58 Rada stanoví nový řád školní 3. února 1598. V čemž takovou povolnost týchž pánův šephmistrův, rady, obecních, soudcův i vší obce týž pan Zigkmund Kozel z Reyzntálu s obzvláštní vděč- ností poznav, takový dvůr koupený a penězi tak jakž nadepsáno zaplacený v své opatrování vzal a z něho jakž oznámený plat vrchnímu správci škol, panu mistru Augustinovi Lukanovi Svidnicskému, kterýž první k tý povin- nosti při*) . . .. leta 1596 přistoupil a v ní až*) . . . leta 1597, kdyžto pro- středkem smrti z tohoto světa vykročil, zůstával, spravoval i na kantora, expensi žákovstvu, jakž kdy ten dvůr vynášeti mohl, jisté pomoci učinil a činí. Po smrti pak oznámeného pana mistra Augustina Lukana, když o to nemalá péče, kdo by na jeho místo k takové správě škol zdejších dosazen býti mohl, byla, z [s polečného pánův a obce [snešení], radou pana arci- děkana a pánův farářův na tom zůstáno jest, aby k tomu poctivý a vysoce učený pan mistr Laurencius Sarkander Falkenberský**) přivolán a v tom ná- ležitou žádostí následován byl, povinnost tu a správu týchž škol zdejších aby k sobě přijal. Kterýž takové poctivé žádosti odepříti nemoha jistých někte- rých artykulův, kterýmižby dobrý řád v týchž školách vyzdvížen, vzdělán i utvrzen býti mohl, podal; pokudžby páni jim povolili, že by s tím k správě školní zde na Horách Kutnách přistoupiti chtěl. Což když od pánův šeph- *) Prázdné místo, které ostalo nevyplněno. Viz poznámku k č. 67. **) O M. Vavřinci Sarkandrovi Falkenberském, jejž pokládáme za nej- znamenitějšího mezi vrchními správci škol Kutnohorských, bohužel málo víme. Byl rodem Moravan (Quadus); roku 1589 stav se bakalářem disputoval o thesi: »Utrum medico in profligandis morbis motus et influentiae coelestes sint observandae nec ne?« (Lib. int. f. 2841); za mistra svobodných umění povýšen dne 10. listopadu 1593, při determinaci měl za předmět své rozpravy: »Cum in ecclesia et politia oporteat certam teneri descriptionem anni et mensium: utrum cognitio coelestium motuum necessaria sit et utilis in vita?« (Lib. int. f. 328.) Učiteloval v Chrudimi a v Hoře celkem 12 let, což dovídáme se z bezvýznamné jinak básně, již věnoval mu po smrti Josef Heliades Německobrodský. (Epitaphia M. Lau- rentio Sarcandro, Joanni Cossorii et Georgio Veverino scripta. Pragae 1599.) Rybička (v Čas. Musea 1849 I, 96 a 97) udává, že byl správcem školy Chrudimské v letech 1595—1598, čímž není vyloučeno, že na téže škole působil již dříve. Na každý spůsob byl muž vy- nikající, neboť dne 4. února 1597 uvádí se mezi mistry, již mají býti povoláni k professuře universitní na místě prvním; na třetím pak místě M. Augustin Lukán Svídnický, tenkráte rektor školy Vysokokostelské, na pátém M. Jan Campanus Vodňanský, ten- kráte rektor školy v Hradci Králové, a na šestém M. Jan Hubecius Čáslavský, kon- rektor školy Vysokokostelské v Kutné Hoře. (Oeconomica B 14 na listu 6.) M. Vavřinec Sarkander, bohužel dlouho v Hoře nepůsobil, neboť zároveň s arciděkanem Kutnohorským Jakubem Melisseem podlehl moru dne 19. října 1599 a spolu s ním pochován v jednom hrobě v kostele Svatobarborském při kůru po levé straně. (Dačický II, 70.) Měsíc před ním, dne 19. září, zemřel Jan Kosorský, první kollega školy Vysokokostelské, a měsíc po něm, dne 15. listopadu, rektor školy Svatobarborské Jiřík Veverin z Kranichfeldu, rodák Neměckobrodský, důvěrný přítel Kosorského, který po jeho smrti prohlašoval, že sám brzo zemře a přátel svých žádal za napsání skladeb pohřebních. Těch se také trojici učitelů Horských dostalo sbírkou: Epitaphia... M. Laurentio Sarcandro, Joanni Cossorii et Georgio Veverino scripta, k níž přispěli M. J. Campanus Vodňanský, Josef Heliades Německobrodský, Krištof Mathebaeus, žák Sarkandrův z Chrudimě, Jiří Tessacius a Sa- muel Lagarinus z Chrudimě. (Že jsem mohl užiti sbírky té, děkuji laskavosti pana prof. Ant. Truhláře.)