podle obyčeje a spuosobu v tomto listu malované a spuosobené. Ještě uznav jich nedostatky, maje milost k nim a znaje jich vieru k sobě, dávám jim i bu- dúcím jich na věčnost bránu, kteráž jest proti zámku mému Starému Herštaj- nu4) a na tu stranu k Němcóm, aby oni ji jměli k užívání svému a drželi, rathúz na ní sobě učinili. A takového jim obdarovánie má jim bohdá ode mne beze všeho přerušení zdržáno a zachováno býti, dědicóm svým přiestně přikazuje a je zavazuje listem tiemto, netoliko je, ale všecky budúcí pány, kto by kolivěk ten hrad a město Ronšperk držel, aby to obdarování mé ode mne jim dané, zachovali a jich věrní obránce byli a je věrně opravovali jako věrní páni jich. Toho všeho na potvrzenie, na pevnost i na svědomí tento list rozkázal sem napsati z přivěšením pečeti své větší. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna Božieho tisiecého pětistého druhého počítajíce, ten úterý na den svatého Jana, miláčka Božieho. Pergamenový originál v archivu města Poběžovic s vymalovaným erbem uprostřed; k listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. — Na rubu: 3. 1) Dobrohost z Ronšperka koupil Poběžovice od Švestruna r. 1459 (A. Sedláček, Hra- dy IX., str. 88). 2) V. listinu krále Zikmunda ze dne 3. února 1424 (výše č. 238). 3) Horšovský Týn se řídil právem města Stříbra (v. výše listinu ze dne 2. října 1406, č. 186). 4) Jihozápadně od Horšovského Týna (A. Sedláček, Hrady IX., str. 103). Pokud jde o udělení erbu, je to jediný případ od osmdesátých let 15. stol., kdy vrch- nost udělila svému poddanskému městečku toto právo, které v té době dával pouze panovník. Proč se Dobrohost z Ronšperka odvážil zasáhnout do panovnických práv, vysvětlí tehdejší politická situace. Právě kolem r. 1500 připravovali Gutštejnové s pomocí mnokých pánů a rytířů z Plzeňska branný odpor proti Vladislavovi II. Mezi povstalci byl i Dobrohost, který si právě tehdy zřídil ze svého městečka Poběžovic opevněné místo. Za věrné služby, které mu měštané prokazovali, vydal jim veliké privilegium s četnými milostmi, mezi nimi i s právem užívat pečeti a erbu. Dobrohost nemohl očekávat, že by král, proti němuž po- vstal, udělil jeho měštanům nějaké právo, a proto se odvážil i v této věci odbojného činu: dal svým měštanům právo, které jim mohl udělit pouze král (srv. A. Haas, Pravomoc českého krále nad poddanskými městy a městečky. Právněhistorické studie IV., Praha 1958, str. 176—177). 679. 1503. Jan z Kácova a z Černčic přenáší všechna městská práva s Krčína na nově založené město Nové Hradiště nad Metují, a to i s trhy, cly, právem vařit pivo, se sladovnami, řemeslníky a krčmami; v Krčíně zůstává jediná výsadní krčma rych- tářova, ale i ta musí brát pivo z nově založeného města. Přesně se určuje, co z po- zemků zůstává při Krčíně, co připadá novému městu a co užívají společně. Novo- městští nejsou povinní robotami kromě pomoci při stavbě nového mlýna nebo při 43