nynější nebo budoucí mají jeho veškeren statek v svou moc vzieti a mně aneb pánóm budúcím grunt vosaditi, aby plat pánu nescházel, než svrchky k záduší vobrátiti, pokudž by toho potřebí bylo, s radú panskú, než penieze kruntovní za ten statek prodaný mají k vobci držány a placeny býti a na vobecné dobré obráceny. Item byl-li by pak který podruh na témž zboží lyském a byl muoj dě- dičný, ten též ať tu svobodu má své dáti, komu chce na též zboží lyské, buď příteli nebolito k záduší nebo k obci, že to má tak stále býti, jako by byl osedlý; pakli by umřel a statček svuoj nezřídil, nemaje dětí ani přátel příbuzných, tehdy má k záduší vobráceno býti. Item byl-li by pak který podruh nyní aneb potom na témž zboží lyském a nebyl muoj dědičný, a tu na tom zboží že by živnosti dobyl, ten jestliže by chtěl co dáti neb odkázati za zdraví nebo v nemoci komuž- kolivěk na častopsané [z]boží lyské anebo k záduší, že to má moc mieti a stálé býti. Než chtě-li by jinam co odkazovati nebo dáti, to nebude moci učiniti než polovice toho, a druhá polovice aby při záduší vostalo; pakli by umřel a ženy ani dětí neměl a nezřídil statček svuoj, tehdy všecko jmění jeho má k záduší a k obci připadnúti. Item dal-li by to kdy Pán Buoh všemohúcí, aby se ty vesnice zase s tím zbožím spojily, které sou od starodávna k němu příslušely, tehdy jim tuto všecku svobodu dávám takéž jakožto nynějším mým poddaným. Item takové má !] zřízení má býti v městě přede dvěma konšely anebo třmi a ve vsi před sousedy. Item nadto nade všecko tuto výsadu tímto listem činím, jestliže by se ktožkolivěk po datum tohoto listu pode mnú s cizích kruntuov na svrchupsaným zboží lyském vosaditi chtěl, ten neb ti aby takovou svobodu měli, jestliže by [se] jim pode mnú býti nelíbilo, tehdy vosadě mi hodným člově- kem, má hned propuštěn býti beze všech forteluov se vším, což by jemu spra- vedlivě náležalo, ale však s takovou výmienkú, byl-li by bohatý, aby dal jed- nu kopu grošuov místo výhostu, puol k záduší a puol k obci; pakli by ten nebo ti tu na témž zboží svuoj život dokonali, tehdy jim tu svobodu dávám, aby svuoj statek dali, komu chtí, buďto na též zboží nebo jinam, buďte penieze kruntovní nebo svrchky, že jim to má stálé a pevné býti. A toto mé dání aby pevné a jisté bylo, já svrchupsaná Kateřina z Kolovrat tímto listem přiříkám, že vám tím hýbáno býti nemá ode mne ani od mých budoucích na časy věč- né. Toho na svědomí pečeť mou vlastní přivěsiela sem k tomu listu. Jenž jest dán na zámku lyském léta Páně tisícieho pětistého třináctého na den svatého Bonifacia. Pergamenový originál, plísní poškozený a vybledlý, v archivu města Lysé nad Labem, přivěšená pečet jest ztracena. (Fotografický snímek Historického ústavu ČSAV). 1) Lysá nad Labem, o. Nymburk. — Kraj kolem Lysé patřil původně kapitule staro- boleslavské, ale později připadl ke stolnímu majetku českých kněžen a královen. Královna Guta dala dne 4. března 1291 povolení svému služebníkovi Rudlinovi, aby vysadil půdu kolem dnešní Lysé právem německým (pergamenový originál v zámeckém archivu v Jin- dřichově Hradci; fotografický snímek Historického ústavu ČSAV. — Otiskl J. Emler, Regesta II., str. 661, č. 1534). Za krále Václava IV. byla Lysá v manském držení Petra z Vartemberka a na Kosti. Po něm dědila jeho manželka Žofka, která ji pro- 247