z 194 stránek
Titul
I
II
III
IV
Předmluva
V
VI
Úvod
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
Rejstřík jmen osobních a místních
165
166
167
168
169
170
Rejstřík věcný
171
172
173
174
Název:
Listář k Dějinám školství kutnohorského (1520-1623)
Autor:
Nováček, Vojtěch Jaromír
Rok vydání:
1894
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
194
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XX+174
Obsah:
- I: Titul
- V: Předmluva
- VII: Úvod
- 1: Edice
- 165: Rejstřík jmen osobních a místních
- 171: Rejstřík věcný
Strana 31
Kutnohorští rektorovi university 28. března 1584.
31
XXXVIII.
1584, 28. března (v Kutné Hoře).
Kutnohorští píší M. Petrovi Codicillovi, rektoru university, aby jim na místě
Jana Piscise, který se oženil, podal Jana Kherna Plzenského za správce ke
škole u Vysokého kostela.
(Kopiář z let 1581—1588, f. 208.)
Panu rektorovi universitatis, M. Petru Codicillovi, o správce druhý
psaní.
Učinili sme předešle psaní k VMti, ním žádajíc, poněvadž Joannes Piscis, *)
správce školy naší Vysoko[ko]stelské, stav svuoj proměnil a v správě té školní
od svatého Jiří příštího déle býti nemá, abyšte ráčili na místo jeho jiným
hodným mládencem k správě školy té z ouřadu svého nás fedrovati. Na to
však posavad, nepochybně z příčin jistých a uvážených, odpovědi nám dáno
býti nemohlo, což u nás své místo má. Ale poněvadž mezi tím jest nám a
panu děkanu našemu mládenec Joannes Kern**) Pilzenus na plac dán a
v učení a pokojném a pobožném životě, tak že by takové místo, pokudž ná-
leží, zastati mohl, schválen, pokudžby to jméno dobré v skutku při něm se
nacházelo, aby nám od VMti k správě té školy oddán byl, byli bychom
toho vděčni a obzvláště p. děkan náš, kterýž známost s ním poněkud má a
tu naději sobě o něm, že by pilen školy byl a dobré srovnání a spokojení
s ním míti mohl, pokládá, žádostiv toho jest. Protož VMti to k uvážení při-
pouštíme, nýbrž, pokudžby hodnost při témž mládenci se našla, za to se vší
snažností žádáme, že se v to, aby on totiž Joannes Kern k nám za správce
do školy Vysoko[ko stelské pro šíření předně cti a chvály božské v mládeži a
vzdělání dobré správy ve škole, ano také dle té přiložené mysli k němu od
p. děkana našeho, kterémuž i v tom libost svou prokázati bychom rádi chtěli,
od času svatého Jiří příštího dostal, vložiti a z ouřadu VMti k tomu jeho
*) M. Jan Piscis z Vysokého Mýta stal se správcem školy Vysokokostelské o sv.
Jiří 1583 a povýšen byv dne 4. září téhož roku za bakaláře, při čemž disputoval o thesi:
»Utrum in republica tutius imperent cives quam peregrini nec ne?« (Lib. int. f. 241),
pobyl v úřadě tom do sv. Jiří 1584. Oženil se pak a stal se písařem radním. Ovdověv záhy,
pojal druhou manželku Kateřinu; a když i ta r. 1609 zemřela, vzal si 20. září 1610 za třetí
manželku Sabinu (či Sybillu?), vdovu po Hans Helmovi, bradýři, Němci, dceru nebožtíka
Tobiáše (či Ludvíka?) Šafára, který býval hofmistrem horním. M. Jan Piscis stal se
r. 1612 hofmistrem horním a 14. března 1617 při obnovení rady jmenoval ho nejvyšší
minemistr Vilém z Vřesovic, který mu velice přál, prvním konšelem. V Hoře držel dům
řečený u Hanušů, kterýž při velkém požáru dne 22. srpna 1608 vyhořel. Piscis přikoupil
pak spáleniště souseda svého Mikuláše Vondráčkovic, řezníka, a postavil dům nový, větší.
V Perštejnci měl dvorec, jejž po smrti jeho ujala obec v dluhu 2000 kop míš., které za
ním měla pokladna obecní i sirotčí. Jan Piscis zemřel náhle 24. března 1617 a pochován
v kostele Panny Marie na Náměti. Dačický nebyl mu přítelem a velice nepříznivě vy-
slovuje se o jeho hospodářství při horách i při obci. Ze synů jeho Jan stal se r. 1606
mnichem v Sedlicích a Zikmund, oženiv se v úterý masopustní r. 1618, později také dal
se na kněžství. (Dačický, II, 96, 107, 110, 116, 126, 133, 152, 169, 177, 180.)
**) O Janu Khernovi Plzenském viz Jirečkovu »Rukověť« I, 342.