hengen. Gegeben zu der Leippe am sonnobende nach Laurencii, des heiligen merterers, nach Christi unsers herrn geburd funfzehen hundert und in neunden joren. Pergamenový originál, vlhkem téměř nečitelný (znění doplněno z desk), v archivu města České Lípy; k listině byly na pergamenových proužcích přivěšeny čtyři pečeti, z nichž se zachovala jen polovina druhé, kulaté a z červeného vosku. — Na rubu: „No. 5“, „N. 19“, stručný obsah v německé řeči a poznámka o vkladu do zemských desk, provedeném dne 14. února 1661 (sv. 552, fol. 16v—17v). 1) Jan z Vartemberka koupil tu čtvrt České Lípy, kterou drželi bratří Václav, Jindřich, Hynek, Albrecht, Jaroslav, Petr a Kryštof Berkové (A. Sedláček, Hrady XIV., str. 244). 2) Ze dne 23. března 1381 (výše č. 119). 3) Ze dne 21. ledna 1471 (výše č. 417). 4) Ze dne 3. prosince 1493 (výše č. 582). 5) Ze dne 28. července 1502 (výše č. 675). Znění listiny je závislé na stylisaci privilegia z 31. srpna 1507 (výše č. 736), které projevuje slohovou shodu s listinou ze dne 28. července 1502 (výše č. 675). 759. 1509 srpen 15. Pardubice. Vilém z Pernštejna propouští Pardubickým odúmrt a dává jim právo, že mohou volně movitý i nemovitý statek oddat a odkázat kterékoliv osobě, muži i ženě, příbuzným i jiným, ale tak, aby statek nebyl přenesen na jiné panství. Vilém z Pernštejna na Helfenštejně, najvyšší hofmistr královstvie České- ho,1) známo činíme tímto listem přede všemi, ktož jej uzří nebo čtúc slyšeti budou, že jsú předstoupili před nás věrní naši milí, purgmistr a konšelé i všecka obec města našeho Pardubic, s pilností a pokorně nás prosíc, abychom jim tu milost učiniti ráčili obdarování a odúmrti, kteréž jsú od časuov minulých brány bývaly od předkuov našich, jim propustiti ráčili tak, aby každý statek svůj mohl dáti neb poručiti přátelóm svým neb jiným, komuž by se jim zdálo a líbilo, bez překážky nás, svrchupsaného Viléma z Pernštejna etc., i budoucích potomkuov mých a držiteluov pardubských. A my svrchupsaný Vilém z Pernštejna na Helfenštejně, najvyšší hofmistr královstvie Českého, jejich slušnú žádost a prosbu slyšíce, a jsúce k nim, k svrchupsaným měšťanóm našim pardubským, milostí naší nakloněni a chtíce je opatřiti jako poddané své věrné nám a milé, aby tím lépe nyní i potomně krunty své v témž městě našem Pardubicích mohli zlepšiti a opravovati a živnost na nich vésti, z dobrým rozmyslem a z milosti naší ty všechny odúmrti těm lidem našim v městě našem svrchupsaném Pardubicích, nynějším i budoucím potomkóm jich, jsme oddali a propustili a mocí listu tohoto propouščíme a oddáváme tak, že oni všecken statek svuoj nebo kterýžkolvěk nabyli, věcí mohovitých i nemoho- vitých, budou moci oddati, poručiti buď za zdravého života neb na smrtelné 155