nostrorum beneplacitum valitura. Harum quibus sigillum nostrum est appen- sum testimonio litterarum. Datum Cracovie feria quinta festi Circumcisionis Domini anno eiusdem millesimo quingentesimo quinto, regni vero nostri anno quarto. Pod textem: Johannes de Lassko, regis Polonie cancellarius. Pergamenový originál v archivu města Nového Města nad Metují, k listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, téměř nepoškozená pečet znaková z vosku červené barvy. — Na rubu: Regestrata. — List na handel v soli z Polska. a) Rukopis má „ernt“. 1) Alexander Jagellovec; od r. 1492 vládl na Litvě, od 1501 v Polsku, zemřel 1506 (M. Bobrzyński, Přehled dějin polských. Podle 3. rozmn. vyd. přeložil Jaroslav Bidlo. V Praze. Str. 187, 192, 194). 2) O něm výše pozn. I při listině z r. 1503 (č. 679). 3) Nové Město nad Metují. 4) Osvětim v Polsku (býv. Halič). 702. 1505 březen 4. Třeboň. Vok z Rožmberka potvrzuje měšťanům města Třeboně držbu a svobodné užívá- ní dvou rybníčků, a to na Vysokém boru a na Zářebí v Lutové; za to musí měšťané chovati pověžného trubače na klášterní věži. My Vok z Roznberka1) vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúce slyšeti budú, za nás i za všecky naše budúcí, jakož múdří a opatrní purgmistr a rada i všecka obec města našeho Třeboně, věrní naši milí, drželi jsú dva rybníčky, jeden na Vysokým boru a druhý na Zářebí v Lu- tové,2) bez překážky předkuov našich i nás, nemajíc žádné jistoty na to, i před- stúpili jsú před nás nadepsaní měšťané třeboňští, věrní naši milí, a prosili jsú nás dobře vysokú prozbú pokorně, abychme jim na svrchupsané dva rybníčky jistotu ráčili učiniti a jim je dali a osvobodili. A my, poznavše jich slušnú proz- bu, kdež z dobrým rozmyslem a s radú věrných našich milých vzhlédli jsme na ně milostivě i dali sme a vysvobodili sme jim ta dva rybníčky svrchupsané a mocí listu tohoto dáváme a vysvobozujeme k uživánie budúcniemu a věčné- mu na časy budúcí a věčný, aby svrchupsaní měšťané třeboňští, věrní naši milí, nynější i budúcí, mohli svrchupsané dva rybníčky svobodně užívati a opravovati bez překážky naší i všech našich budúcí. A jestliže by svrchu- psaní měšťané třeboňští, věrní naši milí, chtěli svrchupsané dva rybníčky opra- vieti aneb hráze na těch dvú rybníčcích svrchupsaných povyšovati k užitku jich, budú moci to dobře bez překážky naší i všech našich budúcí učiniti. Také častopsaní měšťané třeboňští, věrní naši milí, nynější i budúcí, mají na ten užitek z svrchupsaných rybníčkuov na časy budúcí budúcně a věčně tru- bače pověžného na věži klášterský chovati bez výmluv a odporu všelikteraké- 82