34 Abraham Kofrle žaluje succentora 12. prosince 1584. můžeme než schváliti a jeho ouřadu a osoby mnoho sobě vážíc a ušetřiti chtíc i my k tomu přistupujem a toho bychom také velmi vděčni byli, pokud by se to státi a on dotčený mistr Jan v jmenované škole naší za předního správce býti [a] tu školu s Václavem Horažďovským, k nám již obraným správ- cem, říditi a vzdělávati mohl. Protož VMt se vší uctivostí žádáme, že to v spra- vedlivý soud vzíti a což dále v té věci p. děkan náš před VMtí jednati sám životně bude, že v tom povolení naše jest, toho jemu věřiti, i laskavou a přátelskou na to odpověď dáti ráčíte, My VMti předně a potom i vší universi- tati službami svými, což pro touž školu, klenot ten obec naší, učiniti ráčíte, toho se odsluhovati rádi chceme. Datum feria 3. post Galli 1584. XLII. 1584, 12. prosince (v Kutné Hoře). Mezi Abrahamem Kofrlí a nejmenovaným succentorem o zbití žáka. (Memorabilia z let 1583—1585, f. O 7.) Abraham Koffrle*) vznesl na pány, že succentor syna jeho nenáležitě za vrch vzavše zbil a jemu téměř voko vyrazil, žádaje za opatření. Proti tomu: že neví, jak jest jemu se to přihodilo, vzavše jej za vrch vo lavici nějak se uhodil, čehož jest velmi nevděčen a neví, jak se to jest přihodilo. I slíbil rukou dáním, že po hodech se před pány postaví, a bude-li moci, jeho Abrahama v tom spokojí.**) XLIII. 1585, 20. března (v Kutné Hoře). Rada Kutnohorská napomíná officialy školní k větší pilnosti a obnovuje zákaz chodění po koledách a rekordacích. (Memorabilia z let 1583—1585, f. Q 171.) Bakaláři od jedné i druhé školy povoláni a tu jim oznámena příčina, proč by povoláni byli, že o tom bezpochyby věděti mohou, kterak zde při této obci před mnohými lety koledy a ty rekordací složeny jsou a jistý plat za ně se z obce dává za příčinou, aby mládež jsouc prázdna těch takových toulání lepší prázdnost a více času měla k učení svému; ano také i to nařízeno od předkuov, aby v tu hodinu, kteroužby rekordatum žákovstvo choditi jmělo, jistá některá lekcí se čtla. Poněvadž pak nemálo na tom záleží vrchnosti, aby věděla, kterak se mládež školní jak domácí tak přespolní učí, a poněvadž pak se naslejchá, že by veliká nepilnost při cvičení mládeže a zvláště drobných dítek byla, neb někteří čtyři, pět let do školy chodí a téměř nic neumějí, protož se napomínají k pilnosti. Přijali to a že pilnější býti chtí, připověděli. *) Abraham Gofrle zemřel teprv r. 1620 jako stařec více než stoletý. (Dačický II, 194.) **) Podobné žaloby opakují se dosti zhusta. Srovn. č. 55. Jiné případy z let 1549 a 1559 uvádí Šimek v Pam. Arch. XVI str. 293.