rybníkem Posekancem některé grunty jich zatopil, tu louku i také tu hať a roli svrchujmenovanú jim zapisuji, ujištuji a osvobozuji i s jinými svrchudotčený- mi artikulemi tak, aby oni to držali a užívali jako svého vlastnieho bez všelija- kého mého, dědicuov a potomkuov mých, držiteluov panstvie litomyšlského, nařikání a překážky. Na potvrzenie a zdrženie všech věcí svrchupsaných já napředpsaný Zdeněk pečeť mú vlastní s mým jistým vědomím rozkázal sem přivěsiti k tomuto listu a pro širší svědomie prosil sem urozených pánuov, pana Albrechta z Chlumu a na Košmberce,pana Buriána Špetli z Janovic a urozených vladyk Bernharta z Přibyslavic a Jana mladšieho ze Vchynic, že jsú pečeti své podle mé na svědomie k tomuto listu přitiskli sobě a svým budúcim bez škody. Jenž psán a dán na Litomyšli ve čtvrtek den svatého Štěpána, mučedlníka Božieho, léta Páně tisícieho pětistého desátého pořád běžiecieho. Pergamenový originál v archivu města Litomyšle, k listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno pět kulatých pečetí, z nichž první tři jsou z vosku červeného, ostatní dvě z černého. — Na rubu: Ao. 1510. List pana Zdenka Kostky o potvrzení práv a dob- rých zvyklostí, o draha nad cestou k Kornicům, o dáni lázně Český k obci, o louku u Heřmanic a Záskalí u Budislavě. — Ve čtvrtek den svatého Štěpána. — N. 7 (vedle škrtnutého „47“). — N. 62 (červeným inkoustem). 1) Zdeněk Kostka z Postupic a na Novém Hradě, strýc Janův (A. Sedláček, Hrady I., str. 8), který se uvázal v panství r. 1508 po Bohušovi, jenž měl dvě dcery, jakož i po bez- dětném Janovi (tamže str. 20). 2) Po vybudování Horního neboli Nového města se říkalo původnímu starému městu Dolní město (v. pozn. 3 při listině ze dne 16. března 1490; výše č. 559). 3) Lány, předměstí litomyšlské (Zd. Nejedlý 1. c., str. 299). 4) Kornice, o. Litomyšl. b) O této lázni srv. Zd. Nejedlý l. c., str. 298; byla asi na místě dnešního č. p. 424. 6) Horní Sloupnice, o. Litomyšl. České Heřmanice, o. Litomyšl. s) Budislav, o. Litomyšl. Srv. Fr. Jelínek l. c., díl II., str. 77—78. 7) 773. 1511. Mikuláš Trčka z Lípy daruje obyvatelům Benešova (nad Ploučnicí) šosovní mlýn a háj na opravu městských hradeb. Známo jen ze Schlegelovy kroniky (v. listinu z 23. července 1392, výše č. 143). V Paudler—Böhmově vydání této kroniky se čte: Anno 1511 ... Tirtschko hat den Bürgern in Bensen die Geschos-Mühl und Hayen 1) geschencket, dass man die Stadtmauern wieder bauen sollte, denn sie waren gar zu fallen, dass man Stäge legen musste, dass man könte herumb gehen; wahr auch kein Dach darauf. 1) Od dob pánů z Vartemberka se stal hrad Ostrý a tím i Benešov příslušenstvím děčínským; s Děčínem měl i stejné osudy (A. Sedláček, Hrady XIV., str. 277). 177