110 List zachovací Davida Albusa ze dne 23. prosince 1610. Davida, syna jejího, téhož listu ukazatele, Adam Hněvusický,*) spoluhorník a radní, a Matěj Kuchař,**) obyvatel náš, lidé starožitní, dobře zachovalí a víry hodní obesláni a před námi to také Adam Hněvusický na závazek svůj, který k ouřadu svému konšelskému učinil, Matěj pak Kuchař k své víře a duši na místě přísahy vedle spůsobu a obyčeje práva našeho přijavše vyznali a vy- svědčili, že toho povědomi jsou a na paměti své mají, kterak jmenovaný nebožtík kněz Matěj Albus byvše před třiadvatcíti lety v škole naší při kostele svaté Panny Barbory za kantora, ji Annu, jenž byla Jiříka Kyseláře, také někdy spoluhorníka našeho, dcera, za manželku sobě pojal a s ní v stav svatého manželství řádně a poctivě, knězem k tomu vedle usta- novení církve svaté oddán a potvrzen jsa, vstoupil, v kterémžto manželství oni manželé několiko let zůstávajíce se vždycky dobře a počestně nic toho se, čímž by jejich dobrá pověst zhyzděna býti mohla, nedopustivše chovali, ano také dítky mezi sebou řádně na svět plodili, mezi nimiž z počátku psaný David, syn jejich, listu toho ukazatel, jsa tolikéž řádně od nich zplozen zde na Horách Kutnách, v kostele svatého Jakuba, jinak u Vysokýho řečeném, vedle obyčeje křesťanského u přítomnosti počestných obojího pohlaví lidí, kteříž na křtu svatém za něho připovídali, náležitě, jakž se to v poznamenání v registřích kostelních dotčeného kostela svatého Jakuba jináč Vysokého k letu již dávno pominulému 1597, na kteréž se v té příčině ona Anna Al- busová jinak Orletová potáhla, nachází, jest pokřtěn. Kdež my jak předo- známených osob o řádném nadepsaných manželův v stav manželský vstoupení vysvědčení, tak i o poctivém jeho Davida, syna jejich, na svět z nich zplození poznamenání vyslyševše, to jsme do téhož listu našeho vložiti a vepsati dali, a ten jemu Davidovi, ukazateli jeho, k žádosti častopsané matky jeho vy- dávajíce a sami také jak o rodičích jeho tak i o něm samém nic jiného nežli všecko dobré nevědouce k VMtem a Vám se služebně a přátelsky přimlou- váme, že téhož Davida za řádně na svět zplozeného jmíti a držeti a jej v bu- doucích jeho potřebách laskavě a přátelsky fedrovati ráčíte a budete pro jeho řádné na svět pojití a naši VMti a Vám toho služebnou a volnou v po- dobné i jiné příčině odměnu. Tomu na svědomí pečeť naši Hor Kuten větší jsme k listu tomuto visutě přitisknouti dali, jenž jest dán na Horách Kutnách v ponděli u vigilii svatého Tomáše, apoštola Páně, 23. Decembris léta 1610. *) Adam Hněvusický dostal se před lety do Hory za kantora a tu se usadil, pojav za manželku Annu, letitou vdovu po bakaláři Šturmovi, který bezpochyby také někdy byl učitelem při školách Kutnohorských a v Hoře se usadil. Když tato r. 1601 zemřela a k pohřbu nesena byla, dal zarmoucený vdovec trubačům pozounářům troubiti na věži Vysokokostelské, což vykládá Dačický (II, 85) že se stalo »snad radostí, že staré ženy zbyl, žádaje mladé, jakéž potom, však k svému hoři, dostal«. Roku 1603 pojal Adam Hněvusický Annu, dceru Pelantovu, kováře v Čáslavi, za manželku. Od r. 1604 zasedal v radě. Zemřel 3. ledna 1619 u vysokém věku. Vdova po něm provdala se dne 16. ledna 1624 za jakéhosi německého trubače polního, který s vojskem náhodou do Hory se dostal a tu se usadil. (Dačický, II, 89, 90, 188, 238.) **) O něm zmínku činí Dačický (II, 108) při roce 1608: »U práva Poděbradského sťata jest manželka Matěje Kuchaře starého od Hory Kutny pro cizoložství a že děťátko své zabila; muž se jí ujíti nechtěl«.