110 K HISTORII ŽIDŮ 1436. mischen kayser nach emphahung der kayserlichen crone von der judischheit zugeburt, ein vollig ußsrichtung und benugen getan haben. und dorumb so sagen wir dieselben juden und judynnen solich erung quidt, ledig und los mit disem briff, doch unschedlich und entgolten der stat zu Brux und der judischeit doselbs wonhafften an iren privi- legien und freyheiten. mit urkund diczs briffs versigelt mit unserm kayserlichen uffgedruckten insigel geben zu Prag nach Crist geburt XIVC und im XXXVI. jaren, am freytag vor Katherine, unser rich des Hungerischen etc. im L., des Romischen im XXVII. des Behemischen im XVII und des kaysertums im vierden jaren. Dr. L. Schlesinger, Stadtbuch von Brüx, p. 108. 1437. 229. Představený obce, konšelé a veškerá obec Nové Plzně uznávají, že Židé potřebují pozemku k vystavění své školy, a prodávají jim k tomu účelu, poněvadž nikdo proti tomu ničeho nenamítá, dům Linhartův. 8. čer- vence 1437. Liber iudicis čís. 1, f. 205 b v Plzeňském museu. 1440. 230. Z práv Starého města Pražského (pokračování práv Soběslavových) asi r. 1440 zapsaných. O přitištění pečeti k listu židovskému. It. Nemá ižádný konšel ani měštěnín své pečeti k židovskému listu přitisknúti ani přivěsiti. Kdyžby Židóm aneb knězi bylo k dědictví při kšaftu rozkazováno. It. Ižádný konšel ani písař městský nemá při kšaftu býti, kdyžby co Židóm, aneb knězi, aneb kterýmžto koli duchovním lidem bylo roz- kazováno k dědictví. Kto jmá na židovském súdu seděti. It. Když jest židovský súd, tehda jmá na něm seděti křesťanský rychtář a dva přísežná, aby se křesťanóm pravda stala. Židé nemají v svém rúše choditi s obojky. It. Žádný Žid nemá v svém rúše choditi s obojkem, než s ožidlím; pakli by byl nalezen v rúchu s obojkem, tehdy to rúcho má na rych- táře spadnúti.