několik listů naprosto nečitelný. Jeho text je znám z vydání Menckeho, SRG III (1730). Přihlíželi k němu i další vydavatelé Kosmovy kroniky a Mnicha sázavského. Rukopis vídeňský (v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni pod signaturou 508) je opisem rukopisu Drážďanského. Původně byl uložen na Strahově, odkud se v 18. století dostal do jezuitské koleje v Klementinu. Po zrušení jezuitského řádu byl darován Marii Terezii. Letopis tzv. Kanovníka vyšehradského se dochoval v pěti rukopisech: I. nejstarší pochází ze začátku čtyřicátých let 14. století. Je uložen v knihovně pražské kapituly (dnes Archív Pražského hradu) pod signa/ turou G 5. Je nazýván též kodexem Dražickým. Vznikl pravděpodobně v kapitule svatovítské. Po smrti biskupa Jana IV. z Dražic, jemuž byl darován, se dostal do augustiniánského kláštera v Roudnici. Jeho další osudy nejsou známy. Až roku 1597 jej probošt svatovítské kapituly Jiří Bartold Pontan z Breitenbergu získal pro kapitulu. 2. Fürstenberský rukopis (uložen ve fürstenberské knihovně v Do naueschingenu, signatura 697) byl napsán pravděpodobně v Roudnici koncem 15. století. Je blízký rukopisu Kapitulnímu, i když není jisté, že vznikl přímo podle něho. Osudy rukopisu nejsou známy. Víme pouze, že v roce 1755 patřil klášteru sv. Apra v Toulonu a v roce 1827 jej Franz Simon von Pfaffenhoffen daroval fürstenberské knihovně. 3. Roudnický rukopis (uložen v Universitní knihovně v Praze pod signaturou MS VI F. b3) se skládá ze dvou částí. Část obsahující Kos/ movu kroniku s pokračováním vznikla asi v Roudnici v 15. století. Je tu opět zřejmá příbuznost s rukopisem Kapitulním. Roudnický rukopis objevil v roce 1826 Palacký. 4. Muzejní rukopis (uložen v Národním muzeu v Praze, signatura VIIID 20). Vznikl pravděpodobně v Roudnici na počátku 15. století (před rokem 1411). Patřil pak pražskému klášteru křižovníků s červenou hvězdou, kteří vlastnili od roku 1351 špitál v Budějovicích. Tam se někteří křižovníci uchýlili na počátku husitské revoluce a vzali s sebou mezi jinými rukopisy též Kosmovu kroniku. V Budějovicích zůstal rukopis až do minulého století. V roce 1840 byl nalezen na děkanství v Budějo/ vicích a farář Starého města budějovického Antonín Krejčí jej daroval Národnímu muzeu. 5. Břevnovský rukopis (uložen v Universitní knihovně v Praze pod signaturou MS F 3) je poměrně mladý. Pochází ze druhé poloviny 16. sto/ letí. Je příbuzný s rukopisem Kapitulním, ale přímo z něho opsán nebyl. Druhé pokračování navazuje na text Kanovníka vyšehradského v Kapitulním, Muzejním a Fürstenberském rukopise, jeho část (až po slova „foris vastabat gladius“) též v rukopise Roudnickém. 214/215