svobod a práv..., kterýchžto originalia při vyplundrování téhož města Brandejsa od lidu nepřátelského švédského jim odňaté jsouce, k zmrhání a ztracení přišly, v kance- láři naši královské české dvorské, kdež jsou se oni Brandejští před některým letem o potvrzení takových privilegií pokorně utíkali, se vynacházející“. 1) Brandýs nad Labem byl vysazen na trhové městečko mezi lety 1290—1306 při staré cestě přes Labe do Boleslavě. Tento přechod držel od krále Václava II. Jan z Micha- lovic. Ten tu postavil most a nad ním na skále hrad, Brandejs zvaný, blíže dvou starších opevnění, totiž Hrádku (Vyššího) s farním chrámem sv. Petra ve vsi téhož jména, a poně- kud severozápadněji ležícího jiného Hrádku (Nižšího) s farním kostelem sv. Vavřince. Jihozápadně od těchto dvou míst založeno bylo městečko, které mělo s počátku význam pouze zemědělský. (J. V. Šimák, České dějiny I. 5., str. 953—954. — Též V. Vojtíšek, Z nej- starších dějin města Brandýsa n. L. 1937). — Páni z Michalovic drželi Brandýs až do smrti posledního svého člena, Jindřicha († 1468). Jeho sestra Magdalena se provdala za Jana Tovačovského z Cimburku, který se tak stal držitelem brandýského panství. Jeho druhou manželkou byla Johanka z Krajku, jež po manželově smrti spravovala Brandýs na místě svého mladistvého syna Adama (A. Sedláček, Hrady XV., str. 155). 745. 1508 červen 28. Purkmistr a rada Starého Města pražského svolují, aby město Budyně nad Ohří užívalo jejich práva a k nim se obracelo o právní naučení. My purgmistr a rada Starého Města pražského známo naším tiemto činieme listem a vyznáváme vóbec přede všemi, kdež čten nebo čtúcí slyšán bude, že jsú předstúpili před nás některé osoby z měšťan města Budyně, a pokázavše nám na se list věřící od téhož města, voznámili jsú nám jménem opatrných purg- mistra, konšeluov i všie obce téhož města Budyně, kterak jsú od staradávna až dosavad užívali práva maytburského,1) ale z hodných příčin že jsú se na tom svolili jednostajně s povolením pánuov svých Jich Mstí a s potvrzením krále J Msti, pána našeho milostivého, aby od tohoto času vždycky na budúcie časy oni i jich všichni budúcí a potomci užívali práva našeho, Starého Města pražského, a ukázavše nám přiepisy listuov, kteréž na to od pánuov svých Jich Mstí2) a od krále JMsti,3) pána našeho milostivého, mají, nás jsú žádali, abychom je podle toho k užívání práv našich připustili a toho jim přieli, aby ot nich k nám jakožto k vyššiemu právu otvolánie po dnešní den bývaly, připoviedajíce to, že oni při tom při všem i jich budúcí mají se slušně a řádně zachovávati i ku právu našemu všecko činiti, což jmá činěno býti, a což se od jiných měst, kteříž též práva našeho užívají, děje. Tu my, vyslyšavše vuoli týchž měšťan budyňských a žádost poctivú, vidouce tudiež povolenie k tomu pánuov jich Jich Mstí a potvrzenie krále JMsti, pána našeho milostivého, i k tomu jsme jim svolili, aby oni i jich budúcí a potomní práva města našeho Starého pražského tak, jakož i jiná některá města a městečka v království tomto užívají, užívali a k nám jakožto k vyššiemu právu aby se s orteli svými 137