K opravě pěti mostů přes strouhu a k šestému mostu na lukách, řečených Kozlov, které sami udělali, mohou brát dříví z lesů za rybníkem Dvořištěm s vědomím panského hajného nebo úředníka. My Petr z Roznberka etc. jménem svým a všeckněch dědicuov a budúcích našich vyznáváme tiemto listem všem vuobec, kdežkoli čten neb slyšán bude, jakož jsou opatrní purgmistr, rychtář i všecka obec městečka Lomnice, věrní naši milí, udělali sobě s naším vědomiem i povoleniem rybník nový na gruntích svých a na své náklady, jenž slove v Štočkách, k obci a toho městečka k dobré- mu, v kterémžto rybníku že se obávají, aby nedostatku v vodě neměli, a chtíc se v tom opatřiti a takového nebezpečenstvie a nezvóle uvarovati, utekli jsú se k nám v tom jakožto ku pánu svému dědičnému a prosili jsú nás snažnú a pokornú prosbú, poněvadž by z strúhy naší, kterúž jse voda do rybníka naše- ho Záblackého vede, do toho již jmenovaného rybníka jich příhodně vodu vésti mohli a tudy se uvarovati všelikého nedostatku, abychom se v tom k nim jako k věrným poddaným našim milostivě okázali a jim povolenie své k tomu dali. Kdež my, znamenavše to býti svrchu dotčeného městečka našeho dobré a užitečnie a před očima majíce jich poslušenstvie a věrné proti nám zachování a žádost majíce, aby v časech budúcích v časné živnosti tiem lépe a dostatečně- ji rozmnoženi jsúc nám i budúcím našim posluhovati a hoditi se mohli, s dob- rým rozmyslem a s radú dospělú z zvláštnie milosti naší toho jim dopustili sme a naše povolení tomu sme dali a mocí listu tohoto sami od sebe i od dědicuov a budúcích našich dopúštíme a povolení dáváme, aby stočku piedi zšíři na gruntích svých udělali a tú stočkú dlani s tlúšt aby sobě vodu z svrchudotčené strúhy naší pojali a toliko do předpsaného rybníka jich a nikam jinam vedli tolikrát, kolikrát by jim toho potřebí bylo na budúcí časy bez naší i dědicův a budúcích našich všelikteraké překážky. A nadto túto zvláštní milostí sme je milostivě obdařiti ráčili, jakož sou sobě svrchudotčení Lomničtí pět mostuov přes častojmenovanú strouhu naši, kterúž se voda do Záblackého rybníka našeho vede, udělali a šestý most, kterýž jest k lúkám, řečeným Kozlov, aby k opravě těch šesti mostuov věčně na budúcí časy lesu toliko s tú potřebú s vědomím hajného neb úředníka našeho lesního nasekati v těch lesích za Dvořištěm, rybníkem naším, na tom miestě, kdež by jim od hajného neb úřed- níka našeho lesního pokázáno bylo, svobodně i odvésti mohli bez naší i dědicuov a budúcích našich překážky a odporu všelikterakého. Tomu na pevnost a na svědomí pečeť naši větší dali jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán na Krumlově léta od narození Božieho patnáctistého dvatcátého v pondělí na den svatého Jiří. Pergamenový originál v archivu města Lomnice nad Lužnicí; přivěšená pečet jest ztracena. — Na rubu: No. 4. — V kvaternu trhovém růžovém B. 17, léta 1600. Otiskl F. Kuna l. c., str. 79—80. V. závěrečnou poznámku u listin ze dne 8. a 12. listopadu 1519 (výše č. 885 a 886). 332