46 Martin Mathiades žaluje některé občany v září 1589. aneb, co by se jí dobře vidělo, učiniti mohla bez překážky každého člověka. Zase proti tomu Jan Šultys přijímá ji Alžbětu, manželku svou, též po dni a po roce do všeho statku svého obapolního, kterýž má aneb jmíti bude, mějte dítky neb nemějte, podle práva na třetinu. Dálo se dne a leta svrchupsaného. LIX. 1589, v září (v Kutné Hoře). Martin Mathiades Písecký, kollega školy Vysokokostelské, žaluje Samucle Kavku, Jana, syna Rehoře Vodičky, Václava Nožířova, Jindřicha Spoustu Jana Tvrdočela, Daniele Mornšperského, Jana Lehnera a Víta Jičínského, že potkavše ho dne 17. září společně ho sbili a výtržnost nad ním provedli. (Orig. v archivě Kutnohorském č. 4348, 1—2.) LX. 1591, 30. ledna (v Kutné Hoře). Kutnohorští píší Rehořovi Vodičkovi a Pavlovi Litomyšlskému, vyslaným svým v Praze, aby rektora university požádali, by jim na místě M. Jana Benicia Táborského, který se stal písařem, za správce školy u Vysokého kostela M. Ondřeje Mitýsku potvrdil a také školu jejich u sv. Barbory jiným správcem opatřil. (Orig. v archivě Kutnohorském pod č. 4567.) Službu svú vzkazujeme, slovutní páni přátelé a sousedé naši milí; zdraví a v něm jiného všeho dobrého, přejeme Vám. Že jest dnešního dne do rady naší pan mistr Jan Benicius Táborský,*) správce školy naší u Vysokého, s přáteli svými předstoupil, žádaje za jednoho písaře do kanceláře naší přijat býti, což když se stane, místo jeho v škole prázdné bude, poněvadž pak po- vinností naší jest, abychom školy naše mužmi hodnými, učenými i správnými k vyučování mládeže a vyzdvížení cti a slávy buoží náležitě opatrovali, místo něho jsme s radou pana archiděkana našeho poctivého pana mistra Ondřeje,**) správce školy na ten čas v Německém Brodu, obrali a o tu věc panu rektorovi universitatis academie Pražské píšeme za to žádajíce, aby nám za správce škol- *) M. Jan Benicius Táborský stal se bakalářem dne 4. září 1583, při čemž měl disputaci o thesi: »Utrum bonus plus honestate vitae, an vero doctrina apud alios profi- cere possit nec ne?« (Lib. int. fol. 241); správcem školy Vysokokostelské byl od sv. Havla 1587 do sv. Jiří 1591. Roku 1588 povýšen za mistra svobodných umění, při determinaci pojednal o otázce: »Cum ira vehemens sit affectus, voluptas vero suavis et iucunda: utrum difficilior irae quam voluptatis moderatio nec ne? (Lib. int. f. 274.) Opustiv službu školní stal se písařem radním. Roku 1593 v neděli masopustní [28. února] pojal za man- želku Dorotu, dceru Stanislava kožišníka, která zemřela 11. června 1618, a 5. února 1619 oženil se podruhé, vzav si nevěstu z města Kouříma. Od r. 1615 zasedal v radě a 26. května toho roku vítal císaře Matiáše orací latinskou. M. Jan Benicius zemřel 12. září 1623 v domě svém řečeném »u Staňků«; vdova jeho roku 1626 vdala se v Praze za Pavla Wagnera (Dačický, II, 153, 182, 189, 231, 267.) **) Míněn M. Ondřej Mitýsko Litoměřický, o němž viz č. 62 a 63.