V ČECHÁCH, NA MORAVÉ A VE SLEZSKU. 501 leut mit ihrem judischen Gesuech dermassen verderben, dass sie damit 1568. Ursach geben, dass die Ercz auch einstheils Silber, sonderlich in Treib- osm roků ticho jako po vymření. Roku 1549 opět vraceli se do Kolína a ujímali se domů svých; neboť podařilo se Židům krále Ferdinanda přesvědčiti o nevině své, a r. 1551 obdrželi všeobecné dovolení, že opět směli v Čechách přebývati a tu své obchody provozovati. Leč Kolínští Židé nedošli ještě klidného v městě přebývání. (Listiny naše podávají přesnější zprávy.) Z neznámých dosud příčin obdrželi r. 1557 od krále Ferdinanda gleit, aby mohli v zemi rok se podržeti a své peníze, co na lichvách měli vyupomínati, pak ale se měli ze země vystě- hovati. Král sám dne 23. července 1558 z Vídně psal radě Kolínské, aby Židy v tom podporovala, a dne 5. prosince dal dovolení, že jest křesťanům volno opu- štěné domy židovské kupovati. Však jde na rozum, že Židé se svým obchodem z města nespěchali, kdežto městská rada je k odchodu nutila; ještě 23. dubna 1559 napomínal arcikníže Ferdinand, který v nepřítomnosti císaře Ferdinanda, otce svého, království České spravoval, konšely Kolínské, aby na Židy nesáhali a jim v obchodech nepřekáželi, poněvadž se v městě pod gleitem císařským zdržují. R. 1559 někteří Židé své domy prodali křesťanům, než učinili si ve smlouvě výminky, aby jim v téže ceně byly puštěny, kdyby si oni Židé zjednali dovolení k dalšímu pobytu v městě. Teprve z jara r. 1561 hnuli se Židé všichni z Kolína, někteří prodali domy křesťanům, jiní nechali svých domů neprodaných. Dne 20. listopadu 1561 nařídil císař konšelům, aby ty opuštěné domy židovské za slušný peníz křesťanům prodali, a ty peníze, aby tak dlouho na radnici zůstaly, až by Žid pro ně přišel. Někteří Židé prodávali domy svým přátelům v obchodě; Viktorin prodal dům svůj za 106 kop č. Pavlu Haymanovi v Kutné Hoře, Jakub Omšl Benátský zas obchodnímu domu Šabingrů v Mnichově. Mezi ku- pujícími spatřujeme i jednoho zchudlého člena stavu panského; bylť to pan Ondřej Jaroslav Zub z Landšteina, který prodav statek Zapy u Brandýsa, koupil dva židovské domy blíž rohu k ulici Pražské za 100 kop č. a tu r. 1564 umřel, zůstaviv vdovu Elišku z Holohlav. Roku 1564 umřel Ferdinand I, a na dědici jeho, císaři Maxmilianu II., jakož byl pán dobrotívý a shovívavý, dosáhli toho Židé Kolínští, že směli zase z vyhnanství se navrátiti. Leč nové usazení jejich v Kolíně potkávalo se s velkými obtížemi: ti, jichž domy posud prodány nebyly, ovšem bez nesnází v nich se zase usadili; za to však křesťané, koupivše židovské domy, nechtěli jich bez zisku Židům vrátiti a nacházeli v tom u městské rady, která Židům nepřála, účinlivé zastání. To zavdalo příčinu k žalobám a stížnostem k zemské vládě, z nichž vy- chází na jevo, že mnohem více Židů do města vešlo, nežli se jich bylo vy- stěhovalo. Zejména žalovali konšelé na podzim roku 1564, že prý do města mnozí neznámí a nikdy nevidaní Židé přicházejí a na úkor chudých sousedů se chy- tají všeho obchodu, proti čemuž reptá obecný lid. Však zemská vláda se Židů rozhodně ujímala a ještě r. 1572 nařizoval president komory královské konšelům, aby nepřekáželi Židům, by zase k domům svým přijíti mohli, a to v té ceně, za kterou je byli prodali. Tomuto rozmnožení Židů při městě odpovídá silné dělení domů židovských na tři až i šest dílů, jak tehdáž se dělo. Zajímavo však jest,