pánuov svých, a my, prohlédajíc k tomu, že takové právo a ten obyčej té obci jest velmi obtiežný a škodný, i zdvihli jsme to právo a tiemto listem zdviháme a v niveč je obracujem jakožto mocní poručníci sirotka někdy strýce našeho, pana Mikuláše Zajiece z Hazmburka a s Kosti.5) A protož tomu chceme a tiemto listem na věčné časy ustanovujem, když by se koli taková věc přihodila, že by které ženě muž umřel aneb muži žena, aby žádný tiem právem maytburgským na ty svrchky, kteříž slovú podle toho práva grood a haw, nesahal, než chtěl-li by kto k tomu které právo jmieti, aby toho právem hleděl tu v Budyni před purgmistrem a konšely, a oni budú povinni v určitém času to spravedlivě rozsúditi, co komu bude z toho statku příslušeti podle práva Starého Města pražského.6) V kteréžto právo my jsme je vpojili a tiemto listem připojujem pro jich lepšie s takovú výmienkú a na takový zpuosob, zdálo-li by se které straně, že by se jim co ukrátilo na jich spravedlnosti na tom právě, tehdy bude moci dobře práva toho nehanějíc ten nebo takový k vyššiemu právu složiti a se odvolati ku právu Starého Města pražského, a cožkoli to právo najde a zchválí, na tom mají obě stranie přestati mocně. A protož my nadepsaní Jan z Šelnberka a Zdeněk Lev z Rožmitála, chtiec, aby ta věc předepsaným měštanóm našim budynským po věčné časy stálá a pevná byla, dali jsme pečeti naše k tomuto listu přivěsiti s naším jistým vědomím. Jenž jest dán léta ot narozenie syna Božieho tisícieho pěti- stého šestého tu sobotu po svatém Rehoři papeži. Pergamenový originál v archivu města Budyně; k listině byly přivěšeny na pergame- nových proužcích dvě kulaté pečeti, nyní utržené, (Fotografický snímek Historického ústa- vu ČSAV.) 1) O něm v. pozn. 5 níže. 2) O něm v. pozn. 5 níže. 3) Srv. mapku k dílu W. Weizsäckera, Magdeburger Schöffensprüche und Rechtsmit- teilungen für den Oberhof Leitmeritz (Stuttgart — Berlin 1943). 4) Srv. Miloslav Stieber, Dějiny soukromého práva v střední Evropě (2. vyd. v Praze 1930), str. 90—92. 5) Byli poručníky nezletilého Jana, syna Mikuláše a vnuka Jana Zajíce z Hazmburka a z Kosti (A. Sedláček, Hrady XVI., str. 19). 6) V. na př. privilegium Karla IV. ze dne 4. srpna 1366 (J. Čelakovský, Codex I., str. 142, č. 87). Otiskl A. Janda I. c., str. 128: v. též str. 29 tamže, jakož i listiny ze dne 13. května 1507 a 28. června 1508, otištěné níže o č. 727 a 745. — Srv. též A. Haas, „Ženský nábytek“ v magdeburské oblasti českého městského práva (Sborník prací filosofiické fakulty Brněnské university. Ročník IX — 1960. Řada historická C 7), str. 146. 712. 1506 březen 14. Jan ze Šelmberka a z Kosti a Zdeněk Lev z Rožmitálu jako mocní poručníci sirotka Mikuláše Zajíce z Hazmburka dávají purkmistru a konšelům města Budyně nad Ohří nedostavěný dům nebožtíka Mikuláše Zajíce z Hazmburka na rynku, aby jej dostavěli a zřídili si v něm radnici. 94