29) 30) 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 28) Co se týče dějin správy ve sledovaném období, poukazuji na zpracování ve studii H. Jordánková - L. Sulitková, Brněnská městská kancelář (s. 451-469) a na svůj přehled, nazvaný Od 16. století do Bílé Hory. In: My, purkmistr a rada města Brna. Z dějin brněnské správy a městského prá- va. Katalog výstavy. Brno 1990, s. 5-7. J. Dřímal, Průvodce, s. 127-131. O postupném vyhraňování se kompetencí, s nímž se v předbělohorském období setkáváme spíše na šlechtických velkostatcích, viz podrobněji ve studii H. Jordánková - L. Sulitková, Brněnská městská kancelář, s. 441-442, 460. Na vzájemnou neinformovanost osob působících v kan- celáři a v účtárně a oddělené vedení písemností (obecní a jiné počty byly tehdy uloženy v „ratsstube“ v zelených a dalších truhlicích) poukazoval jako na nežádoucí jev městský syndik Šebestíán Sutor ve svém kancelářském řádu z poloviny 17. století. Vydal Christian d'Elvert In: Schriften der histo- risch-statistischen Sektion der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur und Landeskunde, XIII. Bd., Brünn 1860, S. 463-466. H. Jordánková - L. Sulitková, Brněnská městská kancelář, s. 458-468. Za jakési vlastnické značky by bylo možno považovat supralibros, tedy sle- potiskové plotny se znakem Brna vyražené jako dominanty na kožených přebalech městských knih v předbělohorském období. Tyto dominanty bývaly ovšem častěji vystřídány i slepotiskovými plotnami s arabeskními či rostlinnými motivy, vlastnicky zcela indiferentními, a to i na jednom dru- hu městských knih. J. Dřímal, Průvodce, s. 128. „Consignatio librorum tam manuscriptorum quam impressorum...“ (celý titul uveden v seznamu Il1). Rkp. sign. 115. J. Dřímal, Průvodce, s. 193 uvádí, že se tehdy ještě jed- nalo spíše o registraturu nežli archiv. Tzv. „municipál“. Je dochován ve třech exemplářích z roku 1497 z tiskař- ské dílny Jiřího Stuchse z Norimberka, v jednom případě se jedná o tisk na pergamenu. Fr. Hoffmann, Brněnské městské právo. in: Brno mezi měs- ty střední Evropy, Brno 1983, §. 168 a pozn. na s. 177. Knihovna není dosud odborně zpracována, při zběžném obhlédnutí jsou patrny starší numerické signatury, jež evokují představu, že původní celek musel být daleko rozsáhlejší. V dochovaných právních titulech tištěných děl převažují tituly klasické (zdá se, že tytéž, které zaevidoval Alexius Habrich - srov. pozn. 34), kromě zmíněných prvotisků brněnského měst- ského práva je zde i Koldínův zákoník z roku 1579. Existenci této knihov- ny potvrzuje zápis radního písaře Jana Munky na předním přídeští rkp. 112 („ex libris senatus Brunensis“) a záznamy o zápůjčkách „municipálu“ od 40. do 80. let 16. století jednotlivým měštanům (rkp. 70, fol. 48r). J. Dřímal, Průvodce, s. 127. Kollerovy soupisy byly nověji osignovány v rámci zpracovaného fondu spi- sovny Archivu města Brna, označeného O 1. Koncept jeho prvého soupi- su úředních knih je zde uložen pod inv. č. 5, ze tří svazků čistopisu se 38) 39) 22