Rektor university Kutnohorským 6. října 1600. 75 K tomu, poněvadž jest málo pánův professorův, že k professí již dnův těchto s panem mistrem Střeskou povolán jest. Však jestli byšte škole naší co na tituli mistrovském tak zakládati ráčili, jestli který z nich dvou znikne professí, o to že se páni a přátelé naši starati chtí, aby k nám se dostal. Ale že nám k tomu radí, abychom, poněvadž nyní tak málo pánův jest a do pěti toliko v školách i s těmi dvěma k professí povolanými zůstává, na tituli se neza- stavovali, ale byť byl bez titule mistrovskýho, našel-li by se hodný, aby vzat byl, že tudíž bude examen mistrovský pro ty, kteříž jsou toho hodni uče- ností svou, tu že by také k tomu přijíti mohlo, že by ten, který by se k nám bez titule mistrovského v nynější nedostatek dostal, také gradován býti mohl. Potuď zdání jich jest. Co se tkne pana doktora Zalužanskýho, s ním jsme se prvy radili nejednou, jeho dobré zdání slyšeli, však k němu se nevelmi vděčně ukázali; nebo dobré zdání jeho jsme, s nimž se i pan mistr Marek conkordoval, opovrhli a za to také žádné odměny neučinili, protož jak jeho více zaneprázdňovati s holejmi rukama, poněvadž on jiné než z toho, čemu se naučil, živnosti nejmá a z toho pomoc k vyživení svému očekává, nevíme. Zdání pak jeho bylo takové, abyšte najprvé ráčili dobrý řád v školách V. Mti vyzdvihnouti, methodum studiorum certam naříditi a to aby perpetua zůstá- vala, žádný správce školní aby ji neměnil, ale k ní přivazán byl, leč byšte toho obzvláštní potřebu sami poznati ráčili, to aby skrze VMti a nejiného se stalo. Jaký by pak řád býti jměl, ten se nám sám sepsati uvolil a ten sformovati cum statutis academiae nostrae a jej z nich vzíti. To kdyby se stalo, již že bychom třebas dosti prostého, kdyby toliko pilný a amans labo- rum byl, za správcí škol našich vzíti mohli, nešetříc ani slavného jména a titulův. To bylo jeho zdání, ale ne všechněm nám se líbilo; tak to pominulo. Poněvadž pak na onen čas rada jeho pominuta, nevím s jakou chutí nám dále raditi chtíti bude. Však i tak učiniti a při příležitém čase k němu sjíti a o to promluviti chceme. Než obáváme se, že na pánův Brodských školy správcí, budeme-li ho však moci dostati, přestati musíme a jeho za předního správce jmíti. LXXXV. 1600, 6. října (v Praze.) M. Martin Bacháček, rektor university, podává Kutnohorským na místě Jana Vokala Pražského*) za předního kollegu vrchního správce škol Kutnohorských quod nunquam alias factum vidimus, conhonestarunt, carmina, epitaphia, threnos publi. carunt et laudes nescio quas in conversionem non finxerunt.« Campanus zemřel 13. pro- since 1622. (Dačický II, 215.) Srovn.: Dlabač, Biographie des M. Joh. Campanus von Wodnian (v Praze 1819), kde vyčteny všecky spisy Campanovy. *) Vokal Jan, Pražan, stal se bakalářem dne 27. července r. 1599, při čemž dispu- toval o thesi: »Temperamentum rectene dicatur convenientia primarum qualitatum et ele- mentorum?« (Lib. int. f. 366), učiteloval u sv. Martina v Praze od sv. Havla 1599 do sv. Jiří 1600, načež pobyv půl leta v Hoře, dostal se do Českého Brodu, kde r. 1602 se oženil a usadil. Roku 1627 vystěhoval se na Slovensko. Strahovská bibliotheka chová jeho rukopis obsahující sbírku listin a jiných písemností, písní, satyr, popisů atd. hlavně o věcech ná- boženských v Čechách z let 1417—1609 (Jireček, Rukověť II, str. 329).