rychtářských knih), v průběhu 16. století se obecně pro nespornou majetkovou agendu vyčleňoval samostatný druh knih trhových smluv, zvaných též gruntovní knihy. 71) V Brně byly majetkové transakce s objekty uvnitř městských hradeb (či vně nich v bezprostřední blízkosti městských bran) nadále zapisovány do smí- šených rychtářských knih. Pro předměstské ulice, které měly vlastní samosprá- vu, byly zaváděny speciální knihy, na jejichž vedení se ovšem podíleli i členové brněnského radního kolegia. (72) Dosud jsou v oddíle knih městského nesporné- ho soudnictví kromě těchto vmanipulovány také knihy dispozic s realitami ve vsích, které začaly vytvářet tzv. velké Brno až od pol. 19. století. Ty tedy byly vedeny příslušnými vrchnostenskými úřady (v případě Starého Brna zčásti i sprá- vou městečka). Po zrušení patrimoniální správy byly gruntovní knihy obecně, jak známo, předávány zemskému soudu v Brně, (73) což znamenalo, že musely být vyňaty z provenienčně celistvých registratur. V souvislosti s narůstajícím teritori- álním rozsahem Brna(74) byly však do městského archivu získány i registratury jiných bývalých panství na území velkého Brna(75) a později též od soudu, respek- tive ze Státního oblastního archivu příslušné knihy trhů nemovitostí. Teprve teh- dy nastala možnost rekonstruovat původní provenienční celky, což je ovšem úkol velmi náročný a čeká ještě na svého zpracovatele. (76) Jen na okraj například upo- zorňuji, že knihy majetků křižovnické komendy, již město v předbělohorském období spravovalo (v letech 1520-1600), jsou zatím vedeny v oddíle knih měst- ského nesporného soudnictví, avšak další zachované knihy z téhož statku (pou- ze početní) z období, kdy se nacházel v městském nájmu, jsou vyčleněny do samostatného oddílu knih menších městských statků. Jako menší statky Dřímal označil ty statky, respektive dvory, na nichž město dočasně na prahu novověku hospodařilo a jejichž knihy vedlo z pozice pozemkové vrchnosti (špilberský, her- burský a křižovnický statek). Protože se však bez výjimky z hospodaření na těch- to statcích dochovaly jen různé početní rejstříky a protože nověji je doporučová- no(77) pojímat knihy evidující výsledky hospodaření na městských dvorech jako samostatný oddíl v rámci knih celého městského hospodářství, byly tyto rejstří- ky počtů takto zohledněny v předkládané edici a obdobně i dva početní rejstříky městského mlýna, tedy režijního podniku města, pojednané původně také mez knihami menších městských statků.(78) S výše řečeným souvisí, že když bylo počátkem 60. let přistoupeno k uspořádání fondu velkostatku Kuřim, (79) ztratila význam první podskupina knih městských statků(80) v Dřímalově třídícím sché- matu (V A). V této souvislosti ještě podotýkám, že starší soupisy městských úřed- ních knih (Kollerovy, Bretholzův) pochopitelně nemohly zahrnovat gruntovní kni- hy, obsahovaly však neúplně některé knihy kuřimské, což vyplývá z konkordan- cí, postihujících v připojených seznamech vývoj fondového oddělení městských úředních knih. (81) I když jsou v materiálu kuřimském zastoupeny početní knihy,(82) je samozřejmé, že nebyly pojaty do předkládané edice. Stejné rozpaky vzhledem k naznačenému vývoji městské správy a samos- právy, v níž městská rada postupně uzurpuje i pravomoc soudní, působí i řazení knih zvaných památné (pamětní), které ve starším období (zhruba do pol. 15. sto- letí) zaznamenávají nejen pro město zásadně důležitá privilegia a další listiny, ale také přísahy konšelů a obsazení obnovovaných městských rad, obecní sta- tuta a v neposlední řadě i soudní nálezy, testamenty a jiná pořízení z oblasti 11