kteréž sou skrze tyto nahořepsané obtížené artikule městské i veské, jaká se jest kolivěk věc skrze zasazení těchto jižpsaných obtížných artikuluov buďžto od měšťan neb od veských proti pánu zběhla a přišla, toho jim pan Volf Dobro- host zlejm spomínati nemá. O tom též mocně vypovídáme, aby taková všeli- jaká městská i veská věc a jich o tom předsevzetí bez všelijaké lechkosti jich na potomní časy byla, neb jest o to o všecko s jich obou stran na nás mocnie přestání celá a dokonalá smlouva. A k takovéžto naší v tomto listu sepsané smlouvě a mocné vejpovědi my nahořepsaní smlouvce pro budúcí toho paměť dali sme pečeti své dobrovolně k tomuto listu přivěsiti, však sobě a erbóm svým bez škody. Pergamenový originál v archivu města Horšovského Týna; ze sedmi přivěšených pečetí se zachovala jediná kulatá z červeného vosku s labutí ve znaku. — Na rubu: N. 8. — 1526 [!]. a) Jméno „Volf“ připsáno do textu nad řádek touže rukou bud hned nebo brzy po napsání celého textu. 1) Syn Dobrohostův (A. Sedláček, Hrady IX., str. 98). 2) Listina z 2. října 1406 (výše č. 186). 3) Listina z 18. února 1375 (výše č. 106). 4) Listina z 2. října 1406 (výše č. 186). 930. 1525 srpen 8. Příbram. Jindřich Pešík z Komárova uděluje příbramským horníkům horní řád já- chymovský a určuje, co z vytěženého stříbra a jiných kovů připadne jemu. Dále jim dává právo volného odchodu a ponechává prozatím Jáchymov jako odvolací místo. Ich Ginderssich Pessik von Kamerau zu Przibram1) bekenne fuer mich, meine erben und nachkomen tun allermeniglich mit disem brieve, nachdem sich von den genaden Gottes almechtigen alhie bei meinem schloss und stat Przibram auf denselben zuegehorigen umbligenden grunden und gepirgen ain hoflich perkwerch, so etwan durch kriegsleuf oder sterben ligen beliben, wi- derumb durch beswechen der perkleut mit nutz erzaiget und beweiset, auch mit der zeit trostlicher und pesser, ob Got wil, grossere Gottes gabe und der menschen narung davon zu verhoffen ist, damit aber die jezigen und zuekunf- tign gewerken mit grosserm lust zu pauen bewegt werden, hab ich von dem allerdurchleuchtigisten grossmechtigisten Ludwigen, zu Hungern und Beham kunig, meinem allergenedigisten herrn, aus sonder genaden solich berkwerch mit freihaitn und ordnungen zu begaben, auch dasselb zu verleichen, meins gefallens zu regieren und jederman darauf pauend und wonend zu befriden, zu schutzen, schermen und zu befreien, von seiner kunigelichn maiestat ge- nedig freihaitn, fristungen und confirmacion erlangt. Demnach aus sonder erwegung und erforschung, der so solicher perkwerch derselben rechten, gebreu- 379