zavěšenými utvrzeny bývají, protož což stálého a dlúhého k budúcí paměti zuostati má, tiem piesmem nynie se ohrazuje a opatruje. Protož já Jan z Šelm- berka a z Kosti, najvyšší komorník královstvie Českého,a Johanka z Krajku a na Mladé Boleslavi, manželka nadepsaného pána,1) oznamujeme etc., že sú předstúpili před nás měšťané naši turnovští i všicka obec strany našie2) jakožto před pány své dědičné, prosiec nás pokorně, abychom jim milost naši budúcí v tom okázali a listu někdy urozeného pána, pana Adama z Cimburka a z To- vačova, syna našeho milého,3) potvrdili a znovu obdařili. A my jsúce nakloněni milostí svú k nim a vzhlédše na jich snažné prosby, a také že slušné věci vedle spravedlnosti žádají, a chtiece, aby též město Turnov s strany našie2 rostlo a se rozmnožovalo, a z jiných miest aby se lidé do něho táhli, tu sme jim milost učinili, chtiece tomu, aby konšelé i všecka obec s strany našie puol Turnova2) i všickni podruhové též s strany našie i ti všickni, kteříž by se pod nás táhli a připoviedali a obydlenie sobě oblíbili, svolili sme a mocí tohoto listu svolujem, dali jsme a mocí tohoto listu dáváme sami od sebe i od erbuov svých i všech budúcích potomkuov svých to všecko právo odúmrtné, což jest předkóm našim a nám dědičně přislušalo a spadalo, na nahořepsané měšťany a obyvatele v Turnově s strany našie2) s sebe převodíme, a to takovou měrou, aby oni statky své movité i nemovité dáti a poručiti za zdravého života neb na smrtelné posteli, komuž by se jim zdálo a líbilo, mohli. A to dánie nebo odkázánie stálé a pevné býti má na věčné časy. Pakli by který z dopuštěnie Božieho s tohoto světa sšel, zřiezenie žádného neučině o statku svém, tehdy ten aneb takový statek má spadnúti na najbližšieho přietele, kterýž by na zbožie aneb na panstvie našem byl bydlením ustavičným obojího, mužského aneb ženského pokolenie. Však toto znamenitě vymieněno jest, kterýž by usedlý člověk ten statek odporučil aneb nápadem bližnosti na koho spadl, tehdy ten aneb ta, na kohož by připadl aneb jakýmkoli obyčejem přišel, bude povinen tu v Turnově na naší straně2) se osaditi s týmž statkem, a pakli by se sám osaditi nemohl, tehda bude moci prodati aneb dáti člověku hodnému a nezávadnému, kterýž by se nám i našim budúcím i té obci turnovské s strany našie2) hoditi mohl. A jestliže by který člověk z tohoto světa sšel, přátel nemajíc, a o statku svém zřízenie žádného neučinil, tehdy napřed, což by komu povinovat byl spravedlivě, a ti dlužníci hodným svědomím provedli, tehda ti dluhové placeni býti mají. A jestliže by ten statek, kteréhož by odemřel, vystihnúti dlužníkuom nemohl k placení, tehda konšelé ten statek mají rozděliti mezi ty dlužníky, což by a pokud vystihnúti mohlo. A jestliže by co statku zuostalo, tehdy ten statek pozuostalý má spadnúti a obrácen býti k dobrému k té obci našie strany,2) a to aby konšelé opatřili s naší anebo budúcích našich aneboli úředníka toho, kterýž by tehdáž byl, radou a z toho povinovati byli obci počet činiti. A jestliže by jaká nesnáz aneb ruoznice pro- ten statek odúmrtní na konšely a na obec s strany našie2) přišla, tehda konšelé, nemohli-li by toho sami srovnati, o to k žádnému právu ani k soudu příslušeti 89