POZNÁMKY 8 10 11 12 18 16 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Toto tvrzení neodpovídá přesně skutečnosti, neboť ještě v říjnu roku 1125 se Soběslav vypravil na Moravu a omezil Otovo panství. (Srv. ČD I/2, str. 564 an.) Autor tu asi naráží na Kosmova slova o tom, jak se Ota zapřisáhl, že odejde z Vyšehradu jako poražený nebo jako kníže. (Kosmas III 60.) Jan II., biskup olomoucký, zemřel podle jiných pramenů 21. února. (ČD 1/2, str. 584.) Dne 2. srpna. Nynější kostel Panny Marie je dnes v podstatě barokní. Chyba v datu. Má být pravděpodobně 26. května. (Srv. ČD I/2, str. 757, pozn. 3.) Zakladatel cisterciáckého řádu, duchovní původce druhé křížové výpravy. Imad ed-din Zenki, kníže mosulský. Roku 1144 dobyl Edessy v Mezopotámii, jež náležela království jeruzalémskému. (ČD I/2, str. 812.) Druhá křížová výprava; začala roku 1147. Omyl. Jindřich Zdík se vypravil do Polabí. (ČD I/2, str. 819.) Alžbětu, dceru Gejzy II. Má být asi Como. Jde o Hadriána IV. Anastasius IV. zemřel již v roce 1154. Soběslav byl vězněn až do roku 1173. Tj. premonstrátů. V Želivi byl od roku 1144 klášter benediktinský, roku 1149 biskup Daniel dosadil premonstráty. Jindřich, syn Viprechta Grojčského. Kronikářův omyl, neboť November je listopad. Zřejmě nějaký ozdobný předmět, snad svícen. Srv. Kosmova kronika Založení kostela vyšehradského. Tj. proti byzantskému císaři Janu Komnenovi. Mnich sázavský a jiné prameny mají datum 1. března 1130. (Srv. ČD I/2, str. 603, pozn. 1.). Tj. pánů. Tj. správu uvedených hradů, úřad komorníka, stolníka nebo podkoního. Tj. Světlonoš. K bližšímu určení těchto hvězd, uváděných Kanovníkem vyšehradským, srv. F. Link, Astronomické zprávy v kronice vyšehradského kanovníka, ČSČH 9 (1961), str. 559—571. Je to Augšpurk. Jde o Borise, který se vydával za syna krále Kolomana. Je jisté, že byl synem Koloma novy druhé manželky Eufemie, dcery Vladimíra Monomacha, zapuzené Kolomanem pro nevěru. Je to s největší pravděpodobností hrad Plíseňský (něm. Altenburg). (Srv. ČD I/2, str. 628.) Belgradu v dnešním Rumunsku. Béla II. byl oslepen svým strýcem Kolomanem. Byl Soběslavovým švagrem, nikoli tchánem, jak uvádí letopisec. Marii, dceru krále Uroše Srbského, sestru Heleny, manželky Bély II. Jde o Rogera II., krále sicilského. Bélova dcera Žofie byla provdána za Konrádova syna Jindřicha. Zřejmě dnešní Dvůr Králové. (Srv. ČD I/2, str. 660.) Tj. kostel sv. Jana Na prádle. Letopis Vincenciův, odkud je tato část převzata, uvádí počet dvanáct. Sněm se konal v Řezně. (Srv. ČD I/2, str. 880, pozn. 1.) 32 33 3 35