Strana 76
76
Porada senatu akademického 10. února 1601.
M Jana Campana Vodňanského, Melichara Haldia mladšího z Neuenperka *)
ke škole Vysokokostelské.
(Oeconomica B 18 na listu 81; otištěno v Dvorského »Pamětech o školách českých« pod
č. 93.)
LXXXVI.
1601, 10. února (v Praze).
Záznam o poradě akademického senatu konané ve příčině povolání M. Jana
Campana Vodňanského, předního správce škol Kutnohorských, za professora
na universitu.
(Oeconomica B 14, f. 87.)
10. Februarii hora 14. Gratias egi dominis magistris, quod comparuerint:
Relecta charta additum de revocando domino M. Joanne Campano. Dominus
M. Venceslaus Vlaverinus neminem vocandum censet, hoc dilemmate: Neque
vocandus dominus M. Joannes Campanus 1. quia litteras mitteret publicas,
si vellet resignare scholam; non mittit. Ergo 2. plus prodest juventuti Gute-
bergae, quam hic prodesset, siquidem classes non sunt. 3. Salarium habet
ibi melius. 4. Studiosos emittit frequentes, quod nisi mitteret, vacua essent col-
legia; neque quisquam alius, quia auctior esset numerus docentium, quam
discentium; ergo nullus. Dominus M. Chorinnus addidit: nullam esse habita-
*) Melichar Haldius z Neuenperka, syn váženého měšťana a senatora Starého
města Pražského stejného jména, narodil se v Praze r. 1582; odbyv nižší školy u věku
velice útlém, poslán na universitu do Annaberka, kde však pobyl jen krátký čas, neboť
pro nebezpečí moru povolán od otce domů. Maje věku 17 let zapsán jako student v Praze
o sv. Havle 1599 a ostal na universitě ještě v následujícím svatojirském běhu, načež k žá-
dosti M. Jana Campana, tenkráte předního správce škol Kutnohorských, podán za konrektora
ke škole Vysokokostelské od sv. Havla r. 1600. Za svého pobytu v Hoře stal se r. 1601
bakalářem a v úřadě svém učitelském došel takové obliby u žáků, že, když o sv. Jiří r. 1603
do Českého Brodu, kde přijal místo správce školy, se stěhoval, celý zástup žáků ho provázel
na nové místo působení, jehož bohužel bylo na krátce, neboť Haldius, maje za krátko od-
byti examen mistrovské, zemřel dne 14. února 1604. Mrtvé tělo jeho přivezeno z Brodu
do Prahy a průvod pohřební bral se s ním z Karolina do chrámu sv. Jiljí, kde pochováno
16. února 1604. Ku pohřbu jeho zval rektor M. Bacháček zvláštní vyhláškou (č. 96) a dru-
hové vydali Haldiovi na počest »Epicedion«, v němž Campanovo: »Carmen duplex in mortem
Melchioris Haldii a Najenpergk, Boh. Brodae scholae rectoris, die 14. Februarii 1604 mortui«
Campanus pěje:
Cum mihi Pierii datus es collega laboris,
Qua gravis igne fero Cuttna metalla coquit:
Hic ter hyems ubi te vidit, Bojema lycaeo
Broda suo tamen te dare iura videt
Miraturque choros tecum glomerare frequentes,
Anxia quos sub te discere cura tenet.
Audit hoc studii mater, Pragam ergo vocaris
Ante alios, ut tibi serta secunda feras.
Vidit nec invidit mors improba, nec mora morbo
Prostratum in casses te trahit illa suos.
(Dlabač, Lebensbeschreibung des Joh. Campanus, str. 72.)
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174