XII Uvod. danou od Havla do Jiří nebo od Jiří do Havla. V Hoře nejčastěji vypovídají službu učitelé, zřídka rada; příčinou výpovědi v nejřidších případech bývala nespokojenost se zaopatřením, někdy udála se proto, že učitel mínil se obrátiti ke stavu duchovnímu, 17) ob čas stalo se, že správce školní povolán na uni- versitu za professora, 18) anebo že podřízený official stal se správcem školy v jiném městě, nejčastěji odcházeli učitelé z té příčiny, že toužíce po vlastním krbu hodlali se oženiti. Učitelství bylo vůbec pro akademiky jen přechodním zaměstnáním, jehož hleděli se co nejrychleji zbaviti, obyčejně tou cestou, že vstupovali ve výhodné sňatky manželské se zámožnými dcerkami a bohatými vdovami. V Hoře zvláště vdovy a písařství vyváděly ze škol mistry a baka- láře. Pokud se nám podařilo zjistiti, z učitelů Kutnohorských oženili a usadili se v Hoře následující: M. Václav Didakt Turnovský, písař radní, ok. r. 1555 (č. 14), M. Mikuláš Rakovský z Uher r. 1569 (č. 16), Pavel Hraběšínský, písař radní, r. 1571 (č. 18), Jan z Ledče r. 1576 (č. 25), Bartoloměj Petrides Nymburský r. 1577 (č. 28), Melichar Žatecký r. 1578 (č. 131), Jan Janiceus Hořepnický r. 1581 (č. 27), Václav Sixtův z Čáslavi r. 1583 (č. 37), M. Jan Piscis Vysokomýtský, písař radní, r. 1584 (č. 38), Václav Vodička Horažďo- vický, písař radní, r. 1588 (č. 47), Martin Kochan Strakonický r. 1589 (č. 56), Jan Šoltys ze Slaného r. 1589 (č. 58), M. Jan Benicius Táborský, písař radní, 1593 (č. 60), M. Martin Mathiades Písecký, písař radní v Kolíně (č. 62), Jan Agaton Pražský po r. 1603 (č. 94), M. Petr Capo Netovický, písař radní, r. 1609 (č. 101), Petr Petrides Křivsoudovský r. 1609 (č. 120), Tomáš Marti- nides Slanský po r. 1605 (č. 103), M. Melichar Colidius Solnický r. 1614 (č. 104), Jiří Syrus Českobrodský r. 1615 (č. 157), konečně Adam Hněvu- sický (č. 130). Někteří, oženivše se v Hoře, usadili se v sousedních městech, jako M. Palladius z Hlinska v Čáslavi (č. 98), M. Václav Jiří Peristerius jinak Kolumban, rodák Kutnohorský, v Kolíně (č. 161). Častá změna učitelů ovšem školám nesvědčila, ale přispívala za to ne- málo ke zvelebení a vzdělání stavu městského. Akademicky vzdělaní mladíci, pocházející ze všech konců rozlehlého království, kteří v Hoře se usazovali, pro- šedše před tím ve službě školní více měst a nabyvše více zkušeností, byli zdravým živlem v měšťanstvu, které bez nich při všeobecném odporu proti všem novotám a náklonnosti k pohodlnému uzavírání se proti všemu světu kromě zdí městských bylo by zajisté zbahnělo; noví ti měšťané byli udržo- vatelé spojení mezi městy, šířitelé vzájemnosti stavu městského a energičtí zástupcové jeho proti ostatním stavům privilegovaným. Starousedlí měšťané nijak jim nezazlívali, že řídíce se heslem »Virtus post nummos« brali sobě, 17) Z učitelů Kutnohorských, pokud víme, stali se kněžími: Petr succentor od sv. Barbory (č. 15), Mikuláš Hanzlinius z Mělníka (č. 109), Václav Melisseus Lounský (č. 94), Jan Mathiades Nosislavský (č. 135), Jiří Lukáš Záviš Velvarský (č. 164), Matěj Albus, kantor Svatobarborský (č. 130), Tobiáš Cichoraeus z Hradce Králové (č. 170) a Václav Knobelius Čáslavský (č. 136). 13) Ze správců školy Vosokokostelské stali se professory: M. Jan Rosacius Sušický r. 1580, odešed před tím 1576 z Hory do Loun (č. 16), M. Ondřej Mitýsko Litoměřický r. 1594 (č. 62, M. Jan Campanus Vodňanský r. 1603 (č. 83 a 93).