Strana 25
64)
65)
66)
67)
68)
69)
70)
71)
63) Městské úřady, vytvářené jako jisté komise či inspektoráty nad jednotlivý-
mi oblastmi městského hospodaření a podnikání (prodej soli, provozová-
ní pivovaru, cihelny, mlýna, dřevařské dílny ad. ve vlastní režii), respekti-
ve soudnictví, byly obsazovány členy vnitřní a širší rady (jíž byl také v jed
notlivých českých a moravských městech přinejmenším od 15. století
podřízen úřad rychtáře) a jako takové je tedy nemůžeme chápat odděle-
ně od činnosti vlastní městské rady. (srov. též H. Jordánková - L. Sulitková,
Brněnská městská kancelář, s. 457). Pro záduší a špitály požadují i J. Čarek
a B. Lůžek, O. C., s. 469 oddělené zpracování jejich knih, dochované kni-
hy špitálních počtů ze 14.-17. století však sami zahrnují do pododdílu
zvláštních knih městské správy (o. c., s. 461 - zde v úplnosti reflektují sché-
ma rozvržení početních knih, navržené Fr. Hoffmannem).
Kromě Prahy a Brna např. v Kaňku (R. Nový, Městské knihy, s. 92)
a v Jičíně. Jindřich Francek, Úřad kostelníků v Jičíně a jejich kniha záduší
z let 1431-1508, SAP 31, 1981, s. 75-104.
Srov. pozn. 63.
Jejich obdobu jsem pro jiná města v Nového soupise (Městské knihy) nena-
lezla. Jedná se o fundace k jednotlivým oltářům farního svatojakubského
chrámu, jež spravovala z titulu patronátního pána (od roku 1532) městská
rada (prostřednictvím dvou „Kirchherr“ neboli kostelníků). Tyto peníze byly
finančním zdrojem pro pravidelné výplaty osob, které působily v kostele
i v městské škole (kaplanům a kazatelům, varhaníkovi, kantorovi a spolu-
pracovníkům, správci školy ad.). Srov. H. Jordánková - L. Sulitková, Brněn-
ská městská kancelář, s. 295-296, 463.
Srov. pozn. 61.
Ze stejného důvodu sem byly přičleněny i pouhé dva dochované rejstříky
počtů správců sirotčího jmění.
J. Čarek, Městské úřední knihy, s. 50, 77, 94; Viz též V. Vojtíšek, Manuály
radní Nového Města pražského z let 1548-1553 a jejich písaři (Příspěvek
k vývoji městských knih pražských). In: Výbor rozprav a studií, Praha 1953,
s. 11—51.
I když Brno jako jediné z českých a moravských královských měst získa-
lo městskou rychtu již v předhusitském období, nejstarší rejstříky rychtář-
ského soudu jsou dochovány až k roku 1475 (rkp. 58). Jak tyto, tak násle-
dující rejstříky (rkps. 59-61) a knihy (rkp. 1731) jsou zahrnuty v knihách
nesporného soudnictví s odkazem na to, že některé jejich kapitoly se týka-
jí také sporných případů. K jejich terminologickému rozlišení viz. J. Dřímal,
Průvodce, s. 152.
St. Polák, Knihy pozemkové a knihy městské, s. 208-215; O. Turčín, Několik
poznámek k článku „Knihy pozemkové a knihy městské“, s. 98-101;
St. Polák, Několik poznámek k „Několika poznámkám“, s. 218-219; lvan
Štarha, K soupisu pozemkových knih v Jihomoravském kraji, AČ 17, 1967,
s. 200—205.
Týká se to předměstí Pekařská, Malá Pekařská (Kopečná), Na Bělidlech
(Jircháře), Silniční (Hybešova), Křenová, Malá Nová neboli Malá Křenová
(Mlýnská), Velká Nová (Lidická), Malá Nová (Veveří), Červená a Kože-
72)
25
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134