grošuov českých. I slyše jich žádosti a prozby snažné i také prohlédaje k tomu, aby se tiem lépe a snažněji v živnostech svých rozmáhati mohli, k tomu sem se naklonil a milost tuto učinil a činiém a ten svrchupsaný plat s té kus Jizery dal sem a mocí listu tohoto dávám sám od sebe i od svých dědicuov a budúcích tak na ty časy, jakož se píše, při svatém Jiří dvadceti grošuov českých a při svatém Havle též dvadceti grošuov českých, aby již zvrchupsaní poddaní moji, měšťané turnovští, toho platu vajš dotčeného užívati mohli, jakž by se jim zdálo a líbilo, bez překážky mé i mých dědicuov a budúcích pánuov, kteříž by to v držení měli, však tiemto zpuosobem a s těmito vajmienkami, že já i s dědici svými a budúcími pány a držiteli toho právo, vrchnost a panství sobě na tom zuostavuji, než toliko plat sám tajmž měšťanuom svým pouštiem a dávám. Druhé jestliže by se mlýn ten společný postavil a mlynář v něm byl, aby on svobodu měl toho užívati tak podle práva, jako jiní mlynáři užívali sú od starodávna za jiných pánuov a předkuov mých. Toho na potvrzení a jistotu já svrchupsaný Jindřich z Valštýna a na Rychmburce pečeť svú vlastní a při- rozenú k tomuto listu a mému obdarování přivěsiti jsem rozkázal a pro širší vědomost a utvrzení přižádav urozeného pána, pana Jana z Vartmberka a na Děvíně, pana švagra mého milého,4) a urozeného vladyky, pana Jana Chva- lovského z Ledec a na Fryčtajně, že sú také pečeti své podle mne k tomuto listu přivěsiti dali na svědomie jim bez škody. Jenž jest [dán]a a psán na Skalách léta Páně tisícieho pětistého šestnáctého v pátek před svatým Havlem. Pergamenový originál v archivu města Turnova, zn. I. A 11; všechny tři pečeti, přivěšené na pergamenových proužcích, jsou ztraceny. — Na rubu: N. 3 od Jindřicha z Valdštejna na kus řeky. (Fotografický snímek Historického ústavu ČSAV.) a) Slovo dán omylem vynecháno. 1) O něm pozn. 1 při listině z 11. června 1497 (výše č. 601). 2) V. pozn. 2 tamže. 3) Malá Skála u Turnova. 4) V. pozn. 4 při listině ze dne 30. listopadu 1499 (výše č. 637). Otiskl J. V. Šimák, Třetí zpráva musea turnovského za léta 1893—1896, str. 25—26, č. XXIII. 869. 1516 listopad 10. Jan z Rožmberka a na Strakonicích, nejvyšší mistr převorství řádu sv. Jana Jerusalémského v Čechách, kněz Jan z Lomnice převor a všechen konvent strako- nický osvobozují obyvatele městečka Radomyšle za pomoc při stavbě rybníka proti kostelu sv. Václava na Lomu ve Strakonicích od odúmrtního břemene a udělují jim právo volně odkažovat veškerý movitý i nemovitý majetek, ale toliko osobám usedlým na zboží pánů z Rožmberka a na panství strakonickém, na rožmberských panstvích jen potud, pokud bude převor z rožmberského rodu. Zemře-li kdo a zanechá po sobě děti, zapíše se majetek do sirotčích knih strakonického panství; učiní-li kšaft, ode- 301