20. léty 17. století. Vzhledem k tomu, že při jejich zpracovávání bylo pro před- bělohorské období evidentní, že výsledky z hospodaření (jakož případně i výběr berně 20. groše zvané šacuňk) na městském velkostatku — od roku 1466 deb- línském a od roku 1546 kuřimském(5) — byly více či méně pravidelně zanášeny do vlastních knih městského hospodářství (k jejich členění viz dále), zpracovala jsem podle jednotných katalogizačních zásad i několik zachovaných kuřimských početních knih, urbář a gruntovní knihu.(6) Z těchže důvodů - že totiž město pro- střednictvím svých zástupců zasahovalo do správy nejbližších předměstských obcí a že dokonce i v knihách správně samostatného klášterního městečka Starého Brna byly zjištěny písařské ruce osob činných v městské kanceláři(7) - byly zkatalogizovány i rychtářské (gruntovní) knihy(8) Velké a Malé Pekařské,(9) Velké a Malé Nové,(10) Hartlůvky a Psí ulice,(11) Novosad, (12) Starého Brna (13) a statku křižovníků, který město mělo v letech 1520-1600 v zástavě. (14) Gruntovní knihy obcí, připojovaných k Brnu postupně od roku 1850, nepatří samozřejmě do kmenového fondu vlastních městských úředních knih a zmiňují se o nich podrob- něji v souvislosti s hodnocením Dřímalova klasifikačního schématu. Poněvadž užší vztah k dění v Brně, at již po obsahové stránce anebo v oso- bě svého sestavovatele, měla též většina rukopisů, zařazených do skupiny IV A, tedy různé paměti a kroniky vztahující se k vymezenému období, zahrnula jsem i tyto do katalogizace. Jedná se jmenovitě o paměti Jana Munky z Ivančic,(15) Jiřího Hovorky z Vyškova, (16) Mikuláše Černovského ze Švarcavy, (17) kroniku lékár- níka Jiřího Ludwiga(18) a dále o několik rukopisů pamětí a pojednání o brněnských dějinách, sestavených sice až v 18. a 19. století, ale vížícím se k období středo- věku a raného novověku. Jsou to jak práce autorsky určené - Jana Petra Cerro- niho, Antonína Šebestiána Hanzelyho a jeho syna Karla Josefa, (19) - tak díla ano- nymní, s menší vypovídací hodnotou (20) včetně tří souborů opisů privilegií, listin a listů k historii Brna. (21) Do kategorizace byly pojaty i opisy zábrdovických aná- lů(22), cenná pamětní kniha sestavená počátkem 18. století a zvaná „Historicus“(23) a stranou nezůstaly ani unikátní kupecké knihy Mikuláše Wunderleho ze 60. let 16. století.(24) Navíc pak bylo katalogizováno z podskupin IV A 8, IV A 9 a IV B ješ- tě devět rukopisů sice neurčité provenience, ale pocházejících z 15. a 16. stole- tí. (25) Celkově tedy katalogizace zahrnula 516 rukopisných jednotek z let 1343-1619. Katalogizační záznamy jsou uspořádány jako příloha Dřímalova inventáře (26) a jsou k dispozici pro badatelské využití. Výsledky katalogizace by navíc měly být širší badatelské veřejnosti zpřístupněny v postupně vydávané edici. Po důklad- ném zvážení byly pro ni připraveny nejprve knihy městského hospodářství, (tedy podskupina Dřímalova schématu 1 B 1 a 1B 2)/27) zastoupené pro sledované obdo- bí knihami berními a početními a čítající 237 jednotlivin. V další fázi by měly být editovány knihy městské správy v užším slova smyslu (podskupiny !C 1 -1C 4), na jejichž zpracování se od roku 1991 podílí dr. Hana Jordánková. Aby jejich obsa- hová stránka mohla být zachycena v co největší šíři, byla pro podskupinu růz- ných register (1C 2), která jsou v dobové terminologii zvána kopiáři, zvolena meto- da rejstříkování. 6