52 Rektor university Kutnohorským 18. září 1595. správce a pana mistra Martina Píseckýho za prvního jeho pomocníka obrati, ano i při nich obou, to aby k sobě přijali, obdrželi, žádajíce, abych mocí ouřadu svého k tomu povolení dal a je oba do též školy nové konfirmoval, a ačkoliv taková žádost VMti sama o sobě jest slušná a náležitá, kteréž bych dobře mohl obvyknouti a jí místo u sebe dáti, kdyby toliko sám pan mistr Augustin sobě na překážku nebyl, a to, což za pořad práva v akademii naší se vždycky držívalo a ještě bez přerušení drží, šetří a zachovává, sobě k místu vedl. Nebo že on jest za jeden oud akademie naší přijat, na tom dosti není. Nebo, kdyby podle toho každému se professio jak publica tak i privata v školách k učení Pražskému náležejících dopustiti měla, mnoho by neřádův skrze to pojíti mohlo, aniž by examin, promocí a jiných svědectví, kteráž se těm, kteříž toho za- sluhují, publice i privatim dávají a za hodné k správám školním usuzováni bývají, potřebí bylo; čehož jest ještě on pan mistr Augustin u nás nedostal, a jemu ještě toho ničehož dopuštěno není. A tak aby on proto samý, že jest oudem akademie naší, k beneficiím, aneb k dobrodiním těm, k nimž se žádný jiný mimo studiosy, bakkaláře, licenciáty a mistry učení Pražského ne- připouští, připuštěn býti měl, to se dobře trefiti nemůže, a mne toho na ten čas pro uvarování skrze to zlého příkladu nebezpečenství a dalšího zane- prázdnění nikterak dopustiti nenáleží. Protož žádám, že mně v té příčině omluvna u sebe míti, ano i nad řádem, právem a dobrými zvyklostmi aka- demie naší jakž předešle vždycky tak i nyní ruku ochrannou držeti ráčíte zvláště poněvadž v slušnejch a náležitejch příčinách nikdá jste od pánův mistrův oslyšáni býti neráčili, ano i v této žádosti, když on toliko to, což náleží, vykoná, neráčíte oslyšáni býti. Pán nebeský rač dáti se VMtem při všem dobře míti. Dán v Starém městě Pražském v kolleji krále Václava jinak Císařské v pondělí po památce Povýšení svatého Kříže, jinak 18. Septembris léta 95. M. Marek Bydžovský z Florentýnu, rektor akademie učení Pražského. Na rubu: Slovutné a mnohovzáctné poctivosti pánům šephmistrům a raddě na Horách Kutnách, pánům a přátelům mně v Pánu Bohu milým. vůbec, kterou míníli provésti tím spůsobem, že řízení obou škol hodlali vložiti v ruce jednoho vrchního správce, za něhož vyhlídli si, nevíme, také-li na radu Kozlovou, Augustina Lukana ze Svídnice ve Slezsku, který dosáhl hodnosti mistrské na universitě Marburské. Když ho Kutnohorští zvolili vrchním správcem škol a o potvrzení jeho u rektora se ucházeli, jest jim odepřeno z toho důvodu, že M. Angustin nepodrobil se řádu university Pražské, t. j. že jako mistr university cizí neucházel se za uznání svého gradu mistrského. Dal se sice intitulovati ale zpěčoval se podrobiti se celé řadě disputací, které žádány od těch, kdož nabyli hodnosti mistrské jinde (Lib. int. f. 711) a setrval dosti dlouho při svém odporu, ale konečně vida nezbytí se podrobil: 8. a 18. dubna 1596 měl disputace v kolleji Karlově, k nimž zval intimacemi ze 6. a 12. dubna, které nejen ozdobným slohem, ale i bohatostí myšlének vynikají nad současné písemnosti toho druhu (Lib. int. f. 3481 a 349 a sl). Tím smířil se s universitou na dobro, neboť již 4. února 1597 uveden jest na třetím místě mezi mistry, kteří měli kandidovati o uprázdněné stolice professorské. Bohužel zemřel M. Augustin již 10. června 1597 (srovnej č. 73).