pán na Meziříčí, Městci Heřmanově a Stolanech1), Jeho Mti cís. rada a komorník, v létu 1631 vyzdvihl, za sebou zanechal a naproti tomu ves Vicomělice2 a Raškovice3, jakž na listu 139 spatřiti jest, k témuž špitálu odevzdal. (Zápis v urbáři panství Heřmanův Městec z r. 1658, fol. 125; archiv Národního musea v Praze, odd. F. — Zmínkou připome- nuta v konfirmaci Karla VI. z 30. června 1732, uložené v archivu města Heřmanova Městce). 1) Po Trčcích seděli na Heřmanově Městci Andělové z Ronovce, Opperštorfové a Že- rotínové. Dcera Jana Jetřicha ze Žerotína a na Černíkovicích se provdala za Ladislava Berku z Dubé; jejich syn byl Jan Jetřich (A. Sedláček, Hrady I., str. 181—182). 2) Licomělice, o. Chrudim. 3) Dolní Raškovice, o. Chrudim. 818. 1513 leden 27. Český Krumlov. Bratří Petr a Oldřich z Rožmberka potvrzují obyvatelům města Třeboně dvě privilegia Petra a Jana z Rožmberka z r. 1376, listinu Jindřicha z Rožmberka z r. 1395 a Voka z Rožmberka z r. 1505. Vrchnost se vzdává ve prospěch obce práva, že zboží třeboňských obyvatel, zemřelých bez poslední vůle a bez krevních příbuzných v městě obývajících, připadá vrchnosti. Dále se jim ponechává radnice a užitky z vaření bílého piva. My Petr a Oldřich bratří vlastní z Roznberka1) etc. vyznávámetiemto listem zjevně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúcí slyšeti budú, že jsú předstúpili před nás múdří a opatrní purkmistr a rada města našeho Třeboně, věrní naši milí, a přinesli jsú před nás a ukázali jsú nám čtyři listy na pargameně pod pečetmi někdy urozených pánuov, pánuov z Roznberka, příbuzných a předkuov našich milých šťastné paměti, předkuom jich, již dotčeného města našeho obyvateluom, daných na vejsady a osvobozenie práv městských obyčejem měst královských a na několik lánuov a podsedkuov ve vsi řečené Břilice se všemi užitky, právy a svobodami, k týmž lánuom a podsedkóm v staro- dávných mezech od starodávna příslušejících, a při tom na zahradu neb ště- povnu před městem proti hradu ležící, k tomu také na svobodu vařenie bielého piva toliko ku obci a na opravu města téhož, prosiec nás při tom pokorně sami od sebe i jménem všie obce, abychme jim takové vejsady a obda- řenie milostivě obnoviti a k budúcímu bezpečnému a pevnému v tom zachování potvrditi ráčili, jakož ti listové všickni tuto pořádně napsáni to všecko v sobě šíře držie a zavírají a slovem od slova znie takto: Nos Petrus et Joannes de Rosenberg etc. (Následuje listina ze dne 17. března 1376; výše č. 109). In nomine Domini amen. Cum tempus nostrum etc. (Následuje listina Petra a Jana z Rožmberka ze dne 8. září 1376; výše č. 113). Nos Henricus de Rosenberg etc. (Následuje listina ze dne 18. dubna 1395; výše č. 150). My Vok z Roznberka etc. (Následuje listina ze dne 4. března 1505; výše č. 703). Protož my Petr a Oldřich bratří z Roznberka svrchupsaní, znamenajíce svrchudotčených 239