležitostech některých poddaných. [3385.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé milí! Krále JMti pod- daný člověk, Řieha z Kostelní Lhoty, tohoto listu dodatel, žádal jest mne o spra- vedlivost svú, kterúž při právě vašem po ženě své má, za přímluvu k vám, kterážto vám všem vědoma jest, aby jemu puštěna byla oc. I milí páni Kouřimští! K vám se za téhož Řiehu přimlúvám a vás žádám, poněvadž jeho spravedlnost vám světle

Strana 65
z roku 1516. 65 vědoma jest, že jemu ji zastierati nebudete, a jemu ji pro mú k vám přímluvu pro- pustíte. Nebo kdyby Tuomy Tlouka tak světle, jako tato jeho spravedlnost, na gruntích krále JMti vyhledána býti mohla, tím jisti buďte, že bych jemu ji nikoli nechtěl dáti ničímž zastierati, než jemu ji beze všeho otporu pustiti. Než já o jeho spra- vedlnosti na starých konšelech ani na nynějších Velimských, aby se kdy nebožtík Havel Slanař na Hartuňka ohlašoval anebo naň kdy žaloval, doptati se nemohu; a také aby dluh purkrechtní byl, žádný o tom neví. Neb jest na tom grunthu ve Klech nikdy za osedlého nebyl. Pak znáti muožete, že věc jest velmi těžká, když se spravedlnost čížkolivěk vyhledati nemuože, aby na sama slova měla komu puštěna býti. Ex Podiebrad f. III. ipso die XIM virginum annorum oc XVI. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. A kdež jste mi psaní bez přítomnosti mé učinili, co se škod Martina Čeňka dotýče, bude-li to mieti býti, aby se z nich vinili, že jest také Smolař nejedno po- selstvie učinil oc. I vězte, že jsem já Čeňkovi psaní vaše ukázal a přečísti dal. Tak pověděl: Kdyby se jemu bez stavuňku, aby své od Smolaře zaplaceno měl, dosti bylo stalo, že by Smolaře neměl z čeho viniti; protož se jemu jich pro- minúti nevidí. A co se Jindřicha dotýče, v paměti máte, že jsem jemu do města vašeho jíti rozkázal, aby se s Smolařem smluvil. Kterýžto Jindřich tak mne zpravuje: Smlúvati se musil podle jeho vuole, neb jest jeho do šatlavy hned chtěl dáti vsaditi; ješto mi se zdá, poněvadž jest z rozkázání mého k vám šel, že jest s ním jinak nakládati měl. Než jakž pak kolivěk jest, mně by se vidělo, aby takové věci na slušných mierách postavovány býti měly. A velmi bych tomu rád, aby sousedé vaši lidem ne- konečným statkuov svých lehce nevěřili. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gouřimě, přátelóm mým milým. 446. 1516 d. 23. října v Leštně. — Jan Holický ze Šternberka oznamuje některé zločiny Vaňka Domanovského a žádá za jeho přísné potrestání. [2601.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přítelé milí! Jakož sem vám psal nedávno před některým časem, že bych zpraven byl, že byšte nějakého Vaňka Domanovského [v] vězenie svém měli, a že jest týž Vaněk Domanovský rychtáři mému Janovskému i některým jiným lidem mým pohruožky činil, a jiné zlé skutky že jest činil, přitom vás za to žádaje, abyšte témuž Vaňkovi Domanovskému právo jeho učiniti rozkázali, a to v širších slovích, jakž psaní mé ukazuje, kteréž ode mne máte. Pak, páni a přítelé milí, účinkové jeho zlí, tak za to mám, že vám o některých vědomo jest, co jest naň vyznal v městě vašem v trápenie svém nějaký Hrnec, Archiv Český XXI. 9

Strana 66
66 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané kterýž jest i tu konec vzal, a též nějaký Pachta, který u vás také utracen jest. A co sou ti naň vyznali, o tom muož vám lépe vědomo býti nežli mně. I za to já vás prosím, že vy znajíce takové zlé skutky téhož Vaňka Domanovského, že vy jemu toho lehce vážiti nebudete, nébrž že se k němu zachováte, jako se k takovému zločinci zachovati náleží, aby on i takoví zločinci pruochodu svého neměli. A také vám teď posílám, co jest na téhož Vaňka Domanovského vyznal v trápenie svém a potom i smrt od meče vzal, kdež jest u Hory sťat, nějaký Beneš rodem z Drahobudic. Takto jest vyznal, že s nějakým Turkem, kterýž jest odpraven u Libenic, že jest s niem týž Vaněk Domanovský při tom vystoupenie byl s jinými víc tovaryši svými, když sou vystoupili na lidi páně Dobrovitovského a škodu sou jim učinili; a že se témuž Turkovi z toho bituňku dostala ručnice. Item týž Beneš rodem z Drahobudic vyznal jest, že jest vzal IIII � míšeňské s Vaňkem Doma- novským a s jinými tovaryši svými na tom dole za Hřiby. A pak muožte se doptati více, co sou jinde naň vyznávali. Kdež já vám již toho více nevoznamuji, neb mi se nezdá za potřebné. Neb to málo nenie, když sobě to rozvážíte, co sem vám voznámil. I vždy vám věřím, že se k němu zachováte tak, jako naň náleží pro jeho skutky zlé, a že mu právo jeho udělati rozkážete. Odpovědi od vás žádám. Ex Lessten f. V. in die s. Suerini [sic] anno oc XVI. — Jan Holický z Šternberka, hajtman kraje Kouřimského oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 447. 1516 d. 25. října v Leštně. — Jan Holický ze Šternberka děkuje za pozvání k výslechu zločinců a dává zprávu o nehodě posla jejich. [2602.) Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přítelé milí! Jakož mi píšete, že k těm zločincuom, kteréž [v] vězenie svém máte, že ste toho myslu [sic], chtějíc k niem rozkázati právem přistúpiti, a to tento pondělí najprv příští, a žádost vaše jest, abych k tomu také vyslati rozkázal; páni a přátelé milí, z toho přátelstvie vám velmi děkuji, že ste mi to voznámili. A již já tam tiem raněji také k vám pošli. Páni a přítelé milí! Příhodu vám voznamuji: Posel ten, kteréhož ste ke mně poslali, že jest se velmi zbil; tak za to mám, že jest se pod zámkem v krčmě byl něco podnapil, kdež jest mi listu teprv dodal vokolo tří hodin na noc. A když sem vám tento list psáti rozkázal, pověděli mi služebníci moji, že jest se [s]chodu dolů upadl. Než to abyšte věděli, že jest se velmi zbil v hlavu i vnitř v život. Kdež za to mám, že stěžkem živ zuostane. Kdež Buoh ví, že mu toho věrně nepřeji. Ex Lessten sabato ante sanctorum Simonis et Jude anno oc XVI°. — Jan Holický z Štern- berka, hajtman kraje Kouřimského oc.

Strana 67
z roku 1516. 67 Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 448. 1516 d. 27. října v Hoře Kutné. — Samson z Fulšteina posílá na místě svém Vavřince ba- kaláře k výslechu jakéhos zločince. [675.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé a sousedé moji milí! Jakož mi psáti ráčíte, že některé zločince jako dnes trestati chcete, abych k vám vyslal o toho mého lotra, a čehož žádati budu podlie práva, že učiniti ráčíte; páni sousedé moji milí, byl bych sám k vám jel, bych byl mohl o tom prvé věděti. Nebo včera okolo hodiny před večerem list mi od vás dodán, a já dnes pro věc KMti nikoli jsem odjeti nemohl. Než teď na miestě mém posielám Vavřince bakaláře. I prosím, milí páni sousedé, že toho lotra kážete trápiti, a při tom ať jest jmenovaný bakalář; a čehož zaslouží, že jemu jeho práva kážete učiniti. Neboť jest lotr a tu se potlúkal mnohé časy okolo města vašeho. Ješto, kdyby měl býti puštěn, snad by i vám mohl ke škodě býti. I věřiem vám, páni sousedé moji milí, že se v mé žádosti při tom sousedsky naložiti a najíti dáte. A já se vám chci odplatiti. Datum Montibus Cuthnis f. II. ante festum sanctorum Simonis et Jude apostolorum anno 1516. — Samson z Fulštaina na Dobřeni, krále JMti úředník mince. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřima, pánuom souseduom a přáteluom mým milým. 449. 1516 d. 5. listopadu v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: aby Kubovi bednáři peníze jeho konečně byly vydány. [2467.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni sousedé milí! Za to mám, že v paměti máte psaní mnohá a častá, co se těch peněz dotýče, kteréž za grunt, kterýž slove Mnichovský, kladeny býti mají při každém sv. Jiří po L gr. českých na diel Kuby bednáře, člověka mého; [k] kterýmžto penězóm tajž bednář spravedlnost po otci svém má; a ty peníze že jsú již patery jemu zadržány. I za to vás žádám, že mi to oznámíte psaním svým, který bych den měl pro ty peníze poslati, a také že mi oznámíte, co jich již na právě leží. — Datum ex Kostelec f. IIII. post Omnium Sanctorum anno oc 1516. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Brodu Českého [sic],*) pánuom sousedóm milým. *) Srovnej str. 70 č. 455.

Strana 68
68 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 450. 1516 d. 6. listopadu v Hoře Kutné. — Samson z Fulšteina: aby mu ukradené věci byly vráceny. [672.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, sousedé a přátelé moji milí! Což se dotýče vyznání toho lotra Berana, o kterémžto nerad jsem uslyšel, že jest puštěn; pak na některé tu obývající v městě vašem vyznal, že jest k niem nosil a oni od něho přijímali šat i jiné věci i mísy ty, kderéž mi pobral byl, a taléře. I věřiem já vám, milí páni sousedé, že se k tomu skutkem přičiniti ráčíte, ať to ti lidé, co jest čeledem mým i mně pobráno, navrátí, nemeškajíce, anebo se o to umluví; že já to přijíti chci i čeleď má. Pakli se toho nestane a oni tiem prodlievati budú, že já, poněvadž mi se jest více při tom tratilo, o viece k niem hleděti chtíti budu. A teď k vám posielám sladovníka svého Jiříka, kderémuž jest ten lotr na šatech a jinak škodu činil, ať se tam s niem obyvatelé ti, kdeřiež ty věci přijímali k sobě, smluví na konec. Nepochybuji, že mu v tom slušnú žádost naplniti ráčíte. Odpověd žádám. Datum Montibus Cuthnis f. V. post festum Omnium Sanctorum anno 1516. — Samson z Fulštaina na Dobřeni, krále JMti úředník mince. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřima, pánuom sou- seduom a přáteluom mým milým. 451. 1516 d. 12. listopadu v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína souhlasí s přá- telským narovnáním o spravedlnost Tomáše Tlouka. [3377.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přietelé milí! Jakož mi píšete o Tomáše Tlouka žádajíce, aby toho, kterúž se spravedlnost jmieti praví, na dobré lidi podáno bylo, aby to slyšeli i to rozvážili, pokudž by za spravedlivé bylo, aby toho užíti mohl: Ta věc, aby to dobrými [lidmi] slyšáno bylo, mně odporna není. Než zdá-li se vám toho učiniti, že některý den brzy po sněmu pan Zdislav Dubský s panem Václavem Litevským a s panem Hložkem na Poděbradech býti ráčí, aby ta pře před ty pány podána byla k rozvážení. A uznají-li spravedlnost Tloukovu býti spravedlivu, té aby užil. I co jest při tom úmyslu vašeho, to mi oznamte. A jestliže se vám zdá k tomu přistúpiti, já bych vám, kdy byšte býti měli, věděl, kterak oznámiti. Ex Poděbrad f. IIII. ipso die 5 fratrum annorum oc XVI. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slov. opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mým milým. 452. 1516 d. 13. listopadu v Jindicích. — Ctibor z Kestřan: o některých poddaných. [1083.] Službu svú vzkazuji, múdré a vzácné opatrnosti páni a přietelé milí! Kdež mi píšete, že jest na vás vznesl Matúš sladovník, soused váš, kterak by měl

Strana 69
z roku 1516. 69 dluh povinný na krčmě v Radlicích IIII XV gr. míšenských oc. I račte věděti, že mně o tom, by jemu co dlužno bylo, nic vědomo není. A co se toho gruntu dotýče, že jest ta věc na místě postavena. A co tu pánu mému spravedlivě se najíti má, to se jest již vyhledalo, a tím já bez vuole pána svého hnúti nemohu oc. Než což se tej krčmářky dotýče, která jest tu na tom grunthu prvé byla, jestliže ona chce s sousedem vaším jakú úmluvu o to učiniti z toho, což jí tu náleží, proti tomu já nejsem oc. A toto račte věděti: Cožby mi koli slušné a možné bylo, vám k vuoli rád bych já učinil. Ex Gindicz f. V. die s. Briccii anno oc XVI°. — Ctibor z Ke- střan oc. Múdré a vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gauřima, přátelóm mým milým. 453. 1516 d. 9. prosince. — Jan Rašín z Rizmburka: o vydání ovčáka vraha. [2071.) Službu svú vzkazuji, moudří a opatrní páni a přátelé moji milí! Jakož sou lidé moji postihli v městě vašem vovčáka, který jest byl v Uotoleži, kerajž jest lidem majm služebníka jich nešlechetně zmordoval, kdež sou pak na vás žádali toho slovem majm, abyšte mi jej vydali, i toho se vám jest učiniti nezdálo. I ještě na vás toho žádám, abyšte mi jej vydali po těchto lidech majch a ke mně se v tom tak zachovali — podlie zřiezenie zemského. Datum v outerý po Početí panny Marie léta oc XVI°. Jan Rašín z Risumburka a na Hrádku, hajtman kraje Kouřimského. Moudrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přáteluom mým milým. 454. 1516 d. 10. prosince v Hoře Kutné. — Samson z Fulšteina žádá opětně za vydání ukradených věcí. [673.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, sousedé a přátelé moji milí! Což se dotýče osob těch, na kderéž jest ten lotr Beran pravil a praví, u koho jest co kradeného nechal, jakož jsem vám psal, žádaje, abyšte ty věci mně a čeledem mým navrátiti rozkázali, dali jste mi tu odpověď, že by ty osoby nevěděly, by ty věci byly kradené, aby měli bez ouplatku to navrátiti oc: Milí páni! Muožete znáti, jaká jest to vaše [i] jich výmluva. Kdyby děti byli, aby nemohli srozuměti zvláště o mísách a taléřiech, že jemu dali za ně XIII gr. Není-liž ten rozum, že za viece stojí; jiné věci též. I já vás, páni sousedé moji milí, ještě žádám, že vy ty věci bez takových výmluv navrátiti těm osobám rozkážete. Pakli se vám vždy toho učiniti nezdá a takovú výmluvu těch přijímačuov máte, vždy já vás podle zřiezení zemského žádám, že vy se těmi osobami ujistíte dostatečně; nebo poněvadž se jedno u nich

Strana 70
70 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané nachází, snad se jiné také najde. Odpovědi žádám po tomto poslu. Datum Montibus Cuthnis f. IIII. ante festum s. Lucie virginis anno 1516. — Samson z Fulštaina na Dobřeni, krále JMti úředník mince. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřima, pánuom sou- seduom a přáteluom mým milým. 455. 1516 d. 14. prosince v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: aby peníze Kubovi bednáři byly vydány. [2468.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a sousedé milí! Co se těch peněz dotýče, kteréž náleží Kubovi bednáři, člověku mému, a Jiříkovi bratru jeho, kteréž bráti mají za duom po otci svém tu v městě vašem, i za to vás žádám, že mi to oznámíte psaním svým, co jest již těch peněz za ten duom vzato a kto jsú ty peníze brávali, kteří úředníci. A také vás žádám, že mi oznámíte, co jest těch peněz, kteréž nyní ještě na právě leží, že bych já tam pro ně poslal. Datum ex Kostelec dominico post s. Lucie anno oc 16. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom sou- sedóm mým milým. 456. 1516 d. 24. prosince v Chotěboři. — Albrecht Amcha z Borovnice ujímá se služebníka svého Jandy. [4918.] Službu svú vzkazuji VMtem, páni a přátelé moji milí! Zpraven sem, že byšte u vězení míti měli Jandu služebníka mýho z dožádání osob někderajch z Tábora. I páni a přátelé moji milí! Prosím vás, že neráčíte ničehuož dopúštěti na služebníka mýho Jandu do mýho příjezdu. Neb já u VMtí budu v městě Kouřimi tento pondělí najprv příští konečně aneb snad prvý. I tu naději do VMtí mám, že sě ke mně na žádost mou přátelsky zachovati ráčíte, pro mé [sic] k vám přátelství zachování. Dán v Chotiboři v středu den Štědrýho večera léta oc XVI°. — Albrecht Amcha z Borovnice. Vzácné opatrnosti pánuom puorkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přá- teluom majm milajm. 457. 1517 d. 12. ledna v Žišově. — Krištof Žišovský z Údimě žádá za gleit pro Petra, Oštípova syna [3490.] Službu svú vzkazuji VMtem, pane purgmistře a páni milí! VMtem oznamuji, že jest předstúpil přede mne Petr Oštípů syn žádaje mne, abych jemu glait bez-

Strana 71
z let 1516 a 1517. 71 pečný od VMtí zjednal na zprávu před VMtmi, a to od datum listu tohoto za IIII neděle. I VMtí já žádám, že to ráčíte pro mé zaslúžení učiniti a jemu dáti, aby on mohl bezpečen býti před služebníky vašimi i poddanými, aby mohl volně přijíti i odjíti. I což bude v tom úmyslu VMtí, račte mi to listem vaším oznámiti. Datum na Žišově v pondělí před ochtábem Božího křtění léta tisícého VC° XVII°. — Krištof Žišovský z Oudimě. Múdře opatrným pánům purkmistru a radě místa Kúřima, pánům a přátelóm mým milým. 458. 1517 d. 15. ledna v Přebozích. — Mikuláš ze Zásmuk a Jindřich z Hrušova trvají na usta- noveném dni k stání. [3511.] Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní páni, sousedé milí! Kdež na psaní naše a společní zůstání, tak abychom my vám dvě neděli napřed dali věděti, kdy bychom prázdnost a pány a přátely své k tomu rovnání přátelskému míti mohli, to sme podle téhož zůstání jednou i druhé vám oznámili, a z psaní vašeho*) sme srozuměli, jakž prvé tak i nyní, že vám od nás to oznámení a rok menovanie pří- jemné i [sic] není oc. I ještě toho vůli mějte podle prvního psaní našeho k vám, k tomu dni menovanému, klejt nám dadúc, podle téhož psaní prvního k tomu času nám sě dáti nalézti i s přátely našimi. To při vás buď a psaním svým to oznámiti nemeškejte. Neb my na jiném nejsme, než jak sme prvé psali, tak se zachovati a na těch rociech neb obtazích déle nestáti. Dán na Přeboziech ten čtvrtek po ochtabu Božieho křtění léta oc XVII°. — Mikuláš z Zásmuk a na Přeboziech. — Jindřich z Hrušova a na Mlékovicích. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, souseduom milým. *) Psaní toto, odpověď to na první list obou pánů, jenž se nezachoval, dle zachovaného konceptu znělo takto: Službu s. v. urození páni, sousedé a přátelé naši milí! V psaní svém, v kterémžto nám připamatovánie činíte o příhodu osobám vašim v městě obývanie našeho přišlé [sic], při tom ku porovnání a přetržení té a takové nesnáze čas sobě i nám jmenovitý podávajíc jako toho úterýho po sv. Pavli příští [sic]. Páni sousedé naši milí! Bychom před sěbú zna- menitého otjezdu a vyselstvie do Prahy toho času neměli, nechtěli bychom tomu otporni býti ani vás vo to starati; ale na miestě majíc na ten čas odložený otjezd, vás za to žádámy i věřímy, že vám to protimyslné nebude, a že to k naší žádosti učiníte a téhož roku až do pátku po Hromnicech sobě i tudiež nám odložíte. A tu a toho času chcme se rádi přiči- niti, aby takové věci mohly k slušnému konci i tudiež k přátelskému porovnání přivedeny býti. A což sě glajtu dotýče, ač nám sě zdá, že by nebylo toho potřebie, neb my sě bohda k vám i každému dobrému rádi tak, jako dobrým příslušie, zachovati chcme a zachováme, i jiné k tomu přidržeti [sic]. Pakliby se vám nezdálo bez toho býti, i to učiniti chcme. Odpovědi žádámy.

Strana 72
72 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Odpověď Kouřimských na svrchu položený list dle zachovaného konceptu zněla takto: Službu svú vzkazujem, urození páni, sousedé a přátelé naši milí! Na psanie naše nám odpověď dávajíc k prvniemu vašemu psaní ukazujete, zdálo-li by sě nám ke dni roku oznámeného, abychom toho vuoli měli a glajt vám dadúc úmysl svuoj konečný oznámili. Páni sousedé milí! Podle oznámenie roku již my sě k tomu hotově najíti dámy, a tiemto listem pod pečetí města našeho vám, přátelóm vašim i služebníkóm před námi a poddanými našimi glajt svobodný v té při přijeti dávámy, i svobodně glajt zachovajíc bez překážky otjeti. Datum f. III. Fabiani [20. ledna]. 459. 1517 d. 18. ledna v Lanškrouně. — Vojtěch z Pernšteina propouští poddaného. [6721.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé milí! Psaní, kteréž ste mi učinili o Mikuláše Frycara, člověka poddaného mého, žádajíce mne, abych jej vám propustil: I milí páni Kouřimští! Na žádost vaši to i jiné mne možné rád učiniti chci, a Mikuláše člověka poddaného svého vám propouštím, tu naději majíc, že vás k sobě zase ve všem přátelstvie dobrém najdu, v čem bych vás potřeboval. Ex Lantsskrun dominico ante festum s. Fabiani, Sebestiani annorum Domini XVCXVII°. — Vojtěch z Pernštaina a na Hluboké, najvyšie hofmistr královstvie českého. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kouřimě, pánóm přá- telóm milým. 460. 1517 d. 9. března na Lipnici. — Burjan Trčka z Lípy: aby poddanému jeho peníze za koně dány byly. [2790.] Múdří, opatrní páni a přátelé milí! Vznesl jest na mne člověk můj, ukazatel listu tohoto, žaluje mi, kterak by lidé vaši z Chrašťan, jednomu říkají Vávra a dru- hému Mach, za koně dlužni mu byli; kdež jest již o to vám několikrát žaloval, a pro to mu nic spraveno ani dáno nenie. I já vás žádám, že vy jemu dluh jeho spravedlivý na lidech vašich rozkážete zaplatiti bez odtahuov dalších. Pakli by se toho nestalo, již bych já člověka svého v tom dále opatřiti musil, aby dalších škod o to nebral a vedle práva svého stavuňky dobýval. Ex Lipnicz f. II. ante Gre- gori annorum 1517. — Burjan Trčka z Lípy na Lipnici, podkomoří královstvie českého. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom milým. 461. 1517 d. 12. března v Ratajích. — Purkrabí Zdeněk z Bošína dává svědomí proti Vávrovi Voštípovi. [4832.] Službu svú vzkazuji, pane purgmistře a páni Gouřimští, přáteli milí! Vězte, že jest mne žádal člověk JMti pána mého Václav Novodvorský, abych mu svědomie

Strana 73
z roku 1517. 73 dal, co sě Vávry Voštípa, spolusouseda vašeho, dotýče, kterýž jest dělal na díle pod Ratajích [sic] na mlajně pána JMti mého. To jest mi dobře v paměti a svědom jsem toho, že jest mu Novodvorský z Gouřima od vás piva vozil Vávrovi Voštípovi na to dílo, když jest dělal ten mlajn. A potom jest ke mně Novodvorský přišel a žádal mne, abych jemu stavuňkuo dopustil, aby Vávrovi nádoby, kterémiž jest dělal, obstavil aneb peníze, jestliže by měl co zadělaného u pána JMti mého. A tak mne zpravoval Novodvorský, že jest jemu Vávra od těch fur něco dlužen byl, kderéž jest jemu piva vozil. A já sem jemu stavuňkuo dopustiti nechtěl, neb jest na díle JMti pána mého byl. A potom jest Vávra i s tovaryši svémi z toho díla utek a nedodělal. A to jest v pravdě tak. A jestliže by bylo potřebí, že i oustně to jemu seznati chci. Datum ex Ratay f. V. die s. Gregorii anno oc 17. — Zdeněk z Bošína, purkrabie na Ratajích. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gouřima, přátelóm mém milým. 462. 1517 d. 2. května v Kolodějích. — Mikuláš Vlk z Kvítkova upomíná o dluh poddaného. [3102.] Službu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni, přátelé milí! Račte věděti! Pána mého JMti člověk Šimon, mlynář z Bylan, vznesl na mě, že by jemu byl vinovat bratr jeho, veliký mlynář, kterýž jest pod vámi, dluhu spravedlivého IIj ſP gr. českých. Kdež dávno by jemu dáti měl, toho zanedbává. I já vás prosím, že ráčíte rozkázati zaplatiti člověku pána mého JMti bez odtahuov i prodlévání. Pakli by se tomu dosti nestalo, račte věděti, že na mně žádá, abych já jemu právo stavné propustil. Ale já vám věřím, že vy to opatříte, aby toho potřebí nebylo. Pakli by se to prodlívalo, již bych já jemu spravedlivě déle práva obhajovati nemohl. Odpovědi žádám od vás. Dán na Kolodějích v sobotu den sv. Zigmunda krále léta oc XVII°. — Mikuláš Vlk z Kvítkova oc. Vzácné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm milým. 463. 1517 d. 1. června v Zbizubech. — Jan ml. z Podvek žádá za dostiučinění pro Duchka krčmáře. [1962.] Službu svú vzkazuji, vysocě opatrní pane purkmistře a páni a přátelé všickni milí! Račte věděti, že sem zpraven od člověka svého, od Duchka krčmáře, jaká mu se věc stala neslušná a nepřátelská [v] Vraštíkovu domu. Nébrž jestliže je tak, jakž mne zpravuje, byla by pohanská. I milí páni! Račte mú nevinnost proti sobě vzieti, o kteréž já neviem ani lidí svých; za to prosím, jestliže vy ji viete, že mi to oznámíte; jestliže bych já co proti vám učinil aneb lidé moji, že já chci rád napraviti sám od sebe i od lidí svých. I protož na vás téhož žádám, aby mně ta lehkost a člověku Archiv Český XXI. 10

Strana 74
74 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané mému škoda napravena byla, kteráž sě jest v městě spolu vašěm stala bez mého i lidí provinění skrze Petra, Strýcové syna, řeči a mého člověka k škodě dívání a trhání. I věřím vám, že mne v tom litovati budete i člověka mého takového roz- tahovánie i samy sebe, kteraká sě jest věc neslušná [v] vašem městě stala. I milí páni! Rozvažte mé psanie a na to mi odpověď dajte, muož-li mi to k nápravě přijíti, abych o to viece práce neměl. Nynie sě stal počátek na člověku na mém, snad by potom na mne přišlo skonánie. I věřím vám, že mi na to odpověď dáte, abych se — měl čím zpraviti. Datum Zbizub f. II. post festum Spiritus sancti anno XVII°. Jan mladší z Podvek. Vysocě opatrní [sic], panu purkmistru i radě i vší obci města Kúříma, pá- nuom a přáteluom milým. 464. 1517 d. 4. června v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína ustanovuje nový den k jednání mezi poddanými. [3380.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purkmistře a páni, přátelé milí! Jest mi z podivením. Oznámil sem vám, co se dotýče toho roku složení, o kterýžto na mne podali ste, abych vám den jmenoval. I dal sem vám znáti po Říhovi z Kostelní Lhoty, abyšte na Poděbradech z těmi potřebami stáli v sobotu najprv příští. Pan Matouš odpor tomu učinil, člověku krále JMti svrchu dotčenému toho nevěře. Kdež se tomu lehce srozuměti muože, že jest nepodobné, aby to mělo od člověka krále JMti jinač mluveno býti, zvlášť o takovou věc, nežli jak jest jemu ode mne poručeno bylo, a také snad i bez snadu, že mu dobří lidé jsou věřívali. Pak nevím, kudy jest panu Matoušovi to přišlo, že jest to oblehčil. Protož vás tajno to nebuď, že pokládám den a rok k jednání obojí strany lidí krále JMti i vašich v sobotu najprv příští, a na ten den již před časy jmenovaní a volení páni a přátelé mají býti; to vědúce, dajte se najíti. Pakli by toho nebylo a vy nestáli, již bych rozuměl, že ne podle spravedlnosti, ale z moci člověku krále JMti spravedlivosti pustiti nechcete. Dattum ex Podiebrad f. V. post Pentecosten annorum oc XVII. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hýtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 465. 1517 d. 14. června ve Vlašimi. — Matyáš z Kosoře upomíná o dluh poddaného. [1163.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Spravil jest mne Martin z Javorník, člověk pánuov mých JMtí, že jest jemu dlužen Mocík z Bošic, člověk váš, IIII korce žita a XV gr. alb., a po častém napomínání platce jemu býti

Strana 75
z roku 1517. 75 zanedbává a ještě slovy neslušnými jeho odbývati chce. Páni a přietelé milí! Vás já za to žádám, že člověka svého k záplatě skutečné přidržeti budete bez dalšie o to práce jeho a nákladu činění. Pakli by se toho nestalo, znáti muožete, že bych já Martinovi, člověku pánuov svých JMtí, práva hájiti nemohl. Ale tu naději mám, že to opatříte, aby potřeba nebyla. Ex Wlassim dominico ante s. Vithi anno salutis 1517. — Matyáš z Skosoře oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přátelóm milým. 466. 1517 d. 21. července na Myšlíně. — Purkrabí Jiřík Štos z Kunic: o propuštění poddaného z vazby. [1048.] Službu svú vzkazuji, pane purgmistře a páni přátelé moji milí! Znesli jsou na mne lidi páně Čabelického z Prusec, že byšte u vazbě měli Duchka souseda jejich. I juž, jak]ž se jest koli ta věc stala, prosím vás za to, jakožto pánův a přátel svejch milejch, že toho jistýho člověka na rukojmie dáti asi za tři neb za štyři neděle dáte, a zvláště není [sic] v tato pilná díla. I věřím vám, jakožto pánóm a přátelóm mým, že to pro mne učiníte. A v tom času já bohda s vámi i se panem Přemyslem sám rozmluvím. Dán na Myšlíně léta oc XVII° ten outerej před svatou Máří Mandelínou. — Jiřík Štoš z Kunic, purkrabie na Myšlíně. Slovoutný [sic] v opatrnosti panu purkmistrovi se pány města Kouřima, pánóm a přátelóm mým milým. 467. 1517 d. 25. srpna v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína upomíná o spravedlnost Říhovu. [3378.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Psaní před časy činíval jsem k vám, žádaje vás, abyšte spravedlivost, kterúž má Říha z Kostelní Lhoty, jemu ji pustili. Odpověď dávali jste mi, když na místě Tloukova věc bude, že toho držeti nebudete Říhovi, ale spravedlivost jeho jemu pustiti chcete. I milí páni a přátelé! Já vás žádám, že vy Říhovi spravedlivost jeho jemu pustíte, aby on větších útrat již více nevedl. Nebo já takové spravedlivosti jistě proti vám brániti bych nechtěl ale pustiti, a přátelsky dal bych se k vám a chci dáti najíti. Dattum ex Podiebrad f. III. post s. Bartolomeum annorum oc XVII. — Jiřík Želenský z Se- buzína, hýtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 10*

Strana 76
76 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 468. 1517 d. 27. srpna na Myšlíně. — Purkrabí Jiřík Štos z Kunic děkuje za propuštění poddaného. [1049.] Službu svú vzkazuji, slovoutné vopatrnosti páni a přátelé moji milí! Jakož sem vám byl prvý psal vo Duchka z Prusic, člověka páně Čabelidckého, abyšte mi to k vůli učinili a na rukojmie jej dali, i to ste pro mne učinili. Z toho přátelství já vám velmi děkuji a já týž zase vám každému zvlášt chtěl bych toho odslúžiti i voplatiti se vším dobrejm, čím by mně možný bylo. A taky ste mi při tom psali, abych k vám sám přijel. I udělal bych to rád, ale Bůh zná, že sem velmi zaneprázdněn pilnejmi potřebami pána svýho. Než vás za to prosím, že jemu to ráčíte milostivě vážiti, a von ať pana Přemysla vodbude tak, jakž mu rozkážete. Pakli by to nemohlo bejti na tento čas, ale vás za to prosím, že mu ráčíte roku přidati doněkud, abych já se mohl k tomu času uprá- zniti. I věřím vám, že to pro mě ráčíte učiniti. Dán na Myšlíně ten štvrtek po svatým Bartoloměji léta oc XVII°. — Jiřík Štoš z Kunic, purkrabie na Myšlíně. Slovoutným vopatrnostem panu purkmistru se pány města Kouřima, pánóm a přátelóm mejm milejm. 469. 1517 d. 20. září v Č. Kostelci. — Purkrabí Jiřík z Hostovic upomíná o dluh. [910.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Znesl jest na mne člověk pána mého JMti, Beneš z Dobrého Pole, že by jemu dlužen byl Matěj šrotýř, spoluobyvatel váš, za pšenici za IIII korce per XII gr. č. I kdež po častém napomínání již psaný Matěj šrotýř dluhu spravedlivého jemu zaplatiti zanedbává i protož já vás za to žádám, že téhož Matěje šrotýře k tomu skutečně přidržeti budete, aby on bez dalšieho prodlévánie člověku pána mého JMti dluh spravedlivý dal a zaplatil pro uvarovánie dalších nesnází. Kdež bych já též učinil, kdyby sě spolusouseduom neb obyvatelům vašim taková věc na gruntiech pána mého přihodila. Ex Kostelecz dominico ante Mathee euangeliste an. oc XVII. — Jiřík z Hostovic, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom a přátelóm mým milým. 470. 1517 d. 1. října. — Jiřík Želenský ze Sebuzína, hejtman na Poděbradech: opětně o spravedlnost Říhovu. [3379.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purkmistře a páni přátelé moji milí! Psaní sem vám před časem učinil, co se dotýče spravedlnosti Říhovy,

Strana 77
z roku 1517. 77 kterúž má po své manželce. Kdež za to mám, že v paměti máte, že jste řekli, když Thůma Tlouk konec a místo bude míti v Velimi, že také Říhovi spravedlivost pustíte. I dali ste mi odpověď na prvnější psaní, že jste byli zaneprázdněni na ten čas. I milí páni a přátelé! Já vás žádám, že tomuto Říhovi jeho spravedlivost pustíte a jemu oznámíte, na který by den měl přijíti, aby on tak častých útrat nevedl a mně také aby pokoj dal. Věřím vám, že to pro mne učiníte. Odpovědi žádám. Dán ve štvrtek po s. Michalu archanjelu léta oc XVII. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hýtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým oc. 471. 1517 d. 12. října v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu upomíná o dluh. [1319. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, súsedé milí! Oznamuji vám, že jest vznesl na mne člověk strejcuo mých, jménem Vála z Skalice, kterak by prodal ňákému Burjanovi súsedu vašemu dva voly za VIIIj � m. Kdež jest mu na to dal IIIIj �P m. X gr. m. témuž Válovi, a ještě mu zuostává IIII f? m. minus X gr. m. A netbá mu platce býti týž Burjan súsed váš. Protož já vás žádám, abyšte roz- kázali témuž spolusúsedu vašemu dluh témuž člověku našemu svrchupsanému zaplatiti, aby týž svrchupsaný člověk náš o to již více práce a nákladuo nečinil i tudíž mně starostí. Odpovědi žádám. Ex monasterio s. Procopi f. II. ante Galli anno Domini 1517. — Jan Zajimač starší z Kunštátu. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřima, súsedóm mým milým. 472. 1517 d. 25. října v Č. Kostelci. — Purkrabí Jiřík z Hostovic upomíná o dluh. [909.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé moji milí! Vznesl jest na mne člověk pána mého JMti, Kubice z Vrbčan, že by mu byla dlužna Hrádková, spoluobývající vaše, VIIII míšenských dluhu spravedlivého peněz puojčených. Kdež po častém napomínání jemu jest zaplatiti zanedbávala i po dnes, a roky sobě mnoho- krát tomu dluhu sama bravši, dosti se jest tomu od ní nestalo, tak že člověk pána JMti vždy k svému přijíti nemuože. I já vás za to žádám, že touž Hrádkovú k tomu připravíte skutečně, aby ona člověku pána mého JMti, což jest mu spravedlivě dlužna, zaplatila bez dalšího prodlévání. Pakli by se toho nestalo, muožte znáti, že bych člověku pána mého JMti právem obstavným dluhu jeho nemohl hájiti do- bývati. Ale věřím, že to opatříte, aby toho potřebí nebylo. Datum ex Kostelecz

Strana 78
78 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané dominico ante Simonis et Jude appostolorum anno oc 1517. — Jiřík z Hostovlic [sic], purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom a přá- telóm mým milým. 473. 1517 d. 27. října. — Anna z Kopidlna: o propuštění poddaného z vězení. [1149.] Modlitbu svú vzkazuji, moudří a opatrní páni, sousedé milí! Tajno vás není, kdež sem vám prvé psala o Jana člověka svého a žádajíc vás vedle práva a zřízení zemského, abyšte jej pustiti kázali. I píšete mi, jestliže mi se vidí, abych knězi opatovi psala. I mně se toho učiniti nezdá, poněvadž on na právě vašem sedí. A já vám vedle práva píši, neb se práva strhnouti nechci. I vždy vám věřím jako sou- seduom dobrým, že jej rozkážete pustiti. Neb psaní prvnímu snad ste porozuměti mohli, že já chci od něho každému spravedlivé učiniti, i témuž knězi Janovi opatovi. A zpravena sem, že by mezi lotry seděl, ješto snad některým na hrdlo de; kdež já takových lotrovských kusuov o něm nevím, ani sem od koho slyšela. A kdež mi píšete, že byšte pro mne rádi učinili, což by vám možného bylo: i z toho přátelství já vám děkuji. Neb sem já na tom, že proti vám i proti každému že bych se chtěla — Anna přátelsky zachovati. Datum f. III. ante Simonis et Jude annorum XVII°. z Kopidlna a na Tuchorazi. Moudrým a opatrným pánuom purkmistrovi a radě města Kouřimě, souseduom milým buď [dán]. 474. 1517 d. 31. října v Cerhenicích. — Mikuláš z Dražovic: o dluh poddaného. [3290.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Kdež mi psáti ráčíte o dluh, kderýž se praví mieti Jakub Kácovký, spolusúsed váš, na krčmáři mém v Blyně, jmenovitě IIIIj ſ IIII gr. miešenské; kdež pak týž súsed váš sám u mne jest byl a zprávu o tom učinil. A já sem hned po zprávě jeho člověku svému rozkázal, aby jemu platce byl: Již pak teď na žádost vaši ještě jemu rozkázati chci, aby se o ten dluh s Kácovským umluvil a tak i platce jemu byl. Jestližeť se pak tak nezachová, nechť jest mi to zase oznámeno; já téhož člověka svého jemu vydati chci, a jiných lidí svých pronho [sic] stavovati nedopustím. Datum Czerhenicz v sobotu přede Všemi Svatými léta Páně oc XVII°. — Mikuláš z Dražovic a na Cerhenicích, purkrabie kraje Hradeckého. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom sú- seduom a přáteluom mým milým.

Strana 79
z roku 1517. 79 475. 1517 d. 27. listopadu. — Mikuláš z Prachňan: o dluzích lidí svých. [1980.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé moji milí! Jakož na mě psaním svajm znášíte, kterak Matěj Zeman, spolusoused váš, jest na vás znesl, že by měl dluh spravedlivý na lidech mých v Chvatlině, na Machkovi Hospodkovi XIIIj �P gr. míšenských a k tomu XVII korcuov pšenice, a na kováři X I též na míšensko, kterýchž dluhů přátelsky dosící nemoha žádajíc [sic] mne za to, abych já lidi své k tomu přidržal, aby oni sousedu vašemu spravedlivé učinili a zaplatili. Páni přátelé moji milí! Vězte, že sem já o tu věc rychtáři svému psáti ne nemeškal [sic] a jemu přísně rozkazuje, aby on je k tomu přidržal, aby oni sousedu vašemu zaplatili. A pakli by toho přes toto mé přikázání neučinili a vy na mne po druhé znesli, chci já rád sousedu vašemu spravedlivé učiniti a je k tomu přidržeti, aby jemu za- platili. Datum f. VI. post Katherine annorum 1517 oc. — Mikuláš z Prachňan na Horách Kutnách. Slovutné opatrnosti panu purkmistrovi a radě města Kouřima, přáteluom mým milým. 476. 1517 [?] d. 18. prosince. — Mikuláš z Prachňan povoluje poddanému převzíti rukojemství. [4639. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Jsem žádán od bratří Jana Žáčka, člověka mého z Chvatliny Dolejší, abych témuž Žáčkovi toho dopustil, aby za Zemana, bratra svého, podle jiných v knihách vašich v zprávu se zapsal panu Ješkovi pro ten dvuor, kterýž jest týž Zeman s manželkú svú panu Ješkovi prodal. I račtež věděti, že k žádosti jich to sem učinil, že té věci člověku svému dopouštím. To znajíce, budete se moci tím zpraviti. Datum f. VI. post festum sancte Lucie. — Mikuláš z Prachněn [sic] na Horách Kutnách. Slovutné opatrnosti panu purkmistrovi a radě města Kúřimě, pánuom a přá- teluom mým milým. 477. 1517 d. 23. prosince. — Michal Slavata z Chlumu opětně varuje, by lidem jeho piva na dluh nedávali. [2470.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, sousedé milí! Jakož mi píšete, že by na vás vznesl Blažek sladovník, obyvatel váš, že by mu dlužen byl Švach z Ledec, člověk muoj, za tři sudy piva po XIII gr. českých, a při tom také píšete, že by jemu dlužen byl Jan z Vitic, též člověk muoj, X korcuov ovsa, a toho ovsa že by od něho vypuojčil: I co se toho dluhu za pivo dotýče, kdež píšete, žalujíc na

Strana 80
80 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Švacha z Ledec, i toho nevím, by tu v Ledcích komu Švach říkali; nežli že tomu Havel říkají, kterýž jesti tu na mlýně; a tu jich více není nežli ten jediný. A by pak i tomu Havlovi Švach říkali, mám za to, že v paměti máte, že sem vám o to několikrát psal za to vás žádaje, abyšte lidem mým piva nedopouštěli věřiti. I sám sem lidem svým přikazoval, aby nikdyž z měst piva nebrali. Neb sami to znáti muožte, že by taková věc mezi námi sousedství nenesla, když byšte vy jim věřiti dopouštěli, a oni nemajíc odkud zaplatiti, uteče pryč z gruntu ne jeden, a mně poustka bude. Neb víte, že sem vám to oznamoval, by byl člověk muoj lotr, že proto jemu věřit budu, jediné aby mi poustka byla [sic]. Než co se tého ovísla dotýče, chci já se rozkázati na to vyptati, a bude-li dluh spravedlivý, chci rád rozkázati člověku svému zaplatiti. Datum f. IIII. post Tome appostoli anno XVII°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka, hajtman v krá- lovství českém. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom sou- sedóm mým milým. 478. 1517 d. 26. prosince. — Rada m. Kadaně žádá za příspěvek, aby město i zámek ze zástavy vyplaceny býti mohly. [4544.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni a přátelé naši milí! Bezpo- chyby, že vás došlo skrze pány poslové [sic], kteří jsú nynie o svaté panny [sic Kateřině v Praze na sněmu od vás vysláni byli, žádost tu [sic], kterúž jsme na pány Pražané JMt i na jiné pány poslové [sic] ode všech měst tohoto královstvie vyslaných žádostivě vznesli a prosili, co se dotýče výplatu města našeho, kdež najjasnější knieže a pán pan Vladislav, uherský a český oc král JMt slavné paměti, nám majestát dáti ráčil, že nás do komory své k svému drženie vyplatiti ráčí. Na to jsme se povolili JKMti takovú summu, v kteráž města [sic] Kadaň i s zámkem v zá- stavě jest, puojčiti aneb dědicóm JKMti. Ale nemohúce, ač jsme velikého a zname- nitého berni [sic] o to mezi sebú na každého obyvatele uložili, tolikéž vybierati, vás, jakožto pány a přátele milý, s pilností prosíme a celého [sic] naděje k VMti máme, vzhlédnúc předkem na dobré krále JMti, pána našeho dědičného, a též na poctivosti stavu našeho, že nás v tom neopustíte a nám k takové naše potřebě ňákú summu podle vašeho [sic] možnosti až do ňáký čas puojčiti ráčíte, jakož bychom my též pro vás, kdybyšte nás žádali a potřebovali v takovém a nebo větším, povolně rádi učiniti chtěli. A VMt žádáme, že vedle zuostánie pánuov posluov jiným pánóm městóm kraje vašeho na náš groš žádost naše [sic] oznámiti ráčíte, a úmysl VMtí ten tajden po Novém létě připsati pánóm Pražanóm Staroměstckým, abychme od VMti společně

Strana 81
z let 1517 a 1518. 81 na to odpovědi mieti mohli, abychom se věděli čím zpraviti. Neb my všem i každému zvláště, kteří nám co budú puojčiti, dostatečnú jistotu na to uděláme, aneb podle obyčeje se zapsati budeme, a k tomu z toho, jakž summa bude, co za slušného platiti. Datum sabbato ipso die s. Steffani ad annum 1518. — Purkmistr a rada města Kadani. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě a pánóm starším obecním města Gúřim, přátelóm našim milým. 479. 1517 v Janovicích Uhlířských. — Václav Rod z Křečovic, purkrabí na Šternberce: o pohle- dávce pana Přemysla z Vilmanic. [2137.] Službu svú vzkazuji, moudré opatrnosti páni a přáteli milí! Kdež mi píšete, že by na vás vznes pan Přemysl z Vilmanic, spoluradní váš, že by Křeček, člověk JMti pána mého, vyručil z vazby Mačurdu pro dluh za V sudův piva oc, při tom mi také píšete, že bych řekl to k místu přivésti a že by sě to prodlévalo až po tento čas: I páni a přátelé milí! Vězte, že jsem přijev z Gouřima hned na rychtáři a na konšelích se ptal, jest-li ten dluh dán a zaplacen, aneb jaká by toho příčina byla. I tak jest mně zpravil neboštík rychtář i s konšely, že by Mačurda pro ten dluh panu Přemyslovi podle práva dlužního vydán do města vašeho byl. Taky jsem Křečka před se vobeslal, aby mně toho rukojemství zpravil, kterak jest v ně vešel. Kdež přede mnou jest jest [sic] pověděl, že jest za Mačurdu slíbil. A po tom slibu pan Přemysl, spoluradní váš, jest Mačurdu ctí a věrou zavázal, aby jemu dluh ten zaplatil a tomu dosti aby učinil. Kdež za to mám, že i pan Přemysl to v paměti dobře má, že jest to sám ke mně mluvil pravíc, že Mačurda na svú čest nepomní. Protož páni a přátelé milí, znajíc věc takovú, sami toho povážíte, bylo-li by slušné pro takovú věc právo na lidi JMti pána mého propustiti, poněvadž jest po tom slibu sám jisce jeho ctí a věrou zavázal, a rukojmí toho jest věřiti nechtěl. Datum ex Janowicz Uhlérzskéch léta oc XVII°. — Vácslav Rod z Křečovic, purkrabie na Šternberce. Moudré opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gouřima, přáteluom mým milým oc. 480. 1518 d. 3. ledna. — Prokop Čabelický ze Soutic: aby sirotek jeho z rukojemství byl propuštěn. [325.] Službu svú vzkazuji, múdré opatrnosti páni a přietelé milí! [Vznejsl jest na mne Jan Dunda, poddaný sirotek můj, že jest [od vás na] rukojmie vzat pro příčinu, kteráž vám vědo[ma jest], a že jeho vinna nenie, ale beze lsti k tomu přišel. I věřím Archiv Český XXI. 11

Strana 82
82 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané já vám, že vy týhož poddanýho mýho s rukojemstvie propustíte, aby von pode mnú, anebo kdež bych já mu přál, svú živnost provozovati mohl. Dán v neděli po Novým lítě líta páně MVCXVIII. — Prokop Čabelický z Sútic a na Tajně. Múdré opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřimě, pánům a přátelům mým dobrým. 481. 1518 d. 20. ledna v Praze. — Rada Starého města Pražského: aby do Hromnic odvedli Ka- daňským summu na ně vypadající, by ze zástavy se mohli vyplatiti. [27.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přietelé naši milí! ... kteréž ste při nás o sněmu minulém jměli, i také od jiných měst zpraveni ... skrze posly své na všechen stav náš i jedno každé město, což se jich v ... a všechněch s pilností prosili, aby některú summu dosti rovnú od každého města ... poslové na obce své vznésti [jsú přiřkli a nám brzkú dáti odpověď, jako ... i jim Kadaňským, co kto učiniti chce aneb muož i též nemuož. I abyšte ... k nám posly své s nemalú prosbú a žádostí i velikú duověrností jsú vyslali ... jako přátelóm svým milým za též pány Kadaňské i tu všicku obec přimluvili ... užitečnú i poctivú netoliko králi JMti, pánu našemu milostivému, kterémuž by město Kadaň i s zámkem ... a do JKMti komory po těch dávných létech, v kterých bylo v moci jiné, zase přijíti jmělo, ale také jim Kadaň- ským [k] větší a volnější ještě svobodě, ješto z toho předkem králi JMti, pánu na- šemu, větší moci a komory podstatě] i také v stavu našem městském bezpečnější a jistčí jich k nám přátelstvie rozmnožiti se mohlo. Jakož pak i pod jiným pánem mimo krále JMt, pána svého dědičného, časuo těchto jsúce, které přátelstvie nám a stavu našemu jsú ukazovali, jakú pilnost, bedlivost, pro věci všeho stavu našeho žádných ná- kladuo nelitujíc ani nebezpečenstvie se obávajíc, jsú jměli a činili, to všichni skutečně, že jimi nic takového obmeškáno nenie, znáti muožeme. Pak kdyby sobě volnější a svo- bodnější, jakžto jeden oud vám podobný, byli, k žádnému nežli k JKMti předkem a potom k našemu stavu zření majíce, mnohem větší i podstatnější s hotovostí do- konalejší mohli by nám ukazovati přátelstvie. Protož žádáme vás, že sobě proti nim pánóm Kadaňským, jako přátelóm svým, toho obtěžovati nebudete, ale k takové jich potřebě vedle zpuosobu a povinnosti přátelské, kteráž pro přátely netoliko statku ale i života nasazovati velí, té summy na vás prvé vznesené jim do času puojčíte. A oni tak praví, že všelikým přátelstvím vám to napřed chtie u sebe vzpomínati, potom i službami svými toho odsluhovati, nad to i ujistiti dostatečně, nébrž, budete-li chtieti, i úrok s toho dávati, že svým jisti a neškodni také budete. Kdež věříme vám, že pro malú a rovnú věc přátel neoslyšíte ani neopustíte, tak jakž i prvé spolu smy sobě byli připověděli, že raddú ani pomocí sebe opouštěti nemáme, aby tudy, nejsúce přátelé obrazem, za potěšení zámutku,

Strana 83
z. roku 1518. 83. od vás jsúce opuštěni, neměli. Odpovědi konečné a přátelské jim skrze nás do Hromnic najprvé příštích žádáme. Prage f. IIII. die Fabiani et Sebestiani anno Do- mini XVCXVIII°. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 482. 1518 d. 1. února na Šelnberce. — Albrecht Cipla z Kravska prosí o radu strany nálezu Vožických a obstavování poddaných. [1247.] Službu svú vzkazuji, vzácní a opatrní páni a přátelé moji milí! Jest taková věc, že služebníku mému bylo jest obstaveno peníze na právě [v] Vožici, v městečku páně Trčkovu, tak že ta věc k soudu přišla. Tehdy na nález, kteraj sú Vožičští udědalali [sic] purgmistr a končelé, vodulával se služebník muoj k urteli o tu při. Tehdy Vožičští purgmistr a končelé pověděli, že ortele nikdyž bráti nemají, že pamětníků není, aby ortel kde brali. VMtí prosím, že mi to psaním svým oznámiti ráčíte, mají-li u VMtí ortel bráti čili nic, poněvadž všecka města království českého k VMtem se o to utíkají a zření mají. Toto abyšte ráčili znáti, že já zprávu mám, že nedávný čas jsú na ortel k VMtem vysílali Vožitští. VMtí za to také prosím, že mi ráčíte to oznámiti, může-li selský člověk v nedělský den slavný páně obstaven býti, když ke mši aneb ode mše de, na svo- bodným rynku, a v žádným domu nebyvší ani se na rynku zastavovavší. Ač mnoho na VMt zkládám, prosím, že mi za zlé míti neráčíte, ale že se ke mně v tom přá- telsky laskavě okázati ráčíte. A já VMtem toho všem i každému vzlášt zasluhovati i všem přátelstvím odplacovati chci dobrým. Dán na Selmberce v pondělí před Hromnicemi léta Páně XVCXVIII. — Albrecht Cipla z Kravska a na Šelmberce. Vzácným a opatrným pánům, panu purkmistru a radě města Kouřimě, pánům a přátelům mým milým. 483. 1518 d. 6. února v Praze. — Kašpar, opat kláštera sv. Karla na N. m. Pražském, upomíná o zadržané platy roční. [136.] Modlitbu svú vzkazuji, pane purgmistře a páni milí a vzláště pane bakkaláři milý! Ščestie, zdraví i všeho dobrého přál bych vám, jakožto přátelóm svým zvláště milým a na se laskavým oc. Pane purgmistře a páni milí a zvláště pane bakkaláři! Divím se tomu a nadiviti nemohu se, proč tak vždy oddalujete mně a konventu tomu chudému pannie Marijie a svatého Karla toho platu dáti, kdežto s práva dáti máte pod pokutú dvú nedělí po svatém Martině. Lonského XVIII �P míš. ste mi nedodali a letošního nic ste nedali. Neb viete, že předkovi mému mnoho ste se zakazovali, kdy jest do těch jmenovitých let smlúvu s vámi učinil bez vuole jiných. Tu také 11*

Strana 84
84 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané ke mně pan bakkalář jménem vás všech tiemž zakazováním a mnoho větším se jest zakazoval, abych té smlúvy předka mého nerušil, ale do těch let vyjití abych vás při tom nechal, pravě, jestliže by Pán Buoh válek neuchoval i všelijaké neřesti, aneb nás z města jako někdy [před tiem vyh]nali skrzě nezbedné lidi, že má nám všecko zouplna vydáváno býti neb tam doneseno býti, kdež bychom koli své obydlí měli, nákladem vaším oc. V tom i v jiném i v čekání dal sem se povodlně nalézti, ačkoli s velikú škodú záduší toho, z té lásky předešlé předkuov vašich, kterúžto sú k předkóm mým zachovali. Tento pak předešlý rok, kdež sem také doma drahně neděl nebyl z slušné příčiny, tu sem svým chudým bratřím z své chudoby ten úrojk předešlý nedodaný kázal sem od vás vzíti, aby nač měli živi býti a za to potřeby sobě jednati. I tu jim od vás nic nenie dáno. A oni skrzě to velikú úzkost a nedostatek sú měli a trpěli, a jinde se dlužiti mušili z těžkostí se v penízě obchodíc. Tu potom a prvé pánuov vašich v Prazě sem napomínal a zvláště pana bakkaláře, proč nám toho platu nedodadie? Tu sem odpověd měl vo tom zadrželým i tohoto roku, že nemají; neb lidem kroupy zbily a sú chudí, a že na těch lidech a od nich vybírati nemohú. I z toho placení vašeho, páni milí i vy pane bakkaláři, a z té záplaty vaší, kterúž mi platíte, chtěl sem platiti a platil jsem dlužníkóm svým. Žádný takového placení vašeho ode mne za mý dluhy přijíti nechcě. Než mne napomínají dlužníci, u kterých sú se bratři moji zdlužili a já sám také, a mne hyndrují. A toho vašeho vždy na lidi i ukazování, že od nich nemuožte vybrati úroku: též také těm já zaplatiti lidem nemohu; a s těmi lidmi já nic činiti nemám, než toliko vedle výsady naší na vás a na městě vašem ten plat máme. I protož, páni milí a pane bakkaláři milý, rozpomente se na tu lásku předka mého, tudiež také na mou a na mú povolnost a toho sčekávánie mého a na vašě přiřčěnie, ať se tomu dosti stane od vás a té povinnosti, a ten plat zadrželý i tohoto roku abyšte mi zouplna jedno z druhým dali bez prodlévání konečně druhú neděli postní. Neb dýle čekati nemohu. Neb k tomu času lidem, kterým sem povinovat, ko- nečně jim práv býti mám, a ještě ta všecka summa mi k tomu nevystačí. Pakli by se toho nestalo a tu lásku a zakazování vaše přerušili byšte, ačkoli nerad, mušil bych se jinač v té věci proti vám opatřiti, aby mi zaplaceno bylo. Kdežto o vás nepochybuji, že se tak ke mne zachováte a k tomu chudému záduší, jakožto na staré a dobré přátely sluší, a té lásky, která mezi námi jest, nepřerušíte ani pří- činy jaké k skažení té lásky dáte. O tom nepochybuji, že se tak k nám zachováte. Odpovědi žádám. Ex Praga sabbato in die Dorothe virginis anno 1518. — Kněz Kašpar opat oc Karlovský, kaplan váš. Múdré opatrnosti pánóm purkmistru a vší radě města Kouřimě, pánóm přá- telóm mým zvláště milým díán buď].

Strana 85
z roku 1518. 85 484. 1518 d. 2. března. — Rada Nového m. Pražského upomíná o dluh. [32.] Službu [svú] vzkazujem, múdří a opatrní páni, přátelé naši milí! Kněz Prokop, farář náš ot sv. Vojtěcha na [Podskalí], žádal nás k vám za přímluvu zpravuje, že je mu dlužna Marta Kyselá vdova, súseda vaše, [IIII] gr. míš., a Pekárek pekař II �P míš. I žádáme vás, přátel svých, že súsedy své předřečené [k zaplacení] budete přidržeti dle spravedlnosti, aby potomních hadruňkuov o to nebylo. Datum f. 3. ante Translacionem s. [Wenceslai] ao. XVIII°. — Purkmistr a rada Nového města Pražského. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Kúřima, přátelóm našim milým. 485. 1518 d. 12. března v Č. Kostelci. — Purkrabí Jiřík z Hostovic: že přátelé k jednání o dluhy s Přemyslem z Vilmanic jsou již jmenováni. [4567.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé moji milí! Mám za to, že vám v paměti jest dobře psaní, kteréž jste před časem minulým pánu mému JMti učinili, co se pana Přemysla, spoluradného vašeho, dotýče, o dluhy, kterýž [sic] jest napřed dotčený pan Přemysl JMti pánu mému povinovat. Kdež v témž psaní vašem jste toho dotkli, jakž jest kolivěk ta věc mezi JMtí pánem mým a panem Přemyslem, k tomu se poddávajíc, aby pán JMt ráčil toho na některých dobrých lidech přestati, na kterýchž by se kolivěk JMti zdálo. I páni a přátelé milí! Vězte, že jest pán JMt ráčil k tomu voliti pana Beneše Mírka a pana Václava Amchu a na ně toho podati. A jich za to pán žádá, aby tu věc k sobě přijali a o to rok bez prodlévání aby složili, že pán JMt toho na těch dobrých lidech přestati chce. I protož znajíce to, já vás za to žádám, že vy panu Benešovi a panu Václavovi Amchovi také o to psáti a jich za to žádati budete z strany druhé, aby oni též takovú věc k sobě přijali a tak bez prodlévání o to [srojčili, aby již taková věc na místě a na konci postavena býti mohla. Dán na Kostelci v pátek den svatého Rehoře léta »c VCXVIII°. — Jiřík z Hostovic, purkrabie na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom a přá- telóm mým milým. 486. 1518 d. 26. března v Praze. — Rada Starého m. Pražského: o příspěvek aspoň 50 kop gr. pr. na vykoupení Kadaně ze zástavy. [28.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Máte, za to držíme, v paměti, kterú žádost přátelskú i také vám možnú na vás jsmy vzložili, což se pánuov Ka- daňských a jich pilné a znamenité i poctivé potřeby dotýče, že vedle vuole a po-

Strana 86
86 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané volenie JKMti, pána svého najmilostivějšího, měli by na výplatu města i zámku toho některé summy JMti puojčiti a tudy, jsúce z rukú jiných vyňati a k JKMti komoře a tak i k vám připojeni, mohli u větší býti svobodě a lépe se vám a stavu našemu hoditi. A na to od vás žádali jsú netoliko skrze naše psanie ale také osobně jisté pomoci, nemohlo-li by více býti, ale padesáti kop grošuov pražských aby jim od vás bylo puojčeno; kterúžto summu chtí vám to dostatečně ujistiti i také, bude-li žádost vaše, užitek dáti. Pak ačkolivěk jim na to dána jest některá odpověď, však proto z nie některú naději vyrozumívají, v které by od vás opuštěni býti snad neměli. Protož k jich snažné žádosti na nás vzložené a nemohúce se jim pro jich upřímé [sic] k nám přátelství obrániti, ještě žádáme vás, že sobě proti nim takové věci rovné obtěžovati nebudete, než patříce na JKMti, pána našeho milostivého, na komory JMti i stavu našeho dobré i podstatné, tu lásku a přátelství do jistého času jim ukážete, aby s vaším založením bez vašie škody mohli ku první svobodě a v ruce JKMti býti navráceni. A za to žádají, což byšte jim puojčiti chtěli, že to k nám na rathúz Starého města Pražského o Svátosti nynie příští pošlete. A my toho z rukú našich nevydáme a oni také vzíti nechtí, leč vám to dostatečně a vedle vuole vašie bude ujištěno. Kdež věříme vám, že nás a jich také jako přátel svých milých pro všeliké libosti zase přátelské ukázánie neoslyšíte. Odpovědi žádáme skutečné. Prage f. VI. ante dominicam Palmarum anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 487. 1518 d. 13. dubna v Brodě Č. — Rada m. Brodu Č. posílá naučení o vybírání berně. Službu svú vzkazujem VMti, vzácné opatrnosti páni a přátelé, sousedé naši milí! Jakož nám psáti ráčíte, co se berně dotýče, kterak jsme se k souseduom našim zachovali při vybíránie, teď zprávu toho VMti poséláme, kterakú jsú nám dali páni berníci, kteří na berni seděti ráčili u Vlašimi, v tato slova: Službu svú vzkazujem, páni a přátelé naši milí! Kdež nám píšete, žádajíc nás za zprávu a za naučení, kterak byšte se k uobci a k lidem svým při té berni zachovati měli, a to v tom, co se zakoupení domu a gruntu dotýče, a také kdo by dlužen byl, maje statek oc: I máme za to, že jest vám to dobře vědomo, jaký jest svolenie a zřízení ode všech tří stavuo, že každý s statku svého i s poddaných svých má tu berni dáti, zač by jeho statek spravedlivě stál; a týž ten, kdo jest peněz na plat aneb na úrok puojčil, tak se zachovati má. Neb na to pomyslte; kdož statku nedrží ani ho užívá ani peněz na plat aneb na úrok puojčuje, že svolenie zemské neukazují, aby měl berni dáti. Dán [v] Vlašimi ve čtvrtek po Třech Králích [d. 7. ledna] léta oc XVIII°.

Strana 87
z roku 1518. 87 Co se cihel dotýče, ráčíte tomu malé strpení míti. Chcme vám rádi spraviti. Dán v Brodě Českém v úterý před Svátostí léta [božieho] XVCXVIII°. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Vzácným v opatrnostech pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom přáteluom a sousednom našim milým. 488. 1518 d. 3. května v Chrudimi. — Rada města sděluje, jak vybírá novou berni. [4085.] Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni a přátelé naši milí! Ráčíte nám psáti, co se té berně dotýče, kteráž svolena jest vší zemí na dluhy krále JMti, pána našeho najmilostivějšího, žádajíce nás, abychom zpuosob té zbierky, jak my se zachováváme při tom, opatrnosti vaší oznámili oc. Račte věděti, že my zbieráme tu berni na ten zpuosob, jakž komu statek v knihách městckých stojí zapsán, buď za- placený neb nezaplacený. I to vědúce, pokudž jest při tom vuole opatrnosti vaší, tak se při tom račte zpraviti. Datum Chrudim f. II. die Inuencionis sancte Crucis anno Domini 1518. — Purkmistr a rada města Chrudimě. Vzáctné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom a přá- teluom našim milým. 489. 1518 d. 4. května. — Rada m. Čáslavě sděluje, jak vybírá novou berni. [4092.] Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni, přátelé naši milí! Jakož ste nám psáti ráčili, abychom VOtem zpuosob berně, jak u nás zbíráme, oznámili oc: I račtež znáti, že my tuto berni nynější svolenú tím zpuosobem zbíráme, jakž sněm Svatováclavský ukazuje, a jak k své potřebě zákupy zbíráme, tak i tuto berni. Kto koupil a v statku sedí, buď zaplacený neb nedoplacený, jak jest koli zakoupil, tak i berni dáti musí z 1 � gr. pražských j gr. pražského. Datum f. III. die Floriani anno Christi 1518. — Purkmistr a rada města Čáslavě. Vzáctné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřima, přátelóm a sú- sedóm našim milým. 490. 1518 d. 19. května v Praze. — Rada Starého m. Pražského potvrzuje rozsudek vynesený ve při mezi dvěma sousedy přísežnými. [30.] Purkmistr a rada Starého města Pražského. Přiezeň svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Kdež nám psaním svým oznamujete, že v při nějaké, kterážto vznikla jest mezi přísežnými súsedy vašimi, opět strana póvodu dala se jest proti svědkóm strany odpornie dvěma, jmenovitě těmto: Vávrovi Voštiepovi a Jelénkovi,

Strana 88
88 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané kteřížto svědčili takto, najprv Václav Jelenek učiniv závazek podle práva: Slyšel sem od Vanka Jenčatova, že pravil, když jsme stáli před Trčkovým domem, řekl: Bohu přís[ahájm Trčko, rychtář jde, jdi domuov. Nechtěl jíti. Strkal jsem jím. A Trčka řekl: Což ty mníš, že se jemu brániti nebudu? I pospiešil jest rychtář a řekl: Braň se, vyjedený Trčko. Přitom ptal se Voštiep Václava Jenčaty, on-li jest tobě tu ránu udělal. A Vaněk Jenčató řekl: Neviem já, kto jest mi to udělal. Vávra Voštíp učiniv závazek, svědomie vydal: Když jsme u Vraštíkuov jedli ptáky a pili víno, udělal sem votázku na Václavovi Jenčatovi, kterak jest to jemu přišlo, že jest raněn. Pověděl, že jest stál před svým domem a Trčka před svým. I šel jsem k Trčkovi a strkal sem jím do domu a pověděl jsem jemu, že jde rychtář s Voštiepem. A on naláv škaredě řekl, že se jemu brániti budu. I votázal sem Vaňka, vie-li, kto jest jej ranil. Pověděl tak: Čert vie, kto jest mi to udělal, zdali jest tu jeden byl; a že by též osoby, které [se klajdú a stavějí od otporné strany za svědky, svědkové býti neměly, než za stranu položeny, jako nařiekajíce Václava Jenčatu a ... němu dávajíce, příčinu kladúc: poněvadž Jan Bukač jako strana odporní toho od Vaňka sám neslyšal. Neb kdyby slyšal a tiem ... neznala, naň dovoditi chtěl, že by tak za svědky státi a postaveni býti mohli. Než poněvadž sami jsú slyšeli, nechť toho [neprojvozují; a poněvadž jeden z svědkóv jest to mluvil, že jest mnoho dobrých lidí při tom bylo, aby to jimi naň provozoval. A strana odporu toho jest hájila pravieci, že malý toho rozdiel jest vuoči a kromě očí o jednom mluviti; a kto by se k svému mluvení nechtěl znáti, že kajmž muože toho naň dovésti, že ty osoby ne za stranu ale za svědky mají přijati a postaveni býti. Neb jinač žádný by snad nemohl postrannému mluvení o sobě dovésti, když by tak při právě a za právo mělo držáno býti; jakož toho v tom stání [strana] póvodu žádala a podala jest toho na právo vaše, též osoby za svědky-li čili za stranu mají posta- veni býti, abyšte jim z práva oznámili. Vy pak nahlédše v právo i oznámili jste, že tiem vedle práva povinni nejste, abyšte jim oznámili, mají-li ty dvě osobě, kteréž strana otporu za svědky vede, za svědky čili za stranu položeny býti, před rozsudkem a ortelem že jich řeči tepruv i svědomie váženy býti mají. Svědomie póvoda proti svědkóm otporu osob nadepsaných, kteříž všickni uči- nivše závazek podle práva svědomie dávali. Najprv Martin Černý takto: Já o žádné řeči neviem, by co Václav u Vraštíkuo mluvil, ani, by jaká zmínka byla o Bukáčovi, já sem neslyšal. Petr Strýcuov: Já sem nic o té ruoznici neslyšal a přede mnú žádné zmínky nebylo u Vraštíkuov, leč prvé neb potom, kdy sem pryč odšel. Václav Kolín: Byl jsem u Vraštíkuov, když jsme ptáky jedli; než já žádné řeči od pana Václava sem neslyšel; než Voštíp jest s námi ptáky jedl; aniž já viem, byl-li jest tu Jelenek. Václav Kulíšek: Seděl sem u Vraštíkuov, když sme ptáky jedli, s sou-

Strana 89
z roku 1518. 89 sedý jinými; než o tom kusa neviem, při tom mluvil-li jest co Václav Jenčató čili nemluvil. A také v pravdě pověděti mohu: Byl-li jest tu Jelenek čili nebyl, neviem; neb sem já Jelenka při tom neviděl. Beneš Vodička: Seděl sem u Vraštíkuov, když sme ptáky jedli, podle Voštiepa, a toho nepomním, byl-li jest tu Vaněk čili nebyl. Než nebylo jest tu žádné zmínky o Bukáčovi. Jan Straka: Byl sem také u Vo- štiepuov [sic], ale neviem, aby jaká zmienka dála se o Bukáčovi. A to v pravdě mohu řéci, že neviem, abych při tom Jelenka viděl. Matěj Zeman: Byl sem doma, když pokřik byl; Kácovská křičela, a já jdu ven, a Kácovský běží s oštěpem. I stojím tu, až Bukač zase šel. A žena jeho řekla: Kého čerta děláš? A on odpověděl: Jižť sem jej zrádci probodl voštípem naskrze; nebudeť víc bíti žádného ini mne; a by byl ote mne zrádce neutekl, byl bych i druhého zabil. Kdež strana póvodu k nám jakožto ku právu vyšímu na naučenie se jest otvolala, kdež vy nás za světlejšie a dokonalejšie naučenie žádáte; tu my z plnosti práva vrchního výpovědi vašě tak z práva učiněné potvrzujeme. Prage f. IIII. ante Penthecostes anno Domini M°VCXVIII°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 491. 1518 d. 22. června. — Rada Nového m. Pražského: aby klášteru Slovanskému zadržalý plat zapravili. [37.] Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní páni, přátelé naši milí! Vznesl jest na nás kněz Matyáš, opat kláštera Slovanského, kterak ot VOtí každého roku k tomu klášteru platu jest XI gr. m., kteréž při s. Martinu vyplňovati mají se. Jakož pak i toho list a jistotu sme slyšeli. I že teď při svatém Martinu minulém (jakož zpravuje) těch XI I [gr. m. platu ročního až pojsavad to se prodlévá, žádal jest nás v tom k vám za přímluvu. A protož žádáme vás, jako přátel svých] milých, poněvadž podle té jistoty předkové vaši i předešlých let VOti tu summu jemu dávali ste, že tyto zadržalé penieze jemu bez prodlévánie dáte dle spravedlnosti i přímluvy naší, aby o to nás již v tom viece i také vás starati přestal. Nebo on tak praví, kdyby mu se to prodlévalo, že by se v tom podle práva zachovati musil. Dán v úterý před s. Janem Křtitelem léta oc XVIII°. — Purkmistr a rada Nového města Pražského. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Kouřima, přátelóm našim milým. 492. 1518 d. 26. června. — Rada Nového m. Pražského: aby faráři Prokopovi dluh byl splacen. [38.] Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní páni, přátelé naši milí! Jakož sme vám prvé činili psaní přímluvnie o dluh kněze Prokopa, faráře od sv. Vojtěcha na Archiv Český XXI. 12

Strana 90
90 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Podskalí, kdež zpravuje, že jemu dlužni Pekárek pekař II fP m. a Kyselá IIII � m., súsedé vaši, i že vždy prodlévají zaplatiti, a příročie sobě vzavše slibóm svým dosti nečinie: I žádáme vás, že přísně súsedy své předepsané k zaplacení budete přidržeti dle spravedlnosti, aby jiní nebyli pro ně hyndrováni. Dán v sobotu den sv. Jana Burjana léta oc XVIII°. — Purkmistr a rada Nového města Pražského. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Kouřima, přátelóm našim milým. 493. 1518 d. 2. července v Praze. — Pražané vybízejí města kraje Kouřimského k opatrnosti při jednání na sjezdu krajském, a prohlašují nutnost brzké porady celého stavu. [40.] Službu svú vzkazujem, opatrní přítelé naši milí! Muož vám býti již vědomo, kterak sněm tento minulý v znamenitém a velikém počtu pánuov JMtí, pánuov ry- tířstva ještě u větším, též i stavu našeho s počátku držán jest; ješto od mnoha let paměti nenie, aby taková síla stavu rytířského pospolu shledána byla, jako jest na ten čas v městech Pražských i na hradě Pražském vidiena. Ale jakžkolivěk sněm stavuov shledání byl jest silný, však proto abyšte věděli, že na něm nic konečného, nic užitečného napřed králi JMti pánu našemu ani tomuto královstvie není zavříno. Neb jakž s počátku začato jest jednání od věcí krále JMti a JMti opatření, kterak by v panování tohoto královstvie přijat JMt býti měl, tak aby JKMt jakožto jiní králové čeští a JMti předkové panovali a zpravovali, též toto království zpravovati a řiediti ráčil: tu [na snělm vložen jest artykul o berně na předešlém prvé sněmu svolené vybránie, a z mnohých přímluv a odporuov proto [vzešlých chjtěli, aby z krajóv pánuom hajtmanóm a řiediteluom byla vydána; jiní pak aby dluhové po krajích věřitel[uom ...] v kraji sebraní placeni; až k tomu jest přišlo, čehož sou se mnozí z tak valnýho sněmu nenadáli, [že] ... jednánie učiněno jest nic. Kterážto věc nám s žádné s stranny líbezná není, zvláště že v takové . . . šího zavedenie, škod i zmatkuov a tak i neřjáduov nepoctivých obáváme se, aby nepřibýfvalo] ... nějací sjezdové býti měli pro tu najviejce příčinu, aby to zavříno bylo, aby o to poselst[vie] ... JKMt, jako pána dědičného a krále korunovaného, za mocného již pána svého ... a JMt aby panovati a zpravovati zemi tuto mocně ráčil, ješto my té nejsme naděje, aby ... [jejště, že vám jest vědomo, že sme my a stav náš toho dávno byli žádostivi, aby pod JKMtí [mohlo toto] královstvie lépe a užitečněji býti zpuosobeno. A protož žádáme vás a přátelsky napomínáme, poněvadž my píři tom] sněmu majíce od mnohých z vašich posluov to mocně nám od vás dané poručení, abychme dobré obecné i krále JMti, pana našeho milostivého, od sebe i od vás jednali, avšak proto v té věci, což se JKMti opatření na zpuosob dotčený na konec

Strana 91
z roku 1518. 91 a místo bez většího ještě počtu a bez vaší přítomnosti zavierati se nám nevidělo užitečné ani bezpečné, abyšte i vy hledíc na nás i také na stav náš, bude-li v témž sjezdu u vašie přítomnosti co toho jednáno, o čemž by jiní stavové a též stav náš společně věděti měl, v tom se rozomně zpravili, také slušně to v témž sjezdu a přá- telsky jiným předložiti hleděli, aby takové veliké věci, kdyby z jednostajné zemské a všech stavuov vuole nepocházely, proti vyhlášenému po jiných zemiech našemu srovnánie a jednotě před jinými národy lechkosti a posměchu a snad potom i škody pro takové zase roztržení, jehož pane Bože rač zachovati, nepřinesly. Což pak my držíme, že to všecko spravedlivě a opatrně muožete rozvážiti, že, ačkolivěk my a stav náš všelikého dobrého delšího i šťastného nad námi panování JKMti jako pánu našemu milostivému a dědičnému přejeme a neradi bychme v tom komu napřed dáti chtěli, jako věrní JMti poddaní, však proto rozumná věc jest a před každým chva- litebná, aby se to i jiné řádem dobrým a chvalitebným zpuosobem, tak jakž před- kové naši to sú pro svú i tohoto království poctivost zachovávali a drželi, puoso- bilo a zavíralo. Jakož pak [duomysliti se muožeme, že bez shledání společního a velmi brzského, neb jest toho veliká jistě potřeba, země tato býti nemuož. A tu my s vámi, což uznáme vedle jiných stavuov napřed božského, krále JMti pána našeho dobrého, potom i královstvie a nám všem užitečného, nemáme té naděje, aby kto ten byl, aby pro zachování dobré lásky a svornosti kto tomu býti chtěl na odpor a slušnému a užitečnému i poctivému místa dáti neměl. Prage anno Domini MVCXVIII° f. VI. die Processionis diue Marie in montes. — Purkmistři a rady Starého [a] Nového měst Pražských. Opatrným purkmistróm a konšelóm měst kraje Gúřimského, pánóm přátelóm našim milým. 494. 1518 d. 5. července v Praze. — Pražané zvou k poradě na den 13. července. [39.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přietelé naši milí! A ... ané v krá- lovství českém majíce s najvyším panem purkrabí [sic] pražským též i s námi... žádlosti pilné i veliké a znamenité věci a potřeby, kteréž pro předešlého sněmu a... nám nastávají a pilného opatřenie potřebují, předkládati, i také raddy k tomu... Kdež my znajíc věc těžkú a kteráž se všie země a stavuov dotýkati by mohla ... purkrabie pražský JMt podle obecného svolenie a zřiezenie ráčil na místě stavu ... JMt a vládyky soudu zemského obeslati ke dni uloženému, aby v JMti přítomnosti to, což ... mohlo nebezpečného, váženo bylo, i skutečně aby se nic škodlivého nám, země této obyvatelóm nep ... což pak jmenovaní páni soudce zemští ke dni svaté panny Margarethy se od JMti obsielají ... nější také stavu našeho podstatu žádáme vás, že ke dni jmenovanému svaté panny Margarety naj[prv příštímu] z vás 12*

Strana 92
92 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané některé radní osoby k nám vyšlete, aby při nás v jich a jiných také některých pánuo měst přítomnosti takové potřeby zemské byly váženy i cesty obmyšlovány, kudy by raději dobré a poctivé tohoto království a nás, země této obyvateluo, nežli horší rozmáhati se mohlo. Kdež věříme vám, že toho dne pro příčinu dotčenú obecného dobrého neobmeškáte. Prage f. II. post Procopii Bohemi anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 495. 1518 d. 7. července. — Rada Nového m. Pražského upomíná o dluh za pivo. [33.] Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní pſáni, přátelé] naši milí! Jakož sme k VOtem psaní učinili o mistra Brikcího ... [Tala]vašku, súsedy naše, žádajíc, aby Marta Kyselé Jany k dluhu za pivo . . . byla a zaplatila, i že nám odpověď dána žádná na psaní naše není [a dluh] ten ještě súsedóm jmenovaným našim zaplacen není, a protož žádáme VOtí, že jmenovanú Martu k tomu jmíti ráčíte, aby dluhy ty jednomu i druhému zaplatila. Nebo on Talavaška bez svého býti nechce nikoli a jej mistra napomíná přísně, aby o to dalších škod a nesnází i stavování nebylo. Nebo bychom my neradi na vaše súsedy žádného hyndrování dopustili. Datum f. IIII. post sancti Joannis Hus martiris Boemorum, anno oc 18. — Purkmistr a rada No- vého města Pražského. A kdež jsme VOtem píšíc prvé dotkli o dluh Marty, Kyselé Jany dcery, kterýž jest povinovata zuostala za pivo staré, za první sud Ij fP m. a za druhý IIIIj �P m., za kterúžto jest slíbil mistr Briccius, písař náš radní, i že zanetbává platcí býti, až již jest i druhým penězuom rok přišel: a protož žádáme vás, že ji k toho dluhu zaplacení tiem přísnějie přidržeti budete pro uvyvarovanie dalších o to škod a nesnází. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Kouřima, pánóm a přá- telóm našim milým. 496. 1518 d. 4. srpna v Brodě Č. — Rada města nemohouc se súčastniti sjezdu, projevuje souhlas se vším ujednáním. [4049.] Služby našě vzkazujem, vzácné opatrnosti páni, [sousedé a přájtelé naši zvláště mílí! VMtí prosíme, že . . . [pánuom i pánuom z rytířstva i pánuom posluom [z měst . . . ráčíte, jestli by se ptáti ráčili na nás při tomto sjezdu, že sme také v pravdě na tom byli i k tomu osoby volili k vyslánie mezi VMti. I vnenadále přišla na nás potřeba, že pro tu potřebu mezi VMti nemohli jsme vyslati. I za to vás žádáme, milí páni sousedé a přátelé, že to oznámiti JJMtem ráčíte. A my, cožkoli ráčíte na-

Strana 93
z roku 1518. 93 jednati s JJMtí pány, se pány rytířstvem a pány městy, moc ke všemu dáváme, s VMtmi držeti chcme, jako bychom při tom životně byli. Datum Brode f. IIII. ante Sixti anno oc XVIII°. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Vzácným v opatrnostech pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom souseduom a přáteluom našim zvláště milým. 497. 1518 d. 13. srpna. — Rada m. Kolína dává zprávu o chování se poslů na sjezdu krajském. [4526.] Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni, přátelé a súsedé naši milí! Psaní, kteréž jste nám učinili oznamujíce i přípis listu páně Bajchorského nám po- sielajíce, tomu sme dobře vyrozuměli, nás žádajíce, pokud se v tom poslové naši pamatují, abychom vám oznámili oc. Páni přátelé a súsedé naši milí! Račte věděti, že poslové naši, kteří sú na ten čas na tom sjezdu byli, tak se pamatují, že jest mezi JJMtí pány z rytířstva a mezi posly z měst kraje vašeho jiného otporu nebylo než v tom kusu, což se dotýče berníka, pana Jakuba Kantora, súseda vašeho; jestli- že by vedle jiných pánuo berníkuo co naň přišlo, kdyby té berně vydati nechtěli, aby jeho neopúštěli podle pánuo z rytířstva, poněvadž oni sú svého opustiti nechtěli. A pánóm poslóm našim toho se nezdálo učiniti, ani k tomu bez vuole pánuo starších a vší obce přistúpiti. A poslové naši slyšíce to od pánuo vašich, při tom času vedle nich také k tomu povolili a vedle nich i tu odpověď dali, že, poněvadž se jim toho nezdá učiniti, že oni také bez vuole svých starších k tomu svoliti nemohú; než posly našimi jest nic nesešlo. Datum f. VI. ante Assumpcionem Marie annorum Domini M°VCXVIII°. — Purkmistr a rada města Nového Kolína nad Labem. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřimě, pánóm přátelóm a súsedóm našim milým. List tento jest odpovědí na dopis Kouřimských, který dle zachovaného konceptu takto zněl: Službu svú vzkazujem, vzácné opatrnosti páni, přátelé a sousedé naši milí! VMtem všeho dobrého napřed věrně bychom přáli, jako svým milým pánóm a přátelóm. A při tom VMti oznamujem, tudiež i přiepis listu k nám tohoto času od Bajchorského poslaného odsie- lámy, kterémužto psaní s jedné i druhé strany se znamenitě my divíme. Kdež pak VMt je sobě přečtúc a tolikéž jeho jako i my u sebe povážiec, tolikéž snad sě diviti muožete, ješto námi ani vaším žádným JMKské napřed dobré, potom tohoto královstvie a kraje nikdá jest ne- scházelo. Kdež my sobě to nemálo vážíme, ač k tomu psaní, tak přavíme o tom pochybujíc, žádné viery nepřikládámy, bychom buďto my s VMtmi aneb páni a poslové VMtí s námi v jakém rozdielu při tom, jako bohda i při jiném ničemž státi měli, než pokudž našim tolikéž i VMti pánóm a poslóm poručeno bylo. Při tom, ač jsme málo o tom sjezdu my věděli, že jsú sě tak, jak jedněm i druhým sě zdálo, slušně sě zachovali; jakož my od svých toho zprávů majíce, jim toho věříce, čemu jsú na otporu byli, nezhyzďujem. Pakli by i jinak bylo, věříme,

Strana 94
94 že nám to svým psaním oznámiti ráčíte. — List o pana Jana Bajchorského z Raškovic pánóm Kolínským a druhý pánóm Brodským. A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 498. 1518 d. 14. srpna v Brodě Č. — Rada města slibuje, že jednání o obecné dobré se súčastní. [4050.] Službu svú vzkazujem, vzácné opatrnosti píáni, přátelé a sousedé naši] milí! Kdež jste nám VMti oznámili i . . . poslali. I ráčíte věděti, kdež pan Bejchorský .. . dotýkati, zda-li se nám v tomto kraji pánuom ... a pány rytieřstvem dobré krále JMti, pána našleho] .. kraje jednati. I my VMtem to oznamujem, milí páni [sousedé a přjátelé, že proti nám to nic není, poněvadž v jiných krajích [se též ro]vnají a řídie. I ráčíte-li panu Bejchorskýmu to oznámiti a den k dobrému obecniemu jednánie jmenovati, my mezi VMti také rádi vyslati chcme. Datum Brode sabato in vigilia Assumpcionis beate Marie virginis anno oc XVIII°. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom a přáteluom, souseduom našim milým. 499. 1518 d. 20. srpna v Praze. — Pražané zvou ke dni 8. září na sjezd, který by po celou dobu sněmování trval, a žádají zaplacení 71/2 kopy gr. č. zadržalých pro sbírku na knížete Karla. [34.] Sl[užbu svú vzkazu]jem,*) opatrní páni, přietelé naši milí! [Máme za to, že vás tajno nenie, kterak král JMt pán] náš milostivý, ráčil jest [pro dobré tohoto krállovství sněm obecní položiti ten den [po narození panny Marie nynie příští, a v témž listu] obselacím jisté artykule [JKMt ráčil oznám]iti, což se tohoto krá- lovství i JMti osoby [dotýče, kteří by jednáni býti měli oc. Pak vám i jijným pánóm městóm jest [vědomé, že na] předešlém sněmu mnohá a potřebná jednánie jsú byla začata, kteráž všecko dobré, užitek i pokoj] tomuto království a nám všechněm oby- vatelóm přinésti by měla, jediné že jest [se to vše rozešlo pro tu příčinu, že stavové tohoto] nedočekavše pryč se rozjeli. Jakož pak i my s velmi malým počtem pánuov z měst jsme [zuostali. I poněvadž pak má jednáno býti] o dobré tohoto království a krále, pána našeho milostivého, za to žádáme, že z města vašeho posly vyšlete, [a ti] na den panny Marie narození v Praze nadjíti aby se dali, pro tu příčinu, abychom mohli volné rozmluvení spolu mieti; k tomu [také] i jistých kusuov mezi sebú máme povážiti, kteříž na ně vzneseni budou, ješto někteří užitek stavu našemu nésti mohou a jíiné] snad obtížnost. Také i s strany víry jest tohoto potřebí našeho shle- dání na den jmenovaný. Jakož pak i po krajích listové o to rozesláni od nás jsú.

Strana 95
z roku 1518. 95 Znajíc takové dvě věci spolu sešlé, vás žádáme, že posly vaše podle žádosti naší na ten den k nám vypravíte a těm poručíte, aby s námi trvali, pokud by sněm držán byl. Neb budú-li naši podstatu viděti, jisté jest, že lehčeji bohdá i snáze naše věci s dobrým prospěchem puojdú, nežli bychom jedni při jednání byli a jiní na jeden den přijedúc i zase odjeli; a mnozí navrátí se domuov nevědouce s čím. I protož znajíce toho takové potřeby, vám věříme, že pro dobré všeho stavu toho neopustíte. Také vznášeli jsme na vaše posly, což se zbierky dotýče na JMt kněze Karla, kterú jste za tři polúletie zadržali. Žádáme vás, že po poslech vašich nám ji pošlete k tomuto sněmu, neb se dostane na vás puol osmý kopy grošuov českých. Pakli by to zapraveno nebylo, musili bychom se tak k vám zachovati, jak jsme poslóm vašim oznámili. Prage f. VI. post Agapiti anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným panóm purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. *) List velice porušený doplněn jest dle souhlasného listu k Budéjovickým. 500. 1518 d. 27. srpna v Praze. — Rada Starého m. Pražského: aby v příčině úřadu hofrychtéřského měli strpení do nejbližšího sněmu. [29.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přietelé naši [milí]! ... nie při tom psanie od panuo hajthmanuo královstvie tohoto o úřad hoffrychtéře]... te. To napřed od vás rádi, jako přátel svých milých, slyšíme i chválíme . . . vém újmě před se ne- béřete ani k tomu pospiecháte, tak jakož svornost . . . [njaším zachovaná ukazuje a tomu učí. Kdež při tom vidí se nám, poněvadž ..., kteráž jim ote všie země dána jest a na miestě JKMti poručena, o tom . . . osob zřéditi ráčili a vás, abyšte do tohoto sněmu nynie příštieho strpenie jměli, ... abyšte od toho nebyli, než do toho sněmu strpenie jměli. A my za to máme, když krále JMti [pána našeho] na ten sněm budúcí vyslaní budú přítomni, že při tom času netoliko o tento úřad ale i o druhý [konec] a miesto býti musí. A protož to znajíc, věříme vám, že do toho času ne- dalekého tiem se zpraviti hleděti budete, a přišlo-li by od jiných pánuov měst co k vám z kraje vašeho, též jim oznámíte. Prage f. VI. post Bartholomei apostoli anno Domini XVCXVIII°. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 501. 1518 d. 1. září v Chrudimi. — Rada městská: o uvězněném Pekárkovi. [4086.) Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni, přátelé naši milí! Jakož jste psaní k nám učinili o Pekárka, přikázaného vaš eho, dávajjíce zprávu, že by v vazbě

Strana 96
96 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané naší držán byl, a žádajíce, jestliže by pro[viněnjie takového nebylo, abychom jej propustiti rozkázali oc. Račte znáti, páni [milí, že] onehdy na to psaní vaše byla by spěšnější odpověď dána; než po[sel náš] že jest pospiechal za týmž vězněm do Skutče, tím se ta věc prodlila. [Než] VMti aby tajno nebylo, že jest tajž Pekárek lidmi páně Šťastného ze [Skutlče na právě našem postižen a jat i do vazby dán. A potom hned brzo jeho pan hajtman, pan Šťastný, ráčil jest po něj poslati, aby JMti vydán byl, poněvadž jest vězeň JMti. I tak se jest stalo, prvé nežli psaní vaše nás došlo. Protož opatrnosti vaší, poněvadž náš vězeň nebyl, odpovědi na psaní vaše tak pří- ležité dáti jsme nemohli. Než kdyby vězeň náš byl, chtěli bychom jinou dáti odpověď opatrnosti vaší. Datum Chrudim f. IIII. die Egidii anno gracie 1518. — Purkmistr a rada města Chrudimě. Vzáctné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gúřimě, přátelóm našim milým. 502. 1518 d. 15. září v Myšlíně. — Purkrabí Jiřík Štos z Kunic: aby se ujistili zločincem. [1050.] Službu svú vzkazuji, slovoutní a vopatrní páni a přátelé moji milí! Vznes jest na mne Havel z Hradce, člověk pánův mých, že jest zastih při právě vašem zločince svého, který jest jej vobloupil na svobodný silnici s pomocníky svými, a na tom jest umřel, Dnešníků Vaněk. I protož jíá] vás za to prosím, jakožto pánův a přátel svých milých, že se tím jistým lotrem dostatečně kážete ujistiti. Nebť sem já na tom, že chci k němu s právem přistúpiti. A vám věřím, že mi naň právo pustíte, jakožto na zločince. A já což budu moci nejspíš člověka toho popravního míti, u vás budu. Dán na Myšlíně tu středu po svatým kříži léta oc XVIII°. — Jiřík Štoš z Kunic, purkrabie na Myšlíně. Slovoutným a vopatrným pánu purkmistru a radě města Gouřima, pánóm a přátelóm mým milým. 503. 1518 d. 18. září v Myšlíně. — Purkrabí Jiřík Štos z Kunic: aby vězně nepropouštěli. [1056.] Službu svú vzkazuji, slovoutní a vopatrní páni, pane purkmistře, páni a přátelé moji milí! Zpraven sem, že by Petr, člověk pánův mých, byl dán do vazby vaší vod pánův Kolínských; a při tom sem zpraven, že by páni Kolínští žádali, abyšte jim jej vydali. A já vás za to žádám, jakožto pánův a přátel svých milých, že ho z práva svýho nikam nevydáte; než při právě vašem ať jest každému práv. Neb mně se tak zdá, že sou sobě páni Kolínští s ním dosti povolili. I věřím vám, že se tak zachováte. Dán na Myšlíně tu sobotu po svaté Lidmile léta oc. XVIII°. — Jiřík Štoš z Kunic, purkrabie na Myšlíně. Slovoutným a vopatrným panu purkmistru a radě města Gouřima, pánóm a přátelóm mým milým.

Strana 97
z roku 1518. 504. 1518 d. 22. září v Kolíně. — Rada městská: o lotra Petra. [4525.] Službu svú vzkazujem VMti, vzácné opatrnosti páni a přátelé naši milí! Tajno VMti aby nebylo, co se toho lotra Petra zmučeného dotýče, kterýž v městě vašěm sedí, kterýž jest vězeň JMti pana Slavaty oc. I račte VMt věděti, že zajtra bohda pán JMt pro něho poslati ráčí lidi své k vám. I protož vám věříme, že jej račíte kázati panu rychtáři vašemu vydati těm lidem JMti v moc jakožto vězně jeho. Nebo sme my JMti to připsali, že VMti o to psáti budeme, aby JMti vydán byl. To vědúce, tím se ráčíte spraviti a jeho vydati. Ex Colonia die Mauricii léta M'VCXVIII° — Purkmistr a rada města Nového Kolína nad Labem. Vzáctné opatrnosti pánuom, panu purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom souseduom a přáteluom našim milým. Na list tento dána dle zachovaného konceptu následující odpověď: Službu svú vzkazujem, vzácné opatrnosti páni sousedé, přátelé naši milí! Psanie, které jste nám učinili o lotra toho zmučeného, o kteréhož, rychtáře VMti vyslavše, psaním žá- dati nás ráčili jste, byl-li by při našem právě postižen, pro VMt to abychom učinili, aby sě jím ujištěno bylo. Jakož sě tak stalo. Nynie pak psáti ráčíte, aby týž lotr JMti pánu panu Slavatovi vydán byl. I milí páni sousedé! Poněvadž jest vězeň váš, račtež jej v moc svú vzieti, a komu ráčíte, rozkažte vydati; že nám sě nevidí toho dotýkati. Pakli byšte tiem déle pro- dlili, že jej pustiti rozkážem. [Tato poslední věta jest na místě přeškrtnuté původní: Ač znáti ráčíte, že pan Štos k nám psanie učinil, aby s práva našeho vydán nebyl.] 505. 1518 d. 25. září v Praze. — Michal Slavata z Chlumu: o lotra Petra. [2471.] Službu svú vzkazuji, opatrní páni, přátelé milí! Kdež sem vám psal žádaje vás, abyšte mi Petra, kterýž u vás zmučený sedie, vydali, tiem se mi zastierajíc, že by vězeň váš nebyl, než že by Kolínští jej k tomu připravili: I vězte, že sou páni Kolínští mně jej propustili. Než neviem, co vy při tom smajšléte; toho při tom tak nechávám. Dán v Praze sabbato post Mauricii annorum oc 18. — Michal Slavata z Chlumu a z Košumberka a na Kostelci, hajtman v království Českém. Opatrným purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 506. 1518 d. 29. září v Praze. — Podkomoří kr. Č. táže se, má-li sám přijeti úřad obnovit. [2791.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé moji milí! Vězte, že mám rozkázání i vuoli od JKMti, abych u vás ouřad obnovil. I jestliže jest toho potřeba, chci já u vás bez meškání býti a to bez obtížení vašěho. Aneb na svém místě pošli pana Jana Hlavsu z Liboslavě hofrychtýře, pakli chcete při tom tak zuostati. Však 13 Archiv Český XXI.

Strana 98
98 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané proto, jsou-li vám toho jaké potřeby, chtěl bych mezi vás rád též bez obtížení vašeho přijeti aneb na svém místě k vám poslati. To mi po tomto poslu psaním svajm oznamte. Datum Prage f. IIII. die sancti Michaelis anno dominice natiuitatis 1518. — Burjan Trčka z Lípy a z Lipnice, podkomořie královstvie českého. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě i vší obci města Kouřimu, přátelóm mým milým. 507. 1518 d. 1. října v Praze. — Pražané oznamují, že podkomořím kr. Č. byl jmenován pan Burjan Trčka z Lípy, a napomínají k poslušnosti i dobré shodě s ním. [41.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přítelé naši milí! Za to máme, že po- slové vaši, kteréž jste na obecném sněmu při času Lethnic minulých na hradě Praž- ském měli, vám jsú oznámili, že z jednostajné všech pánuo měst vuole učiněno jest psaní k JKMti o úřad podkomorství královstvie Českého, aby JKMt v tomto rozdílu, který mezi osobami o ten úřad jest, svuoj úmysl a vuoli oznámiti ráčil, kterak by se v něm... osobě při tom úřadu zachovati měli. Kdež pak JKMt psaním zase oznámiti ráčil, poněvadž JMt sněm obecní brzo [zemi ČJeské položiti i posly své na týž sněm vyslati ráčí, a tu skrze posla svého že ráčí konečný úmysl svuoj i vuoli královſskú oznámilti: I aby vás tajno nebylo, že urozený pán pan Jan z Žerotína v mar- grabstvie Moravském jsa od JKMti s listem [vlastním na] tento nyní sněm do krá- lovstvie českého poslán, mezi jinými artikulemi i ten jest, což se úřadu podkomor- ského dotýče, předložiti a nám] vuoli JKMti pověděti ráčil, že JMKské ta konečná vuole jest, aby pan Burjan Trčka v úřad podko[morský vlpuštěn a uveden byl, a jej aby zpravoval tak a tím vším obyčejem, jakž témuž úřadu při městech a konšíelích i sousejdech náleží. Jakož pak jmenovaný pan Burjan Trčka již jest v ten úřad podkomorství královstvie Českého uveden a jejmu od pojsla krále JMti na místě JKMti dán. A za to máme, že páni hajthmané v královstvie Českém ustanovení to také psaníím svým vám] z poručení téhož posla oznámiti ráčí i také vás, [co byste při tom činiti a kterak se zachovati měli, napomenúti... [tajková věc jest, že z vuole JKMti, pána [nás všejch milostivého, na kterúž jste se táhli, jí se spraviti... [přijšlo, že jistého JMti úředníka nad sebú jmáte [a jím se] v potřebách vašich spraviti a k němu se utiekati . . . žládáme, že znajíc v tom JKMti vuoli a .. . ku panu Burjanovi Trčkovi, jakožto pod[komořímu JMKJské a úředníku JMti nad vámi usaze- nému s[e vší poctivostí tak, jakž to znáte, dobře se ukážete a jím se spravovati budejte. A což se obnovení úřaduov konšelských vašich dotýče] skrze Václava Roztockého, minulého ofrechtýře [osazených, za to] máme, že jmenovaný pan podkomoří vám úmysl svuoj a podánie oznámiti a předložiti neobmešká. Pak bu[de-li se vám] při tom viděti zuostati, jakž nynie zřízeni ste, aneb kterak řádněji opatřeni, to při vašem rozvážení bude.

Strana 99
z roku 1518. 99 Než to[to, aby přji vás žádný již další omyl nestál, že konečného podkomo- řieho a JKMti nad vámi úředníka ustanoveného máte, to] smy vám předložili. Neb toto jest již věc jistá a slovem královským skrze JKMti posla oznámená, při kteréž my [věříme], že se tak, jakž vám přátelsky a upřímě oznamujem, zachováte, zvláště pak, poněvadž některá strana a diel [toho úřajdu na osobu z stavu našeho městského jest vzložena a podána. Neb úřad ofrechtýřský [sic] dán jest osobě z měšťa[nuov] Pražských. Ješto za to máme, že pro dobré přátelství, které jsmy vám všecky tyto časy v potřebách vašich ukazovali [a jilné činili, též i pro poctivost našěho stavu k tomu náchylni a snadni nalézati se budete. Což se pak předešlých věcí, kteréž jste snad i osoby některé proti jmeno- vanému panu Burjanovi Trčkovi podkomořímu sobě obtěžovali, dotýče, o tom my nepochybujem, že po těchto nesnázích jiného k vám i k osobám vašim úmyslu bude, jakož pak my úmyslu jeho jsmy dobře vyrozuměli. A nad to ještě, pokudž nám ná- ležeti bude, k témuž panu podkomořímu se přimlúvati i připomínati chcme, aby všecky věci dobře, slušně a přívětivě s vámi jednal a nakládal. O kterémž také ne- pochybujem, že se k vám podle toho, jakž smy od něho slyšěli, zachovati ráčí. Prage f. VI. die Remigii anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm, starším i všie obci města Gúřimě, přátelóm našim milým. 508. 1518 d. 13. října v Lhotce pod Lipskou. — Václav Braum z Chomútovic: o slevu. [256.] Službu svú vzkazuji slovutným opatrnostem panu purgmistrovi a pánům města Kouřimi, sousedům našim milým. Pane purgmistře i páni milí! Z přátelství vám z toho děkuji, kterýž ste na prozbu mú učiniti pro mne nechtěli oc. Pane purgmistře a páni milí! Píšete mi, abych vám pych a pokutu od bratřích svajch napravil. I nevím, když by před právo přišlo, co by nám právo přineslo. I protož abyšte věděli a toho vdy neřekli, že bych s vámi nesúsecky chtěl býti, ještě vás za to prosím, můž-li to býti, abyšte to mimo se pustili, k prozbě k mý to učinili. Snad byšte se toho na- dáli, že bych to s nějakého ztrachu učinil. Nic. Než toliko chtějíc s vámi [v] dobrým přátelství býti a sousedství. Neb mám za to, že byšte sobě tím málo pomohli, byšte na nás i tu pokutu vysúdili, ač to nedá Buoh bohda. — Druhý sem vás za to žádal, což se týhož obyvatele vašeho Jana sedláře dotýče, abyšte mi ráčili rozkázati zaplatiti, neb k svýmu vždy ještě přijíti nemohu. Odpovědi od vás žádám kruntovně, abych se věděl čím zpraviti. Dán líta božího tisícího pětistého osmnáctého. Dán ve Lhotce pod Lipskou u Kouřimi tu středu před svatým Havlem. — Václav Braum z Chomútovic. Slovutným opatrnostem pánu purkmistrovi a radě místa Kouřimě, pánům sou- sedům našim milým. 13*

Strana 100
100 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 509. 1518 d. 13. října v Brodě Č. — Šimon Kule z Ujenic upomíná o dluh. [1261.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purgmistře VMt, páni milí! VMtem připomínám dluh svuoj u mne proležaný, o kterémž dobře vědomo uroze- nému vládyce panu Matúšovi a jiným pánuom. I VMtí já žádám, že mi ten dluh za- platiti ráčíte a po tomto poslu že mi pošlete. Šak jest učteno pány, kteří jsú leželi, co jest toho dluhu, v tom se pamatovati ráčí. Dán v Brodě Českém v středu před sv. Havlem léta Páně XVCXVIII°. — Šimon Kule z Ujenic, v městě Brodě Českém. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přáteluom milým. 510. 1518 d. 15. října v Praze. — Pražané zvou k poradě o úřadu podkomořském ku dni 28. října. [31.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přietelé naši milí! .. [hejtm]anuov i také našeho poznali jste, kterak úřad podkomorský, o kterýž jest bylo mnoho rozdie . . . JMKská na tomto minulém sněmu skrze posla svého na list věřicí místo a konec učiniti . . . by snad někteří lidé to obmýšleli a vás města v tom roztrhnúti chtěli, jedni to chváléce . . na úřad konšelský saditi dali, a jiní velmi hyzdíce a za zlé majíce, že jsú se toho dopus[tili] . . . še roztržení mohlo by k škodě vaší a obecnému dobrému ku překážce býti, jsúce také k toſmu . . . napomejnuti, aby vaše všech měst bez prodlévání bylo společné shledánie, vás žádáme, že pro dobré .. . potřebu posly své s mocí k nám do Prahy vyšlete, tak aby v středu u vigilji svatých Šimona a Judy kon[ečně na nloc v Praze byli a na zajtří ráno na rathúze najíti se dali, a tu všickni společně o ten úřad podkomořský aby se mezi sebú srovnali a na miestě postavili. Neb my v přítomnosti poslů všech cožkoli poznáme vám užitečného a dobrého, k tomu se rádi přičiniti a přimlúvati chcme, tak aby taková věc, na kteréž vám a opatřenie vašemu pilně náleží, bez dalších v tom odporuo na místě postavena a držána byla. Prage f. VI. ante Galli confessoris anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 511. 1518 d. 25. listopadu. — Pražané zvou šlechtu a města kraje Kouřimského strany pod obojí na sjezd do Prahy ke dni 13. prosince. [Současný opis.] Urozeným pánuom pánóm JMti, statečným pánóm rytieřóm, urozeným pánóm vládykám, opatrným pánóm městóm kraje Gúřimského strany víry pod obojí zpuo-

Strana 101
z roku 1518. 101 sobú . . našim milým! My purgmistr a rada města Prahy služby své vzkazujíce oznamujem . . . vědomo, že k času a dni svaté panny Lucie nyní příští páni hajt- mané . . . JKMti, pána nás všech milostivého, sněm obecní královstvie tohoto obe- pro pilné a znamenité země této potřeby. Kdež pak VMtem také jest slati věc známa, že straně víry naší některé pilné a ne méně znamenité času tohoto po- třeby k jednání náležejí, kteréž takové zanedbání škodlivého ani prótahu dalekého jmíti nemají a nemohú. A zvláště že při sněmu tomto má býti jednáno o poselstvie brzkém a pilném, kteréž k JKMti do koruny uherské z příčiny velikých věcí JKMti i země této ote všěch stavuov a tak ote všěho královstvie tohoto učiněno býti má. Ješto tu při tom času a při JKMti bude nám také potřebí, abychme o naše věci a jednoty víry naší pilně a podstatně promluvili a něco sobě k místu přivedli. A protož z těch a z jiných ještě příčin VMtí a vás jako pánuo a přátel našich milých, sami též i všech pánuo JMtí a pánuo rytířstva strany naší nyní v Praze přítomných žádáme, že ke dni jmenovanému s. panny Lucie najprvé příští do města Pražského sjeti a najíti dáti se ráčíte. A poněvadž se takových potřeb netoliko zemských a JKMti, ale také a výše božských dotýče, VMtem věříme, že pro od- platu věčnú od Boha sobě té práce obtěžovati ani toho obmeškávati neráčíte. A jestliže by kterých pánuo a přátel strany naší list tento tak spěšně nedošel, prosíme, že pánuom přátelům VMtí sami naše prozby, potřeby víry pána Krista i obecného naší strany dobrého jim předkládati, jich žádati i s sebú přivésti do města Pražského ráčíte, aby s věčí podstatú takové věci naše mohly jednány a k místu vedeny a přivedeny býti. Toho na jistotu a svědomí pečeť naši dali jsme přitisknúti k tomuto listu ve čtvrtek den svaté panny Kateřiny léta Božího tisícého pětistého osmnáctého. 512. 1518 d. 29. listopadu v Praze. — Rada m. Prahy ustanovuje den k stání o dluh Přemysla z Vilmanic. [5180.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Jakož nám oznamujete, že pan Michal Slavata JMt i vy také s obú stran dobrovolně jste se na rozeznánie na nás a na právo naše poddali pro příčinu některého dluhu, z kteréhož týž pan Slavata urozeného Přemysla z Vilmanic, súseda vašeho, vinní, žádajíc nás, abychme tu věc k sobě přijali i den k stánie jmenovali; kdež abyšte veděli, že o touž věc před některým dnem nám pan Slavata psáti jest ráčil. Na jehožto žádost nemohli jsmy konečné dáti odpovědi, poněvadž strana druhá toho na nás jest nevznesla ani za to ještě žádala. Ale poněvadž vy od súseda vašeho téhož roku složenie i rozeznánie žádáte, pokládáme vám stranám obojím den k stánie před námi v pondělí den sva- tého Mikuláše v hodinu šestnáctú. A tu my, pokudž za právo bude, chcmy, práce

Strana 102
102 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané sobě nelitujíc, vám uděliti. Prage f. II. in vigilia diui Andree apostoli anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 513. 1518 d. 11. prosince v Praze. — Rada m. Prahy: aby Václavu Braumovi závdavek na dvůr Lhotku byl vrácen. [4712.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Zpraveni jsme jménem Václava Brauma a jiných bratří jeho z Chomútovic, kterak jsú kúpili dvuor Lhotku od nějaké Magdaleny a sirotkuo jejich za summu jistú, a na ten trh pět kop grošuo pražských u panie Johanky, panie své, položili; a táž Magdalena že jest je pro to hyndrovati chtěla a překážku jim činiti, jakoby jie těch peněz nepoložili. I musili druhé položiti penieze, pět kop grošno pražských, u Přemysla z Vilmanic, spolu- súseda vašeho. A při tom jsmy žádáni, abychmy k vám o to učinili psanie. Protož žádáme vás, poněvadž při tom dvoru Lhotě, kteréhož páni Brúmové jsú v drženie, některá věc také [nám] náleží a příslušeti má, abyšte jmenovaného pana Přemysla k tomu jménem naším požádali, aby on těch pět kop grošuo pražských jemu od pana Václava Brauma položených žádnému jinému nevydávaje, nám v moc poslal a před námi položil. Neb jmenovaná panie Johanna i my také to před se vzieti chcmy, aby páni Brúmové od Magdaleny žádných zmatkuov neměli, a jie také aby se toho obávati nebylo potřebie. Kdež věříme vám, že to pro naši žádost učiníte, v též libosti přátelské od nás vám ukázanie. Prage sabbato ante Lucie anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 514. 1518 d. 20. prosince. — List výhostní Ondřeje mlynářčice. [Z nejstarší kn. městské f. 66. a.] Službu svú vzkazuji, slovutní páni a přátelé milí! Kdež jste mi psanie učinili o Ondřeje, člověka mého z Jarošovic, žádajíc mne, abych jej propustil, kterýž jest pojal Réhy mlynáře dceru: pak na žádost vaši juž já jej tiemto listem propúštím, aby sě on již pod vámi živiti mohl bez překážky mé i mých dědicóv. Dán v pon- dělí před sv. Tomášem apoštolem Božím léta Páně M°VCXVIII°. — Prokop Čabelický z Sútic a na Tajně.*) *) Týn nad Vltavou. 515. 1518 d. 23. prosince. — Rada m. Litoměřic: o účastenství na poselstvu ku králi do Uher. [4415.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni a přátelé milí! Nepochybujem, že vám dobře vědomo, kterak při tomto sjezdu vnově, kderýž se na hradě Pražským

Strana 103
z let 1518 a 1519. 103 ode všech tří stavuov království tohoto držal, a tu najednáno jest, aby z každého stavu jisté osoby v počet [k JKMti] do Uher vyslány byly při času svatého Anthonína příštího. A tak při témž sjezdu skrze pány Pražany a volence stavu našeho na- jednáno, co každé město a které jakú summu na týž výjezd dáti má, a na takovú summu co se osob a koní vypraviti má a jak v které barvě, jakož vám toho teď na zvláštní ceduli*) v tomto listu položenú toho širší správu dáváme. Protož vás žádáme, pánuov a přátel milých, že túž věc, oč vám píšem z po- ručení pánuov Pražan JMtí a z vuole a poručení pánuov volencuov stavu našeho, nikoli pro poctivost krále, pána našeho JMti, i tudiež stavu našeho neobmeškáte, a tak, jakž svrchu dotčeno, to spuosobíte, aby námi tudy a stavem naším nic nesešlo. Odpovědi žádáme po tomto poslu. Datum f. V. ante Natalia Christi annorum Domini oc XVIII°. — Purkmistr a rada města Litoměřic. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přáteluom našim milým. *) Ztratila se. 516. 1519 d. 7. ledna v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu posílá na místě svém purkrabího. [1321.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, sousedé moji milí! Teď k vám posílám Matěje Murleje, purgrabí svého klášterskýho, tohoto vám listu dodatele, a což s vámi na tento čas bude mluviti od datum listu tohoto, prosím vás, že mu toho budete věřiti, jako bych já sám s vámi oustně mluvil. Dán na klášteře s. Prokopa v pondělí den s. Anthonii leta XVIIII°. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom a souseduom mým milým. 517. 1519 d. 7. ledna v Praze. — Předešlý hofrychtéř měst upomíná o plat za obnovení úřadu konšelského. [2183.] Službu svú vzkazuji, páni a přátelé moji milí! Mám za to, že v paměti máte, když sem u vás byl ouřad konšelský obnovuje z rozkázání krále JMti, že jste toho na mně žádali, co se summy od ouřadu sazení dotejče, abych vám ji sčekal až do sv. Havla již minulého, i lotovního též, a na ten den že ji u mne položiti chcete i lotovní konečně. I k žádosti vaší to sem rád učinil. Ale toho sem se od vás dočekati nemohl, abyste spomenúce na mú volnost, bez napomenutí podle přirčení svého tu summu u mne položili i s lotovním. I protož vás žádám, abyste ji u mne položili od dneška v týmdni. Neb pan Albrech [sic]*) podkomoří JMt o to mi píše, abych já ji vezma od vás, dal ji,

Strana 104
104 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané kdež potřeba jeho ukazuje. I věřím vám, že séhož [sic] dne déle tím prodlévati nebudete a u mne že ji položíte. A já vás kvitancí také meškati nebudu. Dán v Praze v pátek po Božím křtění léta oc XVIIII. — Václav Roztocký z Teplé, hofrychtýř měst královstvie českého. Vzácné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm mejm milejm oc. *) Albrecht Rendl z Oušavy byl podkomořím kr. Č. v 1. 1515—1516; v 1. 1518—1522 byl jím Burjan Trčka z Lípy, a vedle něho byl hofrychtéřem Jan Hlavsa; viz list z 29. září 1518 zde str. 97 č. 506. 518. 1519 d. 9. ledna. — Rada m. Kolína: o vystrojení pacholků k výjezdu určených. [4525.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni sousedé, přátelé naši milí! Kdež sme vám onehda připsali, což se toho sukna na pacholky k té výjezdě dotýče, že je zjednajíc vám odeslati chcme: i račtež VMt věděti, že teď po ukazateli listu tohoto ta sukna všecka, kteráž vám i pánóm Nymburským polovice býti má, po- sieláme; a ostatek summy, což jest mimo to zbylo, j ſſ III gr. také odsieláme. I za to vás, páni přátelé milí, žádáme, že toho sukna polovici pravú pošlete do Nymburka, aby oni také na pacholka jednoho mohli k též potřebě se na hotově míti. A což se klobouku dotýče, ten račte sami zpósobiti, neb toho míti u nás ani u Hory ne- muožem. A pánóm Nymburským také to račte oznámiti, aby také svému pacholku klobouk zjednali. A na jaký zpósob ty sukně mají býti dělány, to jest VMti známo. Datum dominico infra octauam Epifanie annorum oc VCXIX°. — Purkmistr a rada města Nového Kolína nad Labem. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru města Kouřimě, pánóm súsedóm, přátelóm našim milým. 519. 1519 d. 11. ledna na Radimi. — Anna Loučanská z Kopidlna Přemyslovi z Vilmanic: o ležení pro nezaplacené úroky. [1150.] Modlitbu svú vzkazujie, pane Přemysle milie! Prosím vás, muoj milie pane Přemysle! Teď vám posílám dva listy, abyste jimi ležalie pro ourokie zadržalie. I věřím vám, že vy to vopatříte a že se zachováte podlie řízenie zemského. A že štyrmie konimie ležáno má bajtie, a dva dobrá člověkie majie bajtie v leženie se dvěma pacholkie. A že budete prositie vode mne pana purmistra a pánů, aby ráčilie vodpustitie leženie na pana komorníka. A že tím prodlévatie nebudete, abyste hned zajtra poslie rozsílalie jistě k rukojmím. Datum na Radimi ten outerie po Třech Králích líta M°VCXVIIII° oc. — Anna Loučanská s Kopidlna a na Radimi. Urozeniemu vládyce panu Přemyslovie z N, přítelie mýmu milýmu buď [dodán]

Strana 105
z roku 1519. 105 520. 1519 d. 12. ledna v Praze. — Pražané přimlouvají se za zaplacení dluhu. [36.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přietelé naši milí! Vzneseno jest na nás od slovutného Jana Cikady z Zuoplot [sic] sukna krojiče, súseda našeho, kterak Jan sedlář, súsed váš, zuostal jemu dlužen spravedlivého dluhu puol čtvrty kopy a jeden groš vše míšenské za sukno, a jměv jemu ten dluh na čas minulý zpraviti, tiem dosavad prodlévá, nás v tom týž súsed náš za opatřenie podle práva žádaje. I myť vás žádáme, přietelé milí, abyšte výš dotčeného Jana sedláře napomenúc, k zaplacení skutečnýmu přivedli súsedu našemu již dotčenému bez prodlévánie dalšieho a nákladuo na to činěnie větších, to pro přímluvu naši a dle spravedlnosti i pro takovéž neb jiné vám ot nás libosti ukázánie učiniece. Nebo nestalo-li by se tomu po této přímluvě naší dosti, práva stavného na jiné spolutrpící vaše súsedu našemu, kteréhož na nás žádá, otepřieti bychom nemohli. Ale aby k tomu nepřišlo, té jsmy naděje, že to časně opatříte. Prage f. IIII. ante octauam Epifanie anno Do- mini XVCXVIIII°. — Purkmistr a rada města Pražského. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 521. 1519 d. 25. ledna v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína: o peníze ně- kterých lidí z panství. [3383.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purgmistře a páni, přátelé moji milí! Vznesl jest na mne kněz Jan farář Velimský, že by jemu dlužna byla Marta Kyselá III X gr. č., a za to rychtáře žádal vašeho a jemu žaloval i právo jeho dal, aby jemu k tomu dluhu spravedlivému dopomohl. I pokládal rychtář stání knězi Janovi nejednú ale po čtyrykrát; a vždycky kněz Jan stál, a táž Marta Kyselá nikdy proti němu nestála. A rychtář jest zavázal touž Martu rukou dáním, aby stála, a knězi Janovi přiříkal, že jemu dluh spravedlivý dán bude; a po dnes nic dáno není. I za to vás žádám, že to opatříte, aby ten dluh spravedlivý zpraven byl knězi Janovi. Pakli by se toho nestalo, tiemto listem se vám opovídám, že knězi Janovi právo stavné propustím oc. A za to mám, že v paměti máte, že sem vám nejednú ale několikrát psal, co se dotýče Štajdlové syna z města vašeho, kterak se jest on připověděl pro dluh Makušin na právě Velimským k statku jejímu a k penězuom gruntovním, kterýž jest ona statek z rozkázání mýho prodala pro dluhy oc. Páni přátelé moji milí! Prvé sem vás žádal i ještě žádám dle dobrýho sousedctví, abyšte vy týmuž Štajdlové synu rozkázali, aby on při té přípovědi, kterak se jest připověděl, zuostal podle jiných připovědníkuov, aby lidé a poddaní krále JMti pro to hyndrováni nebyli. Nebo se jest hydruňk [sic] stal Kuželovi, poddanému krále JMti, v městě vašem. 14 Archiv Český XXI.

Strana 106
106 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané A Kužel zase obstavil nějakýmu Blažkovi sladovníku, sousedu od vás, peníze na Ve- limským právě. A zase tajž Blažek sladovník obstavil jest Duba z Velimě na právě vašem. A z toho tak rozomím, že lidem krále JMti i také souseduom vašim tudy mohly by znamenité škody přijíti, i snad něco horšího mezi nimi mohlo zniknúti, ješto bych já jistě tomu nerad. A za to mám, že i vy byšte neradi toho viděli, aby mělo co zlého bezpotřebně na obě straně mezi nimi zniknouti. I již to pak sami u sebe rozvažte, jest-li věc spravedlivá, kdež se podle práva k statku i k penězuom připoví, aby měl pro takovou přípověď stavovati. I vždy vám věřím, že to tak opatříte, abychme s obou stran o to viec staráni ne- byli. Odpovědi žádám. Dán na Poděbradech den sv. Pavla na víru obrácení léta oc XIX°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hýtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přá- teluom mým milým. 522. 1519 d. 30. ledna na Hostýni. — Jan ze Vchynic: že povolil obstavování pro dluh nezaplacený. [3054.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přítelé milí! Mám za to, že v pa- měti máte, že sem vám psaní učinil před některým časem nedávno, žádaje toho na vás, abyšte souseda svého k tomu přidrželi Václava Stejskala, aby kmetičně mé Heřmance z Křenic ten dluch II ſP gr. českých, za který jest slíbil, dal. I nevím, z jaký příčiny se jest to nestalo, že její dluh až dosavad jí zaplacen není. Protož vám se opovídám, že já kmetičně své toho sem dopustil, aby ona mohla podle práva svého dluhu dobývati, poněvadž po mé slušné žádosti jí není zaplaceno. Dán na Hostýni tu neděli před Hromnicemi léta XIX°. — Jan ze Vchynic oc a na Hostýni oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým. 523. 1519 d. 31. ledna v Černém Kostelci. — Úředník Čeněk ze Čbanova: aby obstavený poddaný byl propuštěn. [329.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Zpravil jest mne Blažek z Cukmandle, člověk pána mého JMti, kterak by v městě vašem obstaven a na rukojmie vzat byl na hotové peníze od Vávry z Pohoří, člověka páně Hradecského, pro nějaký dluh. I jest mi to s podivením, že jste na člověka pána JMti takové věci v městě vašem dopustili, mně o takové věci nic neoznámivše. I protož já vás dle dobrého sousedství, kteréž s pánem mým JMtí máte, žádám, jest-li možné, aby tajž člověk páně z toho stavuňku i z téhož rukojemstvie propuštěn

Strana 107
z roku 1519. 107 byl. A bude-li člověk páně Hradecského anebo kto jiný chtíti člověka pána JMti z čeho přede mnú viniti, že já od něho všecko spravedlivé učiniti chci. Neb z této příčiny toho žádám, že ten, kterýž jest za toho jistého Blažka slíbil, statku svého všeho za to nemá, zač jest slíbil. I protož bych tomu rád byl, aby onen tohoto přede mnú vinil, že bych já mezi [nimi] námluvu tu učiniti chtěl tak, aby tento člověk páně mohl tomu na roky slušné dosti činiti. Datum ex Kostelecz f. II. ante Purificacionis sancte Marie anno oc XVIIII°. — Čeněk z Zečbanova, úředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom a přátelóm mým milým. 524. 1519 d. 4. února. — Jiřík Želenský ze Sebuzína, hejtman na Poděbradech, stěžuje si na neochotu při vyřizování věcí lidí poddaných. [3381.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purkmistře a páni přátelé moji milí! Psal sem vám onehda nedávno o fafrálře Velimskýho, o jeho dluh spra- vedlivaj, i také o Kužele, kterémuž peníze obstaveny jsú proti právu vedle mýho zdání i jiných lidí, komuž sem tu věc pravil, od Štajdle, kterýž se jest připověděl k statku Makušinému a k penězuom gruntovním. A pro takové peněz obstavení Kuželových obstavil jest zase Kužel peníze Blažkovy, kteréž jest jemu Kuba z Kel dlužen na právě Velimským. A zase tajž Blažek, soused váš, obstavil jest Duba z Velimě na právě vašem. I psal sem vám o to o všecko, což napřed psáno, jakož se prvním psaním zpraviti muožete, chtě rád, aby mezi vámi a mnou a lidmi krále JMti takových bezpotřebných nesnází a zpletkuov nebylo. I nedali jste mi na mé psaní žádné odpovědi. Z toho jinému rozuměti nemohu, [než] že svévolně a úmyslně krále JMti lidem pod ouřadem mým zmatky a nesnáze činiti dopouštíte; ješto kdyby taková věc dlúho státi jměla, již bych já tu věc vznésti musil, kdež by mi vznésti náleželo. Protož ještě žádám, že vy Kuželovi peníze z práva propustiti vašeho roz- kážete; a já také Kuželovi rozkáži, aby peníze, kteréž na právě Velimským sousedu vašemu obstavil, propustil. A týž žádám, abyšte Duba ztavuňku [sic] z práva vašeho propustiti rozkázali, a faráři Velimskýmu dluh spravedlivý abyšte zaplatiti rozkázali. Odpovědi žádám, abych se já věděl čím zpraviti. Dán v pátek před svatú pannú Dorotou léta oc XIX°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hýtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a raddě města Kúřima, pánuom a přáteluom mým milým. 14"

Strana 108
108 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 525. 1519 d. 7. února v Č. Kostelci. — Úředník Čeněk ze Čbanova: aby vězně ve vazbě podrželi. [330.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Zpraven jsem, že by nějaký Vaněk šenkýř v vazbě vaší seděti měl, vo kterémž zprávu mám, že by lidem pána mého JMti škodu učinil. I protož já vás za to žádám, že téhož Vaňka šenkýře z vazby vašie nepustíte, až bych já sě na to dostatečněji vyptal. Kdež vám věřím, že tak učiníte. Ex Kostelecz f. II. post Dorothee virginis annorum oc XIX°. — Čeněk z Zedčbanova, ouředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým. 526. 1519 d. 10. února v Poděbradech. — Albrecht z Lipan slibuje odevzdati dopis hejtmanovi. [1502.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Psaní, kteréž jste panu hejtmanovi učinili, odevřel sem. I vězte, že jeho doma nenie a nebude ani v neděli. Než jakž doma bude, já jemu psaní vaše ukáži; a za jiné nemám, než jakž psaní vaše uzdří, že vám toho den k spolu shledání jmenovati podle žá- dosti vaší bude. Dattum ex Podiebrad f. V. die Sskolastice anno oc XVCXIX°. — Albrecht z Lipan, purkrabie na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánnom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přá- teluom mým milým. 527. 1519 d. 10. února na Hrádku. — Albrecht Troskovec z Veleně slibuje poslati vyznání Jaruškovo. [2828.] Službu svú vzkazuji, múdré opatrnosti pane purmistře, páni milí! Kdež jste mi psali žádajíc mne, abych vám to vyznání nebožtíka Jaruška vypsané poslal: i vězte pane purmistře, páni milí, že bych to pro vás rád učinil jako pro pány a přátely své milé, že toho vyznánie při sobě nemám, že jsem jeho půčil panu Mi- kulášovi Pitkovskému; abyšte věděli, že po ně pošli. Jakž mi je přinesú, že já vám je hned pošli. Dán na Hrádku ten čtvrtek na svatú Školastiku léta oc XVIIII°. — Albrecht Troskovec z Veleně. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přátelům mým milým.

Strana 109
z roku 1519. 109 528. 1519 d. 10. února. — Rada m. Jihlavy: že Smyčku formana nezná. [Současný opis. 6306.] Službu svú vzkazujem, múdří opatrní páni, přátelé naši milí! Psaní vašemu nám učiněné [sic], kterak že jest na vás vznesl Martin Jeslenek, spolusoused váš, že by jemu dlužen pozuostal za chmel nějaký Smyčka forman, spolusoused náš oc, tomu jsme srozuměli. Páni přátelé milí! Nám o takovým Smyčku formanu, že by spolusousedem našem [sic] býti jměl, vědomo není. Než jestliže by týž Martin a ne- boližto poručník jeho, kteréhož by zřídil, kohožkoli před rychtáře města našeho (jakž řád jest) připraví [sic], všecko spravedlivě učiněno býti má. Datum f. V. post s. Appolonie 1519. — Purkmistr a rada města Jihlavy. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kuřima, přátelóm našim milým. 529. 1519 d. 11. února v Brodě Č. — Rada městská: o hrozícím právu obstavném. [4052.] Služby našě vzkazujeme, slovutné opatrnosti páni, sousedé a přátelé naši milí! Račte věděti, že jest nám psaní učinil urozený pán pan Hynek z Říčan žá- daje toho, abychom právo stavnie v městě našem propustili na Šatného, který v městě vašem Kouřimi že jest dluh spravedlivý dlužen Matějovi rychtáři z Myškovic, člo- věku pana Jiříka Bezdružického z Kolovrat, nejvyšieho pana sudího království českého, a že jest jemu k vopravě poručený. I my jsme toho nechtěli učiniti, leč bychom to prvé VMti oznámili. I již znajíce tuto potřebu, račte to k opatření přivésti. Datum Brode f. VI. post Scolastice virginis anno Domini 1519. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom sou- seduom a přáteluom našim milým. 530. 1519 d. 12. února v Jelčanech. — Jiřík Čejka z Olbramovic žádá za ohledání mezí. [351.] Službu svú vzkazujěm VMtem, páni a přátelé naši milí! Tím abyšte ráčili věděti, že se paní mateří na VMt žádost zkládáme a prosíme, abyšte ráčili na mezě vyjieti bez prodlenie k Nesměni; neb puokazuovati a ukázati chcěm, že sě nám les přesekává na kruntiech našich skrzě vuoli VMti. Kdež dybychme k VMtem duobrého přátelstvie a súsědstvie neokazuovali, mám za to, že bychme to jináč s přá- telskú radú opatřiti mohli. Dán na Jedlčanech let M°VCXVIIII v sobuotu po svaté panně Školasticě. — Jiřík Čejka z Uolbramovic. Múdré opatrnosti pánuom purmistru a kuončeluom, pánuom a přáteluom našim milým.

Strana 110
110 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 531. 1519 d. 13. února v Kolíně. — Hejtman Strachota z Královic: o stání pro kůže jelení. [1229. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelié moji milí! Jakož ste mi jmenovali den před vámi k stání tuto středu příští s tiem sousedem vaším, kteréž [sic] zvieřecie kuože vydělává: i vězte, že já osobú svú nebudu moci tuto středu státi pro pilnú potřebu krále JMti. Než rozkázal sem Mudrlantovi s těmi svědky před vámi státi, kteří jsú ty kuože viděli i do Kúřima donesli; při kterýchž sem já sám byl, když jsú je ode mne z Kolína brali. A v tom počtu byly jsú dvě kuoži s velkých laní a třetie menšie s jelena. Z toho ten jistý jirchář vrátil jest mi zase srnie kožky velmi malé a zvieřecie jeden kus, kterýž jest k vám do Kou- řima zase ku pánu purgmistrovi poslán. Rozkažte jej sobě rozkázati ukázati i ty kožky, které jsú s tiem kusem poslány. I za to vás prosím, jako svých milých přátel, pokud se vám při tom za spravedlivé zdáti bude, že mne při tom zachováte. Odpovědi žádám. Datum na Kolíně v neděli před s. Valentinem léta oc XIX°. Strachota z Královic, hejtman na Kolíně. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přáteluom mým milým. 532. 1519 d. 19. února v Praze. — Pražané: aby Václavu Kouřimskému obstavené peníze byly vydány. [35.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Zpravil nás Václav Gú- řimský, Michálkové zeť, obyvatel města našeho, že jest na právě vašem obdržal soudem penieze některé za nějaky kuoň, a že ty ležie na právě před rychtářem vaším, a Sedlák ze Pňova že jest jemu je obstavil, ješto on praví, že jemu nic po- vinen nenie, prose nás v tom za přímluvu k vám, abyšte vy ty penieze jemu roz- kázali z práva vašeho propustiti. A poněvadž on Václav pod právem naším jest a k tomu se poddává, bude-li chtieti jeho před námi z čeho ten člověk viniti, že jemu rád chce práv býti; i my vás žádáme, poněvadž ortelované jsou penieze, že ty hyndrovány býti nemohú, ale mají tomu propuštěny býti, ktož jest je obdržal, a zvláště poněvadž osoba usedlá jest a ku právu se volá i poddává, vám věříme, že to učiníte, aby takových pro to nevedl nákladuov i nás o to víc aby starati přestal; a že Václavovi Vodičkovi, súsedu vašemu a listu tohoto ukazateli, poroučí, aby on ty penieze miesto něho vyzdvihl a je k sobě přijal. Prage sabbato ante cathedram Petri anno Domini M°VCXVIIII°. — Purkmistr a radda města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým.

Strana 111
z roku 1519. 111 533. 1519 d. 20. února v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína ustanovuje den k rovnání rozepří lidí poddaných. [3389.] Službu svú vzkazuji, slovoutné opatrnosti pane purkmistře, páni přátelé moji milí! Jakož ste mi psali, že byšte chtěli ke mně vyslati spoluradnie vaše takožto [sic v neděli právě minulú o nesnázi a různice lidí krále JMti z Velimě a souseduov vašich: i na ten čas sem doma nebyl a tepruv sem přijel v sobothu nyní minulú domuov. I protož chcete-li přijeti na Poděbrady tuto neděli najprv příští, tu já vás sčekati chci, a tu o ty všeckny věci a potřeby spulu [sic], což by potřebného bylo, rozmluviti budem moci. A já také k tomu času rozkáži lidem krále JMti, o kteréž sem vám psal a vy mně, aby také na Poděbradech byli. A tu budem-li moci ty různice [k] konci a k místu přivésti, tomu bych rád oc. Odpovědi žádám. Dán na Poděbradech v neděli před Stolováním s. Petra léta oc XVIIII°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slovoutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kúřimě, pánóm a přá- telóm mým milým. 534. 1519 d. 26. února v Pňově. — Pavel Sodoma z Teplice: o dluhy váznoucí na statku v Hříbech. [4757.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purgmistře, páni a přátelé moji milí! Divná jest mi věc do poddaných VMtí, kteří dluhy majíce v Hřiebech na statku Bartoše zuostalé po otci manželky mé, a že s tiem mlčí a o to nestojí, aby jim placeny byly, a VMtí o to nestarají oc. I VMtem já toto oznamuji, že já i man- želka má s tím mlčeti muožem dotud, dokudž spravedlnost manželky mé nepřijde Neb z toho statku po všech dlužnících ještě sě jí dostati odtud má více nežli na L ſP gr. českých. Než budú-li vaši poddaní o to tepruov chtíti státi, když by sprave- dlnost manželky mé přišla, já VMtem sě opovídám a oznamuji, že manželka má i já toho hájiti budem. I protož já VMtí prosím, že těm všem dlužníkuom a poddaným vašim toto psaní mé oznámiti ráčíte. Bych je měl VMtem zejména jmenovati, neznám jich. Pan Malešický jest na tom, budete-li jemu toho dobří aneb poddaní vaši, on bráti bude dotud, dokudž bude co. Nebť jistě na to ošklivý nenie. Také abyšte ráčili věděti, že má manželka tak praví: by neměla odtud jednoho penieze vzíti, jediné aby na duši otce jejieho nic nepozuostalo. Než zase kdyby pak tu, kdo tu dluhy své mají a toho na tento čas zanedbávají, upomínati potom chtěli by, že by ona, což by sě jí mělo dostati po všech dlužnících, od toho by nerada pustila i se mnú. Odpovědi od VMtí žádám. Dán v Pňově v sobotu po sv. Matěji léta oc XVCXVIIII.° — Pavel Sodoma z Teplice a v Pňově.

Strana 112
112 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přáte- luom mým milým. 535. 1519 d. 27. února v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína: za ustanovení jiného dne ke schůzi. [3388.] Službu svú vzkazuji, slovoutné opatrnosti pane purkmistře, páni přátelé moji milí! Jakož mi píšete oznamujíc, že pro necesty dnes u mne bajti nemůžete: i to já sám dobře znám, že sou cesty zlé. Ale jestli že byšte chtěli, a cesty lepšie byly, v neděli masopustní přijeti, dajte mi to znáti. Pakli by v neděli bajti nemohli, ale některý den v postě do suchých dní, když vy mi nebo já vám dám den nebo dva napřed věděti, abychom se sjeli a tu abychom o ty všeckny potřeby a různice mezi sebou a lidmi krále JMti narovnali. Než aby lidé krále JMti do toho času, dokudž se spolu nesjedem, mohli bez překážky živnost svú provozovat, jedouc do města va- šeho. Odpovědi žádám. Dán na Poděbradech v neděli před Přenešením sv. Václava léta oc XVIIII. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slovoutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kúřima, pánóm přátelóm mým milým. 536. 1519 d. 4. března v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína svoluje ke schůzce a žádá za vrácení vydělaných koží. [3386.] Službu svú vzkazuji, slovoutné opatrnosti pane purkmistře, páni přátelé moji milí! Kdež mi píšete, co se dotýče vašeho příjezdu ke mně o dluhy a různice soused vašich a lidí krále JMti, abych vás sčekal doma v neděli první v postě, jestliže by mi možné bylo: i vězte, že mně to možné učiniti jest a na ten den já vás doma sčekati chci; a lidi krále JMti z Velimě a z Kel k tomu také obešli, aby na ten den na Poděbradech byli oc. A jakož sem vám prvé psal, co se dotýče toho mydláře, aby mi mé kůže, kteréž sou mu dány k vydělávání, zase vrátil, i ještě vás žádám, že jej k tomu míti budete, ať mi on kůže mé vrátí, a já jemu od diela, což jest slušného, rád zaplatím. Pakli by se toho nestalo, již bych já svého na něm musil jináč dobývati oc. Dán na Poděbradech v pátek na den Přenesení sv. Václava léta oc XIX°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slovoutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kúřimě, pánóm přátelóm mým milým.

Strana 113
z roku 1519. 113 537. 1519 d. 5. března. — Hejtman na Poděbradech Jiřík Želenský ze Sebuzína přimlouvá se za poddaného. [3390.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purkmistře a páni přátelé moji milí! Kdež mi psaním oznamujete, co se dotýče stavuňku, kterak byšte žádáni byli od pana Čabelickýho za propuštění, jakož dotýkáte, že jste mně prvé to též oznamovali: i poněkud v paměti mám, že se Jindřicha z Velimě dotýče, jemuž sem rozkázal, aby tu věc prvé, i nyní rozkazuji, opatřil. Kterýž toho odkládal do soudu, když již držán byl v Velimi, jestliže by o tu spravedlivost, kterúž praví míti pan Čabelickaj, při tom soudu stál, že ku právu vašemu do Kouřimě Jindřich oddati se chce. I ještě jest na tom, že na právě vašem o to chce slyšán býti; a toho já jemu přeji oc. Páni a přátelé moji milí! Té žádosti Jindřichovy nemohl sem ode- příti; poněvažd [sic] ku právu vašemu volal se o to rozeznán býti, vás žádám, že podle práva a spravedlivosti člověka krále JMti zachováte, jakož bych já k vuoli a k žá- dosti vašie, což by možnýho bylo, týž chtěl učiniti. Dán v sobotu po Přenesení sv. Václava léta oc XIX. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hýtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přáteluom mým milým. 538. 1519 d. 6. března v Mlékovicích. — Jindřich Voděradský z Hrušova: o vydání zloděje. [3122.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, sousedé moji milí! Zprávu mám od člověka svého Lukše z Mlékovic, že jest našel pod právem a zprávú vaší osobu tu jistú, kderáž jest mu pokradla, na kderúž jest vězení žádal. I to sě jest tak stalo, že jest mu na ni vězení puštěno. I z takového súsedství vám velmi děkuji a za to vás žádám, že mi tu jistú osobu po těchto lidech mých vydáte jakožto zloděje člo- věka mého. Neb to jistě vězte, že bych já sě tak zachoval, a kdyby zloděj kderého poddaného vašěho na krumtích [sic] mých postižen byl, jeho nezbraňoval. Dán na Mlékovicích v neděli po svatém Václavu přenesení léta oc XIX. — Jindřich Vodě- radský z Hrušova a na Mlékovicích. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom souseduom mým milým. 539. 1519 d. 6. března v Č. Kostelci. — Úředník Čeněk ze Čbanova upomíná o dluh. [3277.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Vznesl jest na mne člověk pána mého JMti, Havel z Dobrého Pole, že by jemu byl dlužen Archiv Český XXI. 15

Strana 114
114 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané dluhu spravedlivého Pleskáč švec j ſP gr. č., obyvatel v městě vašěm. A tak po častém napomínání svrchu psaného dluhu zaplatiti zanedbává. I protož já vás za to žádám, že vy svrchu psaného obyvatele vašěho k skutečnému zaplacení připra- víte, aby člověk pána mého JMti o to viec vám starosti nečinil a chudý živnosti své neobmeškával. Jakož bych já též učinil, kdyby sě taková věc na gruntiech pána mého JMti přihodila. Kdež vám věřím, že to tak opatříte, aby člověk pána mého JMti věděl, kde k svému přijíti bez protahuov dalších. Ex Kostelecz dominico post Translacionem Venceslai annorum oc XIX°. — Čeněk z Zčbanova, ouředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm mým milým. 540. 1519 d. 7. března v Kostelci n. L. — Jan Šlechta ze Všehrd přimlouvá se za Víta postřihače. [2352.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé a súsedé moji milí! Vít postřihač, obyvatel města vašeho, maje vo nějaký dluh před úřadem vaším s Janem Stebuzevským činiti, prosil jest mne k vám za přímluvu, tak aby mohl od něho k své spravedlnosti, pokudž ji vokáže, přijíti bez dlúhých odtahuov. Kdež já znaje, že to, čehož von žádá, sami vy bez mé přímluvy, jakožto lidé dobří a spravedliví, učiníte, všakž proto chtě žádosti jeho dosti učiniti vás prosím, že jemu k tomu dluhu, kterýž jemu nadepsaný Stebuzevský za nějaké sukno dlužen jest a dávno jemu za- platiti jměl a často přiřiekal, spravedlnost jeho poznajíc dopomuožete. Neb poněvadž se tý [sic] Vít k tomu má, aby jemu, což spravedlivě dlužen jest, zaplatil, jest také slušné, aby on jemu také zase, jsa dávno dlužen a zaplatiti přiřiekav, tomu dosti učinil aneb to na svém dluhu vyrazil. Kdež já vám toho zase vším přátelstvím odplatiti chci. Dán na Kostelci nad Labem v pondělí masopustní anno Domini 1519. — Jan Šlechta ze Všehrd a na Kostelci nad Labem. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm a sú- sedóm mým milým. 541. 1519 d. 8. března v Myšlíně. — Purkrabí Jiřík Štos z Kunic: aby nevinně zatčenému poddanému věci jeho vydány byly. [1055.] Službu svú vzkazuji, slovoutní a vopatrní pane purkmistře a páni, přáteli milí! Mám za to, že v paměti máte, když jest vod rychtáře Kamýckého do vazby vaší člověk pánův mých, Petr Hlavačovský, bez viny [vzat], kdež jest von svou nevinu pokázal tělem svým [sic]; i při tom jímání člověk pánův mých jest dal schovati k věrný

Strana 115
z roku 1519. 115 ruce některou kopu, ač nemnoho, ale však proto jemu chudému k jeho psotě něaká živnost, a k tomu šaty něaký chodící; i pan rychtář váš jemu toho by vrátiti nechtěl. Kdež sem já s ním některú chvíli sám mluvil oustně; a von jest mi pověděl, že jse s VMtí vo to raditi chce a mně na to vodpověď dáti chce. I posavad jestě mi na to odpovědi nedal. Já vás za to žádám, jakožto pánův a přátel svých milých, že rozkážete panu rychtáři, ať mu to zase vrátí. Dobře znáti můžete, poněvadž jest mu dal schovati k věrný ruce, že mu to vrátiti má. By i toho nebylo, poněvadž jest bez viny jat a na svým zdraví zkažen, že mu to vrátiti má. Nebo kdyby ta- kový věci bejti měly, že by moh někdo jiný na někoho vinu spraviti, uhlédajíc u něho statek, aby jej vo to připravil, naveda naň právo. Věřím vám, že k žádosti mý to učiníte a zvlášť zhlédnúce na pána Boha. Neb jest mu se před pánem Bohem křivda stala; však sou ještě toho nezapravili. Dán na Myšlíně ten outerý poslední masopustní léta oc XVIIII. — Jiřík Štoš z Kunic, purkrabie na Myšlíně. Slovoutným a vopatrným pánóm, panu purkmistru a radě města Gouřima, pánóm a přátelóm svým milým. 542. 1519 d. 11. března v Suchdole. — Kuneš Bohdanecký z Hodkova hájí spravedlivost konšelů v Poděvousích. [189.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, sousedé moji milí! Kdež mi pí- šete o Jíru poddaného svého, že by uručen byl ve vsi Poďousích z nějakého do- mnění a z nářku nedóvodného, kterémuž právu on stává, a jako zpravuje, próvodu žádného téhož nářku konšelé práva nadepsaného nemajíc a svévolně že by jeho na rukojmích drželi, i kdež za to mám, že vás vomylně zpravuje. Přitom zdá-li se vám vod tohoto outerka najprv příští v témdni s ním do Poďous koho vyslati, tu sroz- umíte, jaká se věc na něho stahuje, a že jest se seznal, že jest při tom mordu byl, když jsú nebožtíka Placha rychtáře Poďouského zabili, člověka mého. I mám za to, že jse jemu ani žádnému na tom právě křivda nestala, ačť jest i ve vsi. Neb jistě jest jim spravedlnost těm konšelóm tak milá, jako snad někde v městě. Nebude-li čím vinen, své nevinny užíti má. Pakli by mi kdo to právo naříkati chtěl, to bych chtěl rád věděti. Protož bych tomu velmi rád byl, abyšte s ním někoho rozumného vyslali k tomu času; a snad by i tudy tím spíš ta věc konec vzíti mohla. Dán na Sukdole v pátek před svatým Řehořem léta Páně oc XIX. — Kuneš Bohdanecký z Hodkova a na Sukdole. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom přátelóm a sousedóm mým milým. 15*

Strana 116
116 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 543. 1519 d. 16. března. — Čeněk ze Čbanova, úředník na Č. Kostelci: o záležitostech některých poddaných. [4569.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni Kouřimští, přátelé moji milí! Zpraven jsěm, že by nějaká různice mezi lidmi pána mého JMti a lidmi vašimi sě stala, nébrž i bitva. Kdež pak slyším, že ještě i pohruožky sobě činie, a zvláště krčmář z Třebovle a někteří jiní, ješto já jich jmenovati neumím. I věřím vám, že sě na to vyptáte a je na rukojmie vezmete neb vzieti rozkážete. A já též učiniti chci. A den že mi toho jmenovati budete, abychme to přeslyšeli mezi nimi, a kteří vinni budou, je trestali tak, jako na všetečné slušie. A jakož ste mi psanie učinili, co sě Jana šenkýře dotýče a tovařišův jeho, že byšte jich již dél na rukojmích držeti nechtěli než do IIII neděl: i dobře jest, když sě vám nezdá jich dél na rukojmích držeti. I jmenuojtež mi toho den k stání, a já s právem státi chci a k nim právem přistúpiti vedle vyznánie toho Vaňka, kteříž [sic] jest tázán byl na Přerově. Oznamte mi to psaním svým, chcete-li to bez odporu učiniti. Pakli byšte je chtěli pánu mému JMti vydati, též mi to oznamte, kdy bych měl pro ně poslati. Pakli by ta věc byla na jakém odporu, já bych chtěl sě ještě o to s vámi shledati prvé a o to rozmluviti. Za odpověď žádám po tomto — Čeněk z Zčbanova, poslu. Datum f. IIII. post Gregorii annorum oc XIX°. ouředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom přá- telóm mým milým. 544. 1519 d. 17. března v Myšlíně. — Jiřík Štos z Kunic ujímá se svého mlynáře. [1052.] Službu svú vzkazuji, slovoutní a vzácné vopatrnosti pane purgmistře, páni a přáteli moji milí! Znes jest na mne Václav mlynář, služebník můj, že by jemu pobral pan rychtář váš šaty perný i chodicí a jemu z ničehož viny nedávaje ini [sic] žádný jiný, aby jej vinil při tom právě. I poněvadž ho žádný z ničehož neviní, i nevím, proč by statek jeho pobrán býti mněl. A jestliže by komu co vinen byl, chtěl bych toho na VMti přestati, aby služebník muoj napravil, pokudž by jse vám za slušný zdálo. Pakli žádnýmu nic vinen není, tehda já VMtí prosím, že ráčíte rozkázati rychtáři svému, aby von služebníku mému navrátil, což jest mu pobral. Neb dobře znáti můžete, kdyby ňákým zločincem byl prvý, než by statek jeho mu pobrán byl, že by naň vinu uložiti musil. Ale služebníku jest mému pobral beze vší viny. Dán na Myšlíně ten štvrtek po Suchéch [sic] dnech postních léta oc XVIIII°. — Jiřík Štoš z Kunic, purkrabie na Myšlíně.

Strana 117
z roku 1519. 117 Slovoutný a vzácný vopatrnosti panu purkmistru a radě města Gouřima, pánóm a přátelóm mým milým. 545. 1519 d. 19. března v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: o různici mezi poddanými. [2474.) Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, sousedé milí! List, kterýž Čeň- kovi úředníku mému píšete, ten sem otevřel, poněvadž jeho doma není, neb pro ně- které potřeby své do Prahy jest odjel. Kdež v témž psaní svém píšete, co se ruoz- nice té, kteráž jest mezi lidmi vašimi z Třebovle i také lidmi mými Bylanskými vznikla, dotýče, že jste o té věci nic nevěděli, než že se na to vyptati chcete oc. I poněvadž píšete, že o tom nic nevíte, i toto já vám oznamuji, že ti lidé moji i vaši s obú stran uručeni jsú na ten zpuosob, aby jako zítra buohda v Hřibech se stavěli před těmi, ktož sú je urukovali. I spraven sem od lidí svých, že by lidé vaši sobě nějakú rotu zbierali a s houfem že by se tu v Hřibech stavěti chtěli. I za to vás žádám, že mi tu věc oznámíte, jestliže by se oni tam s houfem stavěti chtěli. Neb sem já lidem svým rozkázal, aby oni se beze všech rot anebo houfuov takových stavěli. I protož mně by se zdálo, abyšte vy také tu věc opatřili, aby vaši bez takových rot se stavěli, aby potom z toho něco horšího nepřišlo. A když se pak úředník muoj s vámi o to sjede a ta věc slyšána bude, jestliže moji co vinni budú, že já skrze to tresktati rozkáži. A pakli také vaši, za to vás žádám, — že je také tresktati rozkážete. Datum ex Kostelecz sabato post Gedrutis ao. XIX°. Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom sou- sedóm mým milým. 546. 1519 d. 25. března v Praze. — Podkomoří král. Českého: aby spor o dluh neprodleně vyrovnali. [2792.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé milí! Vznešeno jest na mne, což se pře o nějaký dluh mezi Pavlem Ruňákem a Michalem, Rašovským rych- tářem, dotýče, kteříž od dávního času, jakž správu mám, před právem vaším činiti mají, však ta věc že příliš dlúho se prodlévá, aby bez již dalších pruotahuov na konci a na místě spravedlivém byla postavena. I poněvadž slušná žádost jest, já vám poroučím, tím již více neprodlévajíce, že tu věc na místě a konci, pokudž jest mezi nadepsanými osobami, za spravedlivé postavíte a toho mezi nimi porovnáte. Datum Prage f. VI. die Annunctiacionis B. M. Virginis anno 1519. — Burjan z Lípy a z Lipnice, podkomořie královstvie českého. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým.

Strana 118
118 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 547. 1519 d. 27. března v Suchdole. — Kuneš Bohdanecký z Hodkova: o radu pro své konšely z Poděvous. [188.] Službu svú vzkazuji, páni přátelé a sousedé moji milí! I teď k vám posílám s práva svého od hrádku Poďous končely své vo Martina syna Plachova a vo Víta, o poddaného vašeho, o kteréhož ste mi psali před tím časem. Kdež pak od těch končel svrchupsaných širší zprávu uslyšíte. Kdež pak k týž zprávě jich, já vás prosím, starú radu i mladú, jako přátel a soused svých milých, že jim k té věci radou a naučení dáte podle prožalování a odporův a svědkuov. Neb oni bez rady vaší vajpovědi ani ortele učiniti nechtie, vobmajšlejíc to, v tom aby se nižádné straně nic neukrátilo. I znajíc to, věřím já vám, že vy jim tu zprávu a ortel dáte, učiníc to pro mě. A já také pro vás učiním, což jest mi možného, jako pro své milé přátely a sousedy. Dán na Sukdole tu neděli po Zvěstování Panny Marije léta Páně oc XIX. — Kuneš Bohdanecký z Hodkova a na Sukdole. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm, sousedóm mým milým. 548. 1519 d. 27. března v Č. Kostelci. — Uředník Čeněk ze Čbanova upomíná o dluh pod- daného. [332.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Vězte, že jest vznesl na mne člověk pána mého JMti Vaněk Kubice z Vrbčan, že by jemu povinovat byl Štejdl řezník dluhu spravedlivého I ſP gr. a IIIj gr. Kdež pak po častém napomínání inébrž i psanie VMtem od ouředníka předešlého o tejž dluh učiněno jest, i tajž člověk pána mého JMti o tejž dluh i před vámi stál jest na rathouzě, a proto vždy k dluhu svému přijíti jest nemohl a nepřišel, ač tomu ne- rozumím, kudy taková věc k místu jest přijíti nemohlo [sic]. I ještěť já vás za to žádám, že člověku pána mého JMti dluh spravedlivý zaplatiti rozkážete bez všěch odtahův. Neb jestliže by sě toho nestalo, již, ač nerad, ale spravedlivě člověku pána mého JMti práva stavnieho obhájiti bych nemohl. I vám věřím, že takové věci nedopustíte. Ex Kostelecz dominico post Annunctiacionem beate M. Virginis annorum oc XIX°. — Čeněk z Čbanova, ouředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom přá- telóm mým milým. 549. 1519 d. 23. dubna v Lipnici. — Podkomoří král. Českého: aby neprodleně odvedli peníze zadržalé i nynější do komory královské. [2796.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé milí! Nebuď vás tajno, že JKMt, pán muoj milostivý, kdež jsem teď při JMti v Budíně byl, najprvé oustně,

Strana 119
z roku 1519. 119 potom i psaním svajm poručiti a rozkázati ráčil, abych vás z summ a z JKMti dů- choduov, kteréž do komory JKMti k úřadu podkomorskému dáváte a dávati ste po- vinni, napomenul a k tomu měl beze všeho prodlévání a odtahuov, abyšte všecky summy nynější i prvé pozůstalé do komory JKMti k ouřadu mému kladli a dávali, že JKMti toho pilná potřeba. Také za to mám, že byšte věděti měli, že znamenité poselstvie, o kterémž i sněmem tiemto obecným zavřeno, má do říše býti o volenie krále a budúcieho císaře Římského od JKMti a toho královstvie spěšné učiněno býti, na kterémž JMKé i tohoto královstvie mnoho dobrého i poctivého záleží. Protož, aby taková pilná a znamenitá potřeba JKMti i tohoto královstvie tím obmeškána nebyla, jestliže byšte z tajch summ, které JMti buďto zadržalé neboli- to nynější, kteréž dáti máte, dáti zanedbávali aneb tím prodlévali, já vás podle vuole a rozkázání JKMti i ouřadu svého napomínám, abyšte jse tak zachovali a hned bez prodlévání při Svátosti do Prahy do domu mého přinesli a v moc mú položili, znajíc v tom vuoli a rozkázání krále JMti. Datum ex Lippnicz sabato in albis anno Domini oc XVIIII°. — Burjan z Lípy a z Lipnice, podkomořie královstvie Českého. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 550. 1519 d. 3. května v Krumlově. — Petr z Rožmberka: o prodloužení lhůty pro Dorotu Rejtarovou. [2176.] Služba má, moudří a opatrní přátelé mojí milí! Kdež mi píšete odpověď na psaní mé, keré sem vám byl, co se paní Doroty Rejtarové [dotýče], učinil, dávajíce a rok vo to paní Dorotě k stánie pokládajíce v středu po pruovodní neděli najprv příští oc. I vězte, že mne psaní vaše dnes tepruva jest došlo, keréž jest mi muž paní Doroty přinesl, pokládaje toho příčinu, že jesti doma ty časy nebyl, a paní Dorota čekaje na muže svého nevěděla se bez jeho přítomnosti čím zpraviti. Kdež pak ta věc jest obmeškána, že on s manželkú svú k tomu jmenovanému dni před vámi státi nikoli postačiti nemuož. Protož na vás žádám a prosím, že jemu roku do někerého času přidáte, aby on s paní Dorotú manželkú svú k tomu postačiti a potřebami se opatřiti mohl. Datum Crumlow f. III. post dominicam Quasi modo geniti anno Domini XVCXIX. — Petr z Rožmberka oc. Moudrým a opatrným purkmistru a radě města Kúřima, přátelóm mým milým. 551. 1519 d. 4. května. — Rada m. Tábora táže se, co usnešeno na sjezdu krajském hlavně strany platu hejtmanů krajských. [4432.] Službu naši, vzáctné opatrnosti páni a přátelé naši milí, VMti vzkazujem! Zpraveni jsme, kterak by tu středu po Velice noci nyní minulé v kraji nebolito

Strana 120
120 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané v městě vašem sjezd od pánuov a rytířstva i také některých z pánuov měst držán byl, a tu při tom že by nějaké jednání a rokování společné o věci zemské řízeno a puosobeno býti mělo oc. Protož, páni přátelé naši milí, my VMtí za to žádostivě prosíme, abrž věříme, což jest koli tu na tom sjezdu od stavuo zjednáno a na čem zuostáno, a zvláště co se hajtmanuov dotýče, mělo-li by jim placeno býti, kdež sú sobě tu věc u nás velmi obtěžovali, že nám to oznámiti ráčíte psaním svým po tomto poslu, abychom my majíce s VMtí o tom srozumění, mohli se o tu věc s ji- nými městy kraje našeho snésti i také se zpraviti. Neb neznajíce toho, na čem by se jiní, zvlášť stav náš, svolili, neradi bychom se vniveč takového chtěli dáti ani zavierati, dokudž bychom širšího srozumění a zprávy od VMti, tudiež i od jiných pánuov měst, neměli, ráčíce to učiniti pro naše odslúženie i takovéž i mnohem větší — libosti ukázání VMtem přátelsky. Ex Thabor f. IIII. ante Reliquiarum 1519. Purkmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutným a vzáctné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm našim zvláště milým. 552. 1519 d. 14. května v Brodě Č. — Rada městská: aby stavuňk pro dluh povolen nebyl. [4051.] Služby našě vzkazujeme, slovutné opatrnosti páni, sousedé a přátelé naši milí! Kdež nám VMt psáti jste ráčili oznamujíce, že by pan Václav Radimský žádal VMtí za propuštění stavuňku pro dluh Vaňka Matějovi, souseda našěho oc: I ráčíte VMt věděti, že jsme téhož Vaňka před sebú měli dnes; včíra jeho doma nebylo. Zprávu jest nám učinil, že jest ku panu Václavovi Radimskému včíra jezdil, maje list od pana Kačice, aby pan Václav ráčil sobě Vaňků dluh, souseda našěho, vy- raziti na dluhu páně Kačicovu, kdež pan Václav Radimský taky jest povinovat panu Kačicovi, neb pan Kačice taky dlužen našěmu sousedu; a taky týž pan Kačice má býti v úterý u nás. Za to VMti žádáme, že ráčíte stavuňku nedopúštěti, znajíce býti krátký čas k opatření toho dluhu, dle dobrého sousedství a přátelství. Datum Brode sabato ante Zoffie anno Domini 1519. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom sou- sedům a přáteluom našim milým. 553. 1519 d. 15. května. — Rada m. Jihlavy: o dluhu Martina Jeslenka. [6307.] Službu svú vzkazujem, múdří, opatrní páni, přátelé naši milí! Jakož nám píšete, že bychom vám na oznámení a psaní vaše prvnější odpověď nedali, dále abychom souseda našěho k skutečnému zaplacení přidrželi, s širším vyslovením vyrozuměli sme. I vězte, že jsme vám na psaní vašě po tom, kterýž jest nám list

Strana 121
z roku 1519. 121 od vás dodal, odpověď dali, kteréž vám teď přípis*) posíláme. Pak my nevíme, jest-li ta odpověď OVašim dodána čili nenie. Avšak, ač bychom toho povinni nebyli, ale dle dobrého přáte[lství pro] Ambrože sladovníka jsme poslali a jemu psaní ... také přečísti dali. Kdež on tomu dluhu odpírá [řka], že od téhož Martina Jeslenka nic nekoupil, ani že mu [pojvinovat jest. I přes to, příde-li týž Jeslenek anebo s mocí pošle a téhož Ambrože anebo koho jiného (jakž řád jest) obviniti bude, všecko spravedlivě od něho učiněno býti jmá. Datum dominica Jubilate 1519. — Purkmistr a rada města Jihlavy. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kúřima, přátelóm našim milým. *) Viz str. 109 č. 528 ze dne 10. února 1519. 554. 1519 d. 21. května v Praze. — Rada městská: aby Annu manželku kantorovu vyhledali. [43. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Vznesli jsú na nás poctiví pan administrator s mistry a kněžími soudu u nás duchovního, kterak před některým časem učinili jsú spravedlivý mezi kantorem a Annú rozsudek o manželstvo, o kteréž mezi nimi nesnáz byla jest i odpor; a tím rozsudkem táž Anna jemu kantorovi za manželku budúcí jest přisouzena. V tom pak, že nemohli býti vedle řádu křesťan- ského pro čas postní potvrzeni, odloženo jim, až by po slavném hodu velikonočním bylo, že se jim oběma potvrzenie i také k skutečnému manželství cesta dá a otevře. Ale že mezi tím časem táž Anna ku potupě a lehkosti práva duchovního z města vašeho jest ušla a tak, jakž slyšeti jest, že by byla poněkud s vědomím vaším vy- šikována pro ten úmysl, aby se dotčenému kantorovi po rozsudku práva nedostala, prosíce nás jmenovaní mistři a kněží, aby v takové věci byli pro poctivost soudu a práva duchovního i také [z] strany našie opatřeni, aby snad skrze práva zlehčenie a z toho potom neřád nekřesťanský při manželství nepřišel, kdyby lidé rozsudkóm práva činiti dosti nechtíce, v neřádné životy a obývánie zlé společné nepadali; kte- rúžto věc my slyšíc, jim jsmy odpřieti slušně nemohli. A protož žádáme vás, tudíž i napomínáme, abyšte jmenované Anny přátely k tomu měli i skutečně přidrželi, aby oni túž Annu zase před vámi beze všech výmluv a odtahuov postavili, aby ona, v čemž jest na ni rozsudek učiněn, to pod- nikla a tomu dosti na zchválenie práva učinila. A též, jestliže skrze OVaše vědomě někde v jistém miestě se drží, aby byla zase vzata. Neb jestliže by se toho nestalo a tím během ona Anna chtěla by toho býti prázdna, a nedostanúci se kantorovi, jiného muže sobě zvolila: my podle žádosti práva duchovního a vedle povinnosti práva také našeho nemohli bychme než jim mistróm a kněžím toho býti pomocni dotud, dokudž by to napraveno nebylo a tomu se dosti nestalo. Ješto sami roz- Archiv Český XXI. 16

Strana 122
122 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané vážiti muožte, k čemu by též Anně byla ta věc přičtena vedle práva, kdyby mimo manžela svého právem sobě daného k jinému se bez řádu a práva obrátila. A vy také bez nesnáze a hydruňku [sic] toho byšte prázdni býti nemohli. Ale té jsmy o vás naděje, že hledíc v tom na dobrý řád křesťanský a na spravedlivost a po- ctivost, k tomu tak sáhnete, aby větších prací o to činiti potřebie nebylo. Prage sabbato ante Vrbani anno Domini M°VCXVIIII°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 555. 1519 d. 22. května v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína upomíná o dluh. [3384.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purgmistře, páni a přátelé moji milí! Vznesl jest na mne pan Ondřej Mocík, že dluhu svého spravedlivého, kterýžto dluh u vás na rathúze zapsaný v knihách vašich jest, od vás dosíci nemuož, kte- réhožto dluhu dlouhý čas jest čekal, žádaje mne v tom za radu i za pomoc. Já pak jeho nemoha v tom opustiti, k žádosti najvyšího pana purgrabie pražského JMti za to vás žádám dle dobrého přátelství a sousedství, že vy svrchu psanému panu Vondřejovi dluh jeho spravedlivý pustíte a dáti rozkážete, abych já od něho více o to starán nebyl. Nebo bych já jeho slušně v jeho spravedlnosti opustiti ne- mohl a jemu jeho podle práva byl bych povinen pomoci dobývati. A víru mám k vám, že vy nedáte k tomu přijíti. Odpovědi žádám. Dán na Poděbradech v neděli před svatým Urbanem léta oc XVIIII°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hejtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, pánuom a přá- teluom mým milým. 556. 1519 d. 30. května v Plaňanech. — Jan Hanykéř ze Semína: o dluh. [811.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purgmistře a páni, přátelé moji milí! Vězte, že jest na mne vznesla Duora, kmetična má z Plaňas [sic], kterak že by Martin koželuh spolusoused v městě vašem dlužen jí pozuostal mzdy jejie spravedlivé, kdež u něho jsúci sloužila, j gr. českých oc. I milí páni a přátelé moji zvláštnie! Za to já vás žádám, k čemuž by kolivěk ona Duora kmetična má spravedlnost měla, že rozkážete sousedu vašemu, ať jí zaplatí; jakož i já takovúž věc i jinú každú, kteráž by spravedlivá byla, rád vám k vuoli učiniti chci. Pakli by toho nebylo, již bych já kmetičny své v tom i v jiném slušně opustiti nemohl. Za odpověď VMti žádám. Datum v Plaňasech v pondělí Křížových dní léta oc XIX°. Jan Hanikéř z Semína nad Labem a na Nebovidech.

Strana 123
z roku 1519. 123 Slovutné opatrnosti panu purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom přá- teluom mým milým. 557. 1519 d. 2. června v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína slibuje, že vydá dědictví. [4772.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purmistře, páni a přátelé moji milí! Zdraví, štěstí i všeho dobrého, toho bych vám věrně přál oc. A kdež mi píšete o Oštiepa súseda vašeho, že by spravedlnost míti měl v Poděbradech po manželce své nebožce Mandaléně a kterak súsedu vašemu témuž Oštiepovi i stání položeno bylo, ale že pro zaneprázdně [sic] k tomu jest nepřišlo. A toto, Buoh ví, že jest tak, že pro mnohá zaneprázdnění toho se jest státi nemohlo. Než ať jest ta věc na tom postavena, ať sú na Poděbradech tento outerý najprv příští ráno anebo v pondělí na noc, že také končeli tu pospolu býti mají. A tu, což súsedu vašemu spravedlnost jaká náležeti bude, má spravedlivě zachován býti. Dán na Poděbradech ve čtvrtek den slavného hodu Buožího Vstúpení léta oc XIX°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kúřimě, pánóm a přá- telům mým milým. 558. 1519 d. 7. června na Šternberce. — Úředník Jan Hampl z Witbachu slibuje, že měšťanům pohledávky zaplaceny budou. [3044.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! Kdež mi píšete o Blažka souseda vašěho vo dluh jeho, kterajm mu jest povinovat Petr řezník z Janovic, člověk pána mého JMti, XVIti � míšenskými za slady, připomí- najíce mi to psaním předešlým pánu mému JMti: i to v paměti dobře mám, že že JMt ráčil mi o tom poručiti. Ihned sem Petra řezníka obeslal, aby tu věc s tajm jistajm Blažkem srovnal a JMti pánu mému viece o to starosti nebylo činěno i mně. I já sem se nadál, že jest ta věc na miestě. I poněvadž nenie, chci já téhož Petra, člověka JMti pána mého, o to skutečně přidržeti, aby vo to miesto a konec byl. A což se Němcové z Divišova dotajče, kmetičny JMti, o ten dluh Jakuba Černého, souseda vašeho, chci jie to hned voznámiti, a pokudž bude spravedlivě povinna dluhem, chci ji k tomu přidržeti, aby platcí byla. Dán na Štermberce v úterý před svatým Duchem léta oc XVIIII°. Vdy žádá ještě, necháte-li očiniti. — Jan Hampl z Witbachu, úředník na Štermberce. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přáteluom mým milým. 16*)

Strana 124
124 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 559. 1519 d. 8. června na Šternberce. — Jan Hampl z Witbachu přimlouvá se za Petra, řezníka z Uhl. Janovic. [809.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! Prosil jest mně Petr řezník z Janovic, člověk pána mého JMti, k vám za přímluvu, aby soused váš Blažek nějak s ním o ten dluh milostivě naložil. Neb Petr tak praví, že nějaký dluhy má v Janovicích na lidech pána mého JMti pohořalých, i že nemůž na nich tak snadno dobýti. I milí páni! Já vás za to prosím, že vy se přičiníte k Blažkovi sousedu vašemu, aby nějak s Petrem o to narovnal, aby jemu platce mohl býti na nějaký spuosob poroztržený. I já vás za to vždy prosím, že témuž Petrovi přímluvy mé dáte užiti, a já také pro každého z vás jednoho, což by mi koli možného bylo, chtěl bych rád učiniti ku potřebě jeho. Dán na Štermberce v středu před hodem slavným svatým Duchem léta oc XVIIII. — Jan Hampl z Witbachu úředník na Štermberce. Múdrým a opatrným pánuom, panu purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přáteluom mým milým. 560. 1519 d. 10. června v Č. Kostelci. — Úředník Čeněk ze Čbanova zapovídá pásti na gruntech panských. [4568.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Vězte, že někteří spolusousedé vaši i tudiež města vašeho přisedící gruntův pána mého JMti pastvami užívají a po Lipské pasou, o to s pánem mým JMtí ani z žádným ne- mluvivše. I protož já vám takovou věc oznamuji a na vás znášiem, že to spolu- sousedóm i města přisedícím z vuole JMti pána svého všem sě zapoviedá, aby viec potud gruntův panských neužívali, leč sě o to s JMtí pánem mým umluvie aneb se mnú. Než co sě lidí vašich dotýče a těch, kteříž pánu mému JMti za takové užitky pastev činie aneb fůrami neb jijiným [sic], tim [sic] sě nezapoviedají pastvy na gruntiech JMti pána mého. Ex Kostelecz f. VI. ante solemne festum Spiritus sancti annorum oc XIX°. — Čeněk z Čbanova, ouředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým. 561. 1519 d. 13. června v Kolíně. — Hejtman Strachota z Kralovic upomíná o dluh. [1228.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelie moji milí! Znesl jest na mě Matěj Mudrlant z Libodržic, že jest jemu dlužen Vaněk Třídvorský viec než rok IIIj P X gr. českých a k tomu jse nemá, jsa často napomínán, aby zaplatil.

Strana 125
z roku 1519. 125 I za to já vás, přátel svých milých, žádám, že téhož Vaňka k zaplacení Mudr- lantovi bez prodlévánie dalšieho přidržeti budete. Pakli by se to nestalo, znáti muožete, žeť bych ja Mudrlanta v tom opustiti nemoh, ale povoliti bych jemu musil, aby právem stavováním [sic] svého dobýval. Kdež vám věřím, že to tak opatříte, aby toho potřebie jemu nebylo. Datum na Kolíně f. II. Pentecostes anno Domini M 500 19. — Strachota z Kralovic, hejtman na Kolíně. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přáteluom mým milým dán buď]. 562. 1519 d. 17. června v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu: aby pozván byl k výslechu uvězněných lotrů. [1323.] Službu svú vzkazuji, moudří a opatrní páni, sousedé milí! Zpraven sem, kterak byšte měli nějaké zločince u vazbě své a že byšte to před sebú měli, aby tázáni byli mistrem popravním. I za to vás žádám, že mi některaj den před tím dáte znáti, abych já také k tomu tázání některé své poslal. Nebo jest mi toho po- třeba i jinajch některajch poddaných majch. Nebo tak slyším, že máte nějakého Němce u vazbě své, kterajž jest byl prvé v Radlicích, Čabelického vsi, i některé jeho tovaryše. Při tom také tak slyším, že byšte byli měli nějakého páně Slavatova člověka z Lipan, jménem Pycha anebo Pucha, a že byšte jej dali na rukojmie. I za to vás žádám, muož-li ten jistaj člověk postaven býti k tomu času v vaši moc, když by tito měli trápeni býti, že bych také měl s ním rozkázati mluviti o některé své věci i poddanajch svých. A za to vás žádám, že se jím rozkážete dostatečně ujistiti, až od vás ke mne obeslání [sic]. Při tom také vás žádám, kdyby to mohlo býti, abyšte se tím písařem opatřili, který by k tomu příslušel, aby pamět těch lotruov psána byla jich vyznání. Nebo muožte dobře znáti, že všeliký člověk nemuož míti všecko v paměti. Jakož já se tak naději, že se tu rozličný věci najdú, který sú se dály okolo města vašeho i jinde na jinajch kruntích pánuov i rytířstva. Odpovědi žádám. Datum na klášteře sv. Prokopa ten pátek před svatú Trojicí léta oc XVIIII°. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Také za toto vás žádám, kteříž ste byli při trápení toho Němce i při těch, kteří sú včera zvěšeni, že mi paměť svú vypsanú pošlete po tomto mým listu vám dodatele [sic], pokud jsou ti jistí vyznali při trápení svém. Moudrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a souseduom mým milým oc.

Strana 126
126 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 563. 1519 d. 17. června v klášteře sv. Prokopa. — Purkrabí Matěj ze Střimelic: za ochranu pro některé poddané. [2675.] Službu svú vzkazuji, pane purgmistře, příteli muoj milý! Zdraví, štěstí, všeho dobrého rád bych přál. I vznesl jest na mně člověk JMtí pánuov Jevišovskajch, Václav Hrdlička z Hořejších Krut, že by byl obstaven v městě vašem a že by právo naň dal Stajskal řezník. A kdež mně týž člověk JMtí pánuov mých zpravuje, že jemu jakživ peníze dlužen nebyl až dosavad; než hyndruje páně lidi týž Stajskal pro cizí věci, ješto mu ta věc nenáleží. Kdež já vás, pane purgmistře, prosím, že vy tu věc opatříte, ať jsou z práva propuštěni. A bude-li mi kto na téhož člověka žalovati, že já od něho spravedlivé učiním potud, pokudž by vinen byl. A vám věřím, že téhož Stajskala z té všetečnosti trestati budete. Abrž mne při tom žádá člověk týž Hrdlička za opatření, že jest zjednal pacholátko své na službu v sirotčím dvoře, a tu jest vochromeno, že do něho nic není než chodec věčnaj, a že jemu tu chromotu učinil nebožce Hašků syn. A tito stavuňkové a ruoznice jdou vše z toho skrze líkaře, že týž Stajskal upomíná za ty lékaře, ješto mu toho žádná potřeba není. I protož já vás, pane purgmistře, prosím, abyšte vy toho Haškova syna k tomu přidržeti ráčili, ať von jim to zbití a chromotu napraví a s nimi se smluví. Neb jest učinil věc velikou proti Jich Mti pánuov mých, a protož tou věcí neprodlívajte. Odpovědi žádám. Dán na klášteře sv. Prokopa ten pátek před svatú Trojicí léta oc XVIIII°. — Matěj ze Střmelic, purgrabie klášterský. Moudrému a opatrnému panu Petrovi, purkmistru města Kouřimě, příteli mému milému oc. 564. 1519 d. 19. června. — Rada m. Jílového táže se, kdy bude uvězněný krčmář vyslýchán. [4116. Službu svú VMtem vzkazujem, múdré opatrnosti páni a přátelé naši milí! Zpraveni jsme, že jsú dali s jistinú do vězenie vašeho páni Trosskovcové nějakého krčmáře z Chvatlin pro škodu svú, která se zvlášť panu Václavovi od lotruov nočně před časem v městě našem přihodila a stala; pro kterúžto škodu že by naň i práva žádali a k němu i právem že sú přistúpili; tak jakž zpraveni jsme oc. I milí páni a přátelé! VMtí my žádáme a prosíme, že nám to psaním svým oznámiti ráčíte, kdy bude ten krčmář člověkem popravním tázán jmíti býti, abychom také k tomu posly své vyslali a na něm se o též škodě šířeji poptali. Neb nám také po takové věci se ptáti náleží, poněvadž toho škodu podle svolenie a zřízenie zemského zna- menitú neseme. I tu dóvěrnost do VMtí jmáme, že nás v tom opustiti a oslyšeti neráčíte, znajíce toho naši znamenitú a pilnú potřebu býti. Datum dominico Trini- tatis annorum MVCXVIIII°. — Purkmistr a rada hor a města Jílového.

Strana 127
z roku 1519. 127 Múdré opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gouřimě, pánuom a přá- teluom našim milým. 565. 1519 d. 21. června v Praze. — Burjan Trčka z Lípy přimlouvá se za vydání dědictví. [2795.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé moji milí! Žádán sem k vám za přímluvu jménem Matouše Chlupatého, syna sladovníka, což se spravedl- nosti jeho dotýče, kteráž mu po manželce jeho náleží u Jana z sirotčích dvorů, aby jemu bez dalších odtahuov byla propuštěna a vydána. I k čemuž spravedlnost má, za to vás žádám, že nadepsanému Matoušovi přímluvy mé užiti dáte a spra- vedlnost jeho vydati rozkážete. Datum ex Praga f. III. ante Corporis Christi anno salutis 1519. — Burjan z Lípy a z Lipnice, podkomořie královstvie Českého. Múdrým a opatrným pánům purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom mým milým. 566. 1519 d. 22. června v Myšlíně. — Purkrabí Jiřík Štos z Kunic: o dědictví. [1051.] Službu svú vzkazuji, slovoutní, vopatrní páni a přáteli moji milí! V paměti máte, že sem některý čas minulý před vámi byl v radě prosíc vás za to, abyšte propustili Bartoňovi a Kubovi lidem pánův mých, co jest jim vodkázáno vod nebož- tíka Petra Plzka. I ráčili ste jim to propustiti. I prosím vás za to, že jim to voznámíte, kdy a na který čas by voni vo svý státi měli, aby voni juž taky vo to konec a místo vzeli. Dán na Myšlíně tu středu před Božím Tělem léta oc XVIIII. — Jiřík Štoš z Kunic, purkrabie na Myšlíně. Slovoutné a vzácné vopatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gouřima, pánóm a přátelóm mým milým. 567. 1519 d. 22. června v klášteře sv. Prokopa. — Ludvík Zajimač z Kunštátu: o cihly dláždicí. [1328.] Pane Pavle Ruňáku, příteli milý! Prosím tebe, oznam mi po tomto poslu, mají-li co cihel dlážicích [sic] u vás v Gúřimi; že bych jich chtěl kúpiti některé sto, světnici vydlážditi. Ex monasterio s. Procopi in vigilia Corporis Christi anno oc XIX°. — Ludvík Zajimač z Kumštátu oc. Pavlovi Ruňákovi v městě Gúřimi, příteli milému. 568. 1519 d. 23. června v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu vypovídá o zlo- činech některých uvězněných lotrů. [1320.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, súsedé milí! Jakož mi na mé psaní odpověď dáváte, co se dotýče toho Němce z Radlic, kteréhož máte u vazbě

Strana 128
128 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané své, píšíc mi, že by purgrabie mój někdy vám zprávu dal, že by některý zločinec vyznal na trápení svém na právě mém na téhož Němce; i abyste věděli: když sú takto rok něakého Čtvero z Mirošovic, páně Švambergova člověka, jsúc tázán mistrem popravním, že jest vyznal, že jest [s] svými tovařiši týž Němec něakú Špicnici pod Tamberkem, páně Slavatovu krčmářku, vybili a jie pobrali v domu jejiem. Druhé: to jest věc vědomá, že jest vzal [s] svými tovařiši něakému Jechovi, mlynáři ze Lhotky, který jest prvé mój byl, kdež sem jej prodal panu Slavatovi, tomu jest kuši vzal. Třetí: že jest přicházel na služebníka mého jménem Petra Čapka do Barchovic, chtíc mu něakú škodu učiniti [s] svými tovařiši. Tito sú s ním byli: Rohožka, Pelant; čtvrtého neznal. A tak slyším, že škody veliké činil lidem mým i jiným súsedóm okolním našim, a zvláště že [s] svými tovařiši stával jest u toho rybníku, který jest udělán tu mezi Malotici a mezi Gúřimem a Lhotkú, kdež naši [lidé jejdúc po potřebě své do města vašeho, vás fidrujíc robotú svú, zase jedúc, [nakoupliec sobě potřeb, do domuo svých, i poberú jim robotu jich, k tomu se jich ještě [na]tepú. I psal sem vám několikrát o to žádajíc vás v tom za opatření, abyste té věci nezlehčovali. I ještě vás žádám, že té věci zlehčovati nebudete a zlému rozkážete konec učiniti pro další nesnáz mezi námi. Co se dotýče něakého Pucha z Lipan, páně Slavatova člověka, kterého ste měli teď u vazbě své a dali ste jej na rukojmie: i ještě vás za to žádám podle mého prvního psaní, že jej sobě rozkážete postaviti a u vazbu svú rozkážete jej vzéti a dostatečně se s ním ujistiti; a když jej u vazbě své budete mieti, že mi to oznámíte. Také vás za to žádám, že jeho nižádnému nevydáte bez mého vědomie. Také vás za to žádám, že mi dáte vypsané ty tovařiše Němcovy, kteří sú s ním vyzdviženi a u vazbě vaše [sic] sedie. Odpovědi žádám. Ex monasterio s. Procopi f. V. Corporis Christi annorum Domini 1519. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřima, pánuom súsedóm mým milým dán buď]. 569. 1519 d. 25. června v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína ujímá se poddaného pro dluh vězněného. [3381.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purgmistře, páni a přátelé moji milí! Vzneseno jest na mne, že by Jindřich z Velimě, člověk krále JMti, seděl u vás v městě vašem pro nějaký dluh, kterýžto dluh prvé jest, nežli sem já na Poděbradech byl. Pro kterýžto dluh jest stavil Šimek z Jindic člověka krále JMti z Chotouně pro dluh Jindřichuov z Velimě; kterýžto Jindřich postavil se jest na místě toho člověka, i sedí v městě vašem. A zpraven sem, že ten, kterýž jest stavil

Strana 129
z roku 1519. 129 člověka krále JMti, nechce, než aby mu hned ty peníze dal, totižto IX IP gr.; kdež on jich na tento čas nemá. To sami znáti můžete. I protož vás prosím, páni a přátelé moji milí, že vy té cesty pohledáte, kterak by Jindřich, jestliže jest spravedlivě povinovat platiti, platce měl býti toho dluhu a králi JMti poustka nezůstala. Tak má pamět nese, že sem vám prvé to psaním svým oznámil, že sem Šimkovi z Jindic den menoval, kdy by k soudu a na právě Velimském státi měl; kdež pak na ten den sem soud držal. Šimek jest k tomu dni a soudu nestál, a Jindřich stál. I tak sem za to držal a u mne jest, že by ten Šimek na jiném právě pro ten dluh stavovati neměl, poněvadž jest ke dni položenému a soudu nestál, tu kdež jest státi měl. I protož vás žádám podle práva a sřízení zemského, abyšte člověka krále JMti v tom opatřili, aby se jemu v tom nic neukrátilo. Jakož o tom nepo- chybuji, že to učiníte, což vám možného jest, předkem pro krále JMt a potom pro — mne také. Dán na Poděbradech v sobotu po sv. Janu Křtiteli léta oc XIX°. Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purmistru a radě města Gúřimě, pánuom a přáteluom mým milým. 570. 1519 d. 28. června v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu propouští lotra Brnu na rukojmí. [1322.] Službu svú vzkazuji, moudří opatrní páni a sousedé milí! Zprávu majíc vod ouředníka našeho klášterského, co se dotýče těch zločincuov, kteří sú za své činy konec vzali u města vašeho, i tudíž tak slyším, že byšte ještě některé u vazbě své měli, a zvláště co se nějakého lotra dotýče jménem Brnu, kteréhož sme vám dali (anebo naši poddaní na místě našem) do vazby vaší k dodržení. Kdež týž Brna jest nic dobrého neučinil, majíc ho na několika místech psancem; kdež se mu také s těmi jistajmi měl konec státi, kteříž visí. I zpravujíc mne ouředník náš, že tu škodu, kterúž jest nám učinil, pod- dávajíc se v to, že by chtěl nám zaplatiti smlúvou; jakož jest purgrabie náš klá- šterský rukojmie za to přijal, pokudž sami v sobě jsou sepsáni, mé v tom vuole nevědouc ani syna mého, než toliko na zprávu, ač by vuole naše byla v tom. Kdež týž ouředník náš svrchupsaný od vás žádost na mne a na syna mého vznesl jest a od některajch jinajch dobrajch lidí, aby týž ten lotr Brna zachován byl při zdraví svém a při hrdle. I páni sousedé milí! Muožte znáti, že takovajm lotrům já nerad hřbetu držím ani za ně se přimlúvám; než skrze žádost vaši a těch dobrajch lidí, jsouc k vám v dobrým sousedství nachýlení, to pro vás chceme učiniti i pro ty dobré lidi, kteříž se za téhož lotra přimlou[vájte, že ho při hrdlu a zdraví jeho zanecháme Archiv Český XXI. 17

Strana 130
130 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané na takový způsob, pokudž jsou zaň rukojmie za téhož lotra a slíbili sú, aby se tomu dosti stalo. Bůh daj, [aby] lepší byl; ale řídko se takoví po takové věci po- lepšují. Kdyby vašich přímluv nebylo, jistěť by visel. I na ten způsob, jakož vám svrchu píši, muožte jej pustiti. Datum na klášteře sv. Prokopa ten outeraj před svatým Petrem a Pavlem léta oc XVIIII. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Moudrým opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, pánuom a souseduom mým milým oc. 571. 1519 d. 2. července v Leštně. — Jan Holický ze Šternberka: aby poddanému dědictví jeho bylo vydáno. [2605.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé milí! Jakož sem vám vzkázal po panu Jakubovi kantorovi, spolusousedu vašemu [sic], za to vás žádaje, abyšte Petrovi Peňourkovi z Vranic, člověku mému, spravedlivé učinili o to, což jest mu sestra jeho poručila a k věrné ruce komuž jest ona týž sestra jeho to schovati dala, na to se vyptajíc, jemu toho dopomohli. I ještě vás za to prosím, že vy témuž Petrovi, člověku mému, jeho spravedlnosti dopomuožte, pokudž v tom spravedlnost má. Kdež tu vieru k vám mám, že ho podle spravedlnosti jeho vopa- tříte a to pro mne učiníte. Ex Lessten sabato in die Visitacionis beate Marie virginis anno oc XIX°. — Jan Holický ze Šternberka, hajtman kraje Kouřimského. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kúřima, přáteluom mým milým. 572. 1519 d. 4. července na Škvorci. — Zdeněk z Klinšteina žaluje na mistra popravního pro jeho neslušné chování. [1089.] Službu svú vzkazuji, páni přátelé moji milí! Oznamuji vám, že jest na mne znesl Jan z Doupku, přímím] Vejručka, člověk páně ajmnistratorů, kterýž sú mně poručeni [sic], kterak ten člověk popravní, kterýž jest v městě vaším za mistra, ondy da ode mne, když ho lidi moji provázeli, uzdřel jest kůň téhož člověka ajmni- stratorova, an se pase u cesty. Tu jesti jej pojal a vsadil jest na nej tu jistú ženu svú. A potom když jest ona z neho sedla, a tu jest potom on ten kůň rubal a sekal, že jest ten kůň potom tak raněný zašel do lesa, že jej nemůž nalésti. Kdež on vo takovú věc nemá [k] komu hleděti, než k němu. I protož vás já žádám, poněvaž sú mi poručeni, na místě pánův jich i podle toho poručení, i že se jím ujistíte podle zřízení zemskýho, a čeož [sic] ten člověk neb páni jeho žádati budú, že spra- vedlivé od něho jemu učiníte. Neb znáti můžete, že jest ten jistý lotr mohl takové všetečné a lotrovské věci dobře nechati a jíti předce, nepřekážejíc tomu a škody nečině chudým lidem.

Strana 131
z roku 1519. 131 A také vám to oznamuji, že když sú ho domů vedli skrzě mú ves, že jest mi se s lidmi vadil a pobízel jich, aby se s ním bili. A praví, že nevěří, aby dobrý byl, jestliže se s ním bíti nebude. Kdež jistě, kdyby sobě mne nevážili, a že sem já jim poručil a přikázal, aby jej pěkně zase dovedli, že by mu takového lotrovství netrpěli. I s té příčiny vám to voznamuji a vás za to žádám, že jej pro takovú věc trestati budete, aby von se takové věci potom viece nedopustil. Neb můšte [sic] znáti, že by někdy se snad mohlo přihoditi, kdyby někoho pobízel, že by mu toho nevytrpěl. A já bych jistě s vámi nerad, nerci-li vo takového lotra, ale ani vo jiné nerad zacházel. Než na tom sem vždycky byl i ještě sem, abych s vámi dobré přá- telství i súsedství zachoval. I dejtež mi vodpověď psaním svým po tomto poslu, co jest v tom úmyslu vašeho, abych se věděl čím spraviti. Dán na Škvorci den sv. Prokopa anno oc XVIIII°. — Zdeněk s Klinšteina a na Škvorci. Múdrým a opatrným pánům purkmistru a radě města Kouřima, přátelům mojim milým. 573. 1519 d. 10. července v Zbraslavicích. — Jan Svadba z Otradovic: aby mlynáři Hronkovi dědictví bylo vydáno. [2686.] Službu svú vzkazuji, slovutní páni a přátelé moji milí! Znesl jest na mně Hronek mlynář, člověk muoj, listu tohoto ukazatel, že by nebožtík Jíra, mlynář z velkýho mlýna, vodkázal mu XX I gr. českých a Petrovi synu jeho V ſP gr. českých, a to že by kšaftoval, a ten kšaft že by u vás ležal na rathouze. I milí páni! Za to já vás prosím, jest-li člověk muoj k čemu spravedliv, že mu spravedlnosti jeho dopo- muožte i s synem s jeho. A já taky zase, kdyby se taková věc komu vašemu na krumtích [sic] mých přihodila, chtěl bych se k vám v tom přátelsky zachovati. Od- povědi žádám psaním vaším. Dán na Zbraslavicích tu neděli před svatú Markétú léta oc XIX°. — Jan Svadba z Otradovic a na Zbraslavicích. Slovoutným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přátelům mým milým. 574. 1519 d. 15. července v klášteře sv. Prokopa. — Purkrabí Matěj ze Střimelic upomíná o dluh. [2673.] Službu svú vzkazuji, pane purgmistře, příteli muoj milý! Vznesl jest na mně člověk pánuov Moravskajch JMtí, Kříž z Mělníka, kdež by mu byl dlužen za krávu XVIIII gr. č. Bulánek spolusoused váš; i po častým a přátelským napomínáním [sic] zanetbává mu dáti. A on jest také lidskaj dlužník sem do města vašeho panu Pře- myslovi rovně takovou summu. I milý pane purgmistře! Protož já vás žádám, že vy ho k tomu přidržeti ráčíte, aby on jemu povinnaj dluh a spravedlivaj zaplatil. 17*

Strana 132
132 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Pakli by se o to s panem Přemyslem smluvil, aby jedné člověk pánův Moravskajch nebyl upomínán od pana Přemysla, že se též také takové cesty půjčuje [sic]. Odpovědi žádám. Dán na klášteře sv. Prokopa den Rozeslání XII apoštoluov léta oc XVIIII°. — Matěj ze Střmelic, purkrabie klášterský. Moudrému, opatrnému pánu Kalinovi, purkmistru města Kouřimě, příteli mému milému oc. 575. 1519 d. 19. července v Kouřimi. — Jan Šlechta ze Všehrd trpce si stěžuje, že plot k novému rybníku na gruntech jeho postavili, a že šafáře, který zbil lotryně trávu jeho kradoucí, do šatlavy vsadili. [2358.] Múdří a opatrní páni, přátelé a súsedé moji milí! Byl jsem vám psal před nevelmi dávným časem, připomínaje psanie vaše, kteréž jste mi byli učinili oznamujíc, že byšte chtěli na gruntiech svých nějaký plot udělati nad tiem rybníkem svým novým, a to proto, jestliže by naň voda většie přišla, aby vám ryby nahoru jíti ne- mohly, žádajíc toho, jestliže by při dělání plotu toho do mých gruntuov z vomylu tři neb čtyři koly plot ten dělajíc vrazili, aby mi to proti mysli nebylo. Kdež jsem vám zase psal, nebylo-li by to ke škodě a k újmě gruntuov mých, že by to proti mně nic nebylo. Než bylo-li by ke škodě mé, že vám tak věřím, že byšte mi té škody netoliko sami neučinili, ale ani přáli. A slyše vo tom, jaká jest na tom škoda má, oznámil jsem vám to psaním svým. A chtě vždy vo té věci sám gruntovně zvěděti, vohledoval sem to všecko těchto dní, totižto ten plot i pojezek. A najprvé jsem nalezl, že ten všecken plot od potoka až k hrázi rybníku mého na mé grunty udělán; též i ten pojezek udělán jest v straně potoka a břehu mého, ješto tiem pojezkem břehy mé se zdutím vody zatopie a již zatopují k újmě a škodě gruntuov mých. A přijde-li voda veliká a náhlá, jakož se to často trefuje a těchto let několikrát trefilo, zedmúc se tiem rybníkem novým, zatopí mi všecken rybník muoj a strhnúc do vašeho vnese, poněvadž, když jest ještě rybníku vašeho nebylo a taková voda přicházela, stávala zvejší až do polú hráze mé od potoka. Pak když by se, přijdúc tiem rybníkem, zdula, poroz- omějte, jak by nahoru vstúpila, ješto by jí i ten splav nový malý byl. A protož, poněvadž jsem já vobce této dobré netoliko obmejšlel, ale skutečně u nebožtíka krále slavné paměti jednal i zjednal, ješto vám toho ani co podobného žádný z súsed vašich vokolních netoliko neučinil, než spieše na vás vejprosy a po- kuty na králích vyprošovali, a musili jste jim aneb předkové vaši za to peněžité úplatky dávati. A toho se již i s budúcími svými skrze mé zjednánie nebojíte. I jměli byšte na to také pamatovati; a nechtěli-li byšte mi za to jiného přátelstvie vokázati, již bych já i to od vás za přátelstvie přijal, abyšte se ke mně tak spra- vedlivě zachovali a toho mi neodjímali a škod na tom i záhub nečinili, což jest

Strana 133
z roku 1519. 133 mého a manželky mé, a čehož jest se nikdá mně ani předkóm mým od předkuov vašich nedálo. A nemohlo-li by takové dielo vaše bez mých gruntuov uděláno býti, proč se vo to se mnú, jakož jsú to předkové vaši jiným spolusúsedóm svým činievali, pychu mi v tom nečiniec, nesmluvíte? Neb co já v tom činiti mám, budu-li vo to vám na vás žalovati a napravenie žádati? Jakú naději k rozsudku i k nápravě vaší jmieti mám, poněvadž jste súdce i strana? Vědomáť jest věc, že byšte sobě v tom neuhoršili. Ale poněvadž jest to proti všem právóm, aby někto jsa v jedné při strana, jměl je i súdcí býti: nebylo-li by se mnú vo to uhozeno, za zlé byšte mi jmieti nemohli, že bych já vás vo to před jiným súdem hleděti a z pychu proto pohnati musil. A ten bych jistě i provedl i obdržel i s pokutu. Neb tak práva vokazují: Jestliže by jeden druhému v grunty se uvázal, jako v louky a potoky aneb jiné podobné grunty, aneb v nich škody a překážky činil, že muož každý pro takovú věc z pychu pohnati i z pokuty ze sta neb ze dvú set aneb vejš, jakž by kto v tom škodu svú znal. Přišla-li by pak v tom obec ke škodě, nerozomiem, by vo to k jiným hleděla než k těm, kteříž jsú toho příčina, cizie grunty osobujíc, smlúvy vo ně neučinivše. A vo tom nynie potud. Dále, páni a súsedé milí, zpravil jest mne Kuba šafář muoj, kterak hlédaje a háje škod mých, které mi se na mé lúce blíž Ždanic ležící mnohé a znamenité dály od některých děvek a lotryň zlodějsky; a že se jest potom přihodilo, když ně- který den na takové zlodějky číhal, přišly na túž louku žat trávy tři děvky; i žaly tu hned dvě v též louce mé, a třetie stála na stráži. I když ho psík, kteréhož s sebú jměly, vyslédil, uťav sobě jakýs kyjík léskový, vyběhl na ně, an již byly něco trávy nažaly, i přibil jim; i té také dvakrát aneb třikrát dal, kteráž jest na stráži stála. Pro kterúžto příčinu kázali jste jeho do šatlavy dáti praviec, že jest sirotka vašeho zbil. Ješto zdá mi se, nechtěli-li jste sobě v tom šafáře mého vážiti, ale mne jste v tom poněkud šanovati jměli, a ne hned tak kvapně a náhle úředníka mého od statku mého do vazby dávati jměli, znajíc, že jsem také i súsed i přietel váš, a viec podle města činím nežli Petráková s tú svú lotryní. A byšte mi vo tom znáti dali, přijeda jsem, chtěl bych byl vás k sobě vezma v tu věc spravedlivě na- hlédnúti, a pokud bych v tom služebníka svého vinného poznal, podle slušnosti, jakž by vám se za spravedlivé zdálo, trestati. Já vám za zlé nemám, že sirotkuov litujete, než toho vám chváliti nemohu, že škod sousedských nelitujete. Jáť sobě jistě méně toho nevážím, ktož mi v zlodějské stráži stojí, než jako toho zloděje, který mi krade. A táž lotryně, Petrákové dcera, dvakrát jest ne od mých, než od cizích lidí nalezena, an trávu na té mé louce žne; a želi ji i jiná čeleď jejie. A jest mi jie vod nich i vod jiných s dobrý vuoz vyžato. Než jakž trestati budete ty, ktož svých škod lotryniem a zlodějkám bránie a hájie, dáte jim cestu, aby súsedóm tiem svo- bodnějie na poli kradly a škody činily.

Strana 134
134 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Já bych toho panu Jakubovi Černému i panu Kalinovi nehyzdil, že jsú při některých spravedlnostech tak horliví a zuořiví, když by to jediné také při jiných věcech činili. Než ktož mi komáry cedí a velblúdy požierá, tohoť já za dokonalého klásti nemohu. A protož já vás prosím, že vy služebníka mého rukojmie pro- pustiti rozkážete. Datum Gurim domi mee f. III. ante festum Marie Magdalene anno Christi 1519. — Jan Šlechta ze Všehrd a na Kostelci nad Labem. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm a súsedóm mým milým. 576. 1519 d. 20. července na Hradeníně. — Václav Amcha z Borovnice: o výslech uvězněného Fulhana. [15.] Službu svú vzkazuji, páni súsědi moji milí! Došla mne zpráva jistá, že ten Fulhan znal sě o svých činech neslušných, ten, kerý [v] vazbě vaší sedie. I z ty příčiny sěm na tom, tak sě k němu zachovati, jako na lotra sluší. I můž-li to býti, aby naň právo puštěno bylo v pátek najprv příští, to mi oznamte, že bych k vám přijel. Dán na Hradeníně v střed [sic] před sv. Maří Mangdalenú líta oc XVIIII°. — Václav Amch [sic] z Borovnicě, hýtman kraje Kouřimskýho. Múdrým a opatrným pánům purkmistru a radě města Kouřima, súsědům a přátelům mým milým. 577. 1519 d. 24. července v klášteře sv. Prokopa. — Jan Zajimač st. z Kunštátu stěžuje si, že rybník jejich zatápí pole služebníka jeho. [1324.] Službu svú vzkazuji, moudří opatrní páni, sousedé milí! Vznesl jest na mně služebník náš Bohuslav Trmal oznamujíc mi a synu mému, kterak by ten rybník topil na jeho krunty, který jest udělán vnově nad Drahonickajm mlýnem. Kdež v paměti muožte míti, že sem vám psal, když ste ten počěli rybník dělati, žádajíc vás, abyšte bez překážky krumtův [sic] služebníka našeho svrchupsaného dělali, a tak na krátce, aby na jeho krumty vodou nic zatopeno nebylo. Kdež tak slyším, že již se to děje, a že by ještě vajš voda vystúpiti měla na krumty služebníka našeho svrchupsaného. I podle psaní mého prvnějšího mohli ste se dobře zpraviti i snad vzkázáním, že týž služebník náš svrchupsaný nechtěl by záplaty ani jaké směny od vás bráti, než aby jeho krumt tak byl sám v sobě jemu k jeho užívání, jakož to od starodávna bylo jest, von i předkové jeho užívali. I já vás za to žádám podle práva a zřízení zemského v tom za opatření, aby toho nebylo, oč sem vám prvé psal i ještě nyní [píši]. Pakli by se toho ne- stalo a svú vuoli chtěli byšte s naším služebníkem míti, jistě abyšte věděli, že

Strana 135
z roku 1519. 135 bychom služebníka svého v tom neopustili. Nebo muožte znáti, že žádnaj z cizího své nemuož učiniti. Odpovědi žádám. Dán na klášteře sv. Prokopa tu neděli před svatým Jakubem léta oc XVIIII°. — Jan Zajimač starší z Kunštátu oc. Moudrým, opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a souseduom milým oc. 578. 1519 d. 27. července v Hoře Kutné. — Starší havíři ujímají se dvou zraněných soudruhů. [4641.] Službu naši vzkazujem, múdré opatrnosti páni a přátelé naši milí! Jan Fiolka a Václav Přistoupil jsúce v pořádku našem, před nás jsú předstúpili s přátely a tovaryši pořádku též našeho a zpravili sú nás, kterak oni jsúce v městě vašem, příhoda se jim stala, jsúce na robotě neb na díle z vašich peněz, že sú je zbili a zsekali. Kdež sú se oni zachovali podle rozkázání VMtí, jako na dobré záleží, že sú zbroje u sebe neměli, a že jim žádný nemá nic překaziti, a že jim mluveno bylo i z úřadu, aby se v tom nebáli; oni ubezpečivše se, tak sú učinili oc. Při tom žádali sú nás k VMtem za přímluvu. My slušné jejich žádosti nemohúce odepřieti, VMtí žádáme a prosíme, že jich neráčíte v tom opúštěti, ale je v tom opatřiti. A my VMtem v túž libost neb mnohem větší libosti okázání chtěli bychom učiniti. Kdež o VMtech nepo- chybujem jakožto o přátelech svých milých. Dán na Horách Kutnách v středu po s. Jakubu apoštolu páně léta oc XVCXIX°. — Starší nad havéři na Horách Kuthnách. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a konšeluom města Kouřimě, pánuom a přáteluom našim milým. 579. 1519 d. 29. července na Č. Kostelci. — Uředník Čeněk ze Čbanova ohražuje se proti tomu, že jeden poddaný proti úmluvě byl obstaven. [331.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni Kouřimští, přátelé moji milí! Vězte, že jest vznesl na mne rychtář z Brníka, kterak by na právě vašěm obstaven byl pro nedopomoženie práva oc. I milí páni a přátelé moji milí! Divná mi to věc jest, ač neviem, nepamatujete-li jsě v tom, když některé časy u vás na rathouzě o takovou věc mluvil jsěm i na tom zuostal, aby lidé pána mého JMti stavováni nebyli na právě vašěm; a jestliže by kdo [z] spoluobyvatelův vašich aneb poddaných z čeho měl viniti kterého člověka pána mého JMti, aby to na mne znešeno bylo, že já bych spravedlivé učiniti chtěl. A tuto pak toho sě nenalézá na mne nic, než nezší [sic] člověk pána mého JMti jest stavuňkem hyndrován, ač já neviem, jest-li to s vědomostí vaší. I já vám věřím, že vy člověka pána mého JMti z toho stavuňku propustiti rozkážete. A má-li

Strana 136
136 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané jej kdo z čeho viniti, že já od něho spravedlivé učiním. Neb to jistě vězte, že bych já rád k vám všecko přátelstvie zachoval a téhož bych sě od vás nadál. Dán na Kostelci v pátek po sv. Jakubě léta oc XIX°. — Čeněk z Zčbanova, ouředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým. 580. 1519 d. 9. srpna v Leštně. — Jan Holický ze Šternberka: o dluh za slad. [2604.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! Jakož mi píšete, že jest vznesl na vás Blažek sladovník, soused váš, že by Petr řezník z Ja- novic, člověk muoj, jemu dluhu spravedlivého povinen byl za slady XXII �? gr. míš. a měv již dluh týž zpraviti po napomínání přátelském oc. I milí páni a přátelé! Vězte, že sem já hned vo to psal ouředníku svému Šternberskému, aby ta věc opatřena byla. Ex Lessten f. III. ante s. Tiburcii anno oc XVIIII°. — Jan Holický z Šternberka oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, přáteluom mým milým. 581. 1519 d. 9. srpna. — Hejtman na Poděbradech Jiřík Želenský ze Sebuzína upomíná opětně o dluh Jana, faráře ve Velimi. [3382.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purkmistře a páni přátelé moji milí! Před časem minulým oznamoval sem některým z pánuov spoluradních vašich, kterak poctivý kněz Jan, farář Velimský, k dluhu svýmu spravedlivému, kterýž má na Kyselé Martě, přijíti nemohl po častém napomínání. A nemoha na nie dluhu spravedlivého míti, přistoupil ku právu a vašemu rychtáři žaloval jest, a podle práva kněz Jan zachoval se. A když ona stála po najprvnější žalobě a po obeslání, tu jest rychtář pověděl, že knězi Janovi zaplaceno bude, aby se o to kněz Jan nestaral. A stání ne jednú ani dvakrát, ale několikrát jest pokládal knězi Janovi, a nikdá toho k místu nepřivedl oc. Páni a přátelé moji milí! Žádal sem vás, abyšte kněze Jana podle jeho spravedlivosti opatřili. Tu jste mi přiřkli, kohožkoli kněz Jan viniti před právem bude, že spravedlivé knězi Janovi učiníte. I položili jste a jmenovali den k stání knězi Janovi. Kdež pak tomu jest kněz Jan dosti učinil a na ten den od vás jmenovaný stál jest, chtě rychtáře viniti před vámi, že jest jemu přiřekl, že bude knězi Janovi zaplacen ten dluh, kterýž jemu posavad zaplacen a dán není. Já vás žádám a věřím, že rychtáře k tomu dostatečně přidržeti budete podle svých slov,

Strana 137
z roku 1519. 137 ať on dosti tomu učiní a ten dluh knězi Janovi zpraví a dá III ſ? X gr. alb., aby kněz Jan o to více útrat a nákladuov nečinil. Pakli by se toho nestalo, jistě, ač nerad bych, ale již bych musil podle práva kněze Jana zachovati. Odpovědi žádám. Dán v úterý před s. Tiburcím léta oc XIX. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hýtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom a přáteluom mým milým. 582. 1519 d. 11. srpna na Šternberce. — Jan Holický ze Šternberka: aby poddanému celé dědictví bylo vydáno. [2607.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé milí! Jakož sem vám prvé psal o Petra Peňourka, člověka svého, o tu spravedlnost, kterúž se praví mieti při právě vašem po Svatě sestře své, žádaje na vás toho, aby jemu jakožto bratru jejiemu a příteli najbližšímu propuštěna byla, kdež on mne tak zpravuje, že byšte vy jemu I f? gr. za to dáti chtěli toliko a více nic. Kdež on mne zpravuje, že nemálo statku po kšaftu a zřízení též sestry jeho jest zuostalo i penízi hotoví, kteréž nějaká Jechová jest pobrala, ješto vedle práva a zřízenie zemského on k tomu lepší spravedlnost má nežli kto jiný. Neb byšte jej tou I ſ gr. oddělovati měli, pomyslte na to sami, bylo-li by to spravedlivé. Než já vás za to žádám, že vy se k člověku mému v tom upřiemě zacho- váte, jakož otec muoj nebožtík i já také k vám sme se zachovávali, a že vy ty peníze i to, což jest po kšaftu sestry člověka mého zuostalo, kážete před sebú po- ložiti, a tu, což spravedlivě člověku mému náleží, že propustíte. Pakli by se toho nestalo, muožte znáti, že bych v tom člověka svého nikoli spravedlivě vopustiti nemohl. Ale tu vieru do vás mám, že se v tom ke mně i k člověku mému spra- vedlivě zachováte. Odpovědi od vás žádám po ukazateli listu tohoto. Ex Ssternberk f. V. post s. Laurenti anno oc XIX°. — Jan Holický z Šternberka, hajtman kraje Kouřimského. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, přáteluom mým milým. 583. 1519 d. 24. srpna v klášteře sv. Prokopa. — Matěj ze Střimelic: o narovnání různice. [2674.] Vzácné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Službu svú VMti vzkazuji! Ráčili mi Jich Mt páni rozkázati, abych k VMti psaní učinil, že jest nějaká různice a pře mezi služebníkem Jich Mtí pánův mých, mezi Matějem s Hryzela, a z druhé strany mezi Václavem Slunečkou, jako má paní Lidmilu Čapkovou. I svolili se Archiv Český XXI. 18

Strana 138
138 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané dobrovolně, aby VMtí byli slyšáni a rozeznáni. A cožkolivěk VMt ráčíte jim roz- kázati, na tom mají přestati. A stání mají tu středu po sv. Bartoloměji pod tou pří ztracení. Na místě Jich Mtí pánův mých z Jich Mtí rozkázání já VMtí prosím, abyšte to ráčili k sobě přijíti a je o to slyšeti, a to učiníc pro JMti pány mé. A druháť strana také má vás prositi, totižto Slunéčko. Datum na klášteře sv. Prokopa den sv. Bartoloměje léta oc XVIIII°. — Matěj ze Střmelic, ouředník klášterský. Vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přá- teluom mým milým oc. 584. 1519 d. 28. srpna v Leštně. — Jan Holický ze Šternberka: aby člověku jeho dědictví konečně bylo vydáno. [2606.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé milí! Jakož mi píšete, že jest kšaft od Svaty, Peňourkovy sestry, na smrtedlné posteli učiněný, kterýž jest dobrovolně učinila, člověku mému nadepsanému jest čten, ale že snad jemu nedo- rozuměl a mně že jest kratčeji zprávu učinil oc. I za to já vás prosím, což člo- věku mému po témž kšaftu Svaty sestry jeho spravedlivě náleží, že vy jemu to vydáte a konec jemu již o to učiníte; neb jest von již mnoho o to chodil, náklady a práce činil. Pakli by se toho nestalo, již bych já k vám vo to hleděti musil pro nedopomožení práva a spravedlnosti jeho. Již člověk muoj na ten den tam před vámi z rozkázánie mého státi má; kdež tu vieru do vás mám, že v tom i na mne zhlídnete a jemu vo to konec učiníte podle psaní vašeho. Neb vězte, jestliže by se člověku mému při tom času konec spravedlivý nestal, kdež sem já k vám toho bez pochyby [sic], že bych již člověku svému tou měrou vo to více pracovati a stávati nedal, než již bych jej v tom vopatřiti musil, pokudž bych rozuměl. Ex Lessten dominico in die s. Augustini anno oc XVIIII°. — Jan Holický z Šternberka, hajtman kraje Kouřimského. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Gúřima, přáteluom mým milým. 585. 1519 d. 13. září v Hoře Kutné. — Starší havíři žádají za ustanovení dne k jednání o úrazu. [4642.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni a přátelé naši milí! Jan Fiola a Václav Přistoupil, tovařišie z pořádku našeho havéřského, vznesli jsú na nás, kterak jsúc na díle Opatrností Vašich tu v městě u vás, úraz vzavše, skrz to stavěti majíce se tento pátek najprv příští, zprávu majíc, že by úřad VMtí na tento čas skrz pana podkomořího změněn byl, toho se obávajíc, aby to jich stánie

Strana 139
z roku 1519 139 skrz úřad změněný jim protaženo a odloženo nebylo, a oni také přátel, kteréž při sobě míti mají, nadarmo aby s sebú nevedli: protož vás za to žádáme, že nám tu věc oznámiti ráčíte, mají-li ti tovařišie svrchu oznámení na ten čas, totiž tento pátek najprv příští, stavěti se, že oni tomu dosti učiniti a státi chtie. Pakli by pro zaneprázdněnie VMtí to se sjíti nemohlo, a čas některý další toho jim ráčili byšte položiti, věříme, že nám to také oznámiti ráčíte, aby ti jistí tovařišie věděli se čím při tom zpraviti. Za otpověď žádáme. Ex Montibus Cuttnis f. III. ante Crucis exaltacionem anno 1519. — Starší nad havéři hor střiebrných na Horách Kutnách. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, přáteluom našim milým. 586. 1519 d. 18. září v Myšlíně. — Jiřík Štos z Kunic: proti obstavení peněz. [1053.] Službu svú vzkazuji, slovoutní a vzácné vopatrnosti páni a přáteli moji milí! Znes jest na mne Šimek z Jindic, člověk páně Čabelidského, že by mu staveny byly na právě vašem peníze, kterýž jest mu Jindřich z Veleně položiti měl. I ne- vím, z který příčiny by jemu staveny býti měly, poněvadž von Jindřich před vámi ničemýmuž [sic] jest nevodepřel na ten čas, kdy ste rozsudek učiniti ráčili. Pak jestliže jest podlí práva stavil, i to buď jedno. Za toto VMtí žádám, že ráčíte panu rychtáři svýmu rozkázati, ať jse podlí práva zachová, aby potom člověk páně Čabe- lidskýho věděl, kde k svým škodám přijíti a k outratám; neb jest juž veliký outraty učinil jemu k vůli. I poněvadž mu se toho zlýho chce, koštují jse buohda vo to, aby mu ty škody perně zaplatil. Vodpovědi žádám. Dán na Myšlíně tu neděli před svatým Matoušem apoštolem Božím léta oc XVIIII°. — Jiřík Štoš z Kunic. Slovoutným a vzácné vopatrnosti pánóm, panu purkmistru a radě města Kouřima, pánóm a přátelóm mým milým. 587. 1519 [?] d. 19. září v Zbraslavicích. — Jan Svadba z Otradovic: o odkaz záduší ve Zbraslavicích. [2685.] Službu svú vzkazuji, slovutní páni a příteli milí! Znesli jsú na mě lidé moji ze Zbraslavic, že by nebožtík Václav odkázal kopu gr. k záduší do Zbraslavic na mlynářovi z velkého mlajna. Kdež pak lidé moji spravili jsú mě, že by mlnář [sic odpíral toho dluhu a pravě, že jest mu nebyl nic dlužen. I milí páni! Můžte tomu rozuměti, že jest věc nepodobná, by nebožtík Václav leže na smrtedné [sic] posteli měl křivdu mluviti a jí kšaft zapsati. Však jest byl člověk dobraj a zachovalaj. Byť mu dlužen nebyl, nepsalť by toho kšaft a nevzalť by toho na svú duši. Milí páni! Věřím já vám, k čemu moji lidé budú spravedliví, že jim jich spravednosti 18*

Strana 140
140 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané dopomůžte, a to pro mne učiníte v túž libost ode mne vám okázání neb mnohem větší. Dán na Zbraslavicích ten pondělí před svatým Matúšem. — Jan Svadba z Utradovic a na Zbraslavicích. Slovutným pánům purmistru a radě města Kouřimě, přátelům mým milým dſán buď]. 588. 1519 d. 22. září na Hradeníně. — Václav Amcha z Borovnice: aby mohl koupiti dům v městě. [4919.] Službu svú vzkazuji, páni súsědi moji milí! Račte věděti, že mne žádal Burjan Bulánek za přímluvu k vám o to, že toho domu na ten čas čím platiti nemá, kerý kúpil v městě vašěm; jakož jest pak jedny penízě zadržel zaň, abyšte jemu ráčili toho příti, aby jej mohl volně prodati. Mě chce na něm slušný trh dáti, aby tomu Soukupovi, od kohož jej má, mohlo placěno býti. I já VMti žádám, jestli možný, že to pro mne učiníte a za někerú neděli že mu toho příti budete, a i k tomu že sě ráčíte přičiniti, od kohož ten dům má, by k tomu vůli dal, a tak aby o to ne- přišel, co jest za ten dům již vydal. A já zasě, co jesti mně jedny možnýho, učiním rád pro vás. Dán na Hradeníně ve štvrtek po sv. Matúši apoštolu páně léta oc XVIIII. — Na žádost. — Václav Amcha z Borovnice, hajtman kraje Kúřimskýho. Múdrý opatrnosti pánům purkmistru a radě města Kúřima, pánům súsědům mým milým. 589. 1519 d. 27. září ve Vlašimi. — Vilém Trčka z Lípy: aby kmetičně spravedlnost byla vydána. [2819.] Službu svú vzkazuji, vzátené opatrnosti páni, přátelé moji milí! Vznesla jest na mne kmetična má, ukazatelkyně listu tohoto, že by měla spravedlnost nějakú po muži svém Hanzlovi Slossarovi nebožtíkovi, a tu spravedlnost že byste vy měli na rathúze, kdež vás ona toho zpraví sama ústně. I žádám já vás, páni a přátelé, že vy týž kmetičně mé, což by jí spravedlivě náleželo, pustíte, jakož bych já se týž chtěl v takové věci zachovati, kdyby se kde taková věc pode mnú přihodila. Ex Wlassim f. III. ante Wenceslai annorum Domini 1519. — Vilém Trčka z Lípy a na Vlašimi. Vzátené opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřimě, přáteluom mým milým. 590. 1519 d. 10. října v Hoře Kutné. — Rada městská: o trápení některých zločinců. [4627.] Službu svú vzkazujem, múdré opatrnosti páni, přátelé, súsedé naši milí! Jakož nám píšete, že by vás řeči došly, že by někteří zločinci času tohoto právem jsúc

Strana 141
z roku 1519. 141 tázáni, své nepravosti na trápení vyznali, žádajíc, abychom jich seznání vám ozná- mili, zvláště dotýkajíc nějakého Havla Rohožky oc: Páni a přátelé, súsedé naši milí! Není nám na tento čas v žádné vědomosti, aby od těch, kteříž při právě našem konce své časuov těchto brali, zločincuov co seznáno na které bylo, ješto by v vašem kraji aneb při městě škodu činili a překážku, poněvadž zejména žádného nedokládáte z těch zločincuov ani na které by se seznání jich vztahovalo. A také s tím jménem od vás oznámeným při našem právě by který na tento čas útrpné právo vzal, v vědomosti nám žádné není. Než jestliže by nápotomní časy co takového přišlo a žádost vaše byla, chcem rádi, zvlášť pak v takové věci, aby zlé přetrháno bylo, vám oznámiti, pokudž by se co kde v tom kraji vyhledati mohlo. Montibus Cuthnis f. II. post Dionisii anno oc XIX°. — Šepmistři a rada na Horách Kutnách. Múdré opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřimě, přátelóm sú- sedóm našim milým. 591. 1519 d. 18. října. — Václav Haugvic z Biskupic: aby osoby zvolené k přijímání počtů dostavily se k němu na hrad Pražský dne 21. listopadu. [822.] Službu svú vzkazuji VMtem urození páni, páni mně přízniví, a urození a sta- teční rytieři a urozené vladyky, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! VMtí tajno není, kdež při sněmu minulém mezi jinými artikuly to svoleno a zavřeno jest, aby z každého kraje mně k radě a k počtuom přijímání [sic] tři osoby vybrány byly, z panského stavu jedna osoba a z rytieřského a městského jedna, a kdy bych toho potřebu seznal, abych je obeslati mohl. I račte věděti, že úmysl muoj jest, ten pondělí před svatú Kateřinú počty na hradě Pražském přijímati ode všech úřed- níkuov, kteříž jsú nad duochody krále JMti. I VMtí prosím, které VMt osoby při tom sjezdu voliti z sebe ráčiete, že jim VMt to oznámiti ráčíte, tak vedle toho svolení, aby tu neděli před svatú Kateřinú do Prahy se sjeti ráčili a v pondělí ráno na hradě Pražském najíti se dáti ráčili. Neb i také toho jsú některé zvláštní potřeby, o kteréž bych rád s JMtí rozmluvení měl, i rady dál v tom od JMtí žádal. Datum f. III. post Galli annorum oc XIX°. — Václav Hugvic z Biskupic, hajtman nad zámky a duochody krále JMti. Urozeným pánuom, urozeným a statečným pánuom rytieřuom, urozeným vla- dykám, múdrým a opatrným pánuom z měst kraje Kouřimského, pánuom mně pří- znivým a přáteluom mým milým. 592. 1519 d. 18. října v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: o dluh za vlnu. [2473.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Vězte, že Přistavodka, spolusouseda vaše, slíbila jest za nějakého soukeníka z Hořepníka

Strana 142
142 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané příjmím Pečený, za vlnu, kteréžto vlny jsěm já u nie nechal; a ona jest neměla vlny vydati, než až by ten soukeník penieze dal. I vydala jest toho, já neviem na jaký zpuosob. A jest mi toho dluhu zuostáno VI ſP VI gr. III d. I již nejednou, ale několikrát jest napomínána, aby dluh ten dala a zaplatila. A ona jest sobě roky brala. A ještě až dosavad zaplaceno nenie. I já vás za to žádám, že sě k svrchu psané Přistavodce vedle práva zachováte, tak aby muoj dluh bez všech odtahův dán a zaplacen byl. Kdež vám věřím, že tak učiníte oc. Ex Kostelecz f. III. post Galli annorum oc XIX°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým. 593. 1519 d. 21. října v Lipnici. — Purkrabí Jan Pecolt přimlouvá se za poddaného. [1918.] Službu svú vzkazuji, múdré opatrnosti páni, přietelé milí! Vznesl jest na mne Václav Slunéčko, člověk JMti pána mého, listu tohoto ukazatel, kterak by jměl činiti před vámi s Matějem s Hryzel o věc vám vědomú oc. Páni přietelé milí! Za to já žádám, že poddaný JMti pána mého od vás v jeho spravedlnosti opuštěn ne- bude, a to že učiniti ráčíte vážiec sobě JMti pána mého i jeho, jej opatříte a jemu konec a miesto bez dalších jeho nákladuov a prací s tiem člověkem učiníte. Pakli by se toho nestalo, znáti ráčíte, že by v tom poddaný JMti opuštěn nebyl. Ex Lippnicz feria VI. die Vndecim milia virginum anno 1519. — Jan Pezolt Zuosthu [sic], purkrabie na Lipnici. Múdré opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom přá- teluom milým. 594. 1519 d. 21. října v Poděbradech. — Hejtman Jiřík Želenský ze Sebuzína: o dluh poddané z Velimě. [3387.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti pane purmistře, páni a přátelé moji milí! Kdež mi píšete o ten dluh, kterýž jest Makuše povinnovata sousedě vaší; vězte, že sem tam k ní hned poslal, jakž mě psaní vaše došlo, i rychtáři Velim- skému psal, aby ji k tomu vdy připravil, aby práva byla a zaplatila; a hned chci o to zvláštní péči míti. Dán na Poděbradech v pátek den XIM panen léta oc XIX°. — Jiřík Želenský z Sebuzína, hajtman na Poděbradech. Slovutné opatrnosti pánuom purmistru a radě města Gúřimě, pánuom a přá- teluom mým milým.

Strana 143
z roku 1519. 143 595. 1519 d. 27. října v Kostelci n. L. — Jan Šlechta ze Všehrd žádá náhradu za stržený rybník. [2353.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přátelé a súsedé moji milí! Nepo- chybuji, že v paměti své máte, kterak léta tohoto minulého byv tu u vás, vyjel jsem byl k vašemu novému a potom i k svému rybníku, a vohledav zpuosob hráze vašie, psal jsem vám, přijde-li na váš rybník voda náhlá a veliká, že ten muoj rybník s lúkou i s jinými k tomu přiležícími grunty zatopí a v sebe vezme, abyšte znajíce to, smlúvu se mnú vo to učinili. I zdála vám se to věc nepodobná a proti rozumu, až vám toho těchto časuov jistý duovod skutek ukázal, když ten muoj rybník se všiem jeho příslušenstvím rybník váš pozřel. I nadál jsem se, že znajíce již takovú věc, v nějaké se mnú vo ten rybník, louku a toho puol potoka, též i vo ryby v rybníce vsazené srovnánie učiníte. Ale rozoměje, že snad vo to ode mne pobiedky čekáte, vám já věřím jakožto přátelóm a súsedóm svým milým, že toho jistý čas položiec, mně oznámíte, kdybych vo to s vámi jednati jměl; znajíc, by ta věc na odtaziech a prodlévání státi jměla, že by mně to trpělivé a beze škody býti nemohlo. Než musil bych se v tom podle práva tak a potud opatřiti, pokudž by mi toho potřeba kázala. Odpovědi od vás žádám. Ex Kostelecz ad Albim fluuium f. V. in vigilia Symonis et Jude appostolorum Domini anno Christi 1519. — Jan Šlechta ze Všehrd a na Kostelci nad Labem. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm a súsedóm mým milým. 596. 1519 d. 1. listopadu. — Jan Dobřichovský: o sdělení rozsudku práva vyššího. [1103.] Službu svú vzkazuji, vzátené opatrnosti páni, přátelé mně laskavě přízniví! Jakož VMtem dobře vědomo [o] při, kterúž před VMtí s urozeným vládykú panem Matoušem z Koberovic měl sem, a o to právem VMtí rozsudek spravedlivý jest mi učiněn, ale pan Matouš ku právu vyzšímu doložil se. I jest mi ku podivení, proč se to prodlévá, což jest právo vyzší vyřklo. Prosím, že mi ráčíte oznámiti, kdy státi mám k orteli od vyzšího práva, ač jest-li přinesen. Odpovědi žádám. Datum die Omnium S. anno 1519 Domini. — Jan Dobřichovský v městě Nymburce na Labi. Vzátené opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřimě, pánuom přá- teluom mně laskavě příznivým. 597. 1519 d. 2. listopadu v Č. Kostelci. — Úředník Čeněk ze Čbanova: o dluhy lidí pod- daných. [4570.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Za to vás žádám, co sě Měkejše dotýče, kteréž dluhy na lidech vašich má, i kdež sěm

Strana 144
144 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané vás prvé za to žádal, abyšte mu o to konec a místo učinili a jemu spravedlivého dopomohli; i kdež pak ještě jest k svému nepřišel. I vždy vám věřím, že již tím protahovati nebudete, ale jemu zaplatiti rozkážete. A pakli by sě toho nestalo, již, ač nerad, ale spravedlivě bych nemohl člověku pána mého JMti práva stavnieho obhájiti. I věřím vám, že takové věci nedopustíte. A co sě lidí pána mého dotýče Vrbčanských o ty dluhy, kterýmiž jsou po- vinni lidem vašim: i zdá-li se vám o to den jmenovati, abychme sě o to sjeli a na- rovnali, aby lidé s sobou stran k svému přicházeti mohli, oznamte mi to psaním vaším. Dán na Kostelci v středu po Všech Svatých léta VCXIX°. — Čeněk z Dčba- nova, ouředník na Kostelci. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm mým milým. 598. 1519 d. 14. listopadu v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: o penězích sirotčích. [2472.) Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni Kouřimští, sousedé a přátelé moji milí! Psanie, kteréž jste mi učinili o Dorotu vdovu příjmím Zajiečkovou, to mi k paměti přivozujíc, že bych též vdově Zajiečkové s sirotky jejími ve Kšeliech na krčmě penieze purkrechtnie propustiti přiřekl; i vězte, že já sě na ten čas v tom nepamatuji; než jestliže jsěm přiřekl, že to učiním a jí propustím. I protož rozkažtež jí, ať stojí při soudu i s těmi sirotky. Neb sami znáte, že sě takové věci sirotčie a zvlášť purkrechtnie při soudu vyhledávají. A tu sě také najde při témž soudu, jestliže jsěm jí přiřekl čili nic. Dán na Kostelci v pondělí po sv. Martině léta oc V XIX°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom sou- sedóm a přátelóm mým milým. 599. 1519 d. 15. listopadu v Myšlíně. — Jiřík Štos z Kunic posílá plnomocníky své k stání v rozepři, ješto mu kůň špatný za dobrého prodán byl. [1058.] Službu svú vzkazuji, slovoutní a vopatrní páni a přáteli moji milí! Jakož sem na vás znesl a žaloval vám na Blažka Broučka, člověka vašeho, že jest mi kuoň prodal a za dobrý jest mi sliboval, a to jest jse tak nenalezlo, jakž jest mi sliboval; i v tom sem VMtí žádal, abyšte mi ráčili vod člověka svýho tu věc na- praviti; i ráčili ste mi vodložiti do týhodne. A potom, kdy sem před vámi stál, i vopět ste mi vodložili do týhodne. Kdež sem já vám tu věc hned voznámil, že sám svůj nejsem; jestliže by mne zašlo co vod pánův mých, že bych státi nemohl. I jakož jest mi se tak přihodilo, že pro pilnú potřebu pánův svých sám státi ne-

Strana 145
z roku 1519. 145 mohu. Než chtíce k vám dobrý přátelstvo zachovati, i posílám na místě svým služebníky svý, Mathyáše písaře svýho, Martina týž služebníka svýho, ukazatelův listu tohoto, a podlí žaloby mý a svědomí, kterak jest mi člověk váš, svrchupsaný Brouček, sliboval za hodný a za dobrý, že mi vod něho spravedlivý učiníte, po- něvadž jest se tak nenalezlo, kterak jest sliboval. Neb já to sám při sobě mám, kdybych komu zač slíbil, že jest hodný a dobrý, a to by se tak nenašlo, jak bych sliboval, i mně se zdá, že bych mu byl povinen to napraviti. Týž vo vás nepochybuji, že mi vod člověka svýho tu věc napravíte, abych outraty k vám více vo tu věc nevedl. Neb sem konečně na tom, že bych chtěl k vám všecko přátelstvo zachovati i každému vobyvateli vašemu. Neb kdybych sobě vás nevážil, žak [sic] bych člověka vašeho tu nalezl, ješto by von taky musil mi k vuoli stávaje něco utráceti tu, kdež vo jiný koně místa berou. Neb dobře znáti muožete, že já stávaje k tomu, útratu vedu, že jest měšci mýmu nezdrávo. Ale to já vše činím chtíc dobrý přátelstvo k vám zachovati. A svědomí ste slyšeli, kterak jest mi sliboval. A proč se nehodí, to slu- žebníci moji týž před vámi ukáží. A taky ste sami vod něho oustně slyšeli, že jest se seznal, že jest u něho táhnouti nechtěl; a když to věděl, proč jest mi sliboval za dobrý. Dán na Myšlíně ten outerý po svatým Brychcí líta oc XIX°. — Jiřík Štoš z Kunic. Slovoutným a vopatrným panu purkmistru a radě města Gouřima, pánóm a přátelóm mým milým. 600. 1519 d. 15. listopadu na hradě Pražském. — Václav z Vitenče: že psaní na Blatnou pošle. [3051.] Službu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Tento váš posel, nezdálo se jemu, aby na Blatnú za pánem JMtí*) jíti měl, pravě, že jemu poručeno není. Však já podle rozkázání JMti psaní vaše sem přijal, a což nejspíš na Blatnú poselstvie míti budu, podle jiných JMti to psaní od vás pošli, kdež bez- pochyby JMt odpovědí meškati neráčí. A já ji k vám též poslati neobmeškám. Dán na hradě Pražském léta oc XIX° v úterý po svatém Brickcí. — Václav z Vitenče. Vzácné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřima, pánóm a přá- telóm mým milým. *) za Zdeňkem Lvem z Rožmitála a na Blatné, nejvyšším purkrabím pražským. 601. 1519 d. 17. listopadu v Myšlíně. — Jiřík Štos z Kunic: o rozhodnutí o platnosti koupě špatného koně. [1057.] Službu svú vzkazuji, páni a přáteli moji milí! Jakož mi píšete voznamujíce mi, že ste toho podali služebníkóm mým, aby uručili podlí práva, že ortel vyřknouti Archiv Český XXI. 19

Strana 146
146 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané chcete, a nelíbilo-li by mi se, abych se k vyšímu právu vodvolal: i tomu já vyroz- oměti nemohu, kterak bych já k orteli urukovati měl, poněvadž sem s člověkem vaším ku právu nepřistoupil, než toliko sem vám naň žaloval jakožto pánóm jeho, poněvadž člověk váš jest, chtějíc k vám dobrý přátelstvo zachovati a tu naději majíc, že mi nápravu učiníte vod člověka svýho. Neb kdyby byl jiný člověk než váš, i taky bych věděl, kterak k němu přistupovati právem aneb podlí práva. Než poněvadž jest člověk váš, žaloval sem naň jakožto na člověka vašeho. A taky kdež mi píšete, abych stál jako dnes anebo někoho na místě svým poslal, i Buohť ví, žeť sem zaneprázdněn potřebami pánův svých. Než zdá-li se vám, že by mi člověk váš nic vinen nebyl, voznamte mi to, ale psaním svým. A pakli by seznali, že by mi člověk váš vinen byl podlí žaloby a svědomí mýho, žak [sic taky muožete mu voznámiti, aby mi nápravu učinil, kuoň svůj pojal a mně peníze mý vrátil. A pakli by rozeznáno bylo, že mi vinen není, musil bych já kuoň sám pojíti a jeho na pokoji nechati. Dán na Myšlíně ten štvrtek po svatým Brichcí léta oc XIX°. — Jiřík Štoš z Kunic. Slovoutným a vzácné vopatrnosti pánóm, panu purkmistru a radě města Gouřima, pánóm a přátelóm mým milým. 602. 1519 d. 19. listopadu. — Rada města Kolína slibuje přispívati na potřeby výběrčího krajského ze stavu městského zvoleného. [4527.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přátelé a súsedé naši milí! Poslové naši, kteříž sú na společném shledání u vás byli, nás sú zpravili, kterak by z jednostajné vuole pan Vácslav Vodička k přijímání počtu a důchoduo krále JMti, pána našeho milostivého, volen byl od kraje našeho, přitom i to dokládajíce, že byšte sobě to ráčili obtěžovati, přišla-li by na to jaká útrata, abychom také k tomu pomoc učinili, a vám, co by při tom našeho úmyslu bylo, abychme oznámili. Páni přátelé a súsedé naši milí! Za to máme, že se v tom omýliti neráčíte, jestliže z jiných přednějších stavuo, kteří k témuž sú zvoleni, na své a ne na groš zemský tráviti budú, že my také, což slušného by bylo, s vámi a s pány Brodskými snésti se míníme. Pakli by také v tom všickni rovnost nesli, tím se také s jinými kraji srovnati muožeme. Datum sabbato die Elizabeth vidue ao. V XIX°. — Purkmistr a rada města Nového Kolína nad Labem. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřimě, pánóm přá- telóm a súsedóm našim milým.

Strana 147
z roku 1519. 147 603. 1519 d. 22. listopadu v Myšlíně. — Jiřík Štos z Kunic slibuje d. 25. listopadu k stání se dostaviti. [1054.] Službu svú vzkazuji, vzácné opatrnosti páni a přátelé moji milí! Jakož jste mi psali, abych vám oznámil, kdy by mé stání před vámi býti jmělo, abyšte straně druhé také tu věc oznámili: ač velmi jsem zaneprázdněn, však proto tento pátek najprv příští před vámi státi chci. Protož také to oznamte straně druhé, aby na ten den před vámi stála. Dán na Myšlíně léta oc XIX° v úterý před sv. Kateřinú. — Jiřík Štoš z Kunic oc. Vzácné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gúřima, pánóm a přá- telóm mým milým. 604. 1519 d. 23. listopadu v Malešicích. — Ladislav z Černožic odpírá nárokům Marty Vděčné na statek ve Hřibech. [345.] Službu svou vzkazuji, moudří a opatrní páni a přátelé milí! Jakož mi psáti ráčíte, že by na vás znesla Marta ovdovělá Vděčná, obývající mezi vámi, kterak by spravedlnost její, kterúž má v knihy vašě městské na statku sirotkův rychtáře nebožtíka Hřibského zapsanú, podle týhož zápisu že by jí vydáváno nebylo, o kterýmž by mi zápisu dobře vědomo bylo: Páni a přátelé milí! Tak já k tomu pravím, že sem já k tomu zápisu nikdy vůle nedával, aby co zapisováno mělo býti v knihy vašě od poddanýho švakra mýho. Ani votec jeho jest dal, kerýž jest přede mnou držal. Neb mám za to, že to dobře ráčíte znáti, kdyby poddaní naši měli tu moc, aby voni měli zapisovati, [a to] bez povolenie pána svýho, že bychom musili mnoho půstek míti v tomto královstvie a svajch poplatkův nevybierati, kdyby taková věc měla průchod míti. A nerci takovýmu dluhu, kterýž vona praví míti i k němu, nerad bych toho dopustil. Kdež já zprávu mám a od jiných lidí i od bratra jeho, po komž vona spravedlnost chce míti, že vona tu spravedlnosti žádné nemá. Kdež jest to mluvil před dobrými lidmi v domě mým. A dále to pověděl, kdyby toho potřeba byla, že to chce všudy povědíti. I já také, když sem rok položil o to, aby každaj, kdo co má na statku tom, poká[za]l to, jest ona přede mnou nic nepokázala aby jakou spravedlnost měla. Dán na Malešicích v středu před svatú Kateřnou [sic léta oc XVIIII°. — Ladislav z Černožic a na Malešicích. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelům milým. 19*)

Strana 148
148 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 605. 1519 d. 28. listopadu v Polné. — Podkomoří a hofrychtéř král. Českého nařizují, aby pány a rytíře v městě bydlící více za oprávce si nebrali. [2794.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přátelé milí! Vězte, že mně a panu ofrychtýřovi král JMt nynie psáti ráčí, abychom my s pomocí a raddou vaší v to pilně nahlídli, kteříž by koli v městech krále JMti jsúc obyvatelé, z stavu panského a rytieřského sobě za pány opravní brali, abychom je k tomu přidrželi, aby ve dvú nedělích po sv. Martině najprv příštích od týchž pánuov odpuštění vzali. I poněvadž jest nás to psaní krále JMti pozdě tak došlo a rok ten krále JMti položený jest pominul, protož vám podle rozkázání krále JMti oznamujem, abyšte vy, kteříž by takoví v městě vašem byli, vyhledajíc jim oznámili, aby hned od dodání vám tohoto listu ve dvú nedělích od týchž pánuov odpuštění vzali, a žádným jiným než králem JMtí jakožto pánem svým se zpravovali. Pakli by se kdo tak nezachoval, abyšte takového nám oznámili, že my již podle rozkázání krále JMti budem se věděti kterak k takovému zachovati. Jakož tomu všemu šíře vy- rozumíte z psaní krále JMti, kteréhož vám teď přípis posíláme.*) Datum na Polné f. II. ante Andree anno 1519. — Burjan z Lípy a z Lipnice, pokomoří královstvie Českého, Jan Hlavsa z Liboslavě, hofrychtéř královstvie Českého. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kouřimě, přáteluom milým. *) Nezachoval se. 606. 1519 d. 4. prosince v klášteře sv. Prokopa. — Ludvík Zajimač z Kunštátu přimlouvá se za poddaného. [1327.] Vzácné opatrnosti pane purkmistře a páni přátelé milí! Službu svú vzka- zuji! A to jakož jest vám vědomo dobře, která jest různice byla mezi Matějem z Hryzela služebníkem naším s strany jedné a mezi Václavem Slunéčkou strany druhé, i ta vajpověď, která se jest stala vámi, i služebník náš Matěj z Hryzela na tom přestati má. Páni milí! Než za toto vás žádám, ať jest to položeno týmuž Slunéčkovi před vámi na vašem rathouze, a to ať není dáno a puštěno žádnému a zvlášť Slunéčkovi, než až týž Slunéčko jemu práv bude z IIIj � gr. č., a že to muož naň provésti hodným svědomím. I páni milí! Protož vám věřím, že se tak zachováte. Neb já v té věci, jakž se on volá, že to muož provésti, již bych já ho nemohl opustiti. I vás žádám, abyšte mu v tom radni a pomocni byli a jej v tom opatřili, což by kolivěk provedl. Odpovědi žádám. Datum na klášteře sv. Prokopa den svaté panny Barbory léta oc XVIIII. — Ludvík Zajimač z Kunštátu oc. Vzácné opatrnosti panu purkmistru a radě města Gouřima, pánuom a přá- teluom mým milým.

Strana 149
z roku 1519. 149 607. 1519 d. 5. prosince. — Rada m. Hory Kutné žádá, aby vězením ujištěni byli Stejskal řezník, který falešné mince mezi lidem udával, a Kuba starý z Černých Voděrad, který mu je do- dával. [4628.] Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni, přátelé milí! Došla nás zpráva, kterak by Stajskal řezník příčinou nějaké neslušnosti do vězenie vašeho vzat byl, o kterémžto my v mnoho hlasuov slyšíme, že by od něho faleš mince zhusta vy- cházela a mezi lidmi vtrušována byla, ku potupě mince krále JMti i ke škodě vší zemi, ješto taková věc jistě nemá málo vážena býti. Protož žádáme toho podle práva a zřiezenie zemského, znajíc ten člověk jaké dobré-li čili zlé pověsti jest, že se jím dostatečně ujistíte a vězením ubezpečíte dobře. Pakli by k němu právem přistúpiti chtěli, věříme vám, že nám tu věc dřieve času skrz psanie oznámiti ráčíte, abychom my k tomu vyslati mohli. Při tom také slyšeti jest, že by Kuba starý z Černých Voděrad také toho znamenitá příčina byl a že by on prvé dotčenému Stajskalovi toho dodával. I touž, jako prvé, žádostí VMtí svých milých pánův přátel žádáme, že se k tomu skutečně snažiti ráčíte, aby vzat byl a do vězenie připraven. A tomu, patřiec na krále JMt i zemskú škodu i na našě spravedlivé žádosti, věříme vám, přáteluom milým, že se dívati nebudete, ale i toho, aby taková nešle- chetnost svobody a pruochodu neměla, opatříte. Jakož vám některým vědomo, za to máme, jest, že sú od něho ty a takové penieze vycházely. Pak jestliže on vajvod slušný učiní a ukáže, od koho by to měl, slušné jest i spravedlivé takovú věc zvě- děti. Datum f. II. in crastino Barbare virginis anno Domini 1519. — Šepmistři a rada na Horách Kuthnách. Vzáctné opatrnosti pánuom purgrmistru a radě města Kouřimě, přáteluom našim milým. 608. 1519 d. 7. prosince v Kostelci n. L. — Jan Šlechta ze Všehrd žádá, aby cesty svobodné řádně byly opravovány. [2354.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé a súsedé moji milí! Vězte, že jest mi oznámil Kuba, šafář muoj z Voteleže, kterak lidé jedúce k městu vašemu buď k trhóm aneb po piva i pro jiné potřeby tou cestú, kteráž jde pod šibenicí, nemohúce jí jeti pro přielišné šlaky a vybitie, jedú přes má pole a dědiny, a tak mi je zbředli a vyjezdili, že se bez veliké práce vypraviti zase moci nebudú, ješto mi se toho jindy nedálo, proto že jsú předkové vaši ty cesty časy svými vopravo- vati kázali.

Strana 150
150 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané A protož já vás prosím, že vy, když by čas byl, cestu tu opraviti kážete tak, aby mi se na těch dědinách škody takové nedály, poněvadž já s toho dvora, což platiti vedle města mám, dosti tomu činím. Druhé také věděti račte, že Pavel krejčí s Nového Města nadělal jakýchs kop z bláta, počna vod Volešské brány až proti domu mému, a skrze to cestu svo- bodnú zaměsknal, že tady lidé volně jeti nemohú, než udělali sobě cestu mimo samý duom muoj, ješto se skrze to zdem mým nemalá škoda děje. K kterémuž jsem vo to posielal, sousedsky ho napomínaje, aby to vyvézti kázal. Přiřekl, jakž jediné po dielech bude, že to hned vyvézti káže; a kolikrát to učiniti přiřiekl, tolikrát jako bezstudný sklamal. Potom jsem vo to rychtáři žaloval, ale ani se to skrze rychtáře napravilo. I prosím já vás, že vy jemu rozkážete, ať von ty hromady vyvézti rozkáže a cesty svobodné k škodě jiným sousedóm nezaměsknává. Chce-li sobě pak jaké hnoje aneb bláta dělati, nechť to dělá před svým domem. A lidem se pak v tom veliká překážka děje, kteříž tady drva vezú, že tu ulici tak súžil, že se se [sic vozové míjeti nemohú. Ex Kostelecz f. IIII. ante Conceptionem beate Marie virginis anno Domini 1519. — Jan Šlechta ze Všehrd a na Kostelci nad Labem. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kouřima, přátelóm a súsedóm mým milým. 609. 1519 d. 14. prosince v Č. Kostelci. — Michal Slavata z Chlumu: o svého poddaného. [2475. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni Kouřimští, přátelé moji milí! Psanie, které ste mi učinili o Měkajšě člověka mého, že by do města vašěho přijev, v cihelně vaší cihel nabral, v tom sě vám ani ouředníku vašěmu neopověděv: i vězte, že jsěm já hned poslal po téhož Měkajšě a s ním sěm o to dostatečně mluvil. A on mi toho tu zprávu dal, že jest s ouředníkem tím, kterémuž jsou cihly poru- čeny, na dvě neděli před tiem mluvil a i při tom času, když jest ty cihly bráti měl; a že jest ouředník váš, zeť Bříského, pro své zaneprázněnie s ním jíti nemohl, než pacholka svého jest poslal k vyčítání těch cihel. A kdež pak potom i dáti jest mu chtěl to, zač mu jest pustil ty cihly, a ouředník váš jest vzieti nechtěl pravě, že jest mu přikázáno, aby nebral. A dále jakož píšete, že by v městě vašěm nějakou svádu učinil: i spravil jest mne člověk muoj, že by [pro] touž svádu před vámi častokrát stával a že jest k žádnému konci přijíti nemohl, až ste jej i z toho propustili. I protož zdá-li sě vám toho na některé dobré lidi podati, aby to slyšěli, a uznají-li člověka mého vám v čem scestného, že já od něho spravedlivé učiniti chci.

Strana 151
z roku 1519. 151 A také jakož píšete, co sě dluhův dotýče téhož Měkajšě, kteréž na pod- daných vašich má, že byšte jemu všěcko spravedlivé učiniti od poddaných vašich chtěli vedle práva: i zprávu toho mám od již psaného Měkajšě člověka mého, že ne jednou ale několikrát před vámi jest stával, žádaje vás za dopomoženie vedle práva, a že jest toho nikdá sě dožádati nemohl, než že jest jemu vždy odkládáno za VI neděl. I z té příčiny jest sě vám opověděl, že právem stavním svého do- bývati chce. A přes to sěm já jemu ještě rozkázal, aby tento pátek před vámi stál, a tu jestliže mu spravedlivé učiníte, že on to přijíti má. Dán na Kostelci v středu po svaté Lucii léta oc VCXIX°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košmberka oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom sou- sedóm mým milým. 610. 1519 d. 16. prosince v Praze. — Pražané vynášejí rozsudek ve při, kdež Pavel z Bezdědic posekal Jana Fiolku a Václava Přistoupila havíře z Kutné Hory. [101.] Purkmistr a rada města Prahy. Přiezeň svú vzkazujem! Opatrní přietelé naši milí! Kdež nám psaním svým oznamujete, že přišla jest před vás a právo vaše pře taková, kdež [Jan] Fijolka a Přistúpil [Václav] havéři obvinili jsú Pavla z Bezdědic, rodičě a spolusúseda vašeho, mluviec, že se jim stala příhoda od Pavla nadepsaného v městě vašem pod řádem a právem neřádná, nekřesťanská i nešlechetná, že jsú na svém zdravie mrzce a hanebně ohaveni, zsekáni i zchromeni, ješto by pohan jeden druhému toho neučinil; ješto jsú oni k tomu žádné příčiny nedali. Než pa- třiece na řád a ustanovenie VMti, kdež jste ráčili rozkázati domácím i přespolním s tesáky nechoditi, že se tak zachovali, ale on zřenie k VMti ini ku právu žádného nemaje, ustavenie VMti v nic sobě obrátiv, s braní jest chodil, je o jich zdravie připravil. Ješto oni, kdyby též sobě ustanovenie a rozkázánie VMti nevážili a braň při sobě měli, jistě že by se jemu tak sekati a o své zdravie připraviti se nedo- pustili. A též i přátelé jich, kdyby na vás a právo VMtí nepatřili, že by nad ním pomstu učinili takovú, že by se jím jiní trestati musili. I VMtí za to žádají, že jich v takové jich příhodě, kteráž se jest jim, jakožto služebníkóm na ten čas VMtí, přihodila, ráčíte vedle práva litovati. Neb to ráčíte znáti, ktož řád a právo opovrha, svévolně koho zseká neb zchromí, jaké pomsty aneb pokuty vedle práva jest hoden, že se k tomuto též vedle téhož práva ráčíte spravedlivě zachovati. Proti tomu Pavel otpor čině dal jest mluviti, že oni jdúc po noci, křiky a hurty činili, kdež jest bylo též zapovědieno, aby pokřikuov nočních nebylo; a že Pavel mluvil k nim, aby toho zanechali. Kdež oni toho přestati nechtěli, než jemu láli. A on nemoha toho nikterakž zbýti, musil to učiniti, jsa jimi k tomu přinucen. Proti tomu póvod mluvil jest: Ktož bez škody a překážky i v noci chodie, zpievajíc a žádnému neškodiec a nepřekážejíc, že na ně od žádného saháno nemá

Strana 152
152 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané býti; a také že Pavel ty časy rychtářem ani žádným úředníkem jest nebyl, aniž jest jemu to bylo poručeno, aby takovú věc zastaviti měl. Než že jest on všetečně a zby- tečně to na se vzal a je sekal a svú vuoli s nimi provodil tak, jakž se jemu vidělo a zdálo. Neb i prvé Pavel v dobrém pořádku nestoje, netoliko lidi ale i hovada, nočně sousedóm škodu čině, je sekal. I VMtí žádáme, že napřed pro právo své i tudiež pro dobrý pořad takové věci ráčíte litovati a jie nelehčiti. A tyto výmluvy, kteréž on činí, že jsú slova jalová, aniž čím jich prokazuje. Přitom póvod pře vedl jest svědky, kdež Marketha, podruhyně Jakuba Kaliny súseda vašeho, připravena jsúc ku právu, učinivši závazek svědčila praviec, že já o ničemž neviem a ničehož svědoma nejsem. Jakub nadepsaný Kalina učiniv závazek podle práva svědčil: V středu před Božím vstúpením byli u mne Fijolka a Přistúpil; zpievali, a já již ležal. I řekla jim má žena, aby pryč šli. A oni vyšedše začali: Jubar hvězda. Potom stal se hluk a bitie; a já vyšed před duom i uslyším lánie Pavla, i diem: Pane Pavle, co děláš? nebí dobrých pacholkuov. A on mi řekl, že činili povyky a láli mi od kurvy ma- teře. I již jeden ležal a druhý utekl za drva. A potom volal: Pro Buoh, pro matku Boží, jest-li kto dobrý, smiluj se nade mnú! Co mi se děje v městě královském! Duchek sladovník učiniv závazek podle práva svědčil: Slyšel jsem, že Fijolka volal na ulici; i šel jsem k němu, an leží zsekaný, i mluvil jsem k tovařiši jeho, aby jej opatřil, aby ho krev neušla. Jiřík Lantra učiniv závazek podle práva svědčil: Slyšel jsem, když šli s piva zpievajíc; potom neviem, co jsú sobě řekli. I přiběhl k domu mému Pavel, lál a bil je; a Fijolka k němu mluvil: Proč nám to činíš, všakť jsme nic neučinili. Však jsme pod právem a jsme dělníci panští. I když je bil, Fijolka upadl na práh: a Pavel mluvil k němu mnohokrát: Nešlechetný zrádce! A Fijolka nic jiného nemluvil, než že nenie tak, že toho nenie. Než lánie žádného jsem já od Fijolky neslyšel; než prosil, aby jej opatřili, aby jeho krev neušla. Petr Kolář učiniv závazek podle práva svědčil: Slyšal jsem leže, že se bili, a Pavel lál. Než od Fijolky já jsem lánie neslyšal. Svědkové Pavla, strany odporu: Jakub Černý, konšel obecní, pod tiem zá- vazkem, který k témuž úřadu učinil, svědčil: Když šli do lázně k lékaři, tehdy jeden pověděl: Ty jsi lál. I řekl: Neviem, ten-li čili jiný. Hájil jsem, pokud jsem mohl, až jsem tomu nic učiniti nemohl. Matěj Kulhánek učiniv závazek, přijav k své vieře a k své duši svědčil: Když jsem šel s Pavlem ležat, oni vyšli od Kalinuov. Tehdá jeden zavajskal a druhý zpieval. A Pavel řekl: Což to bez lánie a křikuov býti nemuože? A oni šli až před Lantrovy; i přišedše k dřieví, brali je. A v tom řekl jeden: Jed [sic] svú mater; což mníš, že nás uhrozíš? A Pavel řekl: Však pak jsem soused; netřeba láti.

Strana 153
roku 1519. 153 A v tom stala se bitva. Potom když jsem byl v komoře s Pavlem, to jsem slyšal, že jeden řekl: Kdyby ty nechal lánie, neměl bych já toho. Tu póvod k svědkóm mluviti jest dal, že Kulhánek při účinku s Pavlem jest byl, tu stál a tomu se díval a tomu že jest nepřekazil; a kdyby byl Pavel toho zlého nemohl dokonati, snad by byl on jemu toho pomáhal; podávajíc toho, má-li v svědomie přijat býti čili nic. Strana odporu dal mluviti: Svědkové s žalobú se nesrovnávají. Neb v žalobě jest položeno, že by Pavel učinil věc nešlechetnú; ale toho žádným svědomím ne- pokazují. A tiem obě straně ku právu jsú přistúpily. Vy pak slyšavše žalobu, otpor, svědky, pře líčenie, toho všeho s pilností pováživše, takto o tom vypoviedáte a vedle práva vašeho vyšie právo vyhrazujíc, ve jméno Boží za spravedlivé nalezáte: Poněvadž Fijolka a Přestúpil [sic] Pavla svrchupsaného z toho jsú před právem obvinili, že by je pod řádem a právem bez jich proviněnie zsekal a ochromil, tak jakž ta žaloba šíře to v sobě drží a uka- zuje; a on Pavel jest toho svědomím dostatečně podle práva nikterakž neodvedl, by oni jakým počátkem příčinu k tomu dali, než že jest Pavel to svévolně jim učinil a v tom proti právu jest provinil: I vy, jakožto obránce práva, témuž Pavlovi pro takový jeho nevážný účinek zachovati se chcete vedle práva a pokuty na to od starodávna uložené, kteréž na tento čas před stranami nenie žádná potřeba oznámiti. A což se Fijolky a Přistúpila od téhož Pavla ochromenie dotýče, na každého z nich po desěti hřivnách vedle práva vašeho povinen jest týž Pavel po- ložiti ve dvú nedělí pořád zběhlých. A které by se straně nálezu a vajpovědi vašie přijieti nezdálo, vyšie právo se nezavierá. A póvod pře nález a vajpověď vaši jest přijal; ale otpor, Pavel nadepsaný, vajpovědi a nálezu vašeho jest přijieti ne- chtěl, k nám, právu vyšiemu, se odvolávaje. Tu vy při tom nás žádáte, abychom vám o tom světlejší a dokonalejší naučenie dali, při čem která strana zachována měla by býti. Tu my z plnosti práva vrchního ortele vašeho v tom, což jest v něm po- loženo, potvrzujeme. Než toto k tomu z pravého práva přidáváme: Kdež jest v ža- lobě od Fijolky a Přestúpila proti Pavlovi učiněné položeno, že by jim Pavel nešle- chetně učinil, poněvadž se to z svědkuo nalézá, že mezi Pavlem z Bezdědic a Fijolkou a Přestúpilem předešly jsú řeči duotklivé a puotky, z kterých potom jest až k bitvě přišlo, i z té příčiny on Pavel tu jest nic nešlechetně ani proti své cti neučinil, proč by na své cti a poctivosti škodu aneb kterú ujmu nésti měl; zvláště že se v tom skutku a té příhodě žádný jeho úklad proti právu, aby na ně Fijolku a Přestúpila z úmysla státi aneb jíti měl, nenalézá. Podle práva města našeho. Prage f. VI. post Lucie virginis anno Domini M°VCXIX°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. Archiv Český XXI. 20

Strana 154
154 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 611. 1519 d. 18. prosince v Polné. — Podkomoří král. Českého, aby na budoucí sněm posly své s plnou mocí jistě vyslali. [2793.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přátelé milí! Teď k vám po- sílám přípis listu vuole a rozkázání krále JMti, a byl bych vám i list JKMti poslal; ale že jeden posel byl by nestačil po městech zjíti, neb mě nynie tepruova list JMKé došěl, čemuž porozumíte. I poněvadž JMKá s pilností mi poroučeti ráčí, abych vás na místě JKMti podle úřadu svého napomenul a k tomu přivedl, abyšte na tento sněm najprvé příští, který na hradě Pražském držán býti má, s plnú a dokonalú mocí od sebe na ten sněm vyslali; protož já vás podle rozkázání krále JMti i ouřadu svého napomínám, že se tak zachováte jako věrní poddaní JMKské, pána svého, aby vámi dobré KMti nesešlo. Kdež sem bez pochyby, když tak učiníte, že král JMt, pán náš milostivý, když teď buohda svým příjezdem v Čechách býti ráčí, vší milostí vám to spomínati a nahraditi ráčí. Datum na Polné v neděli před svatým Tomášěm apoštolem léta oc XVIIII. — Burjan z Lípy a z Lipnice, pod- komořie královstvie Českého. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě i vší obci města Kouřimě, přáteluom milým. 612. 1519 d. 19. prosince v Praze. — Pražané posílají přepis listu královského a žádají, aby po- slové jistě na sněm přišli. [42.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Oznamujem vám, kterak král JMt, pán náš milostivý, ráčil jest nám učiniti psanie, kteréž nám jest tento čtvrtek minulý dodáno, abychme k tomu sněmu, kterýž ten pondělí po svatých Třech Králích přieští na hradě Pražském držán býti jmá, k tomu vás napomenuli, což JKMt poroučeti ráčí i také zvláštním listem, kterýž vám svědčí a u nás jest, vás napomínati. Na jehožto jeho krále JMti poručení posieláme vám přiepis listu k nám poslaného,*) jemuž vyrozumiete a jím se dostatečně zpraviti hleděti, za to máme, budete. A protož my k tomu také naše žádosti vám předkládajíc věříme, že s obcemi vašimi o to jednati budete, aby k tomuto sněmu přišlému poslóm svým, kteréž z vás voliti budú a na týž sněm vyšlú, plnú a dokonalú moc dali, o ty všecky věci JKMti a této zemi a též i našemu stavu potřebné jednati a zavierati, pokudž by slušné a náležité bylo, tak aby námi a stavem naším přitom podle po- řádného a možného zpuosobu nescházelo. A také žádáme, že k tomu sněmu na den určitý položenému posluov vyslati neobmeškáte, aby oni JKMti poslové jsúce pří- tomni, kdyby stav náš pospolu nebyl, toho sobě obtěžovati nemohli. Jakož pak

Strana 155
z let 1519. a 1520. 155 v těch věcech znáte, kterak obyčej jest a jak se zachovati máte. Prage f. II. ante Thome Didimi apostoli anno Domini XVCXVIIII°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. *) Přiložen jest přepis listu krále Ludvíka ze dne 12. listopadu, jenž zní takto: Ludvík z božie milosti Uherský, Český oc král, markrabie Moravský oc. Poctiví, věrní naši milí! Oznamujem vám, že jsme psaní učiniti ráčili stavóm každému zvláště do královstvie na- šeho Českého, i také vám a stavu městskému toho královstvie, totižto městóm našim, zvláštní sme list psali, kterémuž, nepochybujeme, než že dobře vyrozumiete, což se splacení dluhuov po králi otci našem najmilejším slavné paměti v tom královstvie pozuostalých dotýče, žádajíc i napomínajíc tak, jakž jest svoleno, aby splaceni byli bez dalších pruotahuo. Ale poněvadž jest se tiem až do tohoto času odtahovalo, lepší sme v tom cesty a prostředku obmysliti ne- věděli, aby již to bylo na konci postaveno, nežli aby stavové ty dluhy mezi se rozdělili. I za to vás s pilností žádáme, jakožto našich věrných milých, že k tomu se jmieti budete a stav městský že k témuž přivedete, abyšte třetí diel těch dluhuov ten stav na se vzali. Jakož té jsme k vám dokonalé naděje, že v tom vámi a tiem stavem nesejde, před oči sobě předložíce mnohé milosti a dobrodění, která jsú vám a tomu stavu od slavné paměti krále otce našeho učiněna. A my také v časech potomních chcme vám to milostí naší královskú zpomínati. Také vás žádáme, že k tomu města naše přivedete, aby k sněmu najprvé příštiemu, který v tom královstvie Českém držán bude, s mocí dokonalú od sebe poslali, tak aby jim o to nebylo potřebí na obce své odkládati. Neb jestliže by takové moci neměli, kteříž od nich na tom sněmu budú, znáti dobře muožete, že by se nám v tom veliký zmatek a škodný státi mohl. Dán v Budíně v sobotu po sv. Martině [d. 12. listopadu] léta božieho M'VCXIX“, krá- lovství našich Uherského a Českého IIII°. — Ludovicus rex manu propria. 613. 1520 d. 20. ledna. — Prokop Čabelický ze Soutic přimlouvá se za uvězněného poddaného. [326. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přítelé milí! Vznesl jest na mne Vít z Radlic, člověk můj, kterak byste vzali Duchka, syna jěho, týž člověka mýho, a u vězení svým měli pro nějaké zbitie. Kdež mne tak spravuje, že by tím tak vinen nebyl, jako ten, kterýž jěst toho počátek učinil oc. I věřím já vám, milí páni a přítelé, že vy týhož Duchka, člověka mýho, na rukojmie dáte, však na ten spůsob, jěstliže vám co vinen bude, že chyci [sic] já vod něho spravedlivé učiniti, a to konečně při svatým Jiří najprv příštím chyci já tam úředníka svýho do krajě poslati a vo tu věc aby s vámi slušně uhodil. I znajíc mé podánie, tu naději mám, že tomu místo dáte. Dán v pátek na den svatýho Šebestiána líta Páně oc XX°. — Prokop Čabelický z Sútic a na Tajně. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Kúřimě, přátelóm mým milým. 20*

Strana 156
156 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 614. 1520 d. 11. února v Praze. — Pražané vybízejí k připravení hotovosti válečné a žádají o zadržalý nedoplatek pro knížete Karla. [51.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přietelé naši milí! Nenie věc nová, jakž my a stav náš mnohé práce a obtiežnosti i nebezpečenstvie někdy pro naši spravedlivost, někdy také i pro naši upřímú [sic] obecného dobrého žádost neseme a trpíme; zvláště od těch, ktož, nejsúce na dobré obecné a JKMti komoru laskavi, našemu stavu jisté a škodné protimyslnosti činiti obmyšlovali, jimž i podnes konce nenie, ješto po prvním zpříznění a slovích přátelských, kteráž jsú k stavu našemu a o našem stavu promlúvána, nadáli jsmy se, že to, co se mluví, tak jest a trvati bude. Ale známe, rozumíme i něco vieme, že se proti našemu stavu zlé, škodné, nebezpečné a někde i nepoctivé věci obmýšlejí, chtíce lidé zlí, kteříž v tomto krá- lovství i jinde mnohé zpletky a mezi lidmi ruoznice puosobili a podnes nepřestávají nám tudy, prvé nežli bychme se nadáli, uškoditi. Ješto my toho došedše, obtížné bylo nám a jest, že se takové neupřímnosti pod zpuosobem upřímnosti šikovati mají. A pán Buoh dobrý jest, že do času všelikú zlost, lidskú ošemetnost i nepravost snášeje, dívati se tomu ráčí, dávaje proto lidem ta vnuknutie, aby se rozumně opa- trovati uměli a mohli. A protož, milí naši přátelé, nic k sobě toho těžce neberúce, ale na dobré se paměti majíce, tu přičiňte pilnost, bedlivost i snažnú práci, aby při městě vašem lidé byli zřízeni tak, abyšte věděli, koho mezi sebú v městě i na předměstí máte, též kteréž máte lidi na zemi buďto k obci vaší, k osadám kosteluo vašich aneb osoby z vás, ty abyšte k hotovosti válečné napomenuli, zřiedili i ohledali, kterak kto hotov býti muož. A sami také v městě všichni všelikú hotovost tak, jakž to již dobře prvé znáte, abyšte hned od tohoto dne řiedili, na miestě postavili a měli; neb my i v městě Pražském i po grunthech našich zemských, kteréž lidi máme, duchovní i světští též jsmy, jakž vás napomínáme, učinili, aby, jestliže by která nám nastala z jakékoli příčiny potřeba, u nás se to nalezlo, na čem by se nepřátelé úkladní naši uraziti a věčně se ne opraviti mohli. Kdež pak s pilností žádajíc věříme vám, že toho pro naše a stavu našeho dobré, užitečné, poctivé i bezpečné žádným upřímo během neobmeškáte. Neb čas ku pokušení jistému se nachyluje. Prage sabbato post Scholastice virginis anno Domini M°VCXX.— Purgmistr a radda města Prahy. Také vám připomínáme, což ještě podle smlúvy na kněze Karla JMt od vás jest zadržáno, abyšte to nám po těch poslech poslali. Neb kdyžkolivěk ten čas při- cházel, my svými penězi nejsúc toho povinni zakládati smy musili. I věříme také vám, že toho pro budúcí také potřebu nám zadržovati nebudete. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Gúříma, přátelóm našim milým.

Strana 157
z roku 1520. 157 615. 1520 d. 4. dubna v Praze. — Pražané zvou k poradě na den 20. dubna, aby odpor učiněn byl proti snešením posledního sněmu. [47.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Za to máme, že vás již dojíti mohlo, kterak o sněmu v pondělí po svatých Třech králích minulém, když pro některú příčinu [panský a rytířský stavové s naším stavem o některé jednánie snésti se nemohli, uložili jsú sami bez stavu našeho jisté artikule jednati a zavie- rati, [kdež mnjoho netoliko krále JMti, pána našeho najmilostivějšího, duostojenství, ale také této koruny svobod a privilegií též i poctivosti a najtíže. dotýkalo, ješto skrze [to a tajkové jednánie blízko jest bylo od některých osob dosti zna- menitých nebezpečenství; kterúžto věc mnozí. JJMt a páni rytířstvo strany pod obojí i pod jednú zpuosobú spolu s námi tomu pro [sic] rozjezdu toho sněmu vy- rozuměvše, ráčili jsú se na tom ustanoviti, aby takovému jednánie a sněmu odpor byl v těch artikulech vložen. Jakož pak všichni, ktož jsú dobré a poctivé této koruny milovníci, se oznámili, tomu zjevně a my podle nich při Suchých dnech po- stních nynie minulých odpírali a odepřeli. A pro ten odpor, kterak jest i soud tehdáž zemský rozpuštěn mimo všech lidí naději, to také vás jest dojíti mohlo. Nynie pak, poněvadž při témž jednánie této zemi a nám všem nebezpečném mnozí stojí, a netoliko při králi JMti, ale i zde v zemi sjezdy činiti nepřestávají; vidí se nám za užitečné, abychme my a stav náš spolu s těmi pány JJMtmi a pány z rytířstva, kteříž o též podle nás státi ráčí, dobrého začatého neobmeškali. I z té příčiny za to vás, jako přátel svých milých a králi JMti a zemi této všelikém [sic] obyčejem povinných, žádáme i napomínáme, abyšte z vás některé osoby v počtu jistém k nám vyslali, a ti aby se u nás ke dni Svátosti příští konečně nadjíti dali, a když by jim bylo oznámeno, aby se na rathúze Pražském všichni sjíti nemeškali. Neb k tomu času páni JJMt a páni z rytířstva, podle kterýchžto my v této věci stojíme a JJMt podle nás, také se sjeti mají; a tu a na ten čas společně zuostati, kterak by JKMti pána našeho duostojenství a koruny této po- ctivost proti smyšleným cestám a tomu odporným, skrze které více zpletkuo a za- huby království toto, nežli řádu a poctivosti nabýti by mohlo, měla býti opatřena. Kdež pak věříme vám, že pro takovú znamenitú a velikú věc tak mnoho krále JMti a koruny této, jako stavu našeho toho žádným obyčejem neobmeškáte. Prage f. IIII. die Ambrosii anno Domini M°VCXX°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým.

Strana 158
158 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 616. 1520 d. 17. dubna. — Rada města Kolína: o svědomí pro p. Jana Srníka ze Tří Dvorů. [4529. Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přátelé a súsedé naši milí! VMti oznamujem, že pan Jan Srník ze Tří Dvór [sic] a v Polepech, súsed náš, potřebuje Jana, někdy šafáře páně Maršova z Dobřenic, k svědomí do soudu ko- mornieho pro tu nesnáz, kterúž s týmž pánem Maršem má. I za to vás, pánuo přátel a súseduo našich milých, žádáme, že téhož Jana šafáře k tomu právem při- držeti ráčíte, aby jemu to, čehož na něm k své potřebě žádati bude, před právem seznání učinil; a potom jemu též svědomie pečetí vaší zapečetěné vydati ráčíte. A my zase v takovéž věci i v jiné vám, jako pánóm a přátelóm našim milým, túž libost i mnohem větší rádi ukázati míníme. Datum f. III. ante Georgii martyris ao. VCXX°. — Purkmistr a rada města Nového Kolína nad Labem. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kouřima, přáteluom a súseduom našim milým. 617. 1520 d. 22. května v Loutkově. — Mikuláš z Leskovce: o vydání peněz poddanému. [1369. Múdří, opatrní pane purgmistře a páni konšelie, přáteli moji milí! Zspravil jest mne Jan Pecenka, poddaný muoj z Hořepníka, že jest dal schovati II ſP gr. č. vdově Přistavodce; a tiech II fr. č. svrchupsaných témuž poddanému mému svrchu- psanému zanedbává dáti. Protož já vás za to žádám, že vy rozkážete člověku mému zaplatiti, aby von o to dál outraty a práce neměl. Kdež bych já se též chtěl za- chovati, kdyby se vám neb vašemu kterému sousedu taková věc přihodila, spra- vedlivě bych vám chtěl rád učiniti. Dán na Loutkově ten úterý před svatým Duchem léta oc XX°. — Mikuláš z Leskovce a na Loutkově oc. Múdrým a opatrným panu purkmistrovi a konšeluom města Kouřimě, pánuom a přáteluom mým milým. 618. 1520 d. 6. června v Č. Brodě. — Jan Vrbík st. z Tismic: aby kmetičně pana z Pernšteina dluh byl zapraven. [6722.] Službu svú vzkazuji, slovutní v opatrnosti páni a přietělie milí! Oznamuji vám, že sěm prošen od dobrých svých přátěl, co sě týče Barbory, kmetičny pana z Perstýna [sic] JMti, a sěstry Buška pasieře téhož pána, kdež jest Barbora pro- dala blány dceři Martinově koželuhově, menovitě za tři kopy miešenskie, a jí zaplatiti svievolně nece [sic]. I protož já vás proším, že tiehož Martina, sousěda vašeho, k tomu mieti račítie, ať von jí zaplatí. Pakli by sě toho nestalo, již sě VMtiem

Strana 159
z roku 1520. 159 vopoviedám na miestě jejiem tiemto listiem, že stavovati hned budu lidi neb sousědy vaše. A jestliže Martin položie peniezě u mně, túž Barboru chcě z čeho viniti, že vona budě zdě v Brodě Češkém vod tohoto pátku najprvě přístieho v tiemdni; tu vona jemu na tomto právě, VMtí nic nedotýkajíci ani práv vašich, než jemu práva býti chcě. Vodpovědi žádám. Dán v Brodě Češkém tu středu po svatě Trojici lieta páně tisícého Vstieho XX°. — Jan Vrbík starší z Tissmic. Slovutným v opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Kúřima, pánóm a přátělóm mým milým do[dán buď]. 619. 1520 d. 7. června v Praze. — Pražané zvou ke schůzi na den 25. června, kde poselstvo od krále se vrátivší podá zprávu. [49.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Oznamujem vám, že ti páni poslové ze všech tří stavuo od nás k JKMti pánu našemu milostivému vyslaní jsú se navrátili, a rádi by tomu, poněvadž konečné a milostivé vuoli a náchylnosti JKMti k nám jsú vyrozoměli, aby nám všechněm, [ktož] o dobré JKMti a tohoto království stojíme, takové poselstvie oznámili. I poněvadž dosti znamenité poselstvie a pro příčinu pána našeho JKMti a tohoto královstvie výsady a svobody se jest stalo, a najvyší pan hofmistr královstvie Českého stav panský a rytířský k jistému času pro tu příčinu obeslati ráčí, my také nechtíc, aby takové dobré stavem naším bylo prodleno, žádáme vás, že z sebe některé osoby voliti budete i k nám vyšlete, kteříž by se u nás na den svatého Jana Křtitele narození nadjíti dali a na zajtří ráno v hodinu desátú na rathúze Pražském přítomni byli, aby o takové veliké a jistě potřebné věci společně s stavy přednějšími bylo promluveno; a vyslyšíce po- selství od JKMti nám vzkázané, dále k tomu tak skutečně přistúpali, aby králi JMti a tomuto království užitečné nám ku potěšení a poctivé i všechněm obyva- telóm země této k budúcímu opatření býti mohlo. Ktež pak té jsme jisté naděje, že takové věci neobmeškáte. Prage f. V. Corporis Christi anno Domini M°VCXX°. Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 620. 1520 d. 10. června v Leštně. — Jan Holický ze Šternberka žádá, aby více nebyl nazýván hejtmanem krajským, když úřadu toho již se byl vzdal. [2608.] Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! Jakož mi píšete, kterak by Dorota, rodička města vašeho, manželka někdy Jíry sladovníka, kterýž na gruntiech mých v Janovicích živnost s ní veda umřel jest, jie v chudobě s dietětem pozuostaviv, kteráž již osiřelá raddy sobě dáti nemohúc, mezi vás k přá-

Strana 160
160 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané teluom svým se utiekajíc, ke mně vás za přímluvu žádala oc. I za to vás žádám, že mi za zlé mieti nebudete, že vám na to odpovědi nedávám. Než když se na to vyptám, dám vám na to odpověď. Také jakož ste mi v tituli psali: hajtman kraje Kouřimského, byť byl list od koho jiného než od vás, mých dobrých přátel, bylť bych ho nepřijal. I za to já vás prosím, že mi více hajtmanu kraje Kouřimského psáti nebudete. I však v paměti máte, že sem já i pan Václav Amcha to k sobě přijali, na žádost pánuov krajan v tom až do roku trvati. Kdež jest již ten čas vyšel, pokud sme my v tom hajtmanství býti měli. A také sme to listem svým pánuom krajanuom voznámili, kterýž jsme po kraji poslali, že v tom již dále býti nechcem. Dán na Leštně v neděli po Božím těle léta oc XX°. — Jan Holický z Šternberka oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Kúřima, přáteluom mým milým. 621. 1520 d. 12. června v Č. Brodě. — Rada městská opovídá, že povolí právo obstavní. [4055. Službu svú vzkazujem, vzácné opatrnosti páni sousedé, přátelé naši milí V paměti míti ráčíte psaní a oznámení naše vám, kdež jest nás žádal Měkajš, člověk JMti páně Slavatuov, za stavuňk na sousedy vašě v městě našem. Odpověd jste nám ráčili dáti, kteráž jest jemu také oznámena. Přes to on vždy žádá za propuštění práva stavnieho. I muožte znáti, jestliže byšte toho k opatření přivésti neráčili, že my již jemu práva k obstavovánie slušně hájiti bychom nemohli. V tom se vám již opovídáme, že jemu právo propustíme, neráčíte-li toho opatřiti do týho- dne. Odpovědi žádáme. Datum Brode f. III. ante octavam Corporis Christi anno Domini 1520. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřima, přáteluom a souseduom našim milým. 622. 1520 d. 18. července v Praze. — Pražané: aby Vacek vinař z vězení byl propuštěn. [48. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Vzneseno jest na nás, kterak by v městě vašem Vacek vinař s některými škuodcemi svými, jako s Vov- síkem a Moravou, vsaditi se dal proto, že jsú jemu škodu i děvečce jeho učinili a viece nad to učiniti úmysl jměli, nás jménem jeho žádajíc, abychme za něho se přimluvili a při tom příhodu některú oznámili. Kdež aby vám bylo vědomo, že ten Vovsík a Morava byli jsú u vězení našem, a nedávno týden minul, jakž se podle jiných vězňóv nám z vězení dobyli a ušli, ješto prvé pro své zlé skutky měli býti trestáni. I poněvadž toho nepřestavše, ještě viece činiti hledí, žádáme vás, že dot-

Strana 161
z roku 1520. 161 čeného Vacka vinaře z vězenie toho jako nevinného a zachovalého propustíte, neb v takových věcech nikdá postižen nenie, pro které by toho, čeho ti jsú hodni, s kterými se vsaditi dal, očekávati měl; k tomu také že se přičiníte, aby věci jeho byly, jemu pobrané, zase navráceny. Pokudž pak dále těch jistých zločincuov zaslúženie a skutkové jich ukazují, v tom se k nim podle práva zachovajte, jakožto k těm, kteříž prvé proto jměli býti trestáni. Prage f. IIII. post Diuisionem apostolorum anno Domini XVCXX°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 623. 1520 d. 20. července v Praze. — Pražané zvou na sjezd krajský do Benešova ke dni 25. července. [44.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Oznamujem vám, že naj- vyší pan hofmistr královstvie Českého nám psáti a oznámiti ráčil, že s jinými pány a úředníky zemskými o to se podle zuostánie na sjezdu našem při svatém Janu Křtiteli v Praze učiněného srovnati ráčil, že společně o výjezd po krále JMt má býti jednáno. I obeslati ráčí všecky kraje a pány i rytieřstvo těch krajuo, aby se na den sv. Jakuba nynie příští do Benešova sjeli a odtud hned, zuostanúce na jistém, po JKMt jeli. A nám jest také, abychme s některými městy byli, oznámiti ráčil. Protož žádáme vás, že z sebe některé osoby k tomu času a dni vyšlete, aby jsúce přítomni na místě jiných měst k tomu se přimlúvali, což by dobrého tohoto krá- lovstvie i také JKMti ku poctivosti slúžiti mohlo. Kdež věříme vám, poněvadž, jakž jest slyšeti, že JKMt prodlévati výjezdem z Prešburku neráčí, že toho neob- meškáte. Prage f. VI. ante Magdalene anno Domini MOVCXX. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 624. 1520 d. 24. července v Č. Brodě. — Rada městská uděluje plnou moc pro sjezd v Benešově. [4054.] Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni sousedé a přátelé naši milí! Kdež VMtí psaní došlo od pánuov Pražanuov o sjezdu do města Benešova zajtra buohda, i nám jest taky oznámeno o tom sjezdu. I my VMtí prosíme a žádáme i plnú moc podle vás dáváme, cožkoli zjednati a namluviti ráčíte, že ke všěmu do- brému a poctivému vuoli dáváme a držeti chcme. Neb slyšíme, že z krajuov jedni býti mají. I vás žádáme a prosíme, že nás v tom zastanete. Pakli by bylo co v tom Archiv Český XXI. 21

Strana 162
162 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané jiného, račte nám oznámiti. Datum Brode f. III. in vigilia sancti Jacobi anno Do- mini oc 20. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Vzáctné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Gúřima, souseduom a přáteluom našim milým. 625. 1520 d. 15. srpna. — Rada města Benešova: aby Kříž pekař z rukojemství byl pro- puštěn. [4008.] Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní páni a přátelé naši milí! Tejno vás nebuď, kdež k vám již po třetí psaní činíme o Kříže pekaře, spolusouseda našeho, že jest vyručil vod pana Kojkovce Jíšu, zetě Brožova Jana, vašeho člověka pod XV ſP gr. českých, a on se nepostavil. I račte věděti, že pan Kojkovec nepřestává Kříže napomínati, nébrž ani roku žádného mu chce přidati, nepoloží-li základu, že chce proň jiné sousedy stavovati. Protož, páni a přátelé naši milí, vám věříme, že Jíšu podle přiřčení vašeho k tomu přidržeti ráčíte, ať on Kříže s toho rukojemstvie vypraví, aby naši sousedé ani on hyndrováni nebyli a škod skrze to již větších ne- brali. To jistě znajte, nestalo-li by se toho, že Kříž pekař o všecky škody, kterýž by skrze to vzal, k vám by vo to hleděti chtěl s radú pána našeho JMti i tudíž naší. Odpovědi žádáme. Dán v středu den Matky Boží Nanebevzetí anno oc XX°. — Purkmistr a rada města Benešova. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kúřimě, pánóm a přá- telóm našim milým. 626. 1520 d. 28. srpna v Č. Brodě. — Rada městská žádá za zprávu, co se ujednalo na sjezdu v Benešově. [4053.] Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni sousedé a přátelé naši milí! VMtí žádáme a prosíme, račte nám oznámiti psaním vaším, co jsú najednali o tomto sjezdu v Benešově, neb poslové vaši VMtem o tom jsú zprávu učinili. A my také, když byšte k takovému aneb i jinýmu sjezdu býti nemohli aneb vyslati pro potřebu pilnú, VMti též chceme oznámiti. Co se výjezdu proti JMKské dotýče, kdy a při kterým času ten výjezd býti má, VMtí žádáme, račte nám oznámiti po tomto poslu aneb co jest se jiného jednalo, ješto by se nás podle VMtí dotýkalo. Datum Brode f. III. in die Augustini anno 1520. — Purkmistr a rada města Brodu Českého. Vzáctné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kúřima, pánuom sou- seduom a přáteluom našim milým.

Strana 163
z roku 1520. 163 627. 1520 d. 29. srpna. — Rada města Jihlavy: aby obstavení jejich spolusousedé byli pro- puštěni. [6308.] Službu svú vzkazujem, múdří opatrní páni, přátelé milí! Psanie, kteréž jste nám před časem s některými artikuly dosti vysokými a dótklivými učinili, vy- rozuměli sme. Na kteréžto nynie na tento čas bychom vám odpověď dáti jměli. Za- necháme, poněvadž, jakož píšete, že jednoho pána jmáme krále JMt, pána našeho najmilostivějšieho; my též to vyznáváme. I protož, kdyžkoli JKMt do země přijíti ráčí, tu o túž věc před JKMtí vám, ač bychom co učinili anebo psali, ješto bychom činiti neměli anebo dostatečně podle vajsad našich a práv pokázati nemohli, právi býti [chceme]. I poněvadž sě ku právu podáváme a k slyšení, věříme vám, že spolu- sousede našě z té stávky propustiti rozkážete. Neb my sě k tomu, jako i prvé, pod- dáváme, jestliže by spoluobyvatel váš kohožkoli na právě našěm (kterýž by jemu vinovat byl) zastihne a, jakž řád jest, obvinní, všecko spravedlivě od něho učiněno býti jmá. Kdež i opatrnosti vaší na ten čas, když naši obstaveni jsú, oznámeno jest, že při tom času u nás již týž Ambrož nebyl ani za námi co jměl. Vám sě v tom opovídáme, jestliže by spoluobyvatel váš, který spolusousedu našěmu co svěřiti chtěl, aby věděl komu, jest-li jistej čili není, aby nevinný vinného neužíval. Odpověď žá- dáme. Datum f. IIII. die Decolacio [sic] s. Johannis Baptiste anno Domini M'VCXX°. — Purkmistr a rada města Jihavy [sic]. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Kúřima, přátelóm našim milým. 628. 1520 d. 1. října v Praze. — Pražané zvou k poradě o potřebách stavu městského na den 10. října. [45.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Jest vám již vědomo, kterak příjezd JKMti do království tohoto času tohoto nebude, a poslové od stavu našeho po JKMt vyslaní zase jsú se bez JKMti navrátili. Ješto pro tu příčinu sluší i velmi nám jest potřebí, abychme společní majíce shledánie, na jistém mezi sebú zuostali, co v takové věci činiti a kterak opatrovati se máme, zvláště že na stav náš i na mnohé z vás dosti obtížné a neřádné věci se obmýšlejí a již se za- čínají. A v tom, nebude-li našie společné a podstatné opatrnosti, jest se obávati nebezpečenství. A protož z těch i z jiných a pilných příčin žádáme vás, že některé osoby radní z vás k nám vyšlete pro takového rozmlúvanie o dobré naše pilnú potřebu, kteříž aby se v Praze v úterý den sv. Dionysia najprvé příští nadjíti dali a na zajtří ráno na rathúze našem Pražském v hodinu čtrnádctú s námi i s jinými pány 21*

Strana 164
164 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané posly z měst se sešli. Neb v takových nezpuosobných nynie neřádech, kteříž se zjevují, sluší se nám všechněm opatřiti, abychme bez přítomnosti pána našeho JKMti v nebezpečenství a ve škodu, nemajíc od jiných žádného spravedlivého opatřenie, ne- vešli. Kdež věříme vám, že pro takovú pilnú a užitečnú věc toho neobmeškáte. Nebť což známe, bude nám všechněm opatrnosti potřebie. Prage f. II. die Remigii anno domini M°VCXX. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 629. 1520 d. 10. listopadu v Praze. — Pražané vybízejí, aby s vojskem byli pohotově vytrhnouti na pomoc Klatovským. [50.] Službu svú vzkazujem, opatrní páni přietelé naši milí! Snad jest k vám ta pověst přišla, že jsú páni Glatovští a jiní páni města toho kraje Janovice obehnali a tu některé fedrovníky a zhoubce naše i své přistihli. A toho se obávají, aby jemu [sic] retunk od někoho dán nebyl. Nás jsú za pomoc žádali. Pak my jsme již k nim na pomoc poslali lid jízdný i pěší v znamenitém počtu. I vás podle našeho společního zuostání napomínáme a i na jich žádost, že vy pohotově budete tak, jakobyšte každú chvíli a hodinu vytáhnúti měli. A když vám po druhé oznámíme a jak vás naše psaní dojde, věříme, že se hnete a v uokázané miesto potáhnete. Neb již nestojí naše věci na slovích a přiříkání, ale skutku potřebují, kteréhož neopustíte; my k vám tu duověrnost máme. Prage sabbato ante Martini anno Domini M°CCXX. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přáteluom našim milým. 630. 1520 d. 12. listopadu v Praze. — Pražané jako právo vyšší rozhodují rozepři o dědictví mezi Annou a Štěpánem, dětmi Doroty. [22.] Purkmistr a rada města Prahy. Přiezeň svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Kdež nám psaním svým oznamujete, že jest přišla před právo vaše pře taková, kdež Štěpán, obyvatel mezi vámi, vinně Annu sestru svú, někdy Mathúše sladovníka a již manželku Valentina súseda vašeho, položil jest před vámi na právě ceduli v slova tato sepsanú: Pane purgmistře s pány! VMtem žaluji na sestru svú Annu, že statek, který jsem k ní přistěhoval s mateří svú věře jie, ona mi jeho vydati nechce; a statku toho bylo jest toto: čtyři mísy cínové veliké, čtyři menšie a IIII horčičné, čtyři konve cínové, dvanádct ta- léřuov cínových, šatuov ložních s pět loží dobrých, a šestero skotu, svině tři, pláten za XX ſP gr. m., XV ſP gr. dobrých bielých, a po nebožce tetě VIIII ſP gr. alb., XIII zlatých uherských, tři sukně dobré sestry nebožky a klok a čubka a jiných věcí, o kterýchž ona dobře vie. VMtem oznamuji, že jsem se chtěl s ní o to slušně smluviti sám, i lidi dobré k nie jsem posielal,

Strana 165
z roku 1520. 165 nechtě vdy VMtem zaneprázdněnie nižádného činiti. I poněvadž to od nie nemohlo mi se státi, VMtí prosím, že mne ráčíte podle spravedlnosti mé zachovati. Proti tomu Anna sestra Štěpána nadepsaného, bratra svého, činiec odpor položila sepsaný v slova tato: Pane purkmistře a páni milí! Jakož Štěpán bratr muoj žalobu sepsanú na mě před VMtmi položil vinně mne z toho, že by ke mně s mateří svú a mú ty věci přivezl, které v žalobě té položeny zejména jsú: i tak pravím, že toho nenie a toho nepokáže. Neb ač matka má se jest přistěhovala, ale do domu manžela nebožtíka mého a ne ke mně; s kterými- koli pak věcmi, sama je v své moci majíci, těmi jest jako svými mocně vládla čas nemalý, jsúci živa. A tak že bratr muoj ke mně jest nic nepřivezl ani mi co schovati dal ani poručil ani svěřil, abych jemu z toho práva, jakož mne před VMtí vinní, povinna býli měla. Neb matka jeho a má s tohoto světa potom jest se brala; a já v ty časy jsúci nemocná tak velmi, že jsem jie ani k hrobu provoditi nemohla. I poněvadž mi bratr muoj nic schovati nedal ani svěřil, a nad to ani ke mně, jakož v své žalobě jest položil, co přivezl v moc mú, protož tak pravím, že jemu nemám z čeho práva býti, a tiem, čímž mne vinní, povinna nejsem; a v tom VMti jako nepovinná žádám za spravedlivé opatřenie vedle práva. Proti tomu Štěpán puovod pře mluvil, že jest tu mátě jejie i jeho zde umřela a kšaftu žádného jest neučinila, a ona že jest to všecko pobrala, a že to pokázati chce. K tomu odpor mluvil, že jest k ní nic nepřivezl, jie schovati nedal nic, než což jest přivezla mátě jejie, že jest přivezla do domu muže jejieho nebož- tíka, a že máti jsúci živa, tiem jest vládla a dávala, komu chtěla; a Štěpánova jest tu nebylo nic; a že jest dielný byl s mateří svú; a kteréž ona jest věci brala, že jest brala to, což jie náleželo smlúvú, kterúž jest učinila s Lukšem, synem ne- božtíka Matúše někdy manžela jejieho, jakožto dědicem. A chce-li on Lukše z čeho viniti, právo se jemu nezavierá; a že od žaloby ona neodstupuje, než při té za- chována žádá býti; a praví, že k tomu, což jest pobrala, lepší má spravedlnost nežli on Štěpán, že jest s městem trpície. K tomu puovod mluvil, aby pokázala, že jest s mateří byl dělen, také že jest toho Lukeš nikdy v své moci neměl a na ně se nikdy netáhl a toho sobě nikdy neosoboval; a že já té smlúvě, kteráž se jest stala mezi Lukšem a macechú jeho, nic neřiekám a jie neotpierám. I vedl jest svědky puovod pře tyto, kteřížto všickni a jeden každý sám učiniv závazek podle práva, svědčili jsú takto: Duchek z Dobřichova: Byl jsem při stěhování; přivezli jsme Mathúšovi najprv dva vozy šatuov a jiných potřeb truhly, a to jsme nosili do komory; a byl jsem při tom přes noc, neb jsem byl žádán od Štěpána a mateře jeho. A na zajtřie opět jsme třetí vuoz přivezli. Matěj Maluška z Dobřichova svědčil: Byl jsem u nich na XIIII let, a bylo všeho dobrého dosti; pláten bylo viec než za XXti kop, mís velikých XII, čtyři konve cínové, a po sestře nebožce tři sukně lindyšové, klok a šatuov s pět loží dobrých, truhly hrubé II. A to všecko jsme k Mathúšovi svezli; a taléřuo cínových XII.

Strana 166
166 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Petr z Dobřichova svědčil: Byl jsem za živnosti otce Štěpánova a po smrti jeho pomáhal jsem šatuov sušiti i pláten. A tázal jsem se mateře Štěpánovy, zač by to dala; pověděla, že bych XXX ſP nevzala, abych toho odbyla; ale stálo za XX ſP gr. A sestry jeho tři sukně lindyšové a klok, blány, šatuov ložních s pět loží, mís cínových XII, taléřuov XII, konve IIII. Toho jsem všeho pomáhal k Mathú- šovi přivésti; a skotu šestero, tré sviní. Thuoma z Chvalovic svědčil: Byl jsem čeledínem u otce jeho nebožtíka dvě létě; a tři léta chodil jsem jako k uotci, že na mě laskav byl. A on mi oznámil i ukázal peníze hotové v truhlici, groše a zlaté. I vezli je sem v truhlici bratr Štěpánuo a Matúš; a šatuov ložních s pět loží, mís XII, konve IIII, a po sestře tři sukně lindyšové, klok a blány; a peněz po mateři XXX ſ? gr. a XIII zlatých, a po sestře jejie XVIII � vše míš.; taléřuov v pouzdře XII a tři staré; pláten, ručníkuov, prostěradl viec než za XX ſP gr. Toho jsem já sušiti pomáhal. Než toho neviem, kam jsú to vezli; neb jsem již u nich nebyl. Jiřík Uher svědčil: Jsem toho svědom, že paní Anna vzala po tetě své XVIII P gr. m.; a byli širocí groši; ty jsem já viděl; a XIII zlatých uherských; ty jsem také v rukú držel. Item po mateři XXX I? gr. m. vzala; a také byli groši širocí. To vše paní Anna sama pobrala. A cožkoli jiného mátě nebožka sobě šatuov, nádob cínových nechala, to všě paní Anna pobrala. Lukeš, pastorek paní Annin, svědčil: Což se statku dotýče, peněz hotových, nádob cínových, šatóv ložních, všecko to paní Anna pobrala, cožkoli přivezli a do komory vkladli. A to já smiem k své duši přijieti, že mi otec muoj pravil, že jemu nic nedala. Martin Třesohlavý pověděl, že já nic neviem a ničehéhož svědom nejsem. Havel Děbánek svědčil: Přišla ke mně do domu mého Matúška a mluvila mně: Havle, že mi tak muž muoj udělal; bych neměla statku mateře své, neměla bych dětem zač chleba kúpiti. Jan Danda, rychtář Dobřichovský, na závazek úřadu svého rychtářského svědčil: To v paměti mám, že při smlúvách svatebních mluvil otec panie Anny, že jie chce rúchem slušným odbýti, že toho dobří lidé pochválé. A teta jejie mluvila, že jie z lásky X fP m. dává. A otec také jest to mluvil, že ot nie lásky otcovské nezavierá. Než po smrti otcově Štěpán s mateří spolu v statku byli a spolu hospodařili, až se pryč stěhovali. Petr z Dobřichova svědčil takto: To viem, že panie Anny otec rúchem otbyl a že mluvil, že lásky otcovské ot nie neotjímá; a teta dala jie X f? gr. m. Potom Štěpán po smrti otcově s mateří v statku byli, až se pryč stěhovali. Pavel Chlubna, měštěnín Brodu Českého, na ten závazek, který k úřadu kon- šelskému má, svědčil: Času předešlého byl jsem s Strachotú nebožtíkem k smlúvám

Strana 167
z roku 1520. 167 svatebním pozván, když Jan Brnožka paní Annu dával za Matúše. Při těch smlúvách Jan Brnožka mluvil, že dcery své chci šaty slušně otbýti; a nějaká žena pravila, že jie tetka byla řekla X ſP m. dáti; neviem, potom dala-li jest. I toho jsem svědom, že Štěpán po smrti otce v statku s mateří zuostali, a že v zdraví svém otec Ště- pánovi mluvieval: Dělaj a hledaj, však tobě bude. A od Štěpána a mateře jeho já jsem pšenice kupoval. Burjan Bulánek svědčil: Prodal jsem krávy v Brodě po smrti Matúše nebo- žtíka, a pomáhal mi těch krav hnáti Štěpán do Brodu. I prodav krávy, dal jsem za ně peníze paní Anně. Přitom podal listu s pečetí pana Mikuláše, kterýž jsme slyšeli i pilně vážili. Svědkové panie Anny, strany otporu, kteříž také jeden každý z nich učiniv závazek podle práva, svědčili takto: Ondřej Nykl spoluradní náš, přijav to k té přísaze, kterúž učinil k úřadu konšelskému, svědčil takto: Byl jsem koupil u Matúše dva voly a krávu i za- platil jsem. Anna s Purkrábkova svědčila: Přicházela mátě Štěpánova do mé chalupy a mluvila plačíc, že nemám co již Štěpánovi dáti; dala jsem jemu s luože šatuov a dám teď na ně cíchy a plachtu; víc jemu nemám co dáti; to Buoh vie. A po- budu-li dlúho živa, neviem, čím živa budu. Rambouzek svědčil: Prodal mi Matúš krávy za IIIj ſP bez V gr.; a když jsem peníze přinesl, nechtěl jich Matúš vzieti, než řekl mi: daj je jim, však sou jich a ne mé; a já dal sem je mateři jejie. Katheřina Roubíčková svědčila: Viděla sem, že sestra Kolebova u Matúše ležela v nemoci a tu i umřela. Viec já neviem. Anna ovdovělá Krotová svědčila, že jiného tak daleko neviem, než že jsem chodievala a vídala, že teta u Matouše ležela v nemoci, až jí i odchystali. Anna Bulánková svědčila: Byla sem šenkéřkú u Matúšuov; a teta jich ležela u nich v nemoci, a oni ji opatrovali. Než což se dotýče peněz za krávy, toho neviem, by dal; než dal čtvero sviní. Uher krajčí svědčil: Co se na čas táže, času já pověděti neumím; než viem, že paní Anna všecko pobrala, jakož prvé sem svědčil. A od Štěpána sem slyšal, že pravil, že jemu mátě dala s luože šatuov, a sestra také některý peniez. Anna bednářka svědčila: Když matka Annina na márách ležela, že sem ji k márám přivedla; neb nemohla státi na nohách, že velmi nemocna byla. Přitom podali listu pánuov Klatovských; a ten ste nám poslali k rozváženie. Póvod. Pane purkmistře a milí páni! Kdež v uodporu svém paní Anna táhne se na smlúvu, kterúž má s pastorkem svým: tak pravím, že jest jie dal Lukeš za oddiel její to, což mateře její bylo; kdež já táhnu se na smlúvu, kterúž jest učinila

Strana 168
168 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané s pastorkem svým Lukšem, že Lukeš z toho statku ze všeho, a to zejména po otci jeho zuostalého vydati má za oddiel její puol druhého sta kop m., ale ne po mateři jejie dáti je má Lukeš; než šatuov jejich a mateře jejie v té komoře, do které se mátě jejie stěhovala, toho Lukeš při ní smlúvú nechati má, neb jest to v Lukšově moci nikdá nebylo, ani jest to Lukšovi vedle práva nikdy náleželo. A v tom se do- kládá svědomie, kteří jsú při smlúvě byli. A vedle toho VMtí žádám za spravedlivé opatřenie. A s tiem obě straně ku právu jsú přistúpily. Tu vy slyšavše žalobu, otpor, pře líčenie i svědkuov s obú stran s pilností pováživše, ve jméno Božie vypověděli ste a za spravedlivé vedle práva vašeho, vyšie právo vyhrazujíc, nalezli jste takto: Kdež Štěpán Annu sestru svú před vámi ob- vinnil jest z summy některé grošuov i zlatých, že by po tetě pobrala, také touž Annu vinně z tří sukní, kloku a šubky i z některých věcí jiných, kteréž též Štěpán praví, že by Anna po sestře jeho a své pobrala: i poněvadž osoby ty obě nadepsané, totižto teta a sestra Štěpánova při právě tom vašem životy dokonaly, jakož práva vaše ukazují, ktož by koli pod právem vaším umřel, statek jeho že na přietele naj- bližšieho připadá, a poněvadž Anna častopsaná najbližší přietel ty časy s městem trpící byla jest těch dvú osob, tety a sestry jmenovaných, tu vy podle práva města obdarovánie vypověděli ste za spravedlivé, že též Anně statek všecek [plo těch dvú osobách pozuostalý spravedlivě příleží. A což se dotýče statku po mateři Štěpánově pozuostalého, buď peněz, šatuov, nádob neb jakýchkoli svrchkuov, poněvadž Štěpán s mateří svú po smrti otce v statku jest pozuostal, s ní otcem svým ani jiným žádným podělen jest nebyl, aniž Anna toho pokázala, aby s mateří dielný byl, anébrž i pan Mikuláš, jakožto pán jich dědičný, toho jim jest přál a v tom spolku jim jest překážky nečinil, tak jakož list téhož pana Mikuláše ukazuje: že to všecko, buď penieze hotové, šaty, nádobie i jiné všecky věci po mateři pozuostalé, to, což týž Štěpán podle práva slušně pokáže, jemu jakožto dědici spravedlivě náleží. A které straně vajpovědi a nálezu vašeho přijieti by se nezdálo, vyšie právo se nezavierá. I nám oznámili jste, že ini původ ini strana odpornie vajpovědi a ná- lezu vašeho nepřijali, ale k nám plnosti práva našeho obojí se odvolali. Při tom nás žádáte, abychom s plnosti práva našeho vám v tom světlejší a dokonalejšie naučení dali, která by strana při čem zachována býti měla. Což se artykule prvního dotýče, poněvadž jste doložili, ktož pod právem vaším umře, že ten statek na najbližšieho přietele připadá, a práva vaše že to uka- zují, toho my s plnosti práva potvrzujem a při tom právu necháváme. Než což se druhého artykule dotýče, ten my podle práva takto napravujem: Cožkoli jest po smrti nebožky Doroty, matky Štěpánovy, toho statku přineseného a přivezeného zuostalo

Strana 169
z roku 1520. 169 a muož se ho nadjíti u kohokoli, což on Štěpán provede, že jest toho statku, ten mu má vydán býti. Prage f. II. post Martini anno Domini M°VCXX°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 631. 1520 d. 13. listopadu na Chlumu. — Michal Slavata z Chlumu zve k výslechu loupežníka. [2476.] Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni Gúřimščí milí! Jakuož mi píšete o Kubu syna Rúbíčkova, kterak by jeho purgrabie muoj Kostelecký do vězenie dal, při tom píšete, že z některých příčin, v kterých by snad v mladosti nerozumu svého. Však jest, správu já toho mám, kterak po mém odjezdu z Kostelce jaká se lotrovstva dějí a lidem mým poddaným překážka činí na cestách, kteří by chtěli k vám jeti neb do Brodu neb kdežkolivěc po svých potřebách; že je svláčí a ně- které i zabíjejí. I znajíce jich takové lotrovstvie, nercilis abyste za takové měli [se přimluviti, ale měli byšte takové tresktati. A já když sem zvěděl, že jest váš, roz- kázal sem purgrabí svému na Kostelec, kdy by tu mistr popravní měl býti, aby vám psal i pánuom Brodským a některým dobrým lidem okolním, abyšte při tom byli a jemu k tomu radili, a pokudž by se vám i jiným dobrým lidem za spravedlivé zdálo, tak aby se zachoval. Neb já v tom sobě žádné kratochvíle nekladu, abych měl lidi rozkázati o hrdla připravovati. Datum Chlum f. III. die sancti Bryccii an- norum oc XX°. — Michal Slavata z Chlumu a z Košumberka. Slovutné opatrnosti panu purkmistrovi a radě města Gúřimě, přáteluom milým. 632. 1520 d. 18. listopadu v Praze. — Pražané: aby nejdéle do 22. listopadu s válečnou svou hotovostí k nim přirazili. [46.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Viete již, co se od drahného počtu pánuo měst i od nás při Janovicích děje. A také snad slyšíte, že někteří z stavu panského a rytieřského již jsú se sebrali a táhli, a ještě se zbierají, chtiece nám v tom překážku učiniti, abychme nepřátel našich nedosáhli. Protož jsúce od našich z vojska a pánuo měst u Janovic shromážděných požádáni, také žádáme vás, abyšte se všemi válečnými potřebami, děly i jinými věcmi i s lidmi a hned neme- škajíc k nám přitáhli a konečně, nemuož-li prvé býti, aby tento čtvrtek najprvé příští u nás abyšte byli. A tu my ještě spolu s vámi některý počet lidí vypravíme. Kdež věříme vám, že toho žádným obyčejem neobmeškáte pro vaši i stavu našeho poctivost a potřebu pilnú, kteráž, kdyby obmeškána byla, přinesla by nám i vám škodu, posměch i lehkost. Prage dominico ante Elisabethe anno Domini M°VCXX°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. Archiv Český XXI. 22

Strana 170
170 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 633. 1520 d. 20. listopadu. — Rada m. Kolína navrhuje, aby zbrojný lid jejich v Plaňanech se sešel a v Brodě společně přenocoval. [4530.] Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přátelé a súsedé naši milí! Jakož nám psaním vaším oznamovati ráčíte, že byšte měli úmysl XL pacholkuov pěších vyslati a tři vozy a jízdné IIII, toliko žádajíce, abychom vám oznámili, kde by se naši s vašimi sjeti měli oc. Páni přátelé a súsedé naši milí! Abyšte věděti ráčili, že my také XL pěších vystrojiti míníme a čtyři vozy, což k nim přísluší, a k tomu šest jízdných; a zítra bohdá aby v Brodě Českém noclehem byli, a vaši aby týž den tu se s našimi shledati mohli, a tu se shledajíce, spolu s Brodskými aby ve čtvrtek ku Praze táhli. Datum f. III. ante Clementis annorum Domini M°VCXX. — Purkmistr a rada města Nového Kolína nad Labem. Páni přátelé a súsedé naši milí! Zdá se nám lepší cesta, aby zítra bohdá vaši pěší i jízdní našich v Plaňasích čekali, jestliže by prvé nežli naši tu přitáhli; a odtud aby vaši s našimi společně do Brodu na noc táhli. Neb my hned, jakž den bude, naše vypraviti chcme. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Gúřima, přátelóm a sú- sedóm našim milým. 634. 1520 d. 19. prosince v Praze. — Pražané zvou k poradě na den 7. ledna o tom, jak dále se zachovati proti zhoubcům zemským a sjezdům pánů i rytířstva. [20.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Nemáme za to, aby vás bylo tajno to, co jest ot nás a některých pánuov měst proti zhúbcóm zemským, odpovědníkóm a nepřátelóm našim i jich fedrovníkóm, z vašeho všech měst vědomie předsevzato, a jak jsmy se skutečně k Sudovi, u kohož jsú zastiženi, i k jeho statku zachovali, protože naši i všeho stavu městského nepřátelé a zhúbce zemští a JKMti komory činiece lidem stavu našeho [sic], tu na Janovicích jsú přechováváni a o zlodějské vzatky jsú se dělili; a že takoví nepraví škuodce nemálo jsú se roz- mohli v královstvie tomto, kteříž ještě před rukama jsú, a ti nepřestávajíc od svého předsevzetí neslušného, a jsúce snad od někoho, jakž nás dochází, ponuknuti, nám a stavu našemu zlé činiti by úmysl jměli. S druhé také strany vědomá věc jest, že mnozí z stavu panského a rytieřského sjezdy své po dobytí Janovic jsú času to- hoto jměli. Pro kteréžto příčiny i také proto, abychme po tomto našem poněkud hnutí, chtěl-li by kto čím proti nám a stavu našemu hýbati, věděli, na čem společně se ustanoviti a kterak naši věc opatřiti máme, protož žádáme vás, jsúce od některých pánuov měst za to požádáni i napomenuti, abyšte z vás osoby přednější vyberúce,

Strana 171
z let 1520—1522. 171 k nám vyslali, a ti v Praze u nás na den Tří svatých králuov najprvé příští nadjíti se dali a v pondělí v hodinu šestnádctú na rathúze Pražském byli. A tu v pří- tomnosti společné všeho stavu našeho budú pilné potřeby vzneseny, rozjímány, vá- ženy i zavierány, na kterých ne málo, ale jistě mnoho nám nynie i potom náležeti bude, a kterých nynie psáti mnoho nemuožem. Kdež věříme vám, že takové věci pro dobré obecní stavu našeho a města vašeho neobmeškáte. Prage f. IIII. ante Thome Didimi appostoli anno Domini XVCXX°. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřimě, přátelóm našim milým. 635. 1522 d. 5. srpna. — Pražané opravují rozsudek ve při Matěje Mudrlanta s Janem z Myškovic o dluh. [1230.] Purkmistr a rada města Prahy. Přízeň svú vzkazujem, opatrní přítelé naši milí! Kdež nám psaním svým oznamujete, že jest přišla před vás a před právo vaše pře taková, kdež Mudrlant, člověk krále JMti, obstavil na právě vašem rychtáře z Myškovic, člověka pana Horňateckého, pro dluh Jana z Myškovic, člověka téhož pána, pro XIj ſP gr. a VIII gr. vše českých, pravě, že by týž Jan byl jemu povin- novat tiem dluhem. Proti tomu Jan mluvil, že já tobě nic povinnovat nejsem. Než byl-li jest co dlužen tobě bratr muoj, já sem s ním dílný a tiem tobě povinovat nejsem. A budu-liť co dlužen a co pokážeš, chciť dáti, aneb se s tebú umluviti. K tomu puovod mluvil, žes se se mnú smlúval; a toho pokázati mohu. Kdež na to svědky vedl jest. Najprv psaní urozeného vládyky pana Strachoty z Královic, hajtmana na Kolíně, kteréž jsme slyšeli i pilně vážili. Potom pak svědky tyto: Šimona z Libo- držic, kterýž učiniv závazek podle práva, seznal jest takto: Horňatecký mluvil, když bylo na zámku v Kolíně na svatého Jana: Milý Mudrlante, počkaj Janovi, člověku mému, že tě dobře oseto, žeť bude zaplaceno po žniech. — Druhý svědek Jan Štúra, kterýž přijav to na závazek ten, kterýž k úřadu konšelskému má, svědčil jest: Když byla nahoře, tehdy mluvil Mudrlant s Janem, aby mu dal a zaplatil; a on ho prosil: Milý Mudrlante, počkaj mi, až bude po žniech, že sem dobře osěl, já tobě zaplatiti rád chci. A on toho nechtěl učiniti, až to vznesu na pana hajt- mana. A potom mluvil hajtman s panem Horňateckým. K tomu svědomie mluvil pan Bohuslav Horňatecký, že já se k tomu znám, že sem mluvil se panem hajt- manem, že já Janovi káži zaplatiti, ale však na ten zpuosob, bude-li mu co sprave- dlivého povinovat. A s tím obě straně ku právu jsú přistúpily. Tu vy všavše žalobu i odpor, i svědomie s pilností pováživše, ve jméno za spravedlivé, vyzší právo vyhrazujíc, mezi nimi vypověděli ste Boží vedle pro něvadž jest Mudrlant toho dostatečně podle práva dluhu nepokázal, a vyřiekáte: 22*

Strana 172
A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané 172 by mu Jan jím byl povinovat, ani toho, by se s ním smlúval, i z příčin těch jemu tiem dluhem Jan povinovat nenie. Než což se téhož dluhu dotýče, poněvadž pan Horňatecký, by nebyl na tom grunthu, na kterémž jest Křtien seděl, tomu neod- pierá, vy také jeho od něho právem neodřiekáte. A ten nález a výpověď strana odporní jest přijala, ale strana puovodu při- jieti ho nechtíc, k nám se jako k vyšiemu právu se jest odolala [sic]. Přitom vy nás v tom za naučení v té věci žádáte, kterak byšte se k jedné každé straně v tom zachovati měli. Tu my z plnosti práva našeho Pražského ortel váš takto napravujeme: Poněvadž z listu hajtmana Kolínského i také z svědkuov to se shledává, že tomu dluhu XIj f VIII gr. pražským [sic] nenie od pana Horňateckého ani od Jana rychtáře z Myškovic, člověka jeho, odepřieno, nébrž pan Horňatecký k tomu se znal, že jest s ním o to mluveno, aby člověku svému ten dluh zaplatiti rozkázal, než toliko tu výmienku přidal, bude-li co spravedlivě povinovat: i poněvadž té výmienky ani toho, aby dluh spravedlivý nebyl, nepokázal, ani také toho, aby Matěj Mudrlant o jiný dluh obstavil aneb upomínal, než o těch XIj VIII gr. českých, o kteréž psanie hajtmana Kolínského jest učiněno i stavné právo se stalo; i z těch ze všech příčin on Jan z Myškovic, člověk pana Horňateckého, povinen jest Ma- tějovi Mudrlantovi ten dluh zaplatiti, a to od vyhlášení ortele tohoto ve dvú nedělí pořád zběhlých, podle práva města našeho. Actum in pleno consilii judicio f. III. ante Sixti anno Domini M°VCXXII°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřima, přátelóm našim milým. 636. 1522 d. 6. srpna. — Pražané prohlašují rozsudek ve při o 14 kop gr. pražsk. [102.] Purkmistr a rada města Prahy. Přízeň svú vzkazujem, opatrní přítelé naši milí! Jakož jste nám při sepsanú na cedulech mezi Dorotú Bartačkú s jedné a Přemyslem bratrem jejím s strany druhé poslali, tu kdež táž Dorota Bartačka vinila jest Přemysla těmito slovy: Pane purgmistře a VMt milí páni! VMtem v pa- měti jest, když sem byla duom svuoj Dubinovi prodala, a nechtějíci jemu Dubinovi toho domu dodati to, což jest mi měl Dubina vedle trhu zavdati, to sem já jemu před VMtí položila, chtieci toho trhu prázdna býti, totiž XIIII I gr. českých. A Dubina vedle trhu tolikéž jest mi položil. A s tím sem hned s rathúzu šla doluov, poručivši to panu Přemyslovi, bratru svému, před pány, aby on, zdá-li se jemu, duom ten, kterýž sem Dubinovi prodala, vedle trhu zapsal. Neb sem sama přisáhla jemu toho domu nezapisovati. Tu jest pan Přemysl bratr muoj Dubinovi duom dodal i zapsal, i penieze mé, kteréž sem položila, těch XIIII �k gr. českých, i druhých XIIII ſP gr. českých, kteréž jest Dubina zavdal, voboje jest vzal; a mně jest zá- vdavku těch XIIII ſP gr. českých vod Dubiny, kteréž jest vzal, pomalu vydal;

Strana 173
z roku 1522. 173 a druhých mých XIIII IP gr. českých těch jest mi nedal a pravie, že jest jich nevzal, než jedny penieze, totiž XIIII �P gr. českých. Kdež já to slyšéci, že mi jich zapierá, vobeslala sem pány starú raddu, kteráž jest toho času byla, toho na nich sem žádala, aby mi to ráčili seznati, kto jest ty penieze s druhým pytlíkem vzal, poněvadž pan Přemysl pří, že jich jest nevzal těch XIIII ſ gr. českých. Tu oni za- volali jsú mezi se pana Přemysla; toho já neviem, co. Potom ti vstúpivše zase do raddy, tak sú ke mně mluvili: Milá paní Doroto! Ráčili pan purgmistr to sám sly- šeti s těmito pány, kteréž při sobě má; to my učiníme a seznáme, což jest nám vědomo. I jest mně rozkázáno vystúpiti. A potom jest mi od pana purgmistra a těch pánóv, kteříž při něm byli na ten čas, pověděno: Poněvadž pánuo toho počtu, což by ku právu náležalo, při sobě nemám, odkládám toho do JMti příjezdu pana podkomořieho. Tu sem já opět žádala, aby ráčili svědky mé slyšíce je zapsati, abych já je ku potřebě své mieti mohla a je ukázati. Tu jest pan purgmistr ráčil řieci: Na žádost tvú má se tak státi. I za to já VMtí prosím, že mi je ráčíte do této mé žaloby zejména vložiti ku potřebě mé rozkážete [sic], aby tudy se mé spra- vedlnosti neukrátilo, poněvadžť mi jest toho pan Přemysl zapřel, že by ty penieze s druhým pytlíkem, v kterémž bylo XIIII � gr. českých vzal. Kdež pak při tom poslali jste nám svědomie od staré raddy, kteréž jsme slyšeli a pilně vážili. Proti tomu Přemysl, druhá strana, odpierajíc pravil: Pane purgmistře VMt a páni milí! Jakož jest mě před právem obvinil pan Beneš Mírek od Doroty Bartačky, že bych dva pytlíky jejie s penězi vzal s rathúzu, a jeden že bych jí vrátil a druhého že bych u sebe zanechal oc. I k tomu též nynie [a to najplrvé pravím, že což sem koli vzal jejieho, že jsem všetečně ani svévolně nic nebral, než z dožádánie a poručenie jejieho [vlastnieho, a] což sem jejieho vzal, jí jsem dal a vrátil, a u sebe sem nic jejieho nezanechal; v tom se pána Boha dokládaje i svého svědomie. A] když jest ode mne ostatek těch peněz pobrala, z ničehuož více jest mne nenařiekala a žádného až téměř do dvú neb [tří... Než když jest ty penieze všecky s nevěstkou dcerú svú a s pankharty jejími utratila, a ostatek tak, jakž pravila, jí pokradli, zase] vrátila se najprv na úřad pravieci, že by páni ty penieze vzali a je do sklepu obecnieho vnesli. I nemohúc tu nic mieti, smyslivši sobě křivú a nepravú řeč, zapomenuvši se nad pánem Bohem i nad svú duší, i na- řieká mne pravieci, že bych já jich u sebe zanechal. Ješto já k tomu tak pravím, že mne křivě, falešně a nespravedlivě nařieká, a že jie tiem, čímž mne nařieká, vinen nejsem. V tom se svrchovaného Boha, kterýž všecky vidí, dokládám, a VMti věřím, že jejím holým a prostým, nepravým i křivým i smyšleným slovuom věřiti neráčíte, nebť v nich žádné pravdy nenie; než že mne v tom ráčíte litovati i spra- vedlivě opatřiti. Za to VMtí prosím.

Strana 174
174 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Vy pak, poněvadž táž Dorota potřebovala jest staré raddy o tom seznánie a oni vyvstavše osob v počtu devět, učinili jsú ten nedostatek vám, že jste ortele a výpovědi vašie na to učiniti a řknúti nemohli, než na nás, jakožto na vyzší právo, co by v tom bylo spravedlivého a pravého, podali: tu my z plnosti práva Pražského podle takového na nás podánie a stran podvolenie, i spisuo nám podaných pilně pováživše, paměti osob staré raddy i jich s obú stran přelíčenie, takto ortelem naším nalézáme a vypoviedáme: Poněvadž ona Dorota Bartačka seznáním staré raddy to jest podle své ža- loby pokázala, že ona nechtieci Dubínovi domu, kterýž jemu byla prodala, zapsati, položila jest na právě XIIII IP gr. pražských; a on Dubín podle trhu miesto zá- vdavku též druhých XIIII ſP gr. pražských položil. Kdež on Přemysl, aby v ten trh mezi Dorotú a Dubínem nevkročil a na místě Doroty Dubínovi aby domu ne- zapsal, tomu jest neodepřel. A stará rada seznává, že jest ty penieze Přemysl po takovém zápisu Dubínovi udělaném vzal: I jestliže jest oboje penieze i Dubínovy i Dorotiny Bartačky on Přemysl z rathúzu vyzdvihl a k sobě přijal, tehdy povinen jest též oboje penieze, jakožto sobě k vieře poručené, jie Dorotě zase vydati a na- vrátiti, a to ote dne ortele tohoto vyhlášenie ve dvú neděliech pořád zběhlých, podle práva města našeho. Actum in pleno consilii judicio feria quarta Sixti anno Domini M'VCXXII° magistro ciuium Johanne Pikharth, Venceslao Albo de Vrazio cancellario. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřima, přátelóm našim milým. 637. 1523 d. 9. února v Praze. — Pražané potvrzují rozsudek ve při o statek forberečníka Tomana z Třebovle. [4437.] Purkmistr a rada města Prahy. Přízeň svú vzkazujem, opatrní přítelé naši milí! Jakž nám psaním vaším oznamujete, že jest přišla před vás a před právo vaše nesnáz a pře taková, a to o statek nebožtíka Tomana z Třebovle forberečníka, pří- sedícieho města vašeho, že Havel z Třebovle s strany jedné, též forberečník a pří- sedící města vašeho, táhna se na ten statek, žádal jest za zmocnění téhož statku mluvě tak, že má k němu spravedlnost po najbližším příteli svém po bratru te- tieném; z strany druhé Dorota z Prahy, též táhnúc se na ten statek, mluvila jest, že k němu má spravedlnost najprv jako pravá dědička po otci svém Matějovi, druhé jako pravá nápadnice po bratru svém vlastním nebožtíkovi Tomanovi. Třetí strana jako měšťané a obyvatelé města Gúřima pravíce se též spravedlnost jmieti k tomu statku, mluvili jsú, že měšťané a obyvatelé a tak obec všecka města tohoto k tomu statku spravedlnost mají takovú, že Toman nebožtík umřel jest bez zřiezenie kšaftov- nieho, pro kterúžto věc ten statek připadl jest na krále JMt, měšťané pak a oby-

Strana 175
z let 1522 a 1523. 175 vatelé všickni města tohoto mají to obdarování, že, což na krále JMt připadnúti by mělo, to na obec tuto připadnúti má. I tehdy my, majíc k tomu spravedlnost takovú, žádáme za zmocnění téhož statku. Na to strana první mluvila: Obec, ač praví se mieti k tomu spravedlnost, však toho ničímž nepokazují, než kdež se volají na privilegium a obdarovánie krále JMti. To ukazuje, že má připadnúti na přítele najbližšieho s městem trpícieho, kdež Havel ten jest. Co se Doroty dotýče, ta jest odbyta od otce svého a oddělena. Druhá strana na to mluvila: Najprv co se obce dotýče, s nimi Dorota nic činiti nemá, neb k tomu obeslána nenie. Než co se Havla dotýče, k tomu tak praví, že má lepší spravedlnost k tomu statku než on, a to tudy, že jest pravá dědička po otci svém, v tom táhnúc se na zápis nebožtíka Matěje otce svého, kterýž takový jest, který jste nám odeslali; jejž jsme slyšeli a povážili. Druhé, že jest Toman bratr její vlastní byl. A protož [žádá], abyšte jim o to konec s Havlem učinili. Třetie strana [odvolávala se] najprvé k privilegium a k tomu obdarovánie, že [to obdarovjánie vztahuje se na obyvatele .. . užiti. Ale Havel obyvatel .. . I protož toho užíti nemá. . . . což na krále JMt připadne . . . ráčil dáti. a co se . . . statek svuoj . . . moha s ním učiniti, co . . . statku býti nemuož... Dorota i Havel k súdu jsú přistúpili] ... Dorota s Havlem o to pírávem rojzdělena nebyla. Tu vy nahlédše . . . jsm [sic] slyšeli i pilně vážili, vyslyševše také potřeby stran všech i jich dolíčení, majestfátu i toho vlšeho, což sú položilli, kterýžto také výpis majestátu nám jste odeslali, i jej jsme pilně vážili. Vy také s pilností po- váživše, takto mezi nimi ve jméno boží, právy [sic] vyší vyhrazujíc, za spravedlivé vedle práva a privilegií nalezli jste a vypověděli: Poněvadž Matěj, otec Tomana i Doroty svrchupsaných, učinil jest kšaft, v kterémžto statek svuoj všecken jest poručil Křížovi a Tomanovi, synóm svým, k jmění, držení i plnému vládařstvie, o Dorotě dceři své v tom kšaftu zmienky žádné nečině, ji nápadnicí po synech svých Křížovi a Tomanovi ani dědičkú nevyhlašuje; a oni oba dva, Kříž i Toman, mnohá léta ten statek drželi, jím vládli, jeho užívali bez překážky Doroty svrchu- psané i všelijakého nařiekánie až do smrti; a majestát ciesaře Karla JMti slavné paměti to zřetedlně ukazuje slovy latinskými v tato slova: utraque in forma maje- stati [sic] Karolus oc; i poněvadž on Kříž ani Toman dědicóv po sobě nepozuostavivše, bez zřízení a kšaftu s světa tohoto jsú sešli, že ona Dorota dědictvie tu žádného nemá ani nápadu podle téhož obdarovánie ciesařského, poněvadž s městem trpící nenie. Ale poněvadž on Havel jsa k městu přísedící, s městem v platiech, lozunciech i všech břemenách městských trpící, přátelství na tento čas najblizší jest před vámi ukázal, že on k tomu statku blizší jest nežli ona Dorota svrchu psaná. A ten nález a tu výpověď vaši strana jedna, totiž Havel, přijal jest. Ale strana druhá, jakožto Dorota, přijíti nechtiec k nám jakožto ku právu vyšiemu se

Strana 176
176 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané jest odolala [sic]. Protož vy nás žádáte, abychom vám v tom širší a dokonalejší zprávu dali, kterak byšte se k jedné každé straně v tom zachovati měli. Tu my z plnosti práva našeho Pražského ortele vašeho jakožto podle práva spravedlivě přišlého potvrzujem. Prage f. II. die s. Scolastice*) anno Domini M°VCXXIII°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřima, přátelóm našim milým. *) Toho roku připadl svátek sv. Školastiky [10. února] na úterý; v pondělí bylo 9. února. Patrně tu písař vynechal předložku „ante“. — Celý prostředek listu tohoto jest od myší vykousán. 638. 1523 d. 6. května. — Soud komorní pohání Kouřimské pro násilí, jehož se dopustili na Mikuláši Přebožském ze Zásmuk. Opatrní nám milí! Vznesl jest na nás slovutný Mikuláš Přebožský z Zásmuk, že byšte vy pod řádem a právem v této mírné a pokojné zemi, an na vás žádné péče neměl, o témž Mikulášovi v městě vašem brány zavřevše, jej jste chtěli za- mordovati, kázavše naň i k šturmu zvoniti, a potom že jste jej i pod týmž řádem a právem do šatlavy vsaditi rozkázali, žádaje nás v tom za opatření. A protož my vás k tomu napomínáme, abyšte vy před námi na hradě Pražském v pátek na Suché dni letniční najprv příští stáli a toho se, proč jste témuž Mikulášovi to učinili, zpravili. I to vědúce, tak se, jakož vám píšem, zachovajte, jináč toho ni- kterakž nečiníce. Actum f. IIII. ante S. Stanislai MVCXXIII°. Od Mikuláše Přebožského z Zásmuk purkmistru, konšeluom i vší obci města Kúřimě.*) Po straně poznámka: „Anno 1523 f. IIII. post Marcelli [3. června] obě straně vzaly poklid místo hojemství do nazajtří svatého Matouše apoštola božieho najprv přieštieho. — Anno 23 sabbato post Katharine [28. listopadu] puovod non astitit.“ *) Půhon tento nalézá se v Registrech obeslání soudu komorního sig. F2 fol. A2. Jím vzrostl úhrnný počet všech listů na 644. 639. 1523 d. 25. srpna v Praze. — Krajští hejtmané: aby s uvězněným Jakubem Holým se neukvapili. [2478.] Služby své vzkazujem, slovutné opatrnosti páni sousedé, přátelé naši milí! Došla jest nás zpráva, kterak sě jest zlá příhoda stala v městě vašěm, kteréžto ne- radi uslyšeli sme, kdež pak Jakub Holý, spolusoused váš, do vazby vašie vzat jest z příčiny vám vědomé oc. I jakž sě jest koli to zlé sešlo, za to my vás žádáme, že s tou věcí pospiechati nebudete, dokavadž by sě to slušně nevyhledalo, odkud jest toho zlého počátek přišel. Vám věříme, že to pro nás učiníte. Dán v Praze v outerý po sv. Bartoloměji léta MVCXXIII. — Michal Slavata z Chlumu a z Košm- berka oc, Václav Amcha z Borovnice a na Svoješicích, hajtmané kraje Kouřimského. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Kouřima, pánuom a přátelóm našim milým.

Strana 177
z let 1523 a 1524. 177 640. 1524 d. 30. ledna v Praze. — Pražané: aby Havel z Třebovle předložil svědomí o při- buzenství svém s Tomanem. [53.] Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Jakož jste nám ortel mezi Havlem z Třebovle póvodem z strany jedné a Jakubem Sakem, spoluměštěnínem naším, z strany druhé vámi a právem vaším učiněný oteslali, ten jsmy sobě přečísti kázali. Kdež slyšiece jej, neviděli jsme žádného svědomie podle ofrtele] odeslaného, kterýmž jest on Havel z Třebovle, přísedící ku právu vašemu, před vámi pokázal, že by bližší přietel byl nebožtíkovi Tomanovi z Třebovle, nežli on Jakub Sak, právo sobě dané po matce své Margrétě nebožce maje. Neb co se prvního rozsudku vašeho dotýče, ten se jest stal mezi týmž Havlem z Třebovle a Dorotú sestrú To- manovú o statek téhož nebožtíka Tomana. Ale nynie, poněvadž též o bližší pří- buzenstvie s dotčeným Jakubem Sakem, právo mateře své majícím, činiti má, za slušné a pořádné jest, aby to svědomiem podle práva prokázal. Protož vás, znajíc toho býti potřebu, žádáme, že nám také ten duovod a svědomie, kteréž jest jme- novaný Havel z Třebovle na právě vašem a vám o příbuzenstvie svém pokazoval, oteslati poručíte. A my, když to mieti budeme, chcme se jak k jedné tak i druhé straně spravedlivě podle práva zachovati. Prage sabbato ante Purificationem anno Domini M'VCXXIIII. — Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Kúřimě, přátelóm našim milým. 641. 1524 d. 16. března v Hoře Kutné. — Karel kníže Minstrberský přimlouvá se za Jakuba Holého. [1329.] Karel, z Božie milosti knieže Minstrberské v Slezi Olešnické a hrabě Gladské oc, najvyší hajtman krále JMti královstvie Českého oc. Nám milí! Což se té rugy aneb pokuty na Jakubovi Holém dotýče, za . skrze slovutného Matúše Humpoleckého z Koberovic, spolusouseda vašeho, . . . při- mluvili, znajíc, že sme my vždycky všecko vaše dobré obmajšleli .. naší mož- ností jednali; kteřížto připověděli nám, že to u vás jednati budú a] že za jiné nemají, než že i zjednají. I my to tak od nich přijavši, za jiné sme nempěli, než že] vy pamatujíce na našě přátelstvie, tak špatné věci sobě proti nám obt ... ne- budete, poněvadž ste seznali, že ti, komuž ta věc vajš náležala, nám to [v známojst naši dali a mimo se pustili. I teď nynie tajž Jakub Holý zpravil jest nás, že o to žádného upokojenie nemá. Protož my vás ještě žádáme, že pamatujíce na našě přátelství, konečný úmysl váš v tom nám oznámíte, muože-li býti aneb nemuože [býti] při tom. Než také, kdybyšte nás potom v čem potřebovali, nemějte nám za 23 Archiv Český XXI.

Strana 178
178 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané zlé, ač [byl se žádost a vuolě vašě nenaplnila. Což v tom úmysl váš jest, listem vaším odpovědi žádáme. Dán na Horách Kutnách v středu před květnú nedělí léta oc XXIIII. Opatrným purkmistru a konšeluom i vší obci města Kouřima, nám milým. 642. 1524 d. 22. července v Praze. — Rada městská pronáší rozsudek ve při o statek Svatoše Rubína. Purkmistr a rada města Prahy. Přízeň svú vzkazujem, opatrní přítelé milí! Jakož nám psaním vaším oznamujete, že jest přišla před vás a před právo vaše pře taková, kdež Jakub kantor, spoluradní váš, a Jakub Kalina, poručníci volení od nebožtíka Svatoše Rubína, na místě Jana, sirotka pozuostalého po nebožtíkovi Svatošovi Rubínovi, obvinili jsú Jana Zuba, manžela nebožky Marty někdy Rubínky, slovy těmito: Pane purgmistře! Páni milí! Žalujem na Jana Zuba a viníme jej z toho, že sedí neb bydlí a obývá v statku sirotčím a našem vedle poručenie, a jeho užívá, jej utrácie, jím vládne, jak se jemu zdá, sirotku ke škodě. V tom žádáme vedle práva za opatřenie; praviece se spravedlnost a právo jmieti k tomu statku všemu pozuostalému po nebožtíkovi Svatošovi Rubínovi na místě sirotka vedle poručení a kšaftu téhož Rubína. Proti tomu odpor čině Jan Zub skrze řečníka svého mluvil jest toto: Jan Zub k této žalobě to pravie, že v tom statku praví se mieti právo i spravedlnost po manželce své Martě a po dítěti tom, kteréž jsú spolu zplodili, k pravé polovici toho statku z příčiny té, že jest jej na smlúvách svatebních přijala po dni a po roce, jakž řád a obyčej jest, (páni poručníci, s volí vaší) za mocného hospodáře na právo své. A to jest jie kšaftem vyměřeno, jaké právo má a jací nápadové na ni mají býti. A tak i právo její nebo diel toho statku i ti nápadové přišli jsú a připadli podle těch smluv na Jana Zuba. I též v tom žádá právem opatření. Druhé. Kdež se činí poručníci jako mocní již toho statku, ješto kšaft tak neokazuje, než toliko k raddě je voliv, ale toho nesvědčí, by s nimi o to prvé mluvil a jich za to žádal, a oni k sobě aby to přijali, jakž toho řád a právo jest. Než oni všetečně sobě věc nenáležitú na sebe jsú vzali. Třetí. Kdež praví, že statku užívá sirotku ke škodě, kdyby právě sami k sobě nahlédli, kterak oni na tento čas statek ten zpra- vují, vtáhše na sebe tu moc, za to máme jistě, že by nalézti mohli to prvé u sebe, že statek ten jimi hyne, a oni že jej majie a jej užívají, škodu znamenitú na tom činiec sirotku tomu i Janovi Zubovi podle toho. Puovod. Statek ten všicek připadl jest na sirotka a na nás vedle poručenie svěřeného, a Zub tu nemá nic podle nápadu kšaftem vyměřeného, poněvadž ona ne-

Strana 179
z roku 1524. 179 božka v tom statku nedílná jsúc, do smrti své s syny se jest zbyla, a syn jest jie přetrval. Tehdy i ten nápad mateře jeho připadl jest na něj. A tak všicek statek ten, jakž kšaft ukazuje a svědčí. Druhé. Co se vládnutie a zpravovánie statku dotýče, v to jsme všetečně nešli, neb jest nám rozkázáno od pana purkmistra a pánuo, abychom jej opatrovali. Odpor. Statek ten byl jest poručen mateři s syny společně, jakž kšaft uka- zuje, a byli jsú v něm společníci. A v tom spolku mátě bez rozdílu vdala se jest za Jana Zuba a dítě s ním měla, a v něm trvajíc přečkala jest syny všecky krom tohoto jednoho; a tak statek ten všicek připadl jest podle nápadu na oba dva, totiž na mateř a syna na rovný diel. I rozum káže, že ona nebožka Marta měla jest spravedlnost k pravé polovici toho statku, a sirotek k polovici. A z příčiny té ona jest podle kšaftu a poručenie ten statek zpravovala, jej opatrovala, neb jie najvajš poručeno bylo. A poručníci jie jsú toliko voleni k raddě, ač by jich kdy potřebovala, ale ne k vládnutie. I na tu tehdy a takovú spravedlnost jej jest do toho statku přijala podle smluv svatebních, kterýchž pokázati muož. A za to má, že jest to dobře v paměti Jakubovi Kalinovi, neb jest on mu jie dával a sám mluvil jakožto poručník, že jej na svú spravedlnost a diel do toho statku přijímá po dni a po roce, jakž obyčej jest. Co se pak opatrovánie dotýče, bude-li je potom, když o toto místo bude, chtieti z toho vinniti, to má před sebú. Puovod. Jakub Kalina, jakožto jeden poručník, mluvil: Co se najprv žádánie dotýče, ona měla jest vuoli dáti své, komu jest chtěla, ač měla-li jest co. Ale my pravíme, že jest neměla na ten čas. Druhé. Co se smluv dotýče, ty trvají do dne a do roka; a po tom čase nás jest nikdy nenapomínal z toho dielu, a také jemu ona jest nic nezapsala, ani kšaftem co zadala. Pakli má co jistého, nechť toho užive. Odpor. Smlúvy, kteréž se dějí při svatbách, těch každý užiti má, a mají také stálé býti, jakoby nějaká jistota toho učiněna byla. I té také naděje jest Jan Zub, že jie užive, poněvadž sú se staly s volí jejich jakožto poručníkuo, a ona jest jemu to zadala dobrovolně jsúc zdráva, rozumu dobrého užívaje. Co se pak napomínánie toho dotýče po dni a po roce, toho jest potřebie nebylo, neb jest ona nebožka v statku tom i s ním i s syny aneb sirotky těmi seděla, jeho užívala a jím vládla, s nimi se snášejíc jako mocná a najvyší poručnice. V tom rozkaz se stal od práva, aby strana póvodní pokazovala, kudy jest ona nebožka spravedlnost svú v tom statku potratila. Kdež k tomu rozkazu táž strana mluvila toto: Toho všeho i spravedlnosti sirotčí i své dokazujem kšaftem, a podle toho žádáme opatřeni býti; a pravíme, že jest ona již tu na ten čas nic neměla z příčiny té: Co se dítěte toho dotýče, to jest neřádně zplozeno, a ona také 23*

Strana 180
180 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané že jest neřádně v svém stavu stála a jej i neřádně změnila, a tudy jest spravedlnost svú poněkud potratila. Odpor. Již VMt znáti ráčíte, kterací jsú toto poručníci, že již po smrti její, za živnosti jí nic neřiekajíc, o pověst a poctivost ji chtie připraviti, ješto taková věc, co v sobě nese poctivého sirotkuom těm, to VMt dobře znáti ráčíte, a jací jsú ochránce těch sirotkuo. Protož Jan Zub k tomu tak praví, že jest on jie právě manželsky za manželku měl, a dítě to že jest manželsky zplozeno mezi nimi. Ale na tento čas, poněvadž snad o to nenie, než toliko o samý statek, když o něj místo a konec mieti bude, pány poručníky i z toho nářku znamenitého, tu kdež toho místo jest, vinniti neobmešká. Než k tomuto soudu, kterýž před rukama jest, tak praví: By měl vajš pokazovati spravedlnosti své, (poněvadž ten, který jest jemu jie dával, k tomu se zná, že jest jej přijala na právo a diel svuoj, než toliko do- kladá to: ač měla-li jest co), zdá se za nepotřebné. I protož žádá v tom podle práva za opatřenie, ač by ještě i jinými svědky smluv pokázati mohl. Puovod. My vždy pravíme na místě sirotka, že k tomu statku všemu spra- vedlnost máme podle kšaftu; a ona měla-li jest spravedlnost jakú, že jest ji po- tratila jsúci v svém vdovstvie neřádně živa a ten stav neřádně změnila. A co se vládnutie statku dotýče, ač jest byla najvyší poručnice toho statku, však do stavu změněnie. I jest-li pak to za řád a právo, aby ona měla, vládnúci statkem, spravedlnost sirotčí mimo svú komu zadávati, poněvadž jest své neměla? Pakli jest měla spra- vedlnost jakú, tehdáž proč jest tomu nic neřiekala a k nie se nevolala. Odpor. Poněvadž vždy po smrti její tepruv takovú duotku na její poctivosti činí, majíce ochránce býti, ač by od koho co takového přišlo, Jan Zub k tomu tak praví, že jest nikudy a nijakž spravedlnosti své ona nebožka nepotratila, z příčiny té, že jest neučinila nic, což by pravého manželského nebylo, ale zachovala se dobře a právě manželsky. Neb jest mezi nimi byl slib pravý manželský; a povolení a slib, to manželstvie puosobí. Také vdala se s volí poručníkuo řádně před dobrými lidmi; i smlúvy sú se staly řádné, kterýmižto spravedlnost svú všecku zadala jest Janovi Zubovi po dni a po roce s volí poručníkuo; a tomu jsú nic neřiekali, aby ona na ten čas spravedlnost svú kterak potratiti měla, nýbrž ještě i sami ji jme- novali. A tak, kdyby tak bylo, jakž oni praví, byly by smlúvy podvodné, a takový podvod ztáhl by se na ně; ješto, co v sobě podvod takový nese, to jest VMti vě- domo. I protož zdá se nám, že takovú duotku neduovodně, nepořádně a nespra- vedlivě jsú učinili a činí. Dále, co se toho volánie a řiekánie o spravedlnost svú dotýče, toho jest potřebie nebylo. Neb jest ona s ním jsúci tiem statkem vládla a jej zpravovala sobě i těm sirotkuom k užitku bez překážky panské i poručníkuo, nechtiec, aby tudy, když by ona dielu svého požádala, ten statek trhán a dělen byl, ješto by na tom sirotkuom žádný zisk, než spieše škoda byla. A tak na takový

Strana 181
z roku 1524. 181 zpuosob přijala jest jej za mocného hospodáře na spravedlnost a diel svuoj po dni a po roce, a jemu jest jie zadala smlúvami, kterýchž pokázati muož. A v tom čteni jsú svědkové tito, kteréž nám zejména vypsané odeslali ste, jejž [sic] jsme slyšeli i vážili. A k těm svědkóm mluvila jest táž strana toto: Toho se jest již dostatečně dokázalo svědky, což jest mluveno. I žádá vedle práva podle těch svědkuo za opatřenie. Puovod. K tomu se známe, že jsme vuoli dali těm LX ſ míš. Než by ona měla diel a spravedlnost sirotčí komu zadávati, toho nepamatujem, aniž jest toho také učiniti mohla. Dále pak, jestli jemu jest co zadala bud zápisem nebo kšaftem, nechť pokazuje. Odpor. Mimo smlúvy ty, by pak potom co chtěla komu zadati, toho jest učiniti nemohla. Neb jest jemu již všecko byla těmi smlúvami zadala. A by pak ani toho nebylo, poněvadž muž jak ženy tak statku jest pán, tehdy tiem právem k němu spravedlnost má. A co se spravedlnosti sirotčí dotýče, na tu on se netáhne ani jie žádá, než spravedlnosti té, kteráž jest naň připadla a na dítě to, kteréž jsú spolu zplodlili, po ženě jeho. A s tím obě straně jsú ku právu přistúpily. Tu vy slyševše žalobu, odpor, pří líčení, svědkuo i kšaftu, kteréhož nám přiepis posieláte, toho všeho pilně pováživše vedle práva, vyzší právo vyhradivše, ve jméno boží mezi nimi za spravedlivé vypověděli jste a nalezli: Poněvadž on Svatoš Rubín čině kšaft a zřízenie statku svého, Martu manželku svú v témž kšaftu za společnici s syny svými jest postavil, i toho znamenitě domieniv, by pak i stav svuoj změnila, diel její aby na penězích hotových jie vyplacen byl, tak jakž ten kšaft od něho učiněný to v sobě šíře drží a zavierá; a ona Marta Rubínka stav svuoj změnivši, dielu ani spravedlnosti své, kterúž jest měla v statku muže svého, jemu Janovi Zubovi ani jinému žádnému před právem jest nevzdala za zdravého života svého ani při smrti, než toliko tak, jakož svědkové Janovi Zubovi to ukazují, jej za hospodáře mocného jest přijala na diel a spravedlnost svú, že tiem a ta- kovým přijetiem ke všemu dielu jejiemu, na kterýž se táhne, spravedlnosti nemá, poněvadž jest jeho tiem dostatečněji před právem potom neopatřila. Než třetí diel spravedlnosti, kterúž jest měla Marta Rubínka v statku Svatoše, muže prvnieho, jemu Janovi Zubovi podle práva a řádu města vašeho náleží, a viece nic. A ten aby jemu vydán byl tak, když statek šacován bude, tiem závdavkem a na ty roky, jakž na třetí diel záleží, podle zřízení a kšaftu Svatoše Rubína o tom učiněného. Co se pak dítěte dotýče toho, kteréž jest mezi ním Janem Zubem a Martú Ru- bínkú zplozeno, o kterémž poručníci v řeči své jsú promluvili, že by neřádně bylo zplozeno, ale toho jsú ničímž neukázali, bude-li se zdáti komu na místě jeho na tento čas aneb jemu samému, když by k létóm rozumnějším přišlo, koho z čeho vinniti a na spravedlnost po mateři své se táhnúti, právo mu se nezavierá.

Strana 182
182 A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané A této vaší vejpovědi strany obě dvě přijíti nechtiece, žádaly jsú, aby k nám, jakožto ku právu vyzšiemu, byl odeslán [sic]. Kdež vy nás žádáte, abychom vám v tom širší a dokonalejší naučení dali, kterak byšte se k jedné každé straně zachovati jměli. Tu my z plnosti práva vrchnieho ortel váš takto napravujeme: Poněvadž nebožtík Svatoš Rubín kšaft udělav, v témž kšaftu rozumně jest pořiedil o statku svém, co by se mělo dostati synóm, dcerám i Martě manželce jeho, tak že jest statek svuoj poručil šesti synóm svým a Martě manželce své a mateři jich na rovný mezi ně podiel, a také jie Martě manželce své penieze i klenoty, kteréž jsú byly v truhle jejie, ty jest poručil, a k tomu šafranici menší jie Martě obvláště [sic] poručiv, dále dcerám svým, co mu se vidělo a zdálo, tak jakž ten kšaft jeho Svatoše Rubína ukazuje, a k tomu zřiediv i nápady z mrtvých synuo na živé, a pakli by zemřeli všickni synové, na dcery, a aby nápady šly na mateř také, toho jest nepoložil: i z těch příčin podle téhož kšaftu Svatoše Rubínova Jan syn téhož Rubína pozuostalý v tom statku, jemu a bratřím i mateři odkázaném spo- lečně, též podle nápadu z mrtvých na něho má šest dieluo, a ty jemu spravedlivě příležejí. A sedmý diel Martě, mateři jich nebožce, podle téhož kšaftu spravedlivě jest náležal a náleží i s tiem nad ten diel, což jest jie obvláště odkázáno. A po- něvadž ona Marta Rubínka Jana Zuba přijala jest na smlúvách svatebních za hospodáře mocného na ten všecken svuoj diel jie kšaftem náležitý, tak jakž svěd- kové ukazují, k tomu statku po nie zuostalému podle těch smluv svatebních on Jan Zub právo a spravedlnost má. Nebo takové smlúvy svatební ve všem držány a zachovány vždycky býti mají. Prage f. VI. die sancte Magdalene anno Domini M°VCXXIIII°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Gúřima, přátelóm našim milým. 643. 1525 d. 8. dubna v Praze. — Pražané potvrzují rozsudek, jímž pan Beneš Mírek s nároky svými se odmítá. [1669.] Purkmistr a rada města Prahy. Přízeň svú vzkazujem, opatrní přítelé naši milí! Jakož nám psaním vaším oznamujete, že jest přišla před vás a před právo vaše pře taková, kdež pan Beneš Mírek obvinnil Reginu Bartačinu a Lídu slovy těmito: Pane purgmistře! Páni milí! Vinním Reginu Bartačinu a Lídu jakožto dě- dičky z toho, že matka jejich řekla jest mi dáti polovici peněz těch, kteréž vysoudie na panu Přemyslovi, XIIII �P gr. českých, jestliže jí je vysoudím. I vysoudil sem je. A z těch mi řekla dáti VII f gr. A ony jsú toho vědomy jakožto dědičky. Regina stojiec k tomu mluvila, že jest mátě neřekla dáti; a o tom já nic neviem. Dále pak dala mluviti řečníku svému toto: Kdež je vinní na místě mateře jich z polovice peněz těch XIIII � gr., že jest mátě jich řekla jemu jich polovici

Strana 183
z let 1524 a 1525. 183 dáti, dokládaje však toho, jestliže jie je vysoudí. I ony o tom vědomosti žádné ne- mají, aby on jí co vysoudil, poněvadž skrze jeho soud v ruce jsú jí nepřišly; nebo ony jsú tepruv po smrti její o ty penieze stávaly na Ij léta. A on vida to, že o ně se soudie, tomu jest nic neřiekal až posavad. Co se pak dání dotýče, k tomu tak praví, že jest jemu toho před právem nikdiež nezadala ani ujistila. Nad to [ani kšaftem, kterýž jest činila, nic jemu jest neukázala, ješto jiné všecko, což komu jest povinnovata byla, oznámila. A také za živnosti jejie ji jest z toho nikdy nena- pomínal. I z příčin těch praví, že jemu ničímž povinnovaty nejsú. Puovod. To já bohda pokáži, že sem s ní stával a je vysoudil, i na místě právem postavil za živnosti její. Než jakž se jest to koli protáhlo, to jest mnú nesešlo, nežli VMtí, že jste se neráčili k panu Přemyslovi podle práva, jakž ortel ukazuje, zachovati. Také bych ji měl prvé napomínati z toho, nežli by je vyzdvihla, neviem, trefilo-li by mi se. Neb jsem toho čekal, až ty penieze v ruce přijdú. A co se kšaftu dotýče, ten měla vuoli činiti, jak se jí zdálo; než mého jest zakšaftovati nemohla žádnému. Odpor. Ony vždy tak praví, že o tom vědomosti žádné nemají, by on jie co vysoudil, neb jsú ony o to soud jiný trpěly, i ku právu vyzšiemu jest bylo ode- sláno tepruv po smrti jejich mateře. Puovod. Já sem jim toho neporučil, aby ony o mé se soudily. Odpor. Ony jeho spravedlnosti jsú nevěděly aniž vědí až po- savad, neb jsú se ony znovu súdily o to, a on jí nic nevysoudil. Puovod. Táhnu se na nález najprv, který se stal při právě tomto mezi Dorotú Bartačkú a Pře- myslem. Dále táhnu se i na tvrzenie téhož ortele, aby se jemu dosti stalo. Neb všickni potomní soudové byli o to, aby se tomu prvniemu dosti stalo. Odpor. Toho nepokáže pan Mírek, aby se soud stal zde při tomto právě mezi Přemyslem a Do- rotú Bartačkú, ani toho, aby jemu kdy co před právem zadávala. V tom čten jest ortel tento, kterýž jste k nám odeslali; podle toho čten jest i kšaft, kteréhož přiepis též k nám odeslali jste. Je jsme viděli i vážili. K tomu i svědkové čteni jsú; najprv listovní, potom osobní vedené svědomie též čteno jest. Kdež to všecko nám odeslali jste. Je jsme slyšeli i vážili. Dále proti svědkuom mluvila jest strana odporní takto: Najprv pan farář; ten jest chodil před kšaftem k nebožce Bartačce, a ona potom jest kšaftovala. Pan Lipenský, ten jest se zadal se vším statkem i sám se panu Mírkovi, a jest jeho náchlebník. Paní Krabicová, ta jest přítelkyně jeho a též náchlebnicí. Vít, ten jest služebník jeho a také u víře se nesrovnává. Pan Lukeš, ten jest v přátelstvie, neb se švagrové jmenují. A tak ti všichni podle práva za svědky býti nemohú a jim ke škodě nejsú. Puovod. Náchlebníci moji nejsú, neb jsú oni sebou svobodni a volni; a za jiné nemám, než čehož jsú svědomi byli, to jsú oznámili. A s tím obě straně ku

Strana 184
184 právu sú přistúpily. Tu vy slyševše žalobu, odpor, líčení stran a řeči, ortele, kšaftu, svědomie, toho všeho právem povážili jste, mezi nimi za spravedlivé vedle práva, vyzší právo vyhradivše, ve jméno Boží nalezli jste a vypověděli: Poněvadž pan Beneš Mírek podle žaloby své veda svědomie, že jest jemu těch XIIII ſP gr. po- lovici zadala, toho neukazuje, aby jemu kdy před právem co zadávala nebožka Do- rota Bartačka za živnosti své, nad to ani kšaftem a volí svú poslední jest jemu nic neukázala, i z příčiny té ona Regina ani Lída jemu tiem, z čehož je vinní, po- vinnovaty nejsú podle práva. A tu výpověď vaši strana odporní jest přijala, ale strana druhá přijieti ne- chtiec k nám, jakožto ku právu vyšiemu, se jest odvolala. Protož vy nás žádáte, abychom vám v tom širší naučení dali, kterak byšte se k stranám jedné každé za- chovati měli. Tu my z plnosti práva k orteli vašemu takto pravíme: Poněvadž ta pře, kteráž jest za nebožky Doroty Bartačky zašla, za živnosti její k konci jest nepřišla, a on Beneš Mírek Regině a Lidmile tomu jest neodepřel, aby tak nebylo; a též kdež ony v odporu svém mluvily, že jsú se puoldruhého léta o to soudily po smrti mateře své, by s nimi stával, toho jest také neprovedl: i z těch příčin dává se jim za právo, že jemu tou žalobou povinny nejsú. Prage sabbatto ante Palmarum anno Domini M°VCXXV°. A. XXXI. b. Listy do Kouřimě zaslané Opatrným purkmistru a konšelóm města Kouřima, přátelóm našim milým. 644. 1525 d. 16. června v Praze. — Pražané potvrzují rozsudek ve při o dědictví Marty Rubínky. [54.] Purkmistr a rada města Prahy. Přiezeň svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Jakož nám psaním svým oznamujete, že jest přišla před vás a před právo vaše pře taková, že Jan Zub připraviv ku právu poručníky nebožtíka Svatoše Ru- bína, Jakuba kantora a Jakuba Kalinu, mluvil jest toto: Pane purgmistře! Páni milí! Táhnu se na spravedlivost, kteráž mi náleží po manželce mé, a zvlášť grud [sic], podle toho i jiné věci, pokudž tato má cedule ukazuje. V tom položil jest ceduli, kterúž jste nám poslali; kterúž jsme slyšeli i pilně vážili. Protož podle té cedule a spravedlivosti mé žádám, ať jest mi to vydáno. Proti tomu poručníci místo odporu svého položili jsú ceduli druhú, kterúž jste nám též poslali; kterúž jsme též slyšeli a pilně vážili. Proti té ceduli mluvil póvod toto: Najprv. Co se vdání dotýče, že jest se bez nich nevdávala, ale s volí jich jest všecko činila. Druhé. Co se truhly dotýče, tu jest jí poručil kšaftem, i střiebro i penieze i jiné věci, co jest v ní; a odtud bráno nic jiného nenie, nežli ta číška, o kterúž jest soud byl; a o tu jest již pokoj. Než více stříbra i jiného,

Strana 185
roku 1525. 185 což jest tam, tím hýbáno nenie, ani co bráno. A tomu odpírám, neb já o tom nic nevím. A také jsú oni po smrti její hned truhlu zamkli. I protož vždy žádám, ať jest mi to vydáno tak podle ortele pánů Pražan a kšaftu i spravedlnosti mé, kterúž mám po manželce své, i ten grud, kterýž mi náleží po manželce mé. Třetí. Co se šatů chodících tkne, k těm se pravím míti spravedlnost po manželce své a ona po muži svém prvním; nebo poněvadž muži po ženě, tak zase ženě po muži šaty chodící náleží. Odpor. My pravíme, že sirotek k šatuom jeho nebožtíka spravedlnost má lepší, jakožto syn po otci, nežli ona měla; a tak lepší nežli Jan Zub má. I též žádáme, že sirotka toho podle práva spravedlivě opatřiti ráčíte. A tím obě straně jsú ku právu přistúpily. Tu vy slyšavše žádost strany póvodní i odpor strany druhé i jich řeči a stran líčení, toho všeho pilně právem pováživše, mezi nimi ve jméno boží, vyší právo vy- hradivše, za spravedlivé podle práva nalezli ste a vypověděli: Poněvadž nebožka Marta Rubínka Janovi Zubovi smlúvami svadebními jest po sobě vajpravu jmenovala, i z příčiny té Jan Zub podle těch smluv spravedlnost má k té vajpravě její i k šatuom jejím chodícím i ke všem věcem, kteréž sú její byly, jako truhla její, stříbro, peníze i věci jiné, kteréž jsú její v též truhle, jakž kšaft ukazuje, a tak i k grudu. Než co se šatů chodících Svatoše nebožtíka dotýče, k těm spravedlnost má sirotek lepší, jakožto dědic, nežli on Jan Zub. A tu výpověď vaši strana póvodní jest přijala, ale druhá strana přijíti ne- chtíc k nám se jest, jakožto ku právu vyzšímu, odvolala. Protož vy nás v tom za dokonalejší naučení žádáte, jak byšte se v tom k stranám jedné každé zachovati měli. Tu my z plnosti práva ortele tohoto potvrzujeme tak, jakž sám v sobě stojí a tuto jest vepsán, a ne podle cedulí, kteréž v sobě žalobu a druhá odpor drží; že to podle práva nenie, aby cedulí kto žalovati, anebo odpierati měl; a viec aby v ortel kladeny a zavierány nebyly, poněvadž k provedenie pře nenáležejí. Prage f. VI. post Viti anno Domini M'VCXXV°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Kúřima, přátelóm našim milým. Archiv Český XXI. 24

Strana 186
A. XXXII. LISTY DO BUDĚJOVIC ZASLANÉ z let 1405—1526. Z archivu Musea král. Českého podává Václav Schulz. Z korrespondence města Českých Budějovic byly v AČ. již mnohé kusy otištěny, jme- novitě v díle IV.—VII., X. a XV. V následujícím podávám dopisy v létech 1405—1526 do Č. Budějovic zaslané, jichž originály nyní v archivu Musea království Českého se nacházejí. Jest jich celkem 251; i 3 latinské (č. 2, 10 a 12) a 7 německých (č. 4—6, 15, 76, 158 a 222) pro úplnost též sem pojato. Z těchto 251 kusů bylo 79 již dříve otištěno; naznačen proto jen stručně jejich obsah s poukazem, kde byly uvřejněny. V Praze v neděli před sv. Václavem l. P. 1901. Václav Schulz. 1. (1405? d. 18. června) v Telči. — Jan ml. z Hradce upomíná o peníze. Služba má, súsedé milí! Jakos viete, že mi penieze dáti máte, protož věřím vám, že mi je na svatého Jana polosíte v Hradci, nebť mi jich potřebie bude. A věřím vám, že to učiníte. Datum in Telcz in die Corporis Christi. — Johannes junior de Noua Domo. Prudentibus magistro ciuium juratisque consulibus in Budweins, vicinis nobis sincere dilectis. 2. (1405?) d. 25. července na Točníku. — Král Václav IV. oznamuje, že rozhodnutí ve při o rychtu mezi Markétou a Zikmundem vznesl na podkomořího. Wenczeslaus Dei gratia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex. Fideles dilecti! Noueritis, quod hujusmodi causam, que inter Margaretham, olim filiam judicis, puerisque [sic] eius parte ex vna, et Sigismundum conciuem vestrum ratione judicii parte vertitur ex altera, venerabili Conrado electo Werdensi, regni nostri Boemie subcamerario, consiliario fideli nostro dilecto, decidendam commisimus ad

Strana 187
Listy do Budějovic zaslané z let 1405 a 1406. 187 plenum. Quare committimus vobis presentibus seriose et mandamus omnino volentes, quatenus non obstantibus litteris nostris, ex sinistra informacione dicto Sigismundo datis, prefatam Margaretham cum pueris ejus eiusdem judicii ac bonorum ad judi- cium spectantibus *) cum omnibus vtilitatibus, fructibus et prouentibus, quemadmodum pater eius more pristino tenuit et possedit, in pacifica possessione dimittatis, veluti indignacionem nostram grauissimam actenus difficilem cupitis euitare. In casum uero, si quid accionis prefatus Sigismundus erga pueros habuerit, veniat cum litteris e monumentis suis coram dicto nostro subcamerario, ibidem plenam justiciam assecu- turus. Datum in Tocznik die vicesima quinta mensis Julii, regnorum nostrorum oc, nostro sub signeto. Rex per se. Magistro ciuium, consulibus et juratis ciuitatis in Budweis, fidelibus nostris *) Čti: spectantium. dilectis. 3. (1405? d. 29. prosince) na Bechyni. — Heralt z Kunštátu ujišťuje, že rád u sebe je uvidí. Otištěn v AČ. VI. str. 10 omylem k r. 1406, poněvadž přehlédnuto post v datum. 4. 1406 d. 30. srpna v Praze. — Rada Starého m. Pražského vynáší rozsudek ve při o pozů- stalost měšťana, který bez posledního pořízení zemřel. Burgermeister vnd Rat der Grossern Stat zu Prag. Vnser Beheglichkeit beuor! Liben Freunde! Als ir vns vorschriben habt, wie es geschehen sey in ewer Stat, das ein erber Man ewer Mitpurger an Geschefft ist gestorben. Nu ist fur euch komen sein eliche Hausfrawe vndt hat euch furgeleget vnd spricht also: Liben Herren! Seindenmaln ich sein eleiche Hawsfraw gewesen pin vnd ich uber Jar vnd Tag bey ym gewesen pin, vnd mein Trew vnd Er gegen ym trewlich behalden vnd ym auch trewlich geholffen han, vnd meines Gutes mer denn funffezig Schok czu ym gepracht hab, vnd er an Geschefft vorscheiden ist vnd keinen Erben lassen hat, vnd ich des Gutes Besiczerin bin gewesen nach seinem Tod vnczt hieher vnd auch noch, vnd man alle Czeit vnd noch hewtcztags vmb die Geldschuld anders nymant anlauffet dann mich : so getraw ich Got vnd dem Rechten, ich sei zu der Hab dy nechst vnd besser Recht darczu hab, dem ymancz anders; vnd ich siczcze hewslich in der Mawer; aber mein Widersach, der siczet in der Vorstat aussenhalb der Mawr. Da antwort der ander Tayl vnd sprach : Liben Herren! Als der erber Man an Geschefft vorscheiden ist vnd hat kein Erben lassen vnd hat nyndert ein nehern Freunt gehabt, der mit der Stat hye leyde, dann mich, vnd auch ist da ein Ways, seins Bruders Kind, den hette er bey seinem lebendigen Leib czu ym genomen an Erbens stat ; vnd derselb Ways ist noch heutcztags processe in derselben Hab, seindenmaln dem also ist, so getraw ich Got wol vnd dem Rechten: Ich vnd derselb Ways sein die Nechsten vnd haben besser Recht dann dy Fraw czu der Hab, czu 24*)

Strana 188
188 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané den czwayn Taylen; dann vmb das Drytteyl, das die Frawn nach dem Statrechten angehort, da sprechen wir nicht wider; vnd ich die Hab czu rechten Czeiten gemeldet vnd angesprochen hab. Daruff antworten wir euch: Sinddenmal der Man die Guter zu rechter Czeit angesprochen hat vndt leidet mit ewer Stat Vbel vndt Gut, so sprechen wir zu einem Rechten, das er haben sol von den Gutern czwey Teil vnd die Fraw ein Dritteil, als das Recht ist. Geben zu Prag nach Crists Geburt vierczehenhundert Jar vnd darnach in dem sechsten Jare am Montag vor Egidii. Den erbern, weisen Burgermeister vnd dem Rat der Stat czum Budweis, vnsern liben Freunden. 5. 1407 d. 22. února v Praze. — Král Václav IV. ustanovuje, jak splatiti mají summu jemu povinnou. Wir Wenczlaw von Gotes Gnaden Romischer Kunig, zu allen Czeiten Merer des Reichs und Kunig zu Beheim, embietem [sic] dem Burgermeister, Rate vnd Burgern gmeinlich der Stat zum Budweis, vnsern liben Getrewen, vnser Gnad vnd alles Gut. Liben Getrewen! Als wir euch vormals geschriben haben, also heissen wir euch aber ernstlich vnd vesticlich mit disem Briue vnd wollen, das ir von der anderthalben Summen, die ir vns yeczunt gleich andern Steten geben sullet, Erasmo vnserm Camrer czwei Hundert Schok Grosschen, vnd Witken vnserm Fischer vnd liben Getrewen Hundert Schok Grosschen, vnd das Vbrige in vnser kunigliche Camer geben vnd an alle Widerrede richten vnd beczalen sullet, bey vnsern Hulden. Wann so ir das getan habt, so sagen wir euch wnd die Gmeyne ewrer Stat zum Budweis derselben anderthalben Summen fur vns vnd auch vnsere Amptlute qweit, ledig vnd los. Ouch so sal sulche anderthalb Summe, die ir vns yeczunt gebet, ewern Freyheiden dheinen Schaden brengen, sunder an den Summen, die ir vns hernach geben sullet, gancz vnd gar abgeczogen vnd abgeslagen werden. Geben zu Prage des Dinstags nach dem Suntag Reminiscere, vnserr Reiche des Behemischen in dem XLV vnd des Romischen in dem XXXII Jaren. — Per d. Conradum sub- cammerarium Jacobus canonicus Pragensis. 6. 1407 d. 22. listopadu v Praze. — Rada Starého M. Pražského rozsuzuje, že dědictví po dívce patří sestře její, a ne otci. Magister ciuium, consules et scabini Majoris ciuitatis Pragensis. Vnser freuntlich Beheglichkeit beuor ! Liben Freunde! Ir schreibet vns, das in ewer Stat gescheen ist, das ein erberiger Man vorscheiden ist; vnd da ist seiner Hab ettewas

Strana 189
z let 1407—1412. 189 warden einem Maydlen, seines rechten Bruders Chynde, vnd ettewas einem ewren Mitburger also, das dasselb Maydlen mit seinem Teil ward hyndan besundert vnd geteilt vnd bey einem andern Bidermanne, der es mit seinem Teil behylde. Vnd derselb Teil ward dem Kinde verschriben in ewer Statbuch. Darnach starbe dasselbe Meydel. Da verbote der obgenante ewer Mitburger die Habe, die das Kint lassen hat, vnd meynnet, er wolde auch Recht darczu haben. Da quam fur euch des gestorben Meydlens rechter Vater ab einem andern Herrengut vnd bracht mit ym ein Kindt, ein Meydel, vnd sprach: Liben Herren! Hye stelle ich fur euch mein Tochter, die des Maydlens, das do gestorben ist, rechte Swester ist gewessen. Die wil ich hye bey euch lassen, dieweil sy lebet, vnd ich gib ir auff alle meine Recht an der Hab, die sein Swester lassen hat. Darnach vor gehegtern Ding sprach der vorgenante, des Maydlens Vater: Liben Herren! Seyndenmaln ewer Mitburger, der die Habe anspricht vnd verpoten hat, dem Maydlen, das do ist gestorben, gar nichts czugehoret hat czu Frondschafft, vnd auch das Maydel mit seinem Teil herdane gesundert vnd geteilt ist gewesen, vnd ym sein Teil in das Statbuch verschriben ist, vnd das Maydel in eines anderen Bydermannes Gewalde mit seinem Teil gewesen ist vnd daselbest gestorben ist: so getraw ich Got vnd dem Rechten, ich vnd mein gegenburtige Tochter sein die Nechsten czu der Hab, die yene mein Tochter gelassen hat; vnd wir haben besser Recht darczu danne ewer Mitburger, der dem Maydlen nichts czugehort. Dawider antwort ewer Mitburger vnd sprach: Liben Herren! Seyndenmaln das Maydel, das yener gepracht hat, ab einem andern Herren Gut ist vnd erst nach seinern Swester Tod her gepracht ist worden vnd mit der Stat nye geliden hat, sunder ich mit der Stat ye vnd ye geliden hab vnd noch hewtczetage, vnd yener Pyderman, do die Hab von erst herkomen ist, keynnen neheren Freunt, der mit der Stat leyde, lassen hat den mich: so getraw er wol Got wnd dem Rechten, er sey der neschts czu der Hab, [so] Maydel lassen hat, vnd hab besser Recht darczu, danne ymandes anders. Dorvber antworten wir euch vnd sprechen das m[it sam]pt euch czu einem Rechten, das die Swester des gestorben Maydlens czu sulchen Gueteren, die dasselb Maydlein noch ym gelassen hat, von Anffalles wegen alleine Recht hat vnd nicht der Vater. Datum Prage anno Domini millesimo quadringentesimo septimo in die sancte Cecilie virginis. Prudentibus viris magistro ciuium, judici et juratis ciuitatis in Budweis, amicis nostris dilectis, dari] debet]. 7. 1412 d. 6. října v Praze. — Podkomoří král. Česk. píše strany pře mezi Eliškou Pešlovou a pastorkem jejím Štěpánem Faulfišem. Otištěn v AČ. VII. 401.

Strana 190
190 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 8. (1412? d. 25. října) v Praze. — Král Václav IV. oznamuje, že Mikuláše z Husi s jeho tovaryši na milost přijal. Otištěn v AČ. III. 288 k r. 1408, však omylem, poněvadž podepsaný na listu Jan z Weilburka stal se teprv r. 1412 nejvyšším písařem kr. kanceláře, byv v letech 1397—1411 písařem Starého M. Pražského. 9. (1412?) — Jiřík z Janovic, probošt kostela Pražského, potvrzuje prvotní své pořízení. Já Jiřík z Janovic, probošt kostela Pražského dobré paměti, vám páni, purk- mistrovi i konšelóm města Českých Budějic, dávám na vědomie: To, cožť jsem já rozkázal v své nemoci před Hylbrantem v tu dobu purgmistrem a před Hanú kon- šelem, hospodářem svým, a před Hrzkem panoší z Budkova, tohoť potvrzuji dnešní den za purgamistra [sic] nynějšého Ryrara i za těch konšelóv, kteříž jsú za něho v tu dobu byli. Protožť VMti na vědomie dávám; cožť jsem já měl, toť jsem položil u Jana zlatníka, nesměje toho provésti z města vašeho pro nebezpečenstvie. Protož neuchoval-li by mne Buoh v těchto mierách, jehožto Buoh rač stráž býti, kdež bych kolivěk byl, tehda to prvnie rozkázánie a poručenstvie aby před se beze všech zmatkóv šlo a vydáno bylo. 10. 1413 (?) d. 1. října v Praze. — Podkomoří nařizuje, aby ujali se sládka Johlína. Amici carissimi! Johlinus braseator, incola vestre ciuitatis, in nostri pre- sentia constitutus proposuit querulose, qualiter ipse ad instantiam Thomassconis, olim rectoris scolarum in Budweis, vestri conciuis citacionibus nonnullis vexatur, iustitia coram vobis non quesita. Idcirco vobis auctoritate regia ac propria districte precipiendo mandamus, quatinus ipsis partibus euocatis, huiusmodi vexaciones inter- cipiatis decisiue, et que partium vestris obedire recusauerit mandatis, eandem ad id per juris vestri remedia compellatis. Datum Prage ipso die sancti Remigii. — Haico de Hodietin, regni Boemie subcamerarius. Magistro ciuium et juratis consulibus in Budwis nostris amicis carissimis d[etur]. 11. (1415? d. 28. května) v Praze. — Podkomoří: aby židy zůstavili při starodávných právech. Přietelé milí! Přikazujiť vám, abyste židy zuostavili při starodávných práviech a nepřekáželi jim ani dali komu překážeti, a drželi je při jich práviech, jakžto v jiných městech požívají; a také abyste kázali volati, aby jim nebylo překáženo. Pakli by kto jim překážel, aby tomu šlo na hrdlo i na sbožé; a také abyste židóv nevězili bez mého vědomie. Datum Prage tercia feria post Trinitatis. — Johannes de Lestkow, regni Boemie subcamerarius. Magistro ciuium, judici et consulibus juratis ciuitatis in Budwaiss, amicis nostris carissimis.

Strana 191
z let 1412—1429. 191 12. (1417? d. 19. prosince) v Praze. — Kanovník Zikmund z Budějovic omlouvá se, že proti švakru svému Henslinovi Rabenshauptovi požádal za pomoc král. podkomořího. Promptum ac beniuolum animum ad omnia genera mandatorum! Prudentes domini! Rogo michi non inputari, quia, — quamuis nouerim et sine esitacione credi- derim, quod causa iusticie, que ad faciendum eam vnicuique poscenti in cordibus vestris radicitus fundata est, sine requisicione domini subcamerarii mea postulata juris tramite fecissetis, — tamen ut eadem vestra prudencia aduersus desperatum hominem et salutis sue inmemorem Henslinum Rabenshawpt, Gerdrudis sororis mee adulterum coniugem, maiorem possetis habere occasionem, ad predictum dominum subcamerarium recurrere volui, ut vestre prudencie, quid facere deberetis ad talia, suis intimaret scriptis, sperando de vobis tamquam dominis meis fauorosis, quod pro- eo michi non imputabitis. Et rogo prudenciam vestram humiliter et quo maiori possum affectu, quatenus solliciti esse dignemini et ea facere cum fauore et dili- gencia, que dominus subcamerarius insinuat facienda. Pro quo me ad singula vestra beneplacita et seruicia magis habebitis obligatum. Scriptum Prage die dominica ante Thome. — Sigismundus de Budweis, regine secretarius necnon canonicus ecclesie Pragensis. Prudentibus viris dominis judici, magistro ciuium et consulibus, ciuibus in Budweis, dominis suis fauorosis. 13. 1424 ve Vimberce. — Kunát Kaplíř ze Sulevic: aby přitiskli pečeť městskou k listu vedle jeho. Služba má vám, páni a súsedé milí! Prosím vás, jako milých přátel a dobrých súsedóv, abyste pečeť města svého vedle mé, bratra a strýce mého k tomuto listu lidem mým, jakžť vám ukázán bude, přivěsili, v túž neb u větčí otplatu. Datum in Wynterberg oc anno Domini oc XXIIII°. — Chunath z Sullevic oc. Circumspectis magistro ciuium, judici et juratis consulibus in Budwayss viris karissimis, dan]dum. 14. 1428 d. 9. června v Krumlově. — Oldřich z Rožmberka nabízí se, aby spor svů o silnice vznesli na krále, až bude v Hoře Kutné. Otištěn v AČ. VI. 483. 15. 1429 d. 18. září ve Vídni. — Vévoda Rakouský Albrecht přimlouvá se za Ondřeje Knolla. Albrecht von Gotes Gnaden Herczog ze Oesterreich vnd Markgraf ze Merhern oc. Erbern, weisen vnd lieben Getrewn! Als wir ew vor menigermal haben verschriben von wegen vnsers Getrewn Andren des Knollen, daz ir im sein Gut, daz ir im

Strana 192
192 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané genomen habt, solt widergeben vnd in zu ainen Mitburger wider aufnemen: also begern wir aber an ew vnd bitten mit Fleiss, daz ir im dasselb sein Gut wider- gebet vnd in durch vnsern Willen gütleich haltet. Daran tut ir vns ein sunder Wolgeuallen. Geben zu Wienn an Suntag nach sant Lamprechts Tag Anno Domini oc vicesimo nono. — D. d. per comitem de Schawnberg. Den erbern, weisen, vnsern lieben Getrewn, dem Burgermaister vnd dem Rat zum Budweis. 16. 1436 d. 19. dubna na Helfenburce. — Purkrabí Václav Vlášek z Miloňovic: o odklad stání. Služba má vám, páni a přietelé milí! Přišliť sú před mě Přibík ze Lhoty a Petr Želézko z Turového a přiznali sú sě, že slibuji vám za Chvala z Lippovice vyrukujíce jeho od vás z vězenie na postavenie svým listem pod svými pečeťmi, jakož toho list hlavní plnějie svědčí. Protož prosím vás, abyste Chvalovi k stavení delší rok dali jako i prvé. Scriptum Helffenburg f. V. ante Georgii anno oc XXXVI°. — Václav Vlášek z Miloňovic, purkrabie na Helfenburce. Múdrým a opatrným purgrmistrovi, rychtáři a radě města Českých Budě- jovic a slovutnému panoši Oldříškovi z Hlavat[ec], přátelóm dobrým, buď dán d. d. 17. 1453 d. 5. července. — Rada města Třeboně: o naučení ve při dvou sousedů o vodu se střechy padající. Službu svú vzkazujem, páni a súsedé milí, a dáváme vám věděti, kterak přistúpila dva súsedy, spolusúsedy naše, před nás před plné právo, a dal jeden dru- hému vinu, že z jeho dvoru podcházie jemu voda skrze zeď do sladovny, a tu se jemu škoda dějě v jeho sladovně. A druhý súsed jest odporu učinil řka, že ta zeď té sladovny stojí na pravé mezi mezi jím a mezi súsedem předepsaným, a že [s] střechy té sladovny padá voda na jeho vlastní krunt podle té zdi té sladovny. A tehdy my vyslyševše je, opatřili sme tu jistú škodu i tu vodu, kteráž s té střechy padá té sladovny, poradivše se, učinili sme nález mezi nimi takovýto: aby ta voda s té střechy padala tak, jako prvé jest padala, bez škody té jisté sladovny. Tehdy ten súsed, hospodář toho kruntu, nechtěje obyknúti [sic] našemu nálezu a pravě, že by ta voda padala a šla po jeho vlastniem kruntu, odvolal se jest na VMt na vyšé právo a chce tiem získati. Protož od VMti žádáme naučenie podle vašich práv spravedlivých. Datum f. V. in crastino sancti Procopii anno oc LIII. — Purgmistr a radda města Třeboňského. Múdrým a opatrným pánuom purkmistrovi a radě města Budějevic, súseduom našim milým.

Strana 193
z let 1429—1463. 193 Rozhodnutí práva vyššího dle připojené poznámky znělo takto: Toto, což ste nám psali, bedlivě v radě našie sme povážili; a poněvadž ste mezi súsedy tu škodu opatřili a vedle opatřenie vašeho nález mezi nimi učinili ve jméno boží, nález váš dobře nalezený potvrzujem. 18. 1455 d. 22. července v Týně n. Vlt. — Jindřich ze Sobětic: že propustí koně a vůz Rozvorky na rukojmí. Službuť svú vzkazuji vám, opatrní a múdří přietelé milí! Jakož mi píšete o těch koních žádajíce, abych je pastorku Rozvorčinu propustil: věztež, žeť sú ti koni i s vozem tiem pacholkem Mikšovým z Vesce vedle Rozvorky právem staveni. I nehodíť mi jich tak propustiti, leč to právem miesto a konec vezme. Avšak vám k libosti chciť ty koně i s vozem na rukojmie dáti. Datum Tyn ipso die sancte Marie Magdalene annorum Domini oc LV. — Henrich z Sobětic, seděním na Týně. Múdrým a opatrným purkmistru a radě Českých Budějovic, přátelóm milým. 19. 1458 d. 8. března v Praze. — Podkomoří: aby zapravili summu hromničnou. Službu svú vzkazuji, opatrní přietelé milí! Jakož jste měli dáti summu hrom- ničnú nynie minulú do komory slavné paměti královy milosti krále Ladislave [sic], a potom miesto JMti urozenému pánu panu Jiříkovi zprávci tehdáž královstvie českého, ale již z daru milosti božie králi volenému Českému, i tiem jste meškali až do této chvíle: protožť žádám, abyšte již ji dali beze všie odpornosti a meškánie a položili ji u Ondřeje Puklice, spoluměštěnína vašeho, k ruce a do komory JKMti. jakožť vám teď na to kvitanci posielám. A on jmenovaný Puklice již vie, kam to bude mieti dále obrátiti a dáti vedle toho, jakož jemu jest rozkázáno, vašim právóm i svobodám beze všeho pohoršenie. Datum Prage f. IIII. post dominicam Oculi. — Vaněk z Valečova, podkomořie královstvie Českého. Opatrným purkmistru a radě města Budějovic, přáteluom milým. 20. (1463) d. 22. července na Peltni. — Písař královský Jan hájí se proti nařčení dvou sousedů, že je při obležení Vídně do škody připravil. Službu svú vzkazuji, páni a přátelé milí! Zpraven jsem, že by Osvald mečieř s tovaryšem svým Jankem koželuhem před vámi a jinými dobrými lidmi mne pomlú- vali praviec, že by skrze gleit muoj v škodu uvedeni byli. Milí páni! Toho sě v pravdě uptati muožete na dobrých lidech v Klosternewnburku na Uhrovi, Miku- lášovi, Šelihovi i jiných, že oni sami tak sě v tom zachovali, že by netoliko o statky své, ale i o hrdla přijíti byli mohli. A abyšte jich neupřímnosti zpraveni byli, vězte, Archiv Český XXI. 25

Strana 194
194 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané že majíc ode mne gleit snad v ty časy vyšlý, dokudž KMt Vídně*) neobehnal, s rybami svými do Klášternewnburku přijevše, se mnú mluvili, abych sě k KMti přimluvil, aby s špíží doluov do Vídně puštěni byli. Poněvadž JMKá to město obehnati ráčil, nezdálo mi sě slušné o to s JMtí mluviti, aniž sem směl, aby snad JMt neřekl, že nepřátely JMti v obehnání fedruji. Pověděl sem jim věrně, aby své za penieze pro- dávali. A oni tak učiniti řekli. A potom doluov do obehnání na vodě s špíží pro- krásti sě chtěli; a v tom blízko u Vídně polapeni byli. Kdyby byli sami neutekli, i o hrdla by byli přišli. Již pak porozuměti muožete, stala-li sě jim ode mne neb od lidí královských jaká křivda. I na panu Dobešovi JMti sě uptati muožete, že tak v pravdě jest. Prosím vás, abyšte takovým lidem o mně nic zlého věřiti neráčili. Toho vám, jako svým milým pánuom a přáteluom, zasluhovati chci. Pakli sě jim vždy zdá, že by sě jim křivda stala, chci toho k rozeznání na vás neb na jiných dobrých lidech přestati. Teďť vám také jich psaní posielám, v kterémž také svú zlostí vypi- sují, že by je někto z Budějovic ke mně omluvil. Každémuť v tom křivdu činí. Bychť jim byl kdy co dobrého učiniti mohl, ne pro ně, než pro vás rád bych učinil, a což se ctí mohu, pro vašeho každého učiniti chci. Neb tomu věřím, že což jsú koli proti pánu mému JMti učinili, že to s vaší vuolí není. Datum na Peltni f. VIta die Marie Magdalene**). — Jan pisař KMti nynie na Peltni. Vzácné opatrnosti pánuom, panu purgrmistru a radě města Budějovic, pánuom a přáteluom mým milým. *) Vídeň obléhal král Jiří r. 1462, zavolán byv ku pomoci od císaře Fridricha III., který od arci- knížete Albrechta a měšťanstva Vídeňského v samém hradě Vídeňském byl uzavřen. —**) Svátek sv. Máří Magdaleny připadl na pátek r. 1463. 21. 1466 d. 15. února na Krumlově. — Purkrabí Jan z Petrovic: o pobrání soli Šteinmilnarovi. Službu svú vzkazuji vám, slovutné opatrnosti páni a přietelé milí! A jakož mi píšete o člověka vašeho Šteinmilnara, kterémuž jest suol vzata, tomuť jsem porozuměl. I milí přietelé! Nevěřtež jeho výmluvám, neb tomu sami rozumiete, žeť tudy silnice spravedlivá k Budějovicóm nenie. Neb jsú se již tudy mnozí formané obrátili, páně milosti k veliké škodě. A již jest i voláno na mnohých miestech, aby tudy nejezdili; a vždy ještě přestati nechtie. I nenieť nynie páně milosti doma. Ale když JMt bohda doma bude, chciť to pro vás rád učiniti a s JMtí o to s pilností mluviti. Datum Crumlow sabato post Valentini anno Domini oc LXVI°. — Jan z Petrovic, purkrabie Krumlovský. Slovutné opatrnosti purkmistru a radě města Budějovic Českých, pánóm a přátelóm milým dán buď].

Strana 195
z let 1463—1473. 195 22. (1469?) na Maidšteině. — Kunáš z Machovic: aby poddaného jeho na rukojmí propustili. Službu svú vzkazuji, opatrnie pánie a přieteli milí! Jako sem vám prvé psal o člověka o svého o Kubu a prose vás, aby ji [sic] na rukojmie dali, i toho se nestalo. I odepsali ste mi, žej vedlí zůstánie vzat a že se ch[c]ete na to dále vyptati; jestliže jest nevinen, že má své neviny požiti. I mám za to, že ste se mohli v ty chvieli dobře vieptati. A poněvadž mu žádný viny nedává, i věřím vám, že jej propustíte a statek mu vrátíte, kteréž [sic] mu jest vzat. A jestliže by se chtěli vdy dále ptáti, dajte jej na rukojmie, ať tu nesedí. A toho mi odpověď dajte listem svým. Datum na Maištaině. — Kunáš z Machovic a na Maištaině. Moudré opatrnosti půl mistr [sic] a rdě [sic], pánóm a přátelóm milým. 23. (1471?) na Orlíce. — Jaroslav Zmrzlík ze Svojšína zve ku koupi ryb z rybníku Těchařovského. Službu svú vzkazuji, páni a sousedé a přátelé milí! Tajno vás nebuď, žeť spustím rybník Těchařovský; a ležíť u háje černého míli od Příbramě mezi Březnicí a Příbramí; a bude nalovení po s. Havle ve čtyřech dnech; a stál čtyři horka. Dobrý veliký rybník. A čber mám také dobrý, hodný, jakoť jej kdo má. Protož bude-li kdo chtieti kupovati, přijediž tu na ten čas a rajby [sic] sobě ohledaj. A já chci rok dáti na tajden před s. Jiřím najprv příštím, aby mi bylo placeno; a rukojmie ať jsú hodní, dobří z města vašeho. A také chci, ať by byli kroši bielí širocí aneb zlatí uherští aneb rajští; a kterak puojdou v zemi, také já tak budu bráti. A když ryby ohledáte a stržíte, již já vám dám přípis, kterak mají listové děláni býti. A protož dajte mi toho odpověď listem svým po tomto poslu, bude-li kto chtieti kupovati, ať bych jiných neobsielal. A také já dám slušný trh, kterakž jiným budu dávati. A také něco štik budu mieti; bude-li kto chtieti kupovati, bude mieti před sebú. Datum ex Orlik. — Jaroslav Zmrzlík z Svejšína a na Orlíku. Vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a konšeluom města Budějovic, souseduom a přáteluom mně milým. 24. 1472 d. 14. září v Přerově. — Jiřík ze Stráže: aby úředníku jeho Juristovi tru- hlice jeho byla vydána. Otištěn v AČ. IV. 65. 25. 1473 d. 12. února v Sedlci. — Petr Stoupenský z Huzné oznamuje, že věci Hir- šlarovi pobral právem válečným. Otištěn v AČ. V. 344. 26. 1473 d. 21. února v Sedlci. — Mikuláš ze Sedlce přiznává se ke vzatku Hiršla- rovi od Petra Stoupenského z Huzné učiněnému. Otištěn v AČ. V. 345. 25*

Strana 196
196 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 27. 1473 d. 7. března na Lipnici. — Mikuláš Trčka z Lípy: strany vlašského vína. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Jakož mi píšete, že by moji vzeli XII lak vína vlaského na Vlašim oc. I vězte, milí přietelé, že ješce já o tom nic nevím, pro kterú příčinu jest sě to stalo. Neb sem ješce nynie na Vlašimi nebyl, jakž sem po Hromnicích sjel. Ale na to se ptáti budu. A jestliže bych já co proti tomuto křesťanskému přímiří učinil, ješto bych učiniti neměl, hotov sem na oprávcích přestati. A téhož od vaší strany žádám, aby mi se stalo. Datum Lippnicz dominica prima in capite jejunii anno Domini LXXIII°. — Mikuláš Trčka z Lípy oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovského přá- telóm mým dobrým buď] dojdfán]. 28. 1473 d. 23. března v Tatě. — Král Matyáš nařizuje, aby ve při své s Petrem Stoupenským stáli v Brně. Otištěn v AČ. VI. 51, 128. 29. 1473 d. 18. června na Krumlově. — Petr Stoupenský z Huzné: že ve při své s nimi chce se zachovati dle rozkazu krále Matyáše. Otištěn v AČ. V. 348. 30. 1474 d. 30. listopadu ve Vratislavi — Král Matyáš oznamuje o uzavřeném příměří s králem Polským a synem jeho v Čechách a nařizuje, aby do něho vstoupili. Otištěn v AČ. VI. 52. 31. 1475 d. 31. srpna ve Vitorazi. — Zdeněk Konopišťský ze Šternberka radí, aby vyřídili věci své poselstvím ku králi, dříve než do války odtáhne. Otištěn v AČ. IV. 75. 32. 1476 d. 10. prosince v Horažďovicích. — Racek z Kocova znovu se opovídá a pomstu slibuje. Otištěn v AČ. IV. 86. 33. (1477? d. 15. ledna). — Starší N. m. Pražského: aby Tůmovi nožíři zakázáno bylo užívati rázu věží, která král. majestátem vyhrazena jest Jakubovi nožíři. Službu svú vzkazujeme, opatrní přietelé milí! Jakub nožieř, náš spoluměštěnín,*) kterýž tepe ráz věží na nožiech skrze obdarovánie majestátem od JMKské, pána našeho milostivého, vznesl jest na nás zpravuje, kterak jest také v jistotě zpraven, že Tuoma nožieř z České ulice, váš spolusúsed, všetečně ten ráz věží také na nožiech tepe, ješto jest to proti vuoli měštěnína našeho a proti slavnému obdarovánie, kteréž má na to od JMKské, ktož by koli ten ráz bil proti vuoli měštěnína našeho, ten aby s hrdlem i s statkem byl na JMKské oc. Protož to vědúce, věřímeť vám, jako přáteluom milým, že svrchupsanému Tuomovi přikážete, aťby on toho přestal, ač se chce škody a hněvu od JMKské uvarovati. Pakliť by toho svévolně přestati nechtěl,

Strana 197
z let 1473—1477. 197 cožť jej z toho potká, ať žádnému viny nedává. Datum f. IIII. ante festum sancti Anthonii. — Starší obecní Nového města Pražského. Opatrným purkmistru a konšeluom města Budějovského, přáteluom našim milým. *) Jakub nožíř byl v letech 1478—1479 konšelem N. m. Pražského. 34. 1477 d. 25. března v Krumlově. — Purkrabí Kunrát z Petrovic: o vydání obstaveného koně. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Jakož jest Beneš, člověk poddaný váš, měl kuoň, kterýž jest byl člověka páně milosti, a ten člověk jej stavil v Hořicích jakožto kuoň svój, kterýž mu jest krádežem ukraden, ješto jest to věc vědomá a pruovodná; pak když jest Beneš o to ku právu stál, provedl jest člověk páně milosti, že jest to kuoň jeho, jenž mu jest krádežem ukraden byl. A Beneš jest jej pustil. Potom člověk ten prodal kuoň Kutnarovi do Hořic. A když jest ten Kutnar k vám přijel, tehdy jest jemu ten kuoň Cieglar u vás stavil. I věřím vám, že člověku tomuto kuoň jeho propustiti rozkážete bez dalších nesnází, poněvadž jest to provedeno, že jest to kuoň byl člověka pána mého a Beneš jej pustil; ať by skrze takové stavovánie dalších zmatkóv nepřišlo. Ex Crumlow f. III. ipso die Annunciationis beate Virginis anno oc LXXVII. — Kunrát z Petrovic, purkrabie na Krumlově. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovského, přáte- lóm milým. 35. 1477 d. 2. dubna v Krumlově. — Purkrabí Kunrát z Petrovic: opětně o obstaveného koně. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Jakož mi píšete na mé psanie dobře krátce a ukazujíce mi, poněvadž je Beneš na Cíglara na súseda vašeho nastúpil, a Cieglar že jest ten kuoň u vás nalezl a stavil: i divno mi se zdá vaše psanie, vědúce o tej věci, že jest ten kuoň staven v Hořicích právem. A vy jste psali rychtáři Hořickému, aby ten kuoň s práva propustil; jestliže by kto Bene- šovi vinu dal, že mu dosti chcete spravedlivého napoprieti. I neviem, z vašeho-li rozkázanie on ten kuoň pustil na tom právě, na kterémž je staven. Zdali ste se báli, že by se jemu dosti spravedlivého stalo na tom právě, že jste snad Benešovi rozkázali, aby on ten kuoň pustil, a vy potom abyšte jej na své právo dosáhli. I zdá mi se, že jest to proti všie spravedlnosti taková věc, kteráž se jest stala od súseduov vašich. Věřím vám, že vy ten kuoň propustíte. A jestliže by se Benešovi a Cieglarovi zdálo, aby ten kuoň tu zase na tom právě postaven byl, kde jest staven; pakli by se toho nestalo, ještě sem na páně milost nevznesl, ale již bych to musil

Strana 198
198 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané na pána JMt vznésti. Ex Crumlow f. IIII. post Palmarum anno Domini oc LXXVII°. — Kunrát z Petrovic, purkrabie na Krumlově. Múdrym a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic přátelóm mým milým dán buď]. 36. 1477 d. 2. prosince na Zvíkově. — Bohuslav ze Švamberka žádá, aby mu poslali kotláře spravit pánev. Otištěn v AČ. XV. 22. 37. 1477 d. 3. prosince na Rabšteině. — Burjan z Gutšteina upomíná o slíbené víno rakouské. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přietelé milí! Jakož o svatém Havle nenie minulém měli jste mi dáti drajlink vína rakúského, a to jsú mi od vás přiřkli i za to slíbili Gerger forman z vašeho města, spolu s vámi obyvatel, Hanns Ruch šmíd a Petr Lewmajster škřidlář. Tomu sě jest od vás ani od nich dosti až posavad vždy ještě nestalo. Protož toho žádám a napomínám vás, abyšte mi to víno bez dalšieho prodlévánie na Rabštein zpuosobili a dali přivézti, abych vás o to nepo- třeboval viece obsélati a nákladuov činiti. Neb jinak, nestalo-li by sě toho, musil bych sě v tom tak jmieti podle té potřeby, abych toho na vás dojíti mohl. A toho mi dajte odpověď listem svým po tomto poslu. Datum ex Rabsstein f. IIII. post festum s. Andree apostoli Domini annorum oc LXXVII°. — Burjan z Gutšteina na Nečtinách, najvyší kamermajster kr. Českého a hajtman krajóv Žatecského a Rakov- nicského oc. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm milým. 38. 1478 d. 2. dubna v Třeboni. — Hynek ze Švamberka: o napravení škod, jež slu- žební jejich lidem jeho i jiným činili. Otištěn v AČ. IV. 91. 39. 1478 d. 4. dubna na Helfenburce. — Václav Vlček z Čenova slibuje držeti pří- měří i s měšťany a oznamuje, že porážka u Plzně nebyla tak veliká, jak se hlásalo. Otištěn v AČ. VI. 167. 40. 1478 d. 6. května na Helfenburce. — Purkrabí Jindřich ze Všechlap: že vozy pobrány byly pro nezaplacení mýta. Službu svú vzkazuji, běhu přieměřného urozený přieteli milý! Jakož piešeš pánu mému JMti, že by psal Lhotskému, hajtmanu vašemu, že by chtěl to přie- měří držeti s ním i s Budějovickémi: i věz, žeť pán můj JMt to přieměří drží a držeti míní až do toho času, ač jemu to držíno nenie. Než tito vozi sú pobráni proto, že sú mýto projeli a majta nedali, kteréž spravedlivě pánu mému JMti jmají dáti. Ex Helffenburg f. IIII. post Floriani anno oc LXXVIII°. — Jindřich ze Vše- chlap, purgrabie na Helfmburce.

Strana 199
z let 1477 a 1478 199 Urozenému panoši Mikulášovi Pešíkovi z Bielé, miestohajtmanu na Budějo- vicích, přieteli běhu přieměřného dán bujď. 41. 1478 d. 5. června na Helfenburce. — Václav Vlček z Čenova slibuje zachovati příměří a oznamuje, že náhradu vzal si za mýto, jež mu projeli. Otištěn v AČ. VI. 169. 42. 1478 d. 22. června v Poděbradech. — Kníže Hynek slibuje hejtmanu v B., že škoda městu od Václava Vlčka způsobená bude opravena. Hynek [z] božie milosti kníže Minstrberský, hrabě Gladský oc. Urozený nám zvláště milý! Psaní tvému, kteréž jsi nám učinil o to, což se dotýče Václava Vlčka, kterak by Budějovským škodu učinil spáliv jim ves, porozuměli jsme. I věziž, že ihned o to píšem králi Českému JMti žádajíce toho, aby JMt téhož Václava Vlčka k tomu držal, aby on škodu tu jim zase opravil, tak aby se jim dosti stalo. A za jiné nemáme, než že se tak král JMt k tomu mieti bude, aby se jim dosti stalo. A tobě z toho děkujeme jako dobrému člověku, že se tak v tom máš a zachováváš podle příměří tohoto, kteréž se jest skrze nás tak stalo podle rozkázání krále Uherského JMti, pána našeho milostivého, že jsi zase na něho nic takového nepočínal. A vě- římeť, že tak předse i ještě učiníš a nic počínati nebudeš. Nebo jestliže by co strana odporná učinila a se dopustila, my o to ihned státi chcěm, aby opraveno bylo, a to příměří učiněné aby předse zachováno bylo. Datum Podiebrad f. II. Johannis Baptiste*) annorum domini oc LXXVIII. Urozenému panoši Václavovi Lhockému z Zásmuk, hajtmanu na Budějovi- ciech, nám zvláště milému. *) R. 1478 připadl svátek sv. Jana Křt. na středu. Písař vynechal tu patrně „ante“. F. II. ante J. B. bylo pondělí d. 22. června. 43. 1478 d. 1. srpna na Hluboké. — Racek ze Švamberka slibuje, že vyptá se na vše Crhana, jak domů přijde. Otištěn v AČ. XV. 29. 44. 1478 d. 13. srpna na Hluboké. — Racek ze Švamberka slibuje, že se poptá, kdo jim pepř, koně a jiné ještě věci pobral. Otištěn v AČ. XV. 30. 45. 1478 d. 19. srpna na Nových Hradech. — Wolf sv. p. na Grafneku posílá purkrabího místo sebe. Službu svú vzkazuji, múdrý a opatrný súsedé milý. Tedť posielám k vám Mikuláše Cvittara purkrabí svého, listu tohoto ukazatele, kterémužto poručil sem s vámi mluviti, což se roku dotýče mezi vámi a hajtmanem Vitorazským. I protož abyšte jemu toho věřili, jakož bych s vámi sám osobně mluvil. Ex Nouo Castro

Strana 200
200 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané f. IIII. ante sancti Bartholomei appostoli anno Domini oc LXXVIII°. — Wolf svo- bodný pán na Groffnegku. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovského, súsedóm milým. 46. 1478 d. 17. září v Krumlově. — Purkrabí Kunrát z Petrovic posílá list Racka Kocovského. Otištěn v AČ. IV. 92. 47. 1478 d. 21. září na Hluboké. — Racek ze Švamberka slibuje vyptati se na vin- níka. Otištěn v AČ. XV. 31. 48. 1478 d. 26. listopadu ve Vácově. — Král Matyáš oznamuje, že již s králem Českým úplný pokoj jest, aby dle toho se zachovali. Otištěn v AČ. VI. 60, kdež počátek druhé věty má zníti: „Protož vy již nic nepřátelského . 49. 1479 d. 24. dubna v Praze. — Nejvyšší úředníci zemští žádají, aby za příčinou sjezdu krále Českého s králem Matyášem všecky pře o dluhy na čas byly zastaveny. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Vědětiť vám dáváme, že na tom mezi jinými věcmi od pánuov, rytieřstva i měst JMKské poddaných zuostáno jest na tomto nynějším sněmu v Praze, aby leženie, lánie i škod vedenie pro všecky dluhy zastaveny bylo [sic] všudy po zemi České, a to do svatého Havla najprvé pří- štieho a dvě neděli potom, a to pro tento nynější sjezd, kterýž král JMt, pán náš najmilostivější, má mieti s najjasnějším kniežetem a pánem panem Mathiášem králem uherským oc JMtí. Protož myť vás prosíme i vám věříme, že vy pro obecné dobré všecka leženie, lánie i škod vedenie pro dluhy zastavíte tu u vás v městě do času již psaného, znajíce a vědúce to, že své [sic] potřeby při dckách i také před králem JMtí svobodně jednají a spravedlivé sě vám děje, když vám potřeba jest, a že sě vám ty věci nezavierají. I znajíce a vědúce to, plné doufánie do vás máme, že králi JMti k vuoli a k naší žádosti i také pro obecné dobré v tom tak sě mieti budete, jakožť vám píšem. Dán v Praze v sobotu po svatém Jiří anno oc LXXIX°. — Jan z Janovic na Petrspurce, najvyší purkrabie Pražský. — Jan z Cimburka na Boleslavi, najvyší komorník královstvie Českého a hajthman kraje Boleslavského. — Puota z Ryzmberka na Švihově, najvyší sudí královstvie Českého. — Mikuláš z Lan- štýna, najvyší písař desk zemských, a Jan z Rúpova, hofmistr dvoru královy milosti. Opatrným purkmistru a konšelóm města Českých Budějovic, přátelóm milým. 50. 1479 d. 30. dubna na Vimberce. — Purkrabí Jiřík z Koblúčna: aby zloději byli ještě ve vězení podržáni. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přietelé milí! Lidé Pasovského bis- kupa JMti a jeden člověk páně Hanušuov, je Wolfuov, zpravili sú mě, když sú

Strana 201
z let 1478 a 1479. 201 hnali na silnici pána mého JMti, že tu na též silnici u samého městečka u Záblatie zlúpeni sú zlodějsky oc, a ti jistí zloději že by od vás zjímáni byli a jsú v kázni vaší. I milí přietelé! Račte věděti, že pán muoj JMt nemá v této mieře s žádným nepřátelského nic činiti; a ktož by JMti na silnici překážel, toho JMt každému hájí a hájiti miení. A poněvadž ti lúpežníci svévolně a zlodějsky útok na ty chudé lidi učinili sú, prosím já vás, že to ráčíte pro pána mého JMt učiniti a těch lúpež- níkuov pozdržeti až do mého pána JMti příjezdy z Prahy. A také vás prosím, že s těmi chudými lidmi milostivě naložíte, což jest jich pobraného u těch zlodějuov a vzato. Tohoť vám úplně věřím jako dle dobrého súsectva, že to pro pána mého JMt ráčíte učiniti. Odpovědi vašie žádám po tomto poslu. Datum ex Wintrberg f. VI. post Marci anno oc LXXVIIII. — Jiřík z Koblúčna, purgrabie na Winterberce. Múdrým a opatrným panu purkmistru a radě města Budijovic Českých, přáteluom milým buď dán]. 51. 1479 d. 16. června na Hluboké. — Purkrabí Jan ml. z Kněžic stěžuje si, že dali gleit lidem Eicingerovým. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přietelé milí! Zpraven jsem, že byšte Martinovi, Šmikovu tovaryši, Matuškovi z Munic a jich tovaryšóm, služeb- níkóm páně Encigarovým, gleit dali, kteřížto, jakož mě vystřiehají, na nic na jiného nepřišli, než aby škodu lidem pána mého JMti a pomocníkóm učinili i také služeb- níkóm. Věřím já vám jako přátelóm dobrým, že tu věc opatříte, aby s zámku vašeho pánu mému JMti škoda se žádná nestala, aby potomně k vám o to hleděno nebylo, jestliže by se jaká škoda od nich stala odtud. Odpovědi žádám po témž. Ex Hluboka f. IIII. post s. Viti anno oc LXXIX°. — Jan mlazší z Kněžic, pur- grabie na Hluboké. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovského, přá- telóm dobrým. 52. 1479 d. 28. června. — Rada města Vodňan: že ujistila se dobytkem, jenž byl pobrán. Službu naši, múdří a opatrní súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Píšete nám, kterak jest dobytek lidem vašim pobrán zlodějsky. Toho jest nám líto, neb již by mělo to zlé přestati. A žádáte, aby byl navrácen, jestliže by optán byl. Súsedé milí! Když sme přezvěděli o dobytku v pátek k večeru, hned sme poslali jiezdné i píšie [pěší]; i jest něco dobytka přihnáno, k němuž se hlásil Čuba pravě, že jej kúpil od Turka a Výborného a že to chce provésti jimi, kteříž, jakož sme zpraveni, jsú vaši odpovědní. Avšak pro dobré súsedstvie do vašeho na vás vznesenie ujištěn jest ten dobytek, aby utracen nebyl, což jest jeho zastiženo. A z toho vyrozuměti Archiv Český XXI. 26

Strana 202
202 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané muožete, kto jsú dobytky pobrali. Datum f. II. in vigilia beatorum Petri et Pauli apostolorum anno Domini oc LXXIX°. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm milým. 53. 1479 d. 30. června. — Rada města Vodňan: že Čuba dobytek propustiti nechce. Službu naši, múdří a opatrní súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Jakož píšete dosti obšířně [sic] oznamujíce tu věc, která jest mezi vámi a Turkem s Výborným, žádajíce, aby ten dobytek propuštěn byl oc. Súsedé milí! S pilností sme o to mluvili s Čubú. Tak praví, že nemiení pustiti, což jest kúpil, leč jemu peniezi, které zaň dal, VIII � navráceni budú, aneb že o to chce státi před panem Lvem nebo před panem Strakonickým anebo před panem Vimberským aneb před statečným Václavem Vlčkem. Datum f. IIII. die s. Pauli apostoli anno oc LXXIX°. — Purgr- mistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm milým. 54. 1479 d. 2. července. — Rada města Vodňan odpírá tomu, že by spor o vzatý dobytek patřil před právo jejich. Službu naši, múdří a opatrní súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Psali ste nám, poněvadž ten dobytek jest do města našeho vehnán, že chcete právem naším s Čubú o to býti ohledáni oc. Súsedé milí! Psali sme vám v prvniem listu dosti rozomně, kterak přezvěděvše o tom dobytku, nevědúce, čí jest, i rozkázali sme jej přihnati. Ale byť byl na město naše po zajetí hned vehnán, tomuť my odpieráme. A taková věc podle námluv i svolenie kraje, máme za to, že viece náleží k ohle- dání pány JMtí, poněvadž pan hauptman kraje JMt doma nenie, nežli právem městským. I zdá-li se vám kterého zvoliti, jakož Čuba podává, on praví, že chce před JMtí s vámi státi. Datum f. VI. die Visitacionis Elizabeth per Virginem sanctam anno oc LXXIX°. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm milým. 55. 1479 d. 7. července. — Rada města Vodňan ustanovuje den k stání. Službu naši, múdří a opatrní súsedé a přátelé milí, vzkazujem! O dobytek námi zastavený rok vám pokládáme tento pátek najprv příští ráno, že vás s Čubú

Strana 203
z roku 1479. 203 chcme o to slyšeti; a též jsme i Čubovi pověděli. Datum f. IIII. post sancti Jo- hannis Hus festivitatem anno oc LXXIX°. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm milým. 56. 1479 d. 29. července na Hluboké. — Purkrabí Jan ml. z Kněžic: aby poddaného z vězení propustili. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Zpraven jsem, že byšte Buzka z Hrdějovic, člověka pána mého JMti pod úřadem mým, vsadili, mně naň nic nežalovavše. Než tak slyším, že by nějakú škodu v horách pána mého JMti na lesu učinil, kterážto věc a škoda příslušie k soudu ouředničiemu. Jestliže by co učinil a naň to uvedeno bylo, musil by opraviti tak, jakož od sta- radávna právo jest, a k tomu vedle toho kázán by byl, jakož na to slušie. I divno mi to do vás, že ste jeho vsadili a vězíte, ješto ta věc vedle té škody ne- příslušie k vám. I věřím vám, že člověka pána mého JMti propustíte. A jestliže by co povinen byl, má práv býti, jakož od staradávna právo jest. Toho žádám od- povědi po tomto poslu. Ex Hluboka f. V. post s. Jacobi anno oc LXXIX°. — Jan mlazší z Kněžic, purgrabie na Hluboké. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic, přátelom milým. 57. 1479 d. 17. srpna. — Rada města Vodňan ustanovuje den k stání. Službu naši, múdří a opatrní súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Tajno vás nebuď, že Čuba ten dobytek vyručený chce mieti a praví, že při smlúvě, která jest mezi vámi a Výborným s Turkem učiněna, to pojato nenie. I položili sme jemu o to rok tento pondělí najprv příští, vám ten den oznamujíce k stání. Neb jinač rukojmí za ten dobytek musili bychme napomenúti, ač to vámi nebude-li opatřeno. Datum f. III. post Ascensionem gloriose Christifere anno oc LXXIX°. Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm dobrým. 58. 1479 d. 9. října. — Odolen z Chyš, hejtman Prachatický: aby zloděje ještě ve vazbě podrželi. Služba má vám, slovutně múdří páni a přietelé milí! Psalť sem prvé vašemu rychtáři žádaje toho, aby ti zloději byli podržáni, až bych k vám súsedy o tu věc poslal oc; a v tom sem obeslal purgrabí páně Winterberského. A on mi píše, že 26*

Strana 204
204 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané VMti prosí v svém listu, abyste těch zlodějuov podrželi až do příjezdy jeho pána s sněmu. I tudiež já vás, páni milí, za též prosím, abyšte jich pozdrželi těch zlodějóv až do příjezdy pana Burjána poručníka. A takéť prosím, co jest při těch zlodějích súmařského nalezeno, aby vedle milosti jim bylo vráceno. Datum sabato — post festum s. Francisci anno Domini oc LXXIX°. Odpovědi žádám po tomto poslu. Vodolen z Chyš, havptman Prachatický. Slovutně múdrým purkmistru a radě, pánóm města Budějovic, přátelóm dobrým dán buď]. 59. 1479 d. 10. října v Holkově. — Matěj z Holkova: aby zajaté jeho služebníky propustili. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni milí! A jakož sem vám včera psal, co se dotýče služebníkuov mých, kteréž ste mi zjímali, a já na vás žádné péče nemám. A také abyste věděli, že sú ke mně včera dva posly přišla, chci-li jim ty vozníky dáti na peniezeh [sic] biskupa Passovského, že mi chtie uručiti Rejslíkem z Prachatic. I ještě sta ta posly u mne. Nechcete-li tomu věřiti, poslete někoho, ať s nimi mluvie, oč jsú posláni. Anebo poslete k rychtáři do Záblatie. On vás té věci zpraví, že jsú je u něho najali ty posly, aby ke mne pro ty koně sli a aby je vyplatili. I věřím já vám jako súsedóm svým, že mi o to viece sláti [sic] nedáte a že mi je propustíte. Datum ex Holkow dominico ante festum sancti Galli oc. — Matěj z Holkova. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic Českých súsedóm mým mne přéznivým buď dán]. 60. 1479 d. 13. října v Holkově. — Matěj z Holkova: aby služebníky jeho i s věcmi jim pobranými mu vydali. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni milí! A jakož sem vám již něko- likrát psal o služebníky své, které ste mi zjímali, a já sem na vás žádné péče neměl. I nedali ste mi žádné odpovědi. I rozumiem tomu, že se mnú svú vóli máte. Věztež, žeť budu o vás rozpisovati dobrým lidem, kterak ste mi služebníky zjímali, a já sem na vás žádné péče neměl. Než služebníci moji hleděli sú mých nepřátel, s kterýmiž já činiti mám. A psal sem vám v listu, kterak sú Němci poslali ke mně lidi pana Vimberského z Záblatie, abych jim ty koně navrátil na penězích, kteréž ste vy pobrali služebníkóm mým a je s těmi koňmi zjímali. I protož ještě já vám věřím jako súsedóm, že vy na se té věci nedopustíte a že mi mé služebníky propustíte a jim navrátíte, což jest jim pobráno. Odpovědi žádám po tomto poslu. Datum ex Holkow f. IIII. ante festum sancti Galli annorum oc LXXIX. — Matěj z Holkova.

Strana 205
z let 1479 a 1480. 205 Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm a súsedóm milým dán buď]. 61. 1479 d. 20. listopadu na Hluboké. — Hejtman a purkrabí žádají za propuštění dvou služebníků. Službu svú vzkazujeme, vzáctné opatrnosti páni a přietelé milí! Jakož jsme vám prvé psali o puškaře a Svátka, služebníky pána našeho JMti, prosiece, aby propuštěni byli: ještě prosíme, aby propuštěni byli. Pakli by se vám toho nezdálo učiniti, ale dajte jim rok na čest a na vieru; však jsú pacholci dobří a stavěti se budú. Neb starší jich, s kterýmiž jsú v rotě, o to tuze mluvie, že byšte k nim příčiny slušné neměli; a také již lidi některé rozpúštieme, a takoví svévolní aby nějaké škody neučinili. Odpovědi žádáme. Ex Hluboka sabbato post s. Elisabeth anno oc LXXIX°. — Jan Polák z Karukova hajtman a Jan mlazší z Kněžic pur- grabie na Hluboké. Slovutné a vzáctné opatrnosti pánóm purgmistru a radě města Budějovic, přátelóm dobrým. 62. 1480 d. 11. února na Blatné. — Lev z Rožmitála důtklivě upomíná o dluh. Otištěn v AČ. VI. 191. 63. 1480 d. 11. května na Krumlově. — Vok z Rožmberka ohrazuje se proti tomu, že služebníka jeho Jana Puklici v městě trpěti nechtějí. Otištěn v AČ. X. 41. 64. 1480 d. 17. května v Praze. — Král Vladislav upomíná o splacení uložené pomoci. Vladislav z božie milosti král Český a markrabie Moravský etc. Opatrní věrní milí! Psali jsme vám prvé toho žádajíc, abyšte vy pro naše i obecné dobré nám také pomoc učinili, jakož jsme vám jmenovitě dali to v prvniem listu našem znáti, co té pomoci na vás žádáme a do kterého času tu pomoc měli byšte nám do Prahy přinésti, jakož pak tomu všemu šíře z prvnieho našeho psanie mohli jste porozuměti. I divíme se tomu, že vy na to žádné odpovědi nám tak dlúho nedali ste. Protož ještěť od vás s pilností žádáme i věříme vám, že vy všech výmluv nechajíce, vedle našeho vám prvnieho psanie tu pomoc v té summě grošnov českých nám do Prahy pošlete v tom neprodlévajíce, a že v tom povolně sě jmieti budete, znajíc a vědúce, že již kniežata, páni a rytieřstvo nám tu pomoc jsú dali. A myť vám to nynie i potom milostivě vším dobrým budem vzpomínati. Dán v Praze v středu po svaté Sophii královstvie našeho leta devátého. — Ad mandatum domini regis. Opatrným purkmistru a konšelóm města Českých Budějovic, věrným našim milým.

Strana 206
206 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 65. 1480 d. 8. července. — Vilém z Doudleb, purkrabí na Krumlově, píše o sirotka. Službu svú vzkazuji, opatrní páni a přietelé milí! Jakož mi píšete o sirotka páně milosti, porozuměl sem oc. Věřím já vám, milí páni a přietelé, že vy sirotka páně milosti k tomu držeti budete, aby ona se za pánem JMtí osadila; nebť pán JMt jinač statkuov sirotkóm propustiti nechce, leč se za JMtí na panství osadí. Datum sabbato post s. Procopii anno oc LXXX°. — Vilém z Dúdleb, purkrabie na Krumlově. Múdrým a opatrným purgmistru a radě města Budějovského, pánóm a přá- telóm milým. 66. 1480 d. 11. července na Krumlově. — Vok z Rožmberka: že Hojdarovi statek jeho prozatím vydán býti nemůže. Otištěn v AČ. X. 42. 67. 1480 d. 15. prosince v Praze. — Podkomoří kr. Č. přimlouvá se za Jana ml. Puklici a dává zprávu o roku s Vokem z Rožmberka a o loupežnících kol Hluboké. Otištěn v AČ. VII. 403. 68. 1480 [?] v Týně n. Vltavou. — Jan Čabelický ze Soutic slibuje srovnati souseda jejich se Šimkem. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Jakož mi píšete o spolusúseda vašeho, tomu sem porozoměl oc, při tom připomínajíc mi poselstvie páně Pešíkovo i jiných. I vie dobře pan Pešík, když jest se mnú o túž věc mluvil, že nenie na ničemž konečném postaveno. A také v paměti muožte mieti, když sem některé časy jel s panem Zdeslavem JMtí do Krumlova, tu jest týž pán a farář váš žádali mě za to, abych tu věc mimo se pustil. Toho mi se učiniti nezdálo neb sem na svém poddaném ten základ vzel. A přitom dotýčete, že by Šimek [s] svým odporníkem smluven i smířen byl. Však toho neodpierá. Ale o ten základ, kterýž mně dán jest, miesta a konce žádného nemá. Neb mě Šimek tak zpravuje, žej několikrát žaloval o tu věc, a vždy mu se prodlévalo až dosavád. I milí páni a přietelé! Muožte to dobře znáti; byť to miesto a konec vzalo, že by napřed psaný pán JMt i farář váš se mnú o to potom nemluvili; než proto já dle dobrého súsedstvie chci se k tomu přičiniti rád, aby ta věc některak k konci a k miestu přišla. Ex Tayn. — Jan Čabelický z Sútic a na Tajně. Múdrým a opatrným pánóm purgrmistru a radě města Budějovského, přátelóm mým milým. 69. 1481 d. 29. června v Bernarticích. — Burjan z Lažan posílá pro mistra popravního. Burjan z Lažan a na Bernarticích. Múdré opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Budějovského! Službu vám svú vzkazuji, páni a přietelé milí! Jakož

Strana 207
z let 1480—1482. 207 mi píšete, abych od vás mistra vedle starodávních práv vyručil a poň poslal: i teď poň posielám a slibuji vám jej zase postaviti pod základem padesáti kopami míšeň- ských grošóv propadenie na Budějovicích u vaši moc. A to vám tiemto listem sli- buji. Než toto sobě znamenitě vymlúvám: Jestliže by týž mistr kam šel aneb jel jinam bez mé vóle a sobě volně, žeť bych v tom základem hynúti nechtěl. Ale jinač jej vám slibuji postaviti. Dán na Bernarticích v pátek den svatého Petra a Pavla apoštolóv božích léta oc LXXXI°. 70. 1481 d. 16. července v Krumlově. — Purkrabí Vilém z Doudleb: aby poddanému dědictví bylo vydáno. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přítelé milí! Předstúpil před mě pána mého JMti člověk jménem Glimbl z Roznberka a zpravil mně, že by sestra jeho Anna tu umřela u vás u Mikle sladovníka, a ten statek, kterýž ona nechala, jemu poručila a naň spravedlivě spadl. I protož prosím vás, v čemž by člověk pána mého JMti spravedlivost měl, že ho při tom zuostaviete, jemu radni a pomocni v tom budete, v túž libosti okázánie. Datum Crumaw f. II. post Marga- rethe anno LXXXI. — Vilém z Dúdleb, purkrabie na Krumlově. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovského, přá- telóm milým. 71. 1481 d. 23. listopadu v Praze. — Podkomoří kr. Č.: aby vyslali posly na sněm a zapravili loňské summy hromničné. Otištěn v AČ. V. 404 a VII. 403. 72. 1482 d. 9. ledna na Krumlově. — Purkrabí Vilém z Doudleb táže se, mají-li něco proti Vícencovi. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přietelé milí! Vznesl jest na mě Vícenec, kterak by jej někteří lidé vystřiehali, aby na vás péči jměl a aby se vás vystřiehal. I prosil jest mne, abych vám psal, že se poddává na mě, ktož by mu z čeho vinu dával, že chce přede mnú práv býti. Protož to vědúc, prosím vás, dajte mi tu věc znáti listem svým, má-li na vás péči mieti čili nic. Ex Crumlow f. IIII. post Epi- faniam Domini anno oc LXXXII°. — Vilém z Dúdleb, purkrabie na Krumlově. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovského, přátelóm milým. 73. 1482 d. 11. května na Krumlově. — Vok z Rožmberka: že zboží Vítovi bylo obstaveno pro dluh. Otištěn v AČ. X. 45.

Strana 208
208 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 74. 1482 d. 9. července. — Rada města Vodňan slibuje, že ve věci souseda Matyáše spravedlivě bude rozhodnuto. Službu naši, múdří a opatrní súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Píšete o Matyáše súseda vašeho, aby jemu navráceno bylo, co jest od pana podkomoří JMti nám skrze posly naše rozkázáno oc. Súsedé a přietelé milí! Máme za to, že vás tajno nenie, když jest o též stál Matyáš, že jemu slušného a spravedlivého jsme podávali, chtiece to právy svými vyhledati. I maje rok k tomu složený, nestál jest. A v tom se s žalobú utekl. Ješto jest nám to divné, že přes naše spravedlné podánie to učinil. Protož dajte nám to znáti, chce-li na právě našem o to státi; a budeť jemu rok složen. Neb rozomiete tomu, že sám býti musí, poněvadž ta věc netoliko jeho, ale i jiných se dotýče. A také Matyáš jest křivé a ovšem neduovodné řeči o nás mluvil; ješto vám, jako súsedóm a přátelóm svým milým, věříme, že nás litujíc, jeho z toho kárati budete. Datum f. III. ante Septem fratrum sollennitatem anno oc LXXXII°. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm našim milým. 75. 1482 d. 15. července. — Rada města Mostu žádá jménem Anežky, aby dům její na Hanuše kramáře byl přepsán. Službu naši vzkazujem, múdří a opatrní přietelé, milí páni! Anežka, vašeho města někdy obyvatelnice, písaře našeho městského manželka, na nás vznesla jest, kterak ona domek svój Hanušovi kramáři, spolutrpíciemu vašemu, za jmenovitú summu peněz řádně a právě jest prodala, a ty penieze, kteréž již pověděný Hanuš, spolusúsed váš, vedle trhu mezi nimi svoleném [sic] jie za ten domek dáti jměl a vypraviti časem na to uloženým, že úplně jie dány a u vděčnosti položeny jsú, a že to od něho za dosti přijímá, v sedící raddě našie seznala jest. Dále nám ozna- mujíc, kterak ona ten domek nadepsanému spolusúsedu vašemu vedle řádu a obyčeje města vašeho, ač by jie to možné bylo, ráda by otevzdati chtěla, aby jemu vepsán byl. Poněvadž pak pro dalekost a nebezpečnost cesty i z jiných hodných příčin jie sě k vám osobně o to vypraviti nevidie potřebné, protož ona před námi z plným povolením manžele jejieho výš dotčeného té věci, což sě vzdánie domu toho pro- daného i vepsánie do kněh vašich městských dotýče, všicku jejie zpravedlivost a právo vašie opatrnosti k zpuosobenie a řízenie konečnému mocně vzdala a poručila jest, vzdává a porúčí tak úplně, jakož by sama životně a postatně [sic] to jednala neb činila a činiti z práva mohla. Vás také my z strany své prosiece, což by vás v této mieře týž Hanuš kramář, súsed váš, potřeboval, že jemu dle žádosti súsedy našie

Strana 209
z roku 1482. 209 nadepsané k tomu raddni a pomocni budete, pro túž neb větčí odplatu, to zvlášť pro nás učiniece. Data [sic] die Diuisionis apostolorum anni oc LXXX secundi. — Purgmistr a radda města Mostu. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic Českých, přá- telóm milým. 76. 1482 d. 3. září v Linci. — Rada městská oznamuje, že zajatci již jsou odsouzeni, a omlouvá se, že výpovědi jejich nyní neposílá. Erwer weis, liebin Frewndt, vnsern Dinst mit guetem Willenn beuor! Eur Schreibn vns icz getan von wegen der gefanngen Lewt, so wir in vnser Venkch- nuss halten, haben wir vernomen, auch euren Poten in seiner Werbung. Lassenn wir eur Weishait wissenn, das dieselbn Leüt verurtailt sind vnd nun gericht werdn. Wellet vns zu gut aufnemmen, das wir euch icz ir Bekanntnuss nicht verkündt habn. Geben zu Lynncz an Erichtag nach Egidi anno oc LXXXII. — Richter vnd Rat der Stat zu Lynncz. Den ersamen, weisn Burgermaister vnd Rat der Stat Budweis, vnsern gueten Frewnden. 77. 1482 d. 16. září na Krumlově. — Vok z Rožmberka: o náhradu pro Šimona z Netolic. Otištěn v AČ. IV. 97. 78. 1482 d. 30. září na poli u Ebersdorfu. — Suchan z Knína žádá za odklad stání. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, páni milí! A jakož sem se měl stavěti VMti na den sv. Havla najprv příštieho: i to Buoh vie, že pro pilnú potřebu pána svého, césaře JMti, nemohu tomu dost učiniti. Než vždy VMti prosím, jakožto pánóv milostivých, že mi ráčíte roku dalšieho přidati. Neb na poli ležíme proti králi Uherskému. I móžte VMt té věci rozuměti, že by mně nebylo se ctí s pole jeti od těch dobrých lidí. Neb jsú u Viedni volali, kto by od nich s pole jel, že jest zrádce. I vždy VMti prosím, račte mi roku přidati, abych se VMti se ctí stavěl jako dobrý člověk. Odpovědi žádám od VMti milostivé.*) Datum f. II. na poli u Ebrsstorfu den sv. Jeronyma annorum oc LXXXII°. — Suchan z Knína. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Českých Budějovic, pánóm milostivým. *) Bylo mu povoleno, jak svědčí poznámka na listu: „Až do s. Jiří jmá rok anno oc LXXXIII.“ Archiv Český XXI. 27

Strana 210
210 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 79. 1482 d. 15. prosince. — Purkrabí na Hluboké Vilém z Přestání: aby Hojmanovi z Bavorovic grunt od dluhu byl očištěn. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přietelé milí! Vznesl jest na mě Hojman z Bavorovic, člověk pána mého JMti pod mým úřadem, že jest sfrajmarčil o grunth s Švorchanzlem, člověkem vaším z Vrbného, kterýž prvé v Bavorovicích byl. A týž Švorchanzl, člověk váš, slíbil jemu grunth očistiti a osvoboditi ode všech dluhuov. I našli jsú nynie dávní dluh na tom grunthu IIII ſr, kteréž měly vyplněny býti po smrti Ruobar [sic] ještě za krále Jiřie slavné paměti. I věřím vám, že nade- psaného Švorchanzle k tomu přidržíte, aby člověku pána mého JMti grunth osvo- bozen a očištěn byl, neb se musil on o ně smluviti. Odpovědi žádám. Datum do- minico post Lucie anno oc LXXXII°. — Vilém z Přestánie, purgrabie na Hluboké. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm milým. 80. 1482 d. 17. prosince v Táboře. — Kuneš z Brozánek a Pavel ze Sedlčan přijíždějíce obnovit úřad konšelský, žádají za ozbrojený průvod. Službu svú vzkazujem, opatrní páni a přietelé milí! Věděti vám dáváme, že od pana podkomořieho JMti vysláni jsúc do tohoto kraje pro opatřenie úřadu kon- šelského, úmysl máme, dá-li Buoh, ve čtvrtek k vám s Thábora vypraviti sě. Protož vás prosíme, že ráčíte proti nám několik jiezdných do Bukovska vyslati tiem ranějie, abychom bez škody k vám projieti mohli. Datum Thabor f. III. ante festum s. Thome apostoli annorum Domini oc LXXXII°. — Kuneš z Brozánek a Pavel z Sedlčan. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Budějovic Českých, přátelóm našim milým. 81. 1483 d. 14. ledna v Myslově. — Farář Jakub žádá za opatření věcí svých. Modlitvu svú vzkazuji, opatrní páni milí! A jakož ste mi psali v puostě najprv minulém, abych osobně k vám se vypravil o ty věci, tociž o formáty a o dluh, kterýž mi pozůstal nebožtík Zigmund kutréř a kněz Zigmund: muožte to dobře znáti, že ten čas nelze mi odjíti od fary, a nynie též pro ránu boží. Protož prosím vašie opatrnosti, jakožto pánuov svých milých, abyšte tu věc tak ráčili opatřiti, aby mi formáty straceny nebyly a dluh ten zaplacen byl. A jestliže by se toho nestalo, mušel bych tu věc na pána svého JMt znésti. I věřím, že se k tomu přičiníte a mně o to déle pracovati nedáte. Datum in Mislau fer. III. ante Anthonii anno Domini M'CCCCLXXXIII. — Kněz Jakub z Budějovic, farář v Myslově. Opatrným purkmistru a radě města Budějovského, pánuom mně milým.

Strana 211
z let 1482 a 1483. 211 82. 1483 d. 28. února v Bavorově. — Ondřej Prindl žádá, aby k stání přinesli svědomí i jiné jeho listy. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni a přietelé milí! Král JMt, pán mój najmilostivěšie [sic], píše vám list, jemuž porozumiete. Zdá-li se vám to učiniti a státi před panem Hradeckým JMtí, když by JMt nám rok položil k tomu dni, to mi dajte věděti listem vašiem; a z čehoš pana purgmistra a radu viniti budu, abyšte mi po pánu JMti rozeznánie právi belli [sic]. Také svědomie, kderáš u vás mám, abyšte mi je vrátili neb sebú vzeli k tomu času, když rok bude položen; item kšaft pany Barbořien poslednie; item list krále Jiřieho, co se klenot dotýče, aby nebyly vydány; item ceduli, na kderé jest statek Kroupóv napsán, ruka písaře va- šeho; item list mój, kderý jest mně psán od Krotnara, Jiříkova ruka; item ceduli, kderú sem dal Jiříkovi, na kderé sou popsány artikule, z čehož sem vinil starú radu. Věřímť váím], že se budete v tom mieti zpravedlivě, oč vám píši. Datum ex Baworowa f. VI. ante Oculy anno oc LXXXIII°. — Ondřej Prindl z Ewerbachu. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Budějovic Českých, pánóm a přátelóm mým dobrým dán buď]. 83. 1483 d. 8. dubna. — Vyslaní do Tábora sdělují, co jim pan z Hradce jménem krále hlavně strany povarného a krčem oznámil. Otištěn v AČ. V. 412—413. 84. 1483 d. 24. dubna v Jaroměři. — Rada městská žádá, aby Mikši Pískovi dle úmluvy zadost bylo učiněno. Službu naši vzkazujem, múdré opatrnosti páni a přietelé milí! Vznesl na nás Mikeš Písek, spolusoused náš, kterak jest z viery a lásky slíbil za člověka vašeho za Ondre [sic], Velikého Hanzle bratra, a za Štefle švagra jeho, že sou byli obsta- veni právem v městě našem, a on je vyručil jakožto lidi dobré a počestné. A oni mu slíbili jako lidé dobří, že jeho chtí vypraviti bez jeho škody, a toho sou ne- učinili vedle slibu svého; a on soused náš za ně musel dáti základ i jistinu. I pro- síme vás, jakožto soused a přátel našiech milých, že svrchu dotčené lidi vaše při- pravíte ku plnění spolusousedu našemu. Jinak, nebylo-li by toho, žeť soused náš opoviedá se, že chce právem svého dobývati na spolulidech a sousedech vašiech, kdežkoli moci přistihnúti koho bude; a my jemu práva z povinnosti odhájiti moci nebudem slušně. A při tom, což proškoduje, že těch lidí vašiech prázdna neučiní, jakož je již vzal a beře; a toho práva našeho tajno nenie. Ex Jaromirz f. V. post Georgii annorum oc LXXXIII°. — Purkmistr a rada města Jaromiře Králova nad Labem. 27*

Strana 212
212 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané Vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Budějovic, pánuom přá- telóm a sousedóm našiem milým. 85. 1483 d. 18. září v Týně n. Vlt. — Jan Čabelický ze Soutic: aby mu zapůjčili mistra popravního. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! A prosím vás, že to pro mě učiníte a že mi mistra vašeho k uotpravení některých zločincuov puojčíte, a což práva jeho odpravného příslušeti bude, má jemu zaplaceno býti; i také podle práva chci jej opatřiti a lidi poň teď posílám; i na miesto též jeho postaviti. A to vám tiemto listem slibuji zdržeti. I věřím vám, že to pro mě učiníte a že mi jej ihned pošlete. Ex Tayn f. V. post s. Lamperti annorum oc LXXXIII°. — Jan Čabelický z Sútic a na Tajně. Múdrým a opatrným pánóm purgrmistru a radě města Budějovského, přá- telóm mým milým. 86. 1483 d. 7. listopadu. — Rada Starého města Pražského: o svědomí pro Tomáška od zlaté hvězdy. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Pro pilnú potřebu Tomáška ot zlaté hvězdy, spolutovaryše s námi na raddě,*) se vší snažností žádáme, abyšte dali nám list otevřený pod města vašeho pečetí na svědomie, co jest vám svědomo v pravdě na tyto dva kusy: Hanuš Hesler v tu chvíli, když jemu statek od Stu- penského jest pobrán, byl-li jest váš čili nic. Druhé: Týž Hanuš, když jest stál o navrácenie sbožie toho pobraného buďto v Olomúci nebo jinde, o všecko-li je spolu stál čili toliko o svú polovici. Věřiece vám, že tiem neprodlévajíc pošlete nám po témž poslu, dle tak vděčné libosti otplatu i vděčnějšie. Dán v pátek po hodu Všech Svatých. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic Českých, přátelóm milým. *) V. V. Tomek v Dějepisu města Prahy uvádí IX. 271 Tomáše od zlaté hvězdy mezi konšely pouze od 14. března do 24. září 1483. 87. 1484 d. 15. března na Hluboké. — Purkrabí Rynart Pakosta z Libivě: aby poddanému dluh jeho splacen byl. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Linhart z Ba- vorovic, ukazatel listu tohoto, člověk pána mého JMti pod mým úřadem, zpravil mě, že by Fencl Voldnar, člověk váš, dlužen byl jemu jeho oddielu ještě IIIj ſf,

Strana 213
z let 1483 a 1484. 213 a již mu toho popierá s svú máteří, vidúce tohoto člověka sprostného, tudy chtiece jeho od jeho spravedlnosti utisknúti. Prosím vás, páni a přietelé milí, k čemuž předepsaný Linhart, člověk pána mého JMti, spravedlnost má, že jemu té dopo- muožete. Neb se ten obyčej při placení oddieluov zachovává, což se splní, že se to v kniehy zapisuje, neb před lidmi oznamuje. Ex Hluboka f. II. post Reminiscere anno oc LXXXIIII°. — Rynart Pakosta z Liběvi, purkrabie na Hluboké. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm mým milým. 88. 1484 d. 29. července na Bechyni. — Zdeslav ze Šternberka: o náhradu škody pro svého člověka. Služba má, múdří a opatrní sousedé milí! Vznesl jest na mne člověk mój Píčina, listu tohoto ukazatel, kterak by spolusoused váš Mikuláš z Sviní ulice, forman, jemu škodu svévolně udělal, když ho najal, aby mu vinu [sic] vzel; a v tom sě člověku mému škoda stala od něho, spolusouseda vašeho. Věřím vám, sousedé milí, že sě k tomu mieti budete, aby soused spolu váš [sic] člověku mému napravil vedle slušnosti; jakož o vás v tom nepochybuji. Neb bych já také učinil každému vašemu, kdyžby toho potřeba kázala. Jakožť vám věřím, že sě v tom skutečně okážete a člověku tu škodu, kterúž jest vzal od vašeho spolusouseda, napraviti kážete. Ex Bechynie f. V. post festum s. Jacobi apostoli annorum oc LXXXIIII°. — Zdeslav z Šternberka a na Bechyni oc. Slovutné opatrnosti purkmistru a radě města Budějovic Českých, sousedóm milým bbuď] dán]. 89. 1484 d. 4. září v Třeboni. — Hejtman Jan z Trnové slibuje poddané k zaplacení přiměti. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Jakož se vám vždy zdá, aby od lidí páně milosti Pakostovi spravedlivé učinil o ten prodaj, což jest on komu prodal: nikdy sem od toho nebyl. Ale on jest to opovrhl. I chci já tak vedle vašeho zdání učiniti a rok o to Pakostovi s lidmi složiti, když mne milý pán Buoh málo posílí; než aby mi Pakosta ty lidi, komu jest on co prodal, dal napsané, abych věděl, kterým mám kázati k tomu roku státi. Datum Trzebon sabbato — Jan z Trnové, hajtman post sancti Egidii confessoris anno oc LXXXIIII°. na Třeboni. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovského přá- telóm dobrým dán bujď.

Strana 214
214 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 90. 1484 d. 17. listopadu v Hoře Kutné. — Václav Adler z Lazska žádá, aby jemu s těmi, kdož se u nich na jeho statek táhnou, rok položili. Otištěn v AČ. IV. 98. 91. 1485 d. 22. února v J. Hradci. — Jindřich z Hradce žádá gleit pro Hanuše střelce. — Otištěn v AČ. X. 47. 92. 1485 d. 23. února na hradě Pražském. — Nejvyšší purkrabí Pražský: aby žida Samuele do města přijali. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přietelé moji milí! Vznesl jest na mě Samuel žid, přikázaný mój, ukazatel listu tohoto, Mojžiešóv zeť, že by s týmž Mojžiešem měl smlúvu o některé věci, kteréž sú byly mezi nimi; i týž Samuel chtěl by rád své obydlé mieti v městě vašem vedle jiných židóv, ale že někteří z židóv toho jemu zbraňují a nepřejí. I milí přietelé! Věřímť vám, že témuž židu mému již psanému živnosti a obydlé v městě vašem přieti jemu budete a jiným židóm rozkážete, aby jeho u pokoji nechali, poněvadž smlúvu má o prvnie věci, kteréžkoli sú byly mezi Mojžiešem a jím. Tohoť vám úplně doufám, jako přátelóm svým milým, že to pro mě učiníte. Dán na hradě Pražském v středu před s. Matějem apoštolem Božím anno oc LXXXV°. — Jan z Janovic a z Petrspurka na Hluboké, najvyší purkrabie Pražský. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm a súsedóm mým milým. 93. 1485 d. 1. června v J. Hradci. — Jindřich z Hradce táže se, jak jest se statkem Hanuše střelce. Otištěn v AČ. X. 47. 94. 1485 d. 22. června v Hoře Kutné. — Beneš z Waitmile: aby Václavu Alderovi k spravedlnosti jeho dopomohli. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Věděti vám dávám, že Václav Alder, poddaný krále JMti pána mého milostivého zde na Horách Kutnách pod úřadem mým, má o některé spravedlivosti své před vámi činiti. S pilností vás prosím, že mu podle jeho spravedlivosti dopomóžete, aby o to brzký konec měl, prací a nákladóv dalších zbaven byl. Toho já vám i vašim, kdež byšte mě v čem potřebovali, povolně zasluhovati budu. Neb kdež mi [sic] vaši v čem žádají, také jim rád pro vás fedruňk i dobrú vuoli okazuji, jakožto přátelóm dobrým. Dán na Horách Kutnách v středu před s. Janem Křtitelem božiem oc LXXX quinto. — Beneš z Waitmille, purkrabie na Karlštejně, muncmeistr na Horách Kutnách oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic Českých přátelóm mým milým.

Strana 215
z let 1484 a 1485. 215 95. 1485 d. 15. července na Hluboké. — Purkrabí Rynalt Pakosta z Libivě: aby stalo se na- rovnání s lidmi z Lišova. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přietelé milí! Jakož pána mého JMti lidé z Lišova skutek nešlechetný učinili a člověka vašeho zamordovali, kteréhožto účinku líto mi jest; i chtěli by rádi ti jistí k smlúvě jíti a tu věc přá- telóm opraviti. Jakož i vás, páni, to tajno nenie. Ale že přátelé člověka vašeho, davše lidem pána mého JMti na to gleit a rok sobě položivše k smlúvě, k té ne- stáli, pověděvše tak, že přátelé jsú několika pánuov a že v jednostajné vuoli nejsú. Milí páni! Ačkoli skutek zlý učinili jsú, kterýž nemuož chválen býti, aniž by bylo slušné za takové přimlúvati se, ale však znajíce to, že té cesty hledie a napra- viti chtie, muože-li ta věc mezi nimi přetržena a zastavena býti, za to vás prosím, k tomu se přičiňte, aby to zlé v lepší konec mohlo uvedeno býti a k smlúvě aby přišlo. A co se vám v tom zdáti bude, toho mi dajte znáti po tomto poslu. Ex Hluboka in s. Diuisione appostolorum anno oc LXXXV°. — Rynart Pakosta z Li- běvi, purkrabie na Hluboké. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru, radě města Budějovic, přátelóm milým. 96. 1485 d. 4. října v Praze. — Podkomoří kr. Č. přimlouvá se, aby židu Samuelovi pobytu v městě dopřáli. Službu svú vzkazuji, opatrní přietelé milí! Jakož jest některá ruoznice byla mezi Belflem a Samuelem židy vašimi, kterúžto věc panu Pavlovi a panu Jiříkovi k srovnání poručil sem; pak na čem ta věc stojí, toho neviem. Než jestliže by týž Samuel chtěl sě slušně beze všech ruoznic vedle prvnieho mého poručenie zachovati, věřímť vám, že jemu bytu u vás přieti budete. Pakli byšte čemu jinému rozuměli, a on že by své vuole požívati chtěl, a mělo skrze to co jiného horšieho přijíti, tehdy to raději tak opatřte, abyšte jeho prázdni byli. Datum Prage f. III. ipso die s. Fran- cisci annorum Domini oc LXXXVt. — Samuel z Hrádku a z Valečova, podkomořie královstvie Českého. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic Českých, přátelóm mým milým. 97. [1485 ?]. — Vítha ze Rzavého posílá zvěř. Službu svú vzkazuji, slovutní páni a přietelé moji zvláště milí! Teď vám zvieře posélám. Bodajž byste je ve zdraví snědli! Toho bych vám věrně přál, jako pánóm a přátelóm mým zvláště milým! — Vítha ze Rzavého a na Dobronicích.

Strana 216
216 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané Slovutným pánuom purkmistru a radě města Budějovic Českých, pánuom a přátelóm mým zvláště milým buď dán. 98. 1485 [?] v Dobronicích. — Vítha ze Rzavého: o smírném narovnání sporu s panem z Rožmberka. Službu svú vzkazuji, slovutní páni a přietelé moji zvláště milí! Psaní vašemu, co sě pana z Rožmberka JMti dotýče, tomu sem porozuměl; a dále, co sě cedule dotýče, kterúž ste mi psali, též sěm vyrozuměl. I vězte, milí přietelé, že ta věc ještě na tom nenie, čeho vy žádost máte. Než bude-li ta věc na tom, voč vy stojíte, nebude mne tajná najprv; a dále, když sě s vámi shledám, toho vás oustně spravím. Ale, milí přietelé, podání, kteréž učinil pan z Rožmberka JMt, poddávaje mne a pana Dvořeckého, by má věc byla, já bych to učinil; kdož by mi dobrých lidí podal, já bych na nich přestal pod dobrou volí a dal sě jim slyšeti. A proto bych své spra- vedlnosti nic neopustil, pokud bych práv byl, a to proto, aby pan z Rožmberka neřek, že jest vám poddával dobrejch lidí, že ste na tom nechtěli přestati. Ale vy učiňte, co sě vám zdá. Datum Dobronicz. — Vítha ze Rzavého a na Dobronicích. Slovutným pánuom purkmistru a radě města Budějovic Českých pánuom a přátelóm mým zvláště milejm b[uď] dán]. 99. 1486 d. 20. května v Dubném. — Přibík z Chlumu: aby se ujistili spoluobyvateli, kteří mu násilí učinili. Službu svú vzkazuji, páni a sousedé milí! A žalujiť vám na VMtí obyvatele, kteříž jsú mi nešlechetně a neprávě udělali, že jsú výboj udělali, i v tom domu, jakož jest byl, i v kostele nočně, a jemu jeho zlosynstva pomáhali Urbanovi, ještoť nenie hoden, bych psal knězi. I věřím, že se jimi ujistíte, jako sousedé milí. Nebo já jim chci vinny dáti těm, kteří jsú koli tu byli. Vinniti je budem i s švagry svými, aby se od nich takové skurvysynstvo [sic] nedálo nižádnému, jaké se nám stalo. Dán v Dubném v sobotu před svatú Trojicí 86. — Přibík z Chlumu a v Dubném. Múdrým a opatrném [sic] pánóm purkmistru a radě města Budějovic Českých přátelóm a súsedóm mém [sic] milým dán bujď. 100. 1486 d. 26. května v Praze. — Podkomoří kr. Č. důtklivě upomíná o summu hromničnou. Službu svú vzkazuji, opatrní přietelé milí! Král JMt, pán muoj milostivý, ráčil mi jest vám rozkázati psáti, což sě summy hromničné minulé dotýče, kterúž jste JMti z povinnosti dávno měli dáti, jakožto i jiná města dávají a dali jsú. A vy

Strana 217
z let 1485—1488. 217 znajíce pilnú potřebu pána svého JKMti, zanedbali jste toho učiniti. Jakož jsú pak ti, kteříž jsú polovici přinesli té summy, od JKMti ústnie slyšeli rozkázánie o tom. Ješto jmám za to, že vás ta věc tajná nenie. Protož vězte, že JKMt ještě toho s pilností žádá i přikazuje, abyšte bez meškánie poslali tu summu. Přietelé milí! Takové rozkázánie JKMti znajíce, v tom sě tak zachovajte, jinak toho nečiniec, ač chcete-li hněvu JKMti sě uvarovati. Neb jmám za to, že sě jinými městy královskými v té věci muožte zpraviti, kterakť sě oni v takové věci mají i zachovávají, žeť vám sě nic z lidí neděje. Datum Prage f. VI. post festum Corporis Christi anno oc LXXXVI°. — Albrecht z Leskovce a na Cierkvici, podkomořie královstvie Českého. Múdrým a opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm milým. 101. 1486 d. 29. května v Praze. — Podkomoří kr. Č. píše, aby nemeškali summou, které král k jízdě do Jihlavy pro dvořany své potřebuje. Otištěn v AČ. VI. 206, VII. 406. 102. (1486 ? d. 12. července) v J. Hradci. — Jindřich z Hradce: aby Michalu zed- níkovi vzatý stříbrný řetízek byl vrácen. Otištěn v AČ. X. 50. 103. 1486 d. 30. září v Praze. — Podkomoří kr. Č. oznamuje, kterak u krále jednal o dlužnou summu hromničnou. Otištěn v AČ. VI. 210, VII. 407. 104. 1487 d. 22. ledna. — Rada města Vodňan žádá, aby také vyslali posly do Prahy k jednání o silnici do J. Hradce. Otištěn v AČ. VI. 211. 105. 1487 d. 25. ledna na Krumlově. — Vok z Rožnberka: aby Ondřeji Prindlovi k spravedlnosti jeho dopomohli. Otištěn v AČ. X. 52. 106. 1488 d. 5. ledna v Prachaticích. — Jindřich z Rabštejna: aby poddaný jeho Mygal jemu byl vydán. Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní přietelé a súsedé milí! Jakož mi odpi- sujete o Mygala, súseda vašeho a člověka mého, že se jest nikdy mi nepřikazoval: přietelé a súsedé milí, muožte to znáti, že mu se nebylo potřebie přikazovati, poněvadž jest prvé člověk muoj nevyhoštěný. Podle toho dotýčete, jestliže bych ho nechtěl čeho zbaviti, že mi má práv býti před vámi. Přietelé milí! Nenie mi potřebie o člověka mého nevyhoštěného před vámi státi. Však Mygal dobře vie, kde se jest rodil. Také mám za to, že vás tajno nenie, jaké se svolenie stalo mezi pány, rytieřstva [sic] a všie zemí: kdež by jeden svého člověka mohl uptati nevyhoštěného, že muož oň státi, a má mu vydán býti beze všie odpory; pakli by se toho nestalo, že muož svého člověka vzieti. Pak znajíc takové svolenie, věřímť vám jakožto přátelóm dle súsedstvie dobrého, že mi muoj člověk vydán bude a že mi ho nebudete držeti proti svolenie všie zemi; jakož nepochybuji, že to učiníte. Pakli by se toho všeho nestalo, musil bych se mieti proti vám podle prvnieho psanie. A přes to všecko, abyšte neřekli, muož-li Mygal člověk muoj provésti slušným svědomím aneb listem slušným, Archiv Český XXI. 28

Strana 218
A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 218 že jest výhostný, má toho užiti. Ale neprovede toho nižádným obyčejem, by kdy od kterých pánuov prvotniech, předkuov mých, byl propuštěn a vyhoštěn. Datum Pra- — chaticz sabbato post s. Innocentum puerorum anno Domini oc LXXXVIII°. Jindřich z Rabštejna a na Prachaticích. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovského, přáteluom a súsedóm milým. 107. 1488 d. 23. března. — Rada města Vodňan žádá za ustanovení stání s Martinem, který ji pohaněl. Službu naši, múdří a opatrní páni súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Což se zuostánie obapolnieho o toho Martina, od kterého sme zhaněni a s ním před opatrnostmi vašimi a na vašem právě činiti máme, dotýče, že jest na tom bylo zuostáno, aby na krále JMt, pána našeho najmilostivějšieho, zneseno bylo, a co JMt při tom rozkázati ráčí, aby se tak stalo. Jakož pak za to máme, že poslové vaši, které ste nynie o tomto sněmu v Praze měli, o rozkázánie krále JMti, pána našeho najmilostivějšieho, skrze pana podkomořieho JMt vás sú zpravili. Protož opatrností vašich snažně prosíme a z práva žádáme, že nám o to rok složiti ráčíte, a podle rozkázánie královského že se tak stane, a tiem že déle prodlévati nebudete, abychom my k tomu času některé své z sebe vyslali. Věříme vám, že to učiniti ráčíte. Odpovědi po tomto poslu žádáme. Datum dominico ante Annunciationem beate virginis Marie annorum oc 88. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným pánóm purgrmistru a radě města Budějovic, súsedóm a přátelóm našim milým. 108. 1488 d. 19. dubna ve Vídni. — Král Matyáš ujišťuje, že jim ukřivditi nedopustí. Matyáš z božie milosti Uherský a Český král a knieže Rakúské oc. Opatrní nám zvláště milí! Psaní vašemu nám nynie učiněnému zrozuměli jsme. Vězte, že jsme poručili statečnému Mikulášovi z Lisova a z Španova, kterýž heuptmanem na Gmündě, aby té věci zprávy se uptal a vám křivdy žádné učiniti nedopustil. Datum ex Vienna sabatho die post dominicam Quasimodogeniti anno Domini oc LXXXVIII°. — Commissio propria domini regis. Opatrným purkmistru a radě města Budějovic, nám zvláště milým. 109. 1488 d. 25. června v Hradci Jindřichově. — Jindřich z Hradce píše o pokryvače, který mu od díla ušel. Přízeň má, Jiříku milý! Věděti dávám, že nějaký Hanns, kterýž u mě cie- hlami krýti zde se u mne zednal [sic], i počav krýti odšel jest nechav mi mého diela.

Strana 219
z let 1488 a 1489. 219 A já tiem sem velmi zmeškán. I tak sem spraven, že by ten jistý Hans tu v Bu- dějovicích byl. Prosím já tebe, milý Jiříku, jestliže by tu u vás byl, poptaj se naň a mluv s ním, ať sem přijde a ničehuož se neobává a dielo mé, kteréž jest smlu- vil, dokoná. Pakli co jiného v tom jest, chci mu rád nahraditi, jedné ať nemešká přijíti. Věřímť, že sobě té práce pro mne vážiti nebudeš a že toho pilen budeš. Ex Noua Domo f. IIII. post Johannis Baptiste LXXXVIII°. — Jindřich z Hradce najvyší komorník královstvie Českého. A milý Jiříku! Prosím tebe, co sě Janka stolaře člověka mého dotýče, buď, mu raden a pomocen. V tom mi velikú libost i o kryvače vokážeš. Múdrému a opatrnému Jiříkovi Jempnicarovi, měštěnínu v Budějovicích, mně milému. 110. 1488 d. 15. října v Krumlově. — Vok z Rožmberka přimlouvá se za služebníka svého Rehoře Klařice. Otištěn v AČ. X. 53. 111. 1489 d. 20. února v Nových Hradech. — Rada městská: aby veřejně provolali dva jí právě povolené jarmarky. Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Věděti vám dáváme, že najjasnější knieže a pán pan Vladislav král Český a markrabie Moravský oc, pán náš milostivý, ráčil jest nám a městu našemu zvláštní milost okázati a nás obdařiti dvěma jarmarky, jeden aby byl na středopostie najprv příští a druhý ten den po svatém Vavřinci hned potom budúcí, to jest na svatého Tiburcia; kteřížto jarmarci mají tak jmieni a držáni býti na věčnost se všemi frejunky, svobodami a všelikými právy a spravedlnostmi i obyčeji chvalitebnými, jakož v jiných městech královských se držie a zachovávají. Protož prosíme vás, abyšte to v svým městě trhem provolati a lidem oznámiti rozkázali, ač by kto při takových jarmarciech obchod jaký chtěl vésti, aby to věda, vedle toho se věděl kterak zpraviti, plné doufánie k vám v tom majíc, že to pro nás učiníte dle našeho vám zaslúženie bu dúcieho. Ex Nouo Castro f. VI. ante s. Mathie appostoli anno oc LXXXVIIII°. Purkmistr a rada města Nového Hradu. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic Českých, přátelóm dobrým. 112. 1489 d. 16. března. — Poslové sdělují, co oznámeno na sněmě o obraně země, a zmiňují se o postupu pří na soudě i o různých novinkách. Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni milí! Račtež věděti, že dnes na sněmu pověděno jest od královy milosti skrze pana kancléře, aby se každý jměl 28*

Strana 220
220 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané nahotově, jestliže by kto na zkázu koruny České do kterého kraje vtrhnúti chtěl, aby pro mladost i pro starost táhli, kamž by potřeba kázala; a kto by se jinak měl, že by ho za zhúbci a nepřietele KMti a všie země jměli, a k tomu byl by tú pokutú trestán, kteráž na to od staradávna usazena jest; a na s. Jiří že budú všichni listmi otevřenými vóbec obesláni, aby se v krajích sjeli a dále ty věci spuosobili. I milí páni! Znajíce to, račte býti opatrní a zvláště města pilní. Dále račte znáti, že pře naše všecky k súdu jmenovány jsú. Protož nelze nám odjeti až do skonánie súdu. A teď koně domóv posieláme pro menší útratu. Také rozomieme tomu, že by po psaným svědomí Krottnarovým nebylo súzeno, po- něvadž jest on v živnosti proti Rombenhapovi; i musí se sám osobně vypraviti a vyznati před úředníky Rombenhapovo vydánie. Znajíc, račtež jej bez meškánie vypraviti, ať tak udělá; nebť ho nebudem dlúho držeti. Viece posieláme vám svě- domie, kteréž panu Švihovskému dáti máte napsané; to abyšte zapečetili pečetí městskú; neb to od vás býti musí. A jestliže se vašie opatrnosti zdá to dáti tak: přičiniti neb umenšiti, to stój při vaší opatrnosti. A zapečetíc dajtež Krotnarovi, ať s sebú přinese. Noviny jdú a řeči, že by kněz Hynek vzal odpuštěnie od krále i od země; lidé krále Uherského že blíž u Miešně u nějakého kláštera ležie. Kniežata Miešenská přijímají; raddy své sú měli u krále žádúc pomoci; a již zase preč jedú. Nevieme s jakú odpovědí. Datum f. II. post Reminiscere anno oc LXXXIX. G. P. S. S. a P. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovského, pánóm milým. 113. (1489 ? d. 14. června) v Komařicích. — Václav Čejka z Olbramovic: aby lidé jeho nebyli obstavováni. Službu svú vzkazuji, pane purkmistře a páni přietelé moji milí! I jakož vás tajno nenie, kterak sú mi lidi mé zstavovali na zámku vašem, Drochovců člověk; kdež nenie opět jest chtěl zstavovati; a já zvěděv to i psal sem panu Jiříkovi, aby s vámi o to mluvil, aby mi se toho nedálo přes mé spolu s vámi zuostaní; a že já chci před vámi státi. Jakož sem pak s panem Jiříkem a Zíkú v Praze o též mluvil o suchých dnech minulých. I psal sem nenie panu Jiříkovi žádaje toho, aby mi byl rok položen tento pondělí s člověkem Drochovcovým, že já státi chci. I dáno vě- děti, že pana Jiříka doma nenie a že bez něho ta věc jednána nebude. I protož, páni milí, věřím vám, že nedopustíte lidi mý zstavovati, neb já chci státi, když mi dvě neděli dáte napřed věděti. Také mě zpravil Brych, člověk muoj z Komařic, ukazatel listu toho, že by žena jeho a syn jeho byli v domku kněze faráře vašeho. I prosím já vás, abyšte

Strana 221
z let 1489 a 1490. 221 jí i synu rozkázali zase navrátiti [se] na krunt muoj a k muži jejímu], a syna jemu nebudete hájiti pojieti, jakožto otci. I duofám vám, jakožto svým dobrým přátelóm, že se v tom spravedlivě mieti budete, v túž libost neb mnohem větčí. Dán v Komařicích v neděli před svatým Vítem. — Václav z Olbramovic. Slovutné opatrnosti panu purkmistru a vší radě města Budějovic Českých, přátelóm mým dobrým dán buď]. 114. 1490 d. 21. ledna v Třeboni. — Jaroš Klaric: aby mu dopomohli k dluhu. Službu svú vskazuji, múdří a opatrní páni milí! Žaluji vám na Prokopa Šitéře a Jiříka spolupřísežné s vámi, že sem ústně i psaniem několikokrát jich prosil napomínaje je, aby mi dluh muoj sto třimedcietma zlatých uherských zapla- tili za nebožtíka Petra Hofleicha, jehožto poručníci jsú, ač jest nebožtík v kšaft postavil z nepaměti své jen sto zlatých; však jí samé jest svědomo, žeť jest tolik, což píši, jakož jest to i vyznala. Protož prosím vás dle spravedlnosti i práva, abyšte již psané poručníky k tomu drželi, aby mi dluh muoj plnili. Jestliže byšte toho neučinili, mušel bych spravedlivosti své jinde než před vámi hledati. Datum Trzebon f. V. ipso die s. Agnetis virginis anno oc LXXXX°. — Jaroš Klaric. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovského, pánóm a přátelóm dobrým dán buď]. 115. 1490 d. 2. dubna na Hluboké. — Hejtman Votík Kamýcký ze Stropčic: aby Jakubovi ze Zlivi dluh byl zaplacen. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přietelé milí! Zpravil mě Václav písař, když jest v první pátek v postě s Jakubem ze Zlivi, člověkem krále JMti pána mého najmilostivějšího, před vámi z rozkázánie mého stál o dluhy, kterýmiž Fajtl, měštěnín spolu váš, jemu povinovat jest; a maje týž Fajtl také po rozká- zání pana purgmistra státi, i nestál, že jest pověděno skrze raddu tak: kdyžkoli předepsaný Fajtl doma bude, že má z toho napřed tresktán býti a k tomu sku- tečně přidržen, což registra páně Jiříkova okáží, [aby] ten dluh splněn byl. I věřím vám, znajíce jeho spravedlnost a dávné stávánie, že již nedopustíte jemu dalších tuoček činiti, ale skutečně jeho přidržíte, aby práv byl bez dalších odtahuov. Od- povědi žádám. Ex Hluboka f. VI. ante dominicam Palmarum anno oc LXXXX°. — Votík Kamýcký z Stropčic, hajtman na Hluboké. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm mým dobrým.

Strana 222
222 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 116. 1490 d. 12. dubna. — Rada města Hradce J. žádá o zapůjčení mistra popravního. Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní páni a přietelé milí, a prosíme vás za mistra popravnieho, abyšte ráčili jeho nám puojčiti pro potřebu obecnú, kteráž nám toho nynie káže. A věříme, že jej ráčíte vypraviti s tiemto naším poslem, a za to majiec, žeť s ním bezpečnějie móže projieti, nežli by s pokřikem v několika pacholciech. A my vám slibujem pod základem obyčejným jej zase postaviti, nebť jest ten nešlechetný zločinec s svým thovařišem Thomáška, Syeslova švagra, chtěl zamordovati. Datum f. II. Pasche anno oc LXXXX°. — Purgrmistr a rada města Hradce Jindřichova. Múdrým a opatrným pánuom purgrmistru a radě města Budějovic Českých, přátelóm milým. 117. 1490 d. 19. května v Praze. — Podkomoří kr. Č. nařizuje, aby dle rozkazu krále k jízdě vojenské se přihotovili a berni odvedli. Otištěn v AČ. VII. 409. 118. 1490 d. 11. června v Táboře. — Rada městská sděluje, pod jakými podmínkami pěší pa- vézníky najala. Službu naši vzkazujeme, múdří a opatrní páni a přietelé milí! A jakož nám píšete žádajíc věděti, co pěšiemu na týden pavézníku na vuoz žoldu dáváme, a přitom špihujem-li pěším vozy čili nic, jakož tomu všemu šíře z listu vašeho porozoměli jsme oc. Páni a přietelé milí! Račte věděti, že jsme smluvili, a laciněji jsme smlu- viti nemohli než pěšiemu na týden po XXV gr. míšen., a na pavézu L gr. míšen. A co sě vozuov dotýče, těch nenajímáme, a také jich pěším nešpihujeme. Přitom také v ceduli vašie dotýčete zvěděti žádajíc, jestliže by pán Buoh dopustil vězenie na které pěšie a žoldnéře, pójde-li jim služba předse, dokudž by nebyli vězenie prázdni. Páni a přietelé milí! Ačkoli k tomu jsme těžce přistúpili, znajíce to býti neobyčejné, avšak proto k takové potřebě, když jinak nechtěli, i k tomu jsme svolili a přistúpili. Datum ex Thabor f. VI. post festum Corporis Christi anno Domini oc XC. — Purgrmistr a rada města Hradiště hory Tábora. Múdrým a opatrným pánuom purgrmistru a radě města Budějovic Českých, přátelóm našim milým buď [dán]. 119. 1490 d. 18. června v Praze. — Podkomoří kr. Č.: aby neobmeškávali pomoc vojenskou vypraviti a k Ústí se vynajíti dali. Otištěn v AČ. VII. 409. 120. 1490 d. 2. prosince na Krumlově. — Vok z Rožmberka upozorňuje, že jim pan- ství své zapověděl. Otištěn v AČ. X. 57.

Strana 223
z let 1490 a 1491. 223 121. 1491 d. 10. března v Strakonicích. — Jan ze Švamberka: aby přiměli Lantro- govou, by matce jeho zaplatila. Otištěn v AČ. XV. 49. 122. 1491 d. 15. července. — Rada města Vodňan slibuje smluviti sousedy s panem Petrem Kořenským. Službu naši, múdří a opatrní páni súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Jakož nám psáti ráčili ste, že by vaši s panem Petrem Kořenským před námi tento úterý najprv příští státi měli, žádajíce, aby ten rok odložen byl od tohoto pátku do téhodne oc. Páni a přietelé milí! Poněvadž ten čas, k kterémuž jsú obojí uručeni, ještě nepřišel jest, nevieme, bude-li toho potřebie, aby jim o to rok ku právu po- ložen byl. Když stanú a čemuž porozomíme, nebudú-li se moci smluviti, že jim bude povědieno, co budú mieti činiti. Datum f. VI. in Divisione sanctorum apostolorum anno Domini oc XCI°. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným pánóm purgrmistru a radě města Budějovic Českých, pánóm súsedóm a přátelóm našim milým. 123. 1491 d. 7. října. — Rada města Vodňan: aby Ondřeji řezníkovi za ryby bylo zaplaceno. Službu naši vzkazujem, múdří a opatrní páni, súsedé a přietelé milí! Ondřej řezník, spoluměštěnín náš, znesl na nás, kterak Ozwald Mladý, Václav Zaurychter, Václav Niklásek, Hanúšek Záborský a Hanuš řečený Rychtář, spoluměšťané vaši, jsúc jemu rukojmie a podpůrce za Fajtle, spoluměštěnína vašeho, za LIIII č. ryb, každý čber po II �P a po jednom groši na miešenský groš počítajíce, za kteréžto ryby nadepsaní rukojmie a podpůrce slíbili nerozdielně penieze plniti na den s. Václava nynie minulého beze všie škody měštěnína našeho. Tomu dosti neučinili jsú. Protož to vědúce, opatrnosti vašie prosíme, že nadepsané měšťany své k dosti učinění mieti bude[te] bez dlenie, i náklady proto činěné napraviti rozkážete. Pakli by toho nebylo, nemohli bychom práva k stavování hájiti, ač bychom toho neradi dopustili. Datum f. VI. post s. Francisci anno Domini oc XCI°. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným pánóm purgrmistru a radě města Budějovic, pánóm a přátelóm našim milým. 124. 1491 d. 20. prosince na Vlašimi — Mikuláš Trčka z Lípy: aby Ruprechtovi mejto bylo zaplaceno. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přítelé milí! Znesl jest na mě Roprecht služebník muoj, ukazatel listu tohoto, kterak by jemu Hanúšek obyvatel

Strana 224
224 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané váš zuostal IIII f m. majtha, když valachy hnal panu Jarošovi. A při tom jsú lidé dobří byli, když jesti jemu zuostal, a to jsú vyznali před úředníkem mým. A úředník přede mnú vyznal, že jemu jesti zuostal a dlužen. I věřím já vám, že jemu kážete jeho dluh spravedlivý zaplatiti, jakož bych já vám též učinil, kdyby muoj který vašemu co zuostal nebo povinovat byl. Pakli by jemu nezaplatil, tedy bych jemu já nemohl práva k stavování hájiti. Dán na Vlašimi v úterý po svaté Lucii léta oc LXXXXI°. — Mikuláš Trčka starší z Lípy a na Vlašimi. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic Českých, přáteluom milým dán buď]. 125. 1491 d. 23. prosince v Praze. — Podkomoří kr. Č.: že jest svoleno, vojensky pohotově býti na pomoc Levlařům proti Albrechtovi knížeti bavorskému. Otištěn v AČ. VII. 411. 126. 1492 d. 15. ledna v Krumlově. — Purkrabí Petr z Dobrohoště: aby Martinovi z Ostré Hory dědictví bylo vydáno. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Přišel ke mně Martin z Ostrý Hory, člověk páně milosti pod úřadem mým, spravuje mně, že by nějakýs statek u vaším městě po smrtie bratra svého Janka Pluetara jakožsto na najblišieho dědice statku tohoto naň příti [sic] má, ješto vás sám ústně spravie. I milí páni a přietelé! Prosím vás, pokud by páně milosti člověk spravedliv byl, že od toho nebudete. Než věřím vám, že jemu dopomóžte, pokud pak spravedliv k tomu statku bude. Odpovědi prosím listem vaším. Datum Krumlow dominica ante s. Anthonii anno oc LXXXXII. — Petr z Dobrohoště, purkrabie na Krumlově. Múdrým a opatrým pánóm purkmistru a radě města Budějovského, přátelóm milým. 127. 1492 d. 23. ledna v Praze. — Nejv. purkrabí a podkomoří kr. Č. oznamují, že z výpravy na pomoc Levlařům sešlo a že král svolává sněm na den 16. března. Otištěn v AČ. VII. 412. 128. 1492 d. 24. dubna v Krumlově. — Vok z Rožmberka podporuje žádost faráře v Kájově. Služba má, múdří a opatrní súsedé milí! Zpravil mne kněz farář Kájovský, že jest jemu Jiřík, spoluměštěnín váš, dlužen za okna, kteráž jest jemu dal vytesati k jeho prosbě a potřebě, a že po mnohým napomínání jemu zaplatiti nechce. Prosím vás, rozkažte jemu, aby knězi faráři práv byl. Také mne týž farář prosil k vám za přímluvu, jakož jest nějaký Šnédl u vás odkázal do Kájového pět kop, abyšte tu věc opatřili, aby ty penieze dány byly.

Strana 225
z let 1491—1493. 225 I věřím vám, znajíc, že se takové věci ke cti a k chvále panny Marie nakládají, že to učiníte. Ex Crumlow f. III. in festo Pasche anno oc LXXXXII. — Vok z Rozn- berka oc. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic, súsedóm milým. 129. 1492 d. 29. července v Krumlově. — Vok z Rožmberka odporučuje za kaplana kněze Jana Angrara. Služba má, múdří a opatrní súsedé milí! Přišel ke mně kněz Jan Angrar, proše mne k vám za přímluvu a spravuje mne, kterak by nynie bylo nějaké kaplan- stvie u vás prázdné, jehožto odumřel kněz Václav, někdy farář Přídolský, kteréhožto poddací vy jste. I prosím vás dle dobrého súsedstvie, abyšte vy znamenajíc svrchu- psaného kněze Jana mnohé služby, kteréž vám činil jest a ještě činiti miení, toho kaplanstvie jemu dopřieli a jemu je dali. I věřím vám, že to pro mne učiníte, jakož bych já pro vás tolikéž i mnoho viec učiniti chtěl. Ex Crumlow dominico post s. Jacobi anno Domini oc LXXXXII°. — Vok z Roznberka oc. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic, súsedóm milým. 130. 1492 d. 2. listopadu na Krumlově. — Vok z Rožmberka slibuje dáti v Třeboni odpověď strany měštana Mygala. Otištěn v AČ. X. 63. 131. 1493 d. 12. ledna. — Rada města J. Hradce sděluje svědomí Anny Fenclové o ztracených šlojířích. Službu svú vzkazujem, múdří a opatrní páni a přátelé milí! Obeslali jsme Annu Fenclovú, súsedu naši, aby dala svědomie, což sě dotýče o ten strátež šlojieřuov oc. I vyznala před námi plnú raddú, berúc to na svú vieru, že o tom jináče nevie, než že o našem jarmarce tu sobotu přišli k nie spolu Roth Duorel i s jejím mužem a že sú jie prosili za hospodu v ten jarmark a že jim toho přála. A tak že muž Roth Duorlin zuostal v hospodě, a žena jeho Roth Duorel že se od nie vykradla, a na zajtřie že je k nie přišla jako v obědy a že k nie měla řeči: Děkuji Bohu, že sem tu nebyla, poněvadž sú sě šlojieři stratili; a ona jsúc jako omámená, že jie proti tomu neodpověděla. I táž Fenclová súseda naše viec vyznala za pravdu berúc, že tej jisté Roth- duorlin muž s svú ženú jako sú o svatém Mikuláši nynějším na jarmark do Datčic šli, a že sú sě u nie obě stavili horliec; a ta Duorel že k nie řekla, že by na ni zlodějstvie pravila o ty šlojieře, a že by byla viděla, když je od nie vynesla. I tak vyznává, že toho nepravím; než když bych byla viděla tebe ven nésti, bylať bych řekla: Archiv Český XXI. 29

Strana 226
226 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané Nech tu, však tvoji nejsú. A že když z Datčic s jarmarku šli zasě, a že sě Roth- duorlin muž sám stavil u Fenclové a že k nie jměl řeči: Fenclin, Fenclin, když by mi chtěla slovem nebo dvěma spomoci, chtělť bych také pomoci, že bychma oba bez škody byli zachováni. A že s tím od nie odšel. A to pořád psané vyznánie Anna svrchupsaná béře na svú vieru a za pravdu, že sě v jistotě tak dálo, a že by to i ústně časem a místem znáti chtěla, kdež by koli toho potřebie bylo. Datum sabbato post Epiphaniam Domini annorum Domini oc XCIII°. — Purgrmistr a rada města Hradce Jindřichova. Múdrým a opatrným pánuom purgrmistru a radě města Českých Budějovic, přátelóm milým dſán buď]. 132. 1493 d. 27. března na Hluboké. — Purkrabí Vojtěch z Jivovice: že pro potřebu pána svého všecky poddané vyhledává. Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní páni a přietelé milí! Jakož mi píšete, že jest Ryšákovi z jeho diela pacholek vzat, nevědúce z které příčiny: račte věděti, že jest to pacholek sirotek a člověk pána mého JMti. Z tej veliké potřeby pána mého JMti, kdež je prozviem, připravuji je, aby pánu mému JMti sloužili aneb se vosazovali na panstvie pána mého JMti. Protož vám věřím, jakožto pánuom a přá- teluom svajm dobrajm, že mi v tom za zlé jmieti nebudete, znajíce potřebu pána mého JMti; jakož bych já vám toho též přál. Ex Hluboka f. IIII. ante dominicam Palmarum annorum oc 93. — Vojtěch z Jivovice, purkrabie na Hluboké. Múdrým, opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přáteluom mým milým. 133. 1493 d. 20. května v J. Hradci. — Jindřich z Hradce: aby propustili lidi Vá- clava z Vrchovišť. Otištěn v AČ. X. 67. 134. 1493 d. 23. června na Hluboké. — Purkrabí Jan z Čechtic: aby z vazby propustili Martina Tlamsu. Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní páni, přietelé milí! Psal jsem rychtáři vašemu o Martina Tlamsu, služebníka pána mého JMti, kterýž u vazbě vaší jest, žádaje, aby puštěn byl, a jestliže komu co bude povinovat, že já od něho každému spravedlivé učiniti chci. Odepsal mi rychtář váš pokládaje přiečinu, pro kterúž jest Martin Tlamsa vsazen, že by rejč ukradl Janovi Pařiezkovi oc; a pak, ač by toto učiniti neměl, však k vuoli mé chtěl jeho dáti na rukojmie na postavenie, kdyžby tajden napřed věděti dal, aby mu postaven byl zajse [sic] v moc jeho. Páni a přietelé milí! Zdá mi jse, že by toto potřebí nebylo, bych já měl služebníka pána

Strana 227
z let 1493 a 1494. 227 svého JMti vyrukovati, poněvadž jsem chtěl od něho spravedlivé učiniti každému. I ještěť žádám dle spravedlnosti, že vy téhož Martina, služebníka pána mého JMti, z vazby vaší pustiti kážete. Ex Hluboka dominico ante Petri et Pauli appostolorum anno oc 93°. — Jan z Čechtic, purgrabie na Hluboké. Moudrým, opatrným pánóm purkmistru a radě města Buděovic, přátelóm mým dobrým. 135. 1494 d. 3. února v Nových Hradech. — Jindřich z Hradce: aby z vazby pro- pustili Václava Aude. Otištěn v AČ. X. 69 ke dni 6. ledna. 136. 1494 d. 10. března v Budíně. — Král Vladislav pronáší rozhodnutí ve sporu rady městské s převorem kláštera. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Jakož nám píšete, což se dotýče převora toho kláštera v městě u vás, tomu jsme všemu porozoměli. Kdež to dotýčete, že jste to zastavili, aby roztrženy klenoty a svátosti téhož kláštera nebyly, i také ruoznice mezi lidmi pro nějaká búřivá kázánie že jsú vámi sstaveny: dobře ste to učinili. I potom dále, kdy by jaké takové ruoznice se zdvihaly, porúčieme vám, abyšte je slušně srovnávali. Co pak se klenotuov a svátostí klášterských chování dotýče, kteréž by chtěl týž převor v své moci mieti a vy také v své, takto se nám slušné zdá, abyšte, kdež ty věci se chovají, vy jeden klíč a týž převor druhý měli, tak aby on bez vás a vy bez něho k těm věcem nemohli. A když by k kterým hoduom těch věcí mělo uží- váno býti, oboji spolu jsúc k té potřebě je vzali a potom zase schovali, tak aby se nikterakž to neroztrhalo než vcele vždy zuostávalo; neb převorovi také též porúčejíc píšem, při tom jemu s pilností přikazujíc, aby se tak zachoval a těch ká- zání i jiných búřek mezi lidmi aby nikoli nečinil, že bychom jemu toho žádným obyčejem netrpěli; než slušně aby se zachovával a mezi vámi srovnával. Kdež pak žádáte, aby k vám do města puštěn nebyl: sami znáte, poněvadž jest převorem v klášteře, kterak by mohl svuoj úřad klášterský zpravovati, nebuda do kláštera puštěn. A protož ta věc býti nemuož. Také vězte, že ještě za to potvrzenie na vi- kářstvie od něho žádáni nejsme. Bude-li pak nás za to žádati, budeme se uměti v té věci mieti. Dán na Budíně v pondělí před svatým Řehořem let království našich Uherského čtvrtého a Českého XXIII° leta. — Ad relacionem domini Johannis de Sselnberg, cancellarii regni Bohemie. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 29*

Strana 228
228 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 137. 1494 d. 22. dubna na Hluboké. — Purkrabí Jan z Čechtic oznamuje stavování pro dluh Jakubovi ze Zlivě. Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní páni a přietelé milí! Jakož sem vám psal o Jakuba ze Zlivě, člověka pána mého JMti, o dluh spravedlivý, kerýž mu jest povinovat Knier spoluobyvatel váš: i rozumiem tomu, že člověku pána mého JMti nemuož se od vašich spravedlivé státi, poněvadž se Knier k dluhu zná. I tepruv chcete, aby se člověk pána mého JMti o své soudil. I věztež, žeť mu práva hájiti k stavovánie nemohu. Ex Hluboca f. III. ante festum s. Georgii 94. — Jan z Čechtic, purgrabie na Hluboké. Múdrým, opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přáteluom mým dobrým. 138. 1494 d. 14. května. — Rada m. Prachatic slibuje zaplatiti mistru popravnímu dle rozhodnutí pánů. Službu naši vzkazujeme, slovutní páni a přietelé a sousedé naši milí! Mistra, kteréhož ste nám pójčili, toho sme od VMti vděčni. Záplatek jeho sme položili vedle zuostání a svolenie zemského od prvnieho II � na míšenské groše a o druhé I ſ?; i nezdálo se jemu toho přijéti vedle toho svolenie, a všakž na tom přitom stojí. Pokudž VMt roze[z]ná, hotovi sme jemu zaplatiti po poslech našich, aby neřekl a nás v tom nepomlúval, by jemu od nás nebylo zaplaceno. Stravu i všecko sme zaň zaplatili, aby námi nic nescházelo. Datum f. IIII. ante Spiritus sancti anno oc LXXXXIIII°. — Purkmistr a rada města Prachatic. Slovutným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm a sousedóm našim dobrým dán buď. 139. 1494 d. 23. října na hradě Pražském. — Jan z Janovic: o novém přátelském jednání mezi Janem Šubou a židem Mojžíšem. Služba má, múdří a opatrní přietelé milí! Psaní vašemu, což se Jana Šuby a žida Mojžieše dotýče, porozuměl sem. I vězte, že já zpraven sem, jakož sú se o to na přátely byli podali k smlúvě, že se jest to rozešlo stranu žida a přátely jeho. Než pak proto ještě sem já to obdržel, aby té věci na přátely podali, s každé strany dva sobě zvolíce, a toho mocně aby na nich přestali. I to znajíce, tiem se zpravte. Datum ex castro Pragensi f. V. post XI millia virginum anno oc 94. — Jan z Janovic oc, najvyší purgrabie Pražský a hajtman královstvie Českého. Múdrým a opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic Českých, přátelóm milým.

Strana 229
z let 1494 a 1495. 229 140. 1495 d. 27. února na Krumlově. — Petr z Rožmberka: o výklad nálezu ve sporu mezi nimi o práva na silnice. Otištěn v AČ. X. 73. 141. 1495 d. 26. dubna. — Rada města Vodňan ohražuje se proti tomu, aby měla obstavené glejtovati. Službu naši vzkazujem, múdří a opatrní páni súsedé a přietelé milí! Jakož ste nám odepsali o spolusúsedy a poddané vaše, jimž rychtáři našemu roku přidati sme rozkázali do dvú nedělí vedle práva, přitom VMt žádajíce, že v těchto nynějších časiech divné a rozličné příhody mohú člověku nenadějně přihoditi se, a abychom těm, kteříž se stavěti budú, glejt dali, aby mohli bezpečně k nám přijíti i zase odjíti bez všelikého příkazu a hyndrovánie »c. Páni a přietelé milí! Jest věc divná, abychom my obstavené glejtovati měli; a to sami rozvážiec, že jest proti obyčeji. Také což se příhod nenadějných dotýče, i těch neznáme; aniž nám jest slušné, koho před právem v městě našem bezpečiti. Než súsedé a poddaní vaši ať tomu dosti učinie a stanú. Datum dominica in Conductu Pasche anno Domini oc XCVe. Purgrmistr a rada města Vodňan. Múdrým a opatrným pánóm purgrmistru a radě města Budějovic, přátelóm dobrým. 142. 1495 d. 5. června na Hluboké. — Purkrabí Jan z Čechtic: aby mu dlužníci v moc jeho byli vydáni. Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní páni a přítelé milí! Jakož jsem vám prvé psal o dlužníky pána mého JMti žádaje, aby mi od nich spravedlivé učinili oc: I slyším, že by seděli. I ještě žádám, aby mi od nich spravedlivé učinili vedle těch smluv, keréž mezi sebú máme. A jestliže by se vám s nimi stýskalo o ztravu, vy- dajte mi je; jáť je ztravú opatřím. Ex Hluboka f. VI. ante Penthecostes annorum oc LXXXXV°. — Jan z Čechtic, purkrabie na Hluboké. Múdrým opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přáteluom mým dobrým. 143. 1495 d. 19. července v Praze. — Podkomoří kr. Č.: aby nařídili židům, by se dostavili k společnému sjezdu všech židů z království do Prahy dne 27. července. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Vězte, že král JMt, pán muoj milostivý, ráčil mi jest nynie psáti a rozkázati, abych židy všecky po všem království zobsielal, aby v Praze byli konečně v pondělí po s. Jakubě, a tu že sě jim má oznámiti některá pilná potřeba. I protož, páni a přietelé milí, roz-

Strana 230
230 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané kažtež ihned židóm svým, obešlíce je před sě, ať jsú na ten den v Praze konečně. A jestliže by pak pro nebezpečenstvie aneb pro kterú jinú potřebu nemohli všichni býti, ať z sebe některé osoby s plnú mocí k tomu dni nadepsanému pošlí; a to pod pokutú, jestliže by toho neučinili, L“ zlatých uherských propadenie. Datum Prage dominico post Alexi anno oc XCV°. — Albrecht z Leskovce, podkomořie a hajtman královstvie Českého. Múdrým a opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm milým. 144. 1495 d. 10. srpna na hradě Pražském. — Kanovníci Pražští: aby přejali hotové již knihy od Matouše illuminatora. Múdří a opatrní páni a přátelé naši milí! Modlitbu svú vzkazujem a žádost všeho dobrého. Prosil jest nás oneda, když sme knichy vaše ohledávali, Matúš illuminator, abychom opatrnosti vašie dali znáti, že jsú již ty knichy na miesto hotovy, což se jeho diela a smlúvy dotýče, žádaje, abyšte vy statek svuoj vzeli a opatřili. Nebť mnozí a často ohledánie žádají těch kněh, jimž on slušně nemuož odepřéti; a tiem také se kniehy kazie. I znajíc takovú věc, dadúc jemu ostatnie penieze, muožte je jinde k své ruce položiti a opatřiti, aby ne každý k nim mohl přístup mieti. Než nám se jistě zdá, žeť sú přieliš tlusté. S tiem vaši opatrnost pánu Bohu poroučieme. Ex castro Pragensi die s. Laurentii XC° quinto. — Mistr Jan z Úterého a kněz Blažek z Plané oc kanovníci, a váš kněz Vincencius. Múdrým a opatrným pánuom, panu purkmistru a konšeluom města Českých Budějovic, pánuom a přátelóm našim milým. 145. 1495 d. 19. srpna (?) v Miličíně. — Ondřej Rych: aby Radkovi spravedlnost jeho dána byla. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni milí! A jakož sem VMti prvé psal, co se Radka dotýče, jakož jest za súsedy vaše dáti musil panu Děpoltovi, i vy ste jemu řekli, že jemu má zase to opraveno býti. I toho se jest nestalo. A on skrze to škody béře a náklady činí. I teď se VMti opoviedá, že svého právem dobývati chce. I věřím já VMti, že toho neráčíte dopustiti súsed vašich hyndrovati. Neb to Buoh vie, žeť toho dále již držeti nemohu, žeť já jemu právo propustiti musím. Dán v Miličíně tu středu po matce Boží léta božieho XCV anno. — Ondřej Rych v Miličíně. Slovutné opatrnosti pánóm purmistru a radě města Budějovic, pánóm mně přieznivým buď [dán].

Strana 231
z let 1495 a 1496. 231 146. 1496 d. 2. března. — Jindřich Drochovec z Pláně: aby mlynáři jeho z Komařic po právu se stalo. Službu svú vzkazuji, pane rychtáři i ty pane purkmistře milý, i vám páni milí starší, kteříž v radě sedáte! A jakož vás tajno nenie, co sě dotýče člověka mého mlynáře a člověka Komařického, jakož jsú k vám důklad udělali, co sě do- týče rozsudku Komařického konšel, i tu jsú sě k vám utekly obě dvě straně. I tu ste ráčili nález udělati člověku mému, aby hleděl člověk muoj k tomu, kdo je na kruntu. Člověk jest muoj toho jistého upomínal, i pánóm i rychtářóm jeho naň žaloval, aby mu práv bel [sic]. I nemohl sě své spravedlnosti dovolati. I utek jsej [sic] zasě k rychtáři k vašemu k Rutnarovi žaluje mu toho, že mu práv nechce býti. A on jest jemu povolil a kázal staviti; tak mlynář praví. A on jest stavil. A když jest stavil, thedy [sic] Širůček, súsed váš, slíbil jest mu za to. I milí páni! Věřím já vám, že vy ráčíte Širůčka k tomu míti, ať je člověku mému práv bez dalších nesnází a nákladů. A za odpověď žádám po tomto poslu oc. Datum f. 4 ante Translacionem s. Venczeslay anno Domini 1496. — Jindřich Drochovec z Pláně seděním [z] Stradova. Múdrým a opatrným pánóm pánóm rychtáři, purkmistru i všie radě města Budějovic, přátelóm mým dobrým, buď list dán. 147. 1496 d. 31. března v Budějovicích. — Rada městská oznamuje hospodáři svému Petru Radkovi z Miličína, jaké kroky v záležitosti jeho podnikla. Službu naši vzkazujeme, opatrný přieteli a hospodáři náš milý! Psanie tvému, což se cedule poslané a listu, kterejž nám píšeš, dotýče oc, tomu jsme porozuměli. I věz, že po tvým odjezdu, jakož jsme na tom s tebú, když jsi u nás na rathúse byl, zuostali, hned posel náš maje jeden ku panu Švamberkovi a druhej ku panu Děpoltovi list šel jest, kdež z nich žádného doma nenalezl, a úředníci listvuov [sic přijieti nechtěli. Potom hned zase po druhé posel šel a panu Švamberkovi list dal, na kterejž JMt žádné nedal odpovědi; a odtud ku panu Poppelovi, kdež po druhé JMti nenalezl; a tu úředníci opět listu přijieti nechtěli. Pak dnes po třetie znovu, nechtíc, by pro naše ke škodám kterým přijíti jměl, poslali jsme k JMti jitrem raným a o polodni posla druhého z přípisem cedule, kterúž JMt rukojmím tvým píše, jim napřed týden dávaje věděti ku plnění. Pak což JMti po druhé píšem, teď toho přípis, jímž se budeš moci spraviti, posieláme. A poslóm našim poručili jsme, což JMt na psanie naše za odpověď dá, aby ty otevřel a tou se spraviti mohl. A pokudž přiřčenie naše tobě od nás se jest stalo, tak se to najíti má. Ex Budwais ipso die Cene Domini anno LXXXXVI°. — Purgmistr a rada m. Budějovic.

Strana 232
232 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané Múdrému a opatrnému Petrovi Radkovi z Miličína, hospodáři a přieteli našemu milému. 148. 1496 d. 25. května. — Rada města Vodňan stěžuje si na rychtáře, že Bártovi Lichvičkovi k spravedlnosti dopomoci nechce. Službu naši vzkazujem, vzácní v opatrnostech páni súsedé a přietelé milí! Bárta Lichvička, spolu přísežný měštěnín náš, ukazatel listu tohoto, nás jest zpravil, kterak vinníka svého, za kteréhož z viery slíbil, přistihl jest na právě vašie opatr- nosti a jeho ku právu vašemu dáti chtěl; ale že rychtář města vašeho tomu na otpor byl jest pravě, kterak by mezi vaší opatrností a panem purkrabí [sic] na Hluboké smlúva nějaká byla, a aby spoluměštěnín náš na Hlubokú jel a ode pana purkrabie list přinesl; a jestli by rozkázal, že na téhož vinníka právo propustiti chce. Páni súsedé a přietelé milí! Spoluměštěnín náš za téhož vinníka statek svuoj dáti musí; a bylo-li by tak, aby spoluobyvatelé naši dlužníkuov svých nemohli na právě opatrnosti vašie obsiehnúti, zdá se nám to býti proti právu a spravedlnosti. I poněvadž host hosti staviti muož, vašie opatrnosti prosíme, že téhož měštěnínu našemu přieti ráčíte. A pakli by toho dopustiti neráčili, spoluměštěnín náš chtěl by o to k rychtáři vašemu hleděti. A my, ač neradi, nemohli bychom jeho v té věci opustiti, a takovú měrú chtěli bychom se proti poddaným vašie opatrnosti zachovati. I co přitom úmyslu vaší opatrnosti bude, račte nám to psaním oznámiti při témž. Datum f. IIII. 4ar temporum estiualium anno Domini oc 96. — Purgrmistr a rada města Vodňan. Vzácné opatrnosti pánóm purgrmistru a radě města Budějovic, súsedóm a přátelóm dobrým d[án buď. 149. 1496 d. 30. srpna v Kadani. — Jan z Lobkovic: že po Ondráčkovi peníze nezůstaly a šaty chudým rozdány byly. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přietelé milí! Jakož mi píšete o Matěje Čecha, poddaného vašeho, žádajíc, k čemuž by týž Matěj spravedlnost měl po ne- božtíku bratranu svém Ondráčkovi, abych mu to propustil pro vaši prozbu: i milí přietelé, rád bych to pro vás učinil, ale že nenie nic před očima. Neb před jeho smrtí nebožtíka nedávno penieze, kteréž měl, něaký lotr kuchtík léhaje s ním v též komoře, jemu je pokradl, jakož sám nebožtík to pravil, a s tiem pryč utekl. Šátky chodiecé něaké měl a těch dosti málo. Ty některé odkázal těm, ješto jeho v jeho nemoci hlédali, a diel se chudým rozdalo za jeho duši. Ale však toho dosti málo bylo. A by se byl váš za času k tomu nalezl, i ty bych mu byl rád kázal všecky dáti. Ale přišel tepruv viec než po plném roce po smrti jeho nebožtíka, a což bylo,

Strana 233
z roku 1496. 233 všecko zmeškal. Datum castro Cadanensi f. III. post Decollacionem s. Johannis Baptiste anno Domini oc XCVI°. — Jan z Lobkovic a na Hasištejně, hajtman kraje Žatecského. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic Českých, přátelóm mým milým. 150. 1496 d. 6. listopadu na Třebíči. — Purkrabí Václav Charvát z Šibeníku, aby Janu krejčímu peníze za dům byly splaceny. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přátelé moji milí! Jakož vás tajno není, což se Jana krajčího, člověka pána mého JMti z Třebíče, dotýče, kterýž dluhu za duom, kterýž u vás prodal, u Šimka spoluměšťana vašeho má LX ſP, X ſP luoni jemu zadržal a letos ostatních L fP o s. Václavě minulém též jemu podle smlúvy nespravil, o kteréhož jsem vám prvé psal. Kterýž člověk páně JMti k VMtem manželku svú Oršilu pro týž dluh slal, aby na místě jeho jí vy- dáno bylo. I spravuje mne, že by týž Šimek delší roky sobě bral, nežli by mieti měl. A člověk pána mého JMti na vás a na jiné spolusúsedy vaše odvolává se, kteříž při trhu byli; jestliže ti dějí, že by delší rok těm penězóm purkrechtím [sic] byl, na tom přestati muosí; pakli ti dobří lidé znali, že by rok minul, věřím vám, že pro pána mého JMt člověku JMti bez dalších prací a nesnází rozkážete zaplatiti. Neb jest cesta k vám jemu o to pracovati daleká. Pakli by se to nestalo, již bych člověku páně JMti brániti nemohl právem svého dobývati. Jakož vám věřím a prosím, že bez takových věcí tu věc opatřiti ráčíte pro potomní nesnáze. Odpovědi prosím. Ex Trebicz dominica post Omnium Sanctorum annorum Domini oc LXXXXVI. — Václav Charvát z Šibeníku, purkrabie na Třebíči. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Českých Budějovic, pánóm a přátelóm mým milým. 151. 1496 d. 7. listopadu. — Rada města Tábora: aby Mikuláši Bicepsovi dopomohli k dluhu na měštanu z Cáhlova. Službu naši, vzácné opatrnosti páni súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Zpravil nás Mikuláš Biceps, súsed náš, kterak jest obstavil na právě města vašeho statek měšťan Cáhlovských pro nesplněnie dluhu Petra Apaura, súseda spolu jich; a zpra- vuje, že list od rychtáře našeho osobně dal rychtáři Cáhlovskému času toho, Pšlaherovi. A také Bartoš kramář, súsed náš, před námi jest seznal, že byl přitom, když nadepsaný Mikuláš jsa v Cáhlově i prosil téhož Bartoše, aby od něho žaloval témuž rychtáři Pšlaherovi na Petra Apaura; a týž rychtář po obžalobě že po toho Petra posielal, a doma nebyl nalezen. Kdež se móž vyrozoměti, že jest žalováno. I znajíce to, prosíme vás, že súseda našeho podle toho obstavenie opatřiti ráčíte, Archiv Český XXI. 30

Strana 234
234 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané aby svuoj dluh mohl mieti splněn. A k témuž úmyslu píšem pánóm Cáhlovským žádajíce, aby Petra častopsaného k splnění toho dluhu přidrželi. Máme naději, že pro naše odslúženie a spravedlnost súseda našeho opatřiti ráčíte s odpovědí laskavú. Datum f. II. ante s. Martini 1496. — Purgrmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Vzácné opatrnosti pánóm purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm našim milým. 152. 1497 d. 20. ledna v Písku. — Rada městská posílá žida, aby se proti obžalobám hájil. Službu naši vzkazujeme, vzácné opatrnosti páni, přietelé a sousedé milí! Žid, dodatel listu tohoto, žádal jest nás, abychom vám psali, proč by byl vsazen do vazby vaší aneb pro koho oc. I teď jeho k vám posíláme, kto by mu kterú vinu dal, že hotov jest tomu odpierati před VMti, ktož by naň koli chtěl žalovati. Ex Piesk f. VI die s. Fabiani martyris anno oc XCVII°. — Purkmistr a rada města Piesku. Vzácné opatrnosti purkmistru a radě města Českých Budějovic, přátelóm a sousedóm našim milým. 153. 1497 d. 3. dubna na hradě Pražském. — Král Vladislav nařizuje, aby srovnali Elišku se Šteflem ve sporu o společný statek. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český oc král, a margrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Vězte, že jest na nás vznesla Elška odtud z Budějovic žalující na Štefle spoluobyvatele vašeho, který má sestru její ujčenú, že ji chce mocí z statku jejieho a sestr jejich vysaditi, kteréhož ona v držení jest, a v kterémž on dva diely má a vona s sestrami svými čtyři, proséc nás, abychom toho na ni a na sestry jejie dopúštěti neráčili, než raději ji milostivě opatřili, aby v tom i s sestrami svými utištěna nebyla. Jejížto žádost spravedlivú znajíc přikazujem vám, abyšte v to podle spravedlnosti nahlédli a toho povážili, aby se v tom žádné straně ne- ukrátilo, a to bez prodlévánie. Pakli byšte toho sami srovnati nemohli, ale podajte toho na podkomořieho našeho, ať von tu věc ohlédaje, konec mezi nimi spravedlivý učiní; neb bychme toho žádnému trpěti nechtěli, by jeden druhému jaký útisk svévolně činiti jměl. Ex castro Pragensi f. II. ante Ambrosii anno regnorum nostrorum Hungarie septimo, Boemie vero XXVI°. — Per dominum regem referente domino Puotha Sswihowsky oc. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 154. 1497 d. 27. dubna v Krumlově. — Petr z Rožmberka: o dědictví dvou svých poddaných po synu Vávrovu. Otištěn v AČ. X. 75.

Strana 235
z let 1496 a 1497. 235 155. 1497 d. 13. května v Strakonicích. — Jan ze Švamberka oznamuje, že Petr Dubikar s prvním nálezem jest srozuměn. Otištěn v AČ. XV. 72. 156. 1497 d. 3. července na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby poddaným spra- vedlnost jejich byla vydána. Otištěn v AČ. X. 76. 157. 1497 d. 8. července v Písku. — Rada městská: že vyšle též posly ku králi, a že o sněmě v Praze nic neví. Službu naši, vzácné opatrnosti páni přietelé a sousedé naši milí, vzkazujeme! Jakož nám píšete o listu krále a pána našeho najmilostivějšího, co jest úmyslu na- šeho, na čemž [s] staršími našimi i všie obcí sme zuostali oc. Páni a přietelé milí! Abyste ráčili věděti, že náš úmysl jest, [k] králi a k pánu JMti do Hory posly vyslati, a jim sme poručili, k čemu koli jiná města mieti se budú, že k témuž chcme se mieti a s městy se o to raditi. A jakož dále píšete, máme-li list od pánuov Pražan oc: Páni a sousedé milí! Vězte, žeť my o tom sněmu nic nevieme, by měl držán býti na rathúze v Starém městě Pražském. Ex Piesk sabbato die s. Kyliani anno oc XCVII°. — Purkmistr a rada města Piesku. Pakli by se vám zdálo s pány Táborský mi], Vodňanskými sjeti se u Hory a o tu věc se s jinými městy raditi i tudíž spolu, to stuoj při VMti, neb sme my na tom s pány Táborskými zuostali. Vzácné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Českých Budějovic, pánuom přátelóm a sousedóm milým. 158. 1497 d. 12. července v N. Bystřici. — Konrád z Krajku přimlouvá se za Filipa soukeníka z Bystřice. Mein Dinst in guetten Willen zuuor! Fursichtig weisen Herren vnd Frunde! Philipp Tuechmacher zu Vistricz, mein Hindersass, Weyser des Brieffs, fur mich khomen ist vntterrichtundt, wie yn ewr Mitgesessner Lienhart Zieglar beschuldt vnd antredt vmb XII t. d., dy er im vor eyner Zeytt schuldig ist gewest vnd ym dyselb entrich vnd bezahlt hatt; als er des Khundschafft vor mir gestelt hat drey Mannen, damit er solichs bezeugt hatt von dem Stattrichter zu Vistricz, der dem Sigmund, Schreiber vom Budweiss, ewrm Mitgesessnem, nach statt Gerechtigkeit meinen Hindersass obbemelten darzu gehalten hatt, das er im dy obgenantt Summe Gelts entricht vnd bezahlt hatt nach seym Willen, als solichs denn noch weytter wurdt ausgeweist, ob Nott wurde. Pitt ich ew, als meine lieben Herren vnd Frundt, den meynn nicht hindern lassen vnd im gehulfflich sein nach der Gerechtigkeit. 30*

Strana 236
236 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané Will ich vmb ew beschulden. Datum Vistricz am Mitichen vor Margarethe anno oc XCVII°. — Conradt von Kreigk. Dem fursichtigen, weisen Burgermaister vnd Ratt der Stat Budweiss, meinen lieben Herren vnd Frundten, detur. 159. 1497 d. 17. července v Mostku. — Jan Žibřid z Mostku: zda-li výprosa již provolána byla. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni, přietelé milí! Jakoš vás tajno nenie, že pan Dubský, pan sudí súdu dvorského,*) list vám psal k provolánie ně- jaké výprose: i jestliže jiš jest třikrát provoláno vedle řádu, prosím vás, dajte ten list tomu mému poslu, aby on jej zase nesl k úřadu. Věřím vám, že to učiníte vedle práva, abych vobmeškán nebyl. Dán v Mostku v pondělí po svaté Markétě léta MCCCCLXXXXVII. — Jan Žibřid z Mostku. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic Český[ch], přátelóm mým dobrým. *) Nejvyšším sudím dvorským byl v 1. 1490—1500 pan Jiřík Berka z Dubé a z Lipého. 160. 1497 d. 7. srpna na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby Hanzlovi z Benešova vydali vzatou sůl. Otištěn v AČ. X. 76. 161. 1497 d. 26. srpna na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby svědkové Gabriele Rable s rychtářem z Pláně na Hlubokou jeli. Otištěn v AČ. X. 77. 162. 1497 d. 18. září na Krumlově. — Hejtman kr. Č. oznamuje, že ode dne sv. Mauricia soud komorní pořád až do soudu zemského držeti míní. Otištěn v AČ. X. 77. 163. 1497 d. 4. října v Strakonicích. — Jan ze Švamberka: aby Petru Dubikarovi vydali kšaft i jiné výpisy. Otištěn v AČ. XV. 72. 164. 1497 d. 21. října na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby dopomohli Matoušovi k spravedlnosti jeho. Otištěn v AČ. X. 78. 165. 1497 d. 23. října na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby Tomáškovi z Ostrova vrátili sůl, kterou z nerozumu projel. — Otištěn v AČ. X. 79. 166. 1497 d. 22. listopadu na Hluboké. — Purkrabí Jan z Čechtic: o stání pro dluh za ryby. Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní páni, přietelé milí! Jakož sem k vám prvé posielal o dluh, kterýž jest na Pamstlovi za ryby oc: i věřím vám, že o to rok složiete před vámi tento pátek přieštie. A já chci na ten den býti aneb miesto sebe vyslati. Ex Hluboca f. IIII. ante Katherine virginis anno oc LXXXXVII°. — Jan z Čechtic, purgrabie na Hluboké. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm mým dobrým.

Strana 237
z let 1497 a 1498. 237 167. 1497 d. 22. listopadu na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby poddanému k spravedlnosti jeho dopomohli. Otištěn v AČ. X. 79. 168. 1497 d. 22. listopadu v Budíně. — Král Vladislav vykládá jednání posledního sněmu o suchých dnech letničných v Praze, kteréžto nyní někteří zase prý vyvrátiti usilují; i napomíná je, aby od nikoho k stranným předsevzetím vésti se nedali. Otištěn v AČ. V. 482. 169. 1497 d. 12. prosince v Strakonicích. — Jan ze Švamberka táže se, zda-li Vin- cenc Hung skutečně vinil Petra Dubikara, že úroků neplatil. Otištěn v AČ. XV. 73. 170. 1497 d. 20. prosince na Krumlově. — Oldřich z Rožmberka děkuje, že propustili člověka jeho. Otištěn v AČ. X. 79. 171. 1497 d. 31. prosince v Cerekvici. — Podkomoří kr. Č. omlouvá se nedostatkem zdraví, že k rozsouzení pře o statek Pojslův přijeti nemůže. Otištěn v AČ. VII. 421. 172. 1498 d. 20. února na Hluboké. — Aleš Kočka ze Skal: o dluh 5 kop grošů. Službu svú vzkazuji, múdří, opatrní páni, přítelé moji milí! Jakož mi píšete o Martina kováře, spolusúseda vašeho, k tomu se já znám, že jsem jemu slíbil listem; i on jest jemu roky dával. A von mi tím vycházel právíc, že by s ním smlúvu měl. Protož račte věděti, že sem jej k tomu přivedl, že jest mi musil slí- biti, a ctí a věrú sem jej zavázal, že mi měl položiti u Strabocha V P na s. Václava minulého, a na s. Jiří ostatek. A když teď o suchých dnech v Praze budu, tehdy chci s ním o to konec jmíti, abychme jemu právi byli. Neb já již nebudu moci ostatku těch peněz jmíti leč při svatém Jiří. A budete-li bohdá v Praze, tu pak uslyšíte, žeť ho chci k tomu jmíti, aby jemu práv byl. A také račte rozkázati ko- váři, ať mi přípis listu toho pošle, když by kto z Hluboké byl u něho, aneb po tom kováři, kterýž jest u něho. Ex Hluboka f. III. ante Kathedram Petri anno LXXXXVIII°. — Aleš Kočka z Skal. Múdrým, opatrým pánóm purkmistru a radě města Budějovic, pánóm přá- telóm mým dobrým. 173. 1498 d. 18. července v Praze. — Podkomoří kr. Č.: aby všickni židé do Prahy se dostavili a výpisy všech dluhův svých přinesli. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Vězte, že král JMt, pán muoj milostivý, skrze pana hofmistra ráčil mi jest rozkázati vám psáti, abyšte všem židóm svým rozkázali, aby v tento úterý najprv příští v Praze všichni byli aneb s plnú mocí z sebe vyslali, a při tom abyšte všech dluhuov židovských buď knihami městskými neb registry vašimi nebo listy neb kterakkoli jinak zapsa- nými neb ujištěnými [sic] výpis zapečetiece pečetí svú poslali při nich, a tak jim rozkázali, jestliže by co kterých dluhuov zatajili a neoznámili a zapsati nedali,

Strana 238
A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 238 a potom to sě vyhledalo, že JKMt takové zamlčené dluhy ráčí zdvihati, aby všichni dlužníci takových dluhuov prázdni byli. Páni a přietelé milí! To znajíce, opatřte to, ať sě rozkázání JKMti dosti stane; a jim rozkažte, ať toho jinak nečinie pod propadením pokuty, kteráž sě na ně uložila by. Datum Prage f. IIII. post Divisionem appostolorum annorum oc XCVIII°. — Albrecht z Leskovce, podkomořie královstvie Českého. Také, páni a přietelé milí, vznesl jest na mě David žid z Piesku, kterak by žena jeho, kterúž měl Mojžieš od vás, a sirotci děti její některú spravedlnost k těm M ſP gr., kteréž jsú u pana Jiříka, i k některým viece dluhóm tu v městě u vás jměli, a žádaje toho podle práva, aby panu Jiříkovi rozkázáno bylo i také těm, u kohož takových peněz viece jest, aby jimi nebylo hýbáno až do mého o to dalšieho rozkázánie. I poněvadž židé nynie v Praze býti mají a vy také z sebe někoho vyšlete, rozkažte, ať tiem nenie hýbáno. Já o to chci zde rozmluviti i s posly vašimi i také s židy. A což za spravedlivé bude, to sě opatří, aby sě nižádné straně neukrátilo. A David Černý ať tiem nic dále nehýbá přes toto mé rozkázánie. Múdrým a opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm mým milým. 174. 1498 d. 14. srpna v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby provolali, že sněm na hrad Pražský ke dni 21. září jest svolán. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český král oc a margkrabie Moravský oc. Opatrní, věrní naši milí! Vězte, že jsúc nynie prošeni od urozeného Petra z Rožm- bergka, hajtmana královstvie Českého, věrného našeho milého, jménem některých pánuov, rytieřstva i měst, kteříž k němu, když sem k nám jeti měl, v znamenitém počtu přišli a jeho za to prosili, aby s námi od nich mluvil a nás prosil, abychme položiti ráčili sněm obecní v těchto suchých dnech najprv příštích pro budúcí pří- hodu, kteráž se byla skrze nepravé narčenie zlého člověka na urozeného Puothu Švihovského z Ryzmberka oc přišla. I znajíce toho takovú znamenitú příčinu a po- třebu, svolili jsme k tomu a tiemto listem svolujeme porúčiec vám, abyšte v městě vašem sněm obecní ten pátek po svatém Kříži vo suchých dnech najprv příštích na hradě Pražském po dva trhy provolati a oznámiti rozkázali, tak aby se k němu páni i rytieřstvo na ten čas a na to miesto sjeli. A vy z sebe také některé posly vyšlete, aby se tu pro uvarovánie takových budúcích příhod všecky věci potřebnie rozvážily a na něčem jistém a konečném postaveny byly, tak aby se chudému ani bohatému v ničemž, ač by se to kdy přihodilo, neukrátilo. Dán na Budíně v úterý u vigilii Na nebesa vzetie Panny Marie anno regnorum nostrorum Hungarie octauo, Boemie vero XXVIImo. — Ad mandatum domini regis. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým.

Strana 239
z let 1498 a 1499. 239 175. 1498 d. 4. září v Budíně. — Král Vladislav: že sněm jest odložen ke dni 30. září. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český král a margkrabie Moravský oc. Opatrní, věrní naši milí! Jakož jsme vám před těmito nynie minulými dny psali oznamujíc příčinu, pro kterúž prošeni a žádáni jsme, abychme sněm obecní vo su- chých dnech najprv příštiech na hradě Pražském položiti ráčili, a při tom vám porúčejíc, abyšte, znajíc to, ten sněm v trhové dny provolati a voznámiti rozkázali: i věztež, že jest nám teprv k paměti přišlo, že soud zemský býti má vo svatém Jeronymu, při kterémž mnozí vo své potřeby činiti mají. Protož nechtiece, aby lidé dvojí náklad a útraty vésti jměli, porúčieme vám, abyšte v městě vašem pro- volati a voznámiti rozkázali, že ten sněm na svatého Jeronyma najprv příštieho držán bude, aby znajíc to lidé k tomu času do Prahy přijeli a ty potřeby jednali, které jim i vám prvé oznámeny jsú. Dán na Budíně v úterý před hodem Narozenie Panny Marie anno regnorum nostrorum Hungarie octauo, Boemie vero XXVIII°. — Ad mandatum domini regis. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 176. 1498 d. 15. prosince. — Rada města Tábora: že nezná odpovědi královy na psaní měst. Službu naši, vzácné opatrnosti páni súsedé a přietelé milí, vzkazujem! Ráčili ste oznámiti psanie, které se stalo od všech měst k JMKské, králi a pánu pánu nás všech najmilostivějšímu, a že JMKská odpověď ráčil dáti a ta že opatrností vašich jest tajna; vieme-li co o tom, na čem ta věc stojí oc. Račte znáti, že také ta od- pověď nám nenie známa. Ale kteří do Prahy z súsed našich pojedú a jim obecnie věci budú poručeny, také o té odpovědi při těchto suchých dnech příštích jim k vy- zvědění bude poručeno. Datum sabbato post s. Lucie virginis anno Domini oc XCVIII°. — Purgrmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Vzácné opatrnosti pánóm purgrmistru a radě města Českých Budějovic, súsedóm a přátelóm našim milým. 177. 1499 d. 4. února v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby neprodleně zaplatili summu hromničnou. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabě Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Což se té summy dotýče, kterúž nám z práva do komory našie vo Hromnicech povinni jste platiti každý rok, žádáme od vás s pilností i při- kazujem, abyšte tu summu bez odtahu a všelijakých výmluv statečnému Albrechtovi

Strana 240
240 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané z Leskovce na Cerekvici, podkomořiemu našemu věrnému milému, v moc dali a položili. Což se pak dotýče toho dluhu, kterýž vám povinni jsme, na tom konečně úmysl svuoj jsme postavili, že vám to z této pomoci, kteráž nám od všie země učiněna býti má, zaplatiti chcme. A protož, což vy nám máte učiniti, učiňte! Nebo přišly-li by na nás jaké škody pro vaše vodtahy, tyť by již ne naše ale vaše býti musily. I znajíce to zachovajtež se tak, jakož vám píšem. Dán na Budíně v pondělí před svatú pannú Dorotú let království našich Uherského devátého a Českého XXVIII°. — Ad mandatum domini regis. Opatrným purkmistru a konšelóm města Českých Budějovic, věrným našim milým. 178. (1499 ? d. 10. února) na Vlašimi. — Mikuláš Trčka starší z Lípy: že Vastrle služebníkem jeho jest. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Jakož mi píšete o Křištofora Vastrle, jestliže by služebník muoj byl, abych vám to dal věděti listem svým: i věztež, že jest služebník muoj. Ex Wlassim dominico post Dorothee virginis — Mikuláš Trčka starší z Lípy a na Vlašimi oc. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovského, přá- telóm milým. 179. 1499 d. 17. února na Cornštejně. — Lipolt z Krajku: o kladení do desk. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přátelé moji milí! Psanie, které jste mi učinili, tomu jsem porozuměl, což se kladenie do desk Jiříka spolusouseda vašeho rukojmiem dotýče, od kterýchž jsem já Olešnici koupil, při tom oznamujíc mně nemoc jeho. I což by mně možného bylo v tom pro vás k vuoli učiniti, rád bych učinil v tom i v jiném, jako pro přátely své milé, když by se osoby mé a Jiříkovy do- týkalo; neb já s Jiříkem o tu věc nic činiti nemám, než k svým zprávciem o to hledím; neb bych již rád také sobě to k konci a k miestu přivedl. Neb znáti muožete, bych já sobě nynie jaký odtah učinil a Jiříkovi roky dával, že by snad potom zprávce moji mne tiem odbývali, že jsú mi všemu dosti učiniti chtěli, než že jsem já sám tomu rokuov delších přidával, kdož jest jim to zpravovati měl; a tudy bych sobě v tom zmatek učiniti mohl. Ješto já vám věřím, že mi v tom za zlé mieti nebudete. Ex Czorstyn dominica Invocauit annorum oc 99°. — Lipolt z Krajku a na Corstýně, najvyší sudí margrabstvie Moravského. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přáteluom mým milým.

Strana 241
z roku 1499. 241 180. 1499 d. 17. dubna v Třeboni. — Opat Bartoš: že může přenechati jen 20 neb 21 džberův ryb k násadě. Modlitvu svú vzkazuji s pozdravením, slovutné opatrnosti pane purkmistře, přieteli milý! Jakož jste ke mně poslali od obce vašie o ryby k násadě, kteréž jsú včera ráno poslové viděli, i žádali jsú mne, abych vám dal znáti, mnoho-li bych mohl odměřiti, abych dal znáti pro fuoru: i račtež věděti, že vám bude moci od- měřeno býti XX neb XXI čberóv. A jsú vsazeny do haltéře zemného. Viece takových ryb jmieti ku prodání nemohu, neb jsme rozsadili. Než by byli přijeli od obce k nám poslové v pondělí na noc aneb jen byli vzkázali po služebníku našemu [sic], kteréhož jsme k vám poslali nazchvále, že tolik čberuov by chtěli potřebovati, jakož jsú ke mně vaši poslové mluvili, byli byšte právě vedle žádosti a potřeby vašie jměli. I sám sem tomu nerad, že jest ta věc přiobmeškána. A žádné jsem naděje neměl, by tolik jměli ode mne potřeby své bráti. I račtež dáti odpověď, kdy ráčíte po ně poslati, abych tu věc opatřil, aby formané meškáni nebyli. Mohlo-li by býti zítra ráno, že by před samým svítáním vozové byli od vás puštěni, tak bychom zpuosobili, že by k hotovému měření v čas přijeli. Pakli sě vám jinak líbiti bude, to mi také dajte znáti. A s tiem vás milému pánu Bohu poroučím. Pánuom, prosím vás, starším ode mne mú pokornú modlitvu račte pověděti; v čem bych sě mohl s svými bratřími hoditi, chtěl bych rád JJMti k libosti poslúžiti. Ex Trzeboň monasterio nostro f. IIII. post sanctorum Tyburcii et Valeriani anno 99. — Kněz Bartoš, opat kláštera Třeboňského. Slovutné opatrnosti panu N. purkmistru města Českých Budějovic, přieteli našemu dobrému. 181. 1499 d. 27. června na Krumlově. — Petr z Rožmberka přimlouvá se za Šimka sladovníka. Otištěn v AČ. X. 93. 182. 1499 d. 29. června. — Rada města Jihlavy přimlouvá se za prominutí pokuty spoluměšťanu, jemuž zboží z Norimberka vezené bylo zabaveno. Služba naše, slovutní v opatrnostech páni, přietelé milí! Jílek Mohzák, spolu- měščenín náš, přistúpivši před nás tak nás zpravujíc [sic], kterak při času Božieho těla nynie minulého jsúc v Norberce pro své potřeby, naloživ jednomu formanu statek svój tu v Norberce kúpený, jel napřed zase domóv. Kterýžto forman potom za niem jedúc s týmž statkem, pojat jest na silnici a přihnán do města vašeho. Pro kterúžto puotku týž Mohzák k opatrnosti vaší sám osobně pracoval jest. Kdež opatrnost vaše statek jemu propustivše, tu věc na tom postaviti ráčili ste, aby se na den svaté panny Margréthy najprv přieštie k vám zase postavil aneb Archiv Český XXI. 31

Strana 242
242 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané summu na to uloženú vám položil, nás v té věci k opatrnosti vaší snažně za přiemluvu žádajíc. A my shledavše téhož Mohzáka mnohé a pracné handle, jenž do Norberka vede, tudiež jeho časté znamenité škody skrze takové handle tyto časy naň přišlé, i také pro jeho dobrú pověst jsúc k němu nakloněni, prosíme opatrnosti vaší, věře jako pánóm přátelóm našim zvlášče milým, že opatrnost vaše to, jakž se jest koli stalo, mimo se pustiti a jemu v dobré prominúti ráčíte. Kdež také při tom statku jeho bylo jest drahně kostelních věcí, ješto v Norberce nakúpil, k faře naší potřebných. Ufánie plné maje, že opatrnost vaše v této prosbě nás neoslyšíte, jako bychom my, ač by se kdy událo, pro vaši opatrnost téhož a mnoho více uči- niti chtěli. Odpovědi žádáme. Datum sabbato die beatorum Petri et Pauli apposto- lorum anno oc LXXXXIX°. — Purkmistr a rada města Jihlavy. Slovutným v opatrnostech pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm našim zvlášče milým. 183. (1499 ? d. 6. července.) — Markvart Rúbík z Vyhnanic: o zaplacení odňatých krav. Služba má napřed vém [sic], súsedé i přietelé milí! A žalujiť VMti na rychtáře vašeho Křištofora, že jest vzel člověku mému dvě krávě tu chvíli, když jsú u Lomnice leželi, a pravě, že jsú byly Šlapanovy. A jáť mám dobré svědomie, žeť on jest je kúpil od Šlapana na svatého Bartoloměje, prvé než jsú u Lomnice leželi. I věřímť a ufám VMti, že jemu člověku mému kážete zaplatiti ty krávy pro mú službu, nebť bych vás nerad hněval, než raději vém [sic] poslúžil. Pakliť by toho neučinil, tehdyť bych musil člověku svému práva popřieti, aťby právem požíval, svého na něm dobýval. A tohoť žádám, abyšte mi račili na to odpověď dáti po tomto poslu. Datum sabbato post Procopii. — Marquart Rúbík z Vyhnanic. Slovutné opatrnosti purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm milým list dán buď]. 184. 1500 d. 31. ledna na Rabí. — Půta z Rismberka: aby mu zapůjčili cihláře i s pacholky jeho. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní přietelé a súsedé moji milí! Což se mistra Erharta dotýče cihláře, jakož ste mi jeho bratra i jeho také od dávných let pójčovali a odpouštěli, i prosím vás jako svých milých soused, že mi jeho pójčíte a kážete mu tiem zázejie přijíti a tiem viece pacholkóv aby měl, aby mi v mém diele nemeškal; a že jemu přísně přikážete. A já zase, což by vám libo bylo, rád učiním, v čem byšte mne potřebovali. Vdy [sic] prosím, že to pro mě učiníte a jemu přísně přikážete. Ex Rabie f. VI. ante Purificacionem s. Marie anno oc VCo. — Puota z Ryzmberka na Švihově, najvyší sudí královstvie Českého.

Strana 243
z let 1499 a 1500. 243 Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Českých Budějovic, přátelóm a súsedóm mým milým. 185. 1500 d. 17. března v Třeboni. — Vok z Rožmberka: aby lidi jeho z Lomnice z vězení propustili. Otištěn v AČ. X. 95. 186. (1500 ? d. 19. března) v Hradci Jindřichově. — Purkrabí Jan z Malíkova: o peníze za prodaného koně. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Znesl jest na mne Ondra z Polikna, člověk pána mého JMti, že by prodal kuoň Petrovi Waisovi, Matl Ircarovu synu, spolusúsedu vašemu, za kterýžto kuoň měl jemu dáti o zdejším jarmarce nynie minulým; a potom sobě sám roky bral; a člověku pána mého JMti nenie zaplaceno od téhož Petra. Protož VMti prosím, že pro pána mého JMt Petra k tomu držeti budete, aby mu bez dalšieho obeslánie plát]ce byl, aby pro tak malú věc lidé vaši stavováni nebyli. Pakli by se to nestalo, juž bych musil člověku páně právo k stavovánie propustiti. Jehož vám věřím, že k tomu přijíti nedáte. Ex Noua Domo f. V. ante dominicam Oculi. — Jan z Malíkova, purgrabie na Hradci. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovského, přá- teluom mým milým. 187. (1500 ? d. 14. dubna.) — Václav konvář ve Vodňanech oznamuje, že zvon již jest přelit. Službu svou vzkazuji, páni milí! A jakož ste mi VMt zvonec poslali, abych jej předělal, a také ste ráčili v listu doknouti [sic], abych věčího nedělal ani men- šího také a abych ten hlas udělal: i tak jsem učinil, že nenie víc příčiny než té, což v újni sešlo, a jediná libra víc, tak že jest příčiny vší VIII liber, a hlas takovaj, ač není-li lepší. Proto, kdy ráčíte, račtež kázati vzíti. Pakli ráčíte, abych já jej jsám vokoval, račte mi to dáti znáti; jakož jmne [sic] sě zdá, že by bylo najlép, abych já dílo dokonal. Avšakž proto, což VMt rozkážete, tak sě stane. Datum feria tercia post Palmarum oc. — Václav konvář u Vodňanech. Moudrajm a vopatrném [sic] pánóm purmistru a radě města Čehzkajch Budějovic buď list dán oc. 188. 1500 d. 1. června v Třeboni. — Vok z Rožmberka: aby pacholci k Pavlovi z Neplachova do služby se vrátili. Otištěn v AČ. XV. 96. 189. 1500 d. 11. července v Strakonicích. — Jan ze Švamberka: aby kajícímu vrahu Wolfgangovi dopřáli živnosti v městě. Otištěn v AČ. XV. 74. 31*

Strana 244
244 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 190. 1500 d. 18. října na Hluboké. — Jan Bušek z Hodkova posílá lidi z Lišova s kr. majestátem. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přítelé milí! Jakož sem VMti ondy psal o Lišovský, o jich spravedlnost: i dali jste mi odpověď, že je chcete zachovati při jich spravedlnosti, a žádajíc toho, aby vám ukázali spravedlnost svú; i teď je k vám posílám i s majestátem jich, kterajž mají od krále JMti pána našeho milostivého. Jemu porozumějíce, VMti věřím, že je ráčíte při jich spravedlnosti nechati. Datum Hluboka dominico post Galli anno oc XVCo. — Jan Bušek z Hodkova. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přátelóm mým dobrým. 191. 1500 d. 4. prosince v Netolicích. — Rada městská hájí rychtáře. Službu naši vzkazujeme, slovutní přietelé a páni sousedé milí! Jakož jste VMt ráčili psáti žalujíce nám na rychtáře, úředníka pána našeho JMti, kterakť by dopustil na Mikuláše Chmelieře obstavenie panie Kořenské, kdež se VMti nepodobné zdá, a pravíce, že jest Mikuláš Chmelieř podruhem; i věztež, páni sousedé a přietelé milí, že jsme o to s úředníkem pána našeho JMti mluvili. A on jest pověděl, že toho bez vóle panie Kořenské učiniti nesmie. A dále račte věděti, páni sousedé a přietelé milí, co se dotýče rychtáře našeho, že my jemu v tom nemuožem rozkazovati, co se práv stavovánie dotýče. Neb nám se zdá, že k tomu tak hloup nenie, aby vedle práva nerozkázal tomu dosti učiniti. Datum Netholicz f. VI. in die sancte Barbare anno quingentesimo. — Purkmistr a rada města Netolic. Slovutné opatrnosti pánóm, panu purkmistru a radě města Budějovic Če- ských, přátelóm a souseduom milým. 192. 1500 [?]. — Rychtář městečka Stráže sděluje narovnání o dluh. Službu svú vzkazuji, opatrní přietelé milí! Známo činím vám, že jakož soused váš Jan povinovat jest souseduom našim Matúšovi a Pavlovi, i stala se mezi nimi taková smlouva přede mnú a před sousedy našimi, že co se dotýče jeho dluhu puol osmy kopy, že má jim ve dvú letú to vyplatiti; od těchto vánoc v roce polovici dáti a vo druhých vánocech vostatek má dáti. A tak kdyby jeho Buoh neuchoval, tehdá hospodyně jeho aby též zaplatila, tak se mezi nimi smlouva stala. Než za vostatek, za puol osmy kopy také, jest rukojmie za Rychtáříka. My jeho z toho nepropúštieme. — Rychtář městečka Stráže. Opatrným purkmistrovi a pánuom města Budějovic dán buď].

Strana 245
z let 1500 a 1501. 245 193. 1500 [?]. — Rada města Týna n. Vlt.: že Rozvorka dle práva byla odsouzena. Službu svú vzkazujem, slovutní a opatrní súsedé a přietelé milí! A jakož nám píšete o Rozvorku súsedu vaši, abychom se jí okázali dobrú přímluvú před páně milostí, a vědúc, že se robotně obierá; aby ráčili věděti, žeť sme chtěli to rádi v dobrý konec uvésti, a toho jsú obě straně dobrý potaz jměly, i statečně sme se k tomu přimlúvali, aby k právu neurukovaly; a poněvadž jsú se vždy k právu volaly, tohoť jim popřéno jest. A potom sej dobrovolně Rozvorka poznala, prvé převši, a vinu a dala, i jest odsúzena vedle své viny. A přes to bychom všemu dobrému rádi. Datum f. VI. oc. — Purkmistr a rada města Týna Vltavy. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic, súsedóm našim dobrým d[án bud]. 194. 1500 ?]. — Beneš z Klařic hájí se proti obvinění Vodňanských. Službu svú vzkazuji, pane purmistře a páni milí! Jakož páni Vodnastí [sic píší, že sami nekolikra [sic] žalovali na človeka mého, to jest tak; ale žádný odpovedi nikde zvíti [sic] ode mne nechtěli. A jakož píší, že vod neho neci [sic] dosti učiniti: páni a přáteli milí, na tom mi krátko činí, kdo je tak spravoje. Než já pravím i řekl sem to tomu Šindelovi, aby přišel. A bude-li žádati naň co, že já ci [sic] naň práva od něho učiniti dosti, aby jej nekdo žádal. Ale poslal ženu svú; tu sem s ní mlvil, ponevaž praví, že nemá Vican čím zaplatiti, žádá-li, abych jej k tomu držal, aby zaplacena byla? Tu mi řekla, že nežádá, že ví, co má činiti. I milí páni a přítelé moji! Staví-li přes to mé podávání, já tomu nevím co říci; a jestliže jsem jim čím scesten, chtel bych vámi dáti se hnóti [sic], jakož svými dobrými přáteli. — Beneš z Klařica v Mysletíně. Módrém a opatrném panu purmistru a a [sic] rade města Budevic [sic], přátelóm mém milém bluď] dán]. 195. 1501 d. 12. února v Žirovnici. — Václav z Vrchovišť: o 66 kop gr. míš. za 12 centů mědi. Službu svú vám vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé moji milí! Jakož ste mi povinovati za XII centnéřuov mědi LXVI �P na míšenské gr. počítajíc, i teď k vám posielám Burjana služebníka svého, listu tohoto dodatele, s mistrem Ondřejem z Hažel [sic], a věřím vám, že jim ty penieze svrchupsané dáte hned bez meškánie. Neb se jemu témuž mistru Ondřejovi dostane vzieti z těch peněz XLIIII ſ?, kteréž

Strana 246
246 sem jemu povinovat, a Burjan mi s sebú ostatek od vás XXII � na Stráž přinésti má. Jakož plné doufánie mám do vás, jako pánuov a přátel svých milých, že mi tu věc zpósobíte, abych o to viec prací a nákladuov k vám nečinil. A potom na čemž bych se vám mohl koli hoditi, k žádosti a potřebě vaší chci rád učiniti jako pro pány a přátely své milé. Ex Zirownicz f. VI. ante festum sancti Valentini annorum Domini M'CCCCCI°. — Václav z Vrchovišť a na Žirovnici. Múdrým a opatrným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, pánuom a přáteluom mým milým. A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 196. 1501 d. 7. května v Krumlově. — Purkrabí Wolfgang z Vyššího Brodu: aby z vězení propustili Václava provazníka. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Nemohl jsem tyto dny mezi pána mého JMti čeledí uhlédati Václava povrazníka [sic], JMti páně slu- žebníka. A když jsem se naň ptal, zpraven jsem, že by jej rychtář váš vsadil; jakož jsem pak potom porozuměl, že by u vás seděl. I nemohu rozuměti na pána JMti, byť JMti kdo naň žaloval; tudiež i mně žádný naň nežaloval, kde bych i jeho nynie k páně milosti potřebám, k kterýmž jest zjednán, pilně potřeboval; a JMt pán muoj toho promeškánie diela škodu béře. I věřím vám, že jeho propustiti roz- kážete. Pakliť komu povinovat anebo že by ho kdo čeho zbaviti nechtěl, nepochy- buji, že pán JMt od něho spravedlivé učinie. A odpovědi žádám po tomto poslu. Datum Crumlow f. VI. post s. Johannis ante portam Latinam anno oc XVCI°. — Wolfgank z Vyšeobrodu [sic], purkrabie na Krumlově. Múdrým a opatrným pánóm purgrmistru a radě města Budějovic, přátelóm mým milým. 197. 1501 d. 24. května na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby poddanému dě- dictví jeho bylo vydáno. Otištěn v AČ. X. 99. 198. 1501 d. 26. května v J. Hradci. — Jindřich z Hradce zve k výslechu zlodějů mistrem popravním. Otištěn v AČ. X. 100. 199. 1501 d. 23. června. — Podkomoří kr. Č. béře na vědomí smlouvu, kterou s králem o summu hromničnou uzavřeli. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé moji milí! Psanie, kteréž jste mi učinili o summu hromničnú, kterúž jste JMKské povinni plátce býti, položivše toho příčinu, že jste jie tak dlúho nedali, že jsem byl odjel do kraje Hradeckého: páni a přietelé milí, to abyšte věděli: Když sem z kraje Hradeckého přijel do Prahy, tehda jsem já po Kašpara Hojdara poslal a s ním jsem sám o to

Strana 247
z roku 1501. 247 mluvil, divě sě tomu, že prodléváte té summy dáti. On mi jest to za odpověď dal, že mi o nie nic poručeno nenie, než že mám naději, že skoro přinesena bude. A jakož jste toho v svém psaní dotkli, psanie, kteréž JMKská ráčil jest vám učiniti o tu pomoc, že JMt konečně ráčí mieti, aby u mne položena byla. Přitom jste oznámili, kterak s JMKskú o to konečnú smlúvu máte, i přípis jste mi poslali, pamět, co vám pan hofmistr JMt píše, kterak se v tom pamatuje. Páni Budějovští milí! Což jste sobě koli svého dobrého zjednali, toho já vám věrně přeji jako svým — dobrým přátelóm. Datum f. IIII. in vigilia Johannis Baptiste anno oc V° primo. Albrecht z Leskovce, podkomořie královstvie Českého. Slovutné opatrnosti panu purkmistru a radě města Budějovic, pánóm a přá- telóm mým milým. 200. 1501 d. 19. srpna v Netvořicích. — Jan a Přibík bratří z Březí: aby žid věci jim ukradené a u něho zastavené jim vydal. Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni a přietelé milí! Jakož jsme k vám před časem minulým ke dni položenému Víta služebníka svého posielali o škodu nám učiněnú od Kuchaře, čeledína našeho, kteréžto jsme se doptali u žida v městě vašem, i žádali jsmy toho na vás skrze psanie i také skrze služebníka svého, aby [ste] nám rozkázali tomu židu naši škodu navrátiti; i zpravil jest nás týž služebník, že jste jemu rozkázali, aby ku právu uručil, pokudž byste nalezli, aby držal. I zdá se nám, že by to byla dosti věc zbytečná, abychom jměli urukovati ku právu. Neb znají spolusúsedé vaši ti, kteříž jsú byli při trápení toho Kuchaře, že jsú dobře slyšeli, pokud jest vyznal. Neb jest vyznal, že jest židu zastavil v desěti kopách, a že jest žid věděl, že jsú to šaty kradené, a na tom vyznání že jest umřieti chtěl; kdež se jest zdálo spolusúseduom vašim, že jest za dosti, jakoby smrt vzal. Ale my k žádosti některých dobrých lidí i také spolusúsed vašich té chvíle jsme jeho při hrdle nechali. I zdá se nám, že nenie potřebie přes takové vyznánie ku právu urukovati. Ale páni a přietelé milí! Ještě na vás vždy toho se vší pilností žádáme, znajíce zřiezenie zemské, abyste nám tomu židu naši škodu navrátiti rozkázali, neb jsme dosti škod i nákladuov skrze to brali, úplně vám věřiece, že již toho viec nedopustíte. Jestliže pak přes to již po vás od toho žida nebude nám naše škoda navrácena, musíme té cesty pohledati, kudy bychom mohli k svému přijíti. Neb nám se nynie stalo; potom vám aneb někomu jinému státi by se mohlo, ješto by též každému toho líto bylo. Ex Networzicz f. V. post Assumpcionis beate Marie virginis anno oc VCI°. — Jan a Přibík břatie z Březie oc. Slovutné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Budějovic, přáteluom našim dobrým.

Strana 248
248 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 201. 1501 d. 7. prosince na hradě Píseckém. — Purkrabí Jan z Křišťalovic: aby formanu Janu Vachulkovi vydali zabavený vůz, koně i náklad. Službu svú vzkazuji, múdří a opatrní páni a přietelé milí! Jakož jest k vám vzat Jan Vachulka, člověk dědičný pána mého JMti, živící se pod pány Pieseckými, s vozem, s koňmi a s nákladem oc: kterak se jest koli stala jemu ta překážka na této cestě a fuoře, jakož se tiemto formanským během živí a obchodí, já vás prosím, že to pro pána mého JMt a k mé přímluvě ráčíte učiniti, a vuoz, koně i náklad, kterýž naložil, ráčíte jemu propustiti, kdež jest potřebný; ať by větčie škody již na té cestě nebral a za svú práci skutečnú a fuoru, kterúž přivézti má, mohl slušně rozkázati sobě záplatek učiniti. Ustavičně za to vás prose, tu dóvěrnost o vás mám, že jemu této mé přímluvy skutečně ráčíte dáti užiti s odpovědí přátelskú listem vaším. Datum in castro Piesek f. III. ante Concepcionem B. M. virginis anno 1501. — Jan z Křištalovic, purkrabie hradu Pieseckého. Múdrým a opatrným pánóm purkmistru a radě města Budějovic, pánóm a přátelóm mým milým. 202. 1502 d. 4. ledna na Krumlově. — Petr z Rožmberka: aby Šimkovi k dluhům jeho dopomohli. Otištěn v AČ. X. 101. 203. 1503 d. 12. června v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby porovnali Petra Dubikara s Jiříkem o dvůr a statek někdy Hefléřův. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Vězte, že jest na nás vznesl Petr Dubiker, váš spolu- obyvatel, oznamuje a žaluje nám na Jiříka měštěnína Budějovského, kterak jemu nějaký dvuor a statek po smrti otce jeho, nemaje k tomu žádné spravedlnosti, odjal a veň se mocí uvázal. Kterýžto dvuor a statek že jest někdy N. Hefléř otci jeho řádným kšaftem poručil; ale on Jiřík že jemu toho dvoru a statku na naše psanie a jeho časté napomínání dáti a postúpiti nechce, kdež on skrze to k škodám velikým přichází a ještě podnes škody znamenité béře; proše nás s velikú pilností, poněvadž Jiří jakožto poručník statku pozuostalého nadepsaného Hefléře všem jiným, což komu poručeno bylo, podle kšaftu dosti učinil, abychme vám psáti a poručiti ráčili, aby se i jemu dosti stalo a ten dvuor a statek, kteréhož otec jeho v držení a uží- vání byl a již po smrti jeho naň spravedlivě spadl a přišel, s jeho příslušenstvím navrácen a postúpen byl. I poněvadž věci slušné žádá, porúčieme vám, abyšte v ten kšaft potřebně nahlédli, seznáte-li, že jemu ten dvuor a statek podle toho kšaftu spravedlivě přísluší, Jiříkovi rozkázali, aby jemu Petrovi ten dvuor a statek se vším

Strana 249
z let 1501—1503. 249 a všelijakým jeho příslušenstvím beze všeho zpieránie v jeho moc zase dal a postúpil. Chce-li jej von neb kto jiný z čeho vinniti, chce jemu i každému, jakož se k tomu podává, podle slušnosti odpoviedati a práv býti. Také vám porúčieme, abyšte jemu Petrovi výpisy kšaftu a zápisuov, kteříž na ten dvuor a statek svědčí, i jiné věci k jeho spravedlnosti potřebné z vašich kněh městkých vydali, jestliže by se jemu podle tohoto našeho psanie a rozkázánie dosti nestalo, aby von nám ty výpisy k vyrozomění té spravedlnosti vokázal a my jemu podle toho konec spravedlivý učiniti mohli, jináč toho nečiniec, znajíce v tom naši jistú a konečnú vuoli. Datum Bude f. IIa ante Viti anno Domini oc XVC tercio, regnorum autem nostrorum Hungarie XIII., Boemie vero XXXII. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 204. 1503 d. 15. srpna v Budíně. — Král Vladislav: aby Jiříka z Výškovic z vězení na rukojmí propustili. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Vězte, že jsú nám někteří znamenití naši poddaní přimlú- vajíce se za Jiříka z Výškovic, vašeho spoluměštěnína, kteréhož u vězenie již ně- který čas držíte, psali prosiece, abychme vám psáti a poručiti ráčili, abyšte ho na rukojmie vydali a propustili. I poněvadž věci slušné žádají, porúčieme vám chtiece tomu konečně, abyšte svrchupsaného Jiříka na hodné a dostatečné rukojemstvie vydali a propustili a dále se s ním žádným obyčejem nevězeli, tak aby on jsa vně, mohl se zpraviti a své věci a potřeby tiem volněji puosobiti a jednati; a jináč abyste nečinili, než jakož vám píšeme, znajíce v tom naše jisté přikázánie a konečnú vuoli. Datum Bude f. III. in festo Assumpcionis beate Marie virginis anno Domini XV° tercio, regnorum autem nostrorum Hungarie XIIII°, Boemie vero XXXIII°. — Ex mandato proprio Majestatis regie. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 205. 1503 d. 18. prosince v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby lidi pikartské v úřadech ani jinde netrpěli a rozkazy hofrychtéře a kr. podkomořího ve všem se spravovali. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní, věrní naši milí! Z prvnieho psanie našeho dobře jste poznati a porozuměti mohli, že my žádnému z poddaných našich v jeho panstvie jsme nesáhli, nežli v města naše a mezi vás jakožto ty poddané naše, kteříž nám beze všech prostředkuov příležiece, námi jse ve všem a naší volí a rozkázáním zpravovati máte a povinni jste. A protož vás ještě tiemto naším psaním napomínáme a přísně pod milostí při- Archiv Český XXI. 32

Strana 250
250 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané kazujem, abyšte těch lidí pikhartských zlých, převrácených a u vieře křesťanské zkažených, v městě vašem netrpěli na úřadech ani na jiném žádném miestě, tak jakož jste všemu tomu z prvnieho psaní našeho porozuměti mohli, a jestliže by jse s jinými křesťany ve všech řádech kostelních nesrovnajiec, bluduov svých nevostali, takové všecky abyšte beze všech odtahuov jako zlé a nekřesťanské lidi skutečně trestali tiem trestáním, jakož na nevěřície a bludné lidi příslušie, nižádným jse v tom jiným nežli námi, jakožto pánem svým, a rozkázáním naším nezpravujiece, tak jakož jste i z našeho prvnieho psaní porozuměti mohli. Neb jsme my žádnému v jeho panstvie nesáhli, než toliko že takových nekřesťanských lidí v městech a panstvích našich jmíti a trpěti nechcme; nepochybujiec, žeť jiní poddaní naši uznajiec ten řád a způsob, kterýž jsme v městech našich vo těch lidech zřiedili a zpuosobili, také sami v panstvie svá nahlédnú a poddané své k tomu zřiedie a povedú, aby jse v tom s námi srovnali a vedle nás zachovali, jakož na lidi křesťanské příslušie. A protož vy znajiec v tom naši jistú a konečnú vuoli a rozkázánie, tak jse zachovajte, jakož jsme vám vo tom prvé psali a nynie píšeme, jináč toho nečiníce, a v tom ve všem žádným jse jiným nežli úředníky našimi nad vámi usazenými, totižto hofrychtéřem a podkomořiem, se nezpravujiece. Též také abyšte s žádným z žádné strany žádných stranných puntuov a zápisuov bez vuole a vědomie našeho nečinili, než na nás, jakožto na pánu svém dosti jměli. Neb my vás v ničemž, což by vám jse od koho mimo řád a právo, jaká křivda, útiskové aneb bezprávie dáli, neopustíme. Též chtěl-li by vás kto mimo práva, řády a súdy zemské zřiezené obtěžovati a s vámi svú vuoli jmíti, povinni jsme vám také na vás toho nedopúštěti, než skutečně hájiti a brániti; na kteréžto obraně naší, jakožto pána svého dědičného, dosti jmíti muožete. A jakož jsme vám prvé psali i skrze podkomořieho našeho rozkázali, abyšte to opatřili a nikoli žádnému nedopouštěli, aby kto v kterém městě našem koho jiného mimo nás za pána jměl, pod těmi pokutami, kteréž na to uloženy jsú; i ještě vás v tom napomínáme i přikazujem, abyšte toho jináč nečinili, poněvadž by toho žádný pán žádnému svému poddanému netrpěl. Najde-li se pak kto tak svévolný, kterýž [byl, na takové naše prvnější i nynější rozkázánie netbaje, jiného pána jměl, jistě žeť na takového beze vší milosti podle těch pokut sáhneme a skutečně trestati budem. A vy jse k tomu nebo k těm také tak jmějte, jakž zřiezenie naše ukazuje. A protož svolajiece k tomuto našemu psanie všecku obec města vašeho, toto jim psanie naše čísti rozkážete a přitom poviete, aby jse v tom a podle toho všickni jeden jako druhý zachoval tak, jakož jsme vám vo tom prvé psali a nynie píšeme, bez zmatku a všelijaké odpornosti. Datum Bude f. II. ante festum s. Thome anno regnorum nostrorum Hungarie XIIII°, Boemie uero XXXIII°. — Ex commissione propria Majestatis regie.

Strana 251
z let 1503 a 1504. 251 Opatrným purkmistru a konšelóm i vší obci města Budějovice [sic], věrným našim milým. 206. 1503 d. 26. prosince v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby vydali svědomí těm, kteří prý bouřku proti kr. podkomořímu a židům strojili. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Vězte, že jsú k nám někteří znamenití z poddanných našich přímluvu učinili, což se těch pět osob, vašich spoluobyvateluov, dotýče, kteříž jměli proti podkomořiemu našemu a židóm búřku chtieti počieti, oznamujíce nám, že byšte jim k jejich potřebě svědomie netoliko sami nechtěli dáti, než to i jiným učiniti a jim svědomie dávati bránili. Ješto nám taková vaše svávuole málo proti mysli nenie, poněvadž každý každému, ktož toho žádá, pokudž komu co známo a vědomo jest, povinen jest svědomie podle práva dáti. Protož a poněvadž se ty jisté osoby ke všemu slušnému a konečně k tomu podávají, že se z té viny a nařknutí vyvésti chtí, porúčieme i přikazujem vám, abyšte vy těm jistým osobám aneb ti, na komž by toho žádali, pokudž by komu co v pravdě známo a svědomo bylo, k jejich potřebě podle práva seznánie a svědomie dali a toho jim dáti žádnému nebránili; a tak abyšte se zachovali, jakož vám píšem, aby jim potřebie nebylo vás pro takové svědomie před komorní soud podle práva pohnati. Neb my nechcem, aby se jim v čem mimo jejich spravedlnost ukrátiti jmělo. Datum Bude f. III. die sancti Stephani prothomartyris anno Domini XVC quarto*), regnorum autem nostrorum Hungarie XIIIIto, Boemie vero XXXIII°. — Ad relationem magnifici d. Alberti de Kolowrat, supremi cancellarii regni Boemie. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. *) Rozumí se 1503, kteréhož roku připadl svátek sv. Štěpána na úterý a ku kterémuž ukazují i léta panování. Letopočet 1504 ukazuje, že Narození Páně přijímáno za počátek roku. 207. 1504 d. 12. září v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby na sněm ke dni sv. Václava posly vyslali. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Jakož vás tajno nenie, kterak Šlikové učinivše proti řádu a právu, zapomenuvše jse nad námi jakožto pánem svým a nad svú ctí, nálezóm a rozsudkóm panským jse zprotivili, a mimo to všecko mnohé neslušné věci počí- nají a poddaným našim škody činie; i chtiece, jakož slušné jest, to již konečně za- stavati [sic] a přetrhnúti, s té a takové příčiny a jiných mnohých potřeb našich a krá- lovstvie toho pokládáme sněm obecní na den svatého Václava najprv příštieho na hradě Pražském všemu královstvie, přikazujiec vám, abyšte vy také k tomu dni 32*

Strana 252
252 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané a času s sebe některé jisté osoby vyslali a vypravili. Jakož pak přijedúc, úmysl náš skrze rady některé naše aneb listem vám oznámieme. Kdež nepochybujem o vás, znajiec vuoli tuto naši konečnú a jisté rozkázání, vyšliec některé jisté osoby na ten sněm s sebe, pokudž od nich z psaní a poručení úmyslu našemu vyrozumíte, že jse ve všem povolně a poslušně v tom proti nám jmieti budete a zachováte. Datum Bude f. Vta ante Exaltacionis s. Crucis anno regnorum nostrorum Hungarie quarto- decimo, Boemie tricesimo tercio. — Ex commissione Majestatis regie. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovice [sic], věrným našim milým. 208. 1505 d. 25. února v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby vyslali posly s plnou mocí na sněm ke dni 4. dubna svolaný. Vladislav z Božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní, věrní naši milí! Vězte, že pro pilné a znamenité potřeby naše a královstvie tohoto položili jsme sněm obecní všem stavóm o Svátosti na hradě Pražském, na kterýž úmysl máme osobú svú přijeti a vypraviti se; porúčejiec vám s pilností a přikazujiec, abyšte s plnú mocí s sebe ke všem a všelijakým jednáním, kteréž na ten čas jednati se budú, i k zavření některé jisté osoby vyslali a ten sněm po všecky trhy v městě vašem provolati dali, aby jeden každý o tom věděl. Pakli bychom beze lsti pro některé potřeby královstvie našeho Uherského na ten čas vy- praviti se nemohli, tehdy my na miestě svém poručieme některým radám našim a jim celú a plnú moc ke všem jednáním dáme, kteříž nic jiného nebudú moci uči- niti a zavřieti, než jako bychme přítomností a osobú svú to učiniti mohli, zvláště poněvadž pro dobré zemské a obecní i všech stavuov k svornosti a jednotě ten sněm držeti se má; jakož tomu všemu lépe a dostatečněji s listu našeho, kterýž vuobec všem stavóm kraje toho píšem, porozuměti moci budete. I znajíce vuoli naši a konečné rozkázání, nepochybujem o vás, puokadž úmyslu našemu i s psaní tohoto vyrozumiete, že jse v tom poslušně a povolně jmieti budete, zachováte, nikoli toho nezanedbajíce, na ten čas přijeti neobmeškáte. Datum Bude f. III post festum s. Mathie apostoli anno regnorum nostrorum Hungarie XV“, Boemie uero XXXIIII°. — Ex commissione Majestatis regie propria. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 209. 1505 d. 16. srpna v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby k sněmu o sv. Václavě do Prahy posly s plnou mocí poslali a tam zůstali, až spory mezi stavy budou srovnány. Vladislav z boží milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní, věrní naši milí! Vězte, že pro mnohé a znamenité potřeby naše i všeho

Strana 253
z let 1504 a 1505. 253 království Českého, též také i o vaše rozdíly, kteréž máte s pány a rytířstvem i o všecky jiné potřeby království toho, sněm obecní na hradě Pražském na den svatého Václava najprv příštího položiti sme ráčili, tak aby všichni stavové na svatého Michala v hodin třinácte v súdné světnici na hradě Pražském se sešli. I protož vám přikazujem, abyšte vy tu také na ten den k jednání obecních potřeb i všech těch vašich rozdíluov s plnú mocí vyslali a sebú [sic] s obcí z starších obecních počet některý vyberúce, tak abyšte tu o všecky věci a potřeby s pány a rytířstvem, buďto o vaše rozdíly i také o naše obecní potřeby království toho, neodjíždějíc ani se na své obce odvolávajíc, slušně a povolně s nimi jednali a s toho sněmu se nerozjížděli, leč o všecky věci a potřeby, kteréž mezi stavy panským a rytířským a mezi vámi sú, i o jiné potřeby naše a království toho se konečně zavře, zjedná a zpuosobí. A jestliže by vámi co v tom sešlo, již bychom to znali, že byšte vy byli počátek a rušitelé našeho i obecního dobrého. Přitom vám po- rúčejíc, že listy obecní po krajích rozeslané na každý trh v městě vašem až do toho času provolati dáte, aby všichni panského a rytířského stavu k sněmu na ten čas jeli a v tom se zachovali, jakž ti listové naši obecní po krajích rozeslaní v sobě okazují a drží. Nepochybujíce o vás, než že se v tom ve všem tak zacho- váte, jakož vám píšem, jináč toho nečiníce. Datum Bude sabbatho post festum Assumpcionis beate Marie virginis anno regnorum nostrorum Hungarie XVto, Bo- hemie vero XXXIIII°. — Ex commissione propria regie Majestatis. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 210. 1505 d. 27. srpna. — Rada města Tábora souhlasí, aby sjezd byl odložen. Službu naši, slovutní v opatrnostech páni přátelé a súsedé naši zvláště milí, vzkazujem! Psaní, které jste k nám ráčili učiniti, tomu jsme vyrozuměli oc. I račtež znáti, poněvadž nemožnosti vyslání k Lokti a sjetí na Piesek zjitra buohdá podle zuostání poslóv vašich, pánóv Pieseckých a Vodňanských i nás také příčiny hodné ráčíte znáti, že my při témž podle psaní vašeho zachovati se chcme a do pátku prodlíti. A to též pánóm Pieseckým (list opatrností vašich jim poslavše) znáti — Purg- hned jsme dali. Dattum f. IIII. die s. Ruffi martiris anno domini 1505to. mistr a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutným v opatrnostech pánóm purgmistru a radě města Budějovic, přá- telóm a súsedóm našim zvláště milým.

Strana 254
254 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 211. 1505 d. 22. září. — Václav Ryšavý z Třebska: že žid David posílá řezníka Šimona s plnou mocí k slyšení ortele. Slovutným pánuom purkmistru a radě města Budějovic, pánuom přáteluom mně přieznivým! Václav Ryšavý z Třebska a v městě Piesku službu svú vzkazuji VMtem! Slovutní páni, přietelé mně přiezniví! Psaní VMti o Davida žida, kteréž ste mi ráčili učiniti, srozuměl sem. I týž žid zpravil mě, že slal jest před VMti Šimona řezníka, měštěnína od nás, dav jemu listem mocným plnú moc k slyšení toho ortele. I milí páni a přietelé! Mně se zdá, že jest zadosti učinil. A i nynie téhož Šimona, měštěnína od nás, též na místě svém (dav jemu plnú moc listem tiemto k slyšení toho ortele) týž David žid posélá. A za to mám, že VMti podle všie slušnosti a řádu i práva před týmž Šimonem, měštěnínem naším, mocným po- ručníkem bez všelikteraké omylnosti neb pochybnosti týž ortel muožete rozkázati čísti; a také mně se zdá, že týž žid na mé rukojemstvie všemu dosti činí. A tomu, což se nadpisuje, na pravú jistotu a svědomie pečeť svú vlastní a přirozenú dal sem k tomuto listu přitisknúti, jenž dán v pondělí den svatého Mauricia léta XVCVO. 212. 1506 d. 19. června v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby s válečnou svou hotovostí dle rozkazu Albrechta z Kolovrat do pole vytrhnouti připraveni byli. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Jakož jsme vám psali oznamujiece, že jsme urozenému Albrechtovi z Kolovrat na Libšteině, najvyšiemu kancléři královstvie Českého, věrnému našemu milému, moc a komoru naši mocně poručili, abyšte vy o všecky věci a potřeby na místě našem k němu jse utiekali, zření jměli, a přišlo-li by v zemi a v královstvie tom buď proti právu aneb jináč co výtržného, on na místě našem póvod byl a vás k takové potřebě a hotovosti jměl a obeslal, jakož i o to při ny- nějšiem sněmu minulém s vámi poručili jsme mluviti a vám úmysl a vuoli naši konečnú předložiti; pak poněvadž nyní podle svolení zemského na tom zuostáno jest, aby proti těm a takovým svévolným a výtržným lidem, kteří v mierné a pokojné zemi jímají a své vuole užievají, taženo bylo, a vy též podle jiných stavuov k tomu jste přistúpili a na tom jse svolili: i žádáme toho na vás přikazujiec vám s pilností, abyšte podle všie své možnosti s lidmi, děly, prachy, a což k tomu běhu příleží, pohotově byli, a když byšte koli od nadepsaného Albrechta, kterémuž jsme to na místě svém poručili, aby ty a takové všecky věci spravoval, řiedil a puovod byl, obesláni byli, tu a na to místo hned jeli a táhli, kdež by vám skrze téhož Albrechta

Strana 255
z let 1505—1507. 255 jmenováno a ukázáno bylo, jináč to nečiníc, ač vuoli naši a jisté poručení zachovati a naplniti chcete; též také dali to v městě vašem volati po všecky trhy, dokadž by vytažení jse nestalo, aby všech stavuov lidé vedle zřiezení zemského a obecniech listuov našich po krajiech vyslaných jse osobně pohotově jměli, a když budú obe- sláni od najvyšieho purkrabie Pražského, hned na pole na ten den a místo jim ukázané táhli. Datum Bude f. VI. post festum s. Viti anno Cristi XVC sexto, reg- norum autem nostrorum Hungarie XVI', Boemie uero XXXV°. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 213. 1507 d. 17. května v Budíně. — Král Vladislav svoluje, aby sirotkům Hanuše Greifa spláceno bylo ze summy hromničné dle původní úmluvy. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Jakož jste k nám posly své vyslali správu nám davše, což se sirotkuov někdy Hanuše Graifa, kterémž jsme na summě hromničné, kterúž nám do našie komory platíte, za dluh slovutného Beneše z Klaric IIIj° kop grošuov českých dáti a jeho proti týmž sirotkóm zastati ráčili, dotýče, tak aby jim každý rok L kop grošuov českých sraženo, a když k letóm přijdú, vydáno bylo, až do vyplněnie summy nadepsané, a že by rok k vydání těch peněz vyšel, žádajíce na vás sirotčí peníze své jmieti společně, a jiným z města cizím na roky dalšie přieti chtiece, nedostatky své i obtiežnosti přitom i podánie vaše nám oznamujíc, nás vy- sokými prosbami prosíc, abychom vás při témž vašem podánie zuostaviti ráčili: I poněvadž takoví jsú vaši nedostatci, tak, pokud nás poslové vaši spravují, z ta- kových příčin my vás při tom zuostavujem, aby bylo sirotkóm tak vydáváno, což jim spravedlivě přísluší na časy a roky, jakož jste se podvolili, však tak, aby se jim v ničemž neukrátilo a smlúvě první s Václavem Sádlú, kterúž jsú v Praze učinili, té se dosti stalo. A což se Michala z Stajru a prodaje toho domu dotýče, píšem o to statečnému Albrechtovi z Leskovce, podkomořiemu královstvie Českého, věrnému našemu milému, jemu porúčejíc, když k vám do města k obnovení úřadu při- jede, aby v to nahlédl, aby ta věc na mieře té postavena byla, jakož jemu píšem. Datum Bude f. II. post Ascensionem Domini XVCVIIme, regnorum autem nostrorum Hungarie XVCVIIm° [sic], Boemie vero XXXVIt°. — Ex commissione propria regie Majestatis. Opatrným purgrmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 214. 1507 d. 8. června. — Rada Starého města Pražského vysvětluje, proč obstaveno bylo zboží Kašpara Hojdara. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Jakož na nás žádáte psaním svým oznámenie příčiny, pro kterú jest Michal Exl některé sbožie slovutného pana

Strana 256
256 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslane Kašpara Hojdara, spolusúseda vašeho, obstavil: i nám se zdá, že majíce prvé listy přímluvnie k sobě za téhož Michala od pana podkomořieho i ot nás, že byšte v ně nahlédnúc porozuměti mohli, proč ten jest stavuňk. Nebo světle při konci my jsme se vám v tom našem psaní opověděli, nebudeme-li v přímluvě uslyšáni, jakož nejsme, že práva hájiti Michalovi nebudem. I tať jest příčina, abyšte věděli, opatrní přie- telé milí, že on Michal vrátiv se ot vás pověděl jest, že se jest jemu ani po páně podkomořieho ani po naší přímluvě spravedlivé nestalo. A při tom hned prosil jest nás za propuštěnie práva stavného, a dal nám list od pana podkomořieho, v kterémž nás žádá, abychom mu práva přieli. A my tak jsme učinili, opověď již podle práva a řádu, jakož svrchu dotčeno jest, světlú učinivše. Datum f. III. ante octauam Corporis Christi anno oc VCVII°. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. 215. 1507 d. 13. srpna. — Rada města Tábora posílá přepis odpovědi Pražanů a žádá přepis zápisu mezi stavy učiněného. Službu svú vzkazujem, slovutné opatrnosti páni, přietelé a súsedé milí! Máme za to, že vás tajno není psaní, které od nás i od vás s volí poslóv vašich tehdáž nám přítomných panóm Pražanóm všech tří měst Pražských se stalo oc tak, pokudž notule listu toho vám jest dána. Při tom jsme zpraveni od Jana, písaře města našeho, kterak páni poslové vaši skrze něho na nás toho jsú žádali, odpověď, která by přišla od pánuov Pražan, vám také aby dodána byla. Té slušné žádosti nejsúce odporni, vašim opatrnostem otepsání nám i vám přiepis po tomto poslu nazchválu [sic] posieláme. Datum f. VI. ante Assumpcionem beate Marie vir- ginis anno Domini 1507°. — Purkmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Páni přietelé milí! Zpraveni jsme, že byšte notuli jměli zápisu, který by jměl býti pánóv měst s pány Jich Mtí a se pány rytieřstvem. I věříme vám, že nám ho přiepis po tomto poslu našem pošlete. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Budějovic Českých, přátelóm a súseduom našim zvláště milým. 216. 1508 d. 6. února v Budíně. — Král Vladislav: aby poslali ozbrojený lid na pomoc Pražanům proti Kopidlanskému. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní, věrní naši milí! Znamenajíc my veliké škody a záhuby, kteréž se poctivým a opatrným obyvateluom všech tří měst našich Pražských od Kopidlanského a jiných škuodcí a zhúbcí zemských dějí, nechtiece tomu již déle se dívati, majíce také

Strana 257
z let 1507 a 1508. 257 litost nad nimi, proti takovým zhúbcím jistým a znamenitým počtem lidí jsme je opatřiti ráčili. Protož vám přikazujem, aby jste vy také pro přetržení těch raj- taruov a neřáduov konečně tu středu před Přenešeniem svatého Václava najprve příštieho nějaký počet lidí z města vašeho jim na pomoc do Starého města Praž- ského poslali a vypravili znajíce, že vuoli naši naplníte a zvláštnie libost nám v tom ukážete, jakož jste jim pak podle zápisu společnieho, kterýž s povoleniem naším učiněn jest a pečetí naší utvrzen, povinni pomáhati. I již se tak zachovajte, jakož vám píšem, jináč toho nečiníce. Datum Bude die s. Dorothee virginis anno XV° octauo, regnorum autem nostrorum Hungarie XVIII°, Boemie vero XXXVII°. — Ex commissione propria regie Majestatis. Opatrným purkmistru a konšeluom města Budějovic, věrným našim milým. 217. 1508 d. 10. února. — Rada Starého města Pražského posílá otevřený svůj list proti Albrech- tovi Rendlovi z Oušavy. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Porozuměvše z zprávy lidské a došedše od přátel našich milých přiepisu, co pan Rendl o nás i o jiných městech v lid panského a rytieřského stavuov po krajích vtrušuje a že na tom jest, s ně- kterými nám nějaký list poslati oc; i za slušnú a potřebnú věc zdálo se jest nám také opověď proti takové věci po všech krajích učiniti takovú, jakúž teď v otevřeném listu našem*) pod pečetí naší vašim opatrnostem s několiko přiepisy (abyšte to mohli rozšířiti) posieláme; při tom vašich opatrností žádajíce, když byšte čas svuoj příhodný bez prodlévánie uhlédali, že k určitému dni všech pánuov Jich Mtí, pánuov z rytieřstva a pánuov měst kraje vašeho požádáte, aby k vám do města vašeho přijeli a tento list náš, kterýž všem stavuom téhož kraje svědčí, že jim čísti roz- kážete a že se k nim podle téhož listu zněnie přimluvíte, aby nás za jiné nejměli ani o nás jinak se domnievali, než jakž ten list náš v sobě zní, ukazuje a zavierá. To pro naše i své i všech jiných měst dobré a poctivé učiniece, jakož bychom i my netoliko to, ale i jiné vám k vuoli pro vaši potřebu a poctivost učinili rádi. Datum f. V. in die Scolastice virginis. — Purkmistr a rada Starého města Pražského. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. *) List ten byl ze dne 7. února 1508. Viz V. V. Tomek: Dějepis města Prahy X. 243. 218. 1508 d. 22. května v Budíně. — Král Vladislav rozhoduje spor o puštění vody. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Píšem Kašparovi Hajdarovi, věrnému našemu milému, což se vody puštění dotýče, o kterúžto mezi týmž Kašparem s jedné a Linhartem Ekarem, Archiv Český XXI. 33

Strana 258
258 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané spoluměštěníny vašimi, s strany druhé ruoznice jest, přikazujíc témuž Kašparov přísně, aby nechaje všech výmluv na straně, témuž Linhartovi tu vodu ihned pustil. Protož to znajíc, poroučíme vám, abyšte vuoli a rozkázání naše znajíc témuž Kašpa- rovi také slovem našiem královským rozkázali a jeho k tomu drželi, aby našemu rozkázání dosti učinil, jináč toho nečiníc, tak abychom o to více nebyli staráni. Datum Bude f. IIa post dominicam Cantate anno Domini oc XVCVIII, regnorum autem nostrorum Hungarie XVIII, Boemie vero XXXVII°. — Ex commisione pro- pria regie Majestatis. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, věrným našim milým. 219. 1508 d. 2. září. — Rada města Tábora děkuje za projevenou soustrast a táže se na provinění uvězněného řezáče. Službu naši, vzáctné v opatrnostech múdrosti páni a přietelé zvláště milí, VMti vzkazujem! Poslové naši, kteréž u vás sme jměli, VMtí litost a pečlivú bedlivost, kterúž nad škodú spoluměšťanuov našich jmieti ráčíte, nám sú oznámili. I z takového upřímého přátelstvie VMtem veliké děkovánie činíme, skrz všeliké libosti toho k odslúženie hotovost vždycky majíce. Vyrozuměli sme také z tajchž posluov našich zprávy, kterak toho řezáče pán skrz časté VMtí staránie vazby prázdna a svobodna učiniti by usiloval. Ale člověka toho v podezřelosti skrz jiných seznánie a psance býti poněvadž VMt znáte, vás přátel svých upřiemých a milých žádáme, že jeho pustiti neráčíte, ale kde a skrz koho jest psancem a umřel-li jest kdo na tom, což na něj seznával, psaním vaším po tomto poslu pro širšie o to rozmluvenie že nám oznámiti ráčíte, nepochybné sme naděje. Datum sabbato post Felicis confessoris anno Domini supra 1500 octauo. — Purgr- mistr a rada města Hradiště hory Tábor. Vzáctné v opatrnostech múdrosti pánuom purgrmistru a radě města Budě- jovic Českých, přáteluom našim vzláště milým. 220. 1508 d. 28. října. — Rada města Tábora: aby bečvář Ondráček dluh splatil. Službu naši, vzácné opatrnosti páni přietelé a súsedé milí, vzkazujem! Podle našeho prvnieho opatrnostem vašim psanie, co se dotýče Ondráčka bečváře, súseda vašeho, dluhu, jímž jest povinen Kateřině manželce nebožtíka Matěje po jeho od- kázání a dietěti jich, ještě opatrnostem vašim věříme, že jemu rozkážete ten dluh IX ſP splniti tohoto listu dodávajíciemu muži již psané Kateřiny. Neb podle gšafthu jmenovaného Matěje, řádem a právem města našeho došlého a stvrzeného, ten dluh

Strana 259
z let 150 c—1510. 259 i jiný statček náleží nadepsané Kateřině i jich dietěti, kteréž jest živé. To učiniece dle spravedlnosti a našeho odslúženie, ať by o to viece prací činěno nebylo. A zdá-li se Ondráčkovi gšaft slyšeti, nechť stojí před námi v úřadu. Bude jemu přečten. A na to žádáme odpovědi přátelské. Datum sabbato post diui Seuerini episcopi anno oc 8°. — Purgrmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Vzácné opatrnosti pánóm purgrmistru a radě města Budějovic Českých, přátelóm a súsedóm našim milým. 221. 1510 d. 18. června. — Rada města Tábora: aby jí zapůjčili dlažiče. Službu naši, slovutné vzáctnosti páni a přátelé milí, VMti vzkazujem! Ne- dostatek majíc útěč činíme k vzáctnostem vašim jakožto přáteluom milým a těm, kdež naději máme. Páni milí! VMtí jako svých milých pánuov přátel prosíme se vší pilností, že pro zpósobenie našich potřeb ráčíte k nám vystrojiti a poslati dlažice některého. Neb úmysl máme nějaký kus u města našeho dáti vydlážiti; i na prosto že sme na ty dělníky přešli [sic]. Věřímeť VMti, že to pro nás uči- niti ráčíte; a my toho hotovi budem VMti odslúžiti všelikú libostí, a těm také práci penězi nahraditi, ktož by vysláni byli. Datum f. III. post Viti anno oc 1510. — Purgrmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutné vzáctnosti pánuom purgrmistru a radě města Budějovic, pánuom přáteluom našim zvláštním. 222. 1510 d. 14. srpna. — Císař Maxmilián žádá, aby mu pod svou pečetí zaslali výpověď spoluměšťanů Mikuláše Scherera a Linharta. Maximilian von Gots Gnaden E. Romischer Kaiser oc. Ersamen, lieben Ge- trewen! Wir sennden ew hirbey ainen Brief von vnnserm lieben Bruder dem Kunig zu Hungern vnd Behaim oc etlicher Kundtschafft halben, so ewr Mitburger Niclas Scherer vnd Lienhart am Ring in der Zinispen Sachen geben sullen, als ir ver- nemen werdet, vnd begern darauf an ew mit Ernnst vnd Vleis, das ir dieselben ewr Burger, so ew gegenwurttiger vnnser Diener Michel Eglofstainer anzaigen vnd benennen wirdet, furderlichen fur ew erfordert, vnd sy laut des obgenanten vnnsers lieben Bruders Beuelh auf die Artigkl, die er ew furbringet, in irer Sag, was ine darumben Wissen ist, verhoret, vnd solh ir Sag aigenntlichen aufschreiben lasset, vnd in ain offenn Kundtschafft vnnder ewrm Statsigill stellet vnd die dem obgenannten vnnserm Diener vberanntworttet, damit die der Notturfft nach gebraucht werden muge. Vnd ew hierinn gutwillig erzaiget, daran tut ir vnns Geuallen vnd Maynung. Geben an Mittichen vnser lieben Frawn Abend irer Schiedung anno oc im zehenndten, vnserer 33*

Strana 260
260 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané Reiche des Romischen im funffundzwainzigisten und des Hungerischen im ainund- zwainzigisten Jarenn. — Commissio domini imperatoris in p. Den Ersamen vnnsern vnd des Riechs lieben getrewen, Burgermaister, Richter vnd Rate der Stat zum Wudweis [sic]. 223. 1511 d. 21. října v Písku. — Rada městská: aby k výslechu škůdců i písaře svého městského poslali. Službu naši vzkazujem, slovutní páni a přátelé milí! A jakož sme byli vě- děti dali VMti o tázání škuodcí, kteréž v své vazbě máme, a kudy a proč tázáni nejsú na ten čas, nepochybně toho jste zpraveni. I ještě na žádost opatrností vašich pamatujíce dáváme VMti znáti, abyšte své posly u nás k tázání týchž zhúbcí mieti ráčili tento čtvrtek prvopříští na noc na pátek. A písaře k sepsání jich vyznánie s posly VMti račte vypraviti k nám, neb my toho písaře nemáme u nás. Neb kdy- byšte písaře toho s posly VMti k nám neposlali, ráčíte znáti, kdyby poslové VMti toho jich vyznánie VMti nepřinesli sepsaného, a ješto VMti potřeba kázala by jich vyznání mieti, a nesepsáním obmeškali byšte a neměli byšte, mohli by vaše opatrnost snad toho i pykati i v něčem dostatečně neopatřiti vaši opatrnost aneb potřeby pilné spoluměšťan VMti. I znajíc, že toho potřeba VMti jest a káže, neračte bez toho písaře sláti. Ex Piesca f. III. die XI millia virginum sanctarum anno XVCXI°. — Purkmistr a rada města Piesku. Slovutným pánóm purkmistru a radě města Budějovic, pánóm a přátelóm milým. 224. 1512 d. 15. října v Praze. — Rady Starého a Nového města Pražského sdělují odpověď, kterou král poslům stavu městského dal, a zvou k poradě o věcech stavu svého. List téhož obsahu zaslaný Kouřimským jest otištěn v AČ. XVIII. 543. 225. 1513 d. 24. ledna v Praze. — Pražané zvou k předchozí poradě celého stavu městského na den 13. února. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Jakož vám jest vědomo i známo, což se toho jednánie s pány a rytieřstvem spolu s námi s stavem městským dotýče, že na čtyři dny před suchými dny postními v to jednání s nimi vstúpiti máme: protož aby se žádné při tom obmeškánie nám všechněm škodlivé nepřihodilo, na- pomínámet vás, abyšte na to pamatujíce i rozvážiece, že jest věc veliká a našemu stavu jako jest kdy byla potřebná, z sebe osoby hodné a radné a kterým taková věc jest již známa a vědoma, k tomu času konečně k neděli první v postě ještě před tiem uloženým jednáním vyslali, abychom my prvé, nežli bychme se v jaké jednání s pány a rytieřstvem dali, spolu rozmluvili a ještě, co by nám k tomu býti

Strana 261
z let 1510—1514 261 mohlo potřebného a užitečného, z jednostajné rady a vuole uvážiece pohledali a po- hotově jměli. Protož toto znajíce, žádámeť vás pro vaše i naše dobré, abyšte toho neobmeškávali. Prage f. II. die Timothei anno christianorum XVXIII° [sic]. — Purk- mistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. 226. 1513 d. 12. května v Budíně. — Král Vladislav: aby mu do průvodu k tureckému pomezí vypravili na čtvrt léta 40 pěších. Vladislav z božie milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Oznamujem vám, kterak oumysl máme osobou svou k tu- reckému pomezí se hnúti, abychom to tam opatřili, aby se poddaným našim i všemu křesťanstvu budoucí škoda nestala. I poněvadž se svou osobou k tomu hnúti máme, sami to znáti muožete, že se tu naší osoby i duostojenstvie a našich dědicuov i všeho křesťanstva veliké potřeby dotýče. Protož vás za to žádáme, že vy vedle naší osoby a podle nás k takové naší pilné potřebě čtyřitceti pěších pošlete, a ti aby byli tajden před svatým Janem najprv příštím při nás, a ty při nás abyšte čtvrt léta drželi svým nákladem. Kdež my vaši takovú volnost, ač se v tom hotově najíti dáte, velmi vděčně od vás přijmem a vší milostí a dobrým to vám odplaco- vati ráčieme. Neb tu již poznati chceme i dědicové naši, kto nám se dá v naší takové pilné potřebě povolně a hotově najíti. Kdež my jiné naděje o vás nemáme, než že se nám tak volně a hotově dáte najíti, jakž vám píšem, Datum Bude f. V. post festum sancti Epimachi anno Domini oc XIII°, regnorum autem nostrorum Hun- garie XXIII°, Boemie vero XLII°. — Ex commissione propria regie Majestatis. Opatrným purkmistru a konšeluom města Českých Budějovic, věrným našim milým. 227. 1514 d. 4. března v Budíně. — Král Vladislav nařizuje, aby summy jemu po- vinné odváděli jen Michalovi Slavatovi z Chlumu a Vilému Kostkovi z Postupic, kteří vzali na sebe placení dluhů královských. Týž list Kouřimským otištěn v AČ. XXI. 14. 228. 1514 d. 20. dubna v Praze. — Pražané zvou k poradě o věcech celého stavu městského se týkajících na den 5. května. Týž list Kouřimským otištěn v AČ. XXI. 17. 229. 1514 d. 17. října v Praze. — Pražané zvou k poradě o věcech celého stavu městského se týkajících na den 24. října a žádají, aby vše na cestu ku králi bylo připraveno. Týž list Kouřimským otištěn v AČ. XXI. 39. 230. 1514 d. 16. listopadu. — Rada města Tábora: že jejich přiznavací list zároveň se svým do Prahy odeslala. Službu naši, vzáctné opatrnosti páni a přátelé nám zvláštně milí, vzkazu- jeme! List přiznávající podle společnieho zuostánie při pániech Pražanech JMtmi

Strana 262
262 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané a jinými městy královstvie Českého, jejž k nám přislati ráčili jste žádajíc, aby dodán byl jménem vašich opatrností při poslu našem pánuom Pražanuom, přečetše na vědomie dáváme, že posel náš nastávajícé [sic] cesty práci na se (jemuž pán Buoh rač dáti s užitkem a potěšeným navrácením) přijav prvé, nežli psanie i peniezi od opatrností vašich k nám jest došlo, preč ujel; však proto nemohúc žádostí vašich nikoli prázdných zanechati, list vašich opatrností, při tom i svój, tak jakž společnost ostánie našeho s jinými městy zavřela, po jiném poslu našem pánuom Pražanuom nazchvál odeslati nezameškali jsme. Datum f. V. post Briccii anno Domini 1514. — Purgmist [sic] a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutným v opatrnostech pánuom purgrmistru a radě města Budějovic, pánuom a našim dobrým přáteluom. 231. 1515 d. 21. února. — Rada města Tábora zapůjčuje spis, který z kanceláře Pražské o jednání uherském obdržela. Službu svú vzkazujem, slovutní páni, přátelé milí! Jakož ste ráčili žádost k nám učiniti skrz psanie VMti o spis jednánie uherského, aby VMti jeho přiepis zpósoben byl, oznamujíce, že s panem Pavlem písařem naším jest od posluov VMti mluveno: i pováživše, že by ta věc musila snad dlouhý prótah mieti pro neprázdnost písařuov našich, VMti ten spis, kterýž z kanceláři [sic] Pražské poslové přinesli sú, teď odsieláme nazchvál, za to žádajíce, kdyžkoli ráčíte jej obci VMti přečísti dáti buďto přepsati, abyšte zase ráčili jej nám poslati, pro potomní pamět abychom jej jmieti mohli. Neb i obec naše žádala jest, aby pilně ten spis schován byl. Datum f. IIII. cinerum anno Domini 1515. — Purgrmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutné opatrnosti pánuom purgrmistru a radě města Budějovic, pánuom přáteluom našim milým. 232. 1515 d. 27. června v Praze. — Pražané žádají, aby osoba do poselství ku králi zvolená dne 5. července v Brodě Německém byla, a aby 70 kop gr. č. na společné vydání bylo zaplaceno. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé milí! Jest vám vědomo, kterak král JMt, pán náš najmilostivější, ráčil jest skrze pány posly své na tento sněm vyslané nás vedle jiných stavuo napomenúti i rozkázati, abychme se v jistých osobách s plnú mocí od stavu našeho pro pilné JMti i JMti dědicuov potřeby, též i pro naše, ješto zde nejsú dokonány, vypravili. Pak při tom sjezdu poslové vaši na tom jsú zuostali s námi, že vyslati vedle nás chtie. Protož která osoba z vás jest od vás volená, aby byla vypravena, a vy abyšte ji penězi na cestu opatřili, znajíc, že toho pilná a znamenitá nám jest potřeba, a že všecky tyto věci, ješto na nesnázi byly posta-

Strana 263
z let 1514 a 1515. 263 veny, k konci dobrému jíti mají. Náš pak výjezd konečně býti má ten čtvrtek po svatém Prokopu najprvé příští, protož k tomu času abyšte tu osobu z vás volenú jměli a ji vypravili, a s těmi osobami od pánuo Plzenských a Táborských volenými abyšte se nadjíti dali v Brodě Německém*) ten pátek po svatém Prokopu na noc. Také aby vás tajno nebylo, že v těchto nesnázích, kdež jsme o naše některé zna- menité věci činiti jměli, ty zbierky, které jste činievali, nemohly jsú postačiti na náklady; a my chtiece, aby obmeškáno mnohokrát nebylo, svými sme penězi za- kládali. Kdež pak toho znamenitá summa vzešla jest, ješto vašim poslóm to dobře vědomo jest, kteří na počtu jsú seděli. I žádáme vás jako přátel našich, poněvadž jsme vás pro dobré vaše z viery a lásky zakládali, že nám zase z též lásky bude navráceno. A do té summy, co by ot vás jmělo býti položeno, jest sečteno sedm- desáte kop gr. českých. I věříme vám, že bez meškánie ta od vás summa k nám poslána bude, abychme také zase mohli zpraviti bez meškánie. Prage f. IIII. ante Petri et Pauli anno dominice Natiuitatis XVCXV°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. *) Původně napsané „v Chrudimi“ přeškrtnuto. 233. 1515 d. 6. prosince v Praze. — Pražané zvou k poradě o listu králově na Nový rok a žádají za příspěvek pro knížete Karla i za vypravení jednoho jezdce. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Z některé hodné příčiny požádali jsme všech pánuo měst strany naší, aby k nám některé z sebe osoby ke dni Nového léta najprvé příštieho vyslali, a za to máme, že všichni vedle toho, jakž jim jest předloženo, nadjíti se bez obmeškání dadí. Ale že v tom času přišly jsú jiné také potřeby, kteréž se vás všech pánuo měst a stavu našeho dotýčí, zvláště od JKMti psanie, ješto vám městóm společně náleží a svědčí: protož žádáme vás, že některé z vás osoby k tomu také dni jmenovanému léta Nového k nám vyšlete. Neb seznáváme, že potřeba jest, abychme se s vámi se všemi shledali a o dobré JKMti i naše, čemuž pak vyrozumiete, rozmluvili i na jistém zuostali. Kdež pak věříme vám, že toho neobmeškáte. Prage f. V. die Nicolai pontificis anno dominice Natiuitatis MVCXV°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Páni milí! Aby vás tajno nebylo, že jest mezi námi zuostáno při tomto sněmu minulém a knížeti Karlovi JMti jsme přiřkli, že od všech stavu našeho ta summa zadržalá vzácné a dobré paměti knížeti Bartholomějovi JMti, kteráž od nás skládána byla, má dodána býti. Protož vám o tom připomínáme a žádáme, že ji složiti neobmeškáte, nebo jest nám místo ukázáno, komu ji vydati máme.

Strana 264
264 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané Také abyšte věděli, že jiezdných my jmieti budeme XXti pod jednú barvú, kteréž vám teď kus v listu posieláme; a z vašeho města abyšte jednoho jiezdného dobře a poctivě vypraveného jměli v sukni té barvy, jakož se píše, v červené ku- klici a šerém koblúce [sic]. Sukně ať sú s faldy, s malým voboječkem hazukovým, jakž nyní nesú. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. 234. 1516 d. 23. března v Praze. — Pražané oznamují úmrtí krále Vladislava, zvou k poradě celého stavu na den 2. dubna a vybízejí k bedlivosti i pohotovosti proti možnému nebezpečí. Službu svú vzkazujem, opatrní přátelé naši milí! Oznámili jsme vám to, což jest nás od mnohých našich i vašich přátel docházelo, k čemu by v zemích okolních a snad i v zemi této byli náchylni. A přitom sme vás k opatrnosti a k bedlivé hotovosti napomenuli i žádali. Nyní pak abyšte věděli, že včera před samým večerem došly jsú nás psaní jistá, jimž my ačkolivěk s žalostí a s zámutkem dokonale věříme, že král JMt pán náš umřel jest i pochován. Jehožto duši KMti pán Bůh rač bajti milostiv a k své božské milosti přijíti. Za to všickni JMti poddaní pána Boha prositi máme. Pak poněvadž jest tak, sluší se nám všechněm stavu našeho pilně opatřiti bez odtahův, aby se nám od někoho, čehož bychom se nenadáli, něco škodlivého nepřihodilo. Neb ačkolivěk dědic tohoto království jest a pán náš JMt, však proto pro JMti věk i také náhlost času nemůž snad taková věc k rychlému přijíti opatření. I vidí se nám, že užitečno jest, abychmy se spolu všickni stavu našeho městského bez všech odtahův shledali a sjeli. Protož žádáme vás, abyšte k nám osoby z vás znamenitější a přední vyslali, a ti aby se v Praze v středu před Svátostí najprvé příští konečně nadjíti dali. Neb toho jistě potřeba jest. Kdež jakž prvé, i ještě žádáme vás, že pilnost i bedlivú hotovost při městě vašem i okolo vás jmíti budete, a bylo-li by k čemu podobné, ješto by se k nebezpečné věci chýlilo a kdo se kde zbierati jměl, nám oznámíte. A my také tak sme na hotově, přišla-li by taková potřeba, abychmy vás přátel našich a vy nás, kteříž o vaše dobré a bez- pečné pilnost máme, neopustili. A když se s námi vaši poslové shledají, tu šíře o tyto všecky věci předešlé i budúcí s pilností s nimi rozmluvímy a na místě po- stavímy, ješto vás budú moci spraviti. Kdež věřímy vám, že takové věci nikterakž pro všech nás dobré neobmeškáte. Prage dominica Resureccionis anno Virginei partus 1516. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. 235. 1516 d. 20. srpna v Praze. — Pražané napomínají k zachování jednoty, lásky a svornosti sousedské a žádají, aby od nejv. purkrabí nařízenou hotovost nikam neposílali, dokud jim sami neoznámí. Týž list Kouřimským otištěn v AČ. XXI. 60.

Strana 265
z let 1516 a 1517. 265 236. 1516 d. 19. října v Krumlově. — Petr z Rožmberka: že jen omylem mýto od nich v Netolicích bylo vybíráno. Služba má, múdří a opatrní súsedé milí! Jakož jste mi psali, že byšte zpra- veni byli od vašich spolusúseduov, kteříž jsú byli na jarmarce v Netolicích, že by tu poddaní moji od nich mýtho brali proti spravedlnosti vašie oc: i vězte, že sem se na to vyptal. I to, co se stalo, to jest přišlo omylem; kdež sem já poddaným svým přikázal, aby se toho spolusúsedóm vašiem viece nedálo. Ex Krumlov domi- nica post s. Galli anno oc XVI°. — Petr z Roznberka oc. Múdrým a opatrným purkmistru a radě města Budějovic, súsedóm mým milým. 237. 1516 d. 12. listopadu v Praze. — Pražané žádají za vyslání poslů k poradám s radami krále Českého i Polského. Službu svú vzkazujem, opatrní přítelé naši milí! Oznamujem vám, že k sněmu, kterýž jest králem JMtí, pánem naším milostivým, na den svatého Martina byl po- ložen, rady a poslové krále Polského JMti jedú a dnes v Praze býti mají. A rady také krále pána našeho JMti konečně zjitra neb v pátek býti mají. Kdež prvé byli bychme to vám oznámili častně, ale pro mnohé zpletky a postrannie jednánie mnohých na odpor tomu nevěděli jsme, co jistého vám oznámiti, aby snad jízda a náklad váš daremní nebyl. Ale poněvadž již známe, že k něčemu vždy nenie [sic] při těchto radách Jich Mtí králuov přijde, žádáme vás, že kn ám osoby z vás hned bez meškánie některé přednie vyšlete; a ti aby do neděle najprv příštie konečně u nás jse nadjíti dali, aby spolu s námi měli rozmluvenie. I také bude-li jaké s těmi radami králuov Jich Mtí rozmlúvánie, aby s větší podstatú stavu našeho bylo před se bráno. Kdež věříme, že toho neobmeškáte pro takovú pilnú a znamenitú naši i vaši potřebu i jiné také pilné, kteréž jsú ještě nikda mezi námi nebyly. Prage f. 4. post Martini anno Domini M'CCCCCXVI°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. 238. 1517 d. 26. srpna v Praze. — Pražané žádají, aby se najíti dali se svou válečnou hotovostí spolu se všemi městy kraje svého dne 3. září u Kolína nad Labem. Službu svú vzkazujem, opatrní páni přietelé naši milí! Za to máme, že naše napomenutí upřímé a přátelské v paměti máte, kterým jsmy žádali vás a pro dobré obecné stavu našeho napomínali, kterakú byšte všelikým zpuosobem hotovost k věcem válečným bez prodlenie jmíti měli. A za to držíme, že v tom ve všem hledíc na Archiv Český XXI. 34

Strana 266
266 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané vaše i přátel vašich užitečné, bezpečné i poctivé, jste se zachovali tak, jakož jsmy oznámili, kdy by kolivěk skutečné taženie býti mělo a bez něho býti nemohlo, že vám čas i místo, kde byšte se strhnúti měli, oznámiti chcem, neobmýšlejíce v tom nežli napřed čest a chválu boží, krále pána našeho milostivého JMti a království tohoto, též i stavu našeho obecné dobré. Protož, poněvadž najvyší pan purkrabie Pražský JMt opět jinými listy svými všemi stavy po všech krajích a zemí touto k vojen- skému tažení hýbati a napomínati ráčí, k tomu čas ten pátek po svatém Jiljí naj- prvé příští, kde by se strhnúti měli, pokládati, ješto my mnohé věci uvažujíc, co by k čemu podobné bylo a bez čeho by dobře býti mohlo, aneb také přirovnávajíc předešlé dávno příhody, která by z které přijíti mohla, toho znáti nemuožeme, aby taková toho na tento čas ještě byla potřeba, aby valní a obecné všie země hnutí býti mělo. Ale poněvadž pan purkrabie Pražský to takové hnutí země vždy učiniti chce, i z té příčiny žádáme vás i vedle našich společných zápisuo a vysokých závazkuo napomínáme, abyšte již skutečně a podstatně se k tomu hnuli a ten čtvrtek po s. Jiljí najprvé příští konečně se vším dostatkem u Kolína nad Labem byli, a vypravíce bez obmeškánie lidí některý dobrý počet zbrojných, pěší i jízdných a k válce hotových všelikterak, se všemi potřebami a stroji válečnými vyslali. Neb my k témuž dni též vojensky jsúce hotovi k uloženému miestu, kteréž vám ozná- míme, vezmúce pána Boha všemohúcieho na pomoc potáhneme. A vy, poněvadž jste od nás častokrát takových napomínánie i my také od vás žádostí mnoho slýchali, již k tomu přichází, aby po těch slovích přátelských a pro obecného dobrého a stavu našeho poctivosti zachovánie skutek se všech stran se ukázal, tak abychme se všichni toho, bylo-li by od koho k našeho stavu škodě a lehkosti i posměchu pod zpuo- sobem jiným co nalezeno, vyvarovati a oduolati tomu mohli. Ješto snad, bylo-li by naše společné obmeškánie, mohlo by netoliko nám, ale i budúcím našim to k veliké a těžké újmě na jich dobrém přijíti. Ale tu víru máme, že dobrému našemu a po- ctivému a všeho stavu našeho užitečnému pro jména našeho budúcí a nesmrtedlnú pamět nákladuo ani životuo svých předkládati nebudete, ale pro takovú potřebu spolu s námi je vynaložíte; a z toho o vás a stavu našem to nalezeno bude i od lidí jiných uznáno, že jste pro dobré všeliké obecné tak se dali nalézti jako ti, kterým pro poctivost svú to dobře příleží. Také vidí se nám, abyšte lidi vaše se všemi lidmi z jiných měst kraje vašeho spolu strhli, a spolu aby také bezpečněji táhli, aby se jim žádná od žádného tak lehce škoda nebo lehkost státi nemohla. Prage f. IIII. post Bartholomei anno Christi M°VCXVII°. — Purkmistři a rady Sta- rého, Nového i Menšieho měst Pražských. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm, starším i všie obci města Budě- jovic, přátelóm našim milým.

Strana 267
z let 1517 a 1518. 267 239. 1518 d. 14. července v Budíně. — Král Ludvík oznamuje, že k vyřízení stížností stavu měst- ského hlavně na úřad podkomořský svolal sněm do Prahy a že nařídil hofrychtéři, aby úřady po městech obnovil a zadržalé summy král. vybral. Ludvík z boží milosti Uherský, Český oc král, markrabie Moravský oc. Opa- trní, věrní naši milí! Došlo jest nás psaní, kteréž nám od posluov z měst našich království Českého, kteříž v Praze o sněmu minulém byli shromáždění, psáno jest, v kterémž všichni spuolu oznamují obtížení svá, zvláště což se úřadu podkomor- ského dotýče, pře[dkládajíce přitom mnohé ruoznice, nesnáze i nedostatky netoliko mezi osobami, ale i mezi obcemi, jakož pak to psaní všecko v sobě šíře zavírá oc. I vězte, že vám na tento čas jiné odpovědi dáti nemuožeme, než že jsme sněm obecní v témž královstvie na hradě Pražském ten pátek po hodu Narození panny Marie položiti ráčili, ješto skrze posly naše dalšiemu rozkázání našemu a opatření svému vyrozuměti budete moci. Však zatím, poněvadž známe toho znamenité a pilné potřeby býti a již také čas vyšel, jakž úřad konšelský roku minulého u vás obnoven jest, aby zase skrze hofrychtéře našeho slovutného Václava Roztockého z Teplé, věrného milého, obnoven a sazen byl: i poručili jsme s pilností témuž Václavovi, aby on nemeškaje po městech našich v království Českém jezdil a úřady konšelské sadil. Protož vám přísně přikazujem a tak jmíti ráčíme, abyšte tomu na otpor ne- byli, než témuž Václavovi beze všech výmluv a odtahuo všelijakých se na též [sic úřad konšelský saditi a z rozkázánie našeho obnovovati dopustili, jináče toho nikoli nečiníce. Přitom také i to jmíti ráčíme, poněvadž při vás některé surmy, kteréž nám každý rok do komory naší platíte a dávati povinni jste, zuostávají a vydané nejsú, abyšte je často psanému Roztockému zúplna vydali a ničímž se v tom nezastírali. Neb on také Roztocký jinam jich dáti a obrátiti nemá, než toliko na placení pil- nějších dluohuov našich v královstvie Českém, kdež by v tom naše i toho královstvie lepší bylo. I vědúce vy v tom konečnú vuoli naši a jisté rozkázánie, tak se ve všem poslušně a povolně, jakožto na věrné poddané sluší, zachovajte a jináče nečiňte. Neb jistě, přišla-li by nám skrze nějakú vaši v tom otpornost jakážkoli skoda, aneb v uobcech, osobách a jinde zmatek neb roztršitost [sic], věděli bychom k vám jak o to hleděti. Kdež o vás nepochybujem, že se toho nedopustíte. Datum Bude f. IIII. post festum sancte Margarethe anno Domini oc XVIII°, regnorum autem nostrorum Hungarie et Bohemie anno tercio. — Ex commissione propria regie Majestatis. Opatrným purkmistru, konšeluom, obecním starším i vší obci městu [sic] Českých Budějovic, věrným našim milým. 34*

Strana 268
268 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané 240. 1518 d. 20. srpna v Praze. — Pražané zvou ke dni 8. září na sjezd, který by po celou dobu sněmování trval, a žádají zaplacení zadržalých 71 kop gr. č. Týž list Kouřimským otištěn v AČ. XXI. 94. K Budějovickým vynechány jsou však z něho ku konci prvního od- stavce věty: „Také i s strany víry jest tohoto potřebí našeho shledání na den jmenovaný. Jakož pak i po krajích listové o to rozesláni od nás jsú.“ A konec listu jednající o příspěvku zní takto: Také často jsme vznášeli na vaše posly, což se zbírky dotýče na JMt knieže Karla i jiných zadržalých pomocí, které se pro útratu všeho stavu dály. Toho mieti nemuožem, aby nám dodáno bylo, ješto i summy vypsané sme dali. Teď vám ozna- mujem, že jest toho na vaše město zadržáno toto: najprve na zbírku všeho stavu, kteráž se nynie teď zbírala, L ff gr., na knieže Bartoloměje dobré paměti za tři polouletí XII fP gr. a na knieže Karla JMt též za tři polouletí VIIII ſP gr. všecko českých. Již žádáme, že nám se to vypraví; neb nebude-li toho, konečně proto musili bychom se k vám tak zachovati, jakož jsme vašim poslóm i jiným oznámili. Prage f. VI. post Agapiti anno Domini M°VCXVIII°. — Purkmistři a rady Starého a Nového měst Pražských. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. 241. 1519 d. 6. července v Táboře. — Rada městská upomíná o příspěvek na poselství ku králi do Uher. Službu svú, slovutné opatrnosti páni a přátelé naši milí, VMtem vzkazujem! Jakož VMti tajna věc nenie, předešlého času kteréž jest bylo k králi, pánu našemu najmilostivějšímu, do Uher ze všech tří stavuo pánuov posluov vyslání, při tom také jest s JMtí o pana podkomořího i o jiné věci stavu našeho jednáno; že pak z každého stavu osoby jsú k tomu byly voleny, které by tam měly jeti, a tak bylo jest to na nás od stavu našeho ukázáno, aby osoba jedna z města našeho byla vypravena; jakož se jest i tak stalo, však na náklad náš společný, jakožto VMti, pánuov Píseckých, Vodňanských a Sušických. Kdež jest věc vědoma, že jsme my osobu jednu od nás se všemi potřebami, s jízdnými i se vším příslušenstvím na svuoj groš byli na ten čas vyslali bez VMti pomoci, ač jsú se v jiných krajích jináč v té věci zachovali, prvé tu summu, než jsú vyjeli, co na které město ulo- ženo bylo, sebravše. Kdež pak máme za to, že páni poslové vaši jsúce k sjezdu stavu našeho o Křížových dnech nyní minulých do města Prahy vysláni, VMt jsú zpravili, co jest sečteno a kteraká by pomoc na to poselstvie měla od VMti nám zase učiněna býti a kterým zpuosobem, kdež jsme my i toho počet řádný prvé před pány Pražany i jinými pány městy učinili. Protož, páni přátelé milí, poněvadž jest to jho a břímě bylo na nás od stavu našeho vzloženo, a my s ochotností

Strana 269
z let 1518—1521. 269 a z upřímého přátelstvie místo VMti jsme je podnikli, práce a nákladuo nelitujíce, podstúpili a nesli, VMti, pánuov přátel svých milých, s duověrností žádáme, že tu summu, kterúž nám spravedlivě nahraditi a dáti povinni ste, také bez meškání poslati ráčíte s odpovědí přátelskú. Ex Thabor f. IIII. ante Kyliani anno Salutis oc. XIX°. — Purkmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutným a vzáctné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Budějovic, pánuom a přátelóm našim milým. 242. 1519 d. 19. prosince v Praze. — Pražané z rozkazu krále žádají, aby k nej- bližšímu sněmu posly s plnou mocí jistě vypravili. Týž list Kouřimským otištěn v AČ. XXI. 154. 243. 1520 d. 28. listopadu v Hoře Kutné. — Nejvyšší minemistr král. Českého upomíná o berni. Službu svú vzkazuji, slovutné opatrnosti páni, přátelé moji milí! Kdež mi píšete, což se té berně dotýče, kterúž mi dáti máte, abych vám jie sčekání měl do Vánoc najprv příštích: i vězte, že toho učiniti nemohu, a to z příčiny z té, že na mne na vodhádání jeti mají, a kdybych těch peněz neměl, že by na mne škody znamenité přišly. Protož vás žádám, že mi ty peníze po tomto služebníku mém hofmistrovi Jílovském, ukazateli listu tohoto, pošlete a jemu je vydáte. Neb jste mi také i tak připsali, když vám páni ředitelé psáti budou, že mi je dáti chcete. Neb já vždy na posly útratu vedu, posílaje k vám. I protož, jestliže byšte mi těch peněz nedali, ty škody by na vás podle zřízení zemského přišly skrze takovú věc, ješto bych já vám jich nepřál. A hofmistr, služebník muoj, když od vás ty peníze přijme, vás z té summy kvitovati bude. Datum Montibus Cuttnis f. IIII. ante Andree annorum 20. — Vilém Kostka z Postupic a na Chlumci, najvyší minc- mejstr královstvie Českého. Ač by kvitancí nebylo potřebí a nedával sem jie, když páni ředitelé psali komu. Než proto, jestliže byšte bez ní býti nechtěli, služebník muoj bude vás kvitovati. Slovutné opatrnosti pánuom purmistru a radě města Budějovic, přáteluom mým milým. 244. 1521 d. 18. února v Praze. — Pražané vysvětlují chování své k Petrovi Sudovi z Řenče. Službu svú vzkazujem, opatrní přietelé naši milí! Posíláme vám listy, kteréž jsú naším i všeho stavu našeho městského jménem do všech krajuo všem vuobec lidem psány, v nichž se oznamuje, proč a z které příčiny to naše poněkud zdviženie proti Petrovi Sudovi se stalo, jimž šíře a dostatečněji vyrozumíte. Protož žádáme vás, že jiným přátelóm kraje vašeho, i také kdež byšte znali potřebné, ku pánuom

Strana 270
270 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané a rytieřstvu rozešlete, aby spěšněji lidé o tom věděti mohli i také o spravedlivosti našie, a zpuosobu Petra Sudy výtržnému vyrozuměti mohli. Kdež věříme vám, že — toho hned neobmeškáte. Prage f. II. post Inuocauit anno Domini M°VCXXI. Purkmistr a rada města Prahy. Opatrným purkmistru a konšelóm města Budějovic, přátelóm našim milým. 245. 1521 d. 22. července v Táboře. — Rada městská slibuje oznámiti, co na sjezdu měst bude ujednáno. Slovutné a vzáctné opatrnosti páni a přátelé naši milí, VMtem službu svú vzkazujem! Ráčíte nám psáti, který sjezd držán má býti v Praze na zajtří svaté Maří Magdaleny z strany stavu našeho, že z hodných příčin, kteréž klásti ráčíte, jimž sme i vyrozuměli, na něj vyslati VMti jest nemožné, nás při tom žádajíce, abychom VMt před pány Pražany i jinými pány městy měli výmluvny, a že ráčíte býti té vuole, což by tu bylo rozjímáno i najednáno s pány Pražany i s jinými pány městy za jedno oc. Páni a přátelé milí! Žádosti VMti i potřebných i slušných oslyšeti se nám nevidí. Než na tom sme vždycky, to i jiné všecko možné pro VMt, pány a přátely své milé, hotovi jsme učiniti; abrž jakž psaní VMti nás došlo, to jsme hned tam pánuom posluom od nás vyslaným v známost uvedli i list VMti k okázání pánuom Pražanóm dali. A co při tom tam bude zřízeno neb najednáno, VMti oznámiti neobmeškáme. Ex Tábor f. II. die Marie Magdalene anno oc XXI°. — Purkmistr a rada města Hradiště hory Tábor. Slovutné opatrnosti pánóm purkmistru a radě města Budějovic Českých, pánóm a přátelóm našim zvláště milým. 246. 1523 d. 12. března na hradě Pražském. — Král Ludvík nařizuje, aby o trhu provolali usne- šení sněmovní strany šacování statků a přiznání lidí poddaných. Ludvík z boží milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní, věrní naši milí! Voznamujem vám, kterak na tomto sněmu nyní minulém, kterýž držán na našem hradě Pražském v první pondělí v puostě [23. ún.], to jest za potřebné uznáno a zavřieno, aby všem a do každého kraje obyvatelóm bylo vozná- meno, aby jeden každý podle sněmovnieho a prvé svoleného zřízení o berni a podle artikuluov v témž sněmovniem zřízení sepsaných v statku svém i lidí svých pod- daných se nařídil a vyšacoval. Kteřížto artikulové ve všech krajiech a v jednom každém kraji na Nové léto nyní minulé čteni jsú. A tu na ten den měl jest se každý s týmž šacuňkem statku svého i lidí svých před berníky toho kraje postaviti a voznámiti, aby to bylo zapsáno a zregistrováno. I srozuměli sme tomu, že tu

Strana 271
z let 1521—1525. 271 na ten den již jmenovaný Nového léta ta věc jest se tak podle téhož svolení o berni nevykonala, což se takového šacování statku oc dotýče. Ale aby se vykonati mohlo, ode všech tří stavuov na tomto nyní minulém sněmě jest zavříno a svoleno, aby takové šacování statku mezi tímto časem a Velikonocí nejprv příští od každého nařiezeno a vykonáno bylo, a v úterý velikonoční aby každý s takovým nařiezením a šacováním statku oc v místo prvé uložené před berníky toho kraje se postavil a to všecko pod závazkem na to uloženým jim dostatečně oznámil. Protož vám přikazujíce poroučíme, abyste vy to hned u vás v městě v trh nejprv příští dali provolati, aby lidé majíce vo tom vědomost, v tom se neobmeškali, ale podle tohoto našeho voznámení jeden každý se zachovali tak, pokudž svolení ukazuje, ačkoli s některými artikuli na tomto sněmě svolenými jiní poslové po všech krajích jdou, kdež i vás také tajní nebudou, jimiž se budete moci také spraviti. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek den sv. Rehoře léta oc XXIII, království našich Uherského a Českého sedmého. — Ex commissione propria regie Majestatis. Opatrným purkmistru a konšeluom i vší obci města Českých Budějovic, věrným našim milým. 247. 1524 d. 12. listopadu na hradě Pražském. — Karel kníže Minstrberský nařizuje, aby ke dni 19. listopadu dva konšele do Prahy poslali vyslyšet král. rozkazy. Karel z boží milosti kníže Minstrberské v Slezí Olešnické oc, krále JMti najvyší hajtman království Českého oc. Múdří a opatrní nám milí! Oznamujem vámi že JMKská, pán náš milostivý, poručil jest nám, abychom vás listem naším obeslal pro pilné a znamenité potřeby krále JMti a zemské, kteréž vám, když na hrad Pražský k nám přijedete z poručení JMKské oznámeny budú. Protož v tom znajíc, JMKské poručení a naše rozkázání, toho nijakž neobmeškáte a v sobotu den svaté Alžběty najprv příští beze všech výmluv z sebe dvě osoby z konšelův k nám na hrad Pražský vyšlete; v tom znajíc JMKské vuoli i naši, nepochybujem o vás, než že se tak, jakž vám píšem, zachováte. Datum in arce Pragensi sabbato post sancti Martini anno Domini M°VCXXIIII°. Múdrým a opatrným purkmistru, konšelóm i vší obci města Budějovic, nám milým. 248. 1525 d. 18. října na hradě Pražském. — Karel kníže Minstrberský: že královský podkomoří jest ochoten nad starou radou soud komorní osaditi. Karel z boží milosti kníže Minstrberské v Slezí Olešnické oc, krále JMti najvyžší hajtman království Českého oc. Opatrní nám milí! Oznamujem vám, že sú před nás předstúpili při přítomnosti urozeného a statečného rytíře pana Jakuba

Strana 272
272 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané z Vřesovic, podkomořího království Českého, poslové staré rady, žádajíc pana pod- komořího jménem staré rady, aby je při právu a řádu a vajsadách města vašeho zachoval, a jinam z práva vašeho aby potahováni nebyli; že chtí rádi, když jim soud bude osazen před novou radou, ktož by je chtěl z čeho vinniti, že jednomu každému ze všeho chtí právi býti; pakli by se komu zdálo jaký ukrácení před novou radou, že sú prosili pana podkomořího, aby jim soud komorní osazen byl, a před tím soudem komorním jednomu každému že chtí ze všeho právi býti. A tu jest jim pan podkomoří k tomu před námi povolení dal, a vám o to že psáti a po- ručiti chce, abyšte jim soud osadili; jestližeby se jim před vámi konec o to neučinil, a voni koho aneb je z čeho vinniti kdo chtěli, že jim ten soud komorní osaditi chce a tu v to nahlédnúti; pokudž spravedlivé uzná, k jedné každé straně ve všem se spravedlivě chce zachovati podle svobod a práv stavu městského. Protož takovú věc znajíce, o vás nepochybujem, že se při tom tak, jakž vám píšem, zachováte a o to konec učiníte, tak abychom my více o touž věc staráni nebyli. Datum in arce Pragensi f. IIII. post sancti Galli anno Domini M'VCXXV. Opatrným purkmistru a radě města Budějovic, nám milým. 249. 1525 d. 19. října v Hoře Kutné. — Rada městská žádá za sdělení výpovědí zločinců. Službu svú vzkazujem, vzáctné opatrnosti páni, přátelé naši milí! Zprávu jistú jmáme, kterak by nějací lotři a zločinci tři aneb čtyři času nedávno minulého za své zlé skutky odplatu a konec berúce, při právě vašem vyznání svých zločin- ných skutkuov měli pozuostaviti a to vyznati mezi jiným, že by při tom vzatku, kterýž jse stal někdy Šimonovi Hubáčkovi, sousedu našemu na Libochově strouze, byli oc. Páni přátelé naši milí! Za to vás s pilností žádáme a prosíme, že vy nám ta seznání vydáte, kteréž tíž lotři jsouce trápeni učinili, a v svém listu zape- četěném pošlete; neb jest nám, tudíž našim souseduom toho pilná a znamenitá po- třeba. Věříme vám, že to k naší snažné žádosti učiníte, jakož i my bychom to též i jiné všecko možné nám přátelství k žádosti vaší rádi učiniti chtěli. Ex Montibus Cuthnis f. V. post Luce ewangeliste anno Domini 1525. — Šepmistři a rada na Horách Gutnách. Vzátcné opatrnosti pánuom purkmistru a radě města Českých Budějovic. přáteluom našim milým. 250. 1525 d. 22. listopadu v Praze. — Rada městská podporuje posly ostatních měst, aby se starou radou spravedlivé narovnání dle práv stavu městského bylo učiněno. Službu svú vzkazujem, opatrní páni, přietelé naši milí! Vězte, že poslové z staré rady vaší na vás i na vešken stav městskaj žádost všie rady staré vaší

Strana 273
z let 1525 a 1526. 273 vznesli jsú, a to takovú: to obtíženie, kteréž na nich jest, aby našie příčinou s nich sňato bylo, a aby oni při svých statcích, dietkách a manželkách v městě vašem bezpečně býti mohli; připomenuvše i psanie naše, kteréž k vašim opatrnostem jest učiněno, a pravíce, že by ještě všie obci čteno nebylo, aby i v tom byli opatřeni. My pak všichni slyšíce žádost jejich, za věc slušnou a potřebnou uznali jsme býti, aby z některých měst blíž města vašeho poslové pro takovou věc k vám byli vy- praveni. I zvoleni jsú k tomu tři města, přátelé naši i vaši milí, páni Táborští, páni Písečtí a páni Vodňanští, aby oni posly své od sebe i od jiných měst k vám vypravili s tiem, což jim jest poručeno, aby k vám ke všem promluveno bylo, a my podle nich abychom k vám toto psaní učinili. Protož, páni a přátelé naši milí, my vás žádáme pro vaše dobré, pro zachovánie vajsad, svobod a práva vašeho i tudiež pro zachovánie řádu a práva všeho stavu městského, že v té věci dáte se povolní nadjíti těm pánuom poslóm, kteříž od předepsaných měst k vám vysláni budú, a že list ten, kterýž vám a všie obci psán jest od nás prvé, že sobě přečísti kážete, a na ty [sic] starou radu že se ohlédnete, aby oni při řádu a právu městském byli za- chováni, k kterémuž se volají, aby tudy vaše i jich spravedlivost i toho dobrého člověka Krenuara mohla vyhledána býti; a dokudž by se to nevykonalo, aby tito mohli u vás bezpečni býti. Jakož pak šíře vás ti páni poslové o tom o všem zpraví. A my vám věříme, že v té věci ani nás ani všech měst neoslyšíte, ale při tom že se dáte najíti snadni a povolni pro touž odplatu. Prage f. IIII ante Clementis pape anno Domini M°VCXXV. — Purkmistr a rada i všecka obec města Prahy. Opatrným pánóm purkmistru a konšelóm i všie obci města Budějovic Českých, přátelóm našim milým. 251. 1526 d. 27. února v Budíně. — Král Ludvík nařizuje, aby ke dni 12. dubna vyslali posly k novému sjezdu do Kolína na urovnání různic v zemi. Ludvík z boží milosti Uherský, Český oc král a markrabie Moravský oc. Opatrní věrní naši milí! Jakož jsme vám byli psaní učiniti ráčili, abyšte i vy na ten sjezd, kterýž jest s povolenie našeho v městě Kolíně při svatém Martině byl držán, z sebe osoby vyslali, jakož jste pak i tak učinili; i poznali jsme z toho po- selstvie, kteréž jste k nám z téhož sjezdu Kolínského všickni učinili, že jste pilně a bedlivě podle jiných stavuov k tomu se přimlúvali a to obmejšleli, co by našeho a toho královstvie obecného dobrého bylo; což jsme pak v týchž artikulích, kteříž jsou nám od týchž posluov podáni, to skutečně našli; ješto taková vaše i jiných péče nám jest velmi vděčná. I oznamujem vám, že jsme toho hodné příčiny po- znati ráčili, abyšte se ještě v témž městě Kolíně sjeli a všickni, kteříž jste prvé tam na sjezdu byli, a to ten čtvrtek po provodní neděli najprvé příští, aby to dobré Archiv Český XXI. 35

Strana 274
274 A. XXXII. Listy do Budějovic zaslané z roku 1526. začaté mohlo k svému vykonání přivedeno býti, a také ruoznice a nesnáze, kteréž v témž našem královstvie Českém škodné povstaly a vznikly, aby srovnány a ulo- ženy byly tak, aby dobrému našemu i obecnímu toho královstvie ku překážce nebyly. Na kterýžto sjezd mezi vás také posly naše vypraviti račieme, kterýmž jsme takové ruoznice a nesnáze srovnati poručili, i také posluom, kteréž na týž sjezd vyšlete, další vuoli naši oznámiti ráčili. A protož vám poroučieme, abyšte i vy na ten sjezd do města Kolína na týž den svrchupsaný z sebe osoby vyslali a to obmejšleli i k tomu se přimlúvali, kudy a kterak by již takové naše i toho všeho královstvie obecné dobré k konci a k místu skutečnému přivedeno býti mohlo a ty ruoznice škodné srovnány. A my vám to vší milostí naší spomínati ráčieme. I znajíce takovú vuoli a rozkázánie naše, tak se zachovajte, jakž vám psáti rá- čieme, jináč nečiníc. Dán na Budíně v úterý po neděli postní, jenž slove Remini- — scere, léta oc XXVI, královstvie našich Uherského a Českého desátého. Ludouicus rex, manu propria. Opatrným purkmistru, konšeluom i vší obci města Českých Budějovic, věrným našim milým.

Strana 275
A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského z let 1409—1528. Vydávají Hynek Gross a Theodor Antl. Veliká sbírka dopisů Rosenberských z let 1450—1526 byla vytištěna v dílech VII.—XII. Archivu Českého; v díle XIV. následoval k ní první dodavek. Zde podává se druhý dodavek k téže korrespondenci, v němž srovnány jsou v jednu časovou řadu dvě sbírky dopisův; byly pořízeny od adjunktů knížecích Schwarzenberských archivů, jedna od p. Hynka Grossa v Českém Krumlově, druhá od p. Theodora Antla v Třeboni. Jsou to vesměs paběrky z písemností, jež Rosenberkové na svých panstvích do archivů uložili. Pan Th. Antl shledal celkem 131 dopisů z doby před rokem 1526, které dosud nebyly uveřejněny v Archivě Českém ani v Palackého sbírkách vydaných pod názvem Urkundliche Beiträge; pocházejí z knížecích Schwarzenberských archivů v Třeboni, v Netolicích, v Prachaticích, na Hluboké, v Protivíně, ve Vimperku a na Krumlově. Pan H. Gross pořídil větší sbírku dopisů, a to jen z knížecího archivu v Č. Krumlově. Dvě sbírky zde v jednu sloučené jsou podstatným doplňkem k české korrespondeci Rosenberské, která již byla v Archivě Českém uveřejněna. Badatelům v historii země zvláště budou vítány kusy, které se vztahují ke smutnému osudu neštastného Jana Smilka z Křemže, pak k nekalému způsobu, kterým pan Oldřich z Rosenberka si opatřil a provozoval panství nad klášterem Zlatokorunským; z několika kusů vycházejí také míhavé pablesky na tajemnou dílnu, v které za posledních let tohoto pána se vyráběly rozmanité padělky listin královských, jimiž do nedávna byli historikové mýleni. Písmena (G) a (A) postavená v závorkách při poznámkách pod každým kusem oznamují, byl-li ten kus nalezen, opsán a k tisku upraven od p. Grossa anebo J. Kalousek. od p. Antla. 1. Arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburka žádá Jindřicha z Rožmberka o svědomí v záležitosti silnice od Prachatic k Týnu nad Vltavou. — V Praze 22. dubna (1409?). Urozený pane, přieteli náš zvláščni milý! Jakož jsi snad dobře slyšal, kterak sě nám a našim chudým lidem z Týna na Vltavě od měščan z Piesku veliké proti- 35*

Strana 276
276 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského venstvie děje, tak že netoliko ti jistí naše, ale i jiných okolních pánuov a súsědóv lidi mocí tisknú, aby ti vozové, kteříž z Prachatic s kúpí do Týna jdú, nechajíce pravé a staré silnicě a několiko mil zavinúce na jich město na Piesek jeli. I jmámy za to, že jest to netoliko tvým starým panošěm a městóm, ale i tobě samému svě- domo a známo, kterak jest ta stará silnice z Prachatic na Vodňany a dále na Týn bez přiekazy od staradávna vždycky byla. Tuť jmámy s těmi jistými měščany z Piesku rok nynie o suchých dnech o to jmieti, a na tom rocě své svědomie na to vésti. Proto prosímy tebe, aby nám toho svój odevřený list na svědomie pod svú pečetí dal, což jest svědomo, kterak a kudy by ta jistá silnice jměla jíti. A téžť prosímy, aby svým starým panošěm i městom, jichžto naši lidé z Týua svědomie budú po- třebovati, též listy odevřěné pod jich pečetmi, což by jim bylo svědomo, kudy jest ta silnice od stara dávna šla, na svědomie pro spravedlnost kázal dáti. Za toť velmi prosímy, aby to pro nás učinil a pro pravdu; na tom nám zvlášční libost učiníš a ukážeš, neb i od králových měst listy na svědomie jmámy, že jest ta sil- nicě z Prachatic do Vodňan a odtud dále do Týna upřiemo šla od stara dávna bez přěkážky. — Datum Prage, feria secunda post festum Reliquiarum. Zbyněk z božie milosti Pražského kostela arcibiskup a papežské stolice legát. Nobili domino Henrico de Rosenberg, amico nostro carissimo. Orig. na papíře (přitištěná pečeť jest odloupnuta), leží v archivu panství Krumlovského pod signa- turou I. 5 AP. 67 ii. — (A). 2. Král Václav žádá Jindřicha z Rožmberka, aby proti překážkám kohokoliv hájil cesty z Pasova do Prachatic, kteráž náleží kapitule Vyšehradské. — V Praze 3. prosince 1409. Wenceslaus Dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boemie rex, no- bili Heinrico de Rosenberg, fideli nostro dilecto, graciam regiam et omne bonum. Fidelis dilecte! Quamvis nullos velimus gravamen aliquod sustinere, quos videtur pietas nostra protegere, quia regnantis est gloria subiectorum custodita tranquillitas; tamen specialiter ecclesias ab omni iniuria reddi cupimus alienas, quibus dum equalia prestantur, misericordia acquiritur Salvatoris. Cum itaque strata publica de Pathavia versus Prachaticz transiens ad reverendos et honorabiles prepositum, decanum et capellanum ecclesie Wissegradensis ac ministros eius, devotos nostros dilectos, spectans a nonnullis per multa incomoda et spolia contra libertates eorum, quas a divis predecessoribus nostris, regibus Boemie, et presertim a serenissimo quondam domino Karolo Romanorum imperatore semper augusto et Boemie rege, domino et genitore nostro carissimo, et demum a nobis super eadem strata dudum obtinent notabiliter, ab aliquamdiu impediantur in ipsorum irrecuperabile dispendium pariter et iacturam ; volentes quoque, ut tenemur, dictorum Wissegradensis ecclesie et ministrorum eius

Strana 277
z let 1409 a 1410. 277 de oportuno desuper remedio providere atque dampna et discrimina, que ipsis ex impedimentis et spoliis in predicta strata emergentibus eveniunt, salubriter submo- vere, fidelitatem tuam veluti pacis et iusticie zelatorem affectuose requirimus et hortamur, desiderantes ymmo eciam districcius mandantes, quatenus premissorum et nostre consideracionis intuitu predictam stratam ab insultibus et impedimentis quo- rumlibet fideliter et operose, prout de te plene confidimus, velis et studeas denfen- sare, specialissimam nobis in eo complacenciam ostensurus. Cuius erga te et tuos suo tempore in casu simili vel maiori volumus grata vicissitudine reminisci, prout super hiis honorabilis Johannes Dyediwab, eiusdem Wissegradensis ecclesie canonicus, capellanus noster devotus dilectus, fidelitatem tuam plenius informabit. — Datum Prage die III. Decembris regnorum nostrorum anno Boemie XLVII°, Romanorum vero XXXIIII°. Ad mandatum domini regis Johannes de Bamberg. Orig. na papíře s pečetí vzadu přitisknutou (litera clausa), leží v kníž. Prachatickém archivu sub IIC. 5 BРa. 1a. — (A). 3. Král Václav Prachatickým: aby podporovali Jindřicha z Rožmberka v hájení cesty od Pra- chatic k Pasovu. — V Praze (snad 3. prosince 1409). Fideles dilecti! Commisimus nobili Heinrico de Rosemberg, fideli nostro di- lecto, ut stratam seu semitam de Prachaticz versus Pathaviam transeuntem ab in- vasoribus suis quibuscunque gubernet et fideliter tueatur ita, quod quilibet in antea cum rebus et mercibus suis per eandem stratam libere et secure transire valeat. Idcirco fidelitati vestre seriose precipimus et mandamus omnino volentes, quatenus ad hoc, ut prefatus Heinricus premissa eo facilius prosequi et perficere possit, sibi cum tota vestra potencia asistere debeatis, dum et quociens per eum fueritis desuper requisiti, prout vos honorabilis Johannes de Dyedyebab canonicus Wyssegradensis, devotus noster dilectus, vos nostro nomine clarius informabit, aliter non facturi, nostre gracie sub obtentu. Datum Prage oc. Opis na papíre bez data a podpisu; na rubu napsal Březan: „Copia strany královského rozkazu pánu z Rožmberka o silnici Pasovskou k Prachaticum.“ — Prachatický archiv IIC. 5 BPa. 1 a. — (A). 4. Král Václav Jindřichovi z Rožmberka: aby v nepřítomnosti probošta Vyšehradského Václava Králíka z Buřenic hájil jeho cesty Prachatické, zvláště na roku, jejž o to Jindřich má držeti 19. října. — V Praze 10. října 1410. Wenceslaus Dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boemie rex, no- bili Heinrico de Rosemberg, fideli nostro dilecto, graciam regiam et omne bonum. Fidelis dilecte! Quia reverendissimum Wenceslaum patriarcham Anthiochensem, pre- positum ecclesie Wissegradensis, principem consiliarium nostrum devotum dilectum,

Strana 278
A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského 278 in certis et arduis nostris legacionibus extra terras nostras decrevimus transmitten- dum, ideoque idem patriarcha terminum placitorum — cui occasione strate Pracha- tinensis cum venerabili Georgio episcopo Pathaviensi et officialibus suis ac aliis no- bilibus et presertim illis de Janowicz, eandem stratam Prachatinensem impedientibus, coram te super proxima die dominica post festum sancti Galli nunc venturum per- sonaliter voluit interesse, — observare non valens, famoso Nicolao de Lapide, fideli nostro dilecto, suas tradidit vices potestatis. Quare fidelitatem tuam affectuose requi- rimus et hortamur, desiderantes, quatenus predictum terminum in absencia prefati patriarche cum premissis favorabiliter observans, ipsum patriarcham et ecclesiam Wissegradensem atque homines et bona ipsorum nostre consideracionis intuitu contra et adversus predictos et alios quoscunque, ipsos seu stratam ipsorum impedire co- nantes, conservare velis circa iusticie equitatem, eos et bona eorum realiter defen- sando, prout de te confidenciam gerimus specialem, gratissimam in eo nobis com- placenciam ostensurus. Datum Prage die X. Octobris regnorum nostrorum anno Boemie XLVIII, Romanorum vero XXXV°. Ad mandatum domini regis Jacobus decanus Wissegradensis. Orig. na pap., na rubu s přitisknutou pečetí, leží v kníž. Prachatickém archivu sub IIC. 5 BPa. 1 a. — (A). 5. Petr Zmrzlík s jinými Jindřichovi z Rožmberka: o cestě od Pasova k Prachaticům. — Na Vyšehradě v srpnu (snad 1411). Služba naše napřed, urozený pane milý! Tvéť Mti velmi děkujem i chcme rádi zasluhovati, že TMt nám postatna byla i svým úředníkóm přikázala podle nás státi o tu cestu, kteráž jde ot Pasova k Prachaticóm. A takéť sme to knězi patri- archovi psali, aťby toho ot TMti vděčen byl i zasluhoval toho TMti. Dán na Vyše- hradě v úterý před hodem matky božie na nebesa vzětí, všickni pod jednú pečetí. Petr Zmrzlík mincmajstr u Hory Kutný, mistr Zdeník z Labúně, kněz Mikuláš Obaldini kanovník Vyšehradský, Mikuláš z Piestného a Mikšík z Hrádku, poručníci proboštvie Vyšehradského. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rosmberka, nám přieznivému. Orig. na papíře v kníž. Prachatickém archivu sub: IIC. 5 AP. 8. — Adressát Jindřich z Rosenberka zemřel 28. července 1412. — (A). 6. Prachatičtí Jindřichovi z Rožmberka o sporu s klášterem Zlatokorunským pro dobytek. — Bez místa dne 22. března 1412. Služba naše věrná napřěd TMti urozený pane milý! List, jakož jej nám Tvá Mt poslala, tomu sme dobře srozuměli, kterak mám TMt píše, abychme dobytek

Strana 279
z let 1410—1420. 279 kláštera Korunského na rukojmie propustili. Věděti TMti dáváme, že když pan Mikuláš hauptman náš přijel ot TMti, tehdy jsme jim dobytek jich na rukojmie inhed propustili, ale oni náš ještče vždy držie. A také nám T Mt] píše, že TMt chce ráda o to pracovati, aby sě z obú stran spravedlivé dálo. Věděti TMti dá- váme, že jsme o tu věc dřieve také smluveni. A oni nám smlúvy té nezdrželi, protoť jsú nám základ sto kop propadli. A na svědomí toho máme dva ubrmany, a třetí ten je umřel. Protož pane milý, TMt rač rozeznati, že je jich počátek, a my sě musíme svému násilí brániti. — Scriptum feria tertia post judica anno Magister civium, judex et jurati civitatis Prachaticz. Domini MCCCCXII. Nobili Domino, domino Henrico de Rosenberg, fautori et domino nobis fa- moso, dd. Na rubu: Knížecí a královští listové. Prachatice 1412. — Pečeť zachovalá. — Orig. pap. kníž. arch. Kruml. I. 5 BPp. 5 g. — (G). 7. Jeptišky Znojemské Čeňkovi z Wartenberka, aby jim pannu Dorotu z kláštera nebral do kláštera Krumlovského. — Ve Znojmě (v letech 1412—1418). Urozený pane, modlitba naše věrná v Boze a vždy ustavičná TMti buď vzká- zána. A dávámy TMti na vědomie, že náš otec minister pověděl nám od TMti, že by TMt chtěla pannu Dorotu od nás vzieti do svého kláštera do Krumlova. A my TMti prosímy všichny jedním hlasem vešken konvent pro Buch a pro matku Boží a pro naši věrnú modlitbu, aby nám jie ráčil nechati při nás, neboť sě jest při nás starala a ve všem dobrém zachovala. A takéť jest velice sešlá na své síle. Protoť doufámy TMti, že TMt našie prosby nezavře. A toho TMt rač nám svú milostivú odpověď dáti. — Datum [v] Znojmě feria IIII post festum Simonis et My panny konventu Znojemského kláštera od matky Božie. Jude. Urozenému pánu panu Čeňkovi na Krumlov tento list buď dán dd. Orig. pap. kníž. arch. Kruml. I. 3 Kp. 5 c. — Ku přibližnému vročení toho listu slouží okolnost, že Čeněk z Wartenberka byl poručníkem sirotků Rosenberských v letech 1412—1418; viz Březanovu Kroniku v ČČMus. 1828, IV. 54. — (G). 8. Vévoda Rakouský Arnošt Oldřichovi z Rožmberka: o tahu z Budějovic k městečku Svinům, o nebezpečí přepadení od Husitů a zapálení Svinů. — Ve Vitorazi 4. srpna 1420. Ernst von gots gnaden erczherczog ze Osterrich oc. Edler vnd besunder lieber! Als wir vns an dem nachst vergangen freitag zum Budweys erhebt haben vnd in deinen markcht Sweincz komen sein, daselbs wir vbernacht woltten sein be- liben vnd vnsern pfennig geczert haben, also kam vns warnung, wie die vngelau- bigen Wiclefen vns vnd die vnsern mit pranntt daselbs beschedigen woltten; darczu

Strana 280
280 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského habent die deinen ettleich der vnsern geschossen vnd geslagen vnd in ire pferd ge- nomen, das vns vmpilleich dawcht; vnd darumb slugen wir vns dennoch desselben abents nahent bey demselben markcht in das velld. In demselben warde derselb markcht angeczündt vnd geprannt, das vns zumal laid ist, vnd haben das nicht gern gesehen, vnd kunnen auch nicht eruarn, ob das von den vnsern oder andern beschehen sey. Erfür wir aber hinfür, daz das die vnsern getan hieten, die woltten wir in solichermass darumb straffen lassen, das du verstündest vnd sehest, daz vns das layd were. Geben zu Weitra an suntag uor sand Oswaltstag anno oc CCCC" Dominus dux in consilio. vicesimo. [A tergo]: Dem edeln vnserm besunder lieben Vlreichen von Rosenberg. Orig. na papíře v Třeboňském archivu, hist. 209. — Výtah vytiskl Palacký, Urkundliche Beiträge zur Gesch. des Hussitenkrieges, II. str. 487. — (A) 9. Oto z Meissavy Oldřichovi z Rožmberka: o zajetí lidí Vitorazských purkrabím z Nových Hradů. V Rozích 26. října 1420. Edler herr vnd lieber oheim, mein frewntleich dinst zeuor. Als mir ewer frewntschaft yetz hat verschriben von der gefangen wegen, die ewer burggraf zum Greczen zu meinem lantgericht ze Weytra gefangen hat, wie uber die gericht sey, vnd solt ew mein brief ee komen sein, wie ir mir derselben gefangen ze antburten nicht woldet, versagt haben, daz han ich wol vernomen; vnd mugt sew wol versteen, daz es nicht frewntlich noch rechtleich ist, daz einer dem andern in seinem lant- gericht lewtt vahen vnd nicht geantburten sol. Vnd tun ew ze wissen, als mir ewer brief heut ze handen komen ist, das mir von ewerm burggrafen dacz dein Greczen yetz auch also ein brief ist gesant warden, der mir geschriben hat, wie uber der- selben gefangen zwen gericht sey, aber die andern seinn noch in leben; bitt ich ewer frewntschaft mit sunderm fleicz, ir wellet ernstleich schaffen mit ewerm burg- grafen dacz dem Greczen, daz er meinem burggrafen ze Weytra die daigen ge- fangen, die dann noch in leben sein, anuercziehen geantburt mit sambt dem gut, daz sy und sunder auch die, die dann gericht sind, gehabt haben, daz wil ich gern vmb ewer frewntschaft verdienn. Beschech aber des nicht, so verstundt ir wol, daz mir also nicht gutleich beschech. Ewer antburt darum wellet mich verschriben wissen lassen bey dem gegenwurtigen boten herwider. Geben zu Horn an samstag vor sand Symans tag anno oc XX°. Ott von Meissaw, obrister marschalk vnd obrister schenk in Osterrich. [A tergo]: Dem edeln herren, meinen lieben ohem hern Vlreichen von Rosenberg. Orig. na papíře v Třeboňském archivu sub: hist. Nr. 214. — (A).

Strana 281
z let 1420—1422. 281 10. Rakouský vévoda Albrecht Oldřichovi z Rožmberka: o osvobození několika Rakušanů Husity zajatých. — Ve Vídni 16. ledna 1421. Albrecht von gotes gnaden herczog ze Osterreich »c. Edler, sunder lieber! Als die vngelaubigen Hussen Hainreichen von Gapelpach, Ernsten den Dorner, Hannsen den Reiffendorffer vnd ander ettleich ir gessellen, vnser landlewt in deinem dinst, geuangen habent vnd die du von in vmb ain summ gross ausgenomen hast auf ain widerstellen : begern wir vnd bitten dich mit fleiss, daz du dir die egenanten vnser landlewt lassest ernstleich empholhen sein, damit sy der vencknuss mit eren ledig werden, wan dich das eret vnd künftigen frumen bringen mag, als du selb wol versteen macht. Geben ze Wienn an phincztag vor sand Anthonien tag anno oc Dominus dux in consilio. quadringentesimo vicesimo primo. Dem edeln vnserm besunder lieben Vlreichen von Rosemberg. Orig. na papíře v Třeboňském archivu, hist. Nr. 221. — (A). 11. Král Sigmund Oldřichovi z Rožmberka o jeho dědičné opravě na Svérazi a Zátoni, a o zápisu platů klášterských z nich Jindřichovi z Drahova. — V Prešpurce dne 6. května (1422). Zikmund z Božie milosti Římský král, po vše časy rozmnožitel říše, a Uherský a Český oc král. Urozený věrný milý! Jakož jsme statečnému Jindřichovi z Dra- hova, věrnému našemu milému, čtyři sta kop zapsali na tom zbožie Svéraz a Záton za svú službu, ježto je nám učinil, aby ty platy, ježto nám od kláštera do komory našie dávají, vybral až na sražení te summy; jakož pak ten list, ješto dřieveřečený Jindřich od nás jmá, lépe svědší. Tak jsme srozuměli, že ty jisté platy zdviháš a sě v ně viežeš některakým listem, ježto od našeho milého bratra krále Václava máš od svých přědkóv. A poněvadž jsme na přiepisu tvého listu znamenali, že tvoji přědci i ty v tom listu viece zapsáno nemáte, nežli opravu dědičnú, a my tobě v uopravu sáhnúti nechcem, než neznamenáme, by platy od toho jměl vzieti: protož od tebe žádáme i prosíme se všie snažností, aby tomu Jindřichovi z toho zbožie dvě stě kop vydal, a my jemu ostatek toho dluhu jinde ukážem. A ufáme, že to pro nás učiníš, aby jemu dále práce nečinil, neb nám velikú libost na tom ukážeš. — Dán v Prešpurce tu středu na svatého Jana v oleji vařeného leta královstvie De mandato domini regis. našich oc. Nobili Ulrico de Rozemberg, fideli nostro dilecto. Orig. papírový s pečetí odpadlou. Kníž. archiv Krumlov. I. 3 Kp. 28 y. — (G). Datum v Prešpurce ve středu na sv. Jana v oleji (t. j. 6. května) se hodí, neboť král Sigmund skutečně byl v Prešpurce roku 1422 dne 6. května, a byla ten den středa. Že scházejí léta i podpis písařův Archiv Český XXI. 36

Strana 282
282 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského to není neobyčejné v listech Sigmundových. Ale neobvyklý jest prosebný ton králových slov v posledních dvou větách. Co tento list mluví o privilegii krále Václava na opravu statků klášterských, to hodí se na privilegium ze dne 22. října 1401, kterým král Václav Jindřichovi z Rosenberka udělil ochranu a správu kláštera Zlato- korunského a jeho statků (tištěn u Pangerla, Urkundenb. Goldenkron str. 330). Dle Altmannových regest král Sigmund 7. dubna 1421 bratřím Jindřichovi a Buškovi z Drahova zastavil ves Svéraz kláštera Strahovského a ves Zátoň kláštera Ostrovského; ale Altmannův výtah pochází z vidimusu od r. 1454, tedy z pramene pode- zřelého. Zároveň věc zaplétá se tím, že v přítomném dopise opravou může se rozuměti jenom oprava nad klášterem Korunským, a Svéraz a Zátoň nenáležely tomuto klášteru, nýbrž jiným klášterům. Nad to o křivých cestách Oldřicha z Rosenberka k dosažení Svéraze a Zátoně svědčí padělaná listina, podle níž by byl již král Václav 11. května 1380 daroval ty dva statky Janovi z Rosenberka: viz o tom padělku výklad Marešův v Č. Časopise Historickém 1895 str. 373; též Pangerl, Goldenkron str. 580 pozn. 3. Redaktor. 12. Purkmistr a rada města Prachatic Chvalovi z Chmelného, purkrabí na Krumlově: o Smilkovi z Křemže, o věcech válečných, též o kata. — B. m. (7. května 1433?). Služba naše napřed, urozený přieteli milý! Chemeť aby věděl, že Smilek tu horu naši Zelnavskú vždy miení osaditi, a o tomť teď také pánu vašemu píšem; protož abyšte to záhe opatřili. A jižť jest na Hus přijel. Také nám psal Vilémek Dúdlebský purgrabie na Majštajně, túže na Šímu z Smědče, že jemu někakú škodu učinil tu na hradě; tohoť my již v svém vězení jmáme i druhého k tomu. Protož jest-liť doma mistr Kokyl, prosímeť, vyprav k nám jeho bez meškánie, a myť sli- bujem jeho zase, dá-li Bóh, bez škody postaviti. V tomto nespěte, cožť svrchu píšem, neb již i sruby jmá pohotově. Odpovědi tvé žádáme tvým listem po tomto poslu. Datum feria quinta ante Stanislai martyris. Purgermistr a radda města Prachatic. Urozenému Chvalovi z Chmelného, purgrabí na Krumpnově, přieteli našemu dobrému d. Orig. na papíře v kníž. Prachatickém archivu II.C 6 Ca 6 e. — (A). 13. Kardinal Julian Cesarini Oldřichovi z Rožmberka: aby s jinymi věrnými povstal pro mír a svobodu v království Českém. — V Basileji 29. května 1434. Magnifice et generose domine! Pridie per quendam familiarem domini ab- batis de Altovado rescripsimus vobis; nunc ipso revertente non opus est multa scribere, ipse enim viva voce referet bonam voluntatem sacri concilii et nostram ad pacem incliti regni Bohemie, et ad bonum et honorem vestrum. Etiam infra paucos dies mittetur per sacrum concilium dominus auditor ad serenissimum dominum imperatorem, qui iam debet esse in Ulma propter conventionem faciendam cum principibus et comitibus Alamanie; per literas postea ipsius domini auditoris, qui postea progredietur ulterius, vestra magnificentia reddetur plene de omnibus infor- mata. Hortamur vos, ut totis viribus ad liberandum tam nobile regnum et patriam

Strana 283
z let 1433—1436. 283 propriam una cum aliis fidelibus insurgere velitis; nunc tempus advenit, quo pristine libertati et sancte paci et quieti inclita Bohemia restitui faciliter potest. Non per- mittatis oportunitatem, quam Deus vobis nunc offert, incassum preterire; sacrum concilium sicut hactenus laboravit, ita semper et continue pro pace et tranquilitate ipsius incliti regni laborare intendit. Si quidem possumus vobis gratum agere, placeat intimare nobis, et pro viribus executioni demandare curabimus. Valete in domino feliciter. — Datum Basilee die XXVIIII' Maii MCCCCXXXIIII°. J. cardinalis sancti Angeli, apostolice sedis legatus. Magnifico et generoso militi domino Ulrico de Rosemberg, amico nostro pre- carissimo. Orig. na papíře v kníž. Třeboňském archivu hist. Nr. 347. — (A). 14. Jan Stojkovic z Dubrovníka Oldřichovi z Rožmberka: omlouvá se, že pro zaměstnání posud příliš málo s Rožmberskými vyslanými se stýkal. — V Basileji 23. prosince 1434. Magnifice et generose domine! Post debitam recommendationem gavisus fui plurimum de adventu ambasiatorum vestrorum, quos huc misistis, et eos respectu dominationis vestre libentissime vidi ac cum eis multis vicibus fui, non tamen tan- tum, quantum desiderabam. Tante enim occupationes, quibus dietim detineor, quod facere non potui eis illam societatem, quam facere teneor intuitu vestro. Unde supplico, quod dominatio vestra me excusatum habeat, pro qua siquidem hic facere possum; rogo, ut mihi audacter scribatis et omnia commitatis, quia totis viribus pro- dominatione vestra operari conabor, ut votis et desideriis vestris satisfaciam, para- tissimus semper ad queque vobis grata. Valete feliciter. — Datum Basilee die XXIII. Decembris MCCCCXXXIIII°. Vester totus magister Johannes de Ragusio, ordinis predicatorum. Magnifico et generoso domino domino Ulrico de Rosemberg, domino meo honorandissimo. Orig. na papíře v kníž. Třeboňském archivu hist. Nr. 353. — (A). 15. Královna Barbora Oldřichovi z Rožmberka: vyslovuje soustrast nad úmrtím jeho choti, a radí mu, by ve své záležitosti se odebral k císaři do Jihlavy. — V Jihlavě 4. července 1436 Barbara von gots gnaden romische und zu Hungern oc kunniginn. Edler und lieber getrewer! Wir haben vernomen, wie dein gemachel mit tod von diser welt abgangen und verschaiden sey; solt dem also sein, daz wer vns getrewleich laid ; doch so ist menschleich sterben, dem menschleiche nattur nicht widersten mag, darumb du dich des nicht ze vast bekumern solt. — Dann von deiner sachen 36*

Strana 284
A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského 284 wegen gen vnserm herrn dem kaiser gevelt uns wol vnd raten dir auch in trewn, daz du dich zu demselben vnserm genedigen herren dem kaiser her fuegest vnd dieselbe sach mündleich mit im zu end bringest, daz bedunket vns dir nuczleicher sein, denn durch botschafft hin und her. — Geben zu der Ygla an sand Vlreichs Commissio propria domine regine. tag anno domini oc tricesimo sexto. Dem edeln vnserm getrewn lieben Vlreichen von Rosenberg. Orig. na papíře v kníž. Třeboňském arch. hist. Nr. 366. — Kateřina z Wartenberka, manželka Oldřichova z Rosenberka, zemřela 3. července 1436; viz rodokmen Rosenberský v Sedláčkových Hradech III. 35. — (A). 16. Královna Barbora Oldřichovi z Rožmberka: o vyrovnání mezi císařem a jeho protivníky. — V Jihlavě 27. července 1436. Barbara von gots gnadn römische vnd zu Hungern oc kunigin. Edler be- sunder lieber getrewer! Als wir dir am nechsten haben verschriben, wie alle sachen zwischen vnserem gnedigen herrn dem keiser vnd seinem widertail mit hulff vnd willen des almechtigen gots wol beslossen vnd guet ennd haben genomen, vnd hinfur nicht bedarffest sorgen, das du von ymanden verdacht mochtest in den sachen werden: dauon wir dich fruntlich ermanen, dir auch raten, das du an lennger vercziehen keiserlich gnad vnd vns besuechest, wann wir hoffen, das du keiserlich gnad in solichem wesen und gueter muesz yczund vindest, das du all dein notdurfft vnd sachen mit seinen gnaden wol magst volennden. — Geben zu der Igla am nechsten freitag noch sannt Jocobstag, anno domini oc tricesimo sexto. Commissio propria domine regine. Dem edelen vnserm getrewen lieben Vlrichen vom Rosemberg. Orig. na papíře v Třeboň. arch. hist. Nr. 373. — (A). 17. Císař Sigmund Oldřichovi z Rožmberka, aby lidi na zboží Zlatokorunském, v které se on i Prachatičtí vkládají, nechal do ohledání zápisů na pokoji, a aby purkrabí Helfenburský ne- — V Praze 7. listo- sáhal Píseckým na vsi Lidmovice, Krašlovice, Vitice, Pohořice a Malešice. padu (1436). Sigmund z Božie milosti Římský ciesař, vždy rozmnožitel říše, a Uherský, Český oc král. Urozený věrný milý! Jakožť sbožie některá Svatokorunského kláštera jsú, v něžto s jedné strany ty a z druhé strany Prachatičtí se vkládáte: rozumiemeť, žeť lidé týchž zboží přielišně v tom hynú a na obě straně jim hleděti jest těžko. Protož žádámeť, aby v tej mieře těch lidí ponechal u pokoji. Jimť jsme také roz- kázali. Máť statečný Janek z Svidnicě a Matěj z Chlumčan, věrní naši milí, bez dlenie v tom kraji býti, ještoť ohledají, coť jest v našiech zápisiech nebo v hol-

Strana 285
z let 1436 a 1437. 285 diech. A také rozkaž purkrabí svému na Helfenburcě, ať v tej mieře také nesahá na ty vsi Lidmovicě, Krašovicě,*) Viticě, Pohořicě a Malešicě, měščanóm Pieseckým, žeť též také i to Jankem Svidnickým a Matějem svrchupsaným bude opatřeno, kdyžť je tam vyšlem. — Dán v Praze, v středu po svatém Linhartu let království našich oc. Ad relationem Math. de Chlumczan Johannes Tussek. Urozenému Oldřichovi z Rozmberga, věrnému našemu milému. Orig. perg. kníž. arch. Kruml. I. 5 BPa. 7 m. — (G). — *) Čti Krašlovice. Císař Sigmund tyto vsi kláštera Svatojirského zapsal 5. května 1437 Smilovi z Křemže; viz ČČMus. 1888, 180, 184. Z neúplného datování tohoto listu dovídáme se jenom, že byl dán brzy po sv. Linhartu čili po 6. li- stopadu. Že to nebylo před r. 1433, ukazuje Sigmundův titul císařský. Určitě k roku 1436 vede jméno relatora; jest to proslulý Matěj Lauda z Chlumčan, někdy hejtman Táborův, kterýž r. 1436 přistoupil k císaři a učiněn jest od něho hofrychtéřem měst královských; poprvé konal ten úřad dne 19. list. 1436 v Prachaticích (viz Arch. Č. III. 515 č. 346; též Louda v Ottově Slovníku Naučném XVI. 371), tedy právě při příležitosti poslání zmíněného v tomto listě. O rok později (13. list. 1437) nemohl již tento list býti vydán, ponévadž Matěj z Chlumčan v ten čas byl v Basileji (Palackého Děj. 1872, III. 3. str. 246, 251, 252); krom toho čtyři vsi, v tomto listě jmenované, po roce nenáležely již Píseckým, nýbrž Smilovi z Křemže. Jan Toušek z Pacova byl v posledních letech Sigmundových notářem v kanceláři říšsko-české (Čelakovský, O registrech oc 1890 str. 39, 126, 130), později nejv. písařem Staroměstským (ČČMus. 1888, 189; Tomek Děj. Pražský IX. 229, 277). Redaktor. 18. Oldřich z Rožmberka králové Barboře o přímluvu u císaře Sigmunda v jeho žádostech ve věci zboží Zlatokorunského a Zvíkovského. — Bez místa a data (ku konci r. 1436 nebo 1437). Allerdurchleuchtigiste furstin vnd gnedige libe frawe konigin! Mein under- tenig dinst beuor. Ich lasse ewer gnad wissen, das die von Prachaticz von meinen lewten, die zu der Gulden Kron gehorn, dorauff ich redlich verschreibung von meinem gnedigisten herren Khaiser habe, Czinss vnd gulte wellen haben, vnd maynen, wie in der vnsers landes beualhen hat [sic], die als vor einzenemen, als ich seines briefs eine obschrifft meinem gnedigen herren dem Khaiser zuschicke. Darumb pitt ich ewer gnaden als mein gnedige frawen, mit seinen gnaden dorauss zereden, das sein gnad mein trew vnd dinst ansehe, die ich getan habe vnd noch tun muchtte, vnd nicht gestatte mir zu schanden, das sy mein lewt solden angreiffen, sunder das in den von Prachaticz sein gnad schreibe, mein lewt vngehindrt ze lassen, wann ich je nicht muchtte zu sehen, das sy die lewt solden hindern, nach dem und mein Herr der Khaiser zu mir gesprachen vnd pey Herren Janken von der Sweidnicz enpoten hat, das Sy mein lewt sollen ungejrret lassen. Auch pitt ich ewer gnad mit seinen gnaden ze reden, das sein gnad auff Przibram vnd andern gutern, die mir mit dem Hawss Klingbergh sind obgetreten, den Zmrzliken nicht gebe noch den andern, wenn ich mein veterlich Erb darumb gegeben habe, das das Haws seinen gnaden vnd disem landt ze schaden nicht wurd verlaren, wann ich, was mir obgetreten ist, nicht mag gelassen; vnd wurd sein

Strana 286
286 gnad vber das den Zmrzliken odir andern das verschreiben, dorauff muchtt anders nicht ergen, wenn das mich sein gnad mit solhen verer wurd verwerren. Der allerdurichleuchtigisten furstin vnd frawen frawen Barbara von Gottes gnaden Romischen, Hungerschen, Boehemischen oc konigin, meiner gnedigen liben frawen. A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského Koncept pap. kníž. arch. Kruml. I. 5 BPa 7 m. — (G). Podle císařského titulu Sigmundova náleží ten list do let 1433-37; zmínka o Jankovi ze Svidnice vztahuje se snad k tomu poslání listopadovému 1436, které bylo ohlášeno listem předcházejícím. Nové jest, že Oldřich z Rosenberka chtěl vztahovati ruku i po Příbrami. Redaktor. 19. Královna Barbora Oldřichovi z Rožmberka: o dovozu vína z Lince. — V Praze 16. dubna 1437. Barbara von gots gnaden römische und zu Hungern vnd zu Beheim oc ku- niginn. Wolgeborner, sunder liber getrewer! Herzog Fridreich von Osterreich hat uns zway vazs welhischs weins geschickt, der leit zu Lincz. Bitten wir dein lieb mit innigem vleisz, das du vns dieselben wein auf unsere zerung her schicken vnd füren lassest vnuerczogenlich, daran erczaigest du vns groszen wolgefallen ; und was die fur gesteen wirt, wellen wir zu stundan schaffen ze beczalen. Geben zu Prag am erichtag nechsten post festum beatorum Tiburcii et Valeriani martyrum anno domini oc tricesimo septimo. Ad mandatum domine regine magister Wenceslaus cancellarius. Dem wolgeboren vnserm besunderm lieben vnd getrewen Ulreichen von Rosembergk. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 386. — (A). 20. Královna Barbora Oldřichovi z Rožmberka: aby se dostavil k důležité poradě ke dvoru. V Praze 29. května 1437. — Barbara von gots gnaden romische vnd zu Hungern vnd zu Beheim oc ku- niginn. Edler, besunder lieber vnd getrewer ! Wir lassen euch wissen, das keiserlich gnad vnser gnediger herr ettwas vast ain missefallen hat des, das ir zu diesemmal hieher nicht seit komen ; vnd das zu guter mosz wol pillich ist, wann sein gnad mit solichen swerlichn sachen beladen vnd bekummert ist, darinn ir vor menikleich helffen und raten mochtet, vnd solich weg geben, die ainander villeicht, als wol nymmer mochte besynnen, vnd als ir wiszt, ir habt wol die zu schuren pey seinen gnaden zu solichen vngunst. Yedoch wie dem, so tun wir vleisz mit euch ausczu- reden; vnd wer es an ewerm vermögn, so wer unser rat, das ir noch herkemet, vnd wir hoffen, ir tuet das, ob es mitichte gesein mag. — Auch als wir euch vor- mals verschriben haben von der welischen wein wegen, die vns herczog Fridreich

Strana 287
z roku 1437. 287 geschickt hat: als bitten wir euch mit vleisz vnd begern, das ir uns dieselben wein unverczogenlich her lasset fwren auf vnser gelt; und was die fuer gesteen wirt, das wellen wir von stund an, so sy her bracht werden, schaffen schon zu beczalen. — Geben zu Prag am mittichen nechsten vor corporis Christi anno eiusdem oc tricesimo septimo. Commissio propria domine regine. Dem edlen vnserm besunder liben vnd getrewen Vlrichen von Rosenbergk. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 388. — (A). 21. Oldřich z Rožmberka žádá Smila z Křemže, aby lidí jeho ve vesnicích, jež si proti jeho zápisům od císaře vyprosil, na pokoji nechal dle úmluvy, kterou spolu mají. — V Krumlově 17. června 1437. Službu svú vzkazujem, pane Smile milý! Zpraveni sme, že si na ciesařově Mti, pána našeho milostivého, vyprosil některé vesnice, kteréž prve od JMti v zá- pisích našich máme, a že mieníš těm lidem našim škoditi. Myť sme tomu věřiti nechtěli, by ty takovú prosbu proti nám učinil, věda, že od JMti prvé zápisy na ty vesnice i jiné sboží jmáme. A nám se nezdá, by ty takovú prosbu od ciesařovy Mti přes naše zápisy měl učiniti vedle té umluvy, jakož spolu máme, jakož ty dobře vieš. Protož věříme, že nám dle té umluvy, kterúž spolu máme, jakož dobře vieš, našich lidí u pokoji necháš. A na toť žádáme odpovědi tvé listem svým při tomto poslu. — Datum v Krumlově feria II. post Viti anno oc XXXVII°. Oldřich z Rosemberga. Strenuo militi domino Smilloni de Krzems. Na rubu: Smilovi z Křemže. — Koncept na papíře kníž. arch. Kruml. I. 5 BPa. 5 i. — (G). O zápisech cís. Sigmunda viz článek Theod. Wagnera: Jan Smil z Křemže v Časopise musea král. Čes. 1888 str. 180. 22. Jan Smil z Křemže Oldřichovi z Rožmberka: že on vesnic sobě nevyprosil, nýbrž císař koupil od něho jeho dědictví, dal mu za ně Prachatice s vesnicemi; že má majestát na zboží Korunské dříve, než Oldřich; zboží Pořešínské že již ve dskách nalezl, a že nevzal nabízeného mu zboží Svérazského. — V Prachaticích 18. června (1437). Službu svú vzkazuji Tvé Mti, urozený pane milý! Jakož mi Tvá Mt píše a jsa zpraven, že bych já na ciesařově Mti vyprosil některaké vesnice: rač Vaše Mt věděti, že sem na Jeho Mti já nic nevyprosil, než Jeho Mt pán mój milostivý pobiedil jest mne k trhu a kúpil jest u mně dědicstvie mé. A za to dal mi jest Prachatice a ty vesnice, jakož Tvé Mti tajno nenie. A také jak Vajše Mt píše, že jmáte na to zápis: rač věděti, žeť já jmám prvé, než Vaše Mt, [od] krále nebož- tíka*) pána našeho. A to Tvá Mt dobře vie, že jmám majestát na to sbožie na Korunské; to sem Tvé Mti pravil na Krumlově, když sem byl u Tvé Mti. Protož,

Strana 288
288 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského milý pane, nezdáť mi se, bychť co proti Tvé Mti v tom učinil. A věřímť Tvé Mti, že mi toho hájiti nebudeš, nebť sem za to své dědictvie dal, a na toť majestat jmám i panské pečeti. Vedle toho dále rač věděti, jestližeť mi neučinie toho, cožť jmají učiniti, žeť na ně miením sáhnúti jakožto na své. A Tvéť Mti věřím, že mi v tom za zlé jmieti nebudeš, neb bych Tvé Mti nerad hněval, neb sem za to své dal. Také rač věděti, že sem nalezl Pořěšínské sbožie ve dskách. I věřím Tvé Mti, že mi o to spravedlivé učiníš, neb Buoh to vie, že bych Tvé Mti nerad hněval. Ráčíš-li se mnú o to kterak uhoditi, to mi rač dáti věděti listem svým. Také rač věděti, žeť sú mi chtěli zapsati Svérazské sbožie, a jáť sem toho proti Tvé Mti učiniti nechtěl, poněvadž sem na to prvé zápisu nejměl. Než na Ko- runské sbožie prvé zápis jmám, než Tvá Mt, i přiejal sem. Sem na tom vždy, k tomu hledě, nechtě Tvé Mti hněvati. — Datum Prachatic feria III. post Viti. Jan z Křemže seděním na Prachaticích, Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosenberka, pánu na mě laskavému. Orig. pap. kníž. arch. Kruml. I. 5 BPa. 5 i. — (G). — *) Jan Smil z Křemže náhradou za Dražice dostal 1. června 1437 dva zápisy od cís. Sigmunda na Prachatice a na deset vsí kláštera Korunského (ČČMus. 1888, 180). Králem se zde rozumí předchůdce Sigmundův, tedy král Václav IV. Přítomný list jest zřejmě odpovědí ku předeslému listu plně datovanému; scházející letopočet 1437 doplňuje se tedy z listu předešlého. 23. Smil z Křemže Oldřichovi z Rožmberka píše o majestátu svém na zboží Zlatokorunské, o zboží Pořešínském; vytýká, že Oldřich drží nesprávně Zubčice, Výheň a Dědkov. — V Prachaticích 22. června (1437). Službu svú vzkazuji Tvé Mti, urozený pane milý! Jakož mi Tvá Mt píše, že jmám na to sbožie na Korunské od krále nebožtíka majestat prve, než Tvá Mt: i ovšem pane, pravdať jest, že jmám, a jáť, dá-li Buoh, chci pokázati, když toho potřebie bude, a nad toť od ciesařovy milosti majestat jmám s panskými pečeťmi... mi to Jeho Mt zapisuje za mé dědictvie. A jakož Vaše Mt píše o opata a převora, via . . . . . om v niet jest jich . . . potřebie poč napomínati, neb sem já to držal, i podnes držím, a oni sú vždy té chvíle vyhnáni, že sem s nimi nejměl oč mluviti, ani sú nebyli toho mocni té chvíle, i po dnes nejsú. I věřím Tvé Mti pane, že mne od mého tisknúti nebudeš, a službu mú Tvá Mt sobě zachová, to Tvá Mt věda, že sem dal za to své dědictvie, neb bych já Tvé Mti nerad hněval. A jakož Tvá Mt žádá, abych toho nechal, ažby Tvá Mt ciesařskú Mt obeslal, v dobré mieře státi: Buoh to vie, jáť bych to rád učinil pro Tvú Mt, ale jáť sem tamto postúpil svého, a oniť toho požívají, a já nic. I nehodíť mi sě toho tak nechati státi. Než rač Tvá Mt ciesařovu Mt obeslati, ať mi jinde ukáže zde v kraji. Jáť chci to rád

Strana 289
z roku 1437. 289 pro Tvú Mt učiniti, pakli to nemohlo jíti, ale věřímť já Tvé Mti. že mne od mého tisknúti nebudeš. A o Pořínském*) zboží, jakož Tvá Mt píše, ať bych dal věděti: rač věděti, že otec náš jmá to ve dskách od pana Markvarta i budúcí jeho. Protož rač Tvá Mt se mnú uhoditi, prvé než sv. Havel přijde. A dále mi Tvá Mt drží Zubčicě a Výheň a Dědkov, kteráž mi jest dal dědic. A mně jsú se opověděli ti lidé za mój člověk dědičně, a úrok mi platili do té chvíle. Prosím Tvé Mti, rač mi je propustiti, ať já Tvé Mti tiem raději slúžím. Na to psaní rač mi odpověď dáti. — Datum sabbato ante Johannis Baptiste. Jan z Křemže seděním na Prachaticích. Nobili domino domino Ulrico de Rosenberg, domino sibi famoso. Na rubu Březanova poznámka: Zboží Korunské a Pořešínské. — List je poškozený. — Orig. pap. kníž. arch. Kruml. I. 5BPa. 5i. — *) Pořešínském. — (G.) 24. Jan Smil z Křemže Oldřichovi z Rožmberka, že ochoten jest s ním se sjeti anebo přítele vy- slati tam, kde by byl bezpečen. — V Prachaticích 28. června (1437). Službu svú vzkazuji Tvé Mti. urozený pane milý! Jakož mi Tvá Mt píše o těch vesniciech, na kteréž řádné zápisy jmám od krále nebožtíka i od ciesařovy Mti, a o tom mi Tvá Mt píše, že chcete o to ciesařovu Mt obeslati: psal sem Tvé Mti několikrát již, zpravuje Tvú Mt, kterak nynie i prvé na to sbožie řádné zá- pisy jmám. Protož věřím Tvé Mti, že mú službu Tvá Mt sobě zachová, a mněť mého zbraňovati nebudeš; neb to Tvá Mt dobře vie, že jsem já dal za to své cie- sařově Mti. A přes to Buoh to vie, že bych Tvé Mti nerad hněval, než radějiť bych poslúžil a Tvú Mt sobě zachoval. Protož ráčíš-li se kde se mnú sjeti, abychva o to sama rozmluvila a v to mezi sebú sama uhodila. ačkoli jmám na to od cie- sařovy Mti majestáty a řádné zápisy, neb bych raději Tvé Mti poslúžil, než bych chtěl Tvú Mt hněvati. Ráčíš-li to učiniti, rač mi to dáti věděti tvým listem a tu, kdež bych já mohl bezpečně přijieti anebo přietele mého miesto sebe poslati. A jakož sem Tvé Mti psal o Zubčice, Výheň a o Dědkov, na to mi Tvá Mt nedal ižádné odpovědi. A to jsú lidé moji mně sstúpení, mně se opověděli za mój člověk, i úroky mi platili. A Tvá Mt se v ně uvázal. Protož Tvé Mti prosím, rač mi jich postúpiti. Tohoť prosím odpovědi po tomto poslu. — Datum Prachatic feria VI. in vigilia Petri et Pauli apostolorum. Jan z Křemže seděním na Prachaticích. Generoso domino domino Ulrico de Rosnberg, domino sibi famoso. Pečet v černém vosku. — Orig. pap. kníž. archivu Krumlov. I. 5 BPa. 5 i. — (G.) Archiv Český XXI. 37

Strana 290
290 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského 25. Jan hrabě ze Šaumburka Oldřichovi z Rožmberka: o průvod pro svého zetě Ladislava z Maroth do Jindřichova Hradce. — Ve Vídni 3. září 1437. Edeler lieber sweher vnd freund, vnser freuntlich dinst beuor. Als der edel vnser lieber sun vnd aydem her Ladissla von Maroth ytz zu Egenburg vnd weg- uerttig ist, zu vnserm allergnedigisten hern dem kayser gen Brag zu ziehen, der aber gewornt ist, wie im vnderwegen schüll fürgehallten werden : bitt wir ewr freunt- schaft mit gantzem fleiss, ir wellet demselben vnserm sun ettleich der ewrn zue- schiken, die in dy strassen bis gein Newhaus zu belaitten helffen, vnd ob er der- selben der ewrn verrer wurd begern, indes dann vmb vnsern willen auch nicht zu vertzeihen. Daran beweist ir vns sölh freuntschaft, dy wir gen ew vnd den ewrn auch dinstlich wellen verschulden, wenn sich das gepüret. Geben zu Wienn an eritag nach Egidi anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo septimo. Johanns graue zu Schawnberg lanndmarschall in Osterreich. Dem edeln vnserm lieben sweher vnd freunde hern Vlrichen von Rosemberg. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 394. — (A.) 26. Jan hrabě ze Šaumburka Oldřichovi z Rožmberka: o domnělém smíru jeho se Smilem z Křemže čili z Prachatic. — Ve Vídni 8. září 1437. Edler lieber sweher vnd freunde, vnser freuntlich dinst beuor. Als ir vns geschriben habt von frides wegen mit dem Zmyl von Brachaditz aufzenemen, also hat vnser genediger her der herczog vns ew vnd auch vnserm lieben sweher dem von Wallsse geschriben, denselben brif wir ew hiemit sennden, wol vernemen werdet vnd darauf ewr freuntschaft also frid aufgenemen mag. Als ir dann begert ew aus genotigen sachen mit vns zu vnderreden, nu haben wir willen, nach sand Michels tag churczlich daoben ze sein vnd dann versuhen vns vor vnser widerrais herab zu einander zu fugen. — Gebn zu Wienn an unser lieben frawn tag nat. Anno Johanns Graue zu Schawnberg landmarschalh in Osterrich. 9C XXXVIImo Dem edlen vnserm lieben sweher vnd freunde hern Vlrichen von Rosenwerkg. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 241 p. — Výklad k tomuto dopisu viz ve Wagnerově rozpravě: Jan Smil z Křemže, v ČČMus. 1888 str. 180. — (A.) 27. Purkmistr a rada města Vodňan Janovi z Kraselova, purkrabí na Helfmburce: o lámání ka- mene vápenného, o jízdě s Táborskými oc. — B. m. 4. prosince (1437?). Služba našě napřěd času přímirného, pane purkrabie! Jakož nám píšoš o lá- mání kamene váponného, že jsmy o to neobeslali páně Mti oc: mnohéť časy lámámy

Strana 291
z let 1437 a 1439. 291 tu kámen, pána nikdy neobsielajíce, nob sú to hory našě, na nyož mámy od kniežat, od králóv i od ciesařě Sigmunda dobré paměti majestáty. A to bude okázáno bohdá časmi svými. Dále píšeš, že naši s Tháborskými sjevše s našeho města i vybili Ondráka a jemu klisny pobrali a hřěbcě. Pane purkrabie, krátko nám na tom činíš, nob sú u nás v ty časy Tháborští nebyli, a naši jsú doma byli. O Petra Dlúhého psaliť nám pan J. Stebňák s Jankem z Bíls]kého; byli sú o to u nás. Tak jsmy odepsali pánu i tiomto řekli, i ještěť pravímy, žeť my o tom noviemy, aniž nás to dotýče; a byť bylo co k nám vnesono a optáno, mušiloť by vráceno býti. — Ještě o tom ka- mení: když nám bylo zuostalo nad jámu s puol vápennicě, to na nás vyprosil Ža- kavec a slíbil nám sio (sic) jiný oplatiti; tiem jste nám dlužni. — Datum feria IIII. in festo s. Barbare virginis et martyris oc. Purgrmistr a rada města Vodňan. Famoso Johanni iuniori de Kraselow, burgravio Helfemburgensi. Orig. na pap. v Netolickém arch. I. P. 7 a. — (A.) — Podle Sedláčkových Hradů VII. 94 Jan mladší z Kraselova byl purkrabím na Helfenburce r. 1437, a toho roku památka sv. Barbory 4. prosince při- padla na středu; přece však vročení tohoto dopisu jest pochybné, ježto o císaři Sigmundovi, zemřelém 9. pro- Redaktor. since 1437, mluví se v něm jako o nebožtíkovi. 28. Jan hrabě ze Šaumburka Oldřichovi z Rožmberka: o nastávajícím korunování vévody Albrechta za krále Uherského v Stoličném Bělehradě. — V Prešpurku 19. prosince 1437. Edller lyeber sweher, vnsern dinst wevor! Wir lassen euch hoffmer wissen, das wir vor meinem hern dem herczogn gein Prespurg chomen sein vnd wir mitt den vngerischen hern sein sach aussgetragen haben; vnd mein herr wirt sych ab- heben an sand Tomans tag gein Weyssenburg, da wellen sy in chrönen zu dem new iar, vnd dye lantschafft yst ym gar willig. — Geben zu Prespurg am phincztag in Johanns graff zu Schaunberig. der quattembr ym XXXVII iar oc. Dem edlln vnserm lyeben sweher hern Vllreich von Rossenberig d. Orig. pap. v Třeboň, archivu hist. Nr. 400. — (A.) 29. Král Albrecht Oldřichovi z Rožmberka: aby propustil Smila z Křemže z vězení. — Ve Vra- tislavi 16. ledna 1439. Albrecht von gotes gnaden romischer kunig zu allen zeiten merer des reichs, ze Vngern, ze Behem, Dalmacien vnd Croacien oc kunig, herczog ze Osterreich oc. Edler vnd lieber getrewr von Rosemberg! Vns hat angelangt, wie du vnsern diener 37*

Strana 292
292 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského Smilen von Krems geuangen vnd zu hannden genomen habst. Nu magst du wol versteen, daz solich hanndlung in vnserm kunigreich ze Behem nicht gut brechtten dadurch, daz hinfür auf die andern möcht auch in solicher mass gegrieffen werden, daraus in demselben vnserm kunigreich meniger zwitrecht und gewalt aufersteen möchten, vnd voraus daz sich hinfur die andern dester mynner an vns slugen oder vnser diener würden, vnd vns ain smach wer, daz man vnser diener also an recht vahen solt; emphelhen wir dir vnd wellen ernstleich, daz du denselben von Krems an sein leib nicht laidigst und in ledig lassest. Vnd wer sach, daz du in nicht ledig woltest lassen, daz du in aber aufporgen. uncz auf vnser zukunft gen Behem tag gebst, vnd so wir dann dahin komen, wellen wir die zwittrecht zwischen ewr horen vnd vnsern vleiss tûn. damit die zwischen ewr verricht werden. Geben ze Bressla an freitag vor sant Anthonien tag anno oc tricesimo nono, vnser reich des vngrischen oc im andern, des römischen vnd des behemischen oc im ersten iarn vnder vnserm secret. Commissio propria domini regis. Dem edeln vnsern lieben getrewn Vlreichen von Rosemberg. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 241 q. — Tištěno v ČČMus. 1888 str. 181-2. — (A.) 30. Jindřich falckrabě Rýnský a vévoda v Bavořích Oldřichovi z Rožmberka: aby mu poslal vojáky. — B. m. 21. ledna 1439. Hainrich von gotes genaden pfallentzgraue bey Rein und hertzage in Bairen. Vnsern gunstlichen grus zuuor. edler besunder lieber! Wir haben dein schreiben vns ietzo als von deines schreibers. das du den zu vns nit geschickt hast, auch von des habichs vnd sunderlich von der newen mär vnd der teyding wegen, darinn vnser herre der kunig steen sol mit den von Polan, getan, wol vernomen, mit vleisse bittund, du wellest vns den habich noch schicken, ob du vndter ein guten gehaben mugst, vnd vns auch mer hofmär. was du dann erferst, das vns zu embieten sey, wissen lassest. Sunder, so bitten wir dich mit allem vleisse, ob wir dir vmb leute schreiben oder empieten würden, das du vns dann die füderlich zu schicken vnd damit nit lassen wellest. doch auf vnsern solde ; vnd darinne thust, als wir dir ge- trauen und als du auch vorhere gethan hast. Das wellen wir mit allem willen gein dir verschulden. — Geben an sand Angnes tag anno domini XXXVIIII°. Dem edeln vnserm besunder liebm Vlrichen von Rosenbergk. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 433. — (A.)

Strana 293
z roku 1439. 293 31. Jindřich Žakavec z Lažan Oldřichovi z Rožmberka: o zajatcích oc. — Na Helfenburku 4. května (1439). Urozený pane, služba má VMti. Poslala mi VMt list Pieseckých, a žádáte, ať bych VMt zpravil, stala-li sě která smlúva o ty sedlské vězně na Zviekově: račiž VMt věděti, žeť sě jest žádná konečná úmluva sě nestala o nižadné vězně tu na Zviekově, ale jáť VMti possielám přiepis úmluvy, kteráť sě jest stala o vězně na Helfenburce, kteréžto Mathiáš když propustiti měl, i šacoval jě v tom. I tepruv nynie psali mi ti z Piesku, aťbych ty sedlské vězně jim propustil; a jáť sem toho neučinil, anižť učiním, leč mi VMt z úst rozkáže. A tohoť VMt také z úst zpravím, proč to činím. Takéť VMti possielám přiepis listu Mathiášova, jímžto sě zapisuje město Piesek i jiná města podle sebe, aťby v Mladějovicích rokováno bylo, a VMt přes to jinde k rokování svoluje. — Scriptum Helffenburgh feria II. die Floriani. Henricus Zakawecz de Lazan, burggrauius in Helffenburgh. Nobili domino domino Vlrico de Rosenbergh, domino suo gracioso dd. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 441. — (A). 32. Král Albrecht Oldřichovi z Rožmberka: o městě Kadani, zapsaném pánum z Plavna. V Prešpurku 8. května 1439. Wir Albrecht von gotes genaden romischer kunig, zu allen zeitten merer des reichs, vnd zu Hungern, zu Behmen oc konig vnd herczog zu Ostereich, empiten dem wolgebornen Vlrichen von Rosennburk, vnserm obersten hauptmanne zu Behem vnd liben getrauwenn, vnser genad vnd alles gutt. Wolgeborner, liber getrauwer! Wir lassen dich wissen, wy vormals dem wolgebornen Heinrichen von Plauwenn vnd buregrafen zu Meissen. vnserm diner libim getrauwenn, von unserm herrn vnd vater kaiser Sigmunden leblicher gedechtnusse vnser statt Cadan verschriben ist, vnd wie er derselbin stat in den vergangen leufften vnd zweitrechten nicht gebrauchen hat mügen: vnd sinttenmaln derselbig Heinrich vns getreulich gedintt hatt, vnd wir im seine briue vnd hanntfestin von newes bestetiget, vnd vnsern libin getrauwen von Cadan geschrieben habm, das sie in wöllen noch solicher verschreibung auffnemen vnd ein gelubde tun, inmassen als vor, bisz wir das wider vom im losen werddin. Hiervmb so begern wir von dir mit fleisse, du wollest die obgenanten von Cadan in vnserm namen darzu halden, das sie vnser gepott vnd willen tun vnd siech des nit weren, wann das ir bestes ist. Gebin zu Preszpurk nach Christi gepurt XIIII" iar vnd darnach im XXXIX iare am freitag noch sent Johanns tag ante portam latynam, vnser reich in dem andern iaren. Ad mandatum domini regis Marquardus Brisacher. Orig. pap. v Třeboń, arch., hist. Nr. 442. — (A.)

Strana 294
294 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského 33. Fridrich vévoda Saský Oldřichovi z Rožmberka: o poselství Jana ze Svidnice. — V poli u Hettstädtu 23. července 1439. Friderich von gots gnaden herczoge zu Sachssen, lantgraue in Doringen vnd marcgraue zu Missen. Vnsern fruntlichem grus beuor, edeler, liber bisunder! Als ir vns vmb hern*) Jhaneken von der Swydenicz geschriben habt, han wir wol fur- standen vnd vnserm gnedigsten hern dem romisschm konige antwurt geschriben, als ir ruret; darnach sich der egnante her*) Jhan wol wirdet richten. Vnd wonndte wir uch wolgefallen mochten beczeigen, weren wir gancz willig. Geben zu felde bie Hedstete am dornstage noch Marie Magdalene anno oc XXXIXn° Dem edeln herren Vlrichen von Rosemberg, houbtmanne des konigreichs zu Behmen, vnnserem bisunder lieben. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 448. — *) V originále stojí ern. er. — (A.) 34. Jan hrabě ze Šaumburka Oldřichovi z Rožmberka: že jest ochoten sejíti se s ním v Linci dne 2.—4. září. — V Efferdingu v H. Rakousích 28. srpna 1439. Edeler, lieber sweher, vnser freuntlich willig dinst beuor! Ewer schreiben vns itz getan, vnder anderm oc ewrs guten wolmugen vnd gesundes, ist vns sicher lieb vnd freuntlich zu vernemen; desgeleichen tun wir ew auch widerumb vnser, aller vnser kinde, sunder vnsers lieben suns graf Bernharts, seiner gemehl, auch vnser tochter gut wolmugen vnd gesunde ze wissen. Dann als ir begeret unsrs zu- samefugen. des seyen wir willig, vns auf den nagstkunftigen mitichen hinab gen Lintz ze erheben; dadurch wellet ew dest furderlicher auch daselbshin fugen, wann wir vns darnach von merklicher vnd genotiger vnser gescheffte wegen auf den nag- sten freytag von danne erheben mussen. Geben zu Euerding an freytag nach Bar- tholomey anno oc tricesimo nono. Johanns Grane ze Schawnberg, hofmaister »c. Dem edeln vnserm lieben sweher hern Vlrichen von Rosembergk. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 451. — (A.) 35. Královna Alžběta Oldřichovi z Rožmberka: žádá, aby ji a její děti podporoval ve snaze o korunu Českou a žádné jednání proti ní ve sněmu nedopustil. — V Starém Budíně 6. prosince 1439. Elizabeth Dei gracia Hungarie, Dalmacie, Croacie oc regina ac ducissa Austrie nec non marchionissa Moravie. Fidelis dilecte! Informate sumus clarissime, qualiter felicis memorie domini, genitor et maritus nostri, in te singularem confidenciam

Strana 295
z let 1439 a 1440. 295 habuerunt, et quod in negociis eorum semper fuisti constans et fidelis. Et ea fiducia ad tuam fidelitatem eciam singularem habemus recursum, rogando, ut negocia nostra et puerorum nostrorum ac iuris legittimi, quod nobis in regno Bohemie competit, velis habere recommissum. Misissemus libenter ad congregacionem illam super festo Lucie solennes nostros oratores, sed brevitas temporis, quia illud noviter rescivimus, nos impedivit; tamen misimus et scripsimus ad congregacionem prefatam, et sic eciam rogamus, quatenus cooperari velis, ut supersedeatur ab omni actu et nichil incipiatur novi per aliquam festinanciam, quod esse possit contra ius nostrum et puerorum nostrorum, sed omnia differantur. Mittemus quidem post brevis temporis lapsum solennem ambasiatam ad vos aliosque eiusdem regni nostri Bohemie fideles; et tandem postquam concedente domino de partus lecto, cui propinqua sumus, libe- rabimui, ad locum talem medium accedere cupimus, ubi simul nostra convencio comode fieri poterit. Ac extunc cum tuo et aliorum fidelium consilio paci et utilitati regni providebimus. Confidentes in tua fidelitate, quod habendo respectum ad Deum et iusticiam nostram et ad beneficia genitoris nostri tibi impensa, hoc iustum nostrum desiderium fidelitate solita adimplebis, recepturus a serenitate nostra graciam et fa- vorem, quos tibi libenti animo impendemus. Datum in castro nostro Veteris Bude in festo beati Nicolai confessoris anno domini millesimo quadringentesimo trice- Ex commissione propria domine regine. simo nono. Nobili Ulrico de Rosemberg fideli nostro dilecto. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 459. — Výtah vytiskl Palacký, Děj. 1857 IV. 1. str. 8 po- známka 7. — (A.) 36. Král Polský Vladislav posílá k Oldřichovi z Rožmberka jednatele svého Jana z Medvěze.*) — V Krakově 14. ledna 1440. Wladislaus Dei gracia rex Polonie Lithwanieque princeps suppremus et heres Russie oc. Magnifico Domino Ulrico de Rosemberg, amico nostro grate nobis dilecto, salutem et favoris regii continuum incrementum. Magnifice domine amice noster sincere nobis dilecte! Mittimus ad sinceritatem tuam generosum Johannem de Myedzwecz, familiarem nostrum dilectum de intencionibus et voluntate nostris plene informatum, [ex] parte nostri tue sinceritati referentem, cui amore nostri in dicendis pro hac vice plenam tua sinceritas fidem adhibere velit, tamquam nobis pro nostra complacencia multum grata et accepta. Datum Cracovie feria quinta proxima post octavas epiphanie anno domini millesimo quadringentesimo quadra- Ad relacionem magnifici Petri de Sczekoczini,**) gesimo. regni Polonie vicecancellarii. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 466. — *) Místní jméno Myedzwecz nejspíš znamená ves, která nyní se píše Niedžwiedž; jsou dvě vsi toho jmena v Haliči a třetí v Poznaňsku. —**) Szczekociny, město nad Pilicí v ruském Polsku. — (A.)

Strana 296
296 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského 37. Královna Alžběta Oldřichovi z Rožmberka: aby sněm český rozepsaný do Prahy k 30. dubnu byl odložen k 24. červnu nebo aspoň k 26. květnu, tak aby k němu mohl stihnouti její posel Oldřich Celský. — V Komárně 6. dubna 1440. Elizabeth Dei gracia regina Hungarie, Dalmacie, Croacie oc, regni Bohemie heres, Austrieque et Stirie ducissa, nec non marchionissa Moravie oc. Magnifice et nobilis vir, fidelis noster sincere dilecte! Audito vos et universos regni Bohemie incolas in Nova nostra Civitate Pragensi octavo die festi sancti Georgii martiris proxime venturi congregacionem generalem tocius regni illius facere velle, quia nos fidelem nostrum, illustrem Ulricum comitem Cilie, prout volebamus, in tam brevi termino, eo quod idem in arduis ad presens erga nos negociis occupatus est, vestri in medium transmittere comode non possumus, vestram igitur fidelitatem, in qua singulariter confidimus, requirimus, quatenus solita circumspeccionis et sagacitatis vestre industria erga hos fratres et amicos vestros, quos decebit, interposita co- operemini adeo, ut terminus congregacionis huiusmodi ad festum nativitatis beati Johannis baptiste, vel si ita procurari non poterit, saltem ad festum Corporis Christi prorogetur, in quo quidem termino ipsum comitem Ulricum plena nostra voluntate et auctoritate suffultum sine ulteriori dilacione vestri transmittemus in medium, dubio procul moto. Facturi nobis in hoc singulare obsequium debitis per nos favo- ribus ac donativis retribucionibus tandem compensandi. Datum in Komaron VI. die Aprilis anno domini millesimo quadringentesimo quadragesimo. Commissio propria domine regine. Magnifico et nobili viro Ulrico de Rosenberg, fideli nostro dilecto. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 472. — Viz Palackého Děj. 1857 IV. 1. str. 20. — (A.) 38. Královna Alžběta Oldřichovi z Rožmberka: posílá k němu Prokopa z Rabšteina. — V Komárnu 6. dubna 1440. Elizabeth Dei gracia regina Hungarie, Dalmacie, Croacie oc, regni Bohemie heres, Austrieque et Stirie ducissa, noc non marchionissa Moravie oc. Magnifice et nobilis vir, fidelis nobis grate et sincere dilecte! Ecce fidelem nostrum, nobilem virum Procopium de Rabenstein, harum utputa exhibitorem in certis rebus et arduis nostris negociis de nostre mentis intencione plene informatum, per ipsum vestre magnificencie iuxta nostram sibi superinde datam informacionem sermone vocali ex- plicandis ad vestram magnificenciam duximus transmittendum. Requirimus attente eandem vestram magnificenciam, quatenus verbis et relatibus ipsius Procopii Raben- stein, nostri ex parte vestre magnificencie in huiusmodi nostris rebus et arduis ne-

Strana 297
z roku 1440. 297 gociis reserandis, hac vice credulitatis plenam fidem dignemini adhibere et velitis. — Datum in Komaron sexta die Aprilis anno domini M'CCCCXLmo. Commissio propria domine regine. Magnifico et nobili viro Ulrico de Rosenberg, fideli nostro grato et sincere dilecto. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 473. — (A.) 39. Královna Alžběta Oldřichovi z Rožmberka: aby sněm český byl odložen k 24. červnu a psáno bylo králi Polskému, by nechal Uhry na pokoji. — V Komárnu 1. května 1440. Elizabeth von gots gnaden zu Hungarn, Dalmacien, Croacien oc kunigin, hertzogin zu Österreich, ze Steyer oc und markgravin zu Merhern. Edler lieber getrewer! Wir schikchen yezt unser pottschafft hinauf zu der sambnung gen Prag, die du wol vernomen wirdest ; begern wir und bitten dich mit sunderm ernnst, das du durch unsern willen und uns ze liebe getrewlich mit Fleis daran seiest, damit derselb tag uncz auf sannt Johanns tag Baptiste nachstkombt erlenngert werd, als- dann wir den hochgeporn fursten unsern lieben ohem graf Ulreich von Cili oc ge- wisslich hinauf gen Behem zu demselben tag schikchen wellen. Auch begern und bitten wir dich mit sunderm ernst, das du auch mit fleis daran seist, damit dem kunig von Polen von dir und der ganczen sambnung zu Prag ernstlichen geschrieben werd, das er uns und unsern sun in unserm kunigreich zu Hungarn unbekumert lasse, und wellest darinn fleissig sein; das wellen wir in sundern gnaden gern gen dir erkennen. — Geben zu Gumarn an sunntag vocem iocunditatis anno oc XXXX°. Auch was dir unser dienner Hannusko von Wicztonycz in den sachen mun- tlich sagen wirdet, dem wellest darinn genczlich als uns selben gelauben. Dem edeln unnserm lieben getrewn Ulreichen von Rosembergk. Orig. pap. v Třeboň. arch., hist. Nr. 478. — (A.) 40. Jan opat Ostrovský purkrabímu Krumlovskému Rousovi z Čemin, že byv proboštem v Zátoni, neodváděl více opatům než XII kop pololetně. — Bez místa a data (1440—1446). Já kněz Jan, opat Ostrovský, vyznávám tiemto listem tobě pane Rúse, pur- grabie Krumlovský, že já, když sem byl proboštem v Zátoně, i přědkové moji, ne- vydával jsem než XII kop na svatého Jiřie a tolikéž na svatého Havla. A jiné všeckno, což jest ostávalo buďto na pěnězích, rob[o]ty, kury, vajce, peníze senné, moji přědci, kněží opatové nábožní i milosrdní [od] stara dávna, vidúce chudobu kostela Zátoňského, postúpili i dali proboštovi pro Pána Boha i svatého Jana. Na rubu: Svědomí oppata Ostrovského na plat Zátoňský. — Orig. pap. v kníž. archivu Kruml. I. 7 Gß 10. — Přitištěná pečet zachovalá. — (G.) Archiv Český XXI. 38

Strana 298
298 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského 41. Henrich ze Sobětic seděním v Týně n. V. Zachařovi z Nemyšle a Janu Rousovi z Čemin o radu v příčině vyšetřování odcizení peněz jeho člověku. — Bez místa a data (1440—1459). Službu svú vzkazuji vám, urození přátelé milí! A prosímť vás, dajte mi k tomu naučenie, že ztratil člověk muoj IIj ſ, sedě v krčmě v noci; a tak praví, že jest jemu tu měšec uřězán. A bylo tu jiných IX člověkóv, služebníci moji dva a ostatek osedlých lidí z městečka. I byl jest úmysl muoj, aby ti všickni, kteříž jsú byli při tom, aby přísahu učinili. I chtěli jsú učiniti, ale já sám odložil sem jim a chtě sě na to ptáti. I prosímť vás, poraďte mi k tomu, poradiece se o tom s kém vy viete, a dajte mi to věděti, kterak bych s tiem měl činiti, abych těm lidem křivdy neučinil, co jest vedle práva. A také jest těžká věc sě ptáti, poněvač na žádného zejména nepraví. A také mi sě veliký hřiech zdá k přísaze nevinně Henrich z Sobětic, seděním v Týně na Vltavě. připravovati. Urozeným panošem Zachařovi z Nemyšle a Janovi Rúsovi z Čemin, přátelóm mým dobrým dd. Orig. pap. v kníž. arch. Kruml. I. 6 Ca 18 a. — (G.) 42. Budějovičtí purkrabímu Krumlovskému Janu Rousovi z Čemin, aby spoluměštěnínu jejich k dluhu v Přídolí dopomohl. — Bez místa, dne 2. října 1443. Slovutný přieteli milý! Službu naši napřed vzkazujeme. Vznesl na nás Ry- schiel sladovník, náš spoluměštěnín, že jemu Niklasova Mitkrewchová z Přiedolé dlužna IIj kopy grošóv čes. ještě za prvního muže, a o to že i zápověď učinil s rychtářem na ten statek, kterýž muž její nechal, a to že svědomo rychtáři o té zápovědi, a nemóž svého dluhu na ní jmieti bez pomoci tvé. Protož prosíme, že se k tomu přičiníš, aby našemu dluh nadepsaný byl zaplacen a dán bez dalšieho pro- dlenie ukazateli listu tohoto. Toť chcem v takýmž zaslúžiti. — Datum feria IIII. ante Francisci annorum oc XLIII°. Purgrmistr a radda města Budějovic. Slovutnému panoši Janovi Rúsovi z Čemin, purkrabí na Crumplově, přieteli našemu milému. Orig. pap. v kníž. arch. Kruml. I. 5 AP, 40 hh. — (G.) 43. Žid Šmol z Budějovic Rožmberskému písaři Hanušovi o dluhu svém u rychtáře Krumlovského Bárty a Grünwalda ze Ševětína. — V Č. Budějovicích bez data (kolem r. 1443*). Službu svú vzkazuji Tvé Mti pane Hanuši milý! A dávámť na vědomie, že Bárta rychtář Krumlovský váš jest mi dlužen V P groší, a tak slyším, že by odšel pryč. I prosímť Tvé Mti, aby mi v tom byl raden a pomocen. A chciť toho Tvé

Strana 299
z let 1440—1444. 299 Mti zasluhovati, na čem bych se hodil. Všakť to viem, že jest tu někaký statek svój zuostavil. I prosím Tvé Mti, aby mi toho dopomohl, abych já své měl, nebť jmám toho hodné svědomie, žet mi jest dlužen. A teďt Tvé Mti posielám ctí a da- rem prstének zlatý, a páně Mti pánu z Rozmberka rajské jablko. A prosímť Tvé Mti, aby to na páně Mt vznesl, ať by toho ráčil dopomoci. A byl bych se sám rád vypravil, ale nesmiemť na cestu pro nebezpečenstvie. A teď Tvé Mti posielám tyto listy, aby je opatřil, a tu uzříš, žeť sem práv. A takéť Tvé Mti dávám věděti, že Gryenwald z Ševětína jest mi dlužen Ij ſ? groší, a nemohu od něho jmieti. Protož Tvé Mti prosím, aby mi dal list na pomoc k němu, abych já své jměl. Ssmol žid z Budějovic. A teď také jeho list posielám. Datum Budějovice. Slovutnému Hanušovi, písaři páně z Rosenberka, list buď dán. Orig. pap. v kníž. arch. Kruml. I. 5 AP, 29 e. — (G.) — *) Bárta rychtář, Mareš řezník purkmistr připomínají se v listině z 13. května 1443; Böhmova regesta listin Krumlovských v Notizenblattu Vídeňské akademie z r. 1853 str. 443. 44. Matěj písař desk zemských Oldřichovi z Rožmberka odpovídá k dotazům o kladení do desk zemských a dvorských a o zápisech na Prachatice. — B. m. (mezi 1444—1452). Urozený pane, službu svú se vším poslušenstvím VMti vzkazuji. A rač VMt věděti, cožť se dotýčě manstvie v tom přiepisu na ty hrady a zbožie, toť všě slušie kladením ve dcky dvorské; a vidí-li VMt, že ta zbožie nejsú závadná, móž to dobře VMt přijieti ve dcky dvorské, a sám aťby zpravil, čímž má anebo jmieti bude, poněvadž zprávci nemóž jmieti, ještoby podle něho zpravovali. A potom, když by král byl korunovaný, tehda by sě mělo státi vzdánie před králem toho manstvie vstavením čěpicě anebo klobúka s hlavy na hlavu vedle starého práva. A cožť jest zbožie svobodného, toť má kladeno býti ve dcky zemské; a jestližeť by dědiny a zbožie svobodného neměl, jimiž by měl VMti zpravovati, a zprávci jmieti nemohl, ale rač VMt o to státi, ať VMti učiní list s dobrými ruko- jměmi na zprávu, aby VMt byla svým jist. A také o ten list, kterak by VMt to měl rozsúditi, mój rozum k tomu jest krátek, avšak VMti poviem, co mi sě zdá: že ti listové, kteří jsú koli děláni za pokojných let na svědomie s pečetmi, dokudž jsú dckfy] byly v své moci a kla- denie sě v ně obecně dálo, nezdá mi sě, by byli které moci, a zvláště pak ti listové, na kterýchž pečetech rytie obyčejného a řádného nenie, to jest jména, kto odkud, ani na ščítu jich erbóv, než tak vosk přilepený na zavěšadla; lečby strany, jichž ten list jich dotýče, obě živy byly a svolily sě k tomu dobrovolně, což ten list svědčí. A také jakož v tom listu stojí, že by úředníci jim nechtěli klásti ve dcky, proto žeby neměl jinam kam věna přěvésti, a žeby jim tu radu vydali, aby sobě 38*

Strana 300
300 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského list udělali úmluvný: toť mi sě nezdá podobné; neb úředníci nebránie ižádnému kladenie ve dci (sic), leč by očitě znamenali a viděli, žeby někto chtěl klásti cizie dědiny ve dcky, nemaje jich sám ve dckách, nebť by takového kladenie nedopustili úředníci. Ale on Domín mohlť jest dobřě ten lán klásti ve dcky a zprávcě postaviti svým súkupóm. A jestli žeby Domín přebyl svú ženu, tehda jest zpraveno; pakli by ona mužě svého Domína přěbyla, tehda by ona sáhla na své věno a odbyla by toho právem, a zprávcě by museli dosti učiniti súkupóm dědinami svými třetinú výš. Dále o to zbožie Prachaticské rač VMt věděti, že to zbožie jest kostela Vy- šehradského ku probošství, a mním, že na to zbožie mají zápisy od ciesařovy Mti; k tomuť raditi jinak neumiem, než aťby VMti ty zápisy vydali, a k tomu aťby udělali s visutými pečeťmi na svědomie, že ty listy a zápisy VMt má s jich dobrú VMti služebník Mathiej písař desk zemských. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rožmberka, pánu mně milostivému d. Orig. na papíře bez data v kníž. arch. Prachatickém I. Aa. 1a. — (A.) volí. 45. Oldřich z Rožmberka Budějovickým, aby člověku jeho ukradené voly vráceny byly. — V Kru- mlově dne 21. a 22. ledna 1446. Súsedé milí! Jakož náš chudý člověk jeden vsadil se u vás s druhým, ježto dva voly ukradil:*) prosímeť vás, abyste nad takovým kázali popraviti vedle práva, a člověku našěmu kázali vuoly jeho vrátiti] bez dalších nákladóv, v tom nám zvláštní libost ukážete. A tohoť žádáme vašie odpovědi po tomto našěm člověku. — Datum Crumlov, feria VI. in die sancte Agnetis annorum oc XLVI°. Oldrich. Rychtáři milý! Jakož tento člověk náš svá dva voly, kteréž jemu ukradeny jsú, u vás v Budějovicích optal, a ten, jakož je ukradl, vsazen jest, a za to máme, že nad ním popraveno bude, jakož naň záleží: i pro tebe, aby se přičinil, aby na- šemu člověku ty dva voly vráceny byly bez dalších nákladuov. A tohoť žádámet odpovědi tvé po tomto člověku našem. — Datum Crumlov, dominico post Vincenti Oldřich z Rosemberka. annorum oc XLVI°. Rychtáři Budějovskému. Konc. na pap. v kníž. arch. Kruml. I. 6 Ca. 181. — *) Čti: ukradli. — (G.) 46. Budějovičtí Oldřichovi z Rožmberka, že člověka, který se u nich pro voly do vězení dostal, budou vyslýchati a výpovědi jeho oznámí. — Bez místa dne 30. ledna 1446. Urozený pane, Vašie Mti službu naši napřed vzkazujem. Jakož nám Vaše Mt psal o tom člověku, kterýž sě do vězenie dostal pro voly oc, abychom jej k katu nepřijali, ale pokúšeli oc. Pane, nebudeť k tomu dopuštien k katovstvie, ale po-

Strana 301
z let 1446 a 1447. 301 kúšen, jakož k tomu sluší a nad ním popraviti. A což by takého na mučenie po- věděl, ješto by Vaše panstvie oc dotklo, Vašie Mti nebude tajno. — Datum domi- nica ante Purificationis virginis gloriosissime anno oc XLVI. Purgermistr a radda města Budějovic. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozenbergka oc, pánu nám přieznivému. Orig. pap. v kníž. arch. Kruml. 1. 6 Ca, 18a. — (G.) 47. Václav doktor z Prachatic Oldřichovi z Rožmberka o svém a opata Karlovského usilování o vyzdvižení probošství v Č. Krumlově. — Bez místa a data (1446). Služba má Tvé Mti urozený pane! Jakož Tvá Mt požádala, abychme s mistrem Šindelem pracovali o potvrzenie, vysazenie neb vyzdviženie probošstvie v Krumlově; to jsme i s knězem opatem Karlovským snažně učinili, prosiece, co sme mohli naj- viece, tak že mistr Šindel, když jsú v kapitole byli s námi, v nie ostati musil pro- poselstvie od Tvé Mti, tak že nám otpovědi tehdáž dáti nechtěli, než že sami po svém listu odpověď Tvé Mti dáti chtějí. Kteréž příčiny budú odpovědi, to Tvá Mt po jich listu uslyší. A Velík posel dále Vaši Mt o těch věcí (sic) zpraví. Mistr Václav doktor z Prachatic, služebník Váš. Nobili domino domino Ulrico de Rosenberg in Krumlow residenti, domino famoso. Orig. pap. v kníž. arch. Kruml. I. 3 P, 15a. — Lístek ten jsme uveřejnili již ve Sborníku histori- ckého kroužku, 1902 r. III. str. 188. Příslušné psaní Jana opata kláštera sv. Karla v Praze ku p. Oldřichu z Rožmberka ze 26. února 1446 tištěno v Archivě Českém XIV. 16 č. 1507. — (G.) 48. Mikuláš z Lobkovic Oldřichovi z Rožmberka: o poselství z Hasišteina a o postoupení Hluboké bratrovi. — Na Hluboké 2. května 1447. Služba má, urozený pane mně přieznivý! A rač TMt věděti, žěť mi jest pilné poselství z Hassenšteina přišlo, tak žěť nebudu moci déle čekati než do soboty, a ten den já vždy musím vyjeti. A dále rač věděti, žěť bratru svému Hluboké také na ten den stúpím. A nedostalo mu sě jest přátel zde v kraji ani v zemie, než musilť jest sebú přivésti k tomu stúpení pana Racka z Bavorského pomezie. Takéť TMti velmi děkuji, žes ráčil na mě laskav býti, a chciť toho TMti zasluhovati, dokudž sem živ; ačtkolivěk dále od TMti budu, chutně, rač to věděti, žěť TMti po- slúžím, na čem bych sě hodil a se ctí mi bylo. — Datum in Hluboka feria tercia Mikuláš z Lobkovic. post sanctorum Jacobi Philippi anno domini oc 47. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rožmberka, pánu mně přieznivému b. d. Orig. pap. v arch. Hlub. IE. 1Ac, 1. — (A.)

Strana 302
302 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského 49. Vyšebrodský opat Sigismund Oldřichovi z Rožmberka: že mu rád opatří prken. — Bez místa 21. srpna 1448. Modlitba má i poslušenstvie mé po vše časy, pane milostivý! Vaší Mti věděti dávám, že třenice*) dnes spílaveny budú. A také což jich Vaší Mti budu moci zjednati, chci toho rád pilen býti, neb sem kázal rýle**) ku pile voziti. — Dále, pane milostivý, prosím pro Buo[h] i pro milú matičku Boží, jakožto pána našeho milostivého: Jestliže bych Vaši Mt v čem rozhněval, prosím Vašie Mti, abyšte mi to mně ráčili odpustiti, neb sě toho viece bohdá nechci dopustiti. A toho Vaší Mti věřím i ufám, že mě v tom uslyšíte, jakožto kaplana svého věrného. — Datum feria IIII. post Bernhardi, annorum oc XLVIII. Sigismundus abbas monasterii Altovadensis, humillimus capellanus vester. (A tergo): Magnifico viro, domino domino Ulrico de Rosenbergk, domino et fundatori nostro gratiosissimo. Sign. Opath Vyšňobrodský. — Orig. pap. v kníž. arch. Kruml. I. 7 Wß, 27b. — *) třenice na Moravě prkno. — 92) rýl spodek stromu, kmen, špalek. — (G.) 50. Václav Hrůza z Chelčic Oldřichovi z Rožmberka: stěžuje si na Fefrovské. — V Prachaticích (31. prosince 1449?) Služba má napřed VMti urozený pane milý! Dávámť VMti věděti, že Fefrovští dělají vaši sumnici, a mezi nimi tu sú súmmaři, a mýta platiti nechtie, praviece, že ta práva od staradávna jmají, že nejmají mýta platiti. Alle měť zpravují lidé a zvlášť Stebniak, že jsú tu súmmaři od staradávna nebyli, než v těchto nových časiech jsú tepruv počeli dělati. Protož račte jě vyslyšeti, a jmají-liť jaká práva, ať je před VMtí okáží; a dále což mi VMt s tiem rozkáže, toť já učiním. — Takéť prosie VMti za les stavěcí i k jiným potřebám, aby jim ráčili u vašich lesiech bráti od- pustiti; protož což s tiem VMt rozkáže, račte mi psáti, ať já dále hajným rozkáži, jmají-li rúbati čili nic. — Dále račte věděti, že sem jě obsielal, aby kury dali; a oni pravie, že v tom poplatku nesedie, aniž sú kur dávali kdy od jich zasazenie; a tak mě také i jiní staří lidé zpravují, že sú kur pánóm svým neplatili, než ne- božtík Sedlecký že z moci na nich bral XVII neb XVIII kur. Což pak VMt s tiem rozkáže, to mi račte psáti. Také Hanuš rychtář z Fefróv, jehož teď k VMti posie- lám, praví, že jmá někaká práva zapsaná na některé svobody: i ta račte ohledati, jmá-liť, a račte mi to dáti věděti, ať viem, k čemu se přičinieti. — Takéť dávám VMti věděti, žet nynie k nám sumnice nejde, než jdeť na Winterberg silně; protož račtež je obeslati, ať sumnice nesvádie, nebť k ní žádného práva nejmají, krom XVIII krosnaróv. Pakli kážete jie hájiti a na sumnici proti nim vysielati, což v tom

Strana 303
z let 1448—1450. 303 lepšieho VMt vidí, to mi račte dáti věděti, ať viem, co bych jměl činiti; račtež mi na ty všecky věci milostivú odpověď dáti. — Datum Prachaticz feria IIII. ante domini circumcisionem. Václav Hróza z Chelčic. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosmbergha, pánu mému milostivému. Orig. pap. v arch. Prachatickém IV. Kß, 2a. — (A.) 51. Mikuláš ze Želibořic, purkrabí na Helfenburce, Jindřichovi z Rožmberka o psu pod krahujce. Na Helfenburce dne 27. srpna (1450 nebo 1451). Urozený pane, pane můj milostivý! VMti věděti dávám, jako ste VMt Rúsovi list poslali, tenť jest z Bavorova včěra ráno vyjel a domóv s pilností pospiechal. I zdáloť mi se jest, žeť bych ho již dnes v Prachaticích nenalezl. I po- slalť sem list VMti zase, i prosímť, abyste mi neráčili za zlé mieti. Také jako mi VMt píše o psa pod krahujec, račtež VMt věděti, žeť žádného lepšieho ne- mám pod krahujec než tento. I tenť nenie předse dobrý, a byste ráčili ten koptavý psík páně Michalcova druh, žeť pod krahujec nic neumie, nebť jest s ním s kra- hujcem nikdy žádný nechodil. Pakli mu ráčíte, chciť jej Vaší Mti rád poslati. Také račte věděti, žejť jsem sobě dva psy sám uprosil pod krahujec, nemaje s čím honiti, u Viléma jeden a u Chvala druhý z Lipovice, neb sú mi zabili jeden najlepší, žeť bych věru pane raději ztratil krávu než toho psa, jakoť mi ho pacholek zabil. — Dán na Helfmburce den sv. Rufa oc. Mikuláš z Želibořic, purkrabie na Helfmburce. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozumberka, pánu mému milostivému. Orig. pap. arch. Krumlov. HIA. 7 We, 32a. — (G.) 52. Purkrabí Helfenburský Janovi Rousovi z Čemin: o lámání kamene v dědinách Bavorovských, pak o veřejných věcech. — Na Helfenburce 12. listopadu 1450. Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Vědětiť dávám, aby páně milost zpravil, žeť Vodňanští lámají kámen vápenný v dědinách JMti oc, kteréžto příslu- šejí k Bavorovu, ješto na ty dědiny z dávna sě táhnú a praviec, že by to k nim příslušělo: protož, jěstliť páně Mt doma, rozmluv s JMtí o to; pakli by pána doma nebylo, prosím tebe, raď mi i rozkaž, kterak mám s tiem dále činiti. — Také dále věděti dávám, žeť Materna z Milonovic loví ptáky na panství, i zabil jěst jich viece než na dvě kopě; protož to věda, daj mi věděti, mám-liť mu to přezřieti či nic. Bych také o novinách psal páně Jiříkových, viem, že tebe tajno nenie. Než Vodněnští jsú tento pondělí domóv přijěli; také byl jest jeden člověk dobrý mezi nimi, ten mě jest zpravil, žeť velmi hrdě mluvie a praviece tak: „Poslal jěst Rožum-

Strana 304
304 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského berský na nás i na našěho pána do Míšně tři sta koní, praviec, že na tomto sněmu syn jeho ode pana Jiříka základu bude napomenut, ale starý jest do Němec utekl, a nebude-liť nám základu plniti, ať to vie, žěť sě na něm povozíme a jej k tomu připravíme, žěť nám vždy základ plniti musie, a jej k tomu připravíme, když jěst s námi tak nevěrnye.“ — Datum in Helfenburgk feria V. die sanctorum quinque Mikuláš z Žělibor, purgrabie na Helfenburcě. fratrum anno Lmo. Urozenému panoši Janovi Rúsovi z Čemin, přieteli mému milému dd. Orig. pap. v arch. Netolickém IIB. 5BPa. 1k. — (A.) 53. Purkmistr a rada města Vodňan purkrabí Helfenburskému: o lámání kamene. — B. m. 31. prosince 1450. Služba našě napřěd časem nynějším. Všakť jsmy rozomně psali, že ten ká- men v svém lámamy i z svého vezem, nebť k tomu práva mámy. I neměli smy na tom nikdy přěkážky od stara dávna, což pamatovati muožem. Datum feria Vta ante Purgermistr a rada města Vodňan. circumcisionem domini anno Lmo. Famoso N. de Zieliborzicz, purgravio Helfemburgensi. Orig. pap. v arch. Netolickém IIB. 5BPa, 1k. — (A.) 54. Prachatičtí rychtáři Chvalšinskému o úroky. — Bez místa a data (asi v pol. 15. st.). Žádost všeho dobrého vzkazujem, súsede milý. Přikazujemť své obci i všemu svému rychtářství přikázal přísně, ať k nám úrok nesú bez meškanie, jakož jsú prve dávali, neboť bez něho nechcme býti. Pakli toho neučiníte, a potká-liť vás co pro to nelibého, již naše nečiňte dále. — Datum feria VI. anno, XI millia virginum. Purgermistr a radda města Prachaticz. Prudenti Andree in Chwalssin vicino dilecto. Orig. pap. kniž. arch. Kruml. I. 7 G�, 10. — Přitištěna zachovalá pečeť města Prachatic v papíře. Ve znaku nachází se kalich po levé straně s mečem a po pravé s řebříkem. O znaku tom viz Pangerl, Ur- kundenbuch des Stiftes Goldenkron, 1872, str. 692. — (G.) 55. Mikuláš z Želibor purkrabí Helfenburský Brůnovi rychtáři v Bavorově: o lámání kamene Vodňanskými. — B. m. (3. ledna 1451). Bróno milý, mluv s páně milostí, žěť jěště vždy Vodňanští kámen lámají, také žěť na Protivínských mýto berú, když sobě u nich pivo kúpie nebo když vo- bile u niz (sic) prodávají, béře se čebru korčiek biřic; a toho nikdy nebylo z stara dávna prvé. A to pravie: poněvadž ste Rozzumberského, žě chcem na vás bráti. Orig. pap. v arch. Netol. IIB. 5 BPa, 1k. — (A.)

Strana 305
z let 1450 a 1451. 305 56. Purkrabí Helfenburský Jindřichovi z Rožmberka: o lámání kamene Vodňanskými. — Na Helfenburce 3. ledna 1451. Urozený pane, pane mój milostivý; VMti věděti dávám, jakož VMti prvé tajno nenie, že Vodňanští lámají sú kámen na panstvie VMti, jakož sě toho kruntu jímají, a pravíce vždy, žě by jich byl; pak jich ve čas přěstě (sic) ten lámaný kámen přič (sic) vezú v těch úmluvách, kteréž s VMtí mají. A jáť sem je v tom obsielal, ať by toho kamene nebrali, pakliť by sě to nestalo, žeť bych to musěl na VMt vznésti, a co by mi v tom VMt rozkázali, že bych to učinil: a jinak sěm jim nepsal. A oniť sú mi odpověď na to dali listem svým, kterýž ted VMti posielám, VMt abyste sě jím zpravovali vedle vóle VMti, ač zdáli sě to VMti přěd kým po- staviti. A páně milost sem také s tiem obeslal, VMti neviem, co ve čias, než to bych rád viděl i slyšel s pravú věrú, aby sě k nám TMt ve zdraví vrátil se vším dobrým. — Datum in Helfenburgk dominico prima hora noctis ante epiphaniam Mikuláš z Žělibor, purkrabie na Helfenburcě. domini anno LI°. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozumbergka, pánu mému milosti- vému b. d. Orig. pap. v arch. Netol. IIB. 5 BPa, 1k. — (A.) 57. Vévoda Saský Bedřich Oldřichovi z Rožmberka: o svém smíru s bratrem, uzavřeném pro- střednictvím lantkraběte Hesenského v Norimberce, pak o spolku na odboj a výboj uzavřeném s markrabím Braniborským. — V Turgavě 4. února 1451. Unseren grusz zuvor, edler heimleicher liber getrewer! Wisset, daz unser liber bruder und wir aller unser beder und der unseren sachen irthum und ge- brechen durch unseren lieben swager von Hessen auff dem tag yezunt zu Nümburg gehalten, gemügleich und gar berichtet, gesunet und früntlich vertragen sind, dorinnen under ander auszgedruckt ist, daz beiderseit alle gefangen auf alde urfehde ledig gesagt werden, und alle ungegeben schaczunge, brantschaczunge und dignusz unge- geben bleiben und ab sein sollen; daz wisset allen den ewern zu vorkondigen, alszo das alle erberen und reisige gefangen zu dem, des gefangen sie seint, komen sullen, so werden sie ledig gesagt, aber unser iglicher furste hot dem anderen seine gefangen burger, pawern und drabanten on seinen offen briff ledig gesagt: dabei das bleibt. Es sind auch unser liber bruder, unsere liben sweger und ohemenn die marggravenn von Brandenburg alle und wir semptlich mit einander in ein ewige erbliche eynung und verschreybung komen, under andern punkten innhaldende, daz unser keiner den andern, nach die seinen ausz ader in sein land beschedigen aber beschedigen lassen, und des zu thun nymmand gestaten, sunder unser iglicher des Archiv Český XXI. 39

Strana 306
306 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského andern und der seinen beschedigunge, man werde darumb ersucht ader erfare daz unersucht, getrewlich, als ab es inn selbs ader die seinen berurte, zu wehren be- schtellen schol, auch unser keiner des andern feinde, echter und rauber in seinen landen, slossernn, stetenn und gebite wisentleich und mit fursacz nicht hawsen, hegen, schirmen, nach den eynicherlei zulegung, furderung, hilff nach rat sollen thun, noch durch sein getwenge und lantwere nicht komen lassen, heimlich ader offenlich, ader den seinen gestaten des zu thune in keinerlei weise, in auch kein glait geben nach geben lassen. Ab aber daruber ymant beschedigt und den rans ader name, die in unser eins lande, slosz, stete ader gebite qwemmen, nach gefolget würde, daz dann zu den beschedigern des rechten und der name widerkarunge gehülfen, auch den tetern wandel nach recht ader gnaden aberlanget werden schol. Man sal auch der knechte, die eygen pferd haben, keinen in dem lande haben nach laiden, sie hetten dann herren in den landen, die sie verteidingten. Darumb begern wir von euch mit ganczem fleisze ernstlich, daz ir alle obgerurte stucke und puncte von unsern wegen alles innhalts aufrichticlich wist zu halden, die auch allen den ewern zu verkondigenn, zu hand haben und zu schaffen gehalten werden, und die strassen, sofern ir des zu thunde habt, bestellet und reinhaldet, damit alle plekerei bewart werde, der kauffman und ein iglicher seinen handel zu treiben sicher gewandern moge, in dem allen ewern hochsten fleisz nicht zu sporen, wenn solich richtung und einung obgemelt von uns fursten allen bei hoen pflichten ver- strickt sind, der wir durch euch unverkurczt sein wollen, das ist unser ernste meynung und von euch zu grossen danke. — Geben zu Turgaw am donnerstag nach purificacionis Marie annorum oc quinquagesimo primo. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 1544. — (A.) 58. Král Fridrich Oldřichovi z Rožmberka: že Jindřich z Lažan na Bechyni zadržuje Vratislavské kupce. — V Novém Městě za Vídní 5. února 1451. Fridreich von gots gnaden römischer kunig, zu alln zeiten merer des reichs, herczog ze Österreich und ze Steir oc. Edler, besunder lieber! Uns habent die erbern, weisen unser besunder lieben, der burgermaister und die ratmannen zu Bressla yecz anpringen lassen, wie si ir kauflewt und inwoner Hainreich von Lasm gesessen auf Beching aufzehalden maine von spruch, die er von ettlicher rennt wegen, die seinem vater und im auf denselben von Bressla von weilent kunig Wenzlaben zu Behem sullen verschriben sein. Nun haben in dieselben von Bressla vormalen von der sachen wegen fur dich gewendet und vor dem mit im haben reden lassen und erczellet, wie weilent kayser Sigmund löblicher gedechtnuss dem hochgebornen fursten herczogen zu der Ollssen dieselben rennt verschriben, solh

Strana 307
z roku 1451. 307 verschreibung im nachmaln kunig Albrecht auch loblicher gedechtnuss unser lieber vetter bestett, und er darauf die bemelten rennt uncz her ungeirret bei in aufge- haben und ingenomen hab. Begern wir an dich mit vleiss, du wellest bei demselben von Lasm darob sein und in daran weisen, daz er die obgenanten von Bressla, ir kaufleut und inwoner darumb unangelangt und unbekumert lass und ir kaufleut und inwoner nicht aufhalde, sunder die sach mit dem egenanten herczogen zu Olssen austrage. Daran tust du unser gut gevallen. Geben zu der Newnstat an freitag vor sand Dorothen tag anno domini oc L primo, unsers reichs im aindleften iar. Commissio domini regis in consilio. Dem edln unserm besunder lieben Ulreichen von Rosemberg. Orig. pap. v Třeboň. arch. hist. Nr. 1545. — (A.) 59. Zachař z Nemyšle, purkrabí Krumlovský, odpovídá panu Oldřichovi z Rožmberka, že bílé pivo objednal, a že se stará o skupování potřeb a vybírání úroků. — V Č. Krumlově 28. března 1451. Urozený pane, pane milostivý! Službu svú Vašie Mti vzkazuji. A jakož mi Vašie Mt psala o bielé pivo, o potřeby skupování a úrokóv vybrání, tomuť sem srozuměl. Pane milostivý, ihned sem do Budějovic k tomu vozataji obeslal, kterýž bielé pivo vozí, a zjednal, že jiného neviem, než pivo přivezeno bude. Jiných věcí, jakožto úrokóv vybírání a skupování, žeť sem pilen, což najdále mohu, a rád bych viděl, by Vaše Mt skóro ve zdraví zase domóv přijel. — Datum Crumblov dominica Zachař z Nemyš[l]e, purgkr. Krumblovský. Oculi annorum LI. Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rosenbergka, pánu mému milostivému. Kníž. arch. Kruml. IIA. 7 C. 2. — (G.) 60. Král Fridrich Oldřichovi z Rožmberka: aby působil na Jana z Lažan, by se dostavil k roku 21. června do Vratislavi a hájil tam svoje nároky. — Ve Vídni 9. května 1451. Fridreich von gots gnaden römischer kunig, zu alln zeiten merer des reichs, herezog ze Osterreich und ze Steir oc. Edler besunder lieber! Als Jan von Losan, dein diener, von der renntt wegen, so zu der haubtmannschaft zu Bressla gehorn un den fursten von der Olssen sullen verschriben sein, zu den ersamen weisen, den ratmannen zu Bressla spruch ze haben maynen, als uns ist anbracht. Nu haben wir von ettlicher sachen wegen auf den nagsten montag nach sand Veits tag schirist- kunftigen ainen tag daselbshin gen Bressla gelegt, als du vormaln villeicht auch vernomen hast. Begern und bitten wir dich mit vleiss, daz du den egenanten von Losan daran weisest und darob seist, daz er zu demselben tag daselbshin gen 39*

Strana 308
308 A. XXXIV. Druhý dodavek k dopisům rodu Rosenberského Bressla köme und sein gerechtikait von der obgemelten renntt wegen mit im dahin bringe und hörn lasse; desgeleichen wir den vorgenanten fursten von der Olssen auch dahin ze komen oder ir anwelt ze sennden geschriben haben, und die egenanten von Bressla auch willig sein, sich in der sach ze horn lassen, damit die zu gut- leichem austrag bracht werde. Daran erczaigst du uns gut gevallen. Geben zu Wienn an suntag vor sand Pangreczen tag anno domini oc LI°, unsers reichs im zwelften iare. Commissio domini regis in consilio. Dem edeln unserm besunder lieben Ulreichen von Rosemberg. Orig. pap. v Třeboń. arch. Nr. 1551. — (A.) 61. Purkrabí Helfenburský Jindřichovi z Rožmberka: o lidech Vodňanských, kteří bez práva loví v řece Protivínské. — Na Helfenburce 11. července 1451. Urozený pane, pane mój milostivý! O ty věci, jakož mi VMt rozkázial, abych sě zeptal na ty z Vodňan z jména, kteříž jsú lovili v řece Protivínské, i dal VMti vypsáno: račte VMt věděti, najprvé Ziehartóv syn, Křížkóv syn krajčieho Klecevy, a toho sú na koni nesli, potom Ondróv syn kovářióv; i potkal jěst jě hlavně mlynář, ani jedú a na koni sebú nesú nevod, a v řěce lovili; bude-liť toho po- třěbie, žeť jim to v oči seznáno bude. Také žeť jest úřědník VMti Zigmund Proti- vínský túžil toho mnohokrát konšělóm starým i novým, prosě jich, aby to stavili, i z řěky Protivínské náplavy a udice přinášěl přěd konšěly, u plné radě, kladl přěd nimi na stole, prosě jich, aby to stavili, nechtě toho na mě znésti a nad to na VMt, boje sě vždy, aby VMti s nimi nesvadil. A nenieť tomu jesti [sic] tří neděl, jakž jest jim to u plné radě všem túžil, ale nemenoval žádného; prosil jich, aby sě uptajíce i stavili to sami ot sebe; protoť sě to vždy přes jěho žalobu vždy děje. A oniť vědúc, ktoť sú, na toť nic nedbají; snad sě před tiemž dotýkalo i jědnoho konšěla z nich. A bude-liť toho potřebie, takť praví ten rychtář, když káže VMt, žeť chce jim to u plně radě v oči seznati aneb přěd kýmž VMt kážě. A rybáciť odpor mají, žeť VMti platiti nechtie, bude-liť to nad nimi pře[zlřieno. — Datum in Helfenburgk dominico ante Margarethe beate virginis gloriose anno LImo. — Jinéhof VMti neviem co psáti »c, než buo daj sě k nám ve zdraví domóv vrátil. Mikuláš z Žělibor, purgrabie na Helfenburcě. Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozumberka, pánu mému milostivému list dd. Orig. pap. v arch. Netol. IIB. 5 BPa. 11. — (A.)

Strana 309
z let 1451—1454. 309 62. Oldřich z Rožmberka Janovi z Lobkovic: o Vodňanských, že by mínili kámen lámati atd. — B. m. (1451?). Služba naše, milý pane Jene! Jakož nám píšeš o ty věci, o kteréž s námi v Praze mluvil: na toť pomníme a svým časem nezapomenem. A o Vodňanských, že by mienili kámen lámati: zdá se nám, aby se v tom tiše jměl, a chtěli-li by vždy mimo rozkázánie královy Mti svú vuoli jmieti, toho jim hájel, nebť sme my jim již třikrát psali, ješto i v lesy v této mieře počeli nám sahati, že jim hájeti mieníme. A o Johanesa*) písaře jakož píšeš, tohoť nynie v potřebách našich odeslati mieníme a potřebovati jeho za chví