Strana 26
76)
77)
78)
79)
80)
81)
82)
83)
84)
85)
lužská (Koliště). Srov. J. Dřímal, Průvodce, s. 150-151; H. Jordánková
— L. Sulitková, Brněnská městská kancelář, s. 462.
73) J. Dřímal, Průvodce, s. 129-130.
J. Dřímal — Václav Peša a kol., Dějiny Brna 1/2. Brno 1973, s. 15.
74)
75) Stalo se tak po dohodě s Ústředním zemědělsko-lesnickým archivem
v Praze. J. Dřímal, Průvodce, s. 111.
Zatím jsou zpřístupněny pouze materiály velkostatku Líšeň a ideálním
inventářem fond velkostatku Kuřim, nezpracovány jsou fondy velkostatků
Králova Pole, Řečkovic, Starého Brna, sv. Tomáše, Křižovnické komendy,
Zábrdovic ad.
J. Čarek — B. Lůžek, O.C., s. 460.
J. Dřímal, Průvodce, s. 199.
Srov. pozn. 76. Uspořádal jej z větší části J. Dřímal, doplňky zpracovával
v průběhu 80. let J. Adámek.
Ve fondu kuřimského velkostatku tak bylo z předbělohorského období zin-
ventováno 9 úředních knih, původně Dřímalem zařazených v této pod-
skupině. Jedná se o tyto rukopisy (první číslo je novým inventárním číslem
ve fondu velkostatku H 1, číslo za lomením starou signaturou sbírky ruko-
pisů): 324/7306; 325/7307; 326/7308; 32717309; 329/151; 376/7305;
37717107; 378/7108. Rkp. 557/8116 srov. v pozn. 104.
Rkps. 151-153, 155.
Srov. pozn. 80.
Dvě brněnské knihy, zvané též někdy pamětní, založené v polovině a kon-
cem 14. století, jsou vzhledem k charakteru svých zápisů pojednány v kni-
hách nesporného soudnictví (rkps. 39, 48).
Tak A. Haas, Slovníček, s. 22; R. Nový, Městské knihy, s. 10; Fr. Hoffmann,
Prozatímní přehled, s. 25. Jejich značně rozdílný charakter je patrný už
i v jednotlivých pražských městech. Zatímco na Starém Městě pražském
představovaly (dnes nekompletně dochované) památné knihy založené ve
14. a 15. století „klasické“ smíšené typy, knihy Nového Města pražského
a Malé Strany se převahou přepisů různých majestátů, smluv a jiných lis-
tin blíží spíše k evidenčně správnímu typu těchto knih. Oba tyto typy jsou
však zařazeny shodně v knihách městské správy v užším slova smyslu.
J. Čarek, Městské úřední knihy, s. 43-44, 70, 92. 1 J. Čarek - B. Lůžek
památné knihy smíšené povahy vřazují do knih městské správy v užším
slova smyslu, ty z nich, v nichž převažují přepisy privilegií jako souborná
základna pro možnou obhajobu městských práv, řadí ke knihám privilegii
(jako samostatný druh vznikají až v 16. století) a tedy skupině knih měst-
ského zákonodárství. Plzeňské „pamětní“ knihy ze 14. a 15. století byly
M. Bělohlávkem, Průvodce, s. 93, pojednány mezi knihami užší městské
správy.
Zvlášt akcentoval toto možné jejich dvojí pojímání R. Nový, Městské kni-
hy, s. 27, 28, a projevuje se i v třídícím schématu Fr. Hoffmanna, Prozatímní
přehled, s. 25 a J. Čarka - B. Lůžka, o. C., s. 455 a 456. Pro pražská měs-
ta byly starší soupisy privilegií obsaženy v knihách památných (srov. pozn.
84) a tak skupina knih privilegií v rámci knih městského zákonodárství zahr-
26
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134