1) Synové Jiřího Berky z Dubé (A. Sedláček, Hrady X., str. 287). 2) Ves Česká, o. Liberec — okolí. 3) Zaniklá ves, na jejímž místě stojí zámek Nový Falkenburk (A. Sedláček, Místo- pisný slovník, str. 472). 4) Markvartice, o. Liberec — okolí. Srv. Fr. Runge I. c., str. 42. 929. 1525 červen 25. Jan ze Švamberka a na Boru, hejtman kraje Plzeňského, Jan z Roupova a na Roupově, Mikuláš ze Švamberka a na Přímdě, Jan z Rabštejna a na Hostouni, Petr z Cehnice, z Říčan a na Přestavlkách, Zdislav Černín z Chudenic a na Březině a Mikuláš Vojslav z Branišova, purkrabí na Domažlicích, jako smluvci od obou stran dožádaní, urovnávají za přítomnosti několika radních osob i vyslanců purk- mistra a městské rady v Plzni a Domažlicích spor mezi Volfem Dobrohostem z Ronšperka, pánem na Týně Horšovském, se strany jedné a horšovotýnskými měšťany i obyvateli vesnic k městu patřících se strany druhé o tyto články: A. Sporné otázky mezi vrchností a městem: I. purkmistr a konšelé města Týna Horšovského mohou mít svobodně svou radu bez oznámení vrchnosti a rychtáři, ale rychtář má přitom být, když bude od purkmistra a konšelů zavolán, jak tomu je i ve Stříbře; také pán města může kdykoliv do rady přijít nebo tam vyslat úředníka; 2. každý měštan může statek dát a odkázat, komu chce; kdo chce, může se odstěhovat i s dětmi, které by nebyly na gruntech osedlé, ale statek musí prodat a osadit vhod- ným člověkem; pánu za to nic nezaplatí; 3. clo na dláždění užívá Volf Dobrohost do své smrti nebo tak dlouho, dokud bude držet zámek a město Týn, potom přejde na město; 4. podle smlouvy se starým panem Dobrohostem měštané odvádějí vrch- nosti z každého věrtele bílého piva dva gr. čes. a z každého varu dva džbery mláta a pán města nemá jim bránit ve varbě; 5. v panském dvoře se bude chovat jenom tolik ovec, aby měštanům nevznikla žádná škoda; 6. vrchnost je nesmí obtěžovat více fůrami nežli jsou povinni; 7. pán ani jeho úředník nesmí jim brát žence nebo jiné dělníky, které najali pro sebe; 8. roční plat čtyř gr. čes. od každého soukeníka placený zůstává dále, ale nesmí se zvyšovat; 9. pán i město užívají společně důcho- du z ohledání vepřů; 10. vrchnost nesmí bránit vdovám a sirotkům, když by se chtěli vdávat, ale grunt nesmí zůstat neosazen. B. Sporné body mezi vrchností a obyvateli vesnic patřících k městu: 1. vrchnost nesmí brát hospodářům čeleď, kterou doma potřebují a jinde nenajímají, ale z té, kterou si za peníze zjednávají, může vrchnost brát své čeledíny podle potřeby za stejnou mzdu, jakou i jiní by jim dávali; 2. dostávají stejné právo odchodu jako Týnští; 3. také o právu dávat děti na řemeslo platí stejná ustanovení jako pro týnské měštany; 4. pán města je nesmí obtěžovat jinými robotami a podělky mimo povinné práce; 5. vrchnost nemá právo nutit hospodáře k ženní robotě; 6. pán může syny hospodářů urukovat, bude-li třeba; 7. vrchnost se vzdává koláče, který musela dávat žena zemřevšího hospodáře; 8. který obecní pastýř se chce dobrovolně pánu 375