112 Kutnohorští hejtmanovi Chlumeckému 30 června 1611. a v tom manželství tohoto Jakuba, syna svého, také řádně a poctivě na svět z poctivého luože manželského zplodili a jak sami rodičové, vzláště pak často psaný Melichar Žatecký, otec téhož Jakuba, kterýž mnohá léta v ouřadu a povinnosti konšelské zůstával, se vždycky dobře a poctivě, jako také i on Jakub, syn jejich, pokudž při nich rodičích svejch zůstával, chovali, takže o nich nic jiného praviti nevědí nežli všecko dobré a chvalitebné. My jmajíce to před sebou, že dobré a šlechetné rodičův chování a z nich řádné a poctivé dítek na svět zplození památky a chvály pro obhájení a zachování dobrého jména a pověsti též pro fedrunk ctnosti hodné jest, to takové z předu dotče- ných osob, spoluradních našich, svědectví sem do tohoto listu našeho jsme vložiti a vepsati rozkázali. A protož ten svrchuoznámenému Jakubovi Žate- ckýmu, ukazateli jeho, vydávajíce, Vašich Milostí a Vás všech vuobec i je- dnoho každého služebně a přátelsky žádáme, kdež by se koli on Jakub Žatecký mezi VMti a Vás obrátil a mezi Vašimi Milostmi a Vámi živnost sobě oblíbil, že jej za řádně a poctivě na svět pošlého jmíti a držeti, k němu lásku a přízeň prokazovati, i jeho sobě v potřebách jeho laskavě a přátelsky poručena jmíti ráčíte a budete, to jak pro jeho poctivé na svět pojití, tak i naše VMtem služebné a Vám volné toho odměnění učiníce. Tomu na svě- domí a jistší toho důvěrnost pečet větší Hor Kuten k témuž listu našemu jsme visutě přivěsiti dali, jenž jest dán a psán na Horách Kutnách v pátek po památce obrácení svatého Pavla na víru křesťanskou, to jest 28. Januarii, leta od narození Krista Pána MDCXI°. CXXXII. 1611, 30. června (v Kutné Hoře). Kutnohorští píší Ondřejovi z Ostešova, hejtmanu panství Chlumeckého, aby Matěje, syna neb. Víta Prlíka, řezníka v Chlumci, správce školy u sv. Bar- bory, z poddanství a člověčenství propustil. (Kopiář z let 1601—1613, f. 5691.) Urozenému p. Ondřejovi z Ostešova, hejtmanu panství Chlume- ckýho, o vejhost Matthiae Viti Chlumeceno, bakkaláři Barbor- skýmu. Mathias Viti Chlumecenus, svobodného umění literního bakkalář, na ten čas správce školy druhé při kostele svaté Panny Barbory zde na Horách Kutnách, syn někdy Víta Prlíka, řezníka, souseda města Chlumce nad Cidlinou, listu tohoto ukazatel, předstoupiv před nás oznámil nám, kterak maje od dávního času obzvláštní své zření a náchylnost k obci této Hor Kuten, kdež začátky umění literního z požehnání buožího vzal i potom k správě před- oznámené školy naší se dostal, toho oumyslu jest i na další časy mezi námi zůstávati i potom, když mu toho příležitost sloužiti bude, [se] osaditi; rozuměje pak tomu, že k tomu pořádného sebe z člověčenství a poddanosti, kterou JMti královské jakožto králi a pánu svému dědičnému zavázán jest, propuštění potřebovati musí, nás při tom za toto k Vám přímluvné psaní požádal. I chtíce my jemu Mathiae Viti Chlumeceno toho rádi, aby mezi námi jak