Rektor university Kutnohorským 22. dubna 1591. 49 tolikéž i za cantora na ten čas v škole při témž kostele zůstávajícího se při- mlouvajíc, aby tu zase od sv. Jiří nejprv příštího při témž povolání zanechán byl, souc té naděje, že jeden každý z nich svému povolání za dosti činiti bude. Protož VMti žádám, že podle zakázání svého přijmouc je nad nimi ochran- nou ruku držeti, a jim ani žákovstvu jich žádné protimyslnosti činiti dopustiti [neJráčíte. Pán nebeský dejž se VMtem při všem dobře míti. Dán v Starém městě Pražském v kolleji krále Václava jinak Císařské v pátek po památce sv. Rehoře leta Páně devadesátého prvního. M. Marek Bydžovský z Florentýnu, rektor učení Pražského. Na rubu: Slovutné a vzáctné poctivosti pánům šephmistrům a raddě na Horách Kutnách, pánům přátelům mým vzláště milým. LXIII. 1591, 22. dubna (v Brodě Německém). Mistr Ondřej Mitýsko z Litoměřic, správce školy v Německém Brodě, Kutno- horských žádá, aby mu oznámili, kterak má své svršky dopraviti do Hory, kamž za správce školy Vysokokostelské od rektora university byl podán. (Orig. v archivě Kutnohorském pod č. 4531). Službu svou vzkazuji VMti pane šephmistře a páni mně v Pánu Buohu milí. Zdraví a v něm při pracech VMti jak obecních tak také domácích [pro- spěchu] od všemohúcího pána Buoha vinšuje upřímně žádati nepřestávám. Kdež jste při ouřadu universitatis učení Pražského snažnou žádostí hledati ráčili, aby mne za správce školy VMtí vrchnost má od času sv. Jiří nejprve příštího podala, i maje to pan rektor universitatis s pány mistry a s consiliariis v bedlivém uvážení i péči, aby dítky křesťanský i jiné žákovstvo v škole města VMtí (u Vysokého) bez správce a preceptoruov nezůstávaly, k VMtí žádosti, vyrozuměvše vůli mou, že bych volení a vocationi VMtí poctivě u sebe místo dal a práci povolání svého v škole VMtí bedlivě a s pilností s synergy svejmi vedle instrukcí universitatis říditi a vykonávati k dobrému církve buoží, mlá- deži k užitku chtěl, žádosti VMtí povolil, a [mne] za správce školního podal a potvrdil. I poněvadž již ten čas před rukama jest, ve jmeno Pána Buoha abych tu povinnost k sobě přijal, VMti za radu žádám, kterak bych mohl svou suppelektilem nejbezpečněji a nejpříhodněji dopraviti k místu jmeno- vanému (a to proto, abych o své újmě toho nic nečinil), měl-li bych naschvál- ního formana jednati, anebo ráčíte-li sami některého odeslati. Odsud zajisté do Hory Kutny ani k Praze s prázdnými vozy nejezdí, ale od Prahy často- kráte. Té naděje k VMti jsa, věřím, že mi psaním v známost uvésti ráčíte. Naposledy také žádám, abyšte tomuto psaní za zlý míti neráčili. Proč bych prvotně nepsal, toho příčiny jsou, kteréž jiným časem oznámiti nepominu. S tím milost věčného Pána Buoha s Vašimi Milostmi se všemi rač býti. Dán v Německým Brodě XXII. dne měsíce dubna leta P. 1591. M. Ondřej Mitýsko z Litoměřic, v službách vždycky hotový. V. Nováček: Listář k dějinám školství Kutnohorského. 4