54 M. Martin Mathiades své radu na svadbu 21. února 1596. toliko na samé postranní omylné a povětrné zprávy toho, což se VMti před- kládá, zdravě uvažovati neráčíte, ješto vidí mi se, že všudy tak dobře jako někdo hoden jsem víry; ano i skutek to sám ukazuje, kdyby chtěl, že by již dávno byl to vykonal, což vykonati povinen jest. Protož neohlédajíc se na některá štráfování a kterak bych já se v povinnosti a povolání svém chovati jměl, aneb co by k úřadu mému náleželo, nebo nenáleželo, o čemž já prve dobře vím, vyměřování, na ten čas toho všeho při předešlé z jistého a společného uvážení a snešení všech pánův mistrův consiliariův actu regentium, jimž já víceji nežli komu jinému zavázán jsem, na psaní VMti odpovědi dané, za- nechávám. A bych nejraději chtěl, toho proti svému závazku a dobrému řádu, již pak nechť jej kdo chce jak chce křtí, nad nímž já povinnen jsem ruku ochrannou držeti, učiniti nemohu. A VMti žádám, že mně, an jsem k tomu žádné hodné příčiny nedal, v tom domnění, jako bych já proti povinnosti své, načež jsem nikdy nemyslil, ani kdy co toho před sebe bral, obecnému do- brému překážku činiti měl, míti neráčíte. Když on mistr Augustin to, což jemu od pánův mistrův učení Pražského z společného a jednomyslného sne- šení oznámeno jest, poslušně a náležitě bez vyměřování a nevážného v spo- lečnosti jich chování, ano i statut našich a zvyklostí neslušného, posměšného ano i všetečného vykládání, an mu ještě toho poručeno není, se zachová, tehdy všelikterak se přičiniti chci, aby žádost VMti bez dalšího prodlévání svůj průchod jmíti mohla. Pán nebeský rač se [dáti] VMti při všem dobře míti. Dán v Starém městě Pražském v kolleji krále Václava jinak Císařské v sobotu den památky svatých Šimona a Judy, apoštolův Páně, leta etc. 95. M. Marek Bydžovský z Florentýnu, rektor academie učení Pražského. Na rubu: Slovutné a vzáctné poctivosti pánům šephmistrům a raddě na Horách Kutnách, pánům a přátelům mně v Pánu Bohu milým LXX. 1596, 21. února (v Kutné Hoře). M. Martin Mathiades zve radu na veselí svadební. (Memorabilia 1595—1596). Pan archiděkan kněz Jakub Melisseus a kněz Petr Námětský vstoupivše před pány s panem M. Martinem Mathiadesem, tam předně z předpuštění poděkovali a vinš křesťanský učinili a příčinu toho oznámili, že on M. Martin jsa toho oumyslu v stav manželský vstoupiti umínil, a poněvadž takové na- řízení boží ozdobeno bývá přítomností pánů přátel obojího pohlaví a k tomu on po několik let zde při spravování škol při učení mládeže křesťanské pod ochranou pánův [jest], toho žádá, aby ten sňatek ozdobiti a veselí svadební okvasiti a dále, poněvadž opatříc se manželkú při této obci na dálší časy zůstávati a k ní se přivtěliti jmá, aby ho páni v svý laskavý paměti jmíti a kdyžby jaká příhodnost byla a Pán Bůh dle vůle svý jeho k čemu potáhnouti ráčil, živností nějakou fedrovati, tak jako i prve to činěno, ráčili.