jeho poškození vodou. Dále se jim stanoví právo lovů. Nové město dostává vesnice Ždár a Libchyni se všemi právy, jarmarečné, tržné, vážné od vlny, loje a železa, čtyři masné krámy, chlebnice, právo kupovat a prodávat sůl, clo na novém mostě, rybník pod Krčínem, kus řeky, obec kolem mostu a svobodné žetí trávy po lesích. Vrchnost se vzdává odúmrtního práva; měštané, lidé na předměstí i podruzi mohou svobodně odkázat majetek kterékoliv osobě a zřídit poručníky; zemře-li kdo bez poslední vůle, purkmistr a konšelé opatří poručníky vdově a sirotkům, zůstane-li jen manželka, dědí ona všechen majetek, není-li ani manželky ani dětí, rozdělí se pozůstalost mezi bližší i vzdálenější příbuzné podle jejich potřeby, a když ani těch není, o statek má rok pečovat purkmistr s konšely a potom obrátit jej na obecné dobré. Vdovy a sirotci nesmějí být bráni proti své vůli do panských služeb. Do města přijímá a z něho propouští pán, město vystavuje zhostný list. Vrchnost jmenuje a propouští konšely. Obec se řídí právem města Hradce Králové, kam jde i odvolání. Je-li vypsána královská berně, platí měštané stejně s jinými poddan- skými městy. Město jako celek platí vrchnosti 15 kop českých grošů ročně. Každý měštan dává z každého vaření piva od pivovaru jeden groš čes., od pánve rovněž jeden groš čes. a věrtel sladu a s vody každého vaření piva dva groše čes. Vrchnost může užívat podle potřeby měšťanských pivovarů, musí však opravovat pivovary, kádě i pánve. Také opravu vodovodu má provádět vrchnost. Měšťané si mohou přikoupit k obecnému dobrému ves nebo některou kopu platu. Kdyby pán města nebo jeho dědici chtěli darované výsady zrušit nebo poškodit, mohou se měštané odvolat na majestát krále Vladislava i na tento list a vrchnosti neplatit předepsané platy. Ve jméno Pána Buoha všemohúcieho amen. Já Jan z Kácova a z Černčic1) i s svými dědici všem vuobec i každému zvláště tiemto listem práva obdaro- vánie i výsad a svobod oznamuji, kdežkoliv nebo před kterýmžkoliv stavem čtúce slyšán bude, že jsem seznal mnohé pilné a věrné i stálé k sobě zachování múdré opatrnosti mužuov, měšťan svých poddaných města Nového Hradiště nad Methují2), pro kteréžto těch ke mně jakožto ku pánu svému dědičnému pravé a věrné dobré zachovánie jsa k nim milostí hnut a láskú svú obrácen, na základ téhož města jim i jich dědicuom i všem jiným jich po všecky časy potomniem náměstkuom výsadu a právo na svobody i také k obdarování k tomu městu, jakož níže v tomto listu položeno jest, učinil jsem a tiemto listem mocně činiem sám ode sebe i ode všech svých dědicuov i všech jiných potomních pánuov i každého místo v ty časy držících motcí majestátu najjasnějšieho knížete a pá- na, pana Vladislava, českého etc. krále, jakož J. král. Mti majestát v těchto sloviech položen jest, to vše dostatečněji a světleji v sobě takto oznamuje: My Vladislav, z Božie milosti král český etc.3), I já již jmenovaný Jan, maje takové obdarovánie mocné od J. král. Mti a beze všeho pohnutie J Mti pečetí dostatečně utvrzené, kteréhož tato země Česká za právo požívá, mocí téhož majestátu královského sám svú mocí i svých dědicuov i všech jiných potom- 44