Rada rektorovi university 21. února 1598. 65 LXXVI. 1598, 21. února (v Kutné Hoře). Kutnohorští píší rektorovi university, aby jim M. Vavřince Sarkandra Falken- berského za předního správce škol a Václava Dikasta Nosislavského a Jiřího Veverina z Kranichsfeldu z Něm. Brodu za kollegy jeho potvrdil, jakž byl slíbil vyslaným jejich, a aby od citování M. Sarkandra upustil. (Concept v archivě Kutnohorském pod č. 5293.) Panu rektorovi universitatis academiae Pražské. Slovutný Rehoř Vodička, JMC rychtář zde na Horách Kutnách, a Jan Piscis, písař náš radní, při navrácení svém dnův těchto domů z měst Pražských nám oznámili, že k tomu své celé povolení jakž sami od sebe tak i od aka- demie, aby pan mistr Laurencius Sarkander Falkenberský za předního správcí škol našich a vedle něho za prvního collegu dominus Venceslaus Dicastus Nosislauinus k Vysokému, k svaté pak Barboře D. Georgius Weuerinus a Kranychsfeld Teutobrodenus promovováni byli, dávati ráčíte a na jiném již že nezůstává, než aby na ně konfirmací od VMti vyšla a ta že taky konečně vyjde, na to abychom se bezpečili; však že prve on pan mistr Laurencius se před ouřadem VMti za jistými některými příčinami postaviti a v tom náležité poslušnosti k akademii a ouřadu VMti prokázati musí, načež taky psaní jemu svědčící od VMti nám odesláno. Protož přijímajíce od VMti to, že jste se k žá- dosti naší tak nakloniti a tomu, aby školy naše dotčenými správci opatřené býti mohly, povoliti ráčili, VMti uctivě děkujeme a na tom vedle nejedné naší přátelské úmluvy posavad jsme, VMti i vší akademii vším dobrým přátelstvím [se] odměňovati i odsluhovati; však co se tkne dotčeného listu panu mistru Sarkanderovi svědčícího, poněvadž se dnův těchto ku panu mistru Ursinovi, praeceptoru svému, vypraviti umínil, a tak v jistotě, byl-li by doma neb nebyl, věděti nemůžeme, na ten čas, pokudž bychom nezvěděli jisté věci, jest-li doma, za sebou jsme zanechali. A poněvadž co se konfirmací tkne, bude-li se s ní až do osobního pana mistra do měst Pražských vypravení očekávati, obáváme se, aby to s škodným nebezpečenstvím našim i škol našich nebylo, nebo o tom víme, že pan mistr od některých v Chrudimi velmi hrubě rozpakován jest, aby vždy to naše s ním najednání a zůstání proměněno býti mohlo, manželstvo a jiné příčiny mu se naskytají a navrhují Protož, jest-li ho citací dříve, nežli nám na něj konfirmací dána bude, dojde, mohlo by se mu tak mnoho příčin, té pak citací takovej vejklad v Chrudimi dávati, že by musil dokonce oumysl svůj od našich škol odvrátiti a k něčemu jinýmu přiložiti a tak by školy naše bez správcův býti a toto naše tak snažné s velikým naším nákladem a outratami jednání v nic přijíti a nám i posmíšek nemalý z toho vyrůsti [by] musil, s čímž kdybychom se za tuto upřímnost naší, kterouž v té příčině k akademii, jí se strhnouti nechtíce a nemíníce, jmáme, potkati jměli, každý by nás v tom srdnatě litovati a, byli-li bychom tudy k něčemu jinému přinutkáni, u sebe vejmluvna jmíti musil. Protož vždy k VMti tu naději majíce naschvále opět z prostředku svého listu tohoto ukazatele do V. Nováček: Listář k dějinám školství Kutnohorského. 5