budeme, poddaným našim. A když by kolivěk kderý obyvatel z Radomyšle s tohoto světa sšel a děti po sobě nechal, ten statek má opatřen býti a v knihy sirotčí panství strakonicského zapsán a sirotkuom tak ujištěn, když by k letóm svým spravedlivým přišli, aby věděli, kde svého hledati. Pakliž by kderý oby- vatel z častopsaného městečka Radomyšle, maje děti neb nemaje, o svém statku zřiezení a kšaft učinil a s tohoto světa povolán byl, tehdy ihned po smrti jeho takové jeho zřiezení neboližto kšaft skrze rychtáře a konšely úředníku našemu strakonicskému, kderýž knihám sirotčím v ty časy vládnúti a takové věci řiediti a spravovati bude, oznámeno má býti, a on takové zřiezení a kšaft má ihned potřebně v sirotčí knihy zapsati, aby takové věci mezi budúcími lidmi zmatku neměly, ale aby se každému spravedlivě stalo bez zmatku a beze lsti. Pakliž by kdo v Radomyšli o svém statku žádného zřiezení a poručenství nebo kšaftu učiniti nechtěl nebo zanedbal anebo skrze náhlost smrti Božským dopuštěním bez kšaftu s tohoto světa sšel a dětí nižádných po sobě nenechal, tehdy statek jeho a všecko zboží mohvité i nemohvité, kderýmiž by jmény koli jmenováno býti mohlo, to má spadnúti na nejbližšieho přietele jeho krevního obojího pohlaví, obyvatele na zbuoží a panství strakonicském. Pakliž by na všem panství strakonicském nižádného jeho přietele přirozeného nebylo, tehdy má takový statek jeho připadnúti na nás i na budúcí naše. Než toto také zvláště a znamenitě nám i budúcím našim vynímáme a pozuostavujem, jestliže by kderý obyvatel z Radomyšle, člověk náš, nám nebo budúcím našim z gruntu kderého zběhl bez vuole naší, anebo že by kdež co neprávě proti nám nešle- chetně učinil, takového každého ten statek spadnúti má na nás a na budúcí naše do komory naší. Kderéžto takové milostivé, dobrotivé a laskavé obdaření a osvobození naše častopsaného městečka našeho Radomyšle lidem našim a jejich dědicóm i budoucím skrze nás jim učiněné má jim tak, jakož svrchu psáno stojí, po všeckny časy věčně, neporušitedlně a skutečně zdržáno býti od nás i všech budúcích našich bez všelikého zmatku i odporu. Tomu na jistotu, pevnost i svědomí a zdržení i potvrzení pečeti naše i konventu našeho dali sme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán léta Božieho tisícého pětistého šestnáctého ten pondělí před svatým Martinem, vyznavatelem Božím. Zachováno v potvrzení velikého převora Zbyňka Berky z Dubé z 18. srpna 1547, které jest uloženo v městském museu ve Strakonicích. 1) V. pozn. I u listiny z 19. června 1512 (výše č. 806). 2) Hřbitovní kostel svatého Václava na Lomu ve Strakonicích (J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen VIII., str. 120). 870. 1516 prosinec 20. Jan Špetle z Janovic dává obyvatelům města Bělé pod Bezdězem výměnou za obecní rybník proti Vyhlovskému dolu pod Kašparovým mlýnem rybník pod šibe- 303