z 194 stránek
Titul
I
II
III
IV
Předmluva
V
VI
Úvod
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
Rejstřík jmen osobních a místních
165
166
167
168
169
170
Rejstřík věcný
171
172
173
174
- s. 29: … svědomí toho všeho přitisknouti. Jenž jest psán a dán na Horách Guttnách leta od narození syna božího tisícého pěti- stého osmdesátého druhého…
- s. 116: … vzáctné poctivosti pánům šephmistrům, pánům spoluradním, pánům inspectorům škol na Horách Guttnách, pánům mně laskavě a příznivě nejmilejším Jich Milostem. Stranou regest:…
Název:
Listář k Dějinám školství kutnohorského (1520-1623)
Autor:
Nováček, Vojtěch Jaromír
Rok vydání:
1894
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
194
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XX+174
Obsah:
- I: Titul
- V: Předmluva
- VII: Úvod
- 1: Edice
- 165: Rejstřík jmen osobních a místních
- 171: Rejstřík věcný
Strana 29
Kutnohorští rektorovi university 31. března 1583.
29
pana Jaroslava Žíšovského z Audímě, že sou také pečeti své dali jim beze
škody k tomuto kšaftu mému na svědomí toho všeho přitisknouti. Jenž jest
psán a dán na Horách Guttnách leta od narození syna božího tisícého pěti-
stého osmdesátého druhého v outerý po narození panny Marie.
Tomáš Bikánecký z Lippan
svou vlastní rukou.
XXXVI.
1583, 31. března (v Kutné Hoře)
Kutnohorští žádají rektora university, aby jim místo M. Jeronyma Machabea,
který se stal professorem, jiného správce ke škole u Vysokého kostela opatřil.
(Kopiář z let 1575—1584, f. 379.)
Panu rectorovi universitatis o správce školy Vysokostelské.
Nemůžem před VMtí toho tejna učiniti, že dne pondělního nyní pominu-
lého p. mistr Jeronym Machabeus,*) správce školy Vysokostelské u nás na
Horách Kutnách, jest nám do rady spisu svého podal, jímž oznamuje, že [by
z jisté vůle VMti a jiných pánův mistrův v academii učení Pražského z správy
též školy Vysokostelské vzat a do počtu pánův professorův s některými jinými
p. mistry do academie pojat býti měl, berouce od nás odpuštění.**) I pokudž
by tak bylo, neradi sme tomu, ale poněvadž toho příčinu jistou oznamuje, ne-
věděli bychom tomu co říci. Než k VMti se vší důvěrností se utíkáme a za
to žádáme, poněvadž v té příčině naší, a to neposlední školy v království
tomto, potřebnosti vyrozumívati ráčíte, že na nás, abychom hodným a dobrým
mužem a správcem často psané školy, kterýžby i s panem děkanem v lásce
pokojně se snášeti mohl, od času svatého Jiří nejprve příštího opatřeni byli,
přátelskou a laskavou paměť jmíti ráčíte. Ačkoli pak nějaký Adamus Guri-
menus Prochasius***) nám se k též správě školní skrze přímluvu přátel svých
*) Jeronym Machabaeus z Kralovic (Hieronymus Machabaeus Kralouicenus)
stal se bakalářem r. 1577, při čemž disputoval o thesi: »An sine cognitione philosophiae
pateat aditus ad recte intelligendum et docendum theolegiam nec ne?« (Lib. int. f. 193);
dne 22. října 1582 povýšen byv za mistra, měl za předmět své disputace otázku: »An feli-
citas disciplina, consuetudine aut alio quopiam exercitio acquiri possit, an vero divinum
munus sit nec ne?« (Lib. int. f. 234).
**) Ke dni 18. března 1583 poznamenáno v Memorabiliích z let 1583—1585 f. C 1.
»Mistr Jeronim Machabaeus, správce školy od Vysokého kostela, jsa do akademie za pro-
fessora povolán, žádal, aby propuštěn z povinnosti své byl.« Professorem Machabaeus,
jak se podobá, se nestal, neboť zemřel v Hoře r. 1587. (Dačický II, 23.)
***) Míněn Adam Procházka z Kouřími, který 24. září 1577 povýšen za baka-
láře (zároveň s Jeronymem Machabeem Kralovickým), při čemž disputoval o thesi: »Utrum
sicuti aliarum ingenuarum artium et disciplinarum ita medicinae genitrix ac productrix sit
ratio experientiae coniuncta nec ne?« (Lib. int. f. 193.) Později oddal se stavu kněžskému
a byl r. 1609 farářem u sv. Havla na Starém městě Pražském. Na počátku roku 1610
vydal spis hanlivý, jímž bojoval proti sjednocení Luteránů s Bratřími vytýkaje stavům,
že sobě do konsistoře nasázeli bludařův a kacířův, arianův, novacianův, donatistův a t. d.
Byl proto obeslán před konsistoř a jen pokorným odprošením defensorů unikl trestu. (Ji-
reček, Rukovět II, 145)